S tezí, že „dílny“ dokážou i dítěti alespoň trochu disponovanému k fyzické práci tuto práci znechutit, nesouhlasím.
Ale jinak jsem si rád zavzpomínal na pana učitele Trmala (řečeného „Tonda“). Na jeho obhajobu před nezainteresovaným publikem bych rád dodal, že pracovní vyučování samozřejmě nebyl jeho hlavní předmět, byl to především fyzikář – a fyziku učil (soudě třeba dle toho, že spoustu věcí ze základní fyziky nemusím ani dnes, po čtyřiceti letech, vyhledávat v tabulkách, či na internetu) poměrně dobře.
Ano, byl to občas poněkud temperamentnější učitel, a my, tj. ta sígrovitější část žactva, jsme od něj čas od času dostali pár pohlavků – stejně jako od matikáře (a tělocvikáře) na témže ústavu, Zdeňka Kohouta.
Nemyslím si, že by toto „fyzické trýznění“ na nás zanechalo nějaké negativní následky. Já oba jmenované zcela jistě řadím do (přinejhorším) top five pedagogů, se kterými jsem se během svého edukačního procesu potkal. A z toho také zřejmě vyplývá, že právě z matematiky a fyziky mi toho nejvíc ulpělo…
Sysop
Jako kluk jsem samozrejme ‚dilny‘ taky absolvoval, nektere veci jsem se tam i naucil a mnoho let pak mel modelareni jako konicka.Dodnes mam brousek, ktery jsem si v dilnach vyrobil ze dreva (dve desticky, z toho jedna s kouskem tlusteho viatexu, ktere se stahuji dvema srouby s kridlovkama a zvenci se na to uchyti smirek), pouzivam ho prakticky porad. Je mensi, nez „profi“ plastove cinske a lip v tom drzi smirek, nez v gumovem brousku s hrebiky z Bauhausu. Nemuzu si stezovat.
Kritizovat umi kazdej blbec, ale jak mlade lidi, kteri maji obe ruce levy, aspon trosku pritahnout k manualni praci, to nikdo nevi. Na dedine je to celkem sranda, k tomu pritahne deda, nebo fotr. Ale ve meste, pokud rodina nema aspon garaz, taxi vyrostek na onen pilnik ani nesahne. A ze vsichni ve meste skonci v kancelarich? A nebo jako inzenyri a doktori? Jo, to odnekud znam…
Fialovy Krokodyl
No v dílnách je asi nepřitáhnou. Možná takhle kdyby kluci stavěli dron, nebo tak. A když si městský hipster pořídí dítě, tak děcko bude za pár let tak matlat display rychleji než tatínek s maminkou a něco dělat v propoceném triku se mu chtít nebude. Taky už děckám nic nedovolí, já si míchal vývojku na fotky, leptal plošné spoje, navíjel transformátor a dělal usměrnovač, aniž by mne zabil proud…:-), stál dvakrát do měsíce na Ábíčko, abych si mohl slepit vystřihovánky, rozkládal po bytě mašinky TT a později se dohadoval s tátou, jestli si budu moci připíchnout Commodore C64 na cinch od telelvize a programovat, nebo budeme koukat na televizi…
Je mi dnešních dětí trochu líto…
Sysop
Jo, panecku, to ja jsem televizi otevrel, vrazil tam rele a poustel z C64 rovnou videosignal na vstup za demodulator. Tatik muj zasah malem nerozdejchal, protoze ta Toshiba byla z Tuzu a bony sehnal kurva blbe a kurva draho. Muj argument, ze cisty videosignal je nepomerne qalitnejsi, nez modulovany a nasledne demodulovany pres UHF, nejak nebyl s to akceptovat.
Nasledne jsem jeste predelal rodinny kazetak, aby komunikoval s C64 a to byla posledni rana, protoze pak uz jsem se dostal do Rajchu (aniuz nevim, jestli to bylo uzv ’89, nebo ’90) a tam koupil v bazaru tri elektroniky s mechanikama od Commodore floppy a doma z toho slozil a opravil jednu funkcni :-)
Fialovy Krokodyl
Tak to těžká závist. Já zůstal u C64 s kazeťákem, taktéž trochu upraveným. Měl oranžové čudliky a dovážel se tehdy z MLR…:-) Pokud měl dobrý den, tak jsem program nahrál už napotřetí. Nicméně někdy ca v 1988 jsem si pořídil Commodore Amiga 500 s rozšířením paměti na 1 MB! Stalo to tehdy majlant. Ještě ji mám někde doma na půdě…:) Moc pěkný kousek, vůbec nechápu, proč když vyrukovali s tak úžasnou platformou na trh tak pak firma zanikla…
Sysop
To madarsky mago s megaoranzovyma cudlama se tusim jmenovalo MK 27. Takova cihla, pamatuju. Problem cteni byl v nastaveni hlavy a optimalni predmagetizaci. Muselo se s tim trosku pohrat.
Commodore sezraly ATcka. Boot z HD proste byl in a umoznoval lepsi modifikace, nez boot eprom na sbernici s premapovanim Kernelu. Jo, ze to take prineslo viry, to uz je jina story. Konkretne C128 byl naprosty unikat, kde Motorola a Zilog sdilely pazmet, pritom kazdy ten procesor pouziva jinou architekturu. Genialni napad na tu dobu.
CzechDave
Commodore měli zbohatlíci a děti soudruhů :D. To my, plebs s klonem ZX Spectra ze Skalice, měli omezenější možnosti. Já takhle experimentoval s rodinným videopřehrávačem a M-kem, chtěl jsem na videokazety nahrávat v první fázi úvodní a závěrečné titulky, v druhé fázi i titulky přímo do obrazu. Nějaké úspěchy jsem měl, ale než jsem vychytal mouchy, začal jsem se zabývat programováním jednočipů a na hrátky s videem nebyl čas. Samozřejmě že jsem to dělal tajně, jinak by mě naši asi přetrhli :).
Sysop
No prave ja jsem mel tu vyhodu, ze cele prazdniny jsem stravil brigadou v modricke cihelne, kde jsem s muklama vyrabel cihly a za prazdniny to hodilo skoro pet tisic, ergo jsem se stal zbohatlikem. K tomu mi soudruh kulak jeden dedecek prispel, druhy soudruh statni rozvracec dedeck prispel, neco dali rodice a taxem kyzenych devet tisic korun ceskoslovenskych poslepoval a v Tuzu si ho mohl s pulrocni cekaci dobou zaplatit. To je ta vyhoda tech zbohatliku ;-)
Samozrejme o periferiich jsem si mohl nechat zdat, takze to uz jsem si musel vyrobit. A co se pamatuju, taky jsme delali s kamaradama experimenty s prepinanim videosignalu a prolinanim s televizi. Ale i kdyz jsme pretaktovali Motorolu na dve mega, tak to byla bida a utrpeni, prepinat se dal jen cely radek a muselo se to stihnout, kdyz se paprsek vracel pro nakresleni dalsiho radku, jinak to bylo videt. O nejakem ECL jsem si tehdy mohl take nechat zdat. Kdyz na Orli v Tesle dostali tantaly, tak tam na ne stala frontu cela Morava modelaru, natoz pak nejaci brouci.
Vyhoda byla, ze kamaraduv tatinek, uvedomely to komanc, jezdil na zahranicni montaze a do Evropy to bral pres Zurych, takze hodne soucastek nam vozil. Jo, kde jsou ty casy…
Fialovy Krokodyl
Já se stal zbohatlíkem tak, že mi vypršela nějaká dětská spořící pojistka u České státní pojišťovny. Tak jsem ještě něco přidal z chmelových a bramborových brigád a koupil si za ty peníze Amigu.
Naše málem ranila mrtvice oba dva, když jsem to přitáhl domů a argumentovali tím, že „Vždyť už jeden počítač máš tak na co potřebuješ druhý?“ Je to zcela kouzelná věta, zkuste se nad tou logikou zamyslet. Tehdy byly prostě věci na 20+ let, auta, pračky, boty… Výpočetní technika s se bou přinesla i zcela jiný pohled na trvanlivost věcí a jejich morální zastarávání….:-)
Pak to ale převzal ostatní průmysl…:-/
Fialovy Krokodyl
Nebyl to Didactic gama? :-)))
CzechDave
Nebyl. Gamu měl bráchanec, to bylo moje úplně první setkání s počítačem jako takovým, to mi bylo nějakých 11 let. Strejc k tomu někde sehnal i termotiskárnu Robotron K6304, takže bráchanec mohl tisknout, i když neměl co. Já ve druháku na střední dostal prachy od našich (1991) a koupil jsem si v libereckém OD Ještěd Didaktik M, tehdy v brutální slevě z nějakých 6900 na 2990 Kč. Ten rok jsem si už našel brigádu o prázdninách, takže jsem si vydělal na tiskárnu Gamacentrum 01, „kazetopáskovou paměť“ KP311 – takto překopaný walkman / diktafon, ale fungoval hodně dobře, asi dvacet kazet s hrama, originální joystick od Didaktiku a svůj první legální SW – geniální Desktop a kazetu s doplňky do Desktopu KUD od Proximy. Na tom jsem psal ročníkovky a dopisy a byl jsem king, co už nemusel psát ručně :). Šetřil jsem si tehdy na disketovku Didaktik D80, která tehdy stála neskutečné prachy, jenže pak jsem začal využívat školní počítače a pak jsem si koupil vlastní PC.
Dodnes ale Didaktika M mám, včetně teliny Merkur a her. Když mám nostalgickou, tak to vytáhnu, sestavím a pařím hry na osmibitu.
Fialovy Krokodyl
Jo já ten maďarský zázrak nakonec taky rozchodil, ale už je to dávno tak si detaily moc nepamatuju. Spíš to, že jsme se o to přetahovali se ségrou, která v pubertálním rozpoložení potřebovala poslouchat furt jednu písničku dokola mnoho hodin a měla to nahráno snad na emgeton, takže jsem ten kazeťák furt musel před použitím čistit.
CzechDave
…protože nebyla kompatibilní s platformou PC. Tedy byla, daly se sehnat nějaké softwarové i hardwarové emulátory, ale nikdy to při tehdejších HW možnostech nebylo použitelné na nějaké slušné úrovni. Amigu 500 dostal kamarád někdy těsně po revoluci, protože tatínek byl horník a prachy nebyly problém. To jsme k němu chodili slintat a on, lump jeden, se choval jak někde v pašalíku a přiděloval svým oblíbencům právo hraní jedné hry na deset minut :D.
Jinak A500, A600 byly nádherným příkladem domácího mikropočítače, celkem výkonný procesor, hodně paměti, možnosti připojení profi periferií (HDD, tiskárny, skenery), ovládání myší, prostě na tehdejší dobu bomba :).
Sysop
Do Amigy byly AT karty, mozna bych ji nekde doma snad i nasel. Na tehdejsi dobu to bylo letadlo. Jina vec ovsem byla, co tehdy s tim. Slusovice delaly svoje slavne TNS do podniku, ale nosit nejaky (jaky?) data na floppynach nemelo valny smysl. Mezi lidma spis frcela CP/M s podporou MFM, coz bylo levnejsi, dostupnejsi a pro tahani textovych souboru dostatecne. Malokdo mel doma vykon, na kterem jel aspon trojka Autocad.
CzechDave
Slušovice uměly i školní / domácí mikropočítač TNS HC08 s procesorem Z80, ale bohužel nekompatibilní se ZX Spectrem. Jinak to byl hodně vybavený stroj, až 256 kB RAM, vestavěný modem, širokou nabídku konektorů pro periferie, slušnou klávesnici atd. Jenže tehdy se údajně centrálně zaváděly IQ151 a pro TNS HC08 už nebylo místo. K tomu se měly údajně chystat i periferie typu tiskárna, disketovky, jednoduché síťové prvky apod.
Fialovy Krokodyl
Tyjo, úplně jsem při tom článku propadl nostalgii. Asi do 4. třídy jsme vyráběli s tehdejší třídní učitelkou takové skvosty, jako kvedlačku z patra vánočního stromečku, nebo jsme vyšívali na kanavu, nebo jak se ten kus hadru jmenoval. Křížky, čárky atd. Protože to kluky moc nebavilo, tak jsme morseovkou vyšívali do kanavy nápisy jako pica, nebo Sparta.
Později v dílnách když už došlo v osnovách k genderové separaci na tělocvik a pracovní výchovu, tak jsme měli za úkol vytvořit dřevěnou palici a namořit ji lihovým mořidlem, nebo jsme odporovým drátem vyřezávali z polystyrenu písmenka na prvomájovou výzdobu. Holky se snad učily vařit, nebo co. No a pozemky, to byla klasika, to jsme pleli motyčkami škvárovou běžeckou dráhu, která furt zarůstala travou, protože byla 200m dlouhá a dětičky dvoustovku neběhaly, jen šedesátku nebo stovku…. jojo, to byla idylka.
Sysop
Trava se za blahe komunisticke pameti liqidovala Travexem a v pripade bezeckych drah se nasel i Zeazin.
pzkudk
Jako mládež jsme Travex používali na úplně jinačí věci než likvidaci trávy :-)
A přijde mi skoro škoda, že se u nás už neprodává. To byl o tolik méně účinný než glyfosfáty?
Kilo Travexu stalo 8 Kcs, byla to smes 3:1 chlorecnanu sodneho a kuchynske soli. Za par babek fura prdele, kdyz se do toho pridala nejaka horlavina.
