My měli na dílny tělocvikářku, která to vyfasovala za trest. Asi si to pak dovedete představit. Rašple byly dobré akorát tak na šerm, protože byly tak tupé, že si nešlo ani pořádně ublížit. Nakonec jsem své výrobky dělal v dílně doma s příbuznými, abych se pod to mohl aspoň podepsat a nepoblít se.
HonzaV
Dalsi aspekt toho napadu s praci v dilne a na podzimku je ten, ze vyplouva na povrch brutalni nekoncepcnost skolstvi. Japa tohle vylepseni jde dohromady s nedavnym zakazem laboratornich pokusu v chemii, aby se nam deti nepoleptaly, nepopalily a neotravily? Zustal bych v klidu, pane domaci, ztroskota to na nedostatku EU-certifikatu pro ucitele „Werkstattfähigkeitsprüfung“ a „Landwirtschaftarbeitskompetenz“, pac to nedaj uz ani ty kantori :)
miluna
ZDŠ ,,pracovní vyučování,, stálo za vyližprdel. Kdo něco uměl, vnímal to jako podřadné kurvení materiálu a kdo neuměl nic, zoufale s prkýnkem, ze kterého měla vzniknout polička bojoval většinou s tristním výsledkem. Pozemky vypadaly jako otrokářství nezletilých na školníkovo záhumenku a podtrhoval to fakt, že učitelka, co nás měla naučit lásce k hlíně byla ehm jediná cikánská učitelka v čechách. Blbá byla jak násada na hrábě a režim jí, i kvůli její loajalitě používal jako figuru do výkladní skříně socialismu. Naše spolupráce skončila při mém odmítání poslouchat její vřeštivé pokyny, jejich dopad ta kráva podpořila úderem okopávací motyčky do mých zad, kde se dva hroty odplevelovacího konce zaryly celkem hluboko do měkké tkáně. Odešel jsem tedy rovnou domů a na pozemky se vysral. Kupodivu to nijak dále neeskalovalo a ani komentář ,, ty špinavá krávo,, neměl žádnou dohru.
SOU nás mělo naučit ovládnout pilník a pilku na kov, kdy cílem prvního ročníku bylo ručně vyrobené kladivo z masivního šestihranu. Práce trvala opravdu téměř celý rok, hlavně díky značnému opotřebení pilníků a naprosté hlakosti plátků v pile na kov. Odnesl jsem si z toho mimo krvavých mozolů jediné – s tupým nářadím se dělá nahovno.
Torm
V deváté třídě to dal inženýr Červenka z Autobrzd jako quest pro zájemce. Přinesl pár strojních pilou nařezaných kusů čtvercového profilu z automatového duralu a kdo dokázal vypilovat krychličku tak, aby pod úhelníkem nesvítila a měla hrany alespoň v mezích přesnosti posuvky stejné, dostal posuvku (tehdy je nějak masivně vyřazovali). Mám ji dodnes. Z patnácti kluků nás uspělo šest.
tazzz
Souhrou řady faktorů nastal stav fatálního nedostatku mladých řemeslníků a zrušení pracovního vyučování mezi tyto faktory rozhodně nepatřilo a tudíž jeho obnovení kritický stav nenapraví.Ti samí ichtlové,kteří teď chtějí zavést tu hovadinu zpátky do škol,způsobili,že na střední školy chodí děti se čtyřkami nebo že díky inkluzi sedí ve stejné třídě normální děti s dětmi neschopnými samostatné existence.
Brzy nastane čas,kdy úředníčci s otlačenými palci od mobilů a podomní obchodníci s pojistkami v polobotkách s kurevsky dlouhou špičkou už nebudou tolik v kurzu,ale fakt,že tito a jim podobní lemplové,pro které je každý manuálně pracující člověk lopata,jsou výplodem „práce“ sociálních inženýrů s magisterskými tituly z různých pavěd je více než zřejmý.
Jenom úplný idiot si může myslet,že od zeleného stolu změní pohled dětí na práci,která je od převratu cíleně degradována.I ten nejpitomější fakan moc dobře ví,že prací u nás ještě nikdo nezbohatnul a nějaké pracovní vyučování nota bene vedené znechucenou učitelkou ho v tom jenom utvrdí.
Sysop
Jeden muj zakaznik je puvodne vyucenej udrzbar. Ma firmu pres zelezo, par desitek zamestnancu a nezije si zrovna spatne.
Muj otec je vyuceny tiskar. Ma stredne velkou tiskarnu a nezije si spatne.
