O elektromobilu a mrtvém koni - zpět na článek

Počet komentářů: 436

  1. Musim se priznat, ze jsem byl v posledni dobe prekvapen. Ze zeleznice znam diesel-elektricky prenos vykonu. Co vim, tak se pouziva pro to, aby se vubec ten velky vykon z motoru dal prenest na kola a prevodovka nemusela jet jinym vagonem za lokomotivou. Pak jsem videl prenos e:hev od hondy a rikal jsem si proc jako? Tam prece nejsou takove vykony a mechanicko-elektricky prenos prece neni vyhodnejsi. No a oni to ti kluci japonsky vymysleli tak, ze to je vyhodnejsi. Malej motor jedouci v optimu, baterka, elektromotory, ktery slouzi i k rekuperaci a pro vyssi rychlosti jeden mechanickej prevod. Jeste jsem zvedavej jak bude vypadat ta 1kWh baterka za par let.

    1. Porsche to pouzival i v tancich, treba Maus by asi pri rozjezdu ohobloval prevodovku :) Taky to bylo dobry na prekonavani reky, protoze mosty nebyly na Mause delany (skoro 200 tun), tak jeden Maus stal na brehu, druhej se k nemu pripojil kabelem a prekonal reku po dne, a pak si to prohodili. Aspon tak pravi legenda…

      1. Už jsem to tu někde psal, ale je to zajímavé a k tématu, takže se budu opakovat. Profesor Ferdinand Porsche byl skutečně průkopníkem elektromobility v armádě, ke své škodě. Do soutěže o podvozek nového německého těžkého tanku, se přihlásily firmy Henschel a Porsche. Porsche dodal elektricky poháněný podvozek a byl si tak jistý vítězstvím, že nechal rovnou předem vyrobit cca 100 podvozků do zásoby. Jenže pak se konaly srovnávací testy na zkušebním polygonu, za přítomnosti Hitlera a nejvyšších generálů. Sotva elektrický tank sjel z vagónu to terénu, ihned se zahrábl do bahna a nedokázal se dostat ven vlastní silou. Konkurenční podvozek Henschel s běžným spalovacím motorem, ho musel před očima německé generality tahat z bahna ven. I když testy pak pokračovaly, o vítězi bylo více méně rozhodnuto. Sice i podvozel Henschel měl své vady, především překrývající se kola podvozku, kde se s oblibou zasekávaly kameny, ale elektrický tank byl takový průšvih, že už se v jejich vývoji nepokračovalo. Vyrobené podvozky byly předělány na těžká samohybná děla Ferdinand, které byla nasazena s pramalým úspěchem v bitvě u Kursku, kde se většina ani nedostala do boje, kvůli poruchovému pohonu.

        1. Průserem Ferdinandu byla vedle zmíněného i absence palubního kulometu, v důsledku čehož si s ním nepřátelská pěchota mohla prakticky dělat, co chtěla. Po přestavbě na Elefanta (doplnění kulometu a otočení štítu kanonu) už tolik za ostatními mastodonty na německé straně nezaostával. Problém pro systém částečně se překrývajícíh pojezdových kol bylo kromě kamení i bahno, které v ruské zimě přes noc mezi koly ztuhlo „na kámen“ a následující ráno se tak stroje nedaly rozpohybovat. U Tigeru I byly kritickým místem první a druhá řady kol, některé osádky těchto tanků proto byly zvyklé v kritickém období demontovat vnější kola z první řady, aby se za nimi bláto nehromadilo.

          1. Tuhle práci si nějak nedovedu představit. Ve válce, v terénu, při dané váze a za mrazu.
            To byli nějak modifikovaní Němci, nebo kdo to proboha dělal a čím?

            1. Heverem nadzvihli pás nad kolem, povolili 6 šroubů, trocha páky pajcrem a pojď mi hop!:-) Větší voser byl přezouvat před a po každým transportu po kolejích pásy – běžné pásy přečnívaly max. povolenou šířku na vagonu 6cm na každou stranu a na transportních zase bylo zakázáno pohybovat se v terénu, kvůli riziku snadnějšího zapadnutí.

          2. JT 13:52
            Možná bych mezi hlavní průsery Ferdinandu (i pozdějšího Elefanta) zařadil to, že neměl otočnou věž, bylo to opravdu jen samohybné dělo. Byly to opravdu velmi nemotorné a neohrabané stroje.

            1. Ano, zejména v terénu to byl doslova lenochod. A jen pro doplnění, Ferdinand/Elefant byl těžký stíhač tanků, nikoliv samohybné dělo…

            2. Němci prostě chtěli vyrobit všechno největší a nejděsivější, ale že to pak bylo v boji celkem k hovnu, to je předem nenapadlo. Jagdtiger byl stejnej případ. Teoreticky to měl bejt totální zabiják nepřátelských tanků, které měl likvidovat na tři kilometry díky svý zbrani. V praxi to ovšem byla těžká, nemotorná kráva, která žrala 700l paliva na 100km po silnici a 1000l v terénu. Jelo to jak s hnojem, každou chvíli se to posralo a tak nakonec ztratili víc strojů kvůli poruchám než kvůli tomu, že by je rozbil nepřítel. Nešlo to ani odtáhnout, protože to bylo těžký jako kráva a tak to skopčáci radši vyhodili do povětří, aby to nepadlo do rukou spojenců.
              Němci měli velký plány ale s nadsázkou se dá říct, že jejich fabriky vyráběly mobiliáře pro poválečný muzea bojový techniky.

              1. no tak vono v té fázi války ve které skončili to bylo dost naprt, ale jinak by to bylo zajímavý, ostatně JgdTiger byl pro cokoli, co měli k dispozici, zepředu neprůstřelnej a i zezadu a z boku měli spojenci co dělat – jenom některý lepší stíhače s velkejma dělama (ale to se jaksi nedostane do boku, natož do zad), a pak dělostřelectvo, měly šanci, různý ty Shermany ani smykem a briti měli naprosto směšný děla na těch svejch tancích

                sověti na tom byli trochu líp, měli nějakterý vozidla s velkejma dělama (ISka a pak SUčka), ale těch zas nebylo tolik

                i dvojkovej tygr byl prakticky neprůstřelnej a většina jich dojela na poruchy motorů či převodovek, ale na bojišti prostě dělal masakry, opravdu rozstřílel všecko v dohledu

          3. speciálně pro ferdy udělali zárožácký mašinkvéry, aby mohli střílet ze střílen za roh X-D

    2. Tohle vymyslela Toyota uz u Priusu. V podstatě tam taky mají elektromotor na kolech a generátor na motoru, ale ještě mezi tím je planetová převodovka, takze se nějaký výkon může přenést od spalovacího motoru mechanicky a motorgenerátory se můžou různé přepínat, aby spalovací motor jel v ideální zátěži. Nakonec tím úplně nahradili diesely – s tím, že benzín má pri stejne papírové spotřebě větší účinnost a menší emise, než diesel. A přitom je to relativně jednoduchá atmosférická jednotka s nepřímým vstřikem.

      Ta baterka má 1kWh na papíře, reálně je větší, aby šla využívat v ideálním režimu a prodloužila se jí životnost.

    3. System od Hondy ma vyhody i nevyhody. Na dalnici to sepne spojku a 100% vykonu jde mechanicky > mensi spotreba. Mate ale zarazenou „petku“ a nelze podradit > je to na dalnici line. Mimo dalnice 100% vykonu jde pres elektriku > mensi ucinnost nez Toyota, tj. zere to o trochu vice.

      Toyota ma Power Split Device. Vzdy cast vykonu jde mechanicky a cast elektricky. Mimo dalnice je to uspornejsi. Na dalnici to umi „podradit“ ale zas to zere o trochu vice.

      Kazde ma svoje.

      1. Jo kazdej ma svy vyhody a nevyhody. Ja jsem zjistil, ze oproti drivejsku je 90%-95% mych jizd ve meste a pri meste. (mysleno kilometrove) Tak jsem sel do Jazze. Oproti vyse zminene Toyote ma tu vyhodu, ze se do nej vlezu i se svyma 2m vysky. A to i za sebe.

        V ramci studia jsem v mladi pracoval i v loko depu. A slo mi to, tak jsem si vybehal povoleni na jizdu. Vedl jsem diesel-elektrickou lokosku po trati asi 15km. Zazitek jak sfina. Kdo by to byl tehdy rekl, ze jednou budu mit i auto se stejnym principem prenosu. (no dobre v aute je benzinak a je tam i jeden primej prevod)

        1. Když už se bavíme o lokomotivách, docela zajímavý byl systém Slovenské strely. Motor (benzínový) otáčel statorem generátoru, zatímco rotor byl připojený na výstupní převodovku spolu s trakčním motorem. A od určité rychlosti se generátor uzamkl a výkon se přenášel přímo.

          1. jj, pan Sousedík byl jinej machr :)

  2. Řekl bych, že na docela střízlivý článek, možná více i diskusi, co se kdy vyplatí, jsem nedávno narazil tady –

    https://www.autickar.cz/blog/clanek/tak-za-kolik-teda-jezdi-ty-phev/1290/

  3. Elektroauto by mělo smysl ve stylu moderního velomobilu (WAW, milan SL, quattrovelo), lehká minimalistická kompozitní kapsle pro jednoho člověka, s dokonalou aerodynamikou a místem pro tejdenní nákup. Takový „auto“ by mělo i při rychlostech přes 60km/h spotřebu pod 10Wh/km (srovnejte to se současnými elektroauty a jejich cca 170Wh/km – na 200km dojezd by stačila baterka vážící cca 10kg s cenou kolem 20 tisíc kč), šlapací funkce klasického velomobilu by zde pozbývala smyslu a mohla by se odstranit, čímž by se ušetřilo místo uvnitř a případně by šlo i upravit pozici řidiče tak, aby se dala ještě více zlepšit aerodynamika. Trošku to zabíjí cena, která začíná na cca 250k u holých velomobilů + elektrifikace dejme tomu dalších 30-50, ale já osobně i za tuhle cenu bych do toho šel, protože by to bylo vozidlo s REÁLNÝMI celkovými náklady – amortizace baterie, současná cena elektřiny, pláště, duše, brzdové obložení, případné opravy… – maximálně 50kč/100km, o čemž si můžete nechat zdát i u skútru. Jenže něco takovýho neprojde legislativně – přes ty samý politiky, který nechtěj, abychom jezdili na benzín.

    1. Ty výpočty mi nějak nesedí. 10kg baterii má tak možná elektroskůtr, či elektrokoloběžka s 2-4kW motory.
      Ale ta koncepce „moderního trabantu“ se mi rozhodně líbí. Mohl by tam zůstat nějaký malý motůrek, 500-1000 ccm, a pak tam vrazit elektromotor a baterku s dojezdem 50-100km.
      To by senochrupovi stačilo na dojezd do okresního města a zpátky. A městské pindulíně co jezdí z fitka do solárka a pak na manikůru, by to taky stačilo.
      Mohlo by to být z karbonu, včetně podvozku.

      Já jsem zjistil, že tohle by moje potřeby taky pokrylo řekněme z 80%, nemám potřebu si hrát s šestiválvovým penilním nástavcem na závodníka na místních okreskách. Na zbývajících 20% případů bych si půjčil silné auto, nebo by bylo jako druhé či třetí do rodiny.

      A propos, nebyl náhodou už i DeLorean z větší části z kompozitů ze skelných vláken, včetně nosných částí a podvozku? Jen to pak bylo pro efekt obalené nerezem.

      1. Z karbonu i sklovlákna je nakonec jen bordel, já jsem pro nerez a unifikaci komponent, ať to vydrží sto let a materiál lze opakovaně použít. Estéti anebo šašci ať si to individualizujou třeba nátěrem vodovkama.

        1. 100 let? Trvanlive vyrobky dostaly minulej socik v ceskych zemich na kolena. Soucasny blahobyt, ktery prave konci, byl produktem konzumu.

          1. Jestli např. škodivka 100/110 u které se už po pěti letech musely vařit prahy + měnit blatníky a po 70-90k km dělat GO motoru byla „trvanlivým výrobkem“ by se dalo s úspěchem pochybovat. Přitom nová stála v dnešních cenách přes milion .. :-)

            1. Kdyz jsem v roce 1994 koupil dvourychlostni CDRW vypalovacku Pinacle, stala mne tehdy 240000 Kc a EEPROM s firmware se vysrala behem pul roku. Ve srovnani s dnesnimi DVD-RW mechanikami z toho plyne co presne?

              Muzes namisto te Skody treba vytahnout Fiata ze 70. let. Podle mne v tom nebude moc velkej rozdil, pokud jde o tu kastli.

              Naopak mam treba Gola sadu ze 60. let, dodnes mam a funguje, zatimco orechy na deset let stare sade uz nektery praskly.

              1. Pri cteni tvych textu vzdycky cloveka napadaj takovy otazky…jako treba…proc mas doma tolik Gola sad? A proc pouzivas ty nekvalitni, kdyz mas doma tu kvalitni, co vydrzi?
                Btw, kdyz budu chtit, taky si dokazu koupit nekvalitni naradi, ale nemam moc duvodu to delat, takze si vetsinou kupuju kvalitni, co vydrzi a nekazi se :-D
                Chapu, ze pro mnohe lidi to je urcity sok, ze si dnes mohou dokonce vybrat :-D

                1. Lojza:
                  „…tolik Gola sad?…“
                  – – –
                  Třeba já jich mám asi pět.
                  Člověk, který něco dělá i rukama, potřebuje vercajk. Dílem si ho koupí sám, dílem třeba dostane od někoho, a dílem někde najde.
                  No a ty různé „v akci výhodně“ fakt nejsou poctivý CrMo, takže tolik nevydžej, když se víckrát zabere.

                  Z bývalého SSSR bylo vhodné golu dovézt. Fakt držela. Naše TONA celkem taky. Asi to moc neznáš, jsi spíš přes reklamu…

                  :OD

                  1. :OD
                    Ty jses tak vtipnej :OD
                    Nevis o me vubec nic, ale o to vic meles picoviny :OD
                    Btw, tento rok jsem zakoupil nejake naradi tak za 250, mozna uz 300 tisic, nevim presne z hlavy.

                    1. Lojza:
                      Jo, to je možný, že ti prolítla rukama objednávka nebo faktura na vercajk za 300 litrů.

                    2. :OD
                      Ty jses tak vtipnej :OD
                      Tim, jak jses uplne mimo a uplne vypatlanej :OD

                    3. Lojza:
                      Kdo je vypatlanej ukázal případ s kouzelným čínským elektromobilem, co se nabije za 10 minut a ujede 800 km.

                    4. :OD
                      Tak urcite :OD
                      Btw, a to vis, ze Mercedes ma uz ted auto, co v beznem provozu najede na jedno nabiti dost pres 1000km? :OD

                    5. lojza:
                      „…na jedno nabiti dost pres 1000km?…“
                      – – –
                      Těžký tratar s omezenou použitelností lze postavit i tak, že ujede 2000 km na jedno nabití. Bude to 3,5 tuny těžká obluda s baterkami 400 kWh. Uveze dvě osoby a sto kg, nic víc, max. rychlost 100 km/h.
                      Limit je dán vlastnostmi chemických prvků.

                    6. :OD
                      Jak rikam, jses uplne mimo :OD
                      https://www.garaz.cz/clanek/zajimavosti-1-202-kilometru-na-jedine-nabiti-elektricky-mercedes-benz-eqxx-prekonal-vlastni-rekord-21008481
                      Doporucuju tu pasaz, jak pisou o baterce, co ma mene nez 100kWh, pripadne PRUMERNOU rychlost s beznem provozu 83km/hod :OD Pri jizde pres Alpy :OD
                      No proste jses uplne mimo, jako obvykle :OD

                2. Jednu vozim v aute ako pracovne nacinie. Jednu mam doma v pivnici, dalsiu v dielni a nejaka by sa este urcite nasla v regali. Rozne velkosti ani nespominam, co je na tom take cudne?

                3. Tak velkou a malou golu mám na chalupě. Doma mám malou golu, golu s dutýma prodlouženýma ořechama a ráčnou a dilelektrickou golu pro práci pod napětím + jednu malou golu v montážní brašně.
                  Takže celkem šest sad a to občas tu velkou golu převážím z místa na místo či na montáž.

                  1. A tak chapu, kdyz se tim nekdo zivi ….
                    Ale kdyz nekdo dela div ze ne reditele fabriky nekde v nemecku… :-)

            2. kiv61 2.7.2022 v 9:36

              Nojo!
              Škoda 110 LS byla mým prvním automobilem, koupil jsem ji za 15 tisíc s nájezdem 99 tisíc km, udělal dutiny a protikorozní nástřik podvozku, provozoval pět let, vylepil lemy blatníků laminátem a prodal za šest tisíc, kupec vyvařil prahy a podlahy a ještě minimálně pěl let provozoval, stále s původním motorem bez GO.
              První a druhý majitel ji používali, ovšem jedinou údržbou byly výměny oleje a mytí.

      2. Jeden lithiový článek formátu 18650 váží <50 gramů a "vejde se do něj" cca 10Wh. 2000Wh mi hrubým výpočtem vychází na 10kg. Modernější formát 21700 má při 70g podle typu i 18Wh. Jistě, je to baterka jak do elektroskútru, ale ten na takovou baterku ujede kolem 50km (při rychlosti 50km/h), právě kvůli naprosto tragický aerodynamice. 4kW by na velomobil bylo tak akorát, maximálka určitě přes 100km/h, po rovině na hladkém asfaltu mu stačí 250w na 50km/h. Ekvivalent 500ccm (nebo dokonce 1000ccm) motoru by byl naprostý nesmysl, z 50kilového vozítka by rázem bylo minimálně čtvrttunové, musela by ze zpevnit konstrukce a výsledek by byl ve stylu klasických aut – težká velká kráva s debilní aerodynamikou, kde osádka tvoří zlomek celkové hmotnosti a efektivita jde do řitě. Sám mám v elektrokole 1kWh baterii, váží něco přes 4 kila. Ale i kolo má debilní aerodynamiku, zrovna jak ten skútr, takže při rychlosti kolem 40-50km/h si vezme kolem 20Wh/km. Ty čísla o spotřebě si necucám z prstu, jsou mnohokrát praxí vyzkoušený, viz endless-sphere.com

        1. Jo, proc ne, ale:

          – at si koupi kdo ce co chce, ale neni duvod jinejm zakazovat neco jinyho. To predevsim.
          – ty vypocty jsou fajn, ale treba tady u nas na Sumave, s vozikem vzadu a trema lidma uvnitr to vychazi trosku jinak. Trosku hodne jinak.

