Znovu objevujes kolo a investujes do toho nesmyslny mnozstvi casu. Precti si Grant Cardone – Sell or be Sold, k tomuhle clanku jeste pridej „The Closer’s Survival Guide: Over 100 Ways to Ink the Deal“ od stejneho autora. Prave jsem ti usetril par let zivota, neni zac.
Viro
Věříš tomu, že existují lidé, co neumí anglicky? A nebo umí jen tak, aby se neztratili cestou z hotelu na pláž a objednali si jídlo. Na čtení knih i rádoby odborných je třeba vyšší úroveň jazykové výbavy. No a platí pořád to staré a osvědčené, když tě to sere, tak to nečti :-)
vltava
To só takový výmluvy lenochů.
Dyš sem se anglicky naučíl já, kerýmu se na základce posmívala ruštinářka, tak se to naučí každé. Esi teda sce.
Viro
No to je otázka. Ale i když to člověk nepotřebuje, tak si samozřejmě může přečíst Vergilia v originále, ale musí chtít. Jenže ono se nechce většinou to, co se nepotřebuje. Já šprtal AJ 5 let a pak ji další roky nepotřeboval, takže zapomněl. Zbylo mě jen takové to zákládní já masssa bob chtít pít, ale zatím jsem s tím vystačil. Ruštinu jsem měl 12 let a vím z ní kulový.
A co čert nechtěl, jsem na jazyky úplně tupej. Sice umím kde co opravit a udělat, ale jazyky mě prostě nejdou. Stejně jako postrádám hudební sluch – je to pro mě prázdnej pojem, netuším, jak by to mělo vypadat. Tož tak.
Každej je nějakej…..a není to vždycky o lenosti.
Marty...
Já šprtal AJ 5 let a pak ji další roky nepotřeboval, takže zapomněl. Zbylo mě jen takové to zákládní já masssa bob chtít pít, ale zatím jsem s tím vystačil. Ruštinu jsem měl 12 let a vím z ní kulový
Stejně jako ostatní dovednosti je to potřeba udržovat….bohužel.
Jihocech Honza
Na druhou stranu – v mládí se učiti, do kamene tesati. V stáru se učiti – do písku psáti.
Ono to tam je, jen je to potřeba oživit.
vltava
Jenže ono se nechce většinou to, co se nepotřebuje.
A dyš je to potom náhodó potřeba tak to chybí. Příležitosť je pryč a už to potřeba zase néni. Takové začarované kruh.
zceyee
WTF .. po sedmi letech? Tak tos toho casu projebal fakt hodne, zacni se zmenou hned, ani nechod spat, protoze na to uz nemas cas. :D
MrSato
Díky za seriál. Dobře se to četlo. Já asi nijak poučovat nemohu. Já v práci komunikuju s poměrně inteligentními lidmi s technickým vzděláním.
Nicméně se s každým dílem ptám, kdo by dobrovolně tak dlouho dělal takovou práci? Nabyl jsem pocitu, že to je každodenní „život na bojišti“, kde sračky létají zepředu i zezadu. Nechtěl bych nikdy pracovat v kolektivu, ve kterém nemohu věřit slova kolegovi a musím být pořád na pozoru, kdo mě natáhne či zneužije (viz. to zvedání těžkých a objemných spotřebičů a kradení zákazníků).
Mám přece jen otázku/připomínku. Jak poslat slušně prodavače do-pryč, když cena je přemrštěná, prodavač ví očividně méně než já (tj. nerozumí technickému principu zařízení) a plácá bludy? Mám mu říct „Sorry jako, ale ani nevíš o čem mluvíš a ještě meleš sračky“ nebo „Já se ještě rozmyslím“? To samozřejmě neplatí všude, ale když ke mně přijde „méně ostřílený“ prodavač a začne hustit nesmysly, tak ho nemám motivaci odměňovat zakoupením výrobku. To bych mu dával falešnou zpětnou vazbu.
Jako nakupující opravdu chci ušetřit (ne za každou cenu), ale když vidím, že v prodejně je výrobek od X tisíc Kč dražší a na e-shopu ho mají za lepší cenu, proč bych ho měl kupovat na prodejně? Chápu, že přidaná hodnota je v možnosti zboží vidět, avšak stejně si jej nemohu jen tak vyzkoušet (snad vyjma televize apod.). Ten opravdový test přijde až doma. Eshopy prostě mají výhodu, že nemusí platit nájmy za předváděcí prostory a hromadu „zapínačů televizorů a předčítačů manuálu“. Já osobně předpovídám, že kamenné prodejny na obyčejné elektronické zboží časem zaniknou.