Jeden muj obchodni partner je vyuceny zamecnik. Ma firmu pres vyrobu trezoru a nezije si spatne.
Ja nevim proc by praci neslo zbohatnout?
Ale chapu, ze ideal cloveka ze zapadni rozvinute demokracie je sedet u pocitace v teple kancelari, rozhodovat o vecech, kterym nejlepe ani nerozumi a po prichodu domu hltat v bedne MacGyvera, kterak on, vypadnuvsi z letadla na pusty ostrov, tam do mesice postavil supermarket.
Mysak
Já bych se toho legislativního zásahu nebál. Ono to vyšumí, vždycky to vyšumělo. Deset let jezdím po školách s přednáškou o skle, s praktickými ukázkami a s možností aby si děti něco zkusily vyfouknout. Deset let oslovuji MŠMT, při každé změně ministra, jestli by se v jejich programech našla nějaká podpora. Výsledek je prakticky vždy stejný: „je to vaše soukromá aktivita, do toho nám nic není. Nic po nás nechtějte“. OK, nic nechci. Zaplatí si to děti samy. Tedy až na ty z R-mostů. Tam to šlo z rozpočtu.
Ale tady nejde jenom o to na tom vydělávat. Jde i o to, aby se děti naučily poznávat materiál, jeho vlastnosti a povzbudily svojí fantazii. Chápu, že z těch tisíců dětí, co mi prošly rukama, z nich asi sklář nebude nikdo, i když pár z nich projeví cit pro materiál a je škoda, že ho umlátí pak někde na škole sociálních studií.
Dílny ve škole? Proč ne. Stejně bychom se mohli ptát, proč třeba matematiku? Stačí kupecké počty. Kolik lidí v životě použije třeba počítání s mnohočleny?
Češtinu? Zrušit. Někdy mám dokonce pocit, že se tak již stalo. Při čtení příspěvků na různých diskuzích…
Fyzika? Proboha na co? Fyzikální zákony nám přeci vyřeší ty moderní auta, co samy zatáčejí a brzdí a vůbec všechno dělají za nás. A i kdyby ne, tak máme přeci zimní gumy, pásy, airbagy a spousty čmuchátek které nás kontrolují.
Ten problém není v zavedení dílen. Ty mají ukázat jenom cestu, možnost a pak je to na každém jedinci jakou si sám zvolí.
Já na těch dětech na první pohled poznám, jak se staví k materiálu, jak dovedou koordinovat ruce a dech v závislosti na tom co vidí. A přesto, že to zkoušejí poprvé, tak u některých je škoda, že se tomu řemeslu nevěnují. Mají pro něj vlohy.
A konkurence? Nevadí mi. Postrčí mě dál. Snažím se být konkurencí já pro ně. Ale k tomu asi člověk dojde až časem. Podnikám, letos, již třicátý rok, ale konkurence jsem se nikdy nebál. Asi jsem divnej.
x-f
Ja si zas z dilen jako nejotresnejsi zazitek pamatuju, kdyz jsme si kazdy meli uriznout kus kulatiny a pak z toho vypilovat kladivko.
Neskutecne hovadsky ukol, ktery ve spojeni s bidnym stavem naradi znamenal nekolik dni bezducheho tahani tupeho pilniku.
Sysop
Jiste. To je tak, kdyz je kantor debil a chce se smradu jen zbavit. Podobne muzeme mit kresleni, kde deti do zblbnuti patlaji vodovky na papir, nebo hudebni vychovu, kde se uci kreslit houslovy klic, apod.
Ono je tak nejak jedno, o jaky predmet se jedna. Podstatne je, jak ho nekdo vyucuje.
Kdyby v tech dilnach treba decka vyrabely nejake jednoduche dily na roboticke vozitko a pak do toho jen strcili hotovou jednotku se servy, asi by ta motivace byla jina. Udelat z decek kreteny tim, ze budou do zblbnuti pilovat ingot, je nic nenauci, jen totalne otravi. Krome toho, tyhle picoviny muze delat na ucnaku za trest, ne na zakladce, ktera ma davat vseobecne vzdelani. Uplne postaci, kdyz se kluk nauci zatlouct hrebik, aniz by ho ohnul a nebo si sklepl nehet. A ze takovi experti exstuji, o tom zadna. Bejvalej moji zeny byl IT expert v jedne bance, ale nedej Boze, kdyz mel vzit do ruky kladivko, nebo i vymenit zarovku. Na to volal brachu. Bez prdele.