          Nemam full elektro (a doufam, ze dlouho mit nebudu), mam s pluginem najeto 90 tKm a tak bych mohl vypravet, jak se s tim jezdi jinak, nez jen okolo Vltavy do prace a zpatky do satelitu. A nebo zazitky, kdy mi to po triminutove jizde po A3 rekne, ze ajko sorry, prehraty elektromotory a omezi vykon. Nevim, jak maji chlazeni elektromotoru reseny cisty elektroauta, ale muj plugin nijak. Ten chladi jen spalovak. A elektromotor je taky predevsim topeni. Napriklad. Atd., atp…

          1. „at si koupi kdo ce co chce, ale neni duvod jinejm zakazovat neco jinyho. To predevsim.“

            Naprostý souhlas. Jenže to co navrhuji legálně na našich silnicích provozovat nelze. Legislativně je to kolo, takže lektrifikace max do 25km/h a 250/1000w (podle toho, jestli to budeme před orgány nazývat „elektrokolo“ nebo „kolo s pomocným motorem“), což nemá smysl, při 25km/h je aerodynamická výhoda velomobilu zanedbatelná. Kopce se spotřebou zahýbou u jakéhokoliv dopravního prostředku, ale pokud do toho samého kopce má jet 1,5t (elektro)auto plus metrákovej řidič nebo elektrifikovaný velomobil s celkovou hmotností včetně řidiče pod 150kg, požadavky na výkon se velice liší. A i na opravdu velké kopce by velomobilu 4kw bohatě stačilo na rozumnou cestovní rychlost. S normálními elektroauty to vůbec nejde srovnávat, je to úplně jiný přístup ke konstrukci, má to mnohem blíž elektrokolu, ale s výhodou auta v podobě většího pohodlí a ochranou proti rozmarům počasí, plus neskutečná aerodynamická výhoda. Na yt jsou video, kde čistě šlapací velomobil rozšlape chlápek na úplné rovině třeba na 65km/h, šlapat přestane a čistě setrvačností ujede ještě něco přes kilák, než mu rychlost spadne pod 50km/h. Aerodymanika je magická. Schválně se podívejte třeba na to Quattrovelo, ať máme jasno, čem se bavíme.

            1. érodajnamika dělá dost, ale třecí a další ztráty na kolech a jinde taky

              do toho kopca by ten vergl šlapal rychlosťou 10, nebo 5 km/h?

              1. Ty tam jsou, ale pořád jsou řádově menší než u auta, valivý odpor silničního nebo i crossového cyklopláště je úplně někde jinde než u automobilový pneumatiky.

                Do toho kopca (25%) ten vergl (velomobil Quest s crossovými plášti + 30kg elektrifikace na 4kW) pofrčí se stokilovym chlapem cca 38,5km/h, viz http://www.hembrow.eu/personal/kreuzotter/espeed.htm

                Další dotaz?

                1. neuvěřitelná brzda, to v provozu nemá co dělat

                  už ai tydlety motorkový kabinový úchylárny se spalovacím motorem, byť slaboučkým, jsou katastrofa, když si to na silnici první třídy valí těch svejch 60, za tím kolona a buď se táhneš kilometre, nebo riskantní předjížděním se silným provozem proti? ani piču tvl

                  1. Prosím pěkně vyprávějte, kde přesně je silnice první třídy se stoupáním 20%? Při stoupání 7%, což je mnohem pravděpodobnější hodnota, se bavíme o rychlosti 85km/h.

                2. Omluva, ta rychlost je na sklon 20%. Při 25% je to 31,6km/h. Za mě pořád dobrý.

                  1. třicítka za krámem, kterej nejde pořádně předjet bez vyjetí z pruhu, je katastrofa, to brzdí provoz i ve městě asi stejně, jako ho brzdí busy a jiný socky

                    teoreticky by to mohlo jezdit míň frekventovanejma uličkama, ale ty sou zase samá křižovatka a navíc v eště katastrofálnějším stavu, než ty kapacitnější, tak tam s tím nikdo nepojede, rosype se to

                    1. Znovu, kde takhle prudkej kopec je? Zadal jsem záměrně vyšší hodnotu, abych se vyhnul nařčení, že si idealizuju vnější podmínky a vybral jsem tak snad nejhorší možnej scéněř. Upřímně, troufám si tvrdit, že na takhle prudkym padáku, kdyby se náhodou někdy potřeboval vyjet, by ani ta necelá čtyřicítka nikoho moc nebrzdila.

                    2. Už jsem to potkal víckrát. Takový trochu krabicový vzhled, když si otevřete okénko, tak to má zvuk podobný kompresoru a v názvu to má X. Nejčastěji jsem to viděl zelené a žluté.
                      A těchto divných parodií na auta – i Smartu hodně podobných krámů, čím dál více.

                      Málokdy mám nějak napilno, ale vléct se za něčím takovým, okolo čtyřicítky až padesátky a celých deset kiláků, to je fakt hrůza. Je tomu tak z úplně jednoduchého důvodu – protože v protisměru je i na dvojkách takový provoz, že to prostě bezpečně nepředjedete.
                      A je úplně jedno, o jakou třídu silnice se jedná. Jednou to pustili do provozu, je to pro ty děti zbohatlíků legální, tak si to užívejte.

                    3. servisdok
                      2.7.2022 v 16:20

                      tak tak, pan kolega nám tady bue předvádět vlhký teoretický sny, ale my co sme to už v provozu potkali víme moc dobře, jak to vypadá, a až si zas nějakej exot takovej krám koupí, rozhodně s tím nebude jezdit s plynem (ehm) na podlaze (ehm), aby nezdržoval provoz, aby s tím reálně dojel 20 km

                      navopak, povleče se to jak kokot že to snad nakonec někdo vytlačí do krajnice

                    4. Nemůžu si vzpomenout na ten název. Mluvil jsem o tom s kolegou a ten říkal, že ono to ani není nijak levné. Má to jako nové/dovezené stát okolo 300k, což se mi zdá docela dost.
                      Smart je jiná úroveň, to aspoň těch 80km/h jede a nevlečeš se za tím na podtočenou trojku.

                    5. Zapomněl jsem dodat, že jestli ten čínský spalovací kompresor stojí v benzínu/naftě okolo 300k, tak v elektrice to bude buď neprodejné, anebo uživatelsky -i pro ta děcka- naprosto nezajímavé.

                    6. „Pan kolega“ ale popisuje něco úplně jinýho než půltunovou popelnici s motorem ze sekačky pro 15letý smrady, že nerozumíš psanýmu textu je tvůj problém. Zkus si to přečíst ještě jednou a zapojit u toho tu věc mezi ušima.

                    7. Mimochodem jsem si jistej, že velomobil jsi za život nepotkal jedinej, v ČR jich je, že bys je na prstech jedný ruky napočítal…

                    8. Tak proč tu píšeš o píčovině, co jde v ČR spočítat na prstech jedné ruky – a ještě píšeš takhle?

                    9. Abych obsáhl celou základní myšlenku takového typu vozidla. Málo jich je kvůli kombinaci ceny (vpodstatě kusová výroba) a legislativy (i bez motoru to poutá takovou pozornost švestek, že elektrifikovat to nad rámec toho, co umožňuje vrchnost zákonama je nesmysl). Moje chyba, omlouvám se, příště už budu psát v holých větách, abys tomu rozuměl i ty.

                    10. Ale abych to tedy co nejvíce objasnil:

                      Holá hmotnost:
                      Elektropopelnice pro 15letý smrady:
                      400-450kg
                      Elektrifikovaný velomobil:
                      50-70kg
                      Počet míst:
                      Elektropopelnice pro 15letý smrady:
                      2
                      Elektrifikovaný velomobil:
                      1
                      Délka:
                      Elektropopelnice pro 15letý smrady:
                      +-3000mm
                      Elektrifikovaný velomobil:
                      +-2500mm
                      Šířka:
                      Elektropopelnice pro 15letý smrady:
                      +-1500mm
                      Elektrifikovaný velomobil:
                      +-750mm
                      Výška:
                      Elektropopelnice pro 15letý smrady:
                      +-1500mm
                      Elektrifikovaný velomobil:
                      +-800mm
                      Spotřeba:
                      Elektropopelnice pro 15letý smrady:
                      100wh/km (při 45km/h)
                      Elektrifikovaný velomobil:
                      <10wh/km (při 60km/h)
                      Baterie/dojezd/cena baterie:
                      Elektropopelnice pro 15letý smrady:
                      14kWh/130km/150000kč+
                      Elektrifikovaný velomobil:
                      Mnou uvažovaná varianta(vlezla by se i výrazně větší)
                      2kWh/200km+/<20000kč
                      Maximálka:
                      Elektropopelnice pro 15letý smrady:
                      45km/h
                      Elektrifikovaný velomobil:
                      80km/h (při 4kW NEJNIŽŠÍ maximálka, na kterou se za běžného provozu dostanete)
                      Celková koncepce:
                      Elektropopelnice pro 15letý smrady:
                      Zmenšený auto
                      Elektrifikovaný velomobil:
                      Zakapotovaný elektrokolo

                    11. A už jsi tyhle své myšlenky a kalkulace někomu nabídl aspoň k posouzení?
                      Třeba na ČVUT by měli zájem určitě, tam se to různými novátory jen hemží. Dostanou na to i dotaci. Tam by se něco našlo i pro tebe.

                    12. Tohle nejsou myšlenky, pár elektrifikovaných velomobilů po světě jezdí, jenže (na to, co to je) stojí raketu a zároveň je to vlastně kdekoliv na světě na veřejný komunikaci nelegální – kdo by si něco takovýho za takovejch podmínek koupil. Kdyby se těmhle vozítkům odstranila legislativní bariéra (mluvim o rušení regulace, ne zavádění nějakejch posranejch dotací proboha) určitě by našly využití u spousty lidí i bez dotací za normální a spravedlivou tržní cenu. Jenže velomobil nemá airbagy, pásy, povinný ručení, spz, technickou, homologace… Zkrátka neskýtá to pro státní aparát takřka žádnou možnost, jak se na tom přiživit, takže se to legálně nedá provozovat. To byla i pointa mého prvního příspěvku. Povzdech nad tím, jak ti samí, kteří dotují a tlačí nesmyslně koncipovaná elektroauta pak regulací zabíjí ta, která by měla smysl a jsou technicky naprosto bez problémů proveditelná.