Mám pocit, že kamenné prodejny drží na živu starší generace, která si chce na věc šáhnout (opět o vyzkoušení se mluvit nedá) a využívá služeb předvedení výrobku (kde to jde).
V zásadě tak, drží se jak hovno košile vlastně mrtvýho business modelu, proč by mu měl někdo něco radit? Esli nepochopil, že dobrovolně stojí na potápějící se lodi s kolenama ve vodě a že pan kapitán je kunda, co nechce slyšet vo tom, že todle už nikam nedojede, asi je nějak narušenej a utopit se chce.
Smysl mají eště speciálky na určitej výřez, třeba krám jenom s bílou technikou. Resp. značkový krámy, všechno jedné značky.
Jak už spousta lidí řikala a ostatně na to možná v podvědomí sám přichází, tendle model je úplně zvrácenej, spousta lidí de pro konkrétní věc, očekává, že je POKLADNÍ vodpípá a pudou do prdele. Ne že budou nahánět kohosi někde. Normální krám má prostě prodavače co prodávají a podkladní co pokladňujou, každej má normální mzdu a ne nějaký hovna, jejichž cílem je prohnan krámem nejlíp miliardy a přitom zaměstnance ojebat a nechat si víc za nehtama.
A ty plky vo zárukách, to sem málem padl pod stůl smíchem. Jak dopadlo slavný levný elektro s miliardovejma obratama? Nezašlapal to režim do země za pár hodin? Tam se můžeš domáhat tak hovna…není nejmenší důvod, aby vaša frančíza ze dne na den taky nezdechla, ale dobrý, hoň si dál triko.
itchy355
Smysl má spousta prodejců ale v elektru je to fakt jen pro důchodce atd a to ještě musí prodejce bejt slušnej a ne vychcanej degen kterej potřebuje babičku ukecat na vo 7 litrů dražší model páč potřebuje novej ajfoun..
Třeba ale v takovým Jasu (prodejce chlastu včetně dražších whisky/rumů/atd) kus od hlavňáku v Brně člověk může udělat dvě věci; buď si to koupí z eshopu za eshopovou cenu, nebo přijde na prodejnu, chvíli tam plantá vokolo a když paní vidí, že neví, slušně se nabídne zda může poradit. Má z mýho laickýho náhledu přehled jako blázen, řeknete jí ,,no tatovi chutnal Laphroig..“ a hned se chytne a nabídne vám minimálně tři podobné druhy ve vámi stanovené cenové kategorii. A tatovi chutnaj taky, i když já ty názvy v životě neviděl a ani nepil. No a u pokladny pak zaplatí o nějaký procenta výš, než na eshopu (ne uplně málo – snad 10 %). Někteří zmrdi to pak dělají samozřejmě tak, že si nechají od paní sáhodlouze poradit, pak ,,si to jdou rozmyslet“, vylezou před prodejnu a objednají si to z eshopu. Paní k nim už ale příště samozřejmě tak sdílná není.
V tomhle chápu smysl prodejce a mnohem raději chodím do jasa, kde mi vždycky poradí (a dobře!) než do konkurenčního manea, kde jen ukážu, zaplatím a odejdu (byť o něco bohatší)…
Ondra87
Za co si máš platit v tom kameném obchodě? – Za mne je to ta služba prodavače, který poradí, seznámí s výrobkem a pak následně prodá… a to je dle autora článku ta největší troufalost od zákazníka – zeptat se a chtít nechat poradit…
x-f
Uff. Už jsem něc podobného říkal, ale je to fakt síla co ten člověk píše.
Zákazníkem v podstatě pohrdá. Lidi co mu tam chodí jsou pro něj povl. Jedniný co po nich chce je, aby hned a bez keců a bez jeho práce vytáhi šrajtofli a navalili mu prachy.
Vůbec netuším, jak se může na konci článku ohánět slovy pokora a trpělivost, když o zákazníkovi nedokázal napsat jediné pozitivní slovo. Vysíraj, vyjebávaj, jsou trapný, atd.
Zákazník má trapnou výmluvu, proč nekoupit (nedát mu peníze)… Pan prodavač by si měl uvědomit, že zákazník se nemusí z ničeho vymlouvat, protože nemá žádnou povinnost si něco koupit. Jen pokud bude na něj tak laskavý, tak mu dá vydělat.
Celkově bych řekl, že takhke nějak si představuju že přemýšlí „šmejdi“, kteří zakleknou na důchodce s vysavačem atd.
Celkově mě připadá jak ofrustrát, kterého práce nebaví a serou ho zákazníci o kterých si ale uvědomuje, že je na nich existenčně závislý.
