Národní dopravče, idi na chuj! - zpět na článek

Počet komentářů: 242

Přidat komentář
  1. Z tohoto článku vyplývá jedna zajímavá informace…. že „Národní dopravce“ dával na údržbu cca polovinu potřebných peněz…
    https://zdopravy.cz/velke-presuny-vozidel-u-ceskych-drah-vyjizdi-zalozni-soupravy-vlaky-chybi-kvuli-opravam-i-ecm-116980/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

  2. Nemecko ted ma akci ‚mesic vlakem za 9 euro kamkoli‘. Jsem zvedav, kdy neco takoveho bude u nas.

    1. jako že den za 9 ojro do prdele?

      1. měsíc za 9 ojro

        „Již od začátku června je v sousedním Německu možné využít cestovní nabídku s názvem 9-Euro-Ticket. Jedná se o měsíční permanentku na hromadnou dopravu po Německu.
        Tento lístek za devět euro, tedy v přepočtu 230 korun, si mohou pořídit všichni, tedy i lidé bez německého občanství, až do konce srpna. Permanentka platí vždy po dobu jednoho měsíce, pak je třeba zakoupit novou.
        Nabídka se vztahuje na veškerou městskou hromadnou dopravu a regionální vlaky (zkratka RE) pod správou státní firmy Deutsche Bahn.
        Neplatí na vysokorychlostní vlaky (ICE) ani na spoje soukromých dopravců, jako je například Flixbus.“

        https://www.e15.cz/zahranicni/nemecky-9-euro-ticket-cesta-skoro-zdarma-ale-do-vlaku-se-nevejdete-1391204

        1. Nápad dobrý, výsledky nejsou dobré:

          Vítejte v devítieurovém pekle. Slevu chce každý, německé vlaky nezvládají nápor
          https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/vlaky-nemecko-doprava-sleva-problemy-rousky-opravy-jizdne.A220701_131430_eko-zahranicni_jla

          1. „Nápad dobrý“? Přijde vám, že „za 9 Euro kamkoli“ je tržní cena, která pokryje režijní náklady dopravce? Nebo to někdo bude muset dotovat? A kdo ten někdo asi bude?

            1. Tiskárna cenin.
              Já myslel, že tyto souvislosti jsou jasné dítěti na základce, a ono ne. Devět ojro je devět ojro, nekup to.

            2. No ja teda nevim, ale u nas dotujeme dopravu taky, ale zadnou akci nam System neposkytuje. Tak kdo je pak na tom lip?

              1. Poskytoval. Babiš študákům a důchodcům. Vyšlo to snad na 4 miliardy ročně, tak to pak díkybohu zrušili.

                Přijde ti, že vyjde nastejno pokud ze svých daní dotuješ 30% versus 90% nákladů veřejné dopravy? Opravdu?

                1. Jan Mrcasik 8.7.2022 v 11:16

                  Pokud za zrušení považujete:„…dojde ke snížení slevy ze 75 na 50 % běžného jízdného, a to pro děti ve věku 6–18 let, studenty ve věku 18–26 let a seniory ve věku nad 65 let. Dále mají slevy platit i pro invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně, kteří dosud na tak velké slevy neměli nárok. Děti do 6 let mají jezdit nadále zdarma. Nově má dojít ke sjednocení pravidel: na jednoho dospělého budou moci cestovat dvě děti do 6 let zdarma.“, tak máte pravdu.
                  K těm třiceti a devadesáti procentům máte jste dospěl postupem paralelní matematiky, nebo je to odborný odhad?

                  1. Ygorek: nesleduji to, takže jsem doufal, že politici splní co ohledně rušení slíbí. Že to tedy nakonec nezrušili je trpké, bohužel však nikoli překvapivé. Opravuji se tedy.

                    30 vs. 90 procent byl názorný příklad, nikoli konkrétní procenta k čemukoli. Pokud budu příště očekávat ygorka, pokusím se polepšit a názorné příklady propříště uvozovat slovem „např.“

                2. No ja nevim, ale Nemecko mi na danove vratce prispelo na poplatek za Internet, nabytek v pracovne, odbornou literaturu a prispel na stavebni prace na moji haluzne. Plus mi proplaci Entfernungsgeld, ackoli jezdim firemakem. Na kazde dite dava pres dve sta ecek mesicne. Takze ja se na nej nezlobim, ze dotuje dopravu vlakem. Pokud by mi ceskej stat, coby nepodnikateli, umoznil take slusne danove odpisy, pak primhourim oko, ze nekdo jezdi za mesicni pausal neco pres dve stovky mesicne.

            3. Tak pokud třeba cílem bylo snížit spotřebu ruské ropy přesunem lidí z aut do vlaků, tak na to to byl dobrý nápad. Jen to mělo nějaké nezamýšlené následky.
              Osobní doprava je dotovaná i normálně. Nevím jak u vlaků, někde jsem četl, že třeba u MHD platí cestující jen asi 25% nákladů.

              1. Tady v bavorske Prdelau zadny armageddon na nadrazich nenastal. Fura lidi ma permanentky celorocni, takze se to vicemene dotklo jen luftaku. A Cesi si delaji vylety po Nemecku. Za mne dobry.

                1. Jo, treba existuje spojeni autobusem z Rudy k lanovce pod Javor. Docela dobry, turista si treba dojede nahoru a pak si to sleze zpatky na penzos.

                  Jenze bezna cena toho listku na tech 12 kilaku je pres 4 eura na hlavu (a jeste k tomu furt maskenpflicht), v nasich koncinach nevidano, neslychano…

                  Takze jo, pro turisty je ten 9-euro-ticket uplna pecka.

                  1. A co teprve lístky na MHD z letiště? Třeba v Heathrow jsem před lety platil dvacet quids za cestu vlakem z letiště na Paddington. Samozřejmě si to pojistili tím, že síťová jízdenka, která jinak platila všude po Londýně na bus, tube, vlak i některé lodní spoje, tady neplatila. Asi když jsem měl na letenku, tak budu mít i na spešl jízdenku, to dá rozum :).

