Cyklostezka u Litovle

Featured Image

K sepsání tohoto článku jsem se rozhodl proto, abych se podělil se svými spoluobčany o jistou strast. Nerad bych, aby se z těchto stránek stalo nějaké fórum haterů a plaček, ale jak se říká: sdílená radost – dvojitá radost, sdílená starost – poloviční starost. No a když těch radostných zpráv a událostí je dlouhodobý deficit.. Následující řádky začínám psát pod vlivem intenzivního rozhořčení a možná tak nedokážu zůstat racionální po emoční stránce. Doufám ale, že to vynahradím alespoň po stránce obsahové.

Ve stručnosti, o co jde? Kvůli tragické obslužnosti hromadnou dopravou jsem nucen denně dojíždět do zaměstnání vzdáleného 25 km autem. Část cesty i po dálnici, protože má původní trasa je v havarijním stavu, čímž ze mě mimoděk vytáhli 1500 za dálniční známku. Pravidelně na své cestě potkávám 3 exempláře cyklistů, jsou to vždy ty stejné osoby a nejspíš jsou na cestě na směnu v 6:00 tak jako já. Jsou to nešťastníci vyššího věku, v reflexní vestě a potkám je téměř za každého počasí. Poněkud nahodileji se vyskytuje další osoba a tou je jakýsi prošedivělý buzerant středního věku, s mírnou nadváhou. Oděn jako harlekýn jezdí se železnou pravidelností trasu Uničov – Olomouc. Pravděpodobně tím zvyšuje svou atraktivitu v očích stejně postiženého partnera, se kterým se potom v propoceném neoprenu mazlí při testosteronovém opojení v šatně. Tento poloblázen střídá několik tras, aby svou přítomností oblažoval široké okolí, takže ho nepotkávám vždy. Je pravdou, že jezdím většinou ve stejný čas, rozptyl je nanejvýš +/- 30 minut, takže cyklistů po cestě nepochybně za den projede víc.

Ale k věci. V jednom úseku cesty jsem zpozoroval jakési podivné aktivity. Nejdříve devastace háječku vedle cesty. Potom, asi v polovině ledna, vztyčování lamp pouličního osvětlení až daleko za městem, na pomezí lesa a louky. Potom další kácení a devastaci porostu na druhé straně silnice, jestli ne přímo v CHKO Litovelské Pomoraví tak na samé jeho hranici. Nedalo mi to a začal jsem tedy bádat co se tu děje a ano, jak tušíte, bude tu cyklostezka. Fajn, říkám si, odpoledne tu bývá celkem provoz, tak alespoň ti šašci nebudou zaclánět a kličkovat na rozflákané silnici. Moclipak nás to ale bude stát? Neměl jsem po tom asi bádat, ušetřil bych si pár hodin života. Nicméně už jsem si zainvestigoval, tak se s vámi podělím o výsledky. Držte si klobouky.

Jedná se o 1660 metrů dlouhý úsek, spojující Tři Dvory a předměstí Litovle. Pro názornější představu přidávám mapku, bavíme se o tmavě zelené čáře uprostřed:

Nejdříve jsem našel článek na webu, kde psali 23 milionů. Pozastavil jsem se nad tím, ale prozatím jsem věřil že se jedná o nějaký omyl a uvedená částka je suma za několik akcí. Po dalším hledání v registru smluv už jsem začínal střízlivět. Smlouva města Litovel o vypracování návrhu projektu za 169 400 Kč, další smlouva na úpravu projektu za 166 375 Kč a pak finální smlouva o vypracování projektové dokumentace ke stavbě buznostezky za 815 419 Kč. Vysolili jsme z našich kapes 1,15 milionu a ještě se ani nekoplo do země. Aniž by to nadále bylo hlavním tématem článku, zmíněná cyklostezka bude stát 19,3 milionu, pravděpodobně bez DPH, čili opravdu těch 23 + projektíček. Čerpám zde. A úplně na okraj, část stezky má být jen zhutněná zemina, protože asi v CHKO nebo jeho blízkosti nemůžou asfaltovat. Už vidím, jak ten károvaný cyclofag na galuskách jede po hlíně. Vsadím boty, že na silnici bude strašit dál.

Projekty pro město připravila nějaká Linda Smítalová z Olomoucké projekční kanceláře Atelis. Podle výpisu má od roku 2016 podepsáno 91 smluv za celkem 23 milionů Korun. Dál je tam uvedeno, že přes 15 % smluv má skrytou cenu (wtf?), 2 smlouvy obsahují tak závažné nedostatky v rozporu se zákonem, že jsou velmi pravděpodobně neplatné a dalších 10 smluv obsahuje vážné nedostatky. Jo a ještě dostala nějaké dotace, přes 400 tisíc. No k čertu, co je to zač, ta Linda?

Linda je žena (nebo sestra, anebo možná obojí) Peťi Smítala, neznáte? Já ho taky neznal. Petr Smítal je přitom pan krajský cyklokoordinátor, víme? Prakticky bezedná studnice, v tomto případě spíše žumpice, informací zde. Na chvilku jsem si bláhově myslel, že je to něco jako čestná funkce, když už dohazuje kšefty svojí staré. Nikoliv, Péťa má na to sepsané smlouvy a za tuto bohu/a Lindě/libou činnost jen za rok 2020 vyinkasoval 697 320 Kč a celkem za 3 roky, co pro kraj dělá, pak 1 669 620 Kč.

Nutno podotknout, že se nefláká. Podle jeho tabulky vidíte kolik se v období 2017 – 2020 vybudovalo cyklostezek. A taky za kolik peněz. Líbí se mi, jaké jednotky lišácky zvolil. Délka je v metrech: celých 97098, zato prachy jsou v milionech: jen 979. Takže přátelé, metr cyklostezky v Olomouckém kraji vychází v průměru na více než 10 000 Kč. V tom nejsou započteny náklady na projektovku, viď, Lindo?

Nebojte, máme i plán na další roky. Je toho na 122220 metrů, pro ty s horším vnímáním jednotek je to něco málo přes 122 km za bratru 1310 mega, tj. 1 310 000 000 Kč. Panečku to je nul, co? A na tom už se průběžně pracuje, takže Linda má jistě plné ruce práce. A kapsy peněz.

Vypíchnu ještě jeden zábavný projekt z péra Péťi a Lindy. Je to projekt z Velké Bystřice – 438 metrů cyklostezky za 11,5 mega. Kurňa 26 tisíc za metr, nekup to! Smysluplnost této trasy, která defacto nikam nevede, navíc dubluje stávající trasu č. 6009, posuďte sami. Kolik si k tomu naúčtovala Linda za PD se mi nepodařilo dohledat, město Velká Bystřice má spoustu dokumentů naskenovaných do PDF bez možnosti fulltextu. Ale to určitě není záměr.

 

Cyklopeťa se angažuje v obskurním projektu CITYchangers. Kdo chce a má na to žaludek, počtěte si. Je to něco jako cyklistický NWO na komunální úrovni. Pojmy jako „zklidňování“; „mobilita“; „bezpečnost“ se to jen hemží. Stejně jako půvabná prezentace od Péťi pro Regionální agenturu pro rozvoj střední Moravy. Ta je vážně funky. Mám neodbytný pocit, že nitky od CITYchangers vedou až někam na Evropskou úroveň, zatímco Regionální agentura je „jen“ parta kámošů přisátá na krajském finančním struku. Tak jako tak by jejich aktivity vydaly na vlastní článek. Péťa má jisté vazby i na urbanisticko-cyklistické sdružení cyklomesta.cz, které patrně po zásahu nějakého PR specialisty upravilo adresu na dobramesta.cz, takže alespoň z názvu není tolik patrný fašismus, skrývající se v myšlenkách sdružení. Oba odkazy jsou nicméně stále aktivní.

Tady ještě mrkněte na Lindu a Péťu, kdybyste je třeba potkali na ulici, ať se jim můžete vyhnout nebo jim třeba něco říct (poděkovat a tak..). Pro zajímavost – a prosím opravte mě, pokud jsem to špatně pochopil – Správa /zledovatělých, špinavých a rozmlácených/silnic Olomouckého kraje pracuje s ročním rozpočtem 642 milionů korun. Na celý rok a celý kraj, od Kojetína u Kroměříže, přes Šumperk a Jeseník až po Javorník u Polska. Na silničáře je to málo, zdá-se, ale vystačilo by to možná na 64 km cyklostezek, kdyby je projektovala Linda.

Tohle je jen malé okénko do dění ohledně cyklistiky a zdůrazňuji že pouze v rámci Olomouckého kraje. Ještě ke všemu se ani nikdo netají kolik, komu a za co. Abych předešel klasickým stupidním argumentům – jistě že velká část peněz je z dotací, fondů EU a podobně. Jenže když už si chceme hrát na ekonomicky fungující celek, je snad i poslednímu debilovi jasné, že nikde, ani v Bruselu, nemají někde v jeskyni jakousi Eurokrálovnu, která z ničeho a zadara rodí/sere prachy, jako Slurm limonádu ve Futuramě.

A jestli si někdo myslí že naše vlády jsou tu jen od toho, aby toto blahorodí distribuovali plebsu, pak je mi ho vážně líto. Nelžeme sami sobě, ty prachy jsou naše a oni nám je rozkrádají. Ba co víc, ty prachy už ani nejsou, tak na nás prostě sekají dluhy. Někde jsem zaslechl přiléhavý pojem: „veřejná korupční kauza“, tak to opravdu je. Je to jen střípek obrovské mozaiky, kolik šmeliny se pro pána boha musí dít v makroskopickém měřítku v celém státě? Potažmo v EU?

Už mě nebaví dál předstírat, že žijeme ve funkční společnosti. Tvářit se, že státy plní funkci společenského zřízení pro soužití občanů. Nechci dál hrát tuhle hru, kdy na pozadí ať už uměle či přirozeně vyvolané krize máme přihlížet ke klientelistickým rozkrádačkám a dělat že to má takhle fungovat. Radovat se z toho, že občas něco ukápne a dá se to reálně využít ku prospěchu. Prostě nechci. Má někdo nápad, jak z toho pryč?

 


28.02.2021 XB


Související články:

12345 (246x známkováno, průměr: 1,43 z 5)
11 331x přečteno
Updatováno: 28.2.2021 — 22:25

Reklama

D-FENS © 2017