Taky to bude nejspíš morálně trochu křivej člověk. To jak zmiňuje, že počkal až pán zaplatí účtenku a pak ho poslal do hajzlu… Říct mu co si o něm myslí rovnou nezvládnul. Nejdřív si od něj vzal peníze a pak ho hrdinsky poslal k čípku.
Nebo zmínka na konci, jak potkal v Albertu u regálu člověka, kterej na něj před dvěma lety dělal mistery shopping, tak si došel k informacím vymyslet nějakou histrku, aby mu zavařil… To taky svědčí o notní známce zapšklosti a zákeřnosti…
misaka
Přijde mi, že ta práce není pro autora to pravé a to měl dost času to rozpoznat sám. Chybí mu (nebo kritizuje) to hlavní, co by každý prodejce měl mít a to je úcta k zákazníkovi, nadhled, trpělivost a trochu té pokory. O technické kompetenci se mnoho nezmiňuje, což je u prodejce elektra dost zásadní knowledge.
O „pomstě“ na brigádníkovi se radši nevyjadřuji, to je ze světa, kam nechci patřit.
Trochu to potvrzuje mojí životem odpozorovanou teorii, že cca. po pěti letech vykonávání profese se u spousty lidí dostaví kingovský pocit, tj. jsem machr, umím to dokonale, už se nemám co učit – co učit, bych to moh´ vyučovat, všichni čumte a kdo mne kritizuje je kretén. A je to všude stejné. V kombinaci s absencí osobní integrity je to ňamka. Někdo tu sebereflexi prostě nemá a pokud já hledám lidi, se kterými chci pracovat, hledám spíš opak. Tj. „stay hungry“ a to se týče i sebezdokonalování a pocitu, že pořád je se kam posouvat.
A pro monsieur Corona: ano jsou a to i mezi mladšími ročníky…..nepřekvapivě.
O kompetenci se opřel – zákazník ani nikdo z jeho okolí tomu nerozumí, prodavač je největší king a dyž po něm něco chceš, máš nastavit šrajtoflu a odpoklonkovat se za ustavičnýho žmoulání čepice :)
Myslím, že pan prodavač se nejlíp udělá někde na úřadě, tam je tendle systém vlastní každýmu.
Ondra87
Naprostý souhlas… trochu mi chybí ta sebereflexe a nebo tedy návod, jak by se měl zákazník chovat. Já jsem prodavač, ty hloupý zákanzníku přijď, kup si telku, na které mám největší marži a ještě mi poděkuj na kolenou, že jsem ti ji prodal…..
Polovina věcí, co popsal jsou naprosto normální. Když jdu kupovat něco, čemu nerozumím, protože je to prostě spotřební věc, ale zároveň není levná jako rohlík, který když mi nebude chutnat, tak vyhodím a zítra si koupím jiný, tak nechci projíždět stovky recenzí mirkovlnky, nebo pračky, nezajímá mne to, chci zboží, mám na něj nějaký rozpočet a chci, aby mi prodavač poradil. Kolikrát příjdu do prodejny a řeknu: „Dobrý den, sháním myčku, vůbec tomu nerozumím, jen chci, aby byla tak a tak veliká, aby se mi vešla do linky“, poradíte mi ? Popřípadě mám 2-3 předvybrané a od zdatného prodavače bych si nechal prodat i něco lepšího, dražšího, když mne přesvědčí. Výsledek je takový, že na mne všichni tihle polobohové čumí jako na červa, který je totálně blbý a své pohrdání mi dávají sežrat… no, takže ve většině případů pak jdu a radši to objednám online, protože se stejně nic nedozvím, drtivá většina z nich nemá absolutně potuchy o prodávaném zboží a ještě se chová tak, jak tady otevřeně jeden z nich popisuje…. do obchodu přeci jdu za tou službou, za kterou má tento superprodejce snad provizi, ne? Setkal jsem se i s prodejci, kteří pomohli, rád si od nich zboží koupím, ale je jich pár.
Taktéž jsem použil většinu námitek, protože prostě se chci rozmyslet, nebo poradit protože ve většině případů informace sdělené prodejcem jsou sporadické a rozhodně mne svým přístupem nepřesvědčil si něco koupit a tak se musím často uchýlit k načítání recenzí, za to si milí prodejci můžete sami ! Ano, jsou i prudiči, ti jsou všude, ale tady v konkrétním případě vidím problém u pana prodejce.
servisdok
Snad by bylo namístě připomenout, že ti prodavači tento systém nestvořili.