                2. Hehe. Prdelau, to je dost dobry, to budu s dovolenom taky pouzivat. :)

                  Vysvetleni pro nenemcinare: Au znamena neco jako udoli a konci tim jmena nemeckych obci. Neco jako nase -ov nebo -ice. Napriklad pobliz dalnice A6 se vyskytuje Neuendettelsau, coz je treba dekodovat jako Neuen-Dettels-Au (udoli Noveho Dettelu). Zacatecnika to ale svadi k rozdeleni Neuen-Dettel-Sau (Novodettelska svine), coz je, aspon doufam, spatne. :)

                  1. Potkal jsem i asi dvě vesnice, které se jmenovali čistě Au.

                    1. to LWG

                      Počkej až narazíš na Prdelsau…

            4. To:Jan Mrcasik
              Mne prijde vcelku sivny model platit za jednu vec dvakrat. Jednou z dani a jeste jednou si kupovat jizdenku. Takovej kockopes je sice beznej, ale mne by davalo logiku spis bud placeny z dani=kdyz uz clovek najde odvahu to pouzit, neplati uz nic a nebo zakaznik platici si sluzbu v plne cene nakupem jizdenky. Vcetne MHD a vubec jakychkoliv sluzeb. Kde je logika ze prijdu na urad placeny z dani a jeste platim uradu za to, ze neco dela nejaky extra poplatek? Doklady, znacky, ruzny bumazky…je to rozrostly vsude ale nedava to logiku.

              1. to je v podstatě něco jako regulační poplatek, jako svého času 30 korun u doktora. podobně jako kolek při převodu nemovitosti nebo podobném úkonu, aby plebs nezahltil úřad/dotovanou dopravu jen tak z plezýru a naněkolikrát.

        2. seš slepé bo blbé neco takoveho bude u nas

  3. Ja sem po case do Prahy na skolu radsi stopoval, kdyz se clovek dobre oblikl, bylo to rychlejsi a levnejsi nez vlaky.

    Ale vlakem do Prahe sem tak jako tak jezdil dost – bylo to v dobe kdy sme po ceste mohli chlastat a kourit zavreni v kupe v poslednim vagonu, a bylo to docela fajn zpestreni studentskeho zivota. Me se libilo, kdyz ta zeleznice byla ve stylu putiky treti cenove kategorie, a po ceste se slo spolecensky vybit. Coz si v modernich „klimatizovanych“ vagonech bez kupe nedovedu moc dobre predstavit. Ale i to tehdy dokazaly CD intenzivne kazit nedostatkem vagonu v rychlicich v nedeli vecer a v patek vecer, kdy sice jezdil z Prahy do CB rychlik kazdou hodinu, ale byl narvanej tak ze i na zachode stalo 5 lidi, lidi stali v prostoru mezi vagony, ve dverich, obcas museli stat i mezi sedicimi lidmi v kupe…

    Takze, radsi sem stopoval :-)

  4. K zažrané špíně ve vlacích mám vlastní příběh… Kdysi dávno, když jsem dělal ve zdravotnictví, dojížděl jsem do práce rychlíkem. A protože ta špína bila do očí, využil jsem kolegyně, která kvůli atestaci musela dělat kolečko po špitále a zrovna byla v mikrobiologické laboratoři. Nafasoval jsem čtyři sterilní štětičky a ráno cestou do práce provedl stěry ve vagónu. Cílem byla klika dveří WC, madlo dveří kupé, koženkový sedák v kupé a stoleček pod oknem. V labině se provedla kultivace a čekalo se. Za tři dni mi zvoní telefon. „Tak to máme. Sedíš?“ „Sedím.“ „Takže na klice záchodu vyrostla běžná mikroflóra jako Staphylococcus epidermidis, nic zvláštního. Na madle od kupé to samé. Na sedačce nevyrostlo nic, jen ta štětička byla špínou skoro černá. No a na stolečku vyrostlo Clostridium perfringens a bylo fakt ukázkový jako z učebnice, všichni se na něj chodili dívat.“ Tato bakterie se nachází v trávicím traktu člověka a dalších obratlovců. Tak si říkám, kde se tam to hovno vzalo? Že by si nějaký prase vyhodilo obutý vanilky na stoleček? Nebo to uklízečky braly jako obvykle jednou vodou a jedním hadrem od hajzlu vpřed? Zážitek se uložil do paměti a život šel dál. Přišly změny, nová práce, spousta učení, zkoušky. Jednoho večera přicházím vystřídat kolegu na lokomotivu. Ten mě vítá s očima na vrch hlavy. Viděl prý dnes na nádraží něco šíleného. Odstavené soupravy vlaků na odstavných nádražích chodí uklízet uklízečky najatých firem. Nádraží jsou dlouhá, voda tam ještě tenkrát nebyla rozvedená a holkám se nechtělo chodit s kýblama pro vodu do boudy. Takže jedna vylezla z vagónu, druhá ji podala kýble. Vylila zbytky špinavé vody a prázdný kýbl postavila na pražce pod výpusť WC. Houkla nahoru, ta nahoře spláchla. Jeden kýbl, druhý kýbl a šlo se zase šůrovat… stolečky, sedačky, madla…
    Bohužel i cestující tomu dost přidávají. Obuté nohy na protější čalouněné sedačce, žvýkačky v čalounění, co se umí přilepit na prdel jak nic, to je běžný folklór. Vyšší level je pes sedící na sedačce, protože doma je tak zvyklý. Ale vyšší dívčí je vysrat se na zem vedle hajzlu. A úplný top je vysrat se na zem mezi lidmi v plném ranním vlaku. Když musíš, tak musíš. Někdy to byly fakt neuvěřitelné příběhy.

    1. Parádní historky. Přidat ještě pár a byl by z toho skvělý článek.

    2. Stejné bakterie nacházející se třeba v trávícím traktu psů či potkanů byste našel v každém supermarketu, na madle vozíků, na málo se prodávajících potravinách atd.Proč asi mají v těch prodejnách pod regály návnady na potkany?
      (mimochodem, mikrobiologové jsou v podstatě stejní mentálové jako Flégr, a na nich právě stojí současný zdravotní fašizmus)

      Myslím že bakterie ze psích hoven vdechuje rutinně každý obyvatel města. Dílem protož že jsou psíčkaři prasata a psí hovna se válí úplně všude.
      Zejména na jaře když roztají ty tuny psích exkrementů zamrzlé ve sněhu a začnou vysychat a rozpadat se na poletující prach.

      A dílem proto že komunální služby jsou prasata a ještě zkorumpované, bo to dělá většinou nějaká firma příbuzeného starosty a fakturuje si za to naprosto šílené částky. Tudíž si „úklid“ může čtvrt dovolit jednou za čtvrt roku. Přičemž to spočívá v tom, že dva vohnouti chodí po ulici s benzínovýma fukarama a dělají kravál. Zároveň se však usilovně snaží rozfoukat každou hromádku prachu a špíny ze psích exkrementů, aby se při jejich inhalaci dostalo poctivě na každého obyvatele města.

      Řekl bych že tohle je příčina řady jarních bronchitid a „viróz“. Když je tělo navíc po zimě oslabené.
      Lidé jsou vě městech nemocní právě z toho infekčního a tocického prachu co vdechují.

      1. souhlas s tím, že mikroskopičtí hnusáci nejsou jen ve vlacích. podobně autobusy, taxíky, auta z půjčoven, madla nákupních vozíků, madla schodišť, tlačítka přivolávání výtahů, kliky dveří a vodovodní kohoutky (ad mytí rukou po použití WC a vykonání malé potřeby – vlastní pindík je z celého veřejného WC ta nejméně infekčně riziková věc, správně je naopak mytí rukou před manipulací s přirozením).

        vozíte-li ve svém autě normální děti předškolního či školního věku, nepochybně najdete zlá malá zviřátka i všude e svém autě (které nikomu nepůjčujete po návratu ze servisu šůrujete antibakteriálním přípravkem)) na klikách a čalounění, a rozhodně je najdete na koberečcích.

        1. Vždy když mi někdo vypráví o zlých smrtonosných bacilech, tak si vzpomenu na malé cigáňata co si hrají u popelnic na dvorku kde v noci kálí a močí potkani a přes den psi.
          A na to jak jsou cikáňata zdravá, včetně absence autoimunitních chorob, alergií, astmatů, nemluvě o očních vadách a psychických poruchách.

          1. já bych to neomezoval na nějaké sociálně vyloučené etnické skupiny. každé normální živé dítě které je pouštěné ven, byť jen na zahradu se setká s lecčíms (tetanus v zemině, kočičí moč, výkaly opěřenců, boty s vyšláplým čímkoli na ulici…).

          2. Dnes mi mluvíš z duše – ono ani s tou hygienou se to nesmí přehánět. Znám osobně jednu rodinu, nejsou to ani cigáňata. Bordel v tom baráku je slabé slovo, ale děti zdravé jak řípy – až na tu hlavu… xD

          3. Cigán onemocní 366 dní před svými osmnáctými narozeninami, aby hned první den plnoletosti měl spotřebovanou podpůrčí dobu a šel na invalidní důchod.

            1. Jenže na to mají na sociálce speciální diagnózu C1G4N-18. A to je těžká nemoc i kdyby dotyčný běhal jak rybička.
              I tak, co se týče závistivých čechů co hákují 8-12 hodin denně na blahobyt horních 10 000, tak já bych s cigánem jeho životní styl neměnil. Oni sice mají ID v 18, ale zato se málokdy dožijí starobního. A ten život po kriminálech, nic moc.

          4. Jistý známý dětský pediatr prohlašoval, že zdravé dítě má za dětství sežrat půl kolečka hnoje.

            1. No třeba beduíni měli zajímavý recept na průjem. Což je uprostřed pouště v podstatě smrtelná nemoc.
              Běhali s velbloudem sem a tam, dokud z něj nevypadlo čerstvé exkremento. A to pak zkonzumovali.
              Moderní věda zjistila, že velbloudí trus obsahuje velké množství Bacilus subtilis, který má blahodárný účinek na složení střevní mikroflóry.

              Fakt je že vesnické děcka se odjakživa válela na dvorku pokrytěm více či méně dobře zametenými exkrementy rozdličných živočichů, do drůbeže a psa až po krávu a prase.
              Jen mi vrtá hlavou jak to že nedostali pravidelně salmonelózu (drůbež).

              To asi bude podobný případ, jako když domorodce v egyptě či někde v africe normálně pije vodu z kohoutku, a vydezinfikovaného evropana po napití odveze druhý den záchranka do nemocnice.

              1. exkrementy domácích hospodářských živočichů nejsou ani zbla tak rizikové jako exkrementy divoce žijícího ptactva. přece jenom, správný sedlák nikdy nekrmil ničím špatným a chlév i kurník čistil a desinfikoval.

                1. Tvl, nikde jsem neviděl tolik škrkavek jako u domácích chovů prasat. Čím se kropila zelenina (hlavně doména Moravy) radši pomlčet.

              2. Pravda je, že vesnický děti bylo nutno pravidelně odčervovat, anžto ty střevní parazity to prostě jednou za čas chtělo vypudit. Když se děti vrtěly ve škole v lavici, učitel vzkázal domů, že je čas.

                1. Čím se tak odčervovalo dříve, kdy na to ještě nebyly tablety?

                  1. Pelyňkový odvar. Ble.

                    1. lidová medicína ordinovala česnek, pelyněk, ostré koření, kořalku (i preventivně), svatojánskou ořechovku a případně tradiční veterinární léčiva jako odvar ze žaludů nebo koňských kaštanů.

                    2. Lukas B. 8.7.2022 v 14:02

                      Jen doplnění: vliv konzumace velkých dávek vodky na vypuzení tasemnice z organismu byl svého času předmětem vědecké studie, tuším v druhé polovině sedmdesátých let.

