Každý, kdo odmítl propadnout hysterii a schvalovat brutální represi kvůli nemoci, která se ukázala být reálně nebezpečnou pouze pro určitou malou část populace, zatímco více než 80% většina by mohla žít bezpečně bez jakýchkoli represí, omezení i strachu, zažívá od jara ohromnou nesvobodu a bezmoc. Bezmoc z toho, že opět rozhodují „o nás bez nás“. Ničí naše životy, vězní nás bez soudu, pošlapávají naše lidská i ústavní práva, programově likvidují naše obchůdky, živnosti i nejlepší léta života.

Od prvního okamžiku, kdy alarmistické počítačové modely vyděsily vlády bombastickými predikcemi statisíců mrtvých na COVID, se stala ohromně zajímavá a důležitá věc. Bez jakékoli politické nebo vědecké diskuse bylo nastoleno přísné dogma, že slovy premiérů, prezidentů a epidemiologů údajně „jediné řešení“ je všechny a všechno zavřít do opakovaných Lockdownů bez ohledu na škody – a všechny v nich dusit tak dlouho, dokud nebude vyvinuta vakcína kterou pak všichni budou (dobrovolně-)povinně naočkováni. Jenže to v žádném případě není pravda – existuje lepší řešení.

Žijeme v době 21. století, v době novodobých vědeckých možností, svobodné víry a vyznání, se základními hygienickými standardy v každé domácnosti, s luxusem individuální organizace času, s možností plnohodnotných a zdravých sociálních vztahů, v zemi skvělé zdravotní péče poskytované všem občanům díky sociálně propracované koncepci našeho demokratického svobodného státu, v dostatku a hojnosti.

Média a politici systematicky předstírají, že existují jen dvě skupiny: jedni, kteří nekriticky akceptují vládní represe zdůvodněné bojem proti COVID, a druzí, údajní „chřipečkáři“, kteří mají popírat samotnou existenci či škodlivost nCOV-19. To je absolutní nepravda.