Zroody a co s nimi

A máme tady zase stávku našich soudruhů odborářů. Tentokrát však soudruzi odboráři pochopili, že stávka na železnici vlastně nikoho nezajímá a patrně se ani nepozná a tak vylezli z děr, kanálů a chatrčí ve Šlonzácku a chystají se zablokovat ulice slušným lidem.

Předně je vhodné říci, že vládní reformy, proti kterým se tahle pakáž chystá protestovat, jsou skutečně na pytel, protože nejsou žádnými reformami a nezbaví nás úchylných zrůdností, jako je povinné zdravotní pojištění a státem vynucovaný a řízený pensijní systém a stejně tak nás nezbaví přerozdělování a dalšího zadlužování. Více než třetinu rozpočtu tvoří financování stávajících doochodců a do toho nemá nikdo ze současných politiků odvahu hnout. Stejně jako se nikdo nechystá zrušit kupříkladu celní správu, výzkumný ústav bezpečnosti práce nebo statistický úřad.

Problém je, že soudruzi odboráři řešení problému také nemají a jejich protest je tak v zásadě protestem proti frustraci z vlastní neschopnosti či snad proti vlastní neschopnosti samotné. Já se nepřu, o to, zda některým z nich hrozí pokles životní úrovně, to dost možná i hrozí. Zcela zásadní fakt je ovšem ten, že daňový poplatník by neměl být tím, kdo má lidem, schopným práce, jejich životní úrověň zajišťovat. A na těchto frustrátech bohatnou a dělají si kariéru zmrdi naprosto specifické kategorie odborový předák. Každopádně demostrace proti vlastní neschopnosti je z principu účelná asi stejně, jako demonstrace proti chřipce nebo proti špatnému počasí.

Zmrdi odboroví předáci tentokrát dospěli k závěru, že stávka na železnici, v dolech a v MHD nestačí, protože by si jí patrně nikdo nevšiml a rozhodli se škodit ve větší míře. Právo na stávku totiž zajišťuje Ústava a byť se jedná o právo poněkud zmrdské (když mi mé zaměstnání z nějakého důvodu nevyhovuje, nikdo mne nenutí jej nadále vykonávat), nikdo jim to právo neupírá, ať si železničáři a horníci stávkují třeba do soudného dne, ten, kdo je zvyklý se spoléhat sám na sebe, si své potřeby zajistí jiným způsobem a nakonec se třeba ukáže, že tyhle lidi k životu vůbec nepotřebujeme. Problém je, že tohle ti Pojambíci, Zavadilové a Duškové docela dobře chápou také a tak se rozhodli zablokovat i silnice, na což zcela jednoznačně právo nemají a mít nesmějí.

A zde se opět f plný palbě projevila zbabělost české státní správy. Šéf dopravní policie Leoš Tržil (podle jeho předchozích projevů a činů ostatně také kariéristický zmrd) se nechal slyšet, že policie proti blokádám zasahovat nebude a že protiprávní jednání bude pouze dokumentovat. To ale není důvod, proč si daňový poplatník policii platí, stejně, jako tím důvodem není kontrolování dálničních známek, lékárniček a reflexních vest. Daňový poplatník si policii platí, aby mimo jiné prosazovala jeho zákonná práva proti každému, kdo se mu je pokusí nějak odepřít. Že jsou blokády silnic protiprávní, o tom se policie nepře.

Nyní si budeme citovat zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky:

§ 10
Iniciativa
(1) V případě ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, jehož odstranění spadá do úkolů policie, je policista ve službě nebo zaměstnanec policie v pracovní době povinen provést úkon v rámci své pravomoci (dále jen „úkon“) nebo přijmout jiné opatření, aby ohrožení nebo porušení odstranil.
(2) Policista má povinnost podle odstavce 1 i v době mimo službu, je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo svoboda osob anebo majetek nebo došlo-li k útoku na tyto hodnoty.

§ 11
Přiměřenost postupu
b) dbát, aby jejich rozhodnutím neprovést úkon nevznikla osobám, jejichž bezpečnost je ohrožena, bezdůvodná újma,

Odstranění osob úmyslně tvořících překážku v silničním provozu do úkolů policie celkem jednoznačně spadá. V případě blokády komunikace proto žádejte přítomné policisty o zásah a nezapoměňte je také poučit, že pokud nezasáhnou, bude na ně podáno trestní oznámení pro zneužití pracomoci úřední osoby podle § 329 nebo § 330 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník:
§ 329
Zneužití pravomoci úřední osoby
(1) Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,
b) překročí svou pravomoc, nebo
c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci,
bude potrestána odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému značný prospěch,
b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,
d) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,
e) spáchá-li takový čin zneužívaje bezbrannosti, závislosti, tísně, rozumové slabosti nebo nezkušenosti jiného, nebo
f) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.

(4) Příprava je trestná.

§ 330
Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti
(1) Úřední osoba, která při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu, bude potrestána odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,
b) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo
d) zajistí-li takovým činem jinému značný prospěch.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b) zajistí-li takovým činem jinému prospěch velkého rozsahu.

Dopravci už předem vyčíslili škody z případných blokád důležitých komunikací na miliardy korun, přičemž za škodu velkého rozsahu současná trestněprávní praxe považuje škodu nad pět milionů korun. Nebojte se v případě nečinnosti policistů takové trestní oznámení skutečně podat, jednak vás to, kromě sepsání a případného podání vysvětlení nebude nic stát a stojí to za to i v případě, že to následně státní zástupce smete ze stolu a doporučuji také získat příslušný důkazní materiál. Klidně podejte nějaké trestní oznámení i na samotné aktéry blokády, byť třeba nesmyslné (třeba pro omezování osobní svobody nebo pro poškozování cizích práv). Stojí to za to, ta rudá pakáž je silná pouze ve skupině, v davu, ve stádu, až si je budou jednotlivě zvát na služebny, budou ti vohnouti srát maggi v kostkách.

No a nakonec, nebojte se případnou blokádu objet po trávě, po chodnících, zákazem vjezdu či kudykoli jinudy. Vy jste v právu a řešíte situaci, kterou způsobil útočník (v daném případě ta rudá pakáž). Vztahuje se na vás ustanovení o předcházení škodám (§ 2 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích) a též o krajní nouzi, nutné obraně a přípustném risiku (§ 28, § 29 a § 31 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník), jen si dejte pozor, aby následek vašeho jednání nebyl horší, než to, co hrozilo (jinými slovy pokud to vezmete parkem, abyste se dostali do zaměstánání, do školy či do nemocnice, nesmíte tam přejet důchodkyni se psem).

194x přečteno