                    3. Tou dobou se to zrejme zkoumalo v lokacich Brdy, Ralsko,… a tak, ne?

                    4. Sysop 8.7.2022 v 20:32

                      Asi ne, šlo velkovýkrmnu prasat s českými zaměstnanci.

                  2. Bývalo oblíbené zelí, česnek, cibule, hřebíček…a vynechat cukry. Roupi cukry milujou. Dneska je to horší, v zásadě pediatři na všechno hodí vermox a dávkuje se podle druhu parazita. Slyšela jsem, že takovým tasemnicím je vermox už dost jedno. Ostatně občas je proto nutná operace, aby se vytáhlo ložisko. Chuťovčička.

                    1. Samotná detekce parazita je ale docela kumšt a spolehlivost testů je…inu…problematická. Něco se pozná z krve, jinak odběr vajíček pomocí lepících pásek kolem konečníku a tři vzorky stolice. Blbý je, že ti paraziti kladou vajíčka nepravidelně, takže se kolikrát najde prd a šiška. U tropickejch podkožních parazitů je to jiná píseň, tam se kolikrát nějaká zvířena postě viditelně hejbe pod kůží nebo je vidět v očích. Vyděsilo by to i samotnýho Vetřelce s Ripleyovou :-).

                    2. Slecna Ling 8.7.2022 v 14:09

                      Detekce tasemnice je poměrně jednoduchá, vizuální. Bílé články jsou ve stolici stěží přehlédnutelné.
                      (Tasemnice vajíčka neklade, uvolňuje právě celé zralé články.)
                      Jo, psí tasemnici jsem už navíjel.
                      Roupi jsou ve stolici také docela nápadní.

                      Z vašich příspěvků mám dojem, že zaměňujete tasemnici a motolici, je to možné?

                    3. Máte úplnou pravdu, jsem zbrklá a koukám, že jsem je pomíchala. Omlouvám se. Ale s tím Vermoxem, že ho čeští doktoři píšou na každýho žouželáka, je to pravda pravdoucí :-) A žouželům prý už opravdu začíná být jedno, holt rezistence asi…

                    4. Ano, pokud clovek chce byt novinar, staci si poridit tasemnici.

                2. ještě dneska ve skoro každé vesnické či maloměstské mateřince nebo jednotřídce v krajích, kde je svět ještě v pořádku (skoro u každého baráku vlastní slepice, králíci, tu a tam prase nebo ovečka a záhumenky, kočky na chytání myší, rezervní suché záchody na dvoře a u vinice) je čas od času nutno provést pravidelné odčervení celé třídy.

                  1. to teda nevim, že by se dělo, ale vši a podobná havěť je běžná a je veřejný tajemství, jak na některejch kolejích už docela jako že…odjakživa bojujou se štěnicema apod.

                  2. Nevim nevim, u nas je svet hodne v poradku (mimo leto, to je to tady samej curak na vejlete), domaci zvirectvo ma skoro kazdej a jediny, co se na malotridce periodicky resilo, byly vsi.

              3. ostatně takzvaná „transplantace stolice“ je fakticky zavedení kusu lidského hovínka se správnou a živou mikroflorou do spodní části trávicího traktu člověka čímsi prohnaného nebo agresivní léčbou vydezinfikovaného.

        2. Nejhorší vycházejí klávesnice a myši.

          1. to jo, ale to je podstatné riziko jen u veřejně sdílených klávesnicí/myší. kde to používá jeden člověk nebo jedna domácnost (stejně jako kliky, prkýnko na záchodě, podložku před sprcháč), tam je to úplně jedno.

            historicky bývaly nejhorší telefony v budkách a na poštách (do nich se prskalo) a z nich dýchalo, a ten literární „kontrolor hygieny telefonů“ bývala poměrně užitečná profese.

      2. Proč mají v prodejnách návnady na potkany? Protože jim to nařizuje legislativa. Každé právnické osobě nařizuje provádět dezinfekci, dezinsekci, deratizaci. Tedy tenkrát to tak bylo. Jisté je, že nežijeme ve sterilním prostředí. Učili nás, že propuknutí inf.choroby závisí na dvou základních věcech – množství infekční dávky a míře odolnosti imunitního systému.

      3. Mikrobiologové jsou SMIS, který jako jediné sdružení v celé vědecké obci a nejlépe bojuje právě proti Flégrovi a usvědčuje jej z neznalosti a demence.

    3. Pracovnice úklidu jsou kapitola sama pro sebe. Po patnácti letech v oblasti správy budov jsem zjistil, že přívodní kabel vysavače se ze zásuvky vypojuje podobným způsobem, jako když hrajete kdysi oblíbenou hru pro dva a lano, kanadu. Že to jde občas ven i se zásuvkou, on to elektrikář opraví. Ovšem pasáž o špinavé vodě, ta mi dala vybavit si vzpomínky, které jsem se léta snažil pohřbít co nejhlouběji. Ve Výzkumném ústavu vakuové elektrotechniky (VÚVET), v takové zastrčené vilce, (prý tam bydlel pan továrník Ringhoffer) se provádělo zahoření a ladění 10 a 3 cm magnetronů. Velmi postarší pár tam měl na starosti „support“. Dědek topil, bába uklízela. Já měl něco „rozbastlenýho“ a chtěl jsem to dodělat. Bába přišla s kýblem špinavý vody (pravděpodobně nejprve dědkovi vytřela kotelnu) stáhla podlahy, a pak v tom toxickým hnusu (pracovalo se tam i radioaktivním Promethiem) „vyprala“ hadr, setřela stoly, a na závěr si nechala telefony, a jejich sluchátka! „To nemyslíte vážně, paní Mrákotová, vždyť si k tomu přikládáme ústa!“ „Aby ses neposral, inženýrku“ Ten smradlavej kýbl vidím dodnes.

      1. Tak to je klasika, ze po uklidu vzdycky stoly smrdi jako zachod.

        K tem zasuvkam bych jeste pridal, ze standardnim postupem v pripade absence volnych zasuvek je proste nejakou nahodou zastrcku vypojit. Zejmena to potesi, kdyz takhle uklizecka vypoji treba pocitac, na kterem vam bezel nejaky delsi vypocet.

        1. Me uklizecka udelala Ordnung na stole a kdyz jsem v pondeli prisel do prace, koukam, ze skupinka analogovych cipu 2×2,5 mm je fpici…

  5. Čeština zase dostala na prdel – inu VŠ.

  6. Elektrická
    jednotka řady 471
    (CityElefant) – cena soupravy 216 mio CZK.

    Hitachi Rail- RocK – cena soupravy 213 mio CZK.

    Obě soupravy jsou patrové a elektrické

    1. 471 ale vůbec není špatná. Oproti žabotlamům nebe a dudy. Aji strojvůdci si pochvalují, prý že se řídí lépe než Pendolino.

    2. Pravda je že ty různé regionovy a elefanty jsou solidně luxusní. A byly pořízené pokud vím z eurodotací. Což dramaticky zvýšilo kulturu cestování na lokálních tratích. Často jsou lepší než rychlíky.
      Nebýt těch eurodotací, tak by se na to ČD systematicky likvidovaná a rozkrádaná ODSSáky, nikdy nevzmohaly. A dodnes bychom jezdili v otřesných „Orchestrionech“ M152.

      To byl fakt úděsný vlak. Pomsta normalizačních komunistů národu. Nechápu jak takovou hrůzu mohli sestrojit v polovině 70. let.
      On tedy byl asi návrh o dost lepší, ale pak se to ojebalo stylem „co dům dá“ z toho co momentálně měl průmysl k dispozici.
      Děsný kravál od řvoucího poddimenzovaného motoru, smrad spálené nafty, kodrcalo to jak splašená herka v létě ukrutné vedro, v zimě zima. A naprosto šílené byly sedačky v pravém úhlu, absurdně antiergonomické (za tohle bych konstruktéra fakt pověsil za koule do průvanu).
      Jako zážitková turistika pro děcka super.
      Ale muset tím jako udřený dělňas jezdit denně do a z fabriky, přes 10 let, tak bych za to soudruhy asi tak nenáviděl, že bych v 89 taky šel cinkat klíčema.

      Ostatně, je to jeden z důkazů, že se už v 70. letech dělaly skryté sabotáže na všech frontách, aby lidi nenáviděli režim a sami ho chtěli změnit.
      Co v 60. letech fungovalo, to v 70. letech najednou z podivných důvodů nešlo, a v 80. letech k tomu přidali zdražování, aby lidi dostali do varu pro plánovaný státní převrat.

      1. Orchestrion nebyl o nic horší, než Hurvínek nebo podobné krámy. Naopak přinesl určitá zlepšení – např. vytápění motorem nebo sedačky, které nebyly tvrdé dřevěné lavice. Původně se to také jmenovalo „kolejový autobus“ a přesně podle toho to vypadalo.

        1. Zrovna ty dřevěné lavice byly mnohem pohodlnější v Hurvajzovi než v orchestrionu. Ty lavice byly aspoň tvarované tak, aby do nich celkem pohodlně zapadla prdel, kdežto v řadě 810 byly lavice tvrdé a rovné, v podstatě jen prkna potažená trochou molitanu a laciné koženky. Na tom sedět déle než půl hodiny bylo utrpení. Svoje hraje i odpružení podvozku, lisťáky u M131 byly měkčí a lépe tlumily nerovnosti kolejí než sice moderní, ale tvrdé pružiny s tlumiči na podvozcích u řady 810. Hurvínek byl co do komfortu fakt lepší snad ve všem kromě maximální rychlosti – dalo se v něm větrat, celkem útulný interiér, tatrovácký motor byl trišší než liazácký ML634, bylo toho vícero. V hurvíncích a orchestrionech jsem strávil coby šotouš a bývalý držitel rodinné ČSD režijky hodně času, mohu porovnávat.
          Jinak M152 za svůj původ nemůže. Byly to opravdu motoráčky určené na ty nejzapadlejší lokálky, na „lepší“ tratě se tehdy vyvíjela řada 860 (původně řada M474/475). Jenže vývoj padl kvůli plánovanému hospodářství a nedostatek velkých motoráků se zalepil právě orchestriony, které nikdy na takové výkony nebyly projektované.

          1. Ako sa teraz pozerám na interiér toho Hurvínka (http://bluetrains.cz/galerie/historie-2/nostalgie-motorove-a-pripojne-vozy/m131-1x/), tak slovo „útulný“ to naozaj presne vystihuje. Keby boli lavice ďalej od seba a medzi nimi stoly, tak je to krásna krčma na koľajniciach ;-)

            Inak osobne som sa tým nikdy v živote neviezol, kvôli veku aj prítomnosti hlavnej trate Košice-Žilina-Bratislava v meste, kde som vyrastal.

            1. Celkem časté bývají železniční akce ve Vrútkách, kde je proslulé muzejní depo a mají tam i několik provozních hurvínků i s přípojnými vozy. Tam je šance na svezení solidní :).
              Jinak dle mého soukromého názoru je nejútulnější motorák řady M262, dnes řada 830/831, přezdívaný Dunihlav nebo Kredenc. Tam je interiér ještě v dřevěném dekoru jako v Hurvínkovi (aby také ne, hodně dílů vozové skříně je s Hurvínkem shodných), ale sedí se na vypérovaných kanapatech ze zelené koženky. Miloval jsem zejména zimní večerní jízdy z odpoledního vyučování na střední s tímhle motorem z Liberce do Jablonného v Podještědí, kdy všude ležely kopy sněhu, uvnitř svítily žárovky, které cyklicky měnily jas v rytmu otáček motorgenerátoru a na něj navázaného napájecího dynama, fakt domácky vytopené oba oddíly (ne nadarmo jedna z dalších přezdívek byla „Žhavé trubky“, protože tu bylo vodní topení, napojené přímo na chladicí okruh motoru a to umělo být sakra rozpálené), okna na kliku, bublání dvanáctiválcového motorgenerátoru na běžném podvozku a zpěv trakčních motorů v hnacím podvozku v těch mnoha stoupáních a obloucích, které ta trať měla. A třešinkou na dortu byl kamenný most u Noviny jak z Harryho Pottera s výhledem na osvětlené zasněžené chalupy hluboko dole a na něj navazující tunel u Křižan. To se mi pak v Jablonném z toho kanapata ani nechtělo vystupovat ven do mrazu :).

              1. Tak to fakt nechápu, proč se místo moderního motogenerátoru použila v Orchestrionu zpřevodovaná hrůza od liazu. To je jako krok do předválečné doby.
                I ta předválečná strela měla motogenerátor aspoň na rozjedzd.
                Myslím že kredencem jsem jel, ale proto že jízda byla bezproblémová a celkem komfortní, tak jsem si to nezapamatoval, na rozdíl od Orchestrionu.
                Protože i ten design Kredence je mi hodně povědomý. Někde to tu na jihu moravy jezdilo.

                Nedávno jak jsem si všiml, zavedli na trať břeclav-hodonín právě starý naftou smrdící Orchestrion, a je to fak krok o 40 let zpět, protože tady jezdily docela luxusní vlaky už v devadesátkách.

                V létě je to zábava, ale v zimě či na podzim bych tím denně jezdit nechtěl.

                Jak říkám, je to pomsta centrálních plánovačů národu. V 70. letech se leccos podělalo, co předtím fungovalo. Tohle je jen jeden z mnoha příkladů.

                1. Orchestrion je jen výrazným faceliftem hurvínka, jeho koncepce pohonu a podvozku je stejná jako u hurvajze, tedy už tehdy notně zastaralá. Motor s automatickou převodovkou v řadě 810 pochází původně z autobusu Karosa ŠM11 a byl to experiment, který se, co se funkčnosti týče, osvědčil. Hurvajz měl ručně ovládanou mechanickou převodovku Mylius s předvoličem následujícího rychlostního stupně, orchestrion automatickou převodovku Praga 2M70.
                  Mechanický přenos výkonu je pro malé a lehké kolejové autobusy technicky i nákladově výhodnější než robustní a komplikovanější elektromechanické (např. systém Sousedík), hydraulické nebo dieselelektrické systémy. Ty se vyplácí až u velkých motoráků a rychlých motorových jednotek, kde také záleželo na plynulosti rozjezdu, komfortu jízdy a vysoké cestovní rychlosti. Proto tyhle kolejové busy nikdy neměly žádné vychytané konstrukce, jen primitivní laciný motor vyráběný po tisících a jednoduchý mechanický přenos hnací síly na nápravu i za cenu snížení komfortu pro cestující. Bylo to levné, dalo se to postavit na koleně a provozovat za pár šupů a opravil to kdejaký kovář v každé vesnické výtopně na trati.
                  Bavíme se navíc o konstrukčním období 30tých – 40tých let minulého století, kdy mechanické přenosy velkých výkonů u motorových vozů v železniční technice byly kvůli nedostatečné materiálové a znalostní základně v plenkách a ze kteréžto konstrukční školy většina velkých motorových vozů postavených do šedesátých let vychází. Prvními vlaštovkami nových koncepcí u velkých motorů byly až „hydry“ řady M296.x nebo „singrovky“ M240.x, které používaly hydromechanický přenos výkonu, a pak až řada ČD 842, která používala mechanický přenos výkonu přes automatickou pětikvaltovou převodovku s automaticky ovládanou – dnes bychom řekli robotizovanou – spojkou, každý podvozek měl svoje kombo motor-převodovka a oba agregáty byly vzájemně synchronizovány. Elektrický přenos výkonu u orchestrionu použili až Slováci u řady ŽSSK 811, kde obě nápravy měly svůj trakční elektromotor.

              2. @CzechDave
                Virtuální cenu za nejpoetičtější příspěvek jste vyhrál! ;-)

  7. 2Pan domácí:
    Dráhy mě taky někdy lezou krkem a arogance jejich pracovníků mi vadí. Bylo by fér přiznat, že tenhle rok se dokončí poslední dva ze tří chybějících úseků, které chybí k dokočenní Praha-ČB.
    Vzhledem k tomu, že jim Kupka seškrtal peníze na údržbu, aby nemusel škrtat ve výstavbě, tak se rozhodně nebojte napsat na martin.kupka@mdcr.cz.

    Škoda, že článek více nerozebírá, proč si jinde můžete sednout do TGV nebo ICE a v ČR ne. Případně, že potomek pana domácího mohl zhebnout, protože tratě v ČR stále nemají skutečné zabezpečovací zařízení a pokud přepracovaný strojvecoucí usne, tak je vymalováno.

    Jinak pochvala za pěkné čtení.

    1. Já žiju ve víře, že čeští strojvedoucí na tratích nevybavených autoblokem musí mačkat žívák.

      1. Já žiju ve víře, že čeští strojvedoucí na tratích nevybavených autoblokem musí mačkat žívák.
        Narážka byla na páteřní tratě, kde se živák mačkat nemusí….

        1. máte nějaký důkaz? A mohl bych ho vidět ?

          1. máte nějaký důkaz? A mohl bych ho vidět ?
            Mohl – https://cs.wikipedia.org/wiki/Liniov%C3%BD_vlakov%C3%BD_zabezpe%C4%8Dova%C4%8D_LS

  8. Na cestování vlakem jsem rezignoval již cca před 3 lety, kdy jsme se s přítelkyní rozhodli vydat na koncert do Prahy. Říkal jsem si, že jet ve dvou lidech pomalu na druhý konec republiky autem (cca 330km) není jednak ekonomické a ani moc ekologické. Po předběžné kalkulaci jsem dospěl k závěru, že rodinný povoz 2.0TDi by cestu zvládl za cca 1.300kč, zatímco vlakem bychom při využití „economy“ třídy dali cca 750kč / os (tam i zpět). A to se vyplatí. Po dlouhém, asi 20 vteřinovém váhání jsme se tedy dohodli, že holt budeme nezodpovědní, k přírodě neohleduplní a pojedeme autem. Možná, že až jednou bude cenová politika přijatelnější, vlakem budu zase rád cestovat. Do té doby zkrátka vlakem jen z donucení / nouze.

  9. Po předběžné kalkulaci jsem dospěl k závěru, že rodinný povoz 2.0TDi by cestu zvládl za cca 1.300kč
    Předpokládám, že byl proveden styl ženský výpočtu, kdy je kalkulováno pouze s palivem……:-)

    1. Auto musí jezdit, stáním se opotřebovává.

      1. a většina nákladů je fixních, platit třeba stejně, takže čím víc to najezdí, tím levnější kilometr, čili makes sense

        navíc jaksi do wágena se dá nacpat spousta krámů, dá se v destinaci i kolem udělat nějakej nápuk, dovézt-odvézt krámy (spousta lidí furt někde něco potřebuje převážet, stačí se poptat), to sockou prostě nechceš (i kdybys to třeba pořídil)

        1. Většina nákladů je fixních jen u auta, kterým se jezdí málo, nicméně amortizaci na úrovni vysoce používaného vozdla má smysl uvažovat i u něj, protože sami sobě lžeme. Navíc když auto stojí v garáži, tak mu nehrozí, že bude při autonehodě zkonvertováno na šrot, což je taky potřeba zohlednit při odhadu skutečných nákladů.

          1. aha, takže u aut se kterejma se jezdí se jedná o neustálou koupi toho vozu furt dokola? různý stání výpalný a další sračky se jako taky to výpalný platí tím víc, čím víc to jezdí? a mohl bych to vidět? :o)

            většina i spotřebních dílů má na vozidlech danej interval výměny proběh NEBO věk, i dyž jasně, tady na tankodromech evidentně třeba podvozkový díly umřou dřív na ten proběh (možná i předčasně)

            1. „různý stání výpalný a další sračky se jako taky to výpalný platí tím víc, čím víc to jezdí?“

              Co palivo?
              Od určitého nájezdu bude už samotné palivo tvořit většinu TCO.
              U průměrného benzínového auta nižší střední třídy bych tu hranici tipoval někde mezi 10-15k km/rok.
              Při současných cenách benzínu asi i méně.

              1. PS.: To „bych tu hranici tipoval někde mezi 10-15k km/rok“ je založené na výpočtu pro několik reálných aut.

                1. Já provozuji auta tak, že kupní cenu (nikdy nekupuji nové) rozpočítávám na následný nájezd. Údržba (co se vysere), nutné provozní tekutiny (olej, brzdovka, ostřik a benzín), dále běžné výdaje jako gumy, řas od času, beru zvlášť a přičítám to, posléze to dělím počtem najetých kilometrů. Projetý benzín je jasná spotřební věc a to beru jako nutné a neojebatelné zlo. To předešlé jako fixní náklady. Když mi fix klesne (s postupujícím nájezdem) pod 1,-/km, su rád, pokud klesne pod 0,50 hal. /km, skáčiu blahem a považuji auto za odježděné, k plné spokojenosti. Měl jsem to tak se všemi Feliciemi (sedm kousků), nyní to zkouším i na Chryslera. Na Transitoj to už mám skoro taky.

                  1. Tak nízko jsem se já nikdy nedostal, už jen amortizace byla víc než 1 Kč/km.
                    I když řešení by asi bylo prosté, kupovat (ještě) levnější auta a najet víc km.

                    Nicméně z toho uvedeného část nejsou fixní náklady. Jednoznačně třeba voda do ostřikovačů.
                    Pak třeba olej je fixní jen když třeba jezdíte málo a měníte po roce.
                    Když máte např. roční nájezd 30k km a olej měníte po 10k, je to variabilní náklad.
                    Analogicky pneumatiky a řada dalších dílů (ostatně i servisní prohlídky mívají interval čas nebo najeté km).

                    Naopak tam nemáte jednoznačně fixní náklady jako povinné ručení, dálniční známky nebo STK.

                    1. Tak nízko jsem se já nikdy nedostal, už jen amortizace byla víc než 1 Kč/km.
                      I když řešení by asi bylo prosté, kupovat (ještě) levnější auta a najet víc km.

                      U zdejších TCOistů starých vraků jsem pozoroval, že nezapočítávají všechny náklady. Např. u 20 let staré vrány si nevymění airbagy nebo nezapočítávají cenu svého času, pak jim vychází zázračně nízká čísla.

                    2. Investovaný vlastní čas náklad je (i když se těžko vyčísluje), ale neprovedení servisu samo o sobě náklad není.
                      Neprovedení servisu má vliv jen nepřímý, buď to pak generuje další náklady, nebo se to započítá do amortizace- snižuje to hodnotu auta.
                      Opotřebení je právě ten důvod, proč 20 let staré auto stojí daleko méně než nové.

                      Vynechávám, že měnit airbagy nedává moc smysl, u 20 let starého auta možná bude interval výměny airbagu, ale později se od toho upustilo s tím, že airbag vydrží celou životnost auta.

                    3. ale neprovedení servisu samo o sobě náklad není.
                      Je to odložený náklad.

                      později se od toho upustilo s tím, že airbag vydrží celou životnost auta.
                      Upustilo se od toho, protože u staré vrány je to finanční nesmysl. Celá plánovaná životnost vozidla je 8 let nebo cca 200 000 km.

        2. „většina nákladů je fixních“

          Ale jen pokud to auto stojí na parkovišti.
          U auta s nájezdem pod 6k km/rok a navíc vysokými fixními náklady mi skutečně fixní náklady dávaly většinu TCO.
          Ale při nájezdu kolem 10k km/rok (což mi nepřipadá nějak moc) už jen benzín dělal skoro polovinu TCO (a to je teď benzín o polovinu dražší).

          Navíc část nákladů je při nízkém nájezdu fixní, ale při vyšším se mění na variabilní.
          To je všechno, co má interval výměny „po x km nebo y letech“.
          Amortizace bude obvykle částečně fixní a částečně variabilní: Prodejní cenu (u auta na přepravu) obvykle snižuje jak věk, tak nájezd.