lola
osobně ten nápad nepovažuju za kandidáta pro top 10 všech blbostí v našem školství, ale jak to může asi tak dopadnout, když dnes řemeslníci chybí ve firmách, chybí v sektoru služeb… kdo z nich se asi tak urve a půjde do školství učit děti základním zručnostem? že by ti nejlepší z nejlepších…? :-)
btw u nás v rodině se s oblibou vypráví story z hodin pozemků, kdy děvčata nafasovala dětské nůžky a stříhala trávníky před školou… zlaté rýče a tupé rašple! :-)
Arnold J Rimmer
Představa, že se děcka naučí nebejt levý na ruce ve škole, je komická. Kluci se vždycky učili od dědů a otců. Chtěli bejt stejný machři v bastlení, jako oni. Tam ta základní zručnost a přístup k řešení problémů začínala…
fort
Přesně. Mám i po létech vpomínku, že pipina, co jsme měli na pracák najednou objevila, že i kluci jsou šikovní – do páté třídy dávala jedničky jen holkám, že při pracáku nezlobily.
To samé podobné, když profesorka ve druhém semestru pochopila, že volný překlad zní lépe než otrocký.
Arnold J Rimmer
Dodneška pamatuju, jak jsem byl jako malej předškolní smrad zahrabanej v hoblinách v dědovo truhlářský dílně. Vyčlenil mi vlastní ponk a dával odřezky na vlastní projekty. To byly lodě na rybník, tuším. Od tý doby se datuje můj pozitivní vztah k voňavýmu dřevu, umim rozdělat klíh, ohnout dřevo a vim k čemu se hodí smrk a k čemu jasan a k čemu dub. To jsem ještě ani nechodil do školy a už jsem směl brát do ruky takový věci, jako dláto a rámovou pilu.
Arnold J Rimmer
… pochopitelně pod podmínkou, že se v žádným případě neprokecnu ženskejm. No a když si dva chlapi na něco plácnou, tak je to svatý …
(Ale myslim, že to byl janom taková pojistka. I kdyby to zjistili a začly řádit, děda by je srovnal.)
lola
souhlas, jen je otázka, jestli se v rámci sociálního inženýrství povede spíš nahnat otce v neúplných rodinách zpět do svých rolí, nebo řemeslně zdatné učitele do škol… něco mi říká, že pár dalších generací dětí okrouhá :-/
Arnold J Rimmer
No možná by se mohl sociálněinženýrsky pro začátek zase vytvořit potřebnej nedostatek spotřebního zboží, což vytváří potřebné klima pro „udělej si sám“. Našlápnuto máme slušně, já bych nebyl skeptik, myslím že se to zase povede. Chce to ještě pár regulací a ono to půjde! Nebo Soroš konečně odpálí Jeloustoun.
lola
jo, regulace se hodí vždycky! nebo (skoro se to bojím napsat) co na to vypsat nějaký dotační program… he? :-) a mít Soroše v záloze jako plán B je ok za všech okolností! :-)
Arnold J Rimmer
Tak a teď kdo to tomu blbcovi Havlíčkovi řekne. Střihneme si?
lola
:-D ráda vám tu smetanu přenechám…
Arnold J Rimmer
Vřelé díky, madam!
Sysop
On je rozdil bejt zrucnej a nebejt uplne levej. Mezi schopnosti vysoustruzit z lipoveho dreva kulicku a schopnosti uriznout pilkou nasadu u kostete, je prece jen pestra skala dovednosti.
Wildcat
Niektorm z nas by sa to zislo. Zoberte moj pripad: jedneho deda som vobec nepoznal – neprezil prichod sovietskych bratov roku 1944. Druhy zomrel ked som mal 5 rokov. Otec, nech mu je zem lahka, mal obe ruky lave. Od koho som sa teda mal ucit? Nastastie, odkialsi mam tu schopnost „kuknem, vidzim a zrobim“. A to v rozsahu od dlazdenia az po navrhovanie chromatografickych metodik.
Arnold J Rimmer
Vždycky umírají nevhod. Nestihl jsem se ho vyptat na sposutu věcí, válkou v rusku počínaje. Myslím že je to od nich krajně neohleduplné a nezodpovědné.
Wildcat
Suhlasim. Umriet priskoro je neslusne. Ze si vobec nieco take mozu dovolit, drzani drzi.
PanPredseda
Pánové, pánové, nebojte se říct, že kdyby nebyli mrtví, tak byste je za to, že zemřeli příliš brzy, zabili.
pzkudk
Tudy sice cesta nevede, ale někudy by asi měla vést. Když vidím tu naprosto neuvěřitelnou nezručnost tzv. řemeslníků, kteří ani netuší, jak se to má dělat správně a když to udělají po svém, vůbec jim nepřijde divné, že je jejich produkt zbastlený, křivý, domlácený, stěží drží pohromadě, … Samozřejmě, sám si hlídám abych a) sám nebyl na zabití, b) zabil nebo aspoň vyhodil najaté řemeslníky kteří mi něco takového provedou, c) dovedl děti ke stejnému postoji, ale nějaký obecný návod na zlepšení situace nemám :-)
lola
myslím, že pro začátek jsou body a) , b) i c) v cajku… na obecné návody moc nevěřím :-)
pzkudk
Pokud se bodem c) povede ustanovit rekurzi, pak to není úplně beznadějné :-)
lola
jj, škoda jen, že je to zdlouhavější cesta… tak aspoň ať máte těch dětí co nejvíc! ;-)
Netušim, co s nima udělají sranda předměty na základce, když v prvé řadě ty odborný střední školy, ze kterých lezou, nemají tydle pitomce vůbec propouštět. Jenže v dnešní korektní době někoho vyrazit, to by byl průser až za roh, že…
pcsped
Mohu celkem spolehlivě a nezaujatě posoudit, jak to šlo za posledních 40 let s výukou zmíněných předmětů šlo do háje.Já jsem končil základku v roce 89 a mám na technické a pěstitelské práce pěkné vzpomínky, ačkoliv jsem byl spíše studijní typ.
Naše škola byla nová a měla relativně slušně vybavenou dřevo i kovo dílnu,kuchyňku( oblíbené místo učitelských oslav a jiných pijatik), učebnu šití s šicími stroji z Lady Soběslav a pletacímy stroji, poměrně velké venkovní pozemky, skalku rybníček i záhonky na zeleninu. Takže práce bylo pořád dost a považovali jsme to jako uvolnění a odpočinek a čas od času šlo nekontrolovaně podnikat nějaká alotria. Na rozsáhlém venkovním rajonu nás učitel neměl šanci uhlídat. Na jednom pracovišti probíhala bitva, která spočívala v házení drnů. Na druhém pracovišti nejotrlejší spolužáci získávali zkušenosti s inhalací nikotinu.Na třetím pracoviště se příkladně pracovalo. Co se týče výrobků ze dřeva tak si vzpomínám na ptákoviny typu brusný špalík, věšák na klíče, stojánek na ubrousky a víceméně byla otrava, půl roku se pachtit s něčím, co se dá udělat za dvě hodiny. Otec je tesař-truhlář a už tehdy mi bylo jasné,že při výrobě zmíněných ptákovin by postupoval úplně jinak a použil trochu jiné nářadí a snažil se věc dělat jednoduše a efektivně a né podle osnov nějakého specialisty. Já měl osobně nejraději v osmičce základy elektrotechniky. Prakticky celé pololetí jsme si hráli se stavebnicí. Zapojovali jsme pojistkové skříně, jističe, krabice, domovní spínače, schodišťák, třífázový motorek do hvězdy a trojúhelníku atp.
Děvčata měla v osnovách vaření a šití. Shodou okolností šití děvčata vyučovala moje matka (matikářka a fyzikářka). Když se občas potkám s bývalými spolužákyněmi, vždy v první řadě vzpomínají na mámu a na šítí a pak teprve na matiku a fyziku. Všechny vzpomínájí na máminu hlášku, že šít na stroji je stejný jako řídit auto, a že prošití prstu je tak rychlé, že to ani nestihne bolet. Tehdy se šít, vyšívat, plést naučila všechna děvčata. Některá lépe některá hůře, ale to není až tak důležité. Důležitý poznatek byl, že už tehdy neplatilo pravidlo,kdo je blbej na učení je šikovný na ruce. Nejlépe šila a pletla děvčata s výborným prospěchem.