Travex fungoval vytecne, lehce kontaminoval zeminu, takze na jednu sezonu byl pokoj. Nic dalsiho nezpusoboval, rokladal se na kuchynskou sul. Jenze koho kurva zajima nejaka sragora kilo za 8 Kcs na sezonu, kdyz Monsanto nabizi krasnou vodicku, litranek za tri kola, ktera se musi aplikovat furt dokola, protoze nalet hlavne – jako bonus je v sprayi karcinogenni, takze strikajici zemedelec na to muze jednou mit fajn vzpominky.
Fialovy Krokodyl
No my pleli tu dráhu furt dokola, dokonce jsem později dospěl ke konspirační teorii, že tam snad jiné třídy tu trávu opět v rámci pozemků sely a zalévaly. Tato konspirační teorie se vynořila za bezesných nocí které jsem trávil jako dozorčí roty u našeho vzorného pluku. To prostředí tam mne k této myšlence tak nějak inspirovalo samo.
Fialovy Krokodyl
Ještě podotýkám, že soudružka učitelka nikdy nápisy morseovkou nedešifrovala, protože ji neuměla, neučila totiž brannou výchovu…:-)
gogo
Já z toho mám trochu děs…Před mnoha lety jsem absolvoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Ječné. Kdysi to byla opravdu špička a vyžil jsem s tím, co mi dala, v podstatě dodnes. Trochu děs byl, že když jsem se po třiceti letech zajímal, jak škola funguje, zjistil jsem, že tam jsou pořád ti samí vyučující. Tak jsem se trošku orosil…Ale jak už někdo napsal, budujeme vědomostní společnost a takové detaily, jako něco vymyslet a vyrobit, případně opravit už nikoho nezajímají.
Až jednou přijde ten slavný blackout a týden nepůjde elektrika a internet, tak nastane konec světa
Fialovy Krokodyl
Pochopitelně centrální plánování v provedení místní věrchušky je na hovno. Alespoň plánovat bolšáni trochu uměli, i když jinak pán Bůh s námi a bolševik pryč.
Osobně si myslím, že to vyřeší ruka trhu. V momentě, kdy řemeslník dostane srovnatelné, nebo větší peníze než nějaký picmoch z kanceláře, tak řemeslníci budou. No a ta doba se blíží.
Taxman
Řekl bych, že ta doba už tu je. Standardní kancelářská krysa s VŠ je v Praze ráda za 30-50 tis. Kč čistého měsíčně, ve státním sektoru ani to ne. Šikovný řemeslník si dokáže přijít na dvojnásobek. Rozdíl je ale v tom, že v kanceláři může dost zaměstnanců čtvrtinu pracovní doby strávit na Internetu a má měsíc placené dovolené, zatímco řemeslník se musí pro ty prachy pěkně otáčet.
shane
Jenže srovnáváš nesrovnatelné. Když už chceš srovnat standartní kancelářskou krysu tak se standartním řemeslníkem a špičkového řemeslníka se špičkovým VŠ. Šikovnej řemeslník si vydělá slušný peníze, ale strop má tak o řád níž než schopnej VŠ. A standartní řemeslník na tom zas tak úžasně není.
shane
Doprdele. StandarDní… No co už, jsem nachcípanej.
servisdok
Dfensi, Vás samotného nevedl v klukovském věku k nějaké činnosti táta? Nevypozoroval, co by Vás tak asi bavilo či přímo baví a nezkusil to podpořit?
Nezaměňovat prosím s přihlášením a zaplacením nějakého víceméně nahovno kroužku ve škole.
Prostě doma – neřek Vám táta „hele deme spravit ten plot“ nebo tak něco? Pokud ano, je to v pořádku. Chci tím říct, že dnešní děti by i kolikrát šly něco smysluplného dělat s tátou. Jenže on není doma, vrací se v šest večer z práce, orvaný jak borůvky a nakonec ten plot spraví sám, v neděli dopoledne, když Vy ještě spíte. A co teda má děcko dělat? No baví se pičovinama, tak jako jeho vrstevníci, co mají rodiče úplně stejně nahovno, nemají na ně čas a všecko jim kompenzujou prachama na in krámy, aby se necítilo děcko sociálně vyloučený…
Posralo se to v momentu, kdy většina rodičů přestala mít na svoje děti čas. Můj táta měl jistou práci, ze které jsme dobře vyžili a skoro každý den, pokud něco nesháněl, byl ve tři doma stejně jako máma. A buď se šlo kutit něco na baráku, anebo s klukama ven – nikdo mě do ničeho nenutil. Rozumnej rodič ví, že když bude děcku cokoliv nutit, skoro navždy mu to znechutí.
Dnešní rodiče, aby mohli zůstávat v práci dýl, tak přihlásí děcka a platí jak mourovatí všelijaké kroužky a kluby, kam děcko chodí nerado a proto, že doma samo být nemůže. Když vidím nabídku zdejšího DDM, blil bych a zároveň bych tam šel té pizdě nafackovat, co tomu řediteluje. Ve vedení DDM má být baba a chlap, ne tři pizdy, co vymýšlejí nové a nové klubíky a klubíčka pro buzeranty. Měl by tam být i chlap, třeba modelář, co by děckám ukázal, jak lítá RC bugina s pořádným spalovákem.
Ano, za mého mládí byly kroužky smysluplné, protože měly kvalitní vedení lidma, které to zároveň bavilo, škola to finančně podporovala a mělo to atraktivní náplň. Dnes na nic nejsou peníze a stojí to za hovno, děcka na sebe 2 hodiny čučí u stolu naproti sobě a vystřihujou nějakou píčovinu od sponzora.
Fialovy Krokodyl
Mimochodem, všiml jste si, jak strašně zmutovala literatura pro kutily? Já brousím po antikvariátech a kupuju knihy o všech možných řemeslech a činnostech, co vyšly do roku 90. Nejlepší úlovek se mi podařil v kadibudce kterou jsem boural, když jsme koupili a přestavovali dům. Potom, co jsem se odhodlal ji otevřít, což bylo tak možná půl roku po koupi, jsem tam na „prkýnku“ našel, naštěstí nepoužité, skvosty na téma nábytek a stavba lodí i s kompletními výkresy. No nádhera.
Moderní knihy pro kutily vám řeknou v rámci reklamy, jaké máte koupit lepidlo, ale když Vás zajímá jak složení a jak namíchat klih, to aby člověk hledal s lucernou. Totéž obchody. Ještě v devadesátých letech byly takové ty domáci potřeby a železářství, kde bylo možno koupit opravdu všechno. Dneska…? :/
pzkudk
Dneska se to dá sehnat taky a ještě víc. Jen se toho část přestěhovala na eshopy a z toho ještě část mezi průmyslové dodavatele, ale tam už se dá sehnat opravdu úplně cokoliv. S tou literaturou je to ale bohužel skutečně špatné :-(
Fialovy Krokodyl
No, ten internet pomůže, hlavně v elektronických součástkách je skvělé, ale jinak je to často když nechcete celou bednu…tak v malém, nebo bez IČA neprodáváme…
Literatura je zcela tragická. Taková polytechnická knižnice dřív, to byl skvost. Třeba přehled astronomie, to je nádhera. Dneska? Vůbec tam není pořádný text… to je jak pro školku. Namalované planety…přes dvě strany, formát snad A1 a není tam ani Keplerův zákon ani základní názvosloví…jen plky plky a barevné obrázky. Ale ne fotky… namalované. No běs. Sháněl jsem něco pro dceru a byl jsem strašně zklamán. Prostě takoví borci jako Grygar, ale třeba i Zamarovský, se dnes už nerodí. Bída.
jmak
Stran astronomie/fyziky bych si dovolil oponovat. Minimálně pánové Podolský s Cejnarem jsou skvělí, viz třeba popularizační přednášky na MFF nebo brněnské hvězdárně (najdete na Youtube). Fotek planet a vesmíru vůbec jsou v archivu NASA mraky. Nové knihy možná stojí za houby, ale celkově je těch zdrojů k dispozici mnohem víc.
Fialovy Krokodyl
Určitě se zdroje najdou.
Ideálně bych si ale představoval nějakou knihu… Je to pro 12-leté dítě, a jakkoliv je internet skvělým zdrojem informací, kniha má ještě další vlastnosti. Není tak snadné od ní driftovat k jiné informaci, která se vnucuje a vypadá atraktivně a neodkladně (youtube) a potom, interpretace čteného textu podporuje abstraktní myšlení a vůbec, logiku celkově.
Jinak souhlasím, a ještě jednou díky za tip.
jmak
* Merde, úplně jsem zapomněl na Petra Kulhánka a Aldebaran.
CzechDave
Nojo, jenže průmysloví dodavatelé už téměř bez výjimnky nedodávají koncovým zákazníkům, jen dalším firmám. Já tuhle řešil jinak nesehnatelný montážní přípravek na Jeepa a kdybych měl IČO, tak no problém, i když za dlouhé peníze. Nakonec sde mi povedlo kdesi v hlubinách Internetu vyšťárat výrobní nákres a vyrobil jsem si ho za pár kaček sám za pomoci vybavení nástrojařské dílny firmy, kde jsem tehdy pracoval.
moussa
nejdřív dílny a pozemky, pak branná výchova, o které už se také mluví, pak už bude chybět jen povinná brigáda jako pomoc zemědělcům, chmel, brambory a podobně. K tomu povinná vojna a také pomoc vojáků zemědělcům. Pamatuji si, jak byli jezeďáci po revoluci rozčarovaní, že už jim nepřijedou studenti a vojáci téměř zadarmo pomáhat.
PanPredseda
A taky budou pionýrky.
Ty, co mají malé dírky.
Až z nich budou svazačky,
budou šukat za kačky.
Ziriath
Když se rušila povinná vojna, tak si pamatuji jak do mikrofonu brblal nějaký manažer nemocnice, že ti civilkáři jim budou dost chybět, protože teď přijdou o velmi levné pracovníky a budou muset zaměstnávat lidi, kterým se musí NORMÁLNĚ PLATIT. Tehdy jsem ještě tahala kačera, ale vidět tohle bylo to jedním z mých nejzásadnějších libertariánských prozření.
starter25
Nějak ti v té úvaze něco chybí libertariáne, a to, že si ti civilkáři odpracovávali službu v armádě. Trošku mě udivuje pozastavování se nad projevy manažera z centrálně plánované ekonomiky (poskytování služeb ve skupině za režii je běžné i dnes a je to zcela normální a ekonomické rozhodnutí). Mě teda daleko více zaráží, že dnešní „tržní“ manažeři se chovají jak ten centrální plánovač, a to, že jsou odborní pracovníci stále těmi levnými.
Ziriath
No tohle samozřejmě vím, ale proč by měl být kdokoliv nucen k povinné službě v armádě? Vypadá to snad, že s povinnou vojnou souhlasím?
Sysop
Ja napriklad nesouhlasim s pridelovanim ovcanskeho prukazu. Co mi doporucis, aniz bych musel zmenit misto pobytu?
Sysop
Myslis, ze to byla chyba jezetdaku, ze takto debilne premysleli? Vzdyt stacilo jim prece rict „mzdy tech brigadniku proste promitnete do cen produktu, zvyste ceny zakladnich potravinovych surovin a vsechno je v pohode“. Po revoluci prece nebyly zadne dotace, byl volny trh, vyhraval ten uspesnejsi, vsechno bylo super. Ti jezetdaci jen potrebovali prozrit, nic vic. Dneska to tak je, kazda potravina ma cenu odpovidajici jejim nakladum vsichni jsme spokojeni. Brambory s VS brigadniky za korunu pade kilo na krame? Jezismarja! Ted jsou brambory od sesti po tricet za kilo a je klid. Spokojeni jsou vsichni. Proste ti jezetdaci neumeli uvazovat trzne.
Dneska jsem u nas v krame debatoval s jednim dedou. Probrali jsme kdeco a prisla rec na zajice. On, celozivotni rolnik, ojebavany komanci kde to slo, povida „za komaru bejvaly vyrady pres sto kusu zajicu po honu v te nasi vsi. Ted, kdyz vidim jednoho zajice nekde na louce, abych si dal pivo“. Ptal jsem se ho, v cem je problem. Jestli jako driv bylo vic remizku (tvrdi se prece, ze komanci vsechno zplundrovali), nebo jestli se snad vsude valelo vic zradla, nebo jestli snad bylo vice luk (EU silne dotuje zatravnovani ornych ploch, takze naopak louky pribyvaji), tak kde je vlastne chyba, kdyz vsechno je ted ve prospech zajicu.
Deda se chvili skrabal za uchem a povida „no, vono se to sralo uz koncem 80. let taky, zajicu bylo malo, protoze se jinak hospodarilo a zajici nemeli co zrat. Dneska se to svadi na nemoci, ale byl jsem tuhle v Rakousku a tam maji odlovy, jako byly tady v 70. letech, pritom dotace maji stejny, pestujou to samy, co my… jenze na to min serou a necekaji, ze priroda si sama pomuze. Voni ti komanci, dokud jeli setrvacnosti z toho, co tady vybudovali lidi za prvni republiky, tak delali nektery veci uspesne. Pak uz prisla generace narozena po valce, ta to dojebala a dneska se dostavaji k moci ti, kteri uz nepamatujou ani ty komance. Ti tomu daji ranu do vazu“.
Ja nevim, co na to rict. Ja jsem samozrejme jezdil na chmely, okurky, tresne,… vzpominam na to rad. Byla prdel, vydelaly se penize, na tehdejsi dobu to nebylo zly. Jo, jasne, fizlove si valeli sunky na susarne, kdezto my jsme strhavali. Ale jinak? Na konci chmelu byla zabijacka, nebylo to spatny. A ze jsme vlastne byli vykoristovani? No, to jsme dneska taky. Jen holt plosne a pres dane. Ja to jako takovou tragedii nevidim.
S tezí, že „dílny“ dokážou i dítěti alespoň trochu disponovanému k fyzické práci tuto práci znechutit, nesouhlasím.
Ale jinak jsem si rád zavzpomínal na pana učitele Trmala (řečeného „Tonda“). Na jeho obhajobu před nezainteresovaným publikem bych rád dodal, že pracovní vyučování samozřejmě nebyl jeho hlavní předmět, byl to především fyzikář – a fyziku učil (soudě třeba dle toho, že spoustu věcí ze základní fyziky nemusím ani dnes, po čtyřiceti letech, vyhledávat v tabulkách, či na internetu) poměrně dobře.
Ano, byl to občas poněkud temperamentnější učitel, a my, tj. ta sígrovitější část žactva, jsme od něj čas od času dostali pár pohlavků – stejně jako od matikáře (a tělocvikáře) na témže ústavu, Zdeňka Kohouta.
Nemyslím si, že by toto „fyzické trýznění“ na nás zanechalo nějaké negativní následky. Já oba jmenované zcela jistě řadím do (přinejhorším) top five pedagogů, se kterými jsem se během svého edukačního procesu potkal. A z toho také zřejmě vyplývá, že právě z matematiky a fyziky mi toho nejvíc ulpělo…
Jako kluk jsem samozrejme ‚dilny‘ taky absolvoval, nektere veci jsem se tam i naucil a mnoho let pak mel modelareni jako konicka.Dodnes mam brousek, ktery jsem si v dilnach vyrobil ze dreva (dve desticky, z toho jedna s kouskem tlusteho viatexu, ktere se stahuji dvema srouby s kridlovkama a zvenci se na to uchyti smirek), pouzivam ho prakticky porad. Je mensi, nez „profi“ plastove cinske a lip v tom drzi smirek, nez v gumovem brousku s hrebiky z Bauhausu. Nemuzu si stezovat.
Kritizovat umi kazdej blbec, ale jak mlade lidi, kteri maji obe ruce levy, aspon trosku pritahnout k manualni praci, to nikdo nevi. Na dedine je to celkem sranda, k tomu pritahne deda, nebo fotr. Ale ve meste, pokud rodina nema aspon garaz, taxi vyrostek na onen pilnik ani nesahne. A ze vsichni ve meste skonci v kancelarich? A nebo jako inzenyri a doktori? Jo, to odnekud znam…
No v dílnách je asi nepřitáhnou. Možná takhle kdyby kluci stavěli dron, nebo tak. A když si městský hipster pořídí dítě, tak děcko bude za pár let tak matlat display rychleji než tatínek s maminkou a něco dělat v propoceném triku se mu chtít nebude. Taky už děckám nic nedovolí, já si míchal vývojku na fotky, leptal plošné spoje, navíjel transformátor a dělal usměrnovač, aniž by mne zabil proud…:-), stál dvakrát do měsíce na Ábíčko, abych si mohl slepit vystřihovánky, rozkládal po bytě mašinky TT a později se dohadoval s tátou, jestli si budu moci připíchnout Commodore C64 na cinch od telelvize a programovat, nebo budeme koukat na televizi…
Je mi dnešních dětí trochu líto…
Jo, panecku, to ja jsem televizi otevrel, vrazil tam rele a poustel z C64 rovnou videosignal na vstup za demodulator. Tatik muj zasah malem nerozdejchal, protoze ta Toshiba byla z Tuzu a bony sehnal kurva blbe a kurva draho. Muj argument, ze cisty videosignal je nepomerne qalitnejsi, nez modulovany a nasledne demodulovany pres UHF, nejak nebyl s to akceptovat.
Nasledne jsem jeste predelal rodinny kazetak, aby komunikoval s C64 a to byla posledni rana, protoze pak uz jsem se dostal do Rajchu (aniuz nevim, jestli to bylo uzv ’89, nebo ’90) a tam koupil v bazaru tri elektroniky s mechanikama od Commodore floppy a doma z toho slozil a opravil jednu funkcni :-)
Tak to těžká závist. Já zůstal u C64 s kazeťákem, taktéž trochu upraveným. Měl oranžové čudliky a dovážel se tehdy z MLR…:-) Pokud měl dobrý den, tak jsem program nahrál už napotřetí. Nicméně někdy ca v 1988 jsem si pořídil Commodore Amiga 500 s rozšířením paměti na 1 MB! Stalo to tehdy majlant. Ještě ji mám někde doma na půdě…:) Moc pěkný kousek, vůbec nechápu, proč když vyrukovali s tak úžasnou platformou na trh tak pak firma zanikla…
To madarsky mago s megaoranzovyma cudlama se tusim jmenovalo MK 27. Takova cihla, pamatuju. Problem cteni byl v nastaveni hlavy a optimalni predmagetizaci. Muselo se s tim trosku pohrat.
Commodore sezraly ATcka. Boot z HD proste byl in a umoznoval lepsi modifikace, nez boot eprom na sbernici s premapovanim Kernelu. Jo, ze to take prineslo viry, to uz je jina story. Konkretne C128 byl naprosty unikat, kde Motorola a Zilog sdilely pazmet, pritom kazdy ten procesor pouziva jinou architekturu. Genialni napad na tu dobu.
Commodore měli zbohatlíci a děti soudruhů :D. To my, plebs s klonem ZX Spectra ze Skalice, měli omezenější možnosti. Já takhle experimentoval s rodinným videopřehrávačem a M-kem, chtěl jsem na videokazety nahrávat v první fázi úvodní a závěrečné titulky, v druhé fázi i titulky přímo do obrazu. Nějaké úspěchy jsem měl, ale než jsem vychytal mouchy, začal jsem se zabývat programováním jednočipů a na hrátky s videem nebyl čas. Samozřejmě že jsem to dělal tajně, jinak by mě naši asi přetrhli :).
No prave ja jsem mel tu vyhodu, ze cele prazdniny jsem stravil brigadou v modricke cihelne, kde jsem s muklama vyrabel cihly a za prazdniny to hodilo skoro pet tisic, ergo jsem se stal zbohatlikem. K tomu mi soudruh kulak jeden dedecek prispel, druhy soudruh statni rozvracec dedeck prispel, neco dali rodice a taxem kyzenych devet tisic korun ceskoslovenskych poslepoval a v Tuzu si ho mohl s pulrocni cekaci dobou zaplatit. To je ta vyhoda tech zbohatliku ;-)
Samozrejme o periferiich jsem si mohl nechat zdat, takze to uz jsem si musel vyrobit. A co se pamatuju, taky jsme delali s kamaradama experimenty s prepinanim videosignalu a prolinanim s televizi. Ale i kdyz jsme pretaktovali Motorolu na dve mega, tak to byla bida a utrpeni, prepinat se dal jen cely radek a muselo se to stihnout, kdyz se paprsek vracel pro nakresleni dalsiho radku, jinak to bylo videt. O nejakem ECL jsem si tehdy mohl take nechat zdat. Kdyz na Orli v Tesle dostali tantaly, tak tam na ne stala frontu cela Morava modelaru, natoz pak nejaci brouci.
