K sepsání tohoto článku jsem se rozhodl proto, abych se podělil se svými spoluobčany o jistou strast. Nerad bych, aby se z těchto stránek stalo nějaké fórum haterů a plaček, ale jak se říká: sdílená radost – dvojitá radost, sdílená starost – poloviční starost. No a když těch radostných zpráv a událostí je dlouhodobý deficit.. Následující řádky začínám psát pod vlivem intenzivního rozhořčení a možná tak nedokážu zůstat racionální po emoční stránce. Doufám ale, že to vynahradím alespoň po stránce obsahové.

spíš sou zajímavější ty, co tam už nejsou…tvl to nás máš všecky za takovýho idiota? :)
Z pohledu nihilisty možná, z pohledu realisty jsou vidět citelné rozdíly. Bolševici jsou vyřízení, zatímco my jsme pořád tady.
Tak to musí platit i opačně, vždyť je to obojí to stejné.
To je selhání jednotlivce, systém je v naprostém pořádku (tj. standardně se to ututlá).
To je hodně odvážné tvrzení. Třeba v Kumránu se našly autentické svitky z 1. století, a velmi dobře odpovídají tomu, co čteme a čemu věříme po dvou tisíciletích.