Řád a důstojnost. Už je to tady. - zpět na článek

Dobře, že jsi to takto napsal – zaznělo, co zaznít mělo.

Moje myšlenkový pochody občas trochu přeskakují, a smysly pro humory mám místy divný. S tím narážením na důchodce vs. mladý, vybavily se mi k tomu dva příběhy:

1) snad Jurečka, nekompetentní idiot, který se vyjádřil ve stylu „všichni se mají blbě, ale důchodci se mají nejmíň blbě (podívejte se na mladý a malopodnikatele, atd.) – tak škrtneme i důchodcům“. Sami si páni posl(r)anci ovšem přidali.

2) pan hoteliér, vitální 70-letý stařík (vlastník hotýlku na sudetetech, hodnotou cca 10mil) si u hotelu nabíjí svoji Teslu (2mil). Zeptal se jednoho z ubytovaných (30-letý bezzemek, státní zaměstnanec, který je rád že je rád, a tipuju, že víc jak 200tis. pohromadě neviděl), jestli ho ta Tesla přes noc nerušila – že prý při nabíjení píská.

—

Jako, jo. Anekdotické příběhy, blablabla. Nereflektují realitu.

Nejsem arcizmrd – doochodce mám v rodině a v rodinách kamarádů, mám k nim lidský vztah, někteří nás vychovali nebo nám v mládí pomohli. A sami taky jednou budeme doochodci (biologicky ano, fakticky, s vládou národní katastrofy, možná ne).

„vysmívat se důchodcům, a pěstovat nenávist vůči nim není cesta“
Tak jsem to nemyslel. Viz ty moje humory – napsal jsem to v recesi, jako nadsazené klišé.

„OK, mladí to maj blbý, ale nemaj to blbý kvůli důchodcům. Mají to blbý kvůli systému.“
Souhlas. Kdyby ty zisky šly k doochodcům, tak ti mohou dalším generacím poskytovat zázemí, a mladí jednou dědí – majetky zůstanou ve společnosti, a to je OK.

Reálně ty majetky jdou kam? K úzké vrstvě sociopatů a k nadnárodním korporacím? To je špatně, jak se nám moc rozevřou nůžky sociální nerovnosti.
Někdy, někde jsem napsal, že ač mám pravicový názory, nedovedu si představit, co bych dělal s majetky nad nějakých, řekněme 50mil – ono to moji kvalitu života už moc nezvedne, a spíš tím budu parazitovat na druhých a mařit jejich šance na slušný život.

„Běžní lidé by měli hrát kooperativní hru, dosaď si libovolnou kooperativní deskovku.“
Tyjo… to je ono. Tady tě pobavím: tu jsem zkusil říct, navrhnout několika mladým: „pojďme se posbírat, takto v cca 2-4 lidech, a pojďme kolektivně koupit velký, nevyužitý barák na rekonstrukci v regionu (parametrově něco na styl 500m2, 10mil, na hypo) – sílu na to to opravit máme, a je tu reálná šance, že za 5 let v tom budem krásně zařízený“. Řekl jsem takto asi pěti lidem… a nic, kecy do prázdna, výmluvy. Dotyční bezzemkují dále – přitom toto je dneska čistě racionálně rozumná výherní strategie – nějací lehce vyšinutí jedinci, viz Rakousko apod., to takto udělali.

„Systému[a napojeným vůdcům] naprosto vyhovuje, když mladí začnou soupeřit s důchodcama a tito zase s mlaďochama, protože pak bude [sebranka u moci] moci řešit sociální problémy, a tím jen upevní svou pozici i zdůvodní spoustu dalších sraček.“
Ano. Je to vo tom, kam tečou prachy. Teda s tím, že kam tečou prachy, se občas trochu maskuje, vrhá se na to mlha, a vytvářejí se zástupný problémy pro odvedení pozornosti. A takto se vládne…

—

„Takže poučení pro tlouštíka: pokud začnete bojovat s důchodcama na jejich úkor, a nebudete se snažit chápat jejich problémy (jakože je většina fakt má), situace se jen zhorší, a to jak pro ně, tak i pro vás. Je třeba se skámošit s důchodcama a dalšíma skupinama, a společnou rukou zpráskat ty co momentálně rozhodují, ačkoli nesvedou řídit ani labutě na pouti.“
Hezky řečeno, na ideový rovině souhlas.

Můj problém spočívá v tom, že mý názory okolí nebere vážně (viz i výše, ten příklad s kolektivním bydlením v megabaráku). Oni si jedou dál svý mainstream názory, ze své situace se nevymaní, a mě mají za ichtyla. A přitom ten ichtyl… ještě tak cca pět let těchto nekonvenčních machinací, pár projektíků a investicí do vl. nezaávislosti, a ichtyl by mohl být docela dobře za vodou.

Tak úplně nevím, co s tím, jak se přiblížit, skámošit…