                    13. Já bych spíš řekl, že to jsou plně pojízdné studie, které zatím nedávají rozumné výsledky a proto se jimi nikdo nezabývá.
                      Jsem technik a nedělá mi problém, ohledně možností elektropohonů si cokoli spočítat.
                      Víš například o tom, že ty běžné řídící jednotky nábojových (středových) motorů elektrokol
                      (fakticky jde o výkonnější krokový motor, vyšperkovaný Nd magnety namísto feritu) mají průměrnou účinnost 87 až 92% podle momentálního režimu? Nejúspornější provoz a s největší účinností, mají tyhle motory okolo 60% jmenovitých otáček, přičemž velmi závisí na tom, nakolik výrobce šetřil na počtu fází i počtu pólů toho motoru.
                      Zahrnul jsi do tech výpočtů i tu účinnost řízení motoru a také to, co je na silnici naprosto nezbytně nutné, tedy komplet osvětlení od předku přes blinkry až po zadek.
                      To bude i s LED technologií nějakých 20-25W navíc, protože i ty lepší LED nemají účinnost přes 40%, myšlen je světelný tok vs. příkon.
                      Na rekuperaci zapomeň, to tu elektroniku a motory samotné (pro tento režim musí být hóódně upravené) prodraží tu jinak lacinou řídicí elektroniku tak, že se bude muset někde ubrat, aby to nestálo víc, než ten spalovací jednoválcový čínský kompresor na naftu.
                      Ten kompresor umějí číňani vyrobit skoro zadarmo, resp. za cenu recyklovaných surovin. Číňan totiž vyrábí zásadně pirátské, opajcované kopie starších, osvědčených jednotek a nikdy neplatil za žádné licence – žádný bolševik a kór čínský, prostě nemusí.

                    14. Spíš než cestou střeďáku bych šel cestou DD hub motoru, jednoduchost je hlavní výhoda elektropohonu a zabíjet to převodama… Ano, zahrnul jsem všechno, a výsledná čísla ještě zhoršil, na zmiňovaném fóru majitel elektrifikovaného Milana SL psal o 6Wh/km při 60km/h. Světlo tedy zahrnuto není, ale i kdyby mělo celkem 100W, znamená to, že na 200km cestu při průměrné cestovní rychlosti 66,66km/h „prosvítí“ 15% mnou uvažovaného akumulátoru. Nebo to taky můžeme brát tak, že si s sebou povezeme dalších 1,5kg akumulátoru, čistě na svícení. Podle mě nic strašného. A 100W v kvalitních ledkách (cree apod.) je kurva nějaký světlo. Rekuperaci neuvažuji, u takhle lehkého vozítka by neměla mimo dlouhé kopce dolů téměř žádný význam, kinetická energie tohoto vozítka by prostě byla příliš malá na rozumné zisky.

                    15. servisdok 2.7.2022 v 18:40

                      Minulé pondělí dopoledne jsem takové žluté torpédo viděl příjíždět z Rakous do Vratěnína. Jelo to docela svižně a o nějakém překážení nemůže být řeči. Mohu porovnat, před cca čtrnácti dny opodál hořel nákladní automobil a překážel totálně.
                      Podle pohledu to mělo dvě silníční kola, pláště užší než 1″, výsuvná balanční kolečka jsem neviděl, ale jejich přítomnost nevylučuji.
                      Posaz, lépe řešeno poleh, řidiče nad vozovkou mi připadl nízký a nevím, jestli bych si zvykl, zjména v hustším provozu.

                    16. Ještě něco.
                      Těsně poválečný motocykl ČZ125C má výkon postaru 5,5k, což jsou ty tvoje 4kW. Jezdí i s tou těsně poválečnou technikou, v průměrném stavu a naprosto běžně rychlostí 85-100km/h podle toho, zda veze jednoho, či dva lidi.
                      I bez kapotáže, dokonce bych řekl, že ten motocykl, těmi prázdnými místy v rámu (motorek ČZ125C či 150C je skutečně maličký) připomíná spíš něco jakovy vykradeného a honí se tamtudy vzduch, což je dobré pro chlazení válce a proto je to takový nezmar. Zkrátka, na tom motocyklu kromě dvou malých schránek a blatníků není nic, co by tam nutně nemuselo být, protože po válce byl nedostatek surovin.
                      Tudíž ČZ125B, či poslední inovace ČZ125C nemají ani akumulátor, mají jen magneto s výkonem asi 30W – z toho asi 10W magneticko-rotační energie magneta, se spotřebuje pro zapalování a 15+5W dává světelná cívka magneta pro přední a zadní žárovku.

                      Napadlo mě to proto, že jsem přesně na tomto tříkvaltovém motocyklu ze sbírky mého bratrance, vloni v létě jezdil. Proto vím, jak rychle je schopen s těmi 4kW výkonu a i bez kapotáže jet, obsazen jen jedním 72kg servisdokem. Motor toho motocyklu ovšem byl, jak je u sběratelů pravidlem, v naprosto perfektním stavu, po výbrusu a pečlivém záběhu.

                      Jak a jakým postupem jsi přišel k tomu, že ten tvůj velomobil, bude se 4kW elektromotorem a 2kWh akumulátorem, dosahovat parametrů výše?
                      Zakapotované elektrokolo? Co s rovnováhou? Vysunovací pomocná kolečka, nebo ne? To tedy pak bude bez podlahy, takže rozjezd a dojezd s nohama na zemi a veškerý, už tak mizerný komfort bude v prdeli. Nebo to bude radši tříkolka? A nebyl by pak mnohem lepší a levnější elektrický Velorex ??

                      Bez zbytečného zasírání tohoto webu to zkus rozvést, ale bez sloupců.
                      A poslední věc:
                      Kdyby to bylo jen trochu životaschopné, tak nemyslíš si, že by se toho někdo ve světě už dávno nechytil? Třeba zrovna ten číňan? Nepřipadáš si jak Cimrman?
                      Už jsem si našel, jak se ten čínský spalovací kompresor jmenuje.
                      Aixam.

                    17. Ano, nechtěl jsem uvádět „marketingová“ čísla, takže jsem je notně podsekl, na absolutní rovině by měl velomobil při 4kw rychlost přes 150km/h. Jenže na cyklogumách bych nechtěl jet ani kilo, výkon by zde byl kvůli rezervě při rozjíždění do kopců a podobně. Spotřeba by při 80km/h byla někde úplně jinde než u jakéhokoliv motocyklu, právě kvůli aerodynamice, kterou má motorka horší než leckteré sportovní auto.

                      K číslům jsem dospěl testováním na elektrokole a reálnými naměřenými hodnotami elektrifikovaného velomobilu Milan SL na fóru endless-sphere.com, + zohledněním videí na youtube, kde čistě šlapací velomobily dosahují na rovině při 250w přes 50km/h, viz třeba https://www.youtube.com/watch?v=_7ViG5ed3ck Říkám, nejsou to čísla vycucaná z prstu, pár let se už o tuhle věc zajímám.

                      Podívejte se prosím třeba na ten Milan SL (viz google) nebo WAW Velomobile, jde přesněji o tadpole tříkolku, ale veškeré vybavení je cyklo (kola, pláště, brzdy…), proto jsem psal elektrokolo, i když je to přesněji elektrošlapacítříkolka, bez šlapacího elementu.

                      Bingo. On to je vlastně velorex. Ale ještě mnohem minimalističtější, s místem čistě pro jednoho, na cyklokolech místo motokolech (z ekola mám ověřeno, že to dělá brutální rozdíl na spotřebě – a to jsem měl motopneu pouze na zadním kole). A hlavně s pořádnou aerodynamikou. Ještě jednou, fakt se prosím podívejte na to, jak velomobil vypadá, to vydá za tisíc slov.

                      Věřím, že by se to chytlo, ale podle mě to zabíjí právě ta legislativa, tohle vám nikdo nezhomologuje.

                      Jo, Aixam znám, hroznej vehikl, ale je to úplně něco jinýho, než o čem mluvím já.

            2. Když by to bylo legislativně schůdné, taky jsem o tom uvažoval. Není jediný důvod do města tahat auto. Závody těhle vozítek se jezdí s deci na 100km.
              Má to jednu zásadní vadu – bezpečnost obecně. Taková rakev na kolečkách :-) Jede to rychle, absolutně to nebrzdí (bo galusky) a manévrovatelnost je menší než na kole. Krom toho to je hračka tak za 100 a víc a odnese to jeden urostlý spoluobčan.

              1. Bezpečnost by pro někoho mohla být problémem, ale pasivní bezpečností se velomobil vlastně od skútru, motorky nebo kola příliš neliší. A že by nebezpečnost skútru bránila lidem v ježdění na něm? U nás to dělá spíš počasí. Což velomobil elegantně řeší. Brždění problém není, úzké galusky se používají maximálně na závody, na cestování se i na čistě šlapacích používají většinou cross/trek pláště s šířkou přes palec a vzorkem. Manévrovatelnost závisí na konkrétním typu, pokud má přední kola vně karoserie, bývá to o dost lepší, ale je to zase o něco horší z hlediska aerodynamiky. Na kličkování na dopravnim hřišti to neni ani tak, ale i ve verzi s krytými koly nebývá problém se vytočit tam, kde se vytočí auto, poloměr zatáčení se příliš neliší. Tu cenu jste podstřelil tak na půlku, nejlevnější použitelné velomobily s rozumnou aerodynamikou začínají tak na dvou kilech. Že by to nějakej Dežínko odnesl sice hrozí, ale to zas záleží na lokalitě parkování, někde vám očešou kola a rádio i z normálního auta během deseti minut, jinde můžete nechat klíčky v zapalování celej den a nic. Podle mě to i za současný ceny zabíjí především ta legislativa. A navíc, pokud by to legislativně prošlo a začalo si to kupovat víc lidí, cena by mohla nádherně vyklesat, většinu ceny velomobilu beztak tvoří vývoj a spousty ruční práce, protože se to dělá defakto kusově.

