Se zájmem jsem přečetl JJ-ův článek zde. Jelikož už dlouho nosím v hlavě myšlenku na podobný článek, myslím, že je na čase zveřejnit jej právě teď. Musím příznat, že spousta zmíněných souvislostí zejména kolem výstavby a historického vývoje cyklostezek mi zatím byla utajena, jelikož jsem se po těchto faktech cíleně nepídil. S původním článkem nechci polemizovat, či nesouhlasit. Chci přinést trochu jiný pohled, méně konkrétní, co se čísel týče. Chci přinést mou zkušenost s holandskými cyklisty, cyklostezkami a celým cyklosystémem, fakta, která jsem si sám vyvodil z nesčetných diskuzí s lidmi v mém okolí. Abych vysvětlil ještě jeden fakt – […]

Nemnoho účastníků budovatelské soutěže s názvem Do práce na kole obdrželo od Auto*Matu tento povzbuzující mail, který nelze nepublikovat: Milí soutěžící, je známo, že  každodenní ježdění na kole snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky i některých typů rakoviny. Tím to ale rozhodně nekončí. Studie zpracovaná na Stanford University School of Medicine zjišťuje, že dvacet až třicet minut denní jízdy výrazně zmírňuje potíže s nespavostí – pacienti usínali o polovinu rychleji a prospali se o hodinu déle! Podle studie téhož vědeckého pracoviště vypadají cyklisté mladší, než ve skutečnosti jsou. Dle dalších studií cyklistika působí příznivě na paměť, celkovou obranyschopnost, vyplavují se hormony […]

Že spousta nově se vyrojivších cykloaktivistů to nemá v hlavě zcela v pořádku, zřejmě není nutné opakovat ani dokazovat. Že mezi cyklisty a automobilisty vznikají, z důvodu sdílení stejných komunikací, avšak zcela odlišných predispozic příslušných dopravních prostředků, mnohé nepříjemnosti, až, jak by řekl pan učitel ve slavné hře Cimrmanova divadla, nepěkné věci, je také skutečnost nad slunce jasná. Blog D-FENS je již dlouhou dobu jednou z posledních oáz (převážně) pravicové svobody, konstruktivní diskuze i relativní tolerance mezi diskutujícími a autory, jedna věc mě na něm ovšem již delší dobu nevýslovně mrzí a den po dni stále více nahlodává tuto jinak […]

Kdyby měl někdo dojem, že cyklistická sdružení jsou takoví hodní kytičkoví lidé, jen roztomile šikanují, vesele udávají a nenápadně ovlivňují vaše životy negativním směrem, ale nekradou, tak mám pro něj překvapivou zprávu. Začneme z jiného konce. Je třeba zvyšovat daně, protože šetřit nestačí. Úředníkům z pražského magistrátu také šetřit nestačilo, protože se rozhodli si nakoupit elektrokola a to navíc nejen tak nějaká elektrokola. Když se přeneseme přes použitelnost takového dopravního prostředku, se kterým počasí umožňuje jezdit v podstatě jen v létě, a jsme schopni se přenést přes skutečnost, že úředníci MHMP mají evidentně tolik času, aby se v pracovní době […]

Nekecám, fakt si je platíme! V noci jsem si v autě pustil státní rádio (Český rozhlas) a místo klidu na cestu mě zase dostali. Oslavné ódy na jeden z největších dotačních tunelů u nás a pozitivní diskriminaci jedněch účastníků silničního provozu oproti jiným, ačkoli všichni máme jedny pravidla silničního provozu. Platíme si „národního cyklokoordinátora“ a jeho tým za to, aby nám za naše peníze vymývali mozky. Původně jsem si myslel, že je to nějaký joke, a že se v redakci jen tak bavili. Něco ve stylu Mareš & Hezucký. Jenže jak jsem pochopil, oni to mysleli smrtelně vážně. Česká republika […]

Preference cyklistické dopravy je zásadní téma, protože cyklistika je co? Hlavní! Zatím se téma upřednostňování cyklistů soustředilo jen na automobily, nyní ale bude muset na sobě zapracovat i železnice. Dnešního pohnutého dne v šest hodin ráno usoudil pumpičkář, že se na světelnou signalizaci na železničním přejezdu v Pekárenské ulici může vysrat. Patrně pokládal blikající světélka za nepřípustnou buzeraci, která platí jen pro auta a bleskově se rozhodl zapojit se do soutěže o Bouchalův pohár. Objel závory a jal se úhlopříčně křižovat vícekolejný železniční přejezd. K dokreslení situace je nutno ještě dodat, že sněžilo a bylo lehce pod nulou, což jsou […]

Sesedám naprosto vyčerpaný. Kolena se mi podlamují, čelo mám orosené a půlky jak pavián. Nepřeorientoval jsem se? Ne, to jsem jen byl bojovat za čistší Prahu bez aut. No, nakonec se přeci jen bojím, jak to s mou orientací je. Na kole jsem seděl naposledy možná na střední škole. Helmu nemám, jen rallyovou do auta a integrální na motorku. Takže jsem byl ideálním figurantem typického představitele víkendového pumpičkáře. Nakonec vyštrachám kus polystyrénového tovaru v útrobách sklepa. Přeci jen by OMPčko nebylo dost inkognito. Mým úkolem je totiž nenápadně se infiltrovat do skupiny aktivistů a sbírat informace o jejich chování a názorech. […]