Prosím neobtěžujte pana premiéra s tím vaším žrádlem

Featured Image

Televizi jsem zapnul právě v momentu, kdy předseda vlády Pietro Fialenko odpovídal na otázku týkající se cen potravin.

Moje nevýhoda je, že už dlouho pracuji s lidmi. Určitě by bylo lepší, kdybych hákoval někde u mašiny nebo něco zkoumal v laboratoři, protože bych se nemusel zabývat tímhle materiálem. Nejhorší je, že pořád po někom něco chcete. Aby něco udělal, aby něco nedělal, aby s něčím začal, aby s nečím skončil. Aby o něčem přemýšlel, než to začne dělat, a aby o tom přestal přemýšlet a konečně to udělal. Díky tomuto pracovnímu prokletí poznám na první pohled, zda druhá strana vůbec má zájem nějakému takovému přání vyhovět, nebo zda se kulantně řečeno její momentální priority významně rozcházejí s mými, jinými slovy, má to úplně u prdele. Tyhle signály nemají nějakou konkrétní podobu, ale je to souhrnný vjem zahrnující výraz tváře, pohled, bodytalk celkově a jakákoli verbální komunikace v něm hraje podružnou roli.

Tak tam tedy stál předseda vlády Fialenko a redaktor TV Nova se ho ptal na to, co bude vláda dělat s rostoucími cenami potravin.

Fialenko tam tedy stál, něco zcela banálního říkal a bylo mi úplně jasné, že to má kolosálně u prdele.

Pravděpodobně vůbec nechápal, co se to kolem něho děje a bral to jako křivdu. Já jsem předseda vlády, pochválila mě Ursula von der Lejno a zelenokomunistický šílenec Frans Timmermans, a oni mě tu otravují s nějakými potravinami. Na co ti lidé vůbec potřebují nějaké potraviny kupovat? To si nemohou vzít něco vzít ze studeného bufetu jako při jednání kabinetu? Případně se nemohou nechat pozvat na pracovní oběd či snídani od nějakého lobbisty? Ať se prostě nají na nějaké recepci, pořád se nějaké pořádají. A proč si kupují zrovna potraviny? To si nemohou koupit stíhačku? Nebo ty skvělé moderní vrtulníky, co létaly už ve Vietnamu? Nebo houfnice Caesar, z Francie, země s košatou technickou i válečnou historií, co připomínají naklaďák ze stavebnin vezoucí kanálovou rouru? My tady zavádíme válečný stav, válečnou ekonomiku, válečnou cenzuru, válečné daně a bojujeme s mírovými štváči, a oni mě tu otravují s tím, kolik stojí rohlíky.

V další fázi stín znepokojení z Fialenkovy tváře vymizel. Nejspíš mu došlo.že další volby přijdou sice za dlouho, ale přijdou a že musí svůj elektorát nějak uklidnit a něco říct, aby si neřekli,že to má u prdele, jakkoli to tam má. Aniž by jakkoli upravil ten svůj bodytalk, ze kterého jasně vyplývalo, že tohoto pána ceny potravin vůbec nevzrušují, otevřel mluvící díru a jal se hovořit.

Prvně prohlásil, že hlavní je situaci analyzovat.

V ten moment jsem si vzpomněl na obchodně-technického zástupce jedné velké německé firmy na těsnění, jejíž název začínal na Federal. Ten byl pozván na umytí hlavy do českého výrobního závodu jedné nejmenované německé firmy, protože výrobky jeho chlebodárce vykazovaly velké množství vad. Bylo to ještě v době, kdy obchodně-technický zástupce něco znamenal, ne jako dnes, a byl taky náležitě honorován. Dotyčný Herr Repraesentant se usadil, před sebe položil drahý diář v kožených deskách, rovnoběžně s jeho delší stranou položil zlaté pero, položil si obě ruce na stůl a mírně pozvedl hlavu jako signál, že je připraven. Zástupce dodavatelské kvality nejmenované jihočeské firmy, která má kvalitativní problémy tak nějak soustavně, jinak loser a prémiové hovado z VŠB, na něj slezskou angloněmčinou vychrlil salvu různých neshod, většinou zcela zjevných a neoddiskutovatelných, jako že třeba část výrobku chybí. Repraesentant seděl zcela nehnutě, nic si nezapisoval a jeho tvář nezračila nic. Báňské hovado to čím dál více vyvádělo z konceptu. Když s tím bylo hotové, zadívalo se na Repraesentanta a zeptalo se ho, co mu k tomu řekne. Representant si mírně poposunul brýle, napřímil krk a pronesl: „Das muss analysiert werden.“ („To se musí analyzovat.“). Ta tečka na konci jeho krátkého vyjádření byla slyšet. Bylo to řečeno tak, že bylo jasné, že další dikuse k tomuto tématu je bezpředmětná. Znělo to jako „vyliž si prdel“. Na výrobcích nebylo nic k analyzování, většina vad byla zcela zjevných, nicméně postup, který pan Repraesentant zvolil, byl vysoce účinný. Nějaký výrobní závod někde támhle v Tschechei mu ve skutečnosti mohl leda políbit prdel, protože jeho firma byla skvěle zaháčkovaná v centrále a i kdyby nekvalita dodávek z firmy pana Representanta dosáhla takových rozměrů, že by došlo k nějakým skutečným problémům, změna dodavatele uprostřed běžící sériové výroby by stála víc než ty vadné výrobky prostě vzít, vyházet je do popelnice na vlastní náklady a doobjednat si další. Účast Representanta pak byla nutná pouze k tomu, aby formálně projevil o celou věc zájem a nikdo nemohl říct, že nereagují.