                1. skútr má úzkoučký srandakola a prakticky žádný brzdy? a mohl bych ho vidět?

                  kolik mrtvejch je, když ten vergl ve vyšší rychlosti vletí do díry, který jsou v našich podmínkách výrazně častější, než (skutečně) rovnej neporušenej povrch?

                  1. Víme, jakej je rozdíl mezi aktivní a pasivní bezpečností? Když nevíme, tak zkusíme aspoň google, než komentujem, ať nejsme za debila.

                    1. At se tedy nebavíme zcela abstraktně a nejsme za debily: Víme jakou (aspoň přibližnou) brzdnou dráhu má velomobil brzdnou dráhu dejme tomu v 80 km/h a jakou má třeba auto?

                      Já jsem na horském kole s pláštem 1.85″ rychlostí přes 80 km/h jel mnohokrát a to jak na silnici, tak na šotolině a proto představu mám poměrně dobrou.

                      To, že to brzdí mizerně i v porovnání se silniční motorkou, která sama v porovnání s moderním osobním autem brzdí nedobře, je naprostá pravda.

                    2. Shi
                      7.7.2022 v 23:36

                      nějak tak, mám i přectavu co to je jezdit po českéch tankodromech s R13 (4 defektní gumy během jednoho roku, pravda, ty starý letňáky (3 ks) na dojetí měly asi 15 let), čili tendle hajzl dyž vletí do díry v 50 asi, asi bude hnedej poplach, a v 80 toho vola budou vytírat mopem na dráze 150 metrů

                      proto tendle šit nikdo soudnej neschvaluje do provozu :o)

                    3. 80km/h a nikoho nevytírali, divný :(

                    4. Já jsme ve svém nerozvážném mládí našel na rakouské alpské silnici s dokonalým povrchem rezonanční frekvenci rámu svého horského kola. Brzdnou dráhu jsem pak měl zhruba jako vlak.
                      Přes 80 km/h jsme dávali i na šotolině v Norsku a rám ani náznakem neměl tendenci kmitat, jak rychle se mi to rozjelo v těch Alpách ani nechci domýšlet. Anděl strážný se se mnou tehdy pěkně nadřel.

                    5. 21 metrů je sice lepší výsledek, než jsem čekal, nicméně moderní auto by vám zastavilo na cca 15 metrech, protože podmínky byly ideální a moderní auto na moderních pneumatikách brzdí i s koeficientem větším než 1 (méně než 35 metrů ze 100 km/h je realita).

                      Ty jeho dráhy odpovídají koeficientu tření takto:
                      60 km/h: 0,67
                      50 km/h: 0,73
                      40 km/h: 0,79

                      Na tom je vidět, že tepelnou zátěž při brzdění už z rychlostí nad 40 km/h pneumatiky příliš nezvládají a začínají klouzat.

                      Takže při těch 80 km/h, na které jsem se ptal, by jeho velomobil s trochou štěstí zastavil na 45 metrech (pneumatiky by nejspíš odtály někam k 0,55). Oproti cyklistovi furt dobrý – cyklista bude hodně rád, když zastaví na 60 metrech, spousta cyklistů to nedá pod 80 metrů.
                      Moje auto by to za takových podmínek mělo z 80 km/h zvládnout na cca 25 metrech nebo i něco málo méně.

                      A to jdeme po rovině – nechtějte vidět kam ta čísla polezou při jízdě z prudšího kopce.

                    6. Pořád to beru jako posunovadlo do práce a zpátky na kratší vzdálenosti (<30km jedna cesta), takže to srovnávám s 50kovým skútrem. Maximálka klidně může být 80, ale s tím, že když nebudou úplně ideální podmínky, rychlost se přizpůsobí podmínkám. Vzhledem k rozměrům by to nebrzdilo provoz o nic víc, než právě ten 50ka skútr, 45 za hodinu se dá jet i na normálním kole s rozumnými plášti na mizernym povrchu a ani s bržděním není problém. A na rovnejch hezkejch úsecích by se to dalo rozjet na víc.

                    7. Manželka používá jako „posunovadlo do práce a zpátky na kratší vzdálenosti (<30km jedna cesta)" Subaru XV. Jedna cesta měří 24 km, takže do vaší kategorie spadá. Když jsem ji seznámil s tím, že by měla místo osvědčené čtyřkolky s benzínovým motorem přejít v zájmu záchrany Země na velomobil poháněný elektromotorkem napájeným sadou tužkových baterek, tak si nejdřív myslela, že jsem byl se sousedem v hospodě a trošku jsme to přehnali s panákama. Když jsem ji ujistil, že do hospody půjdeme až zítra a dal jsem jí přečíst vybrané citáty z této diskuse, tak si nejdřív myslela, že to je nějaká recese. Pak pochopila, že je to asi myšleno vážně a zhruba minutu se řehtala jako u grotesek s Laurelem a Hardym. Pak zvážněla a řekla, že to je dost velká blbost na to, aby se toho chytli nějací svazáci od Pirátů, a připojila několik věcných poznámek stran nízkých a vysokých teplot, ovladatelnosti za obtížných atmosférických podmínek, brzdných drahách, tuhosti budky v případě, že ji přehlédne nějaký klimaignorant v normálním autě atd. Jako adrenalinová záležitost pro frikulíny možná, povídá mi, ale jezdit s tím denně v zimě v létě do práce? To bych musela žrát seno.
                      Tož asi tak.

                    8. Na záchranu Země jebu, jde mi o ekonomiku provozu. A k řehtání není velomobil na tužkovky, ale ženská za volantem. Čehokoliv.

                    9. Nebuď šovinista, vole. A k tomu velomobilu na baterky, slyšels někdy vo dálníkovi?

                    10. Jde-li vám skutečně o ekonomiku provozu, zvažte příkladmo
                      https://www.publicdomainpictures.net/pictures/20000/velka/woz-konny.jpg
                      Jako bonus si můžete společně zařehtat, až ve vánici potkáte auto s ženskou za volantem.

    2. Samozřejmě, že hmotnost vozidla je zásadním problémem, ale vyjma Asiatů, kteří pochopili, že v rámci elektromobility mají největší smysl pidivozítka, je zde stále snaha jen nacpat elektro do stávajících aut. Pokud má existovat funkční dopravní obslužnost stávajícího rozsahu pro většinu lidí, a už to je dnes dost zásadní otázka, není to možné bez zásadní změny koncepce dopravy. Osobně vidím východisko ve spojení předností osobního dopravního prostředku a železnice, resp. visuté dráhy. Univerzální (osobní i nákladní) aerodynamické moduly spojitelné do „vláčku“, každý s vlastním elektropohonem pro krátký dojezd, aby byl schopný dopravit lidi i s případnou bagáží po silnici jen od či do domu a připojovací stanice sítě visuté dráhy, pro kterou budou moduly vybaveny závěsem a pohonem, na dráze již napájené a dobíjené ze sítě. Po visuté dráze dojedou moduly automaticky do stanice nejbližší zadanému cíli, kde opět sjedou na lokální komunikaci a po ní osádka vozidlo dořídí do cíle.

      1. To je utopie, nicméně nastavit všem daň podle hmotnosti vozidla by jistě ekoteroristická vláda mohla.

        1. Lze na to jít přes daně a různé slevy, viz Japonské Kei cars

          https://www.garaz.cz/clanek/kei-cars-kapesni-auticka-z-japonska-21002612

          1. Tak pokud někdo vyrobí takové kei-cars za rozumné peníze, žádné dotace by nebyly potřeba, jenže zde je trend auta stále zvětšovat a ještě do nich cpát elektriku. Lidi si tu kupují mastodonty především pro prestiž a hodně ze strachu, že v malém autě je někdo semele, nebo aby se o někoho většího nesemleli sami, když jezdí jak dobytek.

            1. no a nejspíš taky proto, že mají-li, s vohledem na to, jak uhnija ten trh kundí a celkově likviduje ekonomickou situaci, tak akorát na jedno vozidlo, tak jenom pako si místo velkýho auta, ve kterým odveze většinu krámů a osob, který odvézt potřebovat může, pořídí nějakej obskurní hajzl, do kterýho se s bídou vejde 1+nápuk, že ano?

              malý hajzle jako supr, jako 2., 3., 4.…auto do baráku, ale to bychom museli žít v nějaké civilizované zemi, co lidi nebuzeruje ze sračkama a nemusí furt platit nesmyslný kokotiny (technický, paušální známky apod.) i když s tím vyjedou párkrát za čtvrtletí, pak se to (spolu se spoustou dalších věcí) docela prodražuje

              1. Nejsem si jistý, zda 2t offroady či crossovery jsou na tom ohledně přepravní kapacity lépe než o 0,5t lehčí MPV. Ta menší MPV se ostatně už delší dobu z trhu zvolna ztrácí a nevím, zda to není pro mnohé méně majetné spíše důvod k nákupu letitých ojetých kombíků.
                Jinak „civilizované“ země se jistě od těch necivilizovaných liší především tím, že svým občanům poskytují dokonale rozvinutý právní systém, kde není ani špetka místa pro nějakou odpornou svévoli. Přeci nechceš jezdit TK, vždyť bys pak mohl zabít kromě sebe a rodiny zabít i někoho spořádaného, nevinného, kdo měl nejpozději před pár lety auto zkontrolované a má i platný covidfikát.

                1. Není fair porovnávat vozy různých velikostních kategorií…
                  Hodil jsem do porovnávače renaulty* MPV x SUV stejné kategorie (nižší střední s motorem 1,2 TCe) Grand Scenic x Kadjar – a ten druhý je lehčí, rychlejší, hbitější, má menší spotřebu, akorát samozřejmě skoro o polovinu menší kufr…

                  * Ano, jsem ujetý, mám již šestého rencka…

                2. Pardon, mělo být, „…přeci nechceš jezdit bez STK“. Odstavec je ovšem míněn ironicky. Přemíra zákonů a kontrol je nakonec vždy kontraproduktivní.