Vyhoda byla, ze kamaraduv tatinek, uvedomely to komanc, jezdil na zahranicni montaze a do Evropy to bral pres Zurych, takze hodne soucastek nam vozil. Jo, kde jsou ty casy…
Já se stal zbohatlíkem tak, že mi vypršela nějaká dětská spořící pojistka u České státní pojišťovny. Tak jsem ještě něco přidal z chmelových a bramborových brigád a koupil si za ty peníze Amigu.
Naše málem ranila mrtvice oba dva, když jsem to přitáhl domů a argumentovali tím, že „Vždyť už jeden počítač máš tak na co potřebuješ druhý?“ Je to zcela kouzelná věta, zkuste se nad tou logikou zamyslet. Tehdy byly prostě věci na 20+ let, auta, pračky, boty… Výpočetní technika s se bou přinesla i zcela jiný pohled na trvanlivost věcí a jejich morální zastarávání….:-)
Pak to ale převzal ostatní průmysl…:-/
Nebyl to Didactic gama? :-)))
Nebyl. Gamu měl bráchanec, to bylo moje úplně první setkání s počítačem jako takovým, to mi bylo nějakých 11 let. Strejc k tomu někde sehnal i termotiskárnu Robotron K6304, takže bráchanec mohl tisknout, i když neměl co. Já ve druháku na střední dostal prachy od našich (1991) a koupil jsem si v libereckém OD Ještěd Didaktik M, tehdy v brutální slevě z nějakých 6900 na 2990 Kč. Ten rok jsem si už našel brigádu o prázdninách, takže jsem si vydělal na tiskárnu Gamacentrum 01, „kazetopáskovou paměť“ KP311 – takto překopaný walkman / diktafon, ale fungoval hodně dobře, asi dvacet kazet s hrama, originální joystick od Didaktiku a svůj první legální SW – geniální Desktop a kazetu s doplňky do Desktopu KUD od Proximy. Na tom jsem psal ročníkovky a dopisy a byl jsem king, co už nemusel psát ručně :). Šetřil jsem si tehdy na disketovku Didaktik D80, která tehdy stála neskutečné prachy, jenže pak jsem začal využívat školní počítače a pak jsem si koupil vlastní PC.
Dodnes ale Didaktika M mám, včetně teliny Merkur a her. Když mám nostalgickou, tak to vytáhnu, sestavím a pařím hry na osmibitu.
Jo já ten maďarský zázrak nakonec taky rozchodil, ale už je to dávno tak si detaily moc nepamatuju. Spíš to, že jsme se o to přetahovali se ségrou, která v pubertálním rozpoložení potřebovala poslouchat furt jednu písničku dokola mnoho hodin a měla to nahráno snad na emgeton, takže jsem ten kazeťák furt musel před použitím čistit.
…protože nebyla kompatibilní s platformou PC. Tedy byla, daly se sehnat nějaké softwarové i hardwarové emulátory, ale nikdy to při tehdejších HW možnostech nebylo použitelné na nějaké slušné úrovni. Amigu 500 dostal kamarád někdy těsně po revoluci, protože tatínek byl horník a prachy nebyly problém. To jsme k němu chodili slintat a on, lump jeden, se choval jak někde v pašalíku a přiděloval svým oblíbencům právo hraní jedné hry na deset minut :D.
Jinak A500, A600 byly nádherným příkladem domácího mikropočítače, celkem výkonný procesor, hodně paměti, možnosti připojení profi periferií (HDD, tiskárny, skenery), ovládání myší, prostě na tehdejší dobu bomba :).
Do Amigy byly AT karty, mozna bych ji nekde doma snad i nasel. Na tehdejsi dobu to bylo letadlo. Jina vec ovsem byla, co tehdy s tim. Slusovice delaly svoje slavne TNS do podniku, ale nosit nejaky (jaky?) data na floppynach nemelo valny smysl. Mezi lidma spis frcela CP/M s podporou MFM, coz bylo levnejsi, dostupnejsi a pro tahani textovych souboru dostatecne. Malokdo mel doma vykon, na kterem jel aspon trojka Autocad.
Slušovice uměly i školní / domácí mikropočítač TNS HC08 s procesorem Z80, ale bohužel nekompatibilní se ZX Spectrem. Jinak to byl hodně vybavený stroj, až 256 kB RAM, vestavěný modem, širokou nabídku konektorů pro periferie, slušnou klávesnici atd. Jenže tehdy se údajně centrálně zaváděly IQ151 a pro TNS HC08 už nebylo místo. K tomu se měly údajně chystat i periferie typu tiskárna, disketovky, jednoduché síťové prvky apod.
Tyjo, úplně jsem při tom článku propadl nostalgii. Asi do 4. třídy jsme vyráběli s tehdejší třídní učitelkou takové skvosty, jako kvedlačku z patra vánočního stromečku, nebo jsme vyšívali na kanavu, nebo jak se ten kus hadru jmenoval. Křížky, čárky atd. Protože to kluky moc nebavilo, tak jsme morseovkou vyšívali do kanavy nápisy jako pica, nebo Sparta.
Později v dílnách když už došlo v osnovách k genderové separaci na tělocvik a pracovní výchovu, tak jsme měli za úkol vytvořit dřevěnou palici a namořit ji lihovým mořidlem, nebo jsme odporovým drátem vyřezávali z polystyrenu písmenka na prvomájovou výzdobu. Holky se snad učily vařit, nebo co. No a pozemky, to byla klasika, to jsme pleli motyčkami škvárovou běžeckou dráhu, která furt zarůstala travou, protože byla 200m dlouhá a dětičky dvoustovku neběhaly, jen šedesátku nebo stovku…. jojo, to byla idylka.
Trava se za blahe komunisticke pameti liqidovala Travexem a v pripade bezeckych drah se nasel i Zeazin.
Jako mládež jsme Travex používali na úplně jinačí věci než likvidaci trávy :-)
A přijde mi skoro škoda, že se u nás už neprodává. To byl o tolik méně účinný než glyfosfáty?
https://www.funchem.cz/www-funchem-cz/eshop/0/2/5/176-Chlorecnan-sodny-98-5-1000-g
Kilo Travexu stalo 8 Kcs, byla to smes 3:1 chlorecnanu sodneho a kuchynske soli. Za par babek fura prdele, kdyz se do toho pridala nejaka horlavina.
Travex fungoval vytecne, lehce kontaminoval zeminu, takze na jednu sezonu byl pokoj. Nic dalsiho nezpusoboval, rokladal se na kuchynskou sul. Jenze koho kurva zajima nejaka sragora kilo za 8 Kcs na sezonu, kdyz Monsanto nabizi krasnou vodicku, litranek za tri kola, ktera se musi aplikovat furt dokola, protoze nalet hlavne – jako bonus je v sprayi karcinogenni, takze strikajici zemedelec na to muze jednou mit fajn vzpominky.
No my pleli tu dráhu furt dokola, dokonce jsem později dospěl ke konspirační teorii, že tam snad jiné třídy tu trávu opět v rámci pozemků sely a zalévaly. Tato konspirační teorie se vynořila za bezesných nocí které jsem trávil jako dozorčí roty u našeho vzorného pluku. To prostředí tam mne k této myšlence tak nějak inspirovalo samo.
Ještě podotýkám, že soudružka učitelka nikdy nápisy morseovkou nedešifrovala, protože ji neuměla, neučila totiž brannou výchovu…:-)
Já z toho mám trochu děs…Před mnoha lety jsem absolvoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Ječné. Kdysi to byla opravdu špička a vyžil jsem s tím, co mi dala, v podstatě dodnes. Trochu děs byl, že když jsem se po třiceti letech zajímal, jak škola funguje, zjistil jsem, že tam jsou pořád ti samí vyučující. Tak jsem se trošku orosil…Ale jak už někdo napsal, budujeme vědomostní společnost a takové detaily, jako něco vymyslet a vyrobit, případně opravit už nikoho nezajímají.
Až jednou přijde ten slavný blackout a týden nepůjde elektrika a internet, tak nastane konec světa
Pochopitelně centrální plánování v provedení místní věrchušky je na hovno. Alespoň plánovat bolšáni trochu uměli, i když jinak pán Bůh s námi a bolševik pryč.
Osobně si myslím, že to vyřeší ruka trhu. V momentě, kdy řemeslník dostane srovnatelné, nebo větší peníze než nějaký picmoch z kanceláře, tak řemeslníci budou. No a ta doba se blíží.
Řekl bych, že ta doba už tu je. Standardní kancelářská krysa s VŠ je v Praze ráda za 30-50 tis. Kč čistého měsíčně, ve státním sektoru ani to ne. Šikovný řemeslník si dokáže přijít na dvojnásobek. Rozdíl je ale v tom, že v kanceláři může dost zaměstnanců čtvrtinu pracovní doby strávit na Internetu a má měsíc placené dovolené, zatímco řemeslník se musí pro ty prachy pěkně otáčet.
Jenže srovnáváš nesrovnatelné. Když už chceš srovnat standartní kancelářskou krysu tak se standartním řemeslníkem a špičkového řemeslníka se špičkovým VŠ. Šikovnej řemeslník si vydělá slušný peníze, ale strop má tak o řád níž než schopnej VŠ. A standartní řemeslník na tom zas tak úžasně není.
Doprdele. StandarDní… No co už, jsem nachcípanej.
Dfensi, Vás samotného nevedl v klukovském věku k nějaké činnosti táta? Nevypozoroval, co by Vás tak asi bavilo či přímo baví a nezkusil to podpořit?
Nezaměňovat prosím s přihlášením a zaplacením nějakého víceméně nahovno kroužku ve škole.
Prostě doma – neřek Vám táta „hele deme spravit ten plot“ nebo tak něco? Pokud ano, je to v pořádku. Chci tím říct, že dnešní děti by i kolikrát šly něco smysluplného dělat s tátou. Jenže on není doma, vrací se v šest večer z práce, orvaný jak borůvky a nakonec ten plot spraví sám, v neděli dopoledne, když Vy ještě spíte. A co teda má děcko dělat? No baví se pičovinama, tak jako jeho vrstevníci, co mají rodiče úplně stejně nahovno, nemají na ně čas a všecko jim kompenzujou prachama na in krámy, aby se necítilo děcko sociálně vyloučený…
Posralo se to v momentu, kdy většina rodičů přestala mít na svoje děti čas. Můj táta měl jistou práci, ze které jsme dobře vyžili a skoro každý den, pokud něco nesháněl, byl ve tři doma stejně jako máma. A buď se šlo kutit něco na baráku, anebo s klukama ven – nikdo mě do ničeho nenutil. Rozumnej rodič ví, že když bude děcku cokoliv nutit, skoro navždy mu to znechutí.
Dnešní rodiče, aby mohli zůstávat v práci dýl, tak přihlásí děcka a platí jak mourovatí všelijaké kroužky a kluby, kam děcko chodí nerado a proto, že doma samo být nemůže. Když vidím nabídku zdejšího DDM, blil bych a zároveň bych tam šel té pizdě nafackovat, co tomu řediteluje. Ve vedení DDM má být baba a chlap, ne tři pizdy, co vymýšlejí nové a nové klubíky a klubíčka pro buzeranty. Měl by tam být i chlap, třeba modelář, co by děckám ukázal, jak lítá RC bugina s pořádným spalovákem.
Ano, za mého mládí byly kroužky smysluplné, protože měly kvalitní vedení lidma, které to zároveň bavilo, škola to finančně podporovala a mělo to atraktivní náplň. Dnes na nic nejsou peníze a stojí to za hovno, děcka na sebe 2 hodiny čučí u stolu naproti sobě a vystřihujou nějakou píčovinu od sponzora.
Mimochodem, všiml jste si, jak strašně zmutovala literatura pro kutily? Já brousím po antikvariátech a kupuju knihy o všech možných řemeslech a činnostech, co vyšly do roku 90. Nejlepší úlovek se mi podařil v kadibudce kterou jsem boural, když jsme koupili a přestavovali dům. Potom, co jsem se odhodlal ji otevřít, což bylo tak možná půl roku po koupi, jsem tam na „prkýnku“ našel, naštěstí nepoužité, skvosty na téma nábytek a stavba lodí i s kompletními výkresy. No nádhera.
Moderní knihy pro kutily vám řeknou v rámci reklamy, jaké máte koupit lepidlo, ale když Vás zajímá jak složení a jak namíchat klih, to aby člověk hledal s lucernou. Totéž obchody. Ještě v devadesátých letech byly takové ty domáci potřeby a železářství, kde bylo možno koupit opravdu všechno. Dneska…? :/
Dneska se to dá sehnat taky a ještě víc. Jen se toho část přestěhovala na eshopy a z toho ještě část mezi průmyslové dodavatele, ale tam už se dá sehnat opravdu úplně cokoliv. S tou literaturou je to ale bohužel skutečně špatné :-(
No, ten internet pomůže, hlavně v elektronických součástkách je skvělé, ale jinak je to často když nechcete celou bednu…tak v malém, nebo bez IČA neprodáváme…
Literatura je zcela tragická. Taková polytechnická knižnice dřív, to byl skvost. Třeba přehled astronomie, to je nádhera. Dneska? Vůbec tam není pořádný text… to je jak pro školku. Namalované planety…přes dvě strany, formát snad A1 a není tam ani Keplerův zákon ani základní názvosloví…jen plky plky a barevné obrázky. Ale ne fotky… namalované. No běs. Sháněl jsem něco pro dceru a byl jsem strašně zklamán. Prostě takoví borci jako Grygar, ale třeba i Zamarovský, se dnes už nerodí. Bída.