Stvořili ho mnohem větší zmrdi, než si dokážeme domyslet. Ti by si ale mezi skutečné „lidi-zákazníky“ netroufli, o to dokonalejší zmrdoviny vymýšlejí a po prodavačích chtějí, aby to převedli do praxe.
Kdo ty zmrdoviny prohlédl, vidí je a sám není bezpříkladným zmrdem, nemůže v takovém prostředí přece vydržet déle, než několik měsíců.
Musí to přece krutě odnášet psychika, po delší době i základní morální nastavení toho, kdo je nucen v takovémto prostředí existovat.
Denně čekat nějaké podtrhy a levárny od „kolegů“ a být stále ve střehu jen kvůli tomuto – sorry, ale to prostě člověka zdeformovat musí.
Tak trochu je to ze seriálu i cítit.
x-f
Nestvořili, ale jsou dobrovolně jeho součástí.
Nácek v koncentráku co každý den vraždil židy to taky celý nevymyslel, ale jde o to jak se v tom systému chová a taky že do nej nastoupil sám dobrovolně.
Přirovnání to není ideální. Ten nácek v koncentráku měl asi menší možnost z toho systému vystopit…
prcek
Jako zákazníkovi je mi úplně jedno, jakým způsobem jsou prodavači hodnocení. Myslím na sebe a své potřeby. Pokud mám z pohledu prodejce nesmyslné otázky a pak stejně nekoupím, může to být tím, že nejsem s to udělat kvalifikované rozhodnutí. Pravděpodobně jsem použil všechny „námitky“ zmíněné v článku a vždy ve stejné situaci – prodavač mě do něčeho tlačil, nenechal mě věc uvážit a rozhodnout se po svém. Druhá možnost je, že jsem si prostě nevybral. Nezávidím prodavačům, není lehké odhadnout, kdy zákazníka oslovit a kdy ho ještě nechat být, jak ho přesvědčit ke koupi, kdy přitlačit a kdy zvolnit, u koho to hrát na techniku a kde spíš na emoce a jak moc. Také je možné, že chci vyřešit nějaký svůj problém a jen se jdu podívat, jaký je vlastně nabízený sortiment v oboru, který běžně nesleduji. A rozhodně nechci situaci vysvětlovat člověku, který mi bude cpát to, co je nejvýhodnější pro něj.
Bohužel po vydání druhé části si začínám připadat jako lempl, který nemá znalosti a nebo neumí prodávat.
Sice se to dobře čte, ale jinak jste to třetí částí moc nevylepšil. Možná je to tím, jak je dané odvětví nastavené. Prodavač je tlačený do plnění čísel místo přání zákazníků.
loleerd
Tyhle články mi připomínají dobu cca před 10 lety kdy jsem kupoval televizi, nechal se ukecat v prodejně ať ji koupím tam a pak doma zjistil že ten samý prodejce tu samou televizi nabízí na eshopu o několik tisíc levněji, dokonce s vyzvednutím druhý den v té samé prodejně. Samozřejmě jakákoliv komunikace na téma korekce ceny alespoň se blížící ceně na eshopu končila větou „koupil jste, máte smůlu“. A přesně od té doby jsem v žádném elektru nikdy nic nekoupil a i tu blbou rychlovarnou konvici si raději objednám z eshopu než abych se musel znovu potýkat s prodejci jejichž jediná motivace je prodej a provize.
geos
Nevzpomínám si, že bych v elektru kupoval cokoliv nad rámec okamžitě potřebných drobností typu kabelů. Jinak nakupuji výhradně přes e-shopy, neboť si mohu v klidu doma vybrat dle mnou protěžovaných parametrů, vybrané zboží objednat dle výše cenovky a nemusím řešit dopravu. A pokud třeba pračka po 2 letech klekne a není to jednoduše opravitelné a ani na netu nenajdu návod k opravě, tak představa, že čekám, než se někde opraví, raději v rychlosti objednám další.
nueve
Za mě dobrý, seriály mě baví, třetí díl trochu slabší. Já su děsný zákazník, většinou hned hlásím specifika nebo rovnou řeknu, že si dělám průzkum, otravní prodavači mě pak většinou rychle opouští.
HoMor
Ahoj,
seriál mě bavil, čtvrtý díl by mohl být z pohledu zákazníka :-), protože mě někdy techniky prodejců obtěžují.
Někdy jsem trochu zvedal obočí, ale chápu, že pohled někoho, kdo se setkává denně se zákazníky, kteří přijdou zabít nudu a pouze předstírají zájem, nebo nedokáží narovinu říct, že koupit nechtějí a hledají zástupné argumenty je jiný.
