Propuštění na podmínku, vol. 2

Chtěl bych se ještě krátce vrátit ke svému článku z nedávné doby, v němž se jednalo o podmíněném propuštění neboli PP. PP je ve věznicích známá zkratka, obdobně jako PT neboli „pétéčko“. PT je přerušení trestu na určitou dobu (tzn. vězněná osoba se za určitou dobu musí do kriminálu vrátit), k němuž se lze dopracovat různými cestami, jednou z nichž je například i otěhotnění.

Ale zpět k PP. Mezi podmínkami, které by měl soudce při projednávání žádosti odsouzeného o PP 100 % zohlednit, je skutečnost, zda odsouzený nastoupil do kriminálu sám, nebo zda do něj musel být tzv. „dodán“. Je-li tedy člověk tzv. shledán vinným a následně odsouzen, musí do určité doby nastoupit do kriminálu, ať si o svém odsouzení myslí, co chce (týká se to tedy i těch odsouzených, kteří byli následně po X letech viny zproštěni – blíže např. kauza Nečesaný). V opačném případě se dopouští dalšího trestného činu. V této souvislosti (tzn. dobrovolného (ne)nastoupení do kriminálu) si vždy vzpomenu na případ Tomáše Pitra, kterému se do basy moc nechtělo, nástupu se bránil, skrýval se v zahraničí, ale podmíněně propuštěn byl.

Není-li odsouzený při projednání své žádosti o podmíněné propuštění úspěšný, může se samozřejmě odvolat. Motivace soudců, případně státních zástupců k zamítnutí žádosti o PP mohou být různé, svou roli hrají i osobní sympatie/antipatie k danému odsouzenému, a to hlavně v případech, které jsou medializované. To je totiž jak pro soudce, tak i pro státního zástupce vítanou možností se vystavovat před televizními kamerami a dávat najevo svou přísnost, ačkoliv nejvyšší SZ Pavel Zeman tvrdí opak. Těžko si představit, že by říkal něco jiného…

Zamítavé stanovisko soudce, případně souhlasné stanovisko soudce a zamítavé státního zástupce znamená pro odsouzeného další měsíce (v lepším případě týdny) v kriminálu navíc. Pokud se neodvolá, může si další žádost o PP podat za půl roku (při asistenci občanského sdružení dříve, třeba již za pár dní). U některých odsouzených mi (subjektivně) připadá, že státní zástupce ví, že na odvolání dotyčného vyšší instance pustí, ale prostě se odvolá a nechá ho být v kriminálu o dalších pár týdnů (než danou věc odvolací soud projedná) navíc. Tyto situace mi vždy znovu a znovu připomenou knížku Ladislava Mňačka Jak chutná moc. Zkrátka – když uškodit můžu, tak to udělám. Své by o tom mohl vyprávět zkorumpovaný soudce Knotek.

Na nezávislou justici nevěřím ani náhodou. Každý je na někom nebo na něčem závislý. Justici tvoří lidé se všemi svými lidskými vlastnostmi. Lepší je se od nich držet dál, člověk nikdy neví…

23.06.2019 Luba

Související články: