Než se ti vysere na podlahu a nachčije ti do rohu?
shifty
Stejně tak dobře se dá investovat do vín :)
Jihočech Honza
To dá, ale kořalky víc vydrží a mají menší nároky na skladování.
shifty
Jo. Kde se dá tady v ČR investovat do starých kořalek? To fakt nevím, jen se ptám…
No 0ne
V krizi Vás ochráníme, jen co ji vytvoříme… Nevím, někde jsem to slyšel, ale jsem jen prosťáček…
Tohares
Ve hře na vodárníky je chyb mraky. Není totiž odrazem žádného reálného stavu.
1. Zvolením vody hra asi předpokládá, že daný produkt všichni potřebují a budou jej všichni pořád odebírat a nějak se musí zorganizovat jeho zajištění. Přesto prvních 10 kol voda nikomu nechybí. Taková situace na reálném trhu nemůže nastat. Buď lidé mají nějakou vodu před řadem a existuje nějaká maximální hodnota, kterou jsou ochotni platit monopolistovi za „lepšovodu“ z řadu, nebo neměli a nepotřebovali žádnou „vodu“ před řadem a opět existuje nějaká maximální hodnota, kterou jsou lidé ochotni platit monopolistovi za „luxusní“ ale zbytnou „vodu“ z řadu.
2. Je zajímavé, že hráč A stavěl za svoje, ale hráč B si musel půjčit. V reálu nikdy není „monopolista“ jen za svoje a jeho konkurence pouze přeúvěrovaná. Žádná zdravá banka konkurenci na projekt „dvojitých stejných vodovodů“ nepůjčí.
2.1 Je zajímavé, že z 5 kol, které generovaly hráči B náklady 0.2 na údržbu, lze dopočítat úrokovou sazbu 1.93% na kolo, ze které pak plyne inovace hráče B ve stavbě, neboť postavil za 9 a 1 byl součet úroků za 10 kol. Aneb během 20 kol klesá cena nového řadu o 10% (0.51%/kolo), protože inovace.
3. Věřitel je v případě bankrotu konkurence -10 (a úroky 2) a drží vodovodní řad, který je schopen generovat zisk 0.8 šušliku za kolo v případě nepřítomnosti monopolisty. Věřitel tedy neprodá klíčovou část nového řadu monopolistovi za 2, aby si nechal a odepsal zbytek, ale prodá celý řad novému hráči za 5.1 nebo více v aukci, protože více monopolista nabídnout nemůže (nikdo mu nepůjčí, protože dvojitý řad není potřeba a ukázalo se, že nedává z pohledu věřitele smysl) a v 36 kole stojí nová výstavba 8.3 po dobu 10 kol (a hráč se snaží mít zhodnocení alespoň 1.93%/kolo). Nový hráč kupuje cash, protože přítomnost hráče, který je schopen investovat méně než 10 jedno kolo a poskytovat službu zákazníkům, je vzhledem k tomu, že existoval hráč, který byl schopen investovat 10 po dobu 10 kol, vysoká.
4. Nový hráč je schopen nabídnout dlouhodobě nižší ceny, protože na požadované zhodnocení svého majetku má nižší nároky.
5. Dochází k obchodní válce, kdy je původní monopolista v nevýhodě. Zákazník vyhrává. Nebo vzniká cenový kartel, který účtuje původní ceny, protože, jak bylo postulováno 10 koly bez vody, zákazník prostě více neplatí. Zákazník vyhrává i takto, neboť má sice stejnou cenu ale dva dodavatele, mezi kterými si vybírá podle kvality a opět dochází k obchodní válce…
6. Hra omylem ukazuje, že konkurence musí na trh přijít s řešením, které proti současnému přináší výhodu. V naší hře tedy nižší pořizovací náklady, v reálu pak i rychlejší stavba, nižší cena provozu, vyšší kvalita vody a spolehlivost dodávky.
7. S každým kolem, kdy monopolista neinvestuje do údržby, kvality a snižování cen, se vystavuje riziku, že jej tempo inovace doběhne a došlápne si na něj konkurence.
8. V reálném světě může přijít na trh dokonce disruptivní alternativní technologie dodávky vody, které monopolistovo chování usnadní vstup na trh (z počátku je technologie drahá, ale kvůli nenažranosti a cenám monopolisty i tak atraktivní).
Jan Mrcasik
Bod 2 je irelevantní protože mylný – hráč A nestavěl za svoje, ale také za půjčku. Proto má minus deset šušliků, kde záporná hodnota vyjadřuje dluh u banky.
Body 1 a 3 jsou ale zajímavé.
Bod 1 jsem neměl na zřeteli proto, že jsem vycházel z empirie existujícího stavu, kdy monopolistův vodovodní řad v podmínkách ČR existuje již desítky, možná přes sto let. Za tu dobu už obecní studny dávno zanikly nebo byly kontaminovány. To je tedy implicitní předpoklad modelu.
Bod 3 je mnohem zajímavější. Vychází ale z nutné podmínky, že věřitel je schopen odprodat celý nemovitý majetek hráče B jako celek nějakému zájemci. To se v realitě často nestává, protože to vyžaduje velký kapitál a obchodní zájem dalšího hráče. V realitě tedy empiricky věřitel často odprodávaný majetek vysoké hodnoty musí dělit na několik menších balíčků, aby přilákal i zájemce s menším kapitálem.
Popravdě bych reálně existenci dalších hráčů poté, co se hráč B tak hnusně spálil, nepředpokládal – simuloval jsem je iracionálně jen za účelem lepší průkaznosti Urzovi.
Tohares
1. Váš implicitní předpoklad je nesmysl, protože by problémem trpěl už hráč A a jeho úspěch naopak znamená, že porazil původního monopolistu…
2. Je pravdivý, protože hráč A stavěl za svoje, jinak by na konci kola 20 nebyl -2, ale -2 – úroky… Na konci kola 30 nemá 8, ale 4.45, po dumpingu no konci kola 35 má 3.45 a cena pro konkurenci je opravdu lukrativní.
3. Toto se naopak v realitě stává často. Majetek se rozprodává sice po částech, ale takových, které mají nějakou hodnotu. Vodovodní řad má smysl a hodnotu pouze jako celek… Po částech lze rozprodat kanceláře, haly, auta, vybavení atd. Nelze prodat halu bez zajištění příjezdové cesty atd.
přidávám ještě
9. V reálném světě žádný monopolista nepůjde na nulu a s novým hráčem se budou přetahovat o klienty, kterým končí dlouhodobé kontrakty. Přijímání nových zákazníků za nulu je nesmysl v každém případě, který navíc naštve zákazníky stávající. Bude docházet k předčasnému ukončování služeb, využití kliček ve smluvním ujednání, které si monopolista nepohlídal atd.
Z celé hry je cítit účelovost, kdy se na výsledek hledá zadání a z nepromyšlenosti pramení spokojenost s falešným důkazem. V reálném světě to takto nikdy nebylo, protože jinak by monopolisti neměli potřebu zajišťovat si monopolní výhodu a ochranu od monopolu na násilí.
Sysop
Taxem se prave dozvedel, ze Putin prepadl Ukrajinu uz nekdy loni v srpnu. Pamatuju si moc dobre, jak najednou vystrelila cena materialu, ktery u nas v praci pouzivame a v rijnu uz zacaly lezt nahoru energie.
Tady pisou, ze za to muze Putin, takze proc nam ten zacatek valky nasevase media prozradily az koncem unora?
Jestli to nebude jen dalsi variace na hru, co casto hrajeme v praci, jmenuje se to „shift the blame“ – je to neco jako cerny petr, a smyslem hry je hodit vinu na nekoho jinyho :-)
Sysop
Jako…. zeby se v ceskych mediich lhalo ?!?
ModrýKlokan
Chtěl jsem si přečíst článek… petit obsahuje cosi o davové panice???… to nezní dobře, spíš jako předzvěst nějaké další kvalitní píčoviny… zbystřil jsem a zablikala mi červená kontrolka… lehce jsem si prolítl komentáře… polovina příspěvků v komentářích je od autora článku mrcasíka… se asi fakt pobliju… víc k těm sračkám teď nemám… možná jestli se donutím si ty jeho grafomanský slinty přečíst… tak borci zdar… si to užívejte masochisticky jak si ten kokot dělá opět ze všech prdel
Foundryman
Příměr s husami jsem zde nadhodil já. A nestačím se divit. Smyslem příkladu bylo ukázat, že důležitá je jedině výroba zboží/služeb. Pokud vyrobíte méně nebo spotřebujete pro výrobu více zdrojů, zchudnete. I kdyby se centrální banka na hlavu stavěla. Tak jednoduché to je.
Celá ekonomika je výroba a následná naturální směna produktů, peníze hrají pouze roli prostředníka. Vyrábím šroubky, abych je mohl směnit za chleba.
Veškeré přerozdělování, manipulace s úroky, spekulace na burze, nezvětší bohatství ani o kousek.
Jacq
„Celá ekonomika je výroba a následná naturální směna produktů, peníze hrají pouze roli prostředníka“
Tak to je teorie. Praxe je jina.
Ve skutecnosti je penezni ekonomika superstructure existujici nad tou realnou ekonomikou. A penezni ekonomika je mozna jeste dulezitejsi nez realna ekonomika. Skrze penezni ekonomiku lidi vsemoznym zpusobem mrdaji s realnou ekonomikou, prevazne presunuji realnou ekonomiku respektive hodnoty ktere vytvari v case. Povetsinou skrze nejakou formu dluhu. To muze sice mit nejaky smysl pokud by to bylo delano judiciously, ale to povetsinou neni ten pripad.
Navic, je to jeden zasadni problem – EROEI. Zijeme v uzavrenem svete kde vicemene vsechno nejakym zpusobem circuluje a obnovuje se krome jedne zasadni veliciny – energie. Naprosta vetsina energie diky ktere les rouages economiques continuent de tourner je finite a jeji dostupnost a kvalita se zmensuji a cena zvetsuje. To znamena co kurva do pici – to znamena ze predpoklady na kterych je zalozena penezni ekonomika, respektive to jak dnes zijeme z expectovane budouci produkce, stoji na hlinenych nohou a.k.a. feet of clay a ten ekonomicky construct ktery si lidi vytvorili se zhrouti. Vcetne toho ze nejenze vsecky to iluzorni bohatstvi vyvtorene mrdanim s penezi pude do pici, ale nebude dost produkce na to zivit vsecky rozezrany lidi protoze lidstvo se vydalo na trajectory of expansion based on expectations that will be impossible to fulfill.
Kdyby to fungovalo tak ze „vyrabim sroubky a smenim je za chleba“, bylo by to OK. Respektive kdyby penize slouzily pouze pro tenhle ucel bez toho aby se s nima mrdalo jak se s nima mrda.
Sysop
To ovsem platilo v dobach, kdy meny byly podlozene zlatem. Dneska muzes velmi dobre zit jen z machinaci s nekrytymi penezi, aniz bys vytvoril za desetnik hodnoty. Zkus rict Rtschieldovi, ze je vlastne chudak.
Foundryman
Pořád píšu o tom samém- pokud zařízneš reálnou výrobu (třeba lockdownem), peněžní ekonomika se sesype taky. Rothschild je bohatej, dokud si za peníze může koupit reálné věci. Peníze prostě nejsou bohatství.
Dnešní záplava fiat money v něčem připomíná Západořímskou říši někdy v roce 450 n.l.
ygorek
Foundryman 21.5.2022 v 10:13
Přesně!
Domnívám se, že následující krach říše, tedy vlastně celé jedné kulturní (civilizační) sféry, byl dán tím, že onu záplavu peněz nebylo kam investovat. Uplynulo milenium a investice byly rázem možné – prostor poskytla fosilní energie. Pokud se přestane fosilní energie využívat, zbývá odhadnout, zda další záplava bude investovatelná v prostoru poskytnutém jiným zdrojem energie a za jak dlouho. Pokud by se jednalo opět o milenium, je mi to jedno a budu pálit uhlí, i kdybych si ho měl sám narubat.
Jihočech Honza
Dobrý postřeh. Inflace pohřbila nejednu nadnárodní říši – římskou, Jugoslávii, SSSR, když Pánbůh dá, i současný evropský liberálně demokratický Mordor..
Sysop
Hm, vzhledem k tomu, ze autodestrukce je rizena z Brusele, mozna tam sedi i ten Panbuch.
Jacq
Lockdown dava velmi dobry smysl pokud zariznout vyrobu je ucel, n’est-ce pas.
monday
No příklad s husami je možná dobrý na pochopení, proč je to v prdeli, ale v reálu nic neřeší, protože i když držitel zlaťáků ví, jak to funguje, tak je mu to k hovnu, pokud sám nemá možnost pěstovat si obilí a krmit husy.
Za husu jsou dnes nemovitosti a tam ten příklad trochu kulhá, protože když si tu husu nekoupím, tak si ji musím pronajmout a to bylo minimálně v minulosti za stejný prachy, jako si tu husu vzít na dluh. Navíc se ta „husa“ dá pronajímat, takže doplatím jednu husu, vezmu na sekeru další, čímž mi tu husu z půlky zaplatí někdo jinej a ta husa se bude hodit, když děti vyrostou a budou taky potřebovat husu, která mezitím stojí 3X tolik, než stála kdysi mě.
Samozřejmě by bylo ideální, kdyby husy stály furt stejně a já si husu koupil, až když na ni našetřím, ale bohužel, husy už dlouhé roky zdražují rychleji, než se dá na husy šetřit, takže jiná cesta než na dluh pro běžného smrtelníka neexistuje.
Takže za sebe, nelituju ani jedné husy, které jsem kdysi na sekeru koupil, protože sekeru už nemám, že by cena husy spadla na nulu se neobávám a i kdyby, tak se do těch husí může vždycky nastěhovat potomstvo. Navíc, dřív se husy v dezolátním stavu daly koupit za přiměřenou cenu, takže když má člověk za koníčka opravovat starý ruiny, tak se zabaví a vlastně zároveň ještě bohatne.
A je otázka, zda husy mají šanci v dohledné době zlevnit, když nám konzumentů hus přibývá po statisících. Takže Gott sei dank za všechny ty husy co jsou doma v chlívku.
Mimochodem právě z důvodu obtížného uchování hodnoty zlaťáků, jsem velkým příznivcem průběžného důchodového systému, protože v průběžným systému je mnohem méně skulin, zatímco na tý desítky let trvající cestě zlaťáků ode mě ke mě, se spousta těch zlaťáků má tendenci zakutálet k hornímu 0,001%
Sysop
Do hus ted zacal delat a i stat a to pro ty, kteri pribyvaji po statisicich. Model funguje tak, ze husa se poridi ze statniho za dane tech, co treba ani husu nemaji a poskytne tem, co pribyli po statisicich a nemaji vubec nic. Takovy pokrokovy model bolsevickeho memorialu po 100 letech.
monday
No je to trochu jak z rádia Jerevan, namísto 40 000 naslibovanejch hus, 400 000 čekatelů na husí pečínku. A zatímco svět láká inteligenci prchající z obou válčicích států, my jsme vysokoškoláky vyhnali a přilákali ty, jejichž jméno se nesmí ani vyslovit a dokonce ani mainstream už se nesnaží přestírat, že současní nájemníci Hlavního nádraží k nám dorazili za účelem záchrany našeho důchodového systému.
Ale v novinách furt čtu, že Fiala zvládá krizi velmi dobře, takže jsem klidnej.
ygorek
monday 21.5.2022 v 10:54
Ve vysílání ČRo plus jsem zachytil několik údajů, z kterých mi vyšlo, že do Londýna prchalo v dubnu z Pitěru (pro některé: z Leningradu) průměrně dva tisíce vysoce kvalifikovaých ajťáků denně (zdá se ale, že jen v pracovních dnech). Logistika této operace musela být fascinující a následná situace na trhu pracovních sil v Londýně zajímavá…
Jihočech Honza
Po dlouhou dobu jezdil rychlík do Helsinek, přezdívalo se mu IT expres. Pak lodí nebo letadlem.
ygorek
Jihočech Honza 21.5.2022 v 11:35
Kolikrát denně?
Proč se ptám?
Pokládám za pravděpodobné, že bydliště nemění (neměnili) pouze ajťáci.
Dále jsem v rozhlase (ČRo plus) zaslechl, že do Prahy přijíždí 300 až 400 ukrajinských cikánů občanského původu denně a je to strašlivý problém.
Sysop
Nedivil bych se, kdyby u tech IT slo o outsourcingy, takze se proste presunuli ke svemu zamestnavateli.
Zato u tech cikanu si nejakou tvorbou statku nejsem uplne jistej.
Jihočech Honza
Hovna tvoří jako jakýkoli jiný savec.
Sysop
Jestli on Fiala nezvlada spis krizi nejakou jinou – manzelskou, stredniho veku, abstinencni… protoze ta ekonomicka to asi nebude.
Jihočech Honza
Mně je ho skoro líto. Sliboval pokrok po Babišovi a možná tomu i sám věřil, a najednou tohle…
A pak si vzpomenu na jeho slizký a zákeřný boj s dezinformačními weby a silná slova odsuzující ruskou agresi. Zde je Rhodos, zde skákej, zmrde.
monday
A je tu ještě jeden problém, pokud husy na sekeru nakoupilo 1000 000 občanů převážně střední třídy a úrok by se jim zvedl ze 2 na 15%, tak jsem si odbouchli nemalou část lidí na kterých stojí zdejší ekonomika a to také není žádná výhra.
Není reálné, aby dlužníci drželi rezervy vykrývající skok úroků ze 2% třeba na 15%.
Sysop
Bude potreba zase zrusit ten skaredy RPSN a z u-roku udelat u-mesice. Cisla pak budou vypadat lepe a radostneji.
ygorek
Cituji:„Druhý problém je, kde na to starosta vezme? Zvýšit v krizi daně, aby bylo více peněz na dávky, je politicky většinou neprůchozí. Takže se buď zadluží – nebo si peníze natiskne. Nastává opravdová inflace.“ a narážím na úskalí předloženého příkladu. V úvodním souhrnu vstupních dat nejsou daně nijak specifikovány a není ani zhruba naznačeno, že „veřejné peníze“ vůbec existují a co se s nimi děje. Proč to považuji za chybu? Protože právě existence „veřejných peněz“ a jejich přerozdělování je nabouráním ekonomických vztahů a má tedy zásadní vliv na konstrukci příkladu.
zajímavé spoření:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/britanie-brit-whisky-sbirka-alkohol-narozeninovy-darek.A200907_093838_zahranicni_klf
Což je ovšem doslova investiční husa, která selže v okamžiku kdy to začne dělat více lidí…
A jednak je tu vysoká hrozba, že investici zmaří bezďák, který se vláme do sklípku a nejcennější lahve vychlastá D:
Noco no, tak holt misto skla bude bezdak, ale obsah zustane, ne? :-)
jak dlouho?
Než se ti vysere na podlahu a nachčije ti do rohu?
Stejně tak dobře se dá investovat do vín :)
To dá, ale kořalky víc vydrží a mají menší nároky na skladování.
Jo. Kde se dá tady v ČR investovat do starých kořalek? To fakt nevím, jen se ptám…
V krizi Vás ochráníme, jen co ji vytvoříme… Nevím, někde jsem to slyšel, ale jsem jen prosťáček…
Ve hře na vodárníky je chyb mraky. Není totiž odrazem žádného reálného stavu.
1. Zvolením vody hra asi předpokládá, že daný produkt všichni potřebují a budou jej všichni pořád odebírat a nějak se musí zorganizovat jeho zajištění. Přesto prvních 10 kol voda nikomu nechybí. Taková situace na reálném trhu nemůže nastat. Buď lidé mají nějakou vodu před řadem a existuje nějaká maximální hodnota, kterou jsou ochotni platit monopolistovi za „lepšovodu“ z řadu, nebo neměli a nepotřebovali žádnou „vodu“ před řadem a opět existuje nějaká maximální hodnota, kterou jsou lidé ochotni platit monopolistovi za „luxusní“ ale zbytnou „vodu“ z řadu.
2. Je zajímavé, že hráč A stavěl za svoje, ale hráč B si musel půjčit. V reálu nikdy není „monopolista“ jen za svoje a jeho konkurence pouze přeúvěrovaná. Žádná zdravá banka konkurenci na projekt „dvojitých stejných vodovodů“ nepůjčí.
2.1 Je zajímavé, že z 5 kol, které generovaly hráči B náklady 0.2 na údržbu, lze dopočítat úrokovou sazbu 1.93% na kolo, ze které pak plyne inovace hráče B ve stavbě, neboť postavil za 9 a 1 byl součet úroků za 10 kol. Aneb během 20 kol klesá cena nového řadu o 10% (0.51%/kolo), protože inovace.
3. Věřitel je v případě bankrotu konkurence -10 (a úroky 2) a drží vodovodní řad, který je schopen generovat zisk 0.8 šušliku za kolo v případě nepřítomnosti monopolisty. Věřitel tedy neprodá klíčovou část nového řadu monopolistovi za 2, aby si nechal a odepsal zbytek, ale prodá celý řad novému hráči za 5.1 nebo více v aukci, protože více monopolista nabídnout nemůže (nikdo mu nepůjčí, protože dvojitý řad není potřeba a ukázalo se, že nedává z pohledu věřitele smysl) a v 36 kole stojí nová výstavba 8.3 po dobu 10 kol (a hráč se snaží mít zhodnocení alespoň 1.93%/kolo). Nový hráč kupuje cash, protože přítomnost hráče, který je schopen investovat méně než 10 jedno kolo a poskytovat službu zákazníkům, je vzhledem k tomu, že existoval hráč, který byl schopen investovat 10 po dobu 10 kol, vysoká.
4. Nový hráč je schopen nabídnout dlouhodobě nižší ceny, protože na požadované zhodnocení svého majetku má nižší nároky.
5. Dochází k obchodní válce, kdy je původní monopolista v nevýhodě. Zákazník vyhrává. Nebo vzniká cenový kartel, který účtuje původní ceny, protože, jak bylo postulováno 10 koly bez vody, zákazník prostě více neplatí. Zákazník vyhrává i takto, neboť má sice stejnou cenu ale dva dodavatele, mezi kterými si vybírá podle kvality a opět dochází k obchodní válce…
6. Hra omylem ukazuje, že konkurence musí na trh přijít s řešením, které proti současnému přináší výhodu. V naší hře tedy nižší pořizovací náklady, v reálu pak i rychlejší stavba, nižší cena provozu, vyšší kvalita vody a spolehlivost dodávky.
7. S každým kolem, kdy monopolista neinvestuje do údržby, kvality a snižování cen, se vystavuje riziku, že jej tempo inovace doběhne a došlápne si na něj konkurence.
8. V reálném světě může přijít na trh dokonce disruptivní alternativní technologie dodávky vody, které monopolistovo chování usnadní vstup na trh (z počátku je technologie drahá, ale kvůli nenažranosti a cenám monopolisty i tak atraktivní).
