Existují dva druhy bohatství: Bohatství zasloužené, a bohatství nezasloužené. Zasloužené bohatství je spravedlivé, a tudíž bývá zdrojem klidu na duši. Nezasloužené bohatství je nespravedlivé bohatství, a proto ho lze zvládnout pouze s pokorou. Když se nespravedlivé bohatství promýchá s pýchou, je to počátek pekla. Proto Ďábel ve snaze uvrhnout člověka do Pekla často nabízí nezasloužené bohatství „zdarma“.
Přiznám se, že od doby co „mám všechno“, mě začalo velmi štvát to neustálé „dávání dárků“. Lidé mi dávají dárky o které jsem je neprosil, nepotřebuju je, a ani mě to nijak netěší. Stojí to zbytečné peníze – a pro mě, pro „obdarovaného“ je to nejenom zcela zbytečné, ale hlavně to těm darujícím dává na mě „bič“: „Já ti furt dávám dárky, a ty mi ani nepomůžeš s XYZ…“ Moderní konstantní „dárkování“ se mi zkrátka stalo odporným.
Tím nechci říct, že odmítám všechny dárky. K vánocům jsem – kromě miliardy blbostí – dostal tři věci, za které jsem vděčný: Rukavice, o které jsem si řekl. Peníze, které se vždycky hodí. A krásné závodní kolo, o které jsem si neřekl, ani jsem ho nečekal, ani ho nevyužiju – ale je krásné, a jako bývalého „mladíka“ mě to zkrátka potěšilo. Navíc, řekl bych, že v dnešní době „velmi levné ropy“ je rozumné mít doma kolo pro případ, že ta ropa „velmi rychle zdraží“. Nejsem ropný expert, ale ctím jedno pravidlo: „Pokud něco vypadá moc dobře, aby to byla pravda, tak to pravděpodobně není pravda.“
Kromě těchto tří věcí, které oceňuji, jsem dostal spoustu krámů, o kterých vím, že to stálo spoustu peněz, a za pár let – až si zase jednou doma uklidím – to všechno skončí v popelnici, a já z toho budu mít jenom výčitky, „že si toho nevážím“. A to je to prostě zbytečné… Ovšem – jak jsem již nakousl: Existuje ještě vyšší level „nechtěných dárků“. Level pekelný!
Jistý patriarcha jistého nejmenovaného národa zásadně odmítal dary nad rámec toho, co sám potřeboval: „I řekl Abram králi Sodomskému: Pozdvihl jsem ruky své k Hospodinu, Bohu silnému nejvyššímu, kterýž vládne nebem i zemí, že nevezmu od niti až do řeménka obuvi ze všech věcí, kteréž jsou tvé, abys neřekl: Já jsem obohatil Abrama. Kromě toliko toho, což snědli bojovníci, a dílu mužů, kteříž se mnou šli…“
Jak je vidět, Abram měl rozum a čest: Věděl kam takové „nezasloužené“ bohatství vede… Škoda, že si z něj nevzali příklad obyvatelé města Tróje: Ti nejenže posvětili královskému princi loupež cizí manželky, ale nakonec se dokonce nechali nachytat Dunajským darem: Trojským koněm. A bylo to právě selhání v chápání zaslouženého a nezaslouženého bohatství, co nakonec způsobilo totální destrukci celého Illiónu.
Nicméně, kromě úmyslných dárkových pastí existují také pasti neúmyslné – takové jenž asi nejlépe vystihuje slogan: „Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.“ Slyšel jsem o případu, kdy mechanik dostal za opravu motocyklu flašku rumu, ještě ten večer se vožral, a s deseti promile začal řezat dříví na cirkulárce: Dopadlo to vcelku předvídatelně: Uřízl si prsty. Uznávám – nebyl to přímo „dárek“: Byla to platba za službu: Ovšem nebyla to platba „měnou“, nýbrž platba „dárkem“ – dnes bychom to asi nazvali „dotace“.
