Ochranáři, ekologie a zemědělství

Featured Image

Pro dobu vánoční bývá v posledních letech typické kromě přeplněných nákupních center také zvýšená expozice různých (kinder)ekoindividuí. Nemám zde ani tak na mysli pravděpodobně znuděnou pražskou omladinu s transparenty, že „zabíjet kapry je nehumánní“, která pravděpodobně po té, co ji vyhládne, půjde zasponzorovat franšízu jménem Mc Donald nebo Káefcééé, používající maso zvířat z fuj fuj velkochovů.

Co mě však donutilo napsat tuto úvahu, byl tento článek a zkázu dokonala část elaborátu autora Staníka na místním webu. Nechci zde rozebírat článek pana autora Staníka, protože je pln současných všude se vyskytujících pravd typu: máme zkurvenou půdu – nedrží vodu, všude je řepka a nikde žádné remízky. Řešení v článku hodné další diskuze nevidím, bohužel. Pouze to, co se dozvím od kteréhokoliv Čecha, mající do prdele díru. To, že půda není schopna absorbovat tolik vody, co dříve, je bohužel pravda, ale pořád je to menším zlem než půda, která už nevsákne nic. Tušíte, kam mířím? Abych byl „konkrétní“, v České republice odhadem zmizí denně asi 14 hektarů orné půdy. Pro ty z vás, kteří nemají dokonalý odhad, je to asi 21 fotbalových hřišť. Toto třeba konkrétně vadí mně, že se na častokrát bonitních půdách (třeba továrna Hyundai) postaví továrna + parkoviště, logistická centra, supermarkety, obchodní centra, ale také mimochodem satelitní městečka či solární panely. Developer inkasuje, společnost to zaplatí jinak.

Pokud byste měli pocit, že toto je problém pouze naší republiky, vraťte se nohama na zem. Například ve Švýcarsku zmizí ve prospěch výstavby 1 hektar za 3 dny. Vzhledem k tomu, že rozloha země helvétského kříže je cca poloviční (+ množství hor), není ani toto číslo nijak potěšující. Půdy nám tedy ubývá, lidí roste (asi pravděpodobně růst bude rychleji) a spotřeba potravin dle mého názoru také bude minimálně růst. Intenzita výroby už prakticky dosahuje svého vrcholu (nebudeme-li více používat genetické modifikace). Taky vám ta trojčlenka nevychází??

Pojďme zpět k moderně-progresivní švédské mládeži. Jak již z prvního odkazu vyplývá, 15-letá švédská studentka nám starším pronáší kárání za zničenou planetu a zkurvené životní prostředí. Nevím jak vy, ale já jsem v 15 letech reálně o světě nic nevěděl, pravděpodobně v důsledku chybějících životních zkušeností. Dnes je mi 35 a na svět mám jiný náhled a až mi bude třeba 50, budu se na svět dívat opět jinak a opět pod tíhou dalších životních zkušeností. Je mi proto záhadou, jak může 15-letý člověk pronášet jakákoliv moudra. Strašně nerad argumentuji ad hominem, ale nesnáším pokrytectví. Doufám tedy, že slečna Greta věnuje svůj čas (když zrovna místo školy nestávkuje) nákupem produktů místní provenience, aby omezila zbytečný import produktů. Znamená to například ignorovat IKEu. Celá Evropa má totiž plnou hubu keců o ochraně ovzduší a produkci oxidu uhličitého skrze dopravu. Ovšem převoz potravin a zvířat, jejichž produkce je zhusta dotovaná národními dotacemi mířícími ze západu k nám a dále na východ, to už nevadí. Hold Absatz muss sein! Anebo suroviny (např. mléko) jedoucí do Německa (např. mlékárna Cham), kde se zpracuje a jede zpět ve formě výrobků. Já samozřejmě rozumím tomu, že nemůžeme dělat vše, ale věci, které zde jsme schopni vyrobit, není třeba dovážet. Hrát zde na vlasteneckou notu nemá smysl, protože většina lidí si jednak koupí německé zboží pro východní trh, neboli Ausschuss v domnění, že je kvalitnější. Rozhoduje cena a taky ještě snaha nedát vydělat sousedovi. Uvedu vám příklad z mé praxe. Chovám zvířata, mám domácí mléko (v Rakousku nejvíce ceněné – Heumilch), vejce, maso. Vše prodávám za normální ceny. Kolik si myslíte, že si ode mne něco koupilo lidí z obce a z rodiny? Nikdo. Na druhou stranu k nám jezdí lidé zdaleka pro domácí produkty, klidně i 40km a to opakovaně.

Dále předpokládám, že slečna Greta má u baráku zahradu, ideálně permakulturní, kde místo lajkování a sdílení 3,14čovin na facebooku vykonává něco pro dnešní mládež tak odpudivého jako je fyzická práce vedoucí k produkci vlastního ovoce a zeleniny, tj. potravin, které mi nikdo nebude balit do plastu. Jelikož z článku vyplývá, že slečna sídlí ve Stockholmu, dost o tom pochybuji. Plasty jsou dle mého názoru další absurditou. Je sice pěkné, že se zakážou plastové kelímky a zpoplatní igelitové tašky, ale je to opravdu to „gro“ toho problému? Jako spousta ostatních rodin, i my třídíme plasty a jsem zděšen, co všechno se musí narvat do nějaké krabičky nebo fólie. Koupíte si 4 plátky holandského sýru ve velké plastové krabičce. Možná nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že cena obalu je vyšší, než výrobní náklady 4 plátků Leerdameru.

Do toho všeho se dozvím od eurosoudruha, pardon pana Prouzy, který celý život žije z peněz daňových poplatníků, že čeští zemědělci by měli přestat brečet a zamyslet se nad efektivitou. Nerozumím tomu. Lidí v zemědělství dělá snad nejméně v historii, technologie (traktory, polní technika) je stejná jako na západě. Intenzifikace rostlinné výroby je dle mého názoru na maximu. Stejně tak živočišná výroba. Například ve výrobě mléka jsme 5. nejlepší v EU a 10. na světě. Jelikož mám možnost vidět do hospodaření některých podniků, tak vím, že bez dotací by i za těchto výrobních výsledků skončilo v červených číslech. Pan Prouza poté míchá jablka s hruškami, když uvádí že zisk farmářů a zemědělských firem je více než potravinářského sektoru. Bylo by dobré uvézt, kolik je zisk prvovýrobců a toho zbytku (což jsou například prodejci techniky, či ochrany rostlin, osiv atd.) a odečíst od toho dotace.

Korunu tomu všemu dává jistý spolek s názvem obránci zvířat. Když se podívám na sestavu této nátlakové skupiny, vidím opět jakési mladé lidi, jakousi vyměklou a zdegenerovanou mládež, která by (ač nikým nevolena) ráda zakazovala a svou obhajobu staví na něčem tak nehmatatelném jako jsou pocity. Možná by bylo záhodno těmto lidem vysvětlit rozdíl mezi hospodářským zvířetem a zájmovým. Osobně by mě zajímalo, kolik z těchto lidí se reálně zapojilo do chovu těchto zvířat. Z mého pohledu je zajímavé, že neznám absolventa zemědělské eventuálně veterinární univerzity pasoucím se na právech zvířat. Zato drtivá většina těchto individuí s titulem Mgr. se rekrutuje z ostatních vzdělávacích institucí, např. z Karlovy Univerzity. Například jedna z čelních představitelek paní Hemrová ze spolku svoboda zvířat je absolventkou výše uvedené univerzity a doktorát dělala na travních porostech. Kvalifikace jak vyšitá. Pojďme zpět k obráncům zvířat. Jejich program napovídá, že trnem v oku jsou klecové chovy slepic. Jako vždy u těchto organizací, brainwasching obsahuje vágní fráze typu: „jsou ve 21. Století nepřijatelné“ (podle koho?) nebo „degraduje živá zvířata na stroje“ (zvíře stejně jako půda není výrobní faktor?). a perlička na závěr: „Česká republika je ale bohužel mezi nejhoršími a zahraniční společnosti zde často nabízejí klecová vejce, která by si již v sousedním Rakousku nebo Německu nedovolily prodávat. Pro tento dvojí standard není žádný důvod – ani čeští zákazníci nechtějí podporovat týrání zvířat.

Nevím, o kterých českých zákaznících se píše, ale jelikož stále roste dovoz vajec, hlavně polských (z klecových chovů), tak to s podporou nebude asi tak horké. Tito aktivisté ale také zapomněli na několik důležitých věcí, jako že například v klecových chovech se dosahuje nejvyšší hygieny vajec a také u těchto zvířat je na rozdíl od podestýlkových a biochovů nejnižší výskyt parazitů. Jelikož je milému čtenáři podsouváno schéma klecový chov – schlecht, volný chov = richtig, uvedu na oplátku několik zkušeností z druhé strany barikády. Znám celou řadu lidí, kteří chtěli zvířatům (nejde jen o slepice) „pomoci“ a tak je začali chovat doma, jako že bio. Po nějaké době mi volají, že jsou ty slepice (ale i kozy, kůň) nějaké divné. Většinou zjistím, že sice zvířata „nestojí na drátkách, ze kterých je bolí pařátky“, zato ale trpí podvýživou anebo jsou prolezlé parazity. A to vše proto, že majitel nechce utrácet na plnohodnotnou výživu a už vůbec ne za veterináře. Čili na jedné straně máme prý utiskovaná zvířata s vyváženou výživou a veterinární péčí, a na druhé svobodné, ale většinou zdravotně chátrající zvířata.

Co mě na celé té věci vysloveně sere je, že to všechno zaplatíme a hned 2x. Zaprvé supermarkety (jako vždy) vycítí možnost zvýšit cenu (když už se prodává produkt s „vyšší“ hodnotou) – viz biopotraviny – samozřejmě chovatel z toho víc mít nebude, stejně tak jako v současné době mlékárny požadují po výrobcích mléka krmit krávy pouze krmivy bez GMO – ovšem jaksi zapomněli za to zemědělcům připlatit. Za druhé to zaplatíme přes zvýšené dotace zemědělcům, ať už se ten titul bude jmenovat jakkoliv. Poděkujte tedy těmto aktivistickým zoodobroserům, že díky nim opět zdraží potraviny a stát vám vytáhne opět více peněz.

Nebezpečí těchto spolků vidím také v tom, že „včera“ zakázali kožešinová zvířata, zítra zakážou klecové chovy slepic, za měsíc zakážou rybolov (i ryby mají svá práva), myslivost a za rok zjistím, že si nebudu moct dát slepici na špalek, abych si mohl udělat pořádný vývar ze staré slepice, protože zabíjet slepici na špalku sekerou je nehumááááníííííí a nedůstojné 21. století.

Úplně závěrem by se pro všechny ekologické aktivisty hodila věta pana Katody o levicových intelektuálech a holi ale použiji větu mého otce: Hladu a polských vší vám třeba!!


20.1.2019 Funes


Související články:


12345 (202x hodnoceno, průměr: 1,38 z 5)
12 055x přečteno
D-FENS © 2017