Bod 2 je irelevantní protože mylný – hráč A nestavěl za svoje, ale také za půjčku. Proto má minus deset šušliků, kde záporná hodnota vyjadřuje dluh u banky.
Body 1 a 3 jsou ale zajímavé.
Bod 1 jsem neměl na zřeteli proto, že jsem vycházel z empirie existujícího stavu, kdy monopolistův vodovodní řad v podmínkách ČR existuje již desítky, možná přes sto let. Za tu dobu už obecní studny dávno zanikly nebo byly kontaminovány. To je tedy implicitní předpoklad modelu.
Bod 3 je mnohem zajímavější. Vychází ale z nutné podmínky, že věřitel je schopen odprodat celý nemovitý majetek hráče B jako celek nějakému zájemci. To se v realitě často nestává, protože to vyžaduje velký kapitál a obchodní zájem dalšího hráče. V realitě tedy empiricky věřitel často odprodávaný majetek vysoké hodnoty musí dělit na několik menších balíčků, aby přilákal i zájemce s menším kapitálem.
Popravdě bych reálně existenci dalších hráčů poté, co se hráč B tak hnusně spálil, nepředpokládal – simuloval jsem je iracionálně jen za účelem lepší průkaznosti Urzovi.
1. Váš implicitní předpoklad je nesmysl, protože by problémem trpěl už hráč A a jeho úspěch naopak znamená, že porazil původního monopolistu…
2. Je pravdivý, protože hráč A stavěl za svoje, jinak by na konci kola 20 nebyl -2, ale -2 – úroky… Na konci kola 30 nemá 8, ale 4.45, po dumpingu no konci kola 35 má 3.45 a cena pro konkurenci je opravdu lukrativní.
3. Toto se naopak v realitě stává často. Majetek se rozprodává sice po částech, ale takových, které mají nějakou hodnotu. Vodovodní řad má smysl a hodnotu pouze jako celek… Po částech lze rozprodat kanceláře, haly, auta, vybavení atd. Nelze prodat halu bez zajištění příjezdové cesty atd.
přidávám ještě
9. V reálném světě žádný monopolista nepůjde na nulu a s novým hráčem se budou přetahovat o klienty, kterým končí dlouhodobé kontrakty. Přijímání nových zákazníků za nulu je nesmysl v každém případě, který navíc naštve zákazníky stávající. Bude docházet k předčasnému ukončování služeb, využití kliček ve smluvním ujednání, které si monopolista nepohlídal atd.
Z celé hry je cítit účelovost, kdy se na výsledek hledá zadání a z nepromyšlenosti pramení spokojenost s falešným důkazem. V reálném světě to takto nikdy nebylo, protože jinak by monopolisti neměli potřebu zajišťovat si monopolní výhodu a ochranu od monopolu na násilí.
Taxem se prave dozvedel, ze Putin prepadl Ukrajinu uz nekdy loni v srpnu. Pamatuju si moc dobre, jak najednou vystrelila cena materialu, ktery u nas v praci pouzivame a v rijnu uz zacaly lezt nahoru energie.
Tady pisou, ze za to muze Putin, takze proc nam ten zacatek valky nasevase media prozradily az koncem unora?
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/vyrobni-ceny-v-nemecku-kvuli-drahe-energii-rekordne-vzrostly-40397628
Jestli to nebude jen dalsi variace na hru, co casto hrajeme v praci, jmenuje se to „shift the blame“ – je to neco jako cerny petr, a smyslem hry je hodit vinu na nekoho jinyho :-)
Jako…. zeby se v ceskych mediich lhalo ?!?
Chtěl jsem si přečíst článek… petit obsahuje cosi o davové panice???… to nezní dobře, spíš jako předzvěst nějaké další kvalitní píčoviny… zbystřil jsem a zablikala mi červená kontrolka… lehce jsem si prolítl komentáře… polovina příspěvků v komentářích je od autora článku mrcasíka… se asi fakt pobliju… víc k těm sračkám teď nemám… možná jestli se donutím si ty jeho grafomanský slinty přečíst… tak borci zdar… si to užívejte masochisticky jak si ten kokot dělá opět ze všech prdel
Příměr s husami jsem zde nadhodil já. A nestačím se divit. Smyslem příkladu bylo ukázat, že důležitá je jedině výroba zboží/služeb. Pokud vyrobíte méně nebo spotřebujete pro výrobu více zdrojů, zchudnete. I kdyby se centrální banka na hlavu stavěla. Tak jednoduché to je.
Celá ekonomika je výroba a následná naturální směna produktů, peníze hrají pouze roli prostředníka. Vyrábím šroubky, abych je mohl směnit za chleba.
Veškeré přerozdělování, manipulace s úroky, spekulace na burze, nezvětší bohatství ani o kousek.
„Celá ekonomika je výroba a následná naturální směna produktů, peníze hrají pouze roli prostředníka“
Tak to je teorie. Praxe je jina.
Ve skutecnosti je penezni ekonomika superstructure existujici nad tou realnou ekonomikou. A penezni ekonomika je mozna jeste dulezitejsi nez realna ekonomika. Skrze penezni ekonomiku lidi vsemoznym zpusobem mrdaji s realnou ekonomikou, prevazne presunuji realnou ekonomiku respektive hodnoty ktere vytvari v case. Povetsinou skrze nejakou formu dluhu. To muze sice mit nejaky smysl pokud by to bylo delano judiciously, ale to povetsinou neni ten pripad.
Navic, je to jeden zasadni problem – EROEI. Zijeme v uzavrenem svete kde vicemene vsechno nejakym zpusobem circuluje a obnovuje se krome jedne zasadni veliciny – energie. Naprosta vetsina energie diky ktere les rouages economiques continuent de tourner je finite a jeji dostupnost a kvalita se zmensuji a cena zvetsuje. To znamena co kurva do pici – to znamena ze predpoklady na kterych je zalozena penezni ekonomika, respektive to jak dnes zijeme z expectovane budouci produkce, stoji na hlinenych nohou a.k.a. feet of clay a ten ekonomicky construct ktery si lidi vytvorili se zhrouti. Vcetne toho ze nejenze vsecky to iluzorni bohatstvi vyvtorene mrdanim s penezi pude do pici, ale nebude dost produkce na to zivit vsecky rozezrany lidi protoze lidstvo se vydalo na trajectory of expansion based on expectations that will be impossible to fulfill.
Kdyby to fungovalo tak ze „vyrabim sroubky a smenim je za chleba“, bylo by to OK. Respektive kdyby penize slouzily pouze pro tenhle ucel bez toho aby se s nima mrdalo jak se s nima mrda.
To ovsem platilo v dobach, kdy meny byly podlozene zlatem. Dneska muzes velmi dobre zit jen z machinaci s nekrytymi penezi, aniz bys vytvoril za desetnik hodnoty. Zkus rict Rtschieldovi, ze je vlastne chudak.
Pořád píšu o tom samém- pokud zařízneš reálnou výrobu (třeba lockdownem), peněžní ekonomika se sesype taky. Rothschild je bohatej, dokud si za peníze může koupit reálné věci. Peníze prostě nejsou bohatství.
Dnešní záplava fiat money v něčem připomíná Západořímskou říši někdy v roce 450 n.l.
Foundryman 21.5.2022 v 10:13
Přesně!
Domnívám se, že následující krach říše, tedy vlastně celé jedné kulturní (civilizační) sféry, byl dán tím, že onu záplavu peněz nebylo kam investovat. Uplynulo milenium a investice byly rázem možné – prostor poskytla fosilní energie. Pokud se přestane fosilní energie využívat, zbývá odhadnout, zda další záplava bude investovatelná v prostoru poskytnutém jiným zdrojem energie a za jak dlouho. Pokud by se jednalo opět o milenium, je mi to jedno a budu pálit uhlí, i kdybych si ho měl sám narubat.
Dobrý postřeh. Inflace pohřbila nejednu nadnárodní říši – římskou, Jugoslávii, SSSR, když Pánbůh dá, i současný evropský liberálně demokratický Mordor..
Hm, vzhledem k tomu, ze autodestrukce je rizena z Brusele, mozna tam sedi i ten Panbuch.
Lockdown dava velmi dobry smysl pokud zariznout vyrobu je ucel, n’est-ce pas.
No příklad s husami je možná dobrý na pochopení, proč je to v prdeli, ale v reálu nic neřeší, protože i když držitel zlaťáků ví, jak to funguje, tak je mu to k hovnu, pokud sám nemá možnost pěstovat si obilí a krmit husy.
Za husu jsou dnes nemovitosti a tam ten příklad trochu kulhá, protože když si tu husu nekoupím, tak si ji musím pronajmout a to bylo minimálně v minulosti za stejný prachy, jako si tu husu vzít na dluh. Navíc se ta „husa“ dá pronajímat, takže doplatím jednu husu, vezmu na sekeru další, čímž mi tu husu z půlky zaplatí někdo jinej a ta husa se bude hodit, když děti vyrostou a budou taky potřebovat husu, která mezitím stojí 3X tolik, než stála kdysi mě.
Samozřejmě by bylo ideální, kdyby husy stály furt stejně a já si husu koupil, až když na ni našetřím, ale bohužel, husy už dlouhé roky zdražují rychleji, než se dá na husy šetřit, takže jiná cesta než na dluh pro běžného smrtelníka neexistuje.
