Prodejce elektra po sedmi letech života – část 3 - zpět na článek

Počet komentářů: 84

  1. podle pana prodavače jsem typickej vysírač. Když jsem si po x-letech kupoval televizi měl jsem jasnou představu co má televize umět a co od ní očekávám. A ačkoliv jsem zběhlý v elektronice tak na poli televizí jsem si nechal ujet vlak, takže v nejmenovaném modrožlutém elektru jsem narazil na prodavače, který se mnou těch x-minut možná hodinu chodil po prodejně a vysvětloval a vysvětloval a co bylo důležitější, zkoušel a zkoušel než jsem si jednu vybral.

    Sice jsem doma zjistil, že jí jedna funkce z mého seznamu chybí, resp, je ojebaná, ale to je dáno výrobcem, sic prodavač to měl tušit nic se nestalo. I tak jsem spokojen. Na co mě pan prodavač ale původně upozornil, bylo že značka, kterou jsem si původně vybral, byla jaksi velmi levnou činoskou napodobeninou původní značky a tak jsem sice o par penez ‚chudší“ ale i tak jsem byl bohatší o příjemnou zkušenost. Jinak si elektroniku nakupuju přes net, ale čas od času je fajn si někde něco odnést a nečekat až ti to někdo přiveze.

    Jinak problematiku znám i z druhé strany dělal jsem jak ve velkém bílem tak v malém černém elektru a domácích potřebách a z vlastní praxe vím, že lidé i znalí problematiky chtějí pomoci s rozhodnutím, oni si vyberou dva až tři modely a čekají že jim řeknete, který je nejlepší nebo který byste si koupili vy. Krása povolání prodavače je usnadnit život těm lidem a učinit z nich spokojené zákazníky i za cenu, že Vás to stojí čas a někdo z kolegů už má prodáno. Mě se lidé vraceli a málokdy se mi stalo, že bych nesplnil normu nebo bych neprodával. Jel jsem jak dráha, bavilo mě to… Dneska jsem už jinde ale rád na tu dobu vzpomínám.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017