Sebranko, idi na chuj!

Featured Image

Haló, haló, tady je dlouholetý klient!

Účet u Sberbank jsem měl od roku 2012. Nejednalo se o primární ůčet, ale o určité bezpečnostní opatření. Stalo se tehdy, že mi jeden mladý muž lehce pirátského vzhledu při platbě ve výdejně nejmenovaného e-shopu s elektronikou pomocí dvojice kamer umístěných nad a pod platebním termínálem odečetl číslo karty, pin a CVC2 kód. Ty následně použil on nebo jeho kumpáni k tomu, aby nakupovali na internetu kredity do různých dementních počítačových her, jako třeba World of Gaycraft a Call of Duty: Black cocks. Oznámil jsem to bance, ta zablokovala kartu, škody mi nahradila, ale mně došlo, jak mizerně zabezpečené to celé je a jak snadno se stane, abych si nemohl koupit ani rohlíky. Dvoufaktorová autentizace tedy ještě nebyla a tak jsem vymyslel jiné řešení. Sberbank tehdy nabízela VISA kartu k účtu bez poplatků, takže jsem současně mohl diverzifikovat poskytovatele platebních služeb a na kartě jsem provedl několik malých úprav. Například jsem odstranil CVC2 kód ze zadní strany karty a používal ji pouze k platbám v terminálech. Prakticky to probíhalo tak, že jsem na „nakupovací“ účet převedl měsíčně něco kolem dvaceti tisíc a z toho platil všechno, kdy se karta někam strká. Karta měla současně zablokované platby přes internet a tak si ji mohl nasnímat kamerou kdo chtěl jak chtěl, protože by si koupil leda góvno. Bez CVC2 kódu by na internetu na vyliž prdel a pin samotný taky k ničemu nebyl. A i kdyby, tak by vyraboval účet, na kterém nejsou žádné velké peníze.

Fungovalo to přesně podle očekávání, tedy jako všechno od rusáků. Něco jako Lada 2107 mezi bankami. Bylo to robustní, zastaralé a spolehlivé. Tempo inovací bylo nevelké. Že existuje něco jako bezkontaktní platby zjistila Sberbanka teprve asi před dvěma roky, to už měla bezkontaktní kartu i rigidní Česká spořitelna. K přihlášení do internetového bankovnictví byl zapotřebí token. Kdo neví, co to je, tak je to něco jako klíčenka s displejem, který ukazuje šestimístné číslo generované algoritmem, který je synchronizovaný asi s hodinama na Kremlu nebo s čím. Internetové bankovnictví napsal asi nějaký samouk, vypadalo to jako dopis v T602, ale fungovalo to dobře a dalo se v tom snadno zorientovat, na rozdíl od IB například u Creditas. Po zásadní modernizaci asi před rokem už to nevypadalo strašně zastarale, ale jen zastarale.

Nevýhodou byla obtížná komunikace, kdy některé úkony nebyly právě intuitivní. Například výměna tokenu poté, co se mu vybila baterka. Spolehlivě otravné byly marketingové telefonáty z nějakého brněnského čísla, stejně jako obchodní sdělení skrze SMS. Dalším fascinujícím atributem byl nepořádek na pobočkách zahrnující papíry přetékající po stolech, ve kterých jste si eventuální návštěvník pobočky mohl bez problému nastudovat různé věci.

Ještě musím poznamenat, že je mi u prdele, zda Sberbank je ruská banka. Já proti Rusům nic nemám, naopak, je mi líto, že na ně dopadnou ekonomické sankce. Vládní vrstvě a ruským oligarchům budou ty nejnovější sankce u prdele stejně jako ty minulé, předminulé a všechny ostatní sankce. Většina z obyčejných Rusů nijak nemůže za to, že v Kremlu sedí agent KGB s narušenou percepcí reality a jeho lízači prdele kolem něj vytvořili pokřivený mikrosvět, který se kriticky rozešel s makrosvětem okolo. Jinak nelze vysvětlit taková vyjádření jako „denacifikace Ukrajiny“. Byť i jen průměrnému pozorovateli nemůže uniknout naprostá averze orgánů EU ke koncepci národního státu a že by EU někoho nacifikovala je absurdní představa, která se zrodila pod papachou nějakého generála, co prožil posledních třicet let v cyklickém procesu opice a kocoviny. To, co se teď děje kolem Ukrajiny je pro mě jako sledovat bouračku v přímém přenosu, včetně Zelenského žádosti o urychlený vstup do EU.

