Jó pokus trestného činu vraždy! Jak malinkatá to může být prkotina, pokud máte tu správnou věc mezi nohama. Ponořme se do hlubin české justiční žumpy a trochu se ji pokusme vykydat.
Justiční věrchuška se sešla společně s tou prokuraturní, aby se poradila jak dál vybírat soudce, když se jim do toho nečekaně namontovala ta zvědavá veřejnost. Přes třicet let jim to donedávna tak pěkně šlapalo. Nikdo se o to, jak jsou noví justiční činitelé vybíráni, jaká jsou kritéria, jaké jsou postupy, nezajímal. A teď tohle.
S opožděním a jistým nadhledem se p.t. čtenářům nabízí trochu jiný pohled na našeho nespravedlivějšího a nejprofesionálnějšího trestního soudce Roberta Fremra, jehož údy spravedlnosti jsou ozdobou každého režimu.
Tak, soudruh Kremr zmizel opět v útrobách naší komunistické justice a bude čestně a spravedlivě soudit a nadále posilovat naší liberální demokracii. Zapadne mezi své stranické kolegy, do své stranické buňky i když dnes již neoficiální, ale stále ještě živé.
Před koncem roku jsem se vydal na Krajský soud v Praze, neb tam probíhaly pohovory s adepty, kteří by se rádi stali novými soudci. Ne že bych byl na nové členy soudního sboru nějak zvědavý, nebo sám hodnotil jejich připravenost.
V dubnu 2021 to budou již tři roky, co jsem napsal tento článek. Článek se týkal primárně soudce Vrchního soudu Elischera, který byl zatčen a obviněn z braní úplatků. Zatím nebyl nezávislým, nestranným a nezkorumpovaným soudem pravomocně odsouzen, což me vůbec nepřekvapuje, neboť „Vrána vráně oči nevyklove“.
Musel jsem trochu rozdýchat listopadové oslavy, abych se z té všeobjímající demokracie a svobody neudusil. Tak bych se k tomu teď vrátil. Podíval se na justici a poukázal, proč se ani po třiceti letech nemůžeme z toho marasmu vyhrabat.
Slovní spojení „nezávislá justice“ je něco, co mě dokáže spolehlivě vytočit. Obdobně jako téměř jakákoliv reportáž Richarda Samka ze zpravodajství České televize, která se týká obvykle dopravy (cesta v létě na Jadran, blahodárné účinky úsekových měření rychlosti na snižování nehodovosti, reportáže o prospěšnosti práce dopravní policie apod.). Nic proti České televizi, považuji ji v oblasti zpravodajství v ČR za „jednookého mezi slepými“, ale zpravodajství komerčních televizní nesleduji vůbec, tak proto ta zmínka o ČT.