Každopádně díky za autorovu otevřenost a čas, který sepsání věnoval. Je to zajímavý vhled do práce prodejce, ne vše jsem si uvědomoval.
Znovu objevujes kolo a investujes do toho nesmyslny mnozstvi casu. Precti si Grant Cardone – Sell or be Sold, k tomuhle clanku jeste pridej „The Closer’s Survival Guide: Over 100 Ways to Ink the Deal“ od stejneho autora. Prave jsem ti usetril par let zivota, neni zac.
Věříš tomu, že existují lidé, co neumí anglicky? A nebo umí jen tak, aby se neztratili cestou z hotelu na pláž a objednali si jídlo. Na čtení knih i rádoby odborných je třeba vyšší úroveň jazykové výbavy. No a platí pořád to staré a osvědčené, když tě to sere, tak to nečti :-)
To só takový výmluvy lenochů.
Dyš sem se anglicky naučíl já, kerýmu se na základce posmívala ruštinářka, tak se to naučí každé. Esi teda sce.
No to je otázka. Ale i když to člověk nepotřebuje, tak si samozřejmě může přečíst Vergilia v originále, ale musí chtít. Jenže ono se nechce většinou to, co se nepotřebuje. Já šprtal AJ 5 let a pak ji další roky nepotřeboval, takže zapomněl. Zbylo mě jen takové to zákládní já masssa bob chtít pít, ale zatím jsem s tím vystačil. Ruštinu jsem měl 12 let a vím z ní kulový.
A co čert nechtěl, jsem na jazyky úplně tupej. Sice umím kde co opravit a udělat, ale jazyky mě prostě nejdou. Stejně jako postrádám hudební sluch – je to pro mě prázdnej pojem, netuším, jak by to mělo vypadat. Tož tak.
Každej je nějakej…..a není to vždycky o lenosti.
Já šprtal AJ 5 let a pak ji další roky nepotřeboval, takže zapomněl. Zbylo mě jen takové to zákládní já masssa bob chtít pít, ale zatím jsem s tím vystačil. Ruštinu jsem měl 12 let a vím z ní kulový
Stejně jako ostatní dovednosti je to potřeba udržovat….bohužel.
Na druhou stranu – v mládí se učiti, do kamene tesati. V stáru se učiti – do písku psáti.
Ono to tam je, jen je to potřeba oživit.
Jenže ono se nechce většinou to, co se nepotřebuje.
A dyš je to potom náhodó potřeba tak to chybí. Příležitosť je pryč a už to potřeba zase néni. Takové začarované kruh.
WTF .. po sedmi letech? Tak tos toho casu projebal fakt hodne, zacni se zmenou hned, ani nechod spat, protoze na to uz nemas cas. :D
Díky za seriál. Dobře se to četlo. Já asi nijak poučovat nemohu. Já v práci komunikuju s poměrně inteligentními lidmi s technickým vzděláním.
Nicméně se s každým dílem ptám, kdo by dobrovolně tak dlouho dělal takovou práci? Nabyl jsem pocitu, že to je každodenní „život na bojišti“, kde sračky létají zepředu i zezadu. Nechtěl bych nikdy pracovat v kolektivu, ve kterém nemohu věřit slova kolegovi a musím být pořád na pozoru, kdo mě natáhne či zneužije (viz. to zvedání těžkých a objemných spotřebičů a kradení zákazníků).
Mám přece jen otázku/připomínku. Jak poslat slušně prodavače do-pryč, když cena je přemrštěná, prodavač ví očividně méně než já (tj. nerozumí technickému principu zařízení) a plácá bludy? Mám mu říct „Sorry jako, ale ani nevíš o čem mluvíš a ještě meleš sračky“ nebo „Já se ještě rozmyslím“? To samozřejmě neplatí všude, ale když ke mně přijde „méně ostřílený“ prodavač a začne hustit nesmysly, tak ho nemám motivaci odměňovat zakoupením výrobku. To bych mu dával falešnou zpětnou vazbu.
Jako nakupující opravdu chci ušetřit (ne za každou cenu), ale když vidím, že v prodejně je výrobek od X tisíc Kč dražší a na e-shopu ho mají za lepší cenu, proč bych ho měl kupovat na prodejně? Chápu, že přidaná hodnota je v možnosti zboží vidět, avšak stejně si jej nemohu jen tak vyzkoušet (snad vyjma televize apod.). Ten opravdový test přijde až doma. Eshopy prostě mají výhodu, že nemusí platit nájmy za předváděcí prostory a hromadu „zapínačů televizorů a předčítačů manuálu“. Já osobně předpovídám, že kamenné prodejny na obyčejné elektronické zboží časem zaniknou.