Když dorazily na druhý stupeň slabé ročníky narozené po roce 90, výuka těchto předmětů se musela přizpůsobit malému počtu žáků, což bylo v kompetenci ředitele. Matka vyučovala ve své třídě holky i kluky dohromady technické práce, pěstitelské práce, šití i vaření a střídala to dle nálady a dohody s dětmi a vlastně se i vyprdla na osnovy a tematické plány a nikdo ji do toho nekecal. Holky vyráběli ptačí budku a řezali závity stejně jako se kluci naučili šít na stroji a vařit a péct. Na jaře se hrabalo listí, sázely se kytky, plela se skalka, stříhal se plot, natíraly se prolejzačky.Příští středu má být ošklivo, půjdeme do kuchyně a budeme péct štrůdl.V zimě se opravovalo zahradní nářadí. Nezřídka si někteří kluci nosili do školy už svoje elektrické nářadí(akuvrtačky, přímočaré pilky, vibr. brusky a dokonce jednou i bourací kladivo) z domu. Prostě všechno probíhalo tak nějak nenásilně, holky i kluci pracovaly společně a pomáhaly si.Pro kluky byl adrenalín vyzkoušet si šití na stroji a pro holky naopak vrtačka a nikdo s tím neměl problém. Na té základce nebylo účelem vychovat zdatného a šikovného truhláře, krejčího nebo kuchaře, ale šlo o to si to vyzkoušet a vědět zhruba, jak na to a nebýt úplně levej a usmažit si vajíčka a nezapálit barák, neuříznout si fuchswanzem prst.
A tento způsob se mi zdá jako přijatelný a tak nějak by to asi mělo probíhat a nedělat z toho vědu. Akorát, že v současné době tento způsob narazí na spousty předpisů a bezpečnostních opatření, vyprodukují se stohy studií,metodických doporučení,vyhlásí se výběrová řízení na vybavení dílen,bude se čekat na odborná vyjádření zainteresovaných specialistů. Ve finále se bude řešit, kdo to bude vyučovat, když staří dílnaři a pozemkáři odchází do důchodu. A jak to udělat,když máme přidat dvě hodiny týdně.Musíme tedy někde ubrat. Občanské nauky a rodinné výchovy ubrat? To nejde, máme na to kvanta nových učitelů a většinou to jsou druhou aprobací češtináři, jazykáři, dějepisáři a ty ředitele pošlou do prdele, když by měli místo mlácení prazdný slámy při občance neaprobovaně vzít dílny nebo pozemky. Fyziku ani chemii ubrat už nemůžem, ta už jsme ubrali jednu ze dvou hodin, když jsme museli i pro vohnouťata zavést druhý cizí jazyk. Co informatika? Ta vládne světu, to nejde! Dětičky by pak nevěděly jak dělat prezentace v powerpointu a kde stáhnout to nejlepší porno.
Takže vlastně přemýšlím komu tím prospějeme.
Na prestižních a soukromých školách, kde jsou děti z podmětného domácího prostředí by to asi fungovalo.Chytré dětičky budou dle máminy zkušenosti i šikovné a asi by je to i bavilo. Nicméně tyto dětičky to opravdu nepotřebují, měly by své snažení a schopnosti směrovat jinam. Když budou v životě potřebovat zatlouci hřebík určitě se to naučí samy.
Na školách pro vohnouťata je to úplně fuk, co se budem pokoušet vyučovat, protože žák musí mít ukončenou povinnou školní docházku a zdůrazňuji docházku a ještě jednou docházku! A nedej bože, aby se vohnoutě při pozemkách hrabalo v hlíně, nebo hrabalo listí na školním pozemku. Od toho je přeci zřizovatel školy, aby zařídil, že bude shrabané listí.Škola přeci nemůže vykořisťovat žactvo. No nic na tělák už papír máme, ještě musíme zařídit papír na alergii na hlínu, pak na piliny a nejlépe i na práci !
pzkudk
Děkuji za potvrzení mého dlouhodobého pozorování, že „neplatí pravidlo, kdo je blbej na učení je šikovný na ruce“ :-)
grg
Mne sa dokonca zdá, že aj ženská krása viac-menej (až na niektoré extrémy v jednom či druhom parametri) koreluje s inteligenciou, čo je základ pre mnohými slniečkármi odmietaný koncept „genetickej kvality“. Svojho času som chodil s kamošmi robiť napr. stredoškolské diskotéky (ja ako „technik“ a oni dvaja ako technicky trochu ľaví „DJi“), a všimol som si, že baby z poľnohospodárskeho učilišťa sa síce vedeli a chceli upraviť „zvodnejšie“, no tie z gympla (obvykle oblečené mierne, nazvime to, „konzervatívnejšie“), ak by chceli ísť tiež v tom štýle, asi by vyhrali.
Tak isto aj z VŠ čias, v prostredí zmiešaných skupín z vysokoškolského prostredia (znova neberúc do úvahy niektoré maskulínnejšie extrémy z matfyzu a elektriky – a aj tu, ak by sa chcelo, dalo by sa na imidži zapracovať) boli dievčatá krajšie (alebo len subjektívne pre mňa?!?) než priemer hocikde mimo.
