Justice funguje, selhal jednotlivec

Když jsem se dozvěděl, že byl zatčen soudce Vrchního soudu v Praze, zmocnilo se mě znepokojení. Soudce je podezřelý z toho, že si chtěl přilepšit ke svému stotisícovému platu tím, že bral úplatky od drogové mafie, za což odsouzeným v rámci odvolacího řízení u Vrchního soudu v Praze snižoval tresty a vracel jim peníze pocházející z trestné činnosti, které jim byly předtím zabaveny.

Naštěstí vzápětí vystoupil v médiích pan Bureš (prosím nezaměňovat příjmení předsedy Vrchního soudu v Praze s krycím jménem jednoho známého agenta StB), který mě uklidnil, neboť se podle něj jedná o selhání jednotlivce a justice jako celek funguje.

Ale teď vážně. Pan Bureš mě vůbec neuklidnil. Vzpomínám si na kauzu úplatného soudce Havlína, který ve spolupráci se státním zástupcem a obhájci vytvořil „geniální“ mechanismus, ve kterém „dojil“ řidiče, kterým hrozil zákaz řízení, občas i nepodmíněný trest za delikty v dopravě. V této kauze šlo v jednotlivých případech o úplatky v řádu desetitisíců Kč. Na jednom odposlechu se soudce Havlín vyjádřil ve smyslu – „Počkej, až budu na Vrchňáku (myšlen byl samozřejmě Vrchní soud v Praze), tam si teprve lízneme“. Takže asi takto.

Další znepokojující záležitostí je skutečnost, že ačkoliv u „odvolačky“ seděli v trestním senátu kromě soudce Elischera další dva soudci Vrchního soudu, tak podle všeho měli dané případy totálně „na háku“, neboť si soudce Elischer počínal jako samosoudce a ti dva zbylí soudci tam buď spali, nebo luštili křížovky. Každopádně do toho Elischerovi nekecali a zřejmě v rámci reciprocity u jejich případů zase nekecal Elischer do rozsudků jim.

Pole dosavadních zpráv z médií (uvidíme, zda se potvrdí) to došlo tak daleko, že drogoví mafiáni v některých případech zaplatit chtěli, ale taky chtěli mít jistotu, že peníze nevyhodí z okna a tak jim soudce dal znění rozsudku zmírňujícího trest ještě před samotným jednáním (sic!) a oni mu na oplátku dali nějakou tu korunu na přilepšení, asi na nové běžecké boty nebo na startovné nadcházejícího maratonu v Bostonu.

No, a aby toho nebylo málo, tak u „odvolačky“ sedí i státní zástupce, kterému patrně taky nepřipadlo nic divného na tom, že soudce snižuje tresty a vrací zabavené peníze „jak na běžícím pásu“. Nedovolal se k Nejvyššímu soudu a tak to dopadlo tak, jak se soudce Elischer domluvil s těmi, kdo platit mohli a chtěli. Kdo peníze neměl nebo zaplatit nechtěl, ten šel bručet na tak dlouho, jak určil prvoinstanční soud.

Sečteno a podtrženo – takto určitě nevypadá selhání jednotlivce.

01.04.2018 Luba

Související články: