V tomto díle se podíváme na na RenoLink, který umožňuje diagnostiku (a nejen tu) automobilů (alespoň některých modelů) následujících značek:
- Renault
- Lada
- Dacia
- Nissan
- RSM
- Daimler
- Alpine
Článek se dále bude zabývat verzí Renolink 1.99 v anglické lokalizaci; jiné verze mohou mít odlišné postupy a podporovat jiné vozy (seznam podporovaných automobilů touto verzí je na konci článku).
V dalších dílech bych se poté rád věnoval diagnostikám VCDS (VAG-COM; pro koncern) a ELM 327 (čínské zobrazovátko chyb pro všechny možné automobily).
Upozornění
Ještě než začneme, musím vás upozornit, že RenoLinkem lze automobil naprosto v pohodě zničit. Vše, co uděláte, je váš problém, a autor článku nijak neručí za jeho správnost, za to, že jste si koupili neoriginální diagnostiku, za chyby v programu, za chyby v kabelu, za to, že jste přisli o záruku, za to, že Vám nějaký software zaviroval počítač a ukradl kreditku, za to, že jste se hrabali v něčem, o čem absolutně netušíte, jak funguje, ani za to, že jste někam klikli a auto už nejede. A dokonce ani za to, že vám nějaký škodlivý software vyleze z toho VirtualBoxu níže. Prostě a jednoduše, pokud si něco zkurvíte, je to jenom váš problém. Já jsem vás varoval. Článek může mít v jakémkoli bodě chybu, autor je pouhý amatér.
Co budeme potřebovat
Potřebovat budete následující:
- CD-ROM mechaniku (pravděpodobně; lze zakoupit externí za cenu okolo 500 Kč).
- Internet.
- Notebook s podporou virtualizace (téměř všechny notebooky novější 10 let).
- nebo: Vyhrazený notebook (může být i bez podpory virtualizace).
- Základní technické dovednosti.
Zakoupení
Abychom mohli diagnostiku začít používat, musíme si ji nejprve zakoupit. Zakoupení Renolinku je složitá věc; bohužel mi dodnes není jasné, která verze je zaručeně pravá a která verze je pouze levnou a na první (a i druhý) pohled stejně dobře fungující kopií. Software včetně kabelu lze zakoupit opravdu všude, stačí použít vyhledávání namátkou na následujících webech:
Pokud si chceme ověřit, zda námi vybraná verze kabelu a software k zakoupení je ta pravá, můžeme zkusit kontaktovat autora software na e-mailové adrese gabigafu@hotmail.com . Bohužel vám ale nemohu říci, zda tato e-mailová adresa skutečně patří autorovi software; získal jsem ji stejně, jako ji můžete získat vy – vygooglil jsem ji. Dále se mi ještě podařilo vygooglit fórum mhhauto.com, které se Renolinkem zabývá, a to například v tomto tématu. Zda můžeme toto fórum použít k nákupu originálního software, nebo se jedná o další podvodný web nabízející software upravený Číňanem, si netroufám tvrdit.
Instalace VirtualBoxu
Vzhledem ke skutečnostem, které uvádím v části „Zakoupení,“ bych všem důrazně doporučil instalaci do virtuálního prostředí. Jde o to, že pokud náhodou získáme verzi, která byla upravena Číňanem, nikdy nevíme, co všechno obsahuje navíc a co nám nakonec z počítače ukradne. A nakonec mi přijde i ten originální software vcelku pochybný.
Pokud si na diagnostiku vyhradíme notebook, který budeme používat pouze pro ni a už nikdy na nic jiného (a nebudeme jej připojovat k žádné síti), nebo použijeme jiný virtualizační software s podporou USB passthrough, můžeme tento krok přeskočit.
Nyní k samotné instalaci – instalace je jednoduchá. Stačí si stáhnout VirtualBox z jejich webu, poté se instalace provádí jako u každého jiného software (prostě klikáme na „Další“). Pokud by se někdo někde zasekl, může se podívat například na následující video na YouTube.