LWG
Obávám se, že se dostaneme do definice „krásy“. Ovšem pokud jde o přítažlivost, potom je tu řada signálů, z velké části podvědomých a potom si každý hledá to svoje. Předpokládám, že místní collector, translokátor a selector kraviců by považoval za přítažlivé jiné dívky než Vy. Pocit přítažlivosti jiné osoby vzniká totiž interpretací těchto signálů a reakcí na signály vlastní. Většinu toho si pořeší podvědomé procesy, vědomí potom vymyslí logický argument, proč je dotyčná pěkná. Pohoda, není se tím třeba vůbec zabývat, hardware si to jede po svém.
grg
Môže byť, táto teória dáva zmysel.
PanPredseda
To teda holky měly koule, když vyráběli ptačí budku a řezali závity.
Ziriath
Závitořez a pilka s kladivem se snad držej pérem? Nebo proč by to jinak mělo být pro holky moc obtížný?
PanPredseda
Dle vkusu každého soudruha (soudružky nikoli, ta pérem držet nemůže, snad kromě soudružek východoněmeckých sportovkyň), ale to není pointou mého předchozího příspěvku. V něm se projevil grammar nazi, který je ve mně skryt.
My měli na dílny tělocvikářku, která to vyfasovala za trest. Asi si to pak dovedete představit. Rašple byly dobré akorát tak na šerm, protože byly tak tupé, že si nešlo ani pořádně ublížit. Nakonec jsem své výrobky dělal v dílně doma s příbuznými, abych se pod to mohl aspoň podepsat a nepoblít se.
Dalsi aspekt toho napadu s praci v dilne a na podzimku je ten, ze vyplouva na povrch brutalni nekoncepcnost skolstvi. Japa tohle vylepseni jde dohromady s nedavnym zakazem laboratornich pokusu v chemii, aby se nam deti nepoleptaly, nepopalily a neotravily? Zustal bych v klidu, pane domaci, ztroskota to na nedostatku EU-certifikatu pro ucitele „Werkstattfähigkeitsprüfung“ a „Landwirtschaftarbeitskompetenz“, pac to nedaj uz ani ty kantori :)
ZDŠ ,,pracovní vyučování,, stálo za vyližprdel. Kdo něco uměl, vnímal to jako podřadné kurvení materiálu a kdo neuměl nic, zoufale s prkýnkem, ze kterého měla vzniknout polička bojoval většinou s tristním výsledkem. Pozemky vypadaly jako otrokářství nezletilých na školníkovo záhumenku a podtrhoval to fakt, že učitelka, co nás měla naučit lásce k hlíně byla ehm jediná cikánská učitelka v čechách. Blbá byla jak násada na hrábě a režim jí, i kvůli její loajalitě používal jako figuru do výkladní skříně socialismu. Naše spolupráce skončila při mém odmítání poslouchat její vřeštivé pokyny, jejich dopad ta kráva podpořila úderem okopávací motyčky do mých zad, kde se dva hroty odplevelovacího konce zaryly celkem hluboko do měkké tkáně. Odešel jsem tedy rovnou domů a na pozemky se vysral. Kupodivu to nijak dále neeskalovalo a ani komentář ,, ty špinavá krávo,, neměl žádnou dohru.
SOU nás mělo naučit ovládnout pilník a pilku na kov, kdy cílem prvního ročníku bylo ručně vyrobené kladivo z masivního šestihranu. Práce trvala opravdu téměř celý rok, hlavně díky značnému opotřebení pilníků a naprosté hlakosti plátků v pile na kov. Odnesl jsem si z toho mimo krvavých mozolů jediné – s tupým nářadím se dělá nahovno.
V deváté třídě to dal inženýr Červenka z Autobrzd jako quest pro zájemce. Přinesl pár strojních pilou nařezaných kusů čtvercového profilu z automatového duralu a kdo dokázal vypilovat krychličku tak, aby pod úhelníkem nesvítila a měla hrany alespoň v mezích přesnosti posuvky stejné, dostal posuvku (tehdy je nějak masivně vyřazovali). Mám ji dodnes. Z patnácti kluků nás uspělo šest.
Souhrou řady faktorů nastal stav fatálního nedostatku mladých řemeslníků a zrušení pracovního vyučování mezi tyto faktory rozhodně nepatřilo a tudíž jeho obnovení kritický stav nenapraví.Ti samí ichtlové,kteří teď chtějí zavést tu hovadinu zpátky do škol,způsobili,že na střední školy chodí děti se čtyřkami nebo že díky inkluzi sedí ve stejné třídě normální děti s dětmi neschopnými samostatné existence.
Brzy nastane čas,kdy úředníčci s otlačenými palci od mobilů a podomní obchodníci s pojistkami v polobotkách s kurevsky dlouhou špičkou už nebudou tolik v kurzu,ale fakt,že tito a jim podobní lemplové,pro které je každý manuálně pracující člověk lopata,jsou výplodem „práce“ sociálních inženýrů s magisterskými tituly z různých pavěd je více než zřejmý.
Jenom úplný idiot si může myslet,že od zeleného stolu změní pohled dětí na práci,která je od převratu cíleně degradována.I ten nejpitomější fakan moc dobře ví,že prací u nás ještě nikdo nezbohatnul a nějaké pracovní vyučování nota bene vedené znechucenou učitelkou ho v tom jenom utvrdí.
Jeden muj zakaznik je puvodne vyucenej udrzbar. Ma firmu pres zelezo, par desitek zamestnancu a nezije si zrovna spatne.
Muj otec je vyuceny tiskar. Ma stredne velkou tiskarnu a nezije si spatne.
Jeden muj obchodni partner je vyuceny zamecnik. Ma firmu pres vyrobu trezoru a nezije si spatne.
Ja nevim proc by praci neslo zbohatnout?
Ale chapu, ze ideal cloveka ze zapadni rozvinute demokracie je sedet u pocitace v teple kancelari, rozhodovat o vecech, kterym nejlepe ani nerozumi a po prichodu domu hltat v bedne MacGyvera, kterak on, vypadnuvsi z letadla na pusty ostrov, tam do mesice postavil supermarket.
Já bych se toho legislativního zásahu nebál. Ono to vyšumí, vždycky to vyšumělo. Deset let jezdím po školách s přednáškou o skle, s praktickými ukázkami a s možností aby si děti něco zkusily vyfouknout. Deset let oslovuji MŠMT, při každé změně ministra, jestli by se v jejich programech našla nějaká podpora. Výsledek je prakticky vždy stejný: „je to vaše soukromá aktivita, do toho nám nic není. Nic po nás nechtějte“. OK, nic nechci. Zaplatí si to děti samy. Tedy až na ty z R-mostů. Tam to šlo z rozpočtu.
Ale tady nejde jenom o to na tom vydělávat. Jde i o to, aby se děti naučily poznávat materiál, jeho vlastnosti a povzbudily svojí fantazii. Chápu, že z těch tisíců dětí, co mi prošly rukama, z nich asi sklář nebude nikdo, i když pár z nich projeví cit pro materiál a je škoda, že ho umlátí pak někde na škole sociálních studií.
Dílny ve škole? Proč ne. Stejně bychom se mohli ptát, proč třeba matematiku? Stačí kupecké počty. Kolik lidí v životě použije třeba počítání s mnohočleny?
Češtinu? Zrušit. Někdy mám dokonce pocit, že se tak již stalo. Při čtení příspěvků na různých diskuzích…
Fyzika? Proboha na co? Fyzikální zákony nám přeci vyřeší ty moderní auta, co samy zatáčejí a brzdí a vůbec všechno dělají za nás. A i kdyby ne, tak máme přeci zimní gumy, pásy, airbagy a spousty čmuchátek které nás kontrolují.
Ten problém není v zavedení dílen. Ty mají ukázat jenom cestu, možnost a pak je to na každém jedinci jakou si sám zvolí.
Já na těch dětech na první pohled poznám, jak se staví k materiálu, jak dovedou koordinovat ruce a dech v závislosti na tom co vidí. A přesto, že to zkoušejí poprvé, tak u některých je škoda, že se tomu řemeslu nevěnují. Mají pro něj vlohy.
A konkurence? Nevadí mi. Postrčí mě dál. Snažím se být konkurencí já pro ně. Ale k tomu asi člověk dojde až časem. Podnikám, letos, již třicátý rok, ale konkurence jsem se nikdy nebál. Asi jsem divnej.
Ja si zas z dilen jako nejotresnejsi zazitek pamatuju, kdyz jsme si kazdy meli uriznout kus kulatiny a pak z toho vypilovat kladivko.
Neskutecne hovadsky ukol, ktery ve spojeni s bidnym stavem naradi znamenal nekolik dni bezducheho tahani tupeho pilniku.