      2. Toz ja nevim, jestli mam tak drahej servis, ale toho spotrebniho materialu za svych 30kkm rocne udelam dost.
        Casem degraduje jen neco plus fixni poplatky (STK, pojisteni, revize, popr. dalnicni znamky).

        Ve finale mam u plynaka TCO na kilometr nekde kolem 6-7 korun. Takze pri takove strece by se cesta autem ve skutecnosti vyplatila az pri plne lozenym aute se ctyrma lidma, pokud se bavime ciste o cene.

        Samo, vstupuje do toho faktor flexibility, casu a vubec spolehlivosti jak na strane infrastruktury/SprZel (dojedu vubec ve spravny den, kdyz uz ne ve spravnou hodinu?… i tam je to s rozsahlou vylukovou cinnosti dotahnuto), nebo na strane dopravce (dodrzi planovane razeni? bude tam klimoska? a bude ta klimoska fungovat?)…

        1. takžes tak dlouho vybíral, až typicky přebral a pořídil příšernost s obludnejma nákladama? předchozí majitel sral na všecko a teď skončila životnost většiny spotřebních dílů a už se vyměnilo skoro všechno? jinak si to nedovedu představit, horší TCO snad už má jenom operativňák

          já do toho taky dávám ročně hutnej servis (hutnej relativně k celkové ceně vozidla) a i díky tomu že sem teď sehnal dobrej zdroj, tak reálně sem někde na polovině; sis měl taky pořídit nejakýho pažouta s atmodehtem a byl bys na tom stejně

          no eště furt to můžeš udělat, dyž se zaasistuješ s cajkama, tak by se to dalo výrazně povýšit na podstatně civilizovanější tady v přístavbě žejo :D

          1. Já bych operák nezatracoval, brali jsme do firmy v roce 2018 Fabie v holobytu 1.0 MPI, kde měsíční náklady na operák byly něco kolem 3000 Kč bez DPH měsíčně. Spotřeba při těžké noze 7/100 a nákladově to pak vycházelo na km lépe, než felicia z bazoše. Lidi se k tomu celkem chovali a při vrácení u 4/5 aut nechtěli žádný doplatek. U jednoto 1000 Kč spoluúčast na pojištění, protože byly nad míru škrábnuté dveře.

            1. 36k za rok? tam by ta filcka asi byla i se servisem, ale nechť

              podstatně častější sou neaký velký voči s vochcáfkama ne-li superpablbama a tam už lítají úplně jiný částky+napočítaný údajně za poškození

              1. tak hlavne nema v tomto pripade smysl pocitat fixni naklady, protoze i kdyby jel vlakem, tak mu pojistku nikdo neslevni. Navic kdyz uz zaplatil dalnicni znamku, kupni cenu atd, tak nema smysl totez v cene jizdenky proplacet dopravci.

                1. no hlavně u těch dálnic žejo, dyž najedeš 500 km, máš dálniční kilometr za 3 voči, dyž 15000, máš to za deset halířů, to je kurva rozdíl hnedle dva řády

                  u dalších nákladů to sice není tak viditelný, ale je to tam schovaný podobně

    2. Já teda nevím, ale jak tu píše kolega níže, kromě paliva jsou náklady fixní. Nevím jestli si před každou cestou propočítáváš amortizaci vozidla, případně když jedeš s kamarády (pokud nějaké máš) na nějaký výlet, tak jim účtuješ i opotřebení…………? :-)

      1. Fixné rozhodne nie sú, ako už písal niekto vyššie, to platí len u auta s nízkym nájazdom, ktoré umrie na starobu a nie na opotrebovanie (ako otcov Megane II, u ktorého som polovicu nájazdu z prvých 8 rokov urobil ja za rok, keď som ho mal požičaný výmenou za feldu s vozíkom). Keby boli naozaj fixné, tak by na celkovom nájazde veľmi nezáležalo a nerobilo by sa také rošambo okolo stáčania tachometrov.

        Pokiaľ kamaráti jazdia len príležitostne (a nerobia si z tvojho auta verejnú dopravu), tak by amortizáciu účtoval len nejaký držgroš. Ale to neznamená, že tam nie je.

        1. @náklady
          Do naší montovny jezdí(li) spolujízdou dva typy lidí.
          Normální, střídali si auta a platili si dvacku za 18km.
          Vychcaní zmrdi, kteří taky chtěli platit jen dvacku, ale svoje auto skoro nikdy nevzali.
          Jak je to včil nevím, asi podobně.
          Jezdím sám, nemám pevnou pracovní dobu a občas někoho vezmu za dvacku. ;-)
          Historek se spolujízdou s povětšinou vysokoškoláky mám tolik, až se mi samotnému nechce věřit, že jsem to strpěl… :-(

          1. K nam do prace Cesi taky jezdi tak, aby naplnili auto. A ta auta na ferovku toci. Jina vec ovsem je, ze napriklad v jednom aute ridi vzdycky chlap a zadnou z tech tri dam k tomu nepusti, i kdyz je to jeji auto. Parkrat jsem je cestou potkal, kdyz ridila dama a naprosto chapu jeho opatreni. Rikal, ze puvodne si myslel, ze si zchrupne, kdyz nebude ridit. Ale byl tak na nervy, ze ani nezamhouril oko.

      2. Nevím jestli si před každou cestou propočítáváš amortizaci vozidla, případně když jedeš s kamarády (pokud nějaké máš) na nějaký výlet, tak jim účtuješ i opotřebení…………? :-)
        Ono je jedno, kdo to je, ale často bývají lidé obecně překvapeni, když se půjčí auto z půjčovny a ukážou se reálné náklady. Samozřejmě to nejen v ČR souvisí se socializací nákladů a privatizací výnosů.

        U Vašeho příkladu má samozřejmě 2.0TDI výhodu v obtížně finančně vyjádřitelných věcech jako flexibilita..svoboda…atd..

      3. Zapomínáš na to, že si za tu dražší jízdenku autem koupili luxus v podobě čistých sedaček, hluku, pohodlí, soukromí apod…

Napsat komentář

D-FENS © 2017