Mám pocit, že kamenné prodejny drží na živu starší generace, která si chce na věc šáhnout (opět o vyzkoušení se mluvit nedá) a využívá služeb předvedení výrobku (kde to jde).
Každopádně držím palce a díky za počtení
V zásadě tak, drží se jak hovno košile vlastně mrtvýho business modelu, proč by mu měl někdo něco radit? Esli nepochopil, že dobrovolně stojí na potápějící se lodi s kolenama ve vodě a že pan kapitán je kunda, co nechce slyšet vo tom, že todle už nikam nedojede, asi je nějak narušenej a utopit se chce.
Smysl mají eště speciálky na určitej výřez, třeba krám jenom s bílou technikou. Resp. značkový krámy, všechno jedné značky.
Jak už spousta lidí řikala a ostatně na to možná v podvědomí sám přichází, tendle model je úplně zvrácenej, spousta lidí de pro konkrétní věc, očekává, že je POKLADNÍ vodpípá a pudou do prdele. Ne že budou nahánět kohosi někde. Normální krám má prostě prodavače co prodávají a podkladní co pokladňujou, každej má normální mzdu a ne nějaký hovna, jejichž cílem je prohnan krámem nejlíp miliardy a přitom zaměstnance ojebat a nechat si víc za nehtama.
A ty plky vo zárukách, to sem málem padl pod stůl smíchem. Jak dopadlo slavný levný elektro s miliardovejma obratama? Nezašlapal to režim do země za pár hodin? Tam se můžeš domáhat tak hovna…není nejmenší důvod, aby vaša frančíza ze dne na den taky nezdechla, ale dobrý, hoň si dál triko.
Smysl má spousta prodejců ale v elektru je to fakt jen pro důchodce atd a to ještě musí prodejce bejt slušnej a ne vychcanej degen kterej potřebuje babičku ukecat na vo 7 litrů dražší model páč potřebuje novej ajfoun..
Třeba ale v takovým Jasu (prodejce chlastu včetně dražších whisky/rumů/atd) kus od hlavňáku v Brně člověk může udělat dvě věci; buď si to koupí z eshopu za eshopovou cenu, nebo přijde na prodejnu, chvíli tam plantá vokolo a když paní vidí, že neví, slušně se nabídne zda může poradit. Má z mýho laickýho náhledu přehled jako blázen, řeknete jí ,,no tatovi chutnal Laphroig..“ a hned se chytne a nabídne vám minimálně tři podobné druhy ve vámi stanovené cenové kategorii. A tatovi chutnaj taky, i když já ty názvy v životě neviděl a ani nepil. No a u pokladny pak zaplatí o nějaký procenta výš, než na eshopu (ne uplně málo – snad 10 %). Někteří zmrdi to pak dělají samozřejmě tak, že si nechají od paní sáhodlouze poradit, pak ,,si to jdou rozmyslet“, vylezou před prodejnu a objednají si to z eshopu. Paní k nim už ale příště samozřejmě tak sdílná není.
V tomhle chápu smysl prodejce a mnohem raději chodím do jasa, kde mi vždycky poradí (a dobře!) než do konkurenčního manea, kde jen ukážu, zaplatím a odejdu (byť o něco bohatší)…
Za co si máš platit v tom kameném obchodě? – Za mne je to ta služba prodavače, který poradí, seznámí s výrobkem a pak následně prodá… a to je dle autora článku ta největší troufalost od zákazníka – zeptat se a chtít nechat poradit…
Uff. Už jsem něc podobného říkal, ale je to fakt síla co ten člověk píše.
Zákazníkem v podstatě pohrdá. Lidi co mu tam chodí jsou pro něj povl. Jedniný co po nich chce je, aby hned a bez keců a bez jeho práce vytáhi šrajtofli a navalili mu prachy.
Vůbec netuším, jak se může na konci článku ohánět slovy pokora a trpělivost, když o zákazníkovi nedokázal napsat jediné pozitivní slovo. Vysíraj, vyjebávaj, jsou trapný, atd.
Zákazník má trapnou výmluvu, proč nekoupit (nedát mu peníze)… Pan prodavač by si měl uvědomit, že zákazník se nemusí z ničeho vymlouvat, protože nemá žádnou povinnost si něco koupit. Jen pokud bude na něj tak laskavý, tak mu dá vydělat.
Celkově bych řekl, že takhke nějak si představuju že přemýšlí „šmejdi“, kteří zakleknou na důchodce s vysavačem atd.
Celkově mě připadá jak ofrustrát, kterého práce nebaví a serou ho zákazníci o kterých si ale uvědomuje, že je na nich existenčně závislý.
Taky to bude nejspíš morálně trochu křivej člověk. To jak zmiňuje, že počkal až pán zaplatí účtenku a pak ho poslal do hajzlu… Říct mu co si o něm myslí rovnou nezvládnul. Nejdřív si od něj vzal peníze a pak ho hrdinsky poslal k čípku.
Nebo zmínka na konci, jak potkal v Albertu u regálu člověka, kterej na něj před dvěma lety dělal mistery shopping, tak si došel k informacím vymyslet nějakou histrku, aby mu zavařil… To taky svědčí o notní známce zapšklosti a zákeřnosti…
Přijde mi, že ta práce není pro autora to pravé a to měl dost času to rozpoznat sám. Chybí mu (nebo kritizuje) to hlavní, co by každý prodejce měl mít a to je úcta k zákazníkovi, nadhled, trpělivost a trochu té pokory. O technické kompetenci se mnoho nezmiňuje, což je u prodejce elektra dost zásadní knowledge.
O „pomstě“ na brigádníkovi se radši nevyjadřuji, to je ze světa, kam nechci patřit.
Trochu to potvrzuje mojí životem odpozorovanou teorii, že cca. po pěti letech vykonávání profese se u spousty lidí dostaví kingovský pocit, tj. jsem machr, umím to dokonale, už se nemám co učit – co učit, bych to moh´ vyučovat, všichni čumte a kdo mne kritizuje je kretén. A je to všude stejné. V kombinaci s absencí osobní integrity je to ňamka. Někdo tu sebereflexi prostě nemá a pokud já hledám lidi, se kterými chci pracovat, hledám spíš opak. Tj. „stay hungry“ a to se týče i sebezdokonalování a pocitu, že pořád je se kam posouvat.
A pro monsieur Corona: ano jsou a to i mezi mladšími ročníky…..nepřekvapivě.
O kompetenci se opřel – zákazník ani nikdo z jeho okolí tomu nerozumí, prodavač je největší king a dyž po něm něco chceš, máš nastavit šrajtoflu a odpoklonkovat se za ustavičnýho žmoulání čepice :)
Myslím, že pan prodavač se nejlíp udělá někde na úřadě, tam je tendle systém vlastní každýmu.
Naprostý souhlas… trochu mi chybí ta sebereflexe a nebo tedy návod, jak by se měl zákazník chovat. Já jsem prodavač, ty hloupý zákanzníku přijď, kup si telku, na které mám největší marži a ještě mi poděkuj na kolenou, že jsem ti ji prodal…..
Polovina věcí, co popsal jsou naprosto normální. Když jdu kupovat něco, čemu nerozumím, protože je to prostě spotřební věc, ale zároveň není levná jako rohlík, který když mi nebude chutnat, tak vyhodím a zítra si koupím jiný, tak nechci projíždět stovky recenzí mirkovlnky, nebo pračky, nezajímá mne to, chci zboží, mám na něj nějaký rozpočet a chci, aby mi prodavač poradil. Kolikrát příjdu do prodejny a řeknu: „Dobrý den, sháním myčku, vůbec tomu nerozumím, jen chci, aby byla tak a tak veliká, aby se mi vešla do linky“, poradíte mi ? Popřípadě mám 2-3 předvybrané a od zdatného prodavače bych si nechal prodat i něco lepšího, dražšího, když mne přesvědčí. Výsledek je takový, že na mne všichni tihle polobohové čumí jako na červa, který je totálně blbý a své pohrdání mi dávají sežrat… no, takže ve většině případů pak jdu a radši to objednám online, protože se stejně nic nedozvím, drtivá většina z nich nemá absolutně potuchy o prodávaném zboží a ještě se chová tak, jak tady otevřeně jeden z nich popisuje…. do obchodu přeci jdu za tou službou, za kterou má tento superprodejce snad provizi, ne? Setkal jsem se i s prodejci, kteří pomohli, rád si od nich zboží koupím, ale je jich pár.
Taktéž jsem použil většinu námitek, protože prostě se chci rozmyslet, nebo poradit protože ve většině případů informace sdělené prodejcem jsou sporadické a rozhodně mne svým přístupem nepřesvědčil si něco koupit a tak se musím často uchýlit k načítání recenzí, za to si milí prodejci můžete sami ! Ano, jsou i prudiči, ti jsou všude, ale tady v konkrétním případě vidím problém u pana prodejce.
Snad by bylo namístě připomenout, že ti prodavači tento systém nestvořili.
