Dnes jsem se odhodlal k tomu, abych si přečetl programové prohlášení Paroubkovy vlády.
Je to nesporně zajímavý text ke studiu. Kromě deklarativních částí (vláda bude svojí existencí a drahým státním donucovacím aparátem podporovat hospodařský růst, který si dokonce chce i plánovat, vláda bude podporovat malé a střední podnikání, zejména tím, že ho bude dusit spoustou pravidel, dokumentů, formulářů, poplatků a daní, vláda bude podporovat rodiny s dětmi, zejména tím, že ekonomicky aktivní osoby ze středních vrstev, jež chtějí rodiny zakládat, obere o většinu jejich příjmů apod.) obsahuje i části, kde opravdu něco slibuje. Jde zejména o prohlášení „Záměrem vlády je, aby v každém případě, tedy i pokud bude Smlouvu o Ústavě pro Evropu schvalovat Parlament České republiky, byla tato ratifikována tak, aby mohla vstoupit v platnost v druhé polovině roku 2006. Vláda zajistí informační kampaň k Smlouvě o Ústavě o Evropě s cílem poskytnout občanům kvalifikované a objektivní informace o důsledcích její ratifikace ve všech oblastech života České republiky.“
Co toto prohlášení znamená? To znamená jediné. Že stát bude z našich daní financovat mediální kampaň, která nás má přesvědčit, že Smlouva o Ústavě pro Evropu je dobrá věc. Stát, nikoli politická strana, nikoli občanské sdružení, nikoli soukromá firma. Stát za peníze, o které daňové poplatníky připravil, bude týmž daňovým poplatníkům provádět brainwashing. Pokud chce někdo udělat kampaň na cokoli, musí tak učinit za své zdaněné peníze. Kromě vlády. Kampaň bude, to už známe, stát několik stovek milionů korun a pokud bude provedena kvalitně (což patrně bude, vláda tu kampaň totiž pouze zadá soukromé firmě), tak řadu zmanipulovatelných voličů přesvědčí – s tím, že se stokrát opakovaná lež stane pravdou, přišel totiž už Joseph Goebbels.
V daném případě nejde ani tak o to, jestli je Smlouva o Ústavě pro Evropu dobrá věc nebo ne, ale o to, jakým způsobem je občanům předkládána a vůbec o skutečnost, že si ten, kdo nám má sloužit, dovoluje nám říkat, co si o nějakém problému máme myslet. To už tu v průběhu posledních sta let bylo – jednou nám to chtěli diktovat němečtí okupanti, podruhé naši komunisticky smýšlející spoluobčané.
Jak se tomu můžeme bránit? V daném konkrétním případě snadno – tím, že zkrátka v referendu Smlouvu o Ústavě pro Evropu nepřijememe. Ne proto, že by byla špatná, ale proto, že se nás naši volení zástupci pro její přijetí snaží za naše vlastní peníze zmanipulovat a ještě drze doufají, že jim to (opět) vyjde. Proto, až se příští rok referendum bude konat, jděte tam a hlasujte. Ne proti Evropě, ale proti pokusům o manipulaci s vašimi názory.
(Zatím nikdo nehlasoval)