      2. Když se chce všechno jde. To by jsme se asi divili…některé technologie údajně dávají možnost toho, že by i spotřeba uhlovodíků v celkem klasických motorech mohla být poloviční nebo i méně. Jenže problém je ten, že ono se očividně nechce. Nezbývá než snít…z fyzikálního hlediska je zajímavé spojení třeba vlaku a vzducholodě, teoreticky nádherná věc…

        1. Premyslim, jestli bych z Bavorske Prdelau v lesich do moji prdele na Sumave jel pres hreben radeji vlakem, nebo tady mezi stromama pristaval s vzducholodi…

          1. Minsc se asi trochu sjel v Měděné čelence nebo někde a poněkud se zasnil u té trpasličí výstavy na Waukeenině promenádě, bych řek.

            1. Možná tuřínové pivo u pana Jana Jansena …

              1. Buď to, nebo nějaký moc dračí pivo-víno.

            2. Jó to taky není špatný, ale to byla záležitost na pozdější odpoledne (myslím že mi to dalo omezenou schopnost působit na zvířata).
              Nejdřív je tu ta záležitost urychlování tělesa v gravitačním poli, tam se spotřebě energie v přímé úměře ke hmotnosti, zatím nevyhneme. Ale vtip je v tom, že to tvoří jen nepatrnou část spotřeby. Samozřejmě, po urychlení nechceme těleso pořád neustále brzdit a zase zrychlovat, jak se běžně děje, ale třeba ten vlak to dělá jen v nezbytné míře. Další věc co nám žere energii je odpor vzduchu. Vytvořit nějaké omezené prostředí, kde by vzduch nebyl, by bylo asi náročné, ale u vlaku, kde jedou vagónky těsně za sebou, no asi sice nemáme odpor jenom prvního vagónku (to by vlak musel jet tak rychle, aby vytvářel ve své dráze vakuum jako vakuová střela), ale i tak, odpor pro všechny vagónky je nižší, kurva, nižší. Pak je tu sekundární tření, kteréhož příčinou je fyzikální nedokonalost materiálů, a které opět závisí na hmotnosti urychlovaného tělesa (ale tentokrát je závislost nepřímá). Jedním místem kde vzniká je při přenosu energie na povrch (odvalování kol), a pak vlastně celé převodové ústrojí, které energii přenáší. Tady by se dostala ke slovu ta vzducholoď, která žádná kola nemá, převodové ústrojí bohužel ano, ale díky tomu že po rozjetí překonáváme už jen (minimalizovaný) odpor vzduchu, minimalizovaly by se tím i tyto sekundární ztráty. Pochopitelně, “vzducholodní vagónky” by bylo výhodnější tahat ze země, a mohly by ve finále být jen kousek nad zemí (i když představa letadlo-vzducholodi tažené ze země, a která by se vznášela vysoko je dost extatická, a někdo by si možná za ten výhled rád zaplatil, je nepraktická). Takže z fyzikálního hlediska je vzducho-vlak asi to nejlepší co se dá momentálně vymyslet i když pro osobní přepravu to není.

              1. ty vole minsk, tak měl napsat zrovna maglev a nemlít kraviny :D to si nech do lóže draka, jasan?

    3. Myslim, ze vetsinu toho co chcete splnuje Monoracer. Teda krome ceny. Ta je na 80k€. Projekt Dalniku jsem sledoval uz od studii na VUT. Ta potvora se prohanela obcas po ulicich Brna. Kdyby to melo cenu tak do 200kKC, tak bych do toho sel.

  4. „Koho baví navrhovat nebo vyrábět auta, bude se muset do některé z takových zemí odstěhovat a platit tam daně. Třeba Rusko tou dobou bude zajímavá lokace, už jednou to tak bylo.“

    Potíž je, že v těch bohatých zemích je trend podobný a v těch chudých se spíš než vývojem nových špičkových technologií jde cestou používání těch už existujících.

    A konkrétně Rusko bych prorokoval že moc zajímavé nebude. Dalo by se říct, že pro Čechy snad nikdy v moderní historii nebyl moc dobrý nápad se odstěhovat do Ruska a ani to nevypadá, že by se na tom mělo něco změnit.

    Podle mě Rusko pro střednědobý výhled bude ekonomicky zdecimované válkou na Ukrajině, což jim nedává moc šanci nějak řešit jejich dlouhodobý problém s katastrofální demografickou situací.
    Rusko má podle mě našlápnuto na roli „světové benzínky“ (resp. zdroje surovin).

    1. Italové z Fiatu, by s tebou rozhodně nesouhlasili. A to tam působili v dobách, kdy SSSR byl jeden velký bordel a průser.

    2. Ekonomicky zdecimovaná bude komplet „západní“ Evropa. Kolik toho podstatného a důležitého, ještě Evropanům zůstalo a není přesunuto do Asie? To podstatné a důležité, co by do budoucna mělo Evropu živit?

      1. seš eště na e-majlu? esli tam nebudu psát do /dev/null

      2. No, a která jedna věc živila těch půl miliardy Evropanů doteď?

        Jinak samozřejmě, ztráty utrpí i Západ, ale oproti Rusku Západ má nesrovnatelně větší prostředky, jak ty ztráty zvládnout.
        Abych nezabředával jinam, ohledně tématu jestli Rusko může být v příštím desetiletí zajímavá země pro vývoj automobilových technologií, já tam ten potenciál nevidím.

        V první řadě Rusko i doposud byla poměrně chudá země s celkem závažnými problémy.
        Teď vede válku a už ze srovnání velikosti ruské ekonomiky a byť konzervativních odhadů co ta válka stojí je evidentní, že se z ní budou vzpamatovávat dlouho- a to kdoví kdy ta válka skončí.
        Zároveň není možné aby je nepoznamenala ztráta západních technologií.
        Např. Rusko teď prakticky nemá možnost ani nakoupit, ani si vyrobit moderní procesory, nebo obecně většinu mikročipů.
        Chtít v takové situaci vyvíjet moderní technologie mi přijde silně naivní.
        A ještě není možné aby je nepoznamenal odchod mladých vzdělaných lidí do zahraničí.

        Čili v Rusku do budoucna budou chybět peníze, budou chybět technologie, budou chybět mozky a při dosavadním demografickém vývoji jim budou chybět lidi všeobecně.
        Fakt nevím kde tam je potenciál pro vývoj nějakých technologií.

        1. prostředků? jako ty inflační prachy ze vzduchu? ty seš teda srandista tvl

          1. Ne, s penězi jako takovými to nesouvisí.

            1. ještě snad nějaký firmy na energetiku, ale tam to hasne, nic jinýho tady už nezbylo, všecko paběrkuje někde naprosto na okraju

              byste se vy fanaticy někdy měli pořádně rozhlídnout, kam ste to dotáhli

        2. Tak hodně podobný názo jsem slyšel od člověka, co pracuje v létě v informačním centru a v zimě dělá instruktora lyžování.
          Na moji otázku, jak vidí svoji budoucnost, až budo lidi považovat výdaje za rekreaci jako zbytné, mi odpověděl rozkazovací větou. Běž ho vykouřit svému svatému putlerovi.

          1. @Panek
            Vy nám nepopisujete celý příběh!
            Nenabídl jste mu perspektivní job v resortu Rosa Khutor?
            Nebo alespoň v Karlovarském kraji, kde již brzy nastane další bouřlivý rozvoj turismu, platby budou barterem buď kubíky plynu, nebo barely ropy, popř. tunami uhlí.
            Nebo snad budou rekreace v největším státě na zemi omezeny i pro ty, kteří mají tu smůlu a nebyli vybráni mezi účastníky vítězné dvouleté speciální operace?

            1. „…celý příběh!“
              – – –
              Tak určitě.
              Až sežere skoro všechny prachy otop, žrádlo a nutné výdaje, jistě bude mít obyč.řad.obč. na rekré.

              :OD

          2. Panek: To ale není argument k tématu.
            Tvrzení „ztráty utrpí i Západ, ale oproti Rusku Západ má nesrovnatelně větší prostředky, jak ty ztráty zvládnout“ není v rozporu s tím, že ztráty utrpí i západ.

            To je ostatně namířené opačným směrem. Ne že bych rozporoval problémy tady, ale spíš tu představu, jak Rusko, které na tom bylo poměrně blbě už i předtím, to všechno úplně v pohodě zvládne.

        3. „…nevím kde tam je potenciál pro vývoj nějakých technologií…“
          – – –
          – – –
          Mi tak napadlo, k čemu je třeba potřebuju já. Úplně mi stačí ty dvacet let starý.

          Vidím spíš průser u nás. Závit neumí vyřezat skoro nikdo, vrtat, pilovat a brousit málokdo.
          Zato máme kurevský zásoby různých žurnalistů, sociologů a politologů.

          :OD

        4. @Joker
          no podle aktuální situace to trochu vypadá, že v posledních letech nejspíš Evropu živily vytištěný prachy a levný ruský suroviny.
          Přesuny výrob přežil ve větším měřítku snad jen Automotive, ale ten jsme se rozhodli zaříznout.
          O jakých nesrovnatelně větších prostředcích Západu hovoříte, nemám tušení, ale nejspíš máte na mysli západní rady netopte, nejezděte, nežerte tolik a srdečně přivítejte víc africkejch inžinýrů a doktorů.
          I ten zkurvenej bolševik si dokázal spočítat, že lidi potřebujou mít čím topit, čím svítit a co žrát, zatímco dnešní eurosvazáci se soustředí hlavně na boj s CO2 a takové podružnosti, jako, že soláry v zimě nefungují je zjevně nezajímají.

          Tak budeme společně doufat, že ty nesrovnatelně větší západní prostředky zajistí lidem alespoň to, že zimní období neprocvakaj zubama u studenýho radiátoru. Zatím jsem však jiný návrh řešení než vytiskneme víc prachů a zadotujeme vám 13°C v tom nejmenším pokoji nezaregistroval. A že průmysl je bez dostupných energií v prdeli, myslím svazáci ještě nezaregistrovali vůbec.

          1. monday 3.7.2022 v 7:43

            Zlatá slova!
            Předseda vlády těší občany, že je nenechá padnout, že aby domácnosti měly čím topit, „zastaví“ průmysl, což komentuje Andrej Babiš: „Mezi nimi (míní tím členy vlády) není jediný člověk, který by povědomost o existenci ekonomiky.“(přeložil a zkrátil ygorek)
            Premiérovy výroky pak neváhá podpořit ministr financí prohlášením, že udělá všechno pro to, aby letošní schodek udržel pod 350 miliardami korun, čímž dává za pravdu Anreji Babišovi…

          2. „O jakých nesrovnatelně větších prostředcích Západu hovoříte, nemám tušení“

            To je nejspíš dané tím, že Rusko samo sebe prezentuje jako velmoc možná dokonce srovnatelnou s USA.
            Akorát že ve skutečnosti je Rusko proti USA o řád jinde, vůbec nemluvě třeba o součtu USA+EU+Británie+Kanada.

            Západ dohromady tvoří většinu celosvětové ekonomiky, Rusko méně než 2 %.

            1. @Joker
              No není náhoda že v hodnocení dle purchasing power parity ta data vypadají úplně jinak.
              https://knoema.com/nwnfkne/world-gdp-ranking-2020-gdp-by-country-data-and-charts
              https://en.wikipedia.org/wiki/Purchasing_power_parity
              Otázka ovšem byla jiná a sice na čem přesně bazírují ty NESROVNATELNĚ větší prostředky Západu? Je to opravdu ještě něco jiného než rotačky peněz a vojenská síla USA? A pokud ano, mohou minimálně v Evropě tyto silné prostředky fungovat stejně dobře bez levných ruských surovin? Jen se ptám, nic nenaznačuju.

              1. Jenže v tomhle případě jde o absolutní číslo a ne o paritu kupní síly.
                Když Rus má 1 rohlík a Němec 2 rohlíky, v přepočtu na PPP má víc Rus, ale stejně se víc nají Němec.

                „Otázka ovšem byla jiná a sice na čem přesně bazírují ty NESROVNATELNĚ větší prostředky Západu?“
                Západ má proti Rusku víc než 6x tolik obyvatel, mnohonásobně větší výrobní kapacity a daleko pokročilejší technologie. Když má problém, může na něj nasadit daleko víc zdrojů než Rusko.

                Navíc doména Ruska je výroba s nízkou přidanou hodnotou, hlavně těžba surovin, kterou jde nahradit- byť třeba draho, ale jde.
                Doména Západu jsou pokročilé technologie, které se nahrazují těžko.

                Třeba počítačové čipy- Hlavní výrobci procesorů i továrny na jejich výrobu jsou v zemích které uvalily sankce. Pak jsou tu Číňani, kteří ale používají technologie a vybavení ze Západu a nechtějí o to přijít, takže do Ruska taky nedodávají.
                Nejpokročilejší továrna přímo v Rusku umí 90nm proces, který byl aktuální před 15-20 lety (vyrábělo se na něm třeba Pentium 4).
                A myšlenka se bez pokročilé elektroniky prostě obejít nefungovala ani v 80. letech.

        5. Joker 2.7.2022 v 23:12

          Já tomu nerozumím, školy nemám, ale zrcátko si, pokud to vůbec někdy budu potřebovat, sklopím rukou, nepotřebuji k tomu moderní mikroprocesor nebo většinu mikročipů.

          Jak mohou z tak chudé a zaostalé země odcházet do zahraničí vzdělaní lidé?

          Dokázal byste popsat, proč a jak se liší demografie Ruska od demografie Německa nebo Japonska? (USA z pochopitelných důvodů neuvádím, protože některé prameny tvrdí, že po roce 2047 bude mateřských jazykem většiny obavytel USA španělština.)

          Atd.

          Jako propagandista jste chvályhodně snaživý, ale poněkud neobratný.

          1. „Dokázal byste popsat, proč a jak se liší demografie Ruska od demografie Německa nebo Japonska?“

            Tam je dobrý příklad hlavně to Německo, protože Rusko má prakticky stejný problém, jen horší.
            Viz za minulý rok přirozený úbytek obyvatel Ruska víc než milion.
            Jak Německo, tak Rusko spoléhají na imigranty, jenže v Rusku ani to na udržení populace nestačí.
            Když vezmu rozdíl za předchozích 20 let (2001-2021), Německo má s imigrací asi +1 milion obyvatel.
            Rusko je papírově asi -100 000, jenže si mezitím do statistik připočítali ~2,5 milionu obyvatel Krymu.

            1. Nevím jaká je situace v Rusku, ale domnívat se , že imigrace do Evropy řeší nějaký evropský problém, to už požaduje hodně velkou představivost.

        6. Žolíku, budeš tady ještě tak za rok? Abychom si pověděli, kdo měl pravdu a jak to skončí?
          Jestli Rus je schopen vyrobit procesory a jaké, to ti může být naprosto u prdele.
          Už jednou jsem psal, že Rusové si svou polovodičovou výrobu nezlikvidovali a vývoj i výroba tam pokračovaly dál.
          A proč si myslíš, že mladí Rusové budou odcházet do zahraničí? Máš ponětí, kolik je ve 150M státě příležitostí?
          Pravda, bude se po nich chtít reálná práce a výsledky, narozdíl od Západu a narozdíl i od nás.
          Do zahraničí možná budou z Ruska odcházet lidi tvého typu, flákači s naprosto nepoužitelným „vzděláním“, co se místo práce přicucnou na cecky nějaké neziskovky, kde se bude bojovat za ochranu klimatu, za genderovou rovnost a všechno, co je pod běžnou rozlišovací schopností normálního člověka.

          1. „Žolíku, budeš tady ještě tak za rok?“

            Dá se čekat že ano. Vzhledem k tomu, kolik let tady jsem.
            Akorát obvykle si nikdo po roce nevzpomene se podívat kdo měl pravdu, pokud ten komentář po čase nějak náhodně neobjeví.

            „Už jednou jsem psal, že Rusové si svou polovodičovou výrobu nezlikvidovali a vývoj i výroba tam pokračovaly dál.“

            Akorát v Rusku žádné použitelné kapacity na výrobu moderních procesorů nejsou a dovoz prakticky skončil.

            „A proč si myslíš, že mladí Rusové budou odcházet do zahraničí?“

            Budou? Ti mladí a vzdělaní odcházeli i dřív.
            Ale na druhé straně Rusko dost spoléhalo na imigraci z postsovětských republik- oproti kterým byla životní úroveň v Rusku pořád slušná.
            Což i trochu zlepšovalo katastrofální demografickou situaci.

            „Do zahraničí možná budou z Ruska odcházet lidi tvého typu, flákači s naprosto nepoužitelným vzděláním“

            Ano, z Ruska už teď odcházejí lidi mého typu, vzdělaní odborníci v nedostatkových profesích, které rádi vezmou i kdekoliv jinde.

    3. nejde vole jenom vo faktor západního pohodlí, ale taky vo faktor osobní svobody (která tam už teď může být lepčí, než tady, a do budoucna se to asi dál bude poměrně zlepčovat) a hlavně tam spousta lidí má eště docela rozumnej přístup k životním hodnotám…včetně ženskejch

      1. Jo, jasně: Rusko, země vyhlášená osobní svobodou :-D

        Kdyby mě někdo přinutil si vybrat, asi bych bral radši Čínu než Rusko.
        V Číně vidím alespoň naději, že by se tam dalo normálně fungovat, když si člověk politické názory nechá pro sebe.

        1. @Joker
          Politické názory nemusíte skrývat, je-li pro Vás Čína alternativou…
          Koneckonců správný názor Vám bude osvojen, kdybyste tápal.
          A vlastně, proč byste měl mít nějaký názor!?
          And last but not least, till the end of your days?
          Nebo se nám na doochod vrátíte do toho zkurveného bordelu ze kterého toužíte prchnout?

          1. Premisa byla, že je na výběr jen Rusko nebo Čína.

            1. Přesně tak to funguje v RF. Když si necháš své výstřední politické názory pro sebe, nikdo si tě nebude všímat, buzerovat, ojebávat, nebo na tebe posílat komanda, jako na Navaleného či Pizdy Riot a zavírat tě.
              Nečteš, nevíš, nebyl jsi tam – byl jsem tam 2x 3 měsíce (resp. 2x 14 kalendářních týdnů) v roce 1985 a potom ve 2005.
              Nezávisle na tom, kým jsme tam byli vysláni (v roce 1985 to byla Tesla DIZ) a pro kterou organizaci, resp. nástupnickou firmu jsme pracovali (1985 to bylo sovětské ministerstvo spojů) se k nám vždycky chovali mnohem lépe, než kdybychom tutéž práci dělali předtím někde v ČSSR a pak pro nějakou firmu v ČR.
              Za ČSSR to ještě šlo, za ČR a okolo toho roku 2005 jsme byli celá parta fakt rádi, že nemusíme dělat doma, ale můžeme si letět vydělat fakt pěkné peníze ještě do SSSR a potom ještě lepší peníze do RF.