Z toho důvodu by mě ani nenapadlo rušit účet jen proto, že banku spoluvlastní Rusové. Stejně tak se mi absolutně příčí, že se našli omezenci, kteří byli sprostí na (český) personál poboček. Mám snad také zničit auto a být sprostý na mechanika jen proto, že je v autě nejspíš zamontovaných několik součástek z ruského hliníku nebo oceli?

A to všechno platilo až do minulé soboty.

Den předtím vypnula Sberbank internetové bankovnictví. Nejspíš aby zákazníci nevyvedli z banky likviditu. Nicméně karta fungovala a zbytek jsem moc neřešil.

Chystal jsem se zrovna zaplatit nákup na pokladně v Lidlu a ono píííp, transakce nebyla schválena.

Jelikož nebylo pravděpodobné, že by na účtu nebyly peníze, provedl jsem transakci znovu a zase negativní.

Bylo víceméně jasné, co se děje.

Situace na místě byla celkem snadno řešitelná, sáhl jsem prostě po jiné kartě. Nicméně nemohu si odpustit následující komentář, který bych nazval kritickým.

Sberbanko, idi na chuj!

Já jsem celkem schopný porozumět tomu, že se banka musí bránit runu, protože jedná v zájmu klientů, kteří se runu neúčastní, jako já. Dokonce jsem schopný pochopit, že vypne karetní transakce. Všechny služby mají nějakou dostupnost a protože mi karta deset let spolehlivě sloužila, nebudu se nijak extra vztekat, když jednou nebude.

Co mi ale vadí je, že nemohli poslat ani blbou SMS.

Stejnou SMS, skrze kterou mi celá léta cpali ty jejich půjčky a hypotéky a všechen tenhle bankovní bordel.

SMS klientovi, který je u nich deset let.

Nemusela to být žádná sebemrskačská SMS. Stačilo napsat něco v duchu „je to jak to je, tak se podle toho zařiďte“. Většina lidí by to pochopila.

Je mi celkem ukradený, že Hlavní město Praha má taky účet u Sebranky a přijde o peníze, které si magistrát nahamonil na pokutách za rychlost a parkování, protože to chápu tak, že je bůh potrestal za jejich pirátskou chamtivost a zpupnost. Primátor Hřib tak paradoxně přispěl Putinovi na tanky, FAE bomby a vodku pro jeho generalitu. Místo toho si představím klienta, který má jediný účet, na který mu chodí výplata, ten účet je u Sberbank a klient z něj hradí veškeré výdaje jeho domácnosti, a tenhle nešťastník takhle v sobotu dopoledne z ničeho nic zjistí, že si nekoupí ani rohlík, ale neví vlastně proč.

Nicméně všechno zlé je i k něčemu dobré. Je s tím spojena jedna lekce.

Soudruh Trutler v Kanadě nám ukázal, že mezi hotovostí a svobodou je silná korelace. Řidičům protestujícím proti koronafašismu totiž v rámci nouzového stavu znemožnil bezhotovostní transakce. V podstatě by se to dalo přirovnat k zabavení majetku židům. Když máme cash, totalita přijde o nástroj, jak nás ovládat. K tomu doporučuji přečíst si vynikající článek od poslance Jaroslava Bašty. Originál článku byl k nalezení na serveru PrvniZpravy, který byl ovšem sdružením CZ.NIC vypnut „po konzultaci“ s vládními orgány, což také shledávám symptomatické.

Soudruh Putler zase díky jeho zpackané ofenzívě ukázal, na jak tenkém vlákně se celý ten systém houpe. Banky drží jen několik procent hotovosti z toho, kolik „mají“ klienti na účtech a s touto inherentní vlastností nejsou příliš vhodné k útoku na širokou veřejnost. Je to pouze hra a iluze nastavená na normální poměry. Naštvaná a/nebo zorganizovaná veřejnost může klidně odvařit všechny hlavní banky za tři dny a zbourat nepevné zdi digitálního koncentráku. Takže být Trutler nebo nějaký jiný ultraliberální pokrokový politik, velmi dobře bych si rozmyslel řešit problémy s neposlušným občanským ksindlem tímto způsobem.

 


02.03.2022 D-FENS

12345 (445x známkováno, průměr: 1,77 z 5)
43 807x přečteno
Updatováno: 2.3.2022 — 23:03

Reklama

D-FENS © 2017