Fialenko prohlásil, že se to musí analyzovat.

Das muss analysiert werden…

Dál se premiér Fialenko pustil do úvahy, že každá z částí řetězce bude tvrdit, že to dělá ten druhý, čímž završil celkový dojem.

Je úplně zbytečné analyzovat, kdo krade víc. Důležité je pochopit, že zatímco se blbečkové skládali Ukrajincům na tank a šílená Pekarová Adamová pletla svetry, managementy různých zemědělských a zpracovatelských koncernů rukou společnou a nerozdílnou upravily svoji cenotvorbu tak, aby konvenovala s všeobecným mediálním šílenstvím. Čím větší nejistota je ve společnosti, tím větší je nejistota na trhu, tím větší jsou rizikové přirážky a tím vyšší jsou ceny. Pokud by tedy Fialenko skutečně chtěl s pětikoaliční drahotou něco dělat, musel by se snažit nejistotu snížit a občany uklidnit. Jenže prohlubování nejistoty je jedním z pilířů Fialenkova vládnutí, viz výroky typu „jsme ve válce“, a současná vláda používá strach a nejistotu k tomu, aby upevňovala svoji moc nad občany. Uklidňovat tedy nikoho nebude, naopak.

Fialenko a jeho vláda praktikují souběžně ještě další zničující věc. Jednak lejí peníze do ekonomiky prostřednictvím deficitu a stimulují poptávku, ale současně zelenou a „protiruskou“politikou snižují dostupnost energií a surovin a tím omezují nabídku. Výsledkem logicky musejí být vyšší ceny. Je to takové zvláštní ďáblovo kolo, kterým Fialenko, elektrikář Stanjura a traktorista Jurečka točí, a jelikož jmenovaná opatření jsou opět pilíři vládní sociální, zelené a „protiruské“ strategie, většinou importované zvenčí z toxické EU, ke které je Fialenko devótní, hned tak s nimi neskončí. Kdo si tohle uvědomí, bude taky chápat, jak moc nepřípadné je ptát se pana premiéra na drahé potraviny.

Je úplně zbytečné zkoumat, zda si na „válce“ pakují kapsy více zemědělci, zpracovatelé nebo prodejci, protože tato informace, ačkoli možná zajímavá, nejde prakticky použít. Jasně že každý bude tvrdit, že to dělá ten druhý, protože ani jednomu se nechce říct, že se mu Fialenkova politika vlastně náramně hodí, protože díky ní vznikl prostor pro vyšší marže a on ho prostě jen s péčí dobrého hospodáře využil. Existuje však jeden subjekt, u kterého lze celkem přesně spočítat, na kolik si přijde, když rohlíky zdraží na dvojnásobek, a to je stát. DPH je určena procentem a když je vyšší základ, je i vyšší výběr. Část vyšších cen tak končí… wait for it… zpět u Fialenkovy vlády. Osobně si myslím, že potraviny podražily o 50%, nikoli o nějakých těch 23% nebo kolik se uvádí oficiálně. Chodím nakupovat, kupuji pořád stejné položky a teď to prostě stojí o 50% víc, než to stálo před Fialenkem. A o stejných 50% musel vzrůst i výběr státu na DPH.

Fialenkova vláda se však i přesto díky promyšlenému hospodaření propracovala k historicky největšímu deficitu veřejných financí i přes zmíněný vyšší výběr daní. Budiž nám tedy útěchou, že z drahých rohlíků sponzorujeme raketomety z Francie, stíhačky z USA, BVPčka ze Švédska, a taky všechny ty skvělé nové úřady, co Fialenkova vláda chystá zřídit, vzdělávání, zdravotni pojištění a dávky pro naše nové ukrajinské přátele, kteří se pak odejdou veselit na Bandera party a další věci, které jsou naprosto užitečné a nezbytné. Má tedy Fialenko skutečně nějaký zájem na tom, aby ceny klesaly? No… jeho hlavní a jediná motivace je dál pohánět to ďáblovo kolo.

Nelze se tedy divit, že Fialenko není s to sdělit, jak řešit problém s drahotou. On se necítí být součástí řešení, on je součástí toho problému. On ten problém pomohl vyvolat, pomáhá ho udržovat a snad byste po něm pak nechtěli, aby ho navíc ještě řešil.

Prosím všechny spoluobčany, aby konečně pochopili, že premiér Fialenko tu není proto, aby řešil nějaké vaše problémy s drahými rohlíky. Premiér Fialenko je tady, aby realizoval agendu nadnárodních mocenských a vlivových struktur a tak ho prosím s vašimi problémy neotravujte. Pan premiér se musí starat o složitá témata, třeba o deindustrializaci, depopulaci a řízené zchudnutí populace, a to se, jak musíte uznat, daří. Dopřejte mu tedy klid na práci, aby mohl proti vám pracovat lépe a efektivněji.


12.03.2023 D-FENS

12345 (819x známkováno, průměr: 1,57 z 5)
32 237x přečteno
Updatováno: 12.3.2023 — 8:00
D-FENS © 2017