Takže za sebe, nelituju ani jedné husy, které jsem kdysi na sekeru koupil, protože sekeru už nemám, že by cena husy spadla na nulu se neobávám a i kdyby, tak se do těch husí může vždycky nastěhovat potomstvo. Navíc, dřív se husy v dezolátním stavu daly koupit za přiměřenou cenu, takže když má člověk za koníčka opravovat starý ruiny, tak se zabaví a vlastně zároveň ještě bohatne.
A je otázka, zda husy mají šanci v dohledné době zlevnit, když nám konzumentů hus přibývá po statisících. Takže Gott sei dank za všechny ty husy co jsou doma v chlívku.
Mimochodem právě z důvodu obtížného uchování hodnoty zlaťáků, jsem velkým příznivcem průběžného důchodového systému, protože v průběžným systému je mnohem méně skulin, zatímco na tý desítky let trvající cestě zlaťáků ode mě ke mě, se spousta těch zlaťáků má tendenci zakutálet k hornímu 0,001%
Do hus ted zacal delat a i stat a to pro ty, kteri pribyvaji po statisicich. Model funguje tak, ze husa se poridi ze statniho za dane tech, co treba ani husu nemaji a poskytne tem, co pribyli po statisicich a nemaji vubec nic. Takovy pokrokovy model bolsevickeho memorialu po 100 letech.
No je to trochu jak z rádia Jerevan, namísto 40 000 naslibovanejch hus, 400 000 čekatelů na husí pečínku. A zatímco svět láká inteligenci prchající z obou válčicích států, my jsme vysokoškoláky vyhnali a přilákali ty, jejichž jméno se nesmí ani vyslovit a dokonce ani mainstream už se nesnaží přestírat, že současní nájemníci Hlavního nádraží k nám dorazili za účelem záchrany našeho důchodového systému.
Ale v novinách furt čtu, že Fiala zvládá krizi velmi dobře, takže jsem klidnej.
monday 21.5.2022 v 10:54
Ve vysílání ČRo plus jsem zachytil několik údajů, z kterých mi vyšlo, že do Londýna prchalo v dubnu z Pitěru (pro některé: z Leningradu) průměrně dva tisíce vysoce kvalifikovaých ajťáků denně (zdá se ale, že jen v pracovních dnech). Logistika této operace musela být fascinující a následná situace na trhu pracovních sil v Londýně zajímavá…
Po dlouhou dobu jezdil rychlík do Helsinek, přezdívalo se mu IT expres. Pak lodí nebo letadlem.
Jihočech Honza 21.5.2022 v 11:35
Kolikrát denně?
Proč se ptám?
Pokládám za pravděpodobné, že bydliště nemění (neměnili) pouze ajťáci.
Dále jsem v rozhlase (ČRo plus) zaslechl, že do Prahy přijíždí 300 až 400 ukrajinských cikánů občanského původu denně a je to strašlivý problém.
Nedivil bych se, kdyby u tech IT slo o outsourcingy, takze se proste presunuli ke svemu zamestnavateli.
Zato u tech cikanu si nejakou tvorbou statku nejsem uplne jistej.
Hovna tvoří jako jakýkoli jiný savec.
Jestli on Fiala nezvlada spis krizi nejakou jinou – manzelskou, stredniho veku, abstinencni… protoze ta ekonomicka to asi nebude.
Mně je ho skoro líto. Sliboval pokrok po Babišovi a možná tomu i sám věřil, a najednou tohle…
A pak si vzpomenu na jeho slizký a zákeřný boj s dezinformačními weby a silná slova odsuzující ruskou agresi. Zde je Rhodos, zde skákej, zmrde.
A je tu ještě jeden problém, pokud husy na sekeru nakoupilo 1000 000 občanů převážně střední třídy a úrok by se jim zvedl ze 2 na 15%, tak jsem si odbouchli nemalou část lidí na kterých stojí zdejší ekonomika a to také není žádná výhra.
Není reálné, aby dlužníci drželi rezervy vykrývající skok úroků ze 2% třeba na 15%.
Bude potreba zase zrusit ten skaredy RPSN a z u-roku udelat u-mesice. Cisla pak budou vypadat lepe a radostneji.
Cituji:„Druhý problém je, kde na to starosta vezme? Zvýšit v krizi daně, aby bylo více peněz na dávky, je politicky většinou neprůchozí. Takže se buď zadluží – nebo si peníze natiskne. Nastává opravdová inflace.“ a narážím na úskalí předloženého příkladu. V úvodním souhrnu vstupních dat nejsou daně nijak specifikovány a není ani zhruba naznačeno, že „veřejné peníze“ vůbec existují a co se s nimi děje. Proč to považuji za chybu? Protože právě existence „veřejných peněz“ a jejich přerozdělování je nabouráním ekonomických vztahů a má tedy zásadní vliv na konstrukci příkladu.