Instalace VirtualBox – Extension Pack
Po instalaci VirtualBoxu musíme ještě nainstalovat „VirtualBox – Extension Pack“. Toto rozšíření zlepšuje podporu USB passthrough, kterou potřebujeme k tomu, aby naše virtuální Windows mohly později komunikovat s kabelem připojeným k automobilu.
Instalace je opět jednoduchá: stáhneme „Extension Pack“ z webu VirtualBoxu a poté provedeme instalaci následujícím způsobem:
- Zapneme VirtualBox
- Hamburger Menu (takové tři čárky + tečky) vedle Tools
- Rozšíření
- Install
- Vybereme stažené rozšíření
Instalace je opět ve videu na YouTube.
Instalace Windows
Nyní nám zbýva vytvořit virtualní počítač ve VirtualBoxu a nainstalovat Windows.
Před samotnou instalací si musíme ještě stáhnout instalační iso Windows 10 a to zde.
Po stažení musíme samozřejmě dořešit licencování – zakoupit potřebnou licenci pro instalaci Windows, aby bylo vše licenčně v pořádku.
Vytvoření Virtualního počítače:
- Počítač → Nový
- Vybereme verzi Windows a zadáme název, ostatní parametry by nemělo být potřeba měnit (ale změnit si je samozřejmě můžete).
- U „Iso Image“ klikneme na šipku, vybereme Jiné a najdeme iso instalace Windows (to co jsme předchvilkou stahnuli).
Celé by to mělo vypadat nějak takhle:
Před samotným spuštením virtuálního počítače ještě zakážeme tomuto počítači síť:
- Klik na virtuál (renolink)
- Nastavení
- Síť
- U „Připojena K:“ vybereme „Nepřipojeno“
Nyní můžeme virtuál spustit a provést instalaci Windows. Instalace probíhá úplně stejně jako na fyzickém počítači. Jediný rozdíl je, že kvůli nemožnosti připojení k síti musíme Windows instalovat s lokálními účty. Při instalaci tedy vybereme „Účet offline“ (pokud je síťová karta zakázaná, bude tato volba v aktuálním ISO Windows 10 dostupná).
Pokud instalace končí chybovou hláškou „Nebylo možno načíst <ProductKey>“, můžeme chybu jednoduše opravit podle návodu ve videu.
Pokud by se vám nepovedlo virtuální počítač spustit, může to být způsobeno tím, že máte vypnuté VT-x (AMD-V) v BIOSu. Tuto funkci budete muset zapnout. Postup se bohužel bude lišit notebook od notebooku, doporučuji googlit něco jako „enable VT-x váš notebook“. Jak to může vypadat, se můžete podívat například zde.
Po instalaci Windows je potřeba do něj doinstalovat ovladače VirtualBoxu, to provedeme následovně:
- Zařízení
- Vložit obraz CD disku s přídavky pro Hosta
- Tento Počítač (ve virtuálních Windows)
- D: (CD-ROM)
- Spustíme VboxWindowsAdditions
- Nainstalujeme (stačí klikat na další)
Pro větší bezpečnost ještě vypneme Sdílenou schránku:
- Zařízení
- Sdílená Schránka
- Zakázat (Disabled)
Instalace RenoLink
Nyní k samotné instalaci RenoLinku. K mému zakoupenému kabelu dorazil software RenoLink uložený na CD. Pokud se vám to také stane, budete potřebovat CD mechaniku (nebo někoho s CD mechanikou, kdo vám vytvoří ISO).
RenoLink budeme instalovat do vytvořeného virtuálního počítače (nikoli na Windows, které běžně používáme!). Abychom dostali obsah CD do virtuálního počítače, provedeme na nastartovaném počítači následující:
- Zářízení
- Optické Mechaniky
- Vybereme naší mechaniku
A tím je to hotovo. Nyní můžeme obsah CD vidět normálně v „Tento počítač“ – jednotka D:
Nyní k samotné instalaci. Postup se bude pravděpodobně lišit – na CD bude pravděpodobně nějaký návod k instalaci. Budeme hledat něco jako README.txt, INSTALLATION.txt apod. Tohle musíte bohužel zvládnout beze mne.
Zapojení Kabelu
Nyní můžeme zapojit kabel – jednu stranu do auta a druhou stranu do notebooku. Bohužel ale nic není tak jednoduché, jak se zdá. Aby nám vše fungovalo v našem virtuálním počítači, musíme ještě VirtualBoxu říct, které USB zařízení má předat do virtuálních Windows. To provedeme následovně:
- Zařízení
- USB
- Náš Kabel – může být pojmenovaný různě, nutno odhadnout z názvu (pokud nebudeme vědět, tak kabel odpojíme a poté se znovu do menu podívame, co že nám to zmizlo pryč).
Pro uživatele linuxu: pro USB passthru je potřeba být ve skupině vboxusers (na většině dister; a pak odhlásit/přihlásit).
Spuštení RenoLinku
Nyní nastartujeme (pokud nastartování není možné, tak alespoň zapneme klíček – zmáčkneme start bez spojky/brzdy) a můžeme RenoLink spustit. Jednoduše najdeme na ploše jeho ikonu a spustíme jej.
Po spuštení se nám ukáže následující okno:
Výběr automobilu a scan jednotek.
Nyní budeme potřebovat najít kód našeho vozu (budeme používat funkci scan, která bez výběru konkrétního modelu běží několik hodin).
To provedeme následovně:
- File
- Vehicles
- Najdeme náš vůz
- Zapamatujeme si jeho kód (první hodnota v levém sloupečku), například pro Twingo to bude x06.
- Okno zavřeme
Nyní musíme spustit scan dostupných jednotek, to provedeme následovně:
- Dalekohled
- V adressing.xml klikneme na browser
- Vybereme složku s kódem našeho auta
- Zvolíme addressing.xml
- Klikenem na „Scan“
- Počkáme na dokončení Scanu
- Nalezené jednotky se automaticky přidají do „Ecu“ listu hlavního okna
- Klikneme na Close
Tím máme vše připraveno a můžeme začít RenoLink používat.
Práce s chybami
Pro zobrazení chyb si vybereme jednotku, ze které chceme chyby vyčíst, v ECU Listu v hlavním okně, a poté klikneme na poslední červený vykřičník (ten, který má pod sebou křížek).
Pokud budete chtít vyčíst chyby motorové jednotky, pravděpodobně bude označena jako ECM nebo Injection.
Pro smazání chyb klikneme na „Clear DTC.“ Chyby z některých jednotek se dají mazat pouze v případě, že není nastartováno (ale je zapnuté zapalování).
Čtení hodnot a nastavovaní parametrů
Pro pokročilejší použití musíme vybrat jednotku v ECU a poté kliknout na zelené tlačítko „Play“ (které se poté změní na červené tlačítko „Stop“). Následně můžeme ve „Screens“ přepínat mezi jednotlivými obrazovkami a napravo se nám budou zobrazovat hodnoty, které nám jednotka zasílá.
Některé obrazovky umožňují i zápis nebo jiné akce. Například na obrazovce níže můžeme provést inicializaci škrticí klapky nebo zapsat určité hodnoty do řídicí jednotky a ručně ji inicializovat.
Problémy RenoLinku
Kromě toho, že některé texty jsou ve francouzštině (viz poslední screenshot), jsem narazil na problém, kdy sken dostupných jednotek vyvolal zobrazení nefunkčního ESC na palubovce. Stačilo ale vymazat chyby v modulu ABS a vše se vrátilo do normálu.
Podporované automobily.
- Zde uvádím seznam automobilů, které jsou viditelné v mé verzi Renolinku.
- Verze 1.99 je přibližně 3 roky stará, takže je pravděpodobné, že novější automobily než 3 roky s ní nebudou plně fungovat.
13.10.2024 ZJEB
Související články:
- Diagnostika spalováku #1: Kupujeme káru (12.2.2024), Motor_Doktor
7 994x přečteno