Je to rebel! Při zatýkání tři policisty těžce zranil, dva zhmoždil a jednoho zesměšnil!
A navíc odcizil ze zásuvky vedoucího blíže neurčené množství pětikorun v celkové hodnotě 200 Kč.
Autisticky off-road
A příště si probereme rozdíl mezi procentem a procentním bodem. To se lidem taky často plete.
náš nejudatnější mikromanažer si trošku zapracoval, no xD
CBATbI CTOKOKOTOB
Tohle ještě nic není. Největší mindfuck byly ty dohady, jestli stejný úhel jinde je stejný úhel nebo jiný úhel. Nějaká úloha z přijímaček nebo maturit, kde měli žáci najít dva různé úhly s něčím a jakési woke vzdělávací organizace to napadly, že to nebylo jednoznačně řečeno, jak moc má být ten druhý úhel jiný.
minsc
No tak to záleží na úhlu pohledu.
Sysop
Musi ten pohled byt uhledny. Ale trosku jinak.
nekdonak
neurčuje to náhodou to slovo „více“, tzn že se to k základu přičítá?
Alan.Cox
To záleží na tom, jestli to slovo slyšíš od Petra Fialy nebo od někoho jiného.
Alan.Cox
Jiří Satanek
Před 13 lety jsme začali vzdělávat děti doma.
Našim primárním důvodem byla nespokojenost s kvalitou místního vzdělávacího systému, ale nespokojenost kontrariánská tj. přesvědčení, že na děti jsou kladeny příliš nízké nároky.
Měl jsem v té době už zkušenost s lidmi, kteří nastoupili na inženýrské obory a nezvládali zlomky a s programátory, kteří už byli inženýry z ČVUT a nebyli schopni napsat knihovny pro základní numeriku, protože nezvládli ani základy vysokoškolské matematiky.
Rovněž jsme s velikým znepokojením pozorovali, jak jsou děti nevychované, nesoustředěné a zhyčkané.
V té době jsme měli již 6 ze 7 dětí a opravdu jsme si nemohli dovolit, aby děti, které jsme pečlivě vychovali ve škole zcela zvlčily.
Při takovém množství dětí si skutečně nemůžete dovolit, aby vám některé z nich začalo předvádět dnes oblíbené woke tanečky, lehalo si na zem a bouchalo pěstičkami, neumělo si zavazovat boty etc.
***
Přestože to tak z předchozího textu asi nepůsobí, tak naše tehdejší rozhodnutí považuji za romantizující a vlastně naivní, protože naší motivací bylo domácí vzdělávání jednè z hlavních postav cyberpunkového románu „Diamantový věk“ Lorda Alexandera Chung-Sik Finkle-McGraw:
V našem rodinném pojetí je domácí výuka bez rozvrhu, protože probíhá neustále. Manželka vyučuje humanitní předměty a já vyučuji matematiku, fyziku, chemii …a kungfu.
Cvičení kungfu se pro celou naši rodinu stalo klíčovým a lze je považovat za naše vzdělavací východisko.
1. Tvdá prace se považuje za naprosto nezbytnou pro získání kungfu.
2. Tvrdá práce znamena pracovat s maximálním nasazením, s plným propojením ducha, rozumu, srdce a těla.
3. Perfektní zvládnutí základů je nezbytné, bez perfektního zvládnutí základů nepřichází v úvahu, že by se pokračovalo dál.
4. K mustrovství vede neustála dennodenní snaha o zlepšení.
5. Kungfu je jako řeka, kdo přestane plavat, ten je unášen proudem zpět.
6. Každý se může zlepšit, každý může být mistrem, talent může a nemusí být dobrým začátkem, nejdůležitější je usilovné cvičení
Tyto principy platí pro mistrovství v libovolnèm oboru.
Učim tak všechno.
Nemá smysl pokračovat v matematice, nejsou-li perfektně zvládnuty „kupeckè počty“, byť ty je možnè později zapomenout.
Zde je zřejmá paralela mezi „vnější“ výukou trvající na přesně definované formě, která je později zcela opuštěna a nahrazena „neformou“(prazdnotou). K tomu lze ovšem dojít pouze dokonalým zvládnutím „formy“.
Stejně jako s věkem klesá pružnost těla, tak klesá i pružnost mozku.
Děti, kterým není od nejútlejšího věku (5-6 let) cvičena paměť, jemná motorika, soustředění a pružnost, budou později jen velmi těżko dohánět, co bylo v jejich vychově a vzdělání zanedbáno.
Až před 4 lety, když nejstarší syn nastoupil na distanční gymnaziální vzdělávání, jsme se systémem přišli těsněji do kontaktu a zjistili, že jsme byli, co do kvality optimisté, že je to mnohem horší, než jsme si představovali.
Byli jsme naprosto šokováni nízkou vzdělanostní úrovní a minimálními požadavky, tím, jak bylo vzdělání nahrazeno ideologii a především, jak děsivým způsobem se „nevýchova“ podepsala na charakterově volních vlastnostech mládeže.
To, co současná společnost činí dětem, je jeden z nejhorších zločinů, za který platíme současným a budoucím úpadkem.
Zpětně považuji rozhodnotí vzdělávat děti doma za jedno z nejlepších rozhodnutí svého života.
leon
…jak děsivým způsobem se „nevýchova“ podepsala na charakterově volních vlastnostech mládeže.
Jestli to nebude tím, že už „vychovává“ generace postižená Západními „hodnotami“ a že je jimi mládež ovlivněná kulturní, hlavně filmovou tvorbou.
CBATbI CTOKOKOTOB
Nevím, kde Jiří Šatánek studoval sám, ale píše jako dement. Jestli tohle jelito učí děti doma sám i češtinu (a vlastně cokoli mimo kun fu a paranoidních sraček), tak to máme v další generaci six seven dalších Šatánků.
fatdwi
Četl jsem to ještě když nebyly žádné komentáře, ale na mobilu se mi nechtělo nic psát a dnes už vidím, že hromada lidí napsala to, co si myslím. Neměl jsem nikdy valné mínění o úrovnů absolventů pajdáku, poslední osobní zkušenost s takovým člověkem mimo školství byla poněkud surreal. Ale takovou úroveň demence, hlouposti a neschopnosti v naprosto banálním případu je pro mě přesto šokující. Článek jsem musel přečíst dvakrát, protože jsem si byl jistý, že není možné, že skutečně autor, který učí matematiku (!!!) je takový hlupák a považuje zcela jasné zadání za „nejasné“ a obhajuje naprosto chybný výpočet jako banalitu. Zajímalo by mě, jestli by auto dokázal vůbec spočítat „Bělouna“?
Přece u slovních úloh bylo vždy naprosto zásadní pochopit, co se má vlastně vypočítat. Kdo to nepochopil, ale počítal píčoviny, (přestože ty samotné výpočty byly správné), skutečně nebyl žádný chudák, penalizovaný „nejasností“. Byl to člověk, který zadání nepochopil a tedy za pět, nashledanou. Naopak za 3 mohl mít ten, který zadání pochopil správně, ale udělal nějakou zjevnou blbost ve výpočtu. Vydávat svou tupost za „nejasnost v zadání“ je u dospělého člověka na pováženou, ale bohužel je to stále častější. Dopady na školství zjevně nehezké…
Doufám, že nás autor zkouší, pže esli todle myslí vážně, tak todle může učit tak lopatu ve své ruce, a né nejaký děcka, panenko skákává.
Každopádně děkuji za článek. V procesu přeměny d-fensova webu na zpochybňovací aktivistickou cancel culture je to cenný příspěvek.
2 : 3 = 0.666666666666667
3 : 2 = 1,5
Z policejních spisů:
Je to rebel! Při zatýkání tři policisty těžce zranil, dva zhmoždil a jednoho zesměšnil!
A navíc odcizil ze zásuvky vedoucího blíže neurčené množství pětikorun v celkové hodnotě 200 Kč.
A příště si probereme rozdíl mezi procentem a procentním bodem. To se lidem taky často plete.
@Autistický off-road
tak já znám jednoho, co říkal, že armádní piloti létají pro vlast zdarma… xD
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/premier-andrej-babis-video-na-socialni-siti-vojensti-piloti-jsou-daleko-mene-placeni-nez-civilni.A260129_163504_domaci_vank
náš nejudatnější mikromanažer si trošku zapracoval, no xD
Tohle ještě nic není. Největší mindfuck byly ty dohady, jestli stejný úhel jinde je stejný úhel nebo jiný úhel. Nějaká úloha z přijímaček nebo maturit, kde měli žáci najít dva různé úhly s něčím a jakési woke vzdělávací organizace to napadly, že to nebylo jednoznačně řečeno, jak moc má být ten druhý úhel jiný.
No tak to záleží na úhlu pohledu.
Musi ten pohled byt uhledny. Ale trosku jinak.
neurčuje to náhodou to slovo „více“, tzn že se to k základu přičítá?
To záleží na tom, jestli to slovo slyšíš od Petra Fialy nebo od někoho jiného.
Jiří Satanek
Před 13 lety jsme začali vzdělávat děti doma.
Našim primárním důvodem byla nespokojenost s kvalitou místního vzdělávacího systému, ale nespokojenost kontrariánská tj. přesvědčení, že na děti jsou kladeny příliš nízké nároky.
Měl jsem v té době už zkušenost s lidmi, kteří nastoupili na inženýrské obory a nezvládali zlomky a s programátory, kteří už byli inženýry z ČVUT a nebyli schopni napsat knihovny pro základní numeriku, protože nezvládli ani základy vysokoškolské matematiky.
Rovněž jsme s velikým znepokojením pozorovali, jak jsou děti nevychované, nesoustředěné a zhyčkané.
V té době jsme měli již 6 ze 7 dětí a opravdu jsme si nemohli dovolit, aby děti, které jsme pečlivě vychovali ve škole zcela zvlčily.