              Nezávisle na tom, co do nás hustili dementi ze zvláštního oddělení, občas a opatrně šlo zavést řeč i na politiku. Ale zjistili jsme, že naprosté většině místních, byla a nejspíš je politika úplně u prdele. Oni chtějí jen slušnou, rozumně placenou práci, slušně a důstojně s rodinou žít, vychovávat děti, poslat je do lepších škol, než na jaké dosáhli oni – prakticky jako u nás.
              S jedním velkým rozdílem: Oni si tam pomáhají, jakkoliv, s čímkoliv, bez keců a s téměř automatickým předpokladem, že dotyčný jim pomoc oplatí – třeba jinou formou. Vychcánci „českého typu“ tam mají velmi krátkou životnost a jsou s nimi razdva hotoví.
              To stejné se děje, když někdo začne rýpat do vedení oblasti, nebo jejich lidí, případně začne až přespříliš vystrkovat růžky – zpravidla je po nich víceméně přátelsky klepnut a pokud nepochopí, tak nastupují trochu jiné metody. Rusové se v tomhle fakt s nikým neserou.
              Jako cizinci, turistovi, ale i jako zahraničnímu dělníkovi, se rozhodně nevyplatí v Rusku s čímkoliv machrovat takovým způsobem, jako to tady předvádí několik extra propečených exemplářů.
              Už jsem to tu psal – divili jsme se, jakým způsobem tam mají realizované rozvodné sítě, ze kterých by naši revizáci kolabovali. Ale jim to k plné spokojenosti funguje, tak proč to kritizovat?
              V klidu jsme jim vysvětlili, že u nás to děláme tak a tak, z těch a těch důvodů, nakreslili (naštěstí ruští slaboproudaři velmi dobře rozumí evropskému kreslení, ale nesnášejí tradiční americké), vysvětlili výhody a nevýhody – a tím to skončilo. Jejich prakticky IT/TT sítě mají taky své výhody – naprosté minimum úrazů a naprosto minimální potřeba jakýchkoli chráničů, neboť žádný z pracovních vodičů nemá napětí proti zemi a uzemnění ve spojení s napěťovými chrániči, se používá vyloženě jako doplňková ochrana, aby při průrazu izolace na kostru spotřebiče nedocházelo k nežádoucímu přizemnění některého pracovního vodiče.
              Byla by hrozná chyba, jakkoli se na Rusy povyšovat s tím, že u nás máme všecko dokonalejší, lepší, baby u nás chčijou Chanel No.5 a hovna si od nás rovnou bere Dior.

              Naopak jsme v SSSR a zvláště potom v r.2005 už v RF viděli věci, co bychom zatraceně rádi měli a viděli i u nás. Jenže díky tomu, co si tady od toho posratého převratu volíme za ksindl, jak furt do Rusů naprosto zbytečně vyjebáváme (přičemž nám to pouze škodí, nic tím nezískáváme) nepřipadá nic z toho v úvahu.

  5. Rusko bude zajímavé, pokud jste na internetu nikdy nenapsali nic (ani zdánlivě) protiruského nebo pro(jakákolivzeměkterouseRuskozrovnarozhodlopřipojitkfederaci). Zas na druhou stranu v gulagu na Sibiři by nic z toho člověk nemusel řešit 😃

    A počítat dojezd na km může tak akorát někdo, kdo bydlí na venkově nebo v malém městě. Ve velkých městech je potřeba počítat dojezd na hodiny a dojezd 100 km (cca 1,5 hodiny) nemusí na cestu do práce, z práce a na běžné pojížďky stačit. Bude potřeba 200 km a jsme tam, kde jsme teď 😃

    1. Pokud se dobře pamatuju, tak mi bývalým ruským spolupracovníkem bylo v telefonátu z roku 2019 řečeno, že RF žadatele o jakýkoli druh víza, skutečně a velmi důkladně lustruje podle internetu.
      Přibližně od přelomu let 2007/2008. Netuším, co tím chtěl naznačit, mluvili jsme o všem možném.
      O pár měsíců později, tak asi v dubnu 2020, jsem volal já jemu – kvůli bolševické chřipečce. Abych se dozvěděl, že v RF se mezi obyčejnými lidmi nevědělo ani prd. Mají přitom rádia, televize, internet jako my.
      Tamější vláda buď věděla své a občany své země zbytečně nestrašila, anebo to bylo zcela jinak – tak, jak by to nás asi nenapadlo.

      1. Stačí popídit se na netu a přečíst si pár referátů z nedávného Petrohradského ekonomického fóra. Von Mises, von Hayek, Rothbard atd. by se tam cítili jak mezi svými.
        Rusko dost tragickou cestou zjistilo, že přes socialismus a přerozdělování cesta nevede. Západ to samé poznání teprve čeká.
        No a ohledně svobody bych jen poznamenal, že míra přerozdělování a míra státního útlaku jsou v přímé závislosti.

    2. Jestli v Rusku člověk nebude podezřelý už tím, že přichází ze země evidované na seznamu nepřátel.

      Nebo možná, jestli v Rusku člověk nebude podezřelý už tím, že přišel z nějaké jiné země.

  6. Je to úplně OT, ale někoho by to mohlo zajímat.
    Jde o poměrně podrobný popis řízení a navádění německých raket V-2, který uveřejnil v č.7/1957 časopis Amatérské Radio.
    Tehdy, po roce 1956 a legendárním Chruščovově projevu, už mohlo být i v sovětských satelitech, uveřejněno do té doby nemyslitelné.
    A myslím, že to prošlo stejně jen díky tomu, že to popisuje čistě jen technickou stránku věci, která je na tu dobu fantastická. Neumím si ani představit, jak musely vypadat elektronkové stejnosměrné zesilovače a ještě k tomu s výkonovými výstupy pro serva rakety..

    Mám nějakou potíž s nahráváním na uložto, tak jsem to dal sem:
    http://servisdok.sweb.cz/Radioelektronika%20rizenych%20raketovych%20strel.pdf
    pdf, 514kB

    1. Hlavne v tej dobe uz mali Rusi vlastne vylepsene kopie nemeckej techniky pre svoje balisticke rakety.. ako R7, ktora neskor vyniesla Sputnik aj Gagarina do vesmiru.

    2. Sluší se připomenout, že kompletní bloky elektroniky řízení a navigace, dodávala nejprve do Peenemunde, později do podzemní továrny Mittelwerk-Dora, firma Lorenz ve spolupráci s AEG a Siemens&Halske (servomotory, gyroskopické plošiny) a s Telefunkenem (speciální elektronky). Část řídicích bloků se vyráběla „v závětří“, v přeloučské Radiotechně, což byla česká filiálka Telefunkenu. Odtud před válkou vycházely špičkové přijímače (například v letech 1936-1937 i několik málo stovek vlajkové lodi Telefunkenu, přijímače Big Ben Saloon).
      Pro mě jako technika je fascinující, co dokázali v daných letech, s tehdejšími možnostmi a ve válečných podmínkách.

      1. Vsak u vas v Tanvalde bol Zentralstelle für Röhrenforschung (Televid).. specialne elektronky, superikonoskopy, obrazovky s elmag vychylovanim.. a vedla v Dolni Smrzovce vyrabala Fernseh AG priemyselnu televiziu.. oboje si potom odviezli osloboditelia do ZSSR (a sovietskej okupacnej zony NDR).

        Ved aj povojnovu TV normu 625/50 vyvinuli Nemci na jesen 1944 (vtedy bol prvy prototyp generatora synchronizacnej zmesi a vychylovania), vsetko tajne, lebo take prace boli zakazane.. samozrejme si to odviezli Rusi (aj s personalom).. a aby to bolo politicky priechodne, tak to podstrcili Svajciarovi Gerberovi, ktory to prezentoval (nebolo vtedy politicky korektne a myslitelne, aby najlepsi TV standard bol od nacistov).

      2. Mimochodom.. mam nemeckeho kolegu, ktoreho stary otec pracoval vo vyvoji v Telefunken este pred druhou svetovou vojnou.. a doma maju jeden z mala zachovanych a funkcnych exemplarov E1 (einheitsfernseher), ktory sa mal vyrabat ako ludova TV (za peknych 600 RM), uz sa mala spustit vyroba v auguste 1939 (aj bolo vyrobenych okolo 200 kusov v overovacej serii), ale prisli ine starosti.

        Ten TV predbehol dobu o 20 rokov.. pravouhla obrazovka s magnetickym vychylovanim, vn ziskavane z riadkoveho rozkladu, superhet.. stacilo mierne upravit riadkovy rozklad, obratit polaritu obrazoveho detektora (predvojnova nemecka norma bola 441/50, pozitivna modulacia), dorobit FM zvuk a mohlo sa pozerat.

  7. Trosku podrobnejsie o analogovom pocitaci V2 od samotneho autora.

    https://www.cdvandt.org/Hoelzer%20V4.pdf

    Mimochodom, raketa Atlas/Mercury, ktora vyniesla do vesmiru prvych americkych astronautov, pouzivala analogovy pocitac, ktory vychadzal z tohto.

    1. Zajímavé je, že tam nikde není uveden typ použitých elektronek, které ani nejsou jištěny proti vysunutí z objímek.
      Pokud to bylo stavěno na triodách, tak to tipuju to na EBC11, nebo variantu s odlišným žhavením. Byla díky vodorovné a robustní konstrukci systému velmi odolná proti otřesům. A ta duodioda se samostatnou katodou, tam byla dobře využitelná.

    2. Jo a když se dívám na ta principiální schémata, tak mi přijde trochu troufalé, nazývat to analogovým počítačem.

      1. Ani nie.. ved to je predchodca modernejsich zapojeni analogovych pocitacov s operacnymi zosilnovacmi – mas tam derivacny obvod, integrator.

        Skor by som povedal, ze tam boli pouzite nejake vojenske RV triody (alebo pentody zapojene ako triody).

      2. Aha nie, teraz pozeram fotku, su to kovove elektronky.

      3. Koncove stupne na serva boli LS50 zapojene do mostika.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017