Vždy je něco poprvé a tedy i tento článek je pro mě poprvé. Inspirací byl zde nedávno uveřejněný článek týkající se České pošty a jejích služeb a úpadku České pošty obecně. Můj článek se týká jiné státní organizace, a to akciové společnosti České dráhy. Úmyslně jako první uvádím akciová společnost, protože každý z daňových poplatníků je bez své vlastní viny akcionářem této progresivně se rozvíjející společnosti.
Jak to celé začalo ? V pátek dne 14. dubna jsem po mnoha letech byl nucen využít pro cestu do zaměstnání služeb veřejné dopravy, protože se můj automobil rehabilitoval v servisu. Zvolil jsem si, v dobré víře a možná i naivitě, národního dopravce České dráhy. Cesta měla být krátká, z malé obce na jižním Plzeňsku do Plzně. Odjezd dle jízdního řádu IDOSu v 7:26 ráno, příjezd do cíle 7:46. Na zastávku jsem dorazil pro jistotu o něco dříve a očekával, že pokud se něco zvrtne, odjezd bude s malým zpožděním např. v 7:30. Ale ouha. Bylo už 7:40, když se zdáli ozval rachot přijíždějícího vlaku. Zaradoval jsem se, že zpoždění sice je větší, než jsem si dělal naději, ale i tak všechno stihnu. Jaké bylo překvapení, když osobní vlak dorazil, avšak přijel z opačného směru, tedy od Plzně. Ještě jsem nepropadal trudnomyslnosti, protože vícekolejné zhlaví je v sousední obci a do deseti minut zde bude stát správný vlak. Uplynulo deset minut a zdáli se opět ozval nadějný rachot blížícího se vlaku. Ovšem přiřítil se rychlík z opačného směru, tedy od Plzně. Trudnomyslnost již byla větší, ale stále zde byla naděje, že do deseti minut je zde správný vlak. Uplynulo deset minut, a opět se ozýval rachot, sice nějaký jiný, ale přeci jen naději vzbuzující rachot. Jaké bylo překvapení, když namísto toužebně očekávaného osobního vlaku dorazila pracovní drezína naložená štěrkem. Drezína na dohled od zastávky zastavila a borci v reflexních vestách začali hydraulickou lžící štěrk přemísťovat do kolejiště. Byl to v ranní dopravní špičce, kdy jedou lidé do práce a studenti do škol, tak šokující děj, že se začala logicky nabízet otázka, zda se nejedná o teroristický čin. Tuto myšlenku jsem však záhy zavrhnul, protože za bílého dne, před zraky desítek svědků, může takovouto činnost vymyslet jen nějaký odborně osvícený vedoucí pracovník národního dopravce. Takže v konečném výsledku bylo zpoždění osobního vlaku v ranní dopravní špičce pouhých 50 minut, železniční svršek byl kubíkem nasypaného štěrku zachráněn, a negativní dopad do itineráře dalších spojů se jistě v průběhu dne také jinými dalšími zpožděními zcela vytratil. Akcionáři mohou být v klidu, protože to všechno funguje. Sice hůře než za Rakousko- Uherska, alespoň však stejně jako za socialismu. Evoluce ve veřejné dopravě chce svůj čas, s tím se holt nic nenadělá.
Nedávno zde na DF byl uveřejněn článek týkající se České pošty – zrušit a zapomenout. U Českých drah bych to viděl trochu jinak – prodat, dokud to ještě někdo bude ochoten koupit.
Co závěrem konstatovat ? Snad jen tohle: Individuální automobilové dopravě zdar, zdar, zdar.
28.05.2023 AJ1618
Související články:
- Kolik železničářů je třeba na výměnu žárovky (3.11.2024), Pan Krampus
- Národní dopravče, idi na chuj! (7.7.2022), D-FENS
- Na jiné koleji (24.1.2017), Jan Gutbayer
- Jeď, jeď, cestuj, žij! (1.1.2017), D-FENS
20 050x přečteno