Panika! Vláda nás tajně pošle na Ukrajinu! A nebo ne? Za jakých podmínek a kdo (ne)může vyhlásit válku, vyslat síly a mobilizovat - zpět na článek

Ne, tohle není „kyjevský pakt“ ani nic takového neumožňuje. Údajný „kyjevský pakt“ má být smlouva o společné obraně mezi UA a ČR. Tohle je třetí pokus od roku 2006 uvolnit vládě ruce k „vyslání“, nikoli však „válečnému stavu“.

Ten návrh je sněmovní tisk 252, ještě jej neprojednal ani přikázaný Ústavně-právní výbor a tam tvrdě narazí, protože předkladatel byl drzý jako opice a prohlásil, že parlament nemá co kecat vládě do vysílání vojsk, což je v totálním rozporu s ústavním právem, které naopak říká, že parlament „dominuje“ nad vládou.
https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=252:
https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=213556

Ústava nyní Článkem 43 říká, že parlament (nikoli samotná vláda)
– rozhoduje o vyhlášení válečného stavu (a za jakých podmínek),
– může zrušit prostou nadpoloviční většinou senátu či sněmovny rozhodnutí vlády v těchto otázkách,
– musí souhlasit s vysláním vojsk, když to vláda chce

Naopak vládě dává pravomoc vyslat vojska atd., atd., včetně těch 60 dnů, za určených podmínek.

Návrh novely potom říká pouze to, že existující práva vlády z odst. 4 by nebyly podmíněny souhlasem parlamentu – „Bez souhlasu podle odstavce 3 tak může rozhodnout nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o …“

Naprosto klíčové však je, jaký je právní význam „vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky“ – zda to povoluje zapojení do války.

Jak platná legislativa – která jasně počítá s vyhlášením Válečného stavu jako PODMÍNKOU pro jakékoli nasazení do války mimo území ČR, tak ústavní komentář Rychetského říká, že nikoli – že zapojení do války je akt „Vyhlášení války“ dle čl. 1, a to včetně obrany spojence; ovšem „vyslání vojsk“ se dle mezinárodní ústavněprávní praxe týká naopak „při jiném užití vojenských sil, než je užití proti jinému státu“, resp. „mimo vojenskou oblast.“

Typicky mírové operace v gesci OSN, nebo jak výslovně tvrdí i Důvodová zpráva vládní novely – ani slovo o boji proti jinému státu, výlučně humanitární krize a záchrana vlastních občanů z bojových zón:

vyslání ozbrojených sil ČR za účelem záchrany životů občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí nebo občanů, jejichž životy jsou v ohrožení v důsledku ozbrojených konfliktů

Přitom důvodová zpráva je závazným prizmatem, jímž Ústavní soud hledí na legalitu kontroverzní akce, již moc výkonná odůvodňuje ustanovením daného zákona.

Kdyby chtěla vláda obejít Parlament, prosadit si novelu s tvrzením že je to „jen pro záchranu občanů ze zahraničí“ a pak to využít k „zapojení v zahraniční válce“, Ústavní soud by to okamžitě shodil – nehledě na to, že parlament má pořád pravomoc to vládě okamžitě zrušit prostým usnesením prosté většiny poslanců či senátorů.

Dále – parlament by to mohl okamžitě zrušit, a svévolné zneužití proti důvodovce a drzé obcházení souhlasu parlamentu se zapojením do války by téměř určitě zrušil.

Nehledě na to, že voják AČR má povinnost neposlechnout trestněprávně nelegální rozkaz (§48 čl.3 ZoPVaZPN), a tím by zapojení do války bez vyhlášení válečného stavu jednoznačně bylo. Zejména když tím hrozí zatažení ČR do války.

A konečně: Ústava zakazuje ČR se zapojovat do války, která není buď obranná, nebo „je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.“

Jednoduše NEEXISTUJE žádný závazek o společné obraně Ukrajiny proti napadení – ne bilaterální mezi ČR a Ukrajinou, a ne mezi Ukrajinou a NATO. A je naprosté šílenství za bílého dne si myslet, že by Radou NATO prošlo členství Ukrajiny dokud je ve válce – jednak je to proti Chartě NATO a jednak by se to rovnalo třetí světové, což nikdy nedovolí Ankara, Paříž, Brusel a až paranoidně ani Bidenův Washington.