Železniční cyklobalíček (trojka stačí!)

Featured Image

Je nejvyšší čas zachránit lidské životy, které zbytečně vyhasnou na železničních přejezdech!

V lednu 2021, uprostřed celonárodního boje s virem, informovala média, že v Hradci Králové vjel cyklista pod vlak a stálo ho to život. Jen o pár měsíců pozdějí v Řeži vjel cyklista pod vlak, který ho smrtelně zranil, takže se nedočkal vítězství vědy na pandémií. V říjnu tohoro roku se něco podobného stalo u Mladé Boleslavi, kde vjel devětašedesátiletý cyklista na železniční přejezd v době, kdy tam projížděl nákladní vlak. Ani tento cyklista srážku nepřežil.

Oficiální média o těchto událostech informují povrchně a zkresleně. Začíná to už jen těmi titulky. Jaké „cyklista vjel pod vlak“? Také cítíte tu mikroagresi? Předně, politicky správné a vyvážené je informovat o takové události stejně, jako když neukázněný pirát silnic srazí chodce, tedy „vlak srazil cyklistu“. Daleko horší však je, že média okamžitě přisuzují vinu cyklistovi, ačkoli vyšetřování ještě nebylo dokončeno a nebyly prověřeny všechny aspekty legálnosti provozu železničního vozidla. Mělo drážní vozidlo v pořádku veškerou dokumentaci? Měl provozovatel dostatečný ESG sociální kredit? Byla ve vlakové četě adekvátně zastoupena všechna pohlaví, nebo lokomotivu vedl bílý páprda jako vždy? Byl provozní řád dostatečně inkluzivní? Byl ve vlaku vyhrazen dostatečný počet míst pro černé lesby na vozíku? Zcela nesprávně a nekorektně je vina ihned přisuzována cyklistovi, ačkoli strojvedoucí skoro vždy mohl srážce bez problému zabránit. Stačilo jen málo, trochu snížit rychlost jízdy.

Nedávný případ, kdy vlak srazil Avii s hnojem, přesně ukazuje pravou podstatu těchto nehod. Řidič avie s hnojem jel pomalu jak s hnojem. Pomalá jízda je bezpečná a ukázněná. Na to se přiřítil vlak nejméně šedesátkou, zničil mu Avii a rozmetal mu hnůj. Vlak následně zastavil až mnoho metrů za přejezdem. Z toho je názorně vidět, jaká je skutečná příčina těchto nehod. Je jí vysoká a nebezpečná rychlost drážních vozidel, která dosahuje mnoha desítek kilometrů v hodině.

Je zcela zjevné, že řidiči těchto drážních vozidel jezdí jako blázni. Jezdí rychlostí podstatně vyšší, než aby mohli zastavit na vzdálenost, na jakou mají rozhled. Společnost by neměla podporovat toto pirátské řádění podporované nesmyslnými a zastaralými principy, jako že na přejezdech všichni čekají, až projede vlak, protože mají za to, že vlak jen tak nezastaví. To je v zásadním rozporu s politikou preference cyklistické dopravy. Je třeba přestat se ohlížet na zastaralé fyzikální zákony a inspirovat se v již platných a pokrokových ustanoveních, jako například absolutní přednost chodců před auty.

Rychlost jízdy drážních vozidel je proto třeba snížit na bezpečnou úroveň. Experti se shodují, že ideální by byla rychlost jízdy 3 km/h. V této rychlosti je jak pravděpodobnost srážky, tak její následky podstatně nižší než při rychlostech dosud obvyklých, takže dojde k záchraně mnoha lidských životů. Jestli někdo chce na kolejích závodit, ať si jede se svým vlakem nebo tramvají na okruh ve Velimi, ale v železničním provozu se budeme chovat zodpovědně a s maximálním respektem ke zranitelným účastníkům silničního a kolejového provozu.

Mimoto se experti shodují, že při rychlosti 3 km/h mají vlaky podstatně menší spotřebu paliva a tím také méně emisí smrtícího oxidu uhličitého, který podle vědeckého konsensu způsobuje globální planetární var.

Snížení rychlosti jízdy na 3 km/h přinese i celou řadu dalších pozitivních efektů. Zatímco při současných nebezpečných rychlostech jede vlak z Prahy do Českých Budějovic asi dvě hodiny a čtvrt (tento údaj je už asi 80 let v podstatě neměnný přes stále rostoucí investice do dopravní infrastrutkruy), bezpečnou rychlostí 3 km/h to bude asi dva dny. Protože ale dál budou platit bezpečnostní přestávky, bude třeba asi osmkrát více personálu, takže vzniknou nová pracovní místa. Vydělají na tom všichni zaměstnanci, protože za služební cestu do Prahy dostanou dnes maximálně desetikoruny v cestovních náhradách, ale v bezpečných vlacích to budou stokoruny.

Dále nebudou zapotřebí nádraží a zastávky, protože cestující nebude muset na vlak čekat. Vlak počká na něho. A pokud ne, tak ho prostě dojde. Prostory uvolněné nepotřebnými nádražími se mohou proměnit v komunitní centra, kde se budou pořádat sousedské slavnosti, drag queen story hours, tedy s ohledem na rychlost jízdy spíše drag queen story days, a osvětové pořady o klimatické krizi, nerůstu, řízeném zchudnutí, očkování nebo redukci populace.

Možná by někoho napadlo, proč by vlastně někdo měl vlaky používat, když jít pěšky je rychlejší. Cestování vlakem se principiálně promění. Už nepůjde o rychlost, ale hlavně o ochranu klimatu a životní styl. Cestující bude moci ochutnat udržitelné pochoutky připravené z hmyzu, vegan a bio potraviny. V kinovagónu bude možní sledovat pokrokové filmy, které by si jinak dobrovolně nepustili, třeba Hranici od Agnieszky Holland nebo Velké nic od Víta Klusáka. Vlak samozřejmě bude vybaven rychlou bezdrátovou sítí, aby cestující mohl během jízdy čerpat objektivní a vyvážené informace. V souladu s realizací práva na korigované informace, které nám prof. Fiala přiznal, bude možné kromě veřejnoprávních využít i schválené, objektivní a zaručeně pravdivé nezávislé kanály, jako Seznam Zprávy, Aktuálně a Forum 24. Do budoucna se do vlaků může nastěhovat očkování proti covidu, jehož provádění v železniční infrastruktuře se ukázalo jako velmi úspěšný projekt, případně aplikace různých dalších genových vakcín třeba proti rýmě, kašli, nadýmání nebo kuřímu oku.

Doprava trojkou bude také mnohem plynulejší, takže bude možné snížit rozestupy mezi vlaky a vypravit jich více. Díky tomu už nebude nutné v osobní dopravě rozlišovat mezi rychlíky a běžnými vlaky, rychlostí 3 km/h budou rychlíky všechny.

Výrazná omezení rychlosti železniční dopravy přijaly nebo zvažují všechny vyspělé země. Například pokrokové Švýcarsko, kde nemáme pochybnosti o silném společenském zájmu na ochraně zranitelných účastníků silničního provozu, provozuje zcela bezpečný Glacier Express, který na cestu z Zermattu na Matterhorn (asi 300 km) potřebuje 8 hodin. Za celou dobu provozu tohoto spoje není hlášena ani jedna srážka s cyklistou. Mnoho lidí si myslí, že Indie je hnusná špinavá země, kam je rizikové jezdit i prstem po mapě. Nicméně i tam přijali výzvu pokrokové zpolitizované dopravy. Nilgiri Mountain Railway ujede 45 km za 5 hodin, což odpovídá průměrné rychlosti 9 km/h. Pořád děsivě rychle, ale je to jen první krok k ohleduplné železniční dopravě i v této zemi. Příklady dobré praxe zpomalování nebezpečných vlakových zabijáků najdeme i na našem území. V dobách, kdy ještě byla v provozu jindřichohradecká úzkokolejka se traduje příběh, ve kterém je popsáno, že strojvedoucí volal na babičku jdoucí podél trati: „Matko, nastupte si, já vás svezu“. Na to babička odpověděla: „Dneska ne, panáčku, dneska chvátám“.

Popsaná malá legislativní změna, v podstatě jen technická úprava, je natolik nepodstatná, že nevyžaduje žádnou rozsáhlou společenskou diskusi a lze ji projednat pouze v třetím čtení jako přílepek k zákonu o vinařství. Spolu s ní je nutno schválit, parlamentním slangem „prohlasovat“ ještě další legislativně-technické úpravy, které zajistí lepší soužití drážních vozidel s cyklisty, zvýšilo míru respektu k nejohroženějším účastníkům silničního provozu a napravilo dosavadní jednostrannou právní praxi. Jedním z takových opatření je povinný odstup drážního vozidla od cyklisty 15 metrů v místech, kde podél kolejí vede pozemní komunikace. To se týká i metra, pokud jede pod cyklistou v hloubce menší než 15 metrů, a kolejových vozidel na mostech a lanovek, které jedou ve výšce menší než 15 m nad cyklistou.

Tento návrh vyvolal mezi strojvedoucími značné znepokojení. Odborník na cyklistickou legislativu právník Tomáš Ksindl však vysvětluje: „Pokud nemůže strojvedoucí se svým vlakem nebo řidič tramvaje cyklistu bezpečně v předepsané vzdálenosti objet, nic mu nebrání počkat, až bude výhybka, přejet na druhou paralelní kolej a po čase se zase vrátit. A kdyby to nešlo, například z důvodu jednokolejné trati, tak se stejně nic neděje, protože při bezpečně rychlosti 3 km/h je předjíždění cyklisty vlakem velmi nepravděpodobné, a to i za situace. že jízdní kolo vede.“


 

Jak asi bystřejší jedinci pochopili, celý text je satira. Snížení rychlosti vlaků na 3 km/h, stejně jako automobilů na 30 km/h, kromě několika vyšinutých podplacených jedinců nikdo nechce. Naopak, autor se domnívá, že veškeré rychlostní limity jsou nesmysl, který si vymysleli policajti a úředníci původně za úplně jiným účelem a ve smyslu bezpečnostního opatření jsou kontraproduktivní, protože nahrazují bezpečné chování konformním. Účelem článku je ukázat, že dopravní demagogii, která se nyní aplikuje na uživatele individuální dopravy, lze úplně stejně aplikovat i na jiné skupiny účastníků silničního provozu. To, že se někdo momentálně nachází na výsluní přízně politických vyžírků není dostatečnou zárukou toho, že tam bude vždy a nesmyslná omezení, buzerace a šikana se prakticky ze dne na den může začít týkat i jeho, jak ukazuje tento příklad z cyklokomunistického Nizozemského království.

 


05.11.2023 D-FENS

12345 (270x známkováno, průměr: 1,27 z 5)
9 701x přečteno
Updatováno: 5.11.2023 — 20:56
D-FENS © 2017