Tak tedy jiný příklad: Slyšel jsem, že Somálský Hladomor způsobila Evropská Unie. Během desetiletí, jenž předcházely Africkým hladomorům, se v EU rozjel Dotační Agro Buzinec, jenž měl zajistit absolutní potravinovou soběstačnost Západní Evropy. Dílo se podařilo natolik, že Evropa nejenže vyprodukovala dost jídla pro sebe a pro své kolonie: Evropa dokonce nad-produkovala takovým způsobem, že bylo potřeba vyhazovat obilí do hnoje a vylévat mléko do řek! A to je, uznejte sami, přece škoda…
Proto nějakou chytrou hlavu napadlo vozit tyto Evropské Agro přebytky do Afriky. Podotýkám, že Afrika je bohatá nejenom na diamanty a zlato… Nicméně, EU dovoz jídla z Afriky zakázala, a naopak prodotovala se k extrémním potravinovým nadbytkům, které potom doslova hodila „hloupým Somálcům“ na hlavu – ZADARMO! Jenže po pádu Berlínské zdi se Evropský Agro Buzinec na chvíli zasek v nejistotě co udělá Sovětský Svaz – a Evropské potravinové dotace „Africe zadarmo“ byly zrušeny.
Víte, jaký je rozdíl mezi českým a somálským výtahem? Český je pro 3 osoby do 250 kg, somálský pro 250 osob do 3 kg…
Pokud hledáte viníka Afrických hladomorů devadesátých let minulého století, tak podle mě za ně může Evropa a Amerika, protože exportovaly potravinovou pomoc Africe zadarmo. To zničilo lokální Africké producenty, a když se potom potravinová pomoc zadarmo zasekla – přišel hlad proti kterému neměli Somálci ani zrní, které by mohli zasíct… Tady nejde o to, že jsou běloši chytřejší než černoši: Tady jde o Danajské dary. Dary, jenž obdarovaného zničí…
Avšak dneska je takzvaná „Nová Doba“ – tedy doba kdy se vše obrací naruby: Host vyhazuje vrchního, a Danajské dary se obrací proti samotným Danajcům. Pravděpodobně bych zde mohl sepsat román o tom, jak dotování nepracujících produkuje – ehm – nepracující. Nebo fantasy román o Pandořině Skříňce. Nebo bych tady mohl udělat marketingovou analýzu psychologického vlivu malých dárků „ZADARMO“ na prodeje předražených šmejdů hloupým důchodcům… Moudří lidé jistě chápou problémy, které sebou kouzelné slůvko „ZADARMO“ nese.
Je zde ale jedna věc, která v mé mysli momentálně hraje prim: Je to předpokládaná, a statisticky prakticky jistá Malthusiánská katastrofa v Africe a přilehlém okolí. Dovolím si ocitovat některé, podle mě velmi výmluvné údaje z článku na mém oblíbeném jižanském webu. Stejně jako xenofobní rasisti z tohoto webu – necítím se být rasistou: Na to mám mezi aziaty a černochy příliš mnoho kamarádů. Cítím se být pouhopouhým rasovým „realistou“. Prostě si myslím, že černoši jsou černí, běloši bílí, a asiati šikmoocí… Žádnej hejt v tom není. Ale zpět do Afriky.
V roce 1900 představovali Evropané 25 procent světové populace. V roce 1950 bylo Evropanů dvakrát víc než Afričanů. V roce 1996 se množství Evropanů a Afričanů na planetě vyrovnalo 50-50. Podle OSN, do roku 2100 vzroste Africká populace ze současné jedné miliardy na 4,2 miliardy. Během příštích 35 let se očekává porození 2 miliard malých afričánků…
Velmi zajímavý pohled nabízí světová mapa průměrného věku. Průměrnému Evropanovi je něco kolem čtyřicítky, zato průměrný Afričan je osmnáctiletý mladík. Pokud mapu průměrného věku porovnáte s mapou průměrné porodnosti – možná že vám to, stejně jako mě, přijde jako „spojená nádoba“.
Evropská porodnost klesla z 2,67 dětí na ženu v roce 1960, na 1,56 dětí na ženu v roce 2012. Průměrná porodnost v Africe je dnes něco přes 4 děti na ženu, přičemž držitelem momentálního světového rekordu v porodnosti je Niger – 7,6 dětí na ženu. Název té země na vrcholu porodnosti mi přijde docela trefný, i když politicky nekorektní…
Ke správnému pochopení současné světové demografie je potřeba pochopit, jaké procesy za tím vším vězí? V případě Afriky je to bohužel jasné: Za extrémním nárůstem Africké populace vězí zejména potravinová pomoc z USA, EU, Ruska, Austrálie, a Japonska. To vše kombinované s mezinárodní pomocí v podobě západní medicíny.
Slyšel jsem, ověřené to nemám, že v roce 1970 byla Afrika potravinově soběstačná na 200%. Dnes je Afrika potravinově soběstačná na 70%, a někteří konspirační teoretici tvrdí, že skutečné číslo je spíš někde kolem 50%. Jisté však je, že Africká populace extrémně roste, a proto bude potravinová soběstačnost Afriky i nadále klesat!
Tento umělý růst Africké populace je i nadále podporován z USA a z EU. Například jistý Bill Gates se rozhodl, že své jmění utratí za potravinovou a medicínskou pomoc Africe. A není sám. Při čtení Cosmopolitanu to vypadá, že pokud vyděláváte miliardy, tak největší dobro na světě způsobíte tak, že nakoupíte jídlo a pošlete ho hladovým afričánkům. Vždyť oni tak smutně koukají…
Pointou tohoto článku je ale jedno temné proroctví: Žádný strom neroste do Nebe! Co budou malí černoušci dělat, až Evropu rozvrátí občanská válka nebo nějaká přírodní katastrofa? Zkušenosti z Afriky jsou celkem solidní: Afričani budou prostě hladovět, a to tak dlouho, dokud se jejich počty nesrovnají zpět na jejich možnosti. Bavíme se o stovkách miliónů lidí, kterým momentálně nad hlavou krouží zubatá, a jediné co drží Smrt dál od Afriky je „naše“ Evropská potravinová pomoc ZADARMO!
Smutné na tom je především to, že ani Evropa, ani Asie, ani Austrálie, Amerika nebo Antarktida – Nýbrž právě Afrika je skutečnou obilnicí světa. Tedy toho starého světa. Světa, pro který už zřejmě není v našem Brave New Worldu místo.
Velmi podobná, ale přesto jiná, populační exploze proběhla v Arábii. Arabskou populační explozi sice také pohánělo obilí z EU, USA, Ruska – avšak bylo to v rámci obchodu „za ropu“. Důsledky jsou ale némlich stejné: Přemnožená populace neschopná uživit se jinak než nákupem v supermarketu, kombinovaná s klesajícími příjmy. Stejně jako nad Africkou nepracující populací, také nad Arabskou nepracující populací se vznáší Smrt, kterou jim od těla na délku paže drží už pouze člověk v tísni a podobné kreatůry.
Opravdovým výtězem Nové Doby je podle mého skromného úsudku Severní Korea. Proč? Jednoduše protože Severní Korea, na rozdíl od Afričanů a Arabů, neproplýtvala potravinovou pomoc na dětech. Naopak: Ty kurvy šikmooké rozjely atomový program. Kdybychom je ponechali vlastnímu osudu, tak dřív než by postavili atomovku, vymřeli by hlady. Jenže hlad je taková nehezká věc – zvlášť když hladoví děti, že jo. Proto zavolejte kapitána Ameriku ať jim pošle chleba – ať nemají hlad přece! Ať tu atomovku, sice bez zemědělství, ale přesto s plným žaludkem, vyrobí…
Stejně jako existují dva druhy bohatství, existují také dva druhy soucitu. Jeden soucit vám dá rybu. Druhý soucit vás naučí rybařit. Na světě je zcela jistě místo pro oba soucity: Nicméně čeho je moc, toho je příliš. Na současné situaci mě nejvíc trápí fakt, že my – Evropané – mezi které počítám všechny moudré pracující bělochy, černochy i asiaty: Zkrátka že „my Evropané“ tady dřeme od nevidim do nevidim, a za to jsme bez volného času a bez dětí. A proč takhle dřeme? Podle statistik světové populace to vypadá, že dřeme jenom proto, aby se Africká a Orientální nemakačenka množili jak myši – a Severní Korejci vyráběli vodíkové bomby, což je věc, kterou by bez „mezinárodní pomoci ZADARMO“ nikdy nezvládli.
20. 01. 2015 Barn Swallow
(206x známkováno, průměr: 2,10 z 5)