Při takovém množství dětí si skutečně nemůžete dovolit, aby vám některé z nich začalo předvádět dnes oblíbené woke tanečky, lehalo si na zem a bouchalo pěstičkami, neumělo si zavazovat boty etc.
***
Přestože to tak z předchozího textu asi nepůsobí, tak naše tehdejší rozhodnutí považuji za romantizující a vlastně naivní, protože naší motivací bylo domácí vzdělávání jednè z hlavních postav cyberpunkového románu „Diamantový věk“ Lorda Alexandera Chung-Sik Finkle-McGraw:
V našem rodinném pojetí je domácí výuka bez rozvrhu, protože probíhá neustále. Manželka vyučuje humanitní předměty a já vyučuji matematiku, fyziku, chemii …a kungfu.
Cvičení kungfu se pro celou naši rodinu stalo klíčovým a lze je považovat za naše vzdělavací východisko.
1. Tvdá prace se považuje za naprosto nezbytnou pro získání kungfu.
2. Tvrdá práce znamena pracovat s maximálním nasazením, s plným propojením ducha, rozumu, srdce a těla.
3. Perfektní zvládnutí základů je nezbytné, bez perfektního zvládnutí základů nepřichází v úvahu, že by se pokračovalo dál.
4. K mustrovství vede neustála dennodenní snaha o zlepšení.
5. Kungfu je jako řeka, kdo přestane plavat, ten je unášen proudem zpět.
6. Každý se může zlepšit, každý může být mistrem, talent může a nemusí být dobrým začátkem, nejdůležitější je usilovné cvičení
Tyto principy platí pro mistrovství v libovolnèm oboru.
Učim tak všechno.
Nemá smysl pokračovat v matematice, nejsou-li perfektně zvládnuty „kupeckè počty“, byť ty je možnè později zapomenout.
Zde je zřejmá paralela mezi „vnější“ výukou trvající na přesně definované formě, která je později zcela opuštěna a nahrazena „neformou“(prazdnotou). K tomu lze ovšem dojít pouze dokonalým zvládnutím „formy“.
Stejně jako s věkem klesá pružnost těla, tak klesá i pružnost mozku.
Děti, kterým není od nejútlejšího věku (5-6 let) cvičena paměť, jemná motorika, soustředění a pružnost, budou později jen velmi těżko dohánět, co bylo v jejich vychově a vzdělání zanedbáno.
Až před 4 lety, když nejstarší syn nastoupil na distanční gymnaziální vzdělávání, jsme se systémem přišli těsněji do kontaktu a zjistili, že jsme byli, co do kvality optimisté, že je to mnohem horší, než jsme si představovali.
Byli jsme naprosto šokováni nízkou vzdělanostní úrovní a minimálními požadavky, tím, jak bylo vzdělání nahrazeno ideologii a především, jak děsivým způsobem se „nevýchova“ podepsala na charakterově volních vlastnostech mládeže.
To, co současná společnost činí dětem, je jeden z nejhorších zločinů, za který platíme současným a budoucím úpadkem.
Zpětně považuji rozhodnotí vzdělávat děti doma za jedno z nejlepších rozhodnutí svého života.
…jak děsivým způsobem se „nevýchova“ podepsala na charakterově volních vlastnostech mládeže.
Jestli to nebude tím, že už „vychovává“ generace postižená Západními „hodnotami“ a že je jimi mládež ovlivněná kulturní, hlavně filmovou tvorbou.
Nevím, kde Jiří Šatánek studoval sám, ale píše jako dement. Jestli tohle jelito učí děti doma sám i češtinu (a vlastně cokoli mimo kun fu a paranoidních sraček), tak to máme v další generaci six seven dalších Šatánků.
Četl jsem to ještě když nebyly žádné komentáře, ale na mobilu se mi nechtělo nic psát a dnes už vidím, že hromada lidí napsala to, co si myslím. Neměl jsem nikdy valné mínění o úrovnů absolventů pajdáku, poslední osobní zkušenost s takovým člověkem mimo školství byla poněkud surreal. Ale takovou úroveň demence, hlouposti a neschopnosti v naprosto banálním případu je pro mě přesto šokující. Článek jsem musel přečíst dvakrát, protože jsem si byl jistý, že není možné, že skutečně autor, který učí matematiku (!!!) je takový hlupák a považuje zcela jasné zadání za „nejasné“ a obhajuje naprosto chybný výpočet jako banalitu. Zajímalo by mě, jestli by auto dokázal vůbec spočítat „Bělouna“?
Přece u slovních úloh bylo vždy naprosto zásadní pochopit, co se má vlastně vypočítat. Kdo to nepochopil, ale počítal píčoviny, (přestože ty samotné výpočty byly správné), skutečně nebyl žádný chudák, penalizovaný „nejasností“. Byl to člověk, který zadání nepochopil a tedy za pět, nashledanou. Naopak za 3 mohl mít ten, který zadání pochopil správně, ale udělal nějakou zjevnou blbost ve výpočtu. Vydávat svou tupost za „nejasnost v zadání“ je u dospělého člověka na pováženou, ale bohužel je to stále častější. Dopady na školství zjevně nehezké…