Stran astronomie/fyziky bych si dovolil oponovat. Minimálně pánové Podolský s Cejnarem jsou skvělí, viz třeba popularizační přednášky na MFF nebo brněnské hvězdárně (najdete na Youtube). Fotek planet a vesmíru vůbec jsou v archivu NASA mraky. Nové knihy možná stojí za houby, ale celkově je těch zdrojů k dispozici mnohem víc.
Určitě se zdroje najdou.
Ideálně bych si ale představoval nějakou knihu… Je to pro 12-leté dítě, a jakkoliv je internet skvělým zdrojem informací, kniha má ještě další vlastnosti. Není tak snadné od ní driftovat k jiné informaci, která se vnucuje a vypadá atraktivně a neodkladně (youtube) a potom, interpretace čteného textu podporuje abstraktní myšlení a vůbec, logiku celkově.
Jinak souhlasím, a ještě jednou díky za tip.
* Merde, úplně jsem zapomněl na Petra Kulhánka a Aldebaran.
Nojo, jenže průmysloví dodavatelé už téměř bez výjimnky nedodávají koncovým zákazníkům, jen dalším firmám. Já tuhle řešil jinak nesehnatelný montážní přípravek na Jeepa a kdybych měl IČO, tak no problém, i když za dlouhé peníze. Nakonec sde mi povedlo kdesi v hlubinách Internetu vyšťárat výrobní nákres a vyrobil jsem si ho za pár kaček sám za pomoci vybavení nástrojařské dílny firmy, kde jsem tehdy pracoval.
nejdřív dílny a pozemky, pak branná výchova, o které už se také mluví, pak už bude chybět jen povinná brigáda jako pomoc zemědělcům, chmel, brambory a podobně. K tomu povinná vojna a také pomoc vojáků zemědělcům. Pamatuji si, jak byli jezeďáci po revoluci rozčarovaní, že už jim nepřijedou studenti a vojáci téměř zadarmo pomáhat.
A taky budou pionýrky.
Ty, co mají malé dírky.
Až z nich budou svazačky,
budou šukat za kačky.
Když se rušila povinná vojna, tak si pamatuji jak do mikrofonu brblal nějaký manažer nemocnice, že ti civilkáři jim budou dost chybět, protože teď přijdou o velmi levné pracovníky a budou muset zaměstnávat lidi, kterým se musí NORMÁLNĚ PLATIT. Tehdy jsem ještě tahala kačera, ale vidět tohle bylo to jedním z mých nejzásadnějších libertariánských prozření.
Nějak ti v té úvaze něco chybí libertariáne, a to, že si ti civilkáři odpracovávali službu v armádě. Trošku mě udivuje pozastavování se nad projevy manažera z centrálně plánované ekonomiky (poskytování služeb ve skupině za režii je běžné i dnes a je to zcela normální a ekonomické rozhodnutí). Mě teda daleko více zaráží, že dnešní „tržní“ manažeři se chovají jak ten centrální plánovač, a to, že jsou odborní pracovníci stále těmi levnými.
No tohle samozřejmě vím, ale proč by měl být kdokoliv nucen k povinné službě v armádě? Vypadá to snad, že s povinnou vojnou souhlasím?
Ja napriklad nesouhlasim s pridelovanim ovcanskeho prukazu. Co mi doporucis, aniz bych musel zmenit misto pobytu?
Myslis, ze to byla chyba jezetdaku, ze takto debilne premysleli? Vzdyt stacilo jim prece rict „mzdy tech brigadniku proste promitnete do cen produktu, zvyste ceny zakladnich potravinovych surovin a vsechno je v pohode“. Po revoluci prece nebyly zadne dotace, byl volny trh, vyhraval ten uspesnejsi, vsechno bylo super. Ti jezetdaci jen potrebovali prozrit, nic vic. Dneska to tak je, kazda potravina ma cenu odpovidajici jejim nakladum vsichni jsme spokojeni. Brambory s VS brigadniky za korunu pade kilo na krame? Jezismarja! Ted jsou brambory od sesti po tricet za kilo a je klid. Spokojeni jsou vsichni. Proste ti jezetdaci neumeli uvazovat trzne.
Dneska jsem u nas v krame debatoval s jednim dedou. Probrali jsme kdeco a prisla rec na zajice. On, celozivotni rolnik, ojebavany komanci kde to slo, povida „za komaru bejvaly vyrady pres sto kusu zajicu po honu v te nasi vsi. Ted, kdyz vidim jednoho zajice nekde na louce, abych si dal pivo“. Ptal jsem se ho, v cem je problem. Jestli jako driv bylo vic remizku (tvrdi se prece, ze komanci vsechno zplundrovali), nebo jestli se snad vsude valelo vic zradla, nebo jestli snad bylo vice luk (EU silne dotuje zatravnovani ornych ploch, takze naopak louky pribyvaji), tak kde je vlastne chyba, kdyz vsechno je ted ve prospech zajicu.
Deda se chvili skrabal za uchem a povida „no, vono se to sralo uz koncem 80. let taky, zajicu bylo malo, protoze se jinak hospodarilo a zajici nemeli co zrat. Dneska se to svadi na nemoci, ale byl jsem tuhle v Rakousku a tam maji odlovy, jako byly tady v 70. letech, pritom dotace maji stejny, pestujou to samy, co my… jenze na to min serou a necekaji, ze priroda si sama pomuze. Voni ti komanci, dokud jeli setrvacnosti z toho, co tady vybudovali lidi za prvni republiky, tak delali nektery veci uspesne. Pak uz prisla generace narozena po valce, ta to dojebala a dneska se dostavaji k moci ti, kteri uz nepamatujou ani ty komance. Ti tomu daji ranu do vazu“.
Ja nevim, co na to rict. Ja jsem samozrejme jezdil na chmely, okurky, tresne,… vzpominam na to rad. Byla prdel, vydelaly se penize, na tehdejsi dobu to nebylo zly. Jo, jasne, fizlove si valeli sunky na susarne, kdezto my jsme strhavali. Ale jinak? Na konci chmelu byla zabijacka, nebylo to spatny. A ze jsme vlastne byli vykoristovani? No, to jsme dneska taky. Jen holt plosne a pres dane. Ja to jako takovou tragedii nevidim.
Franto dej mi francouzák….
.
.
Klíč ty debile..