Stvořili ho mnohem větší zmrdi, než si dokážeme domyslet. Ti by si ale mezi skutečné „lidi-zákazníky“ netroufli, o to dokonalejší zmrdoviny vymýšlejí a po prodavačích chtějí, aby to převedli do praxe.
Kdo ty zmrdoviny prohlédl, vidí je a sám není bezpříkladným zmrdem, nemůže v takovém prostředí přece vydržet déle, než několik měsíců.
Musí to přece krutě odnášet psychika, po delší době i základní morální nastavení toho, kdo je nucen v takovémto prostředí existovat.
Denně čekat nějaké podtrhy a levárny od „kolegů“ a být stále ve střehu jen kvůli tomuto – sorry, ale to prostě člověka zdeformovat musí.
Tak trochu je to ze seriálu i cítit.
Nestvořili, ale jsou dobrovolně jeho součástí.
Nácek v koncentráku co každý den vraždil židy to taky celý nevymyslel, ale jde o to jak se v tom systému chová a taky že do nej nastoupil sám dobrovolně.
Přirovnání to není ideální. Ten nácek v koncentráku měl asi menší možnost z toho systému vystopit…
Jako zákazníkovi je mi úplně jedno, jakým způsobem jsou prodavači hodnocení. Myslím na sebe a své potřeby. Pokud mám z pohledu prodejce nesmyslné otázky a pak stejně nekoupím, může to být tím, že nejsem s to udělat kvalifikované rozhodnutí. Pravděpodobně jsem použil všechny „námitky“ zmíněné v článku a vždy ve stejné situaci – prodavač mě do něčeho tlačil, nenechal mě věc uvážit a rozhodnout se po svém. Druhá možnost je, že jsem si prostě nevybral. Nezávidím prodavačům, není lehké odhadnout, kdy zákazníka oslovit a kdy ho ještě nechat být, jak ho přesvědčit ke koupi, kdy přitlačit a kdy zvolnit, u koho to hrát na techniku a kde spíš na emoce a jak moc. Také je možné, že chci vyřešit nějaký svůj problém a jen se jdu podívat, jaký je vlastně nabízený sortiment v oboru, který běžně nesleduji. A rozhodně nechci situaci vysvětlovat člověku, který mi bude cpát to, co je nejvýhodnější pro něj.
Bohužel po vydání druhé části si začínám připadat jako lempl, který nemá znalosti a nebo neumí prodávat.
Sice se to dobře čte, ale jinak jste to třetí částí moc nevylepšil. Možná je to tím, jak je dané odvětví nastavené. Prodavač je tlačený do plnění čísel místo přání zákazníků.
Tyhle články mi připomínají dobu cca před 10 lety kdy jsem kupoval televizi, nechal se ukecat v prodejně ať ji koupím tam a pak doma zjistil že ten samý prodejce tu samou televizi nabízí na eshopu o několik tisíc levněji, dokonce s vyzvednutím druhý den v té samé prodejně. Samozřejmě jakákoliv komunikace na téma korekce ceny alespoň se blížící ceně na eshopu končila větou „koupil jste, máte smůlu“. A přesně od té doby jsem v žádném elektru nikdy nic nekoupil a i tu blbou rychlovarnou konvici si raději objednám z eshopu než abych se musel znovu potýkat s prodejci jejichž jediná motivace je prodej a provize.
Nevzpomínám si, že bych v elektru kupoval cokoliv nad rámec okamžitě potřebných drobností typu kabelů. Jinak nakupuji výhradně přes e-shopy, neboť si mohu v klidu doma vybrat dle mnou protěžovaných parametrů, vybrané zboží objednat dle výše cenovky a nemusím řešit dopravu. A pokud třeba pračka po 2 letech klekne a není to jednoduše opravitelné a ani na netu nenajdu návod k opravě, tak představa, že čekám, než se někde opraví, raději v rychlosti objednám další.
Za mě dobrý, seriály mě baví, třetí díl trochu slabší. Já su děsný zákazník, většinou hned hlásím specifika nebo rovnou řeknu, že si dělám průzkum, otravní prodavači mě pak většinou rychle opouští.
Ahoj,
seriál mě bavil, čtvrtý díl by mohl být z pohledu zákazníka :-), protože mě někdy techniky prodejců obtěžují.
Někdy jsem trochu zvedal obočí, ale chápu, že pohled někoho, kdo se setkává denně se zákazníky, kteří přijdou zabít nudu a pouze předstírají zájem, nebo nedokáží narovinu říct, že koupit nechtějí a hledají zástupné argumenty je jiný.
Každopádně díky za autorovu otevřenost a čas, který sepsání věnoval. Je to zajímavý vhled do práce prodejce, ne vše jsem si uvědomoval.