Jiste. To je tak, kdyz je kantor debil a chce se smradu jen zbavit. Podobne muzeme mit kresleni, kde deti do zblbnuti patlaji vodovky na papir, nebo hudebni vychovu, kde se uci kreslit houslovy klic, apod.
Ono je tak nejak jedno, o jaky predmet se jedna. Podstatne je, jak ho nekdo vyucuje.
Kdyby v tech dilnach treba decka vyrabely nejake jednoduche dily na roboticke vozitko a pak do toho jen strcili hotovou jednotku se servy, asi by ta motivace byla jina. Udelat z decek kreteny tim, ze budou do zblbnuti pilovat ingot, je nic nenauci, jen totalne otravi. Krome toho, tyhle picoviny muze delat na ucnaku za trest, ne na zakladce, ktera ma davat vseobecne vzdelani. Uplne postaci, kdyz se kluk nauci zatlouct hrebik, aniz by ho ohnul a nebo si sklepl nehet. A ze takovi experti exstuji, o tom zadna. Bejvalej moji zeny byl IT expert v jedne bance, ale nedej Boze, kdyz mel vzit do ruky kladivko, nebo i vymenit zarovku. Na to volal brachu. Bez prdele.
osobně ten nápad nepovažuju za kandidáta pro top 10 všech blbostí v našem školství, ale jak to může asi tak dopadnout, když dnes řemeslníci chybí ve firmách, chybí v sektoru služeb… kdo z nich se asi tak urve a půjde do školství učit děti základním zručnostem? že by ti nejlepší z nejlepších…? :-)
btw u nás v rodině se s oblibou vypráví story z hodin pozemků, kdy děvčata nafasovala dětské nůžky a stříhala trávníky před školou… zlaté rýče a tupé rašple! :-)
Představa, že se děcka naučí nebejt levý na ruce ve škole, je komická. Kluci se vždycky učili od dědů a otců. Chtěli bejt stejný machři v bastlení, jako oni. Tam ta základní zručnost a přístup k řešení problémů začínala…
Přesně. Mám i po létech vpomínku, že pipina, co jsme měli na pracák najednou objevila, že i kluci jsou šikovní – do páté třídy dávala jedničky jen holkám, že při pracáku nezlobily.
To samé podobné, když profesorka ve druhém semestru pochopila, že volný překlad zní lépe než otrocký.
Dodneška pamatuju, jak jsem byl jako malej předškolní smrad zahrabanej v hoblinách v dědovo truhlářský dílně. Vyčlenil mi vlastní ponk a dával odřezky na vlastní projekty. To byly lodě na rybník, tuším. Od tý doby se datuje můj pozitivní vztah k voňavýmu dřevu, umim rozdělat klíh, ohnout dřevo a vim k čemu se hodí smrk a k čemu jasan a k čemu dub. To jsem ještě ani nechodil do školy a už jsem směl brát do ruky takový věci, jako dláto a rámovou pilu.
… pochopitelně pod podmínkou, že se v žádným případě neprokecnu ženskejm. No a když si dva chlapi na něco plácnou, tak je to svatý …
(Ale myslim, že to byl janom taková pojistka. I kdyby to zjistili a začly řádit, děda by je srovnal.)
souhlas, jen je otázka, jestli se v rámci sociálního inženýrství povede spíš nahnat otce v neúplných rodinách zpět do svých rolí, nebo řemeslně zdatné učitele do škol… něco mi říká, že pár dalších generací dětí okrouhá :-/
No možná by se mohl sociálněinženýrsky pro začátek zase vytvořit potřebnej nedostatek spotřebního zboží, což vytváří potřebné klima pro „udělej si sám“. Našlápnuto máme slušně, já bych nebyl skeptik, myslím že se to zase povede. Chce to ještě pár regulací a ono to půjde! Nebo Soroš konečně odpálí Jeloustoun.
jo, regulace se hodí vždycky! nebo (skoro se to bojím napsat) co na to vypsat nějaký dotační program… he? :-) a mít Soroše v záloze jako plán B je ok za všech okolností! :-)
Tak a teď kdo to tomu blbcovi Havlíčkovi řekne. Střihneme si?
:-D ráda vám tu smetanu přenechám…
Vřelé díky, madam!
On je rozdil bejt zrucnej a nebejt uplne levej. Mezi schopnosti vysoustruzit z lipoveho dreva kulicku a schopnosti uriznout pilkou nasadu u kostete, je prece jen pestra skala dovednosti.
Niektorm z nas by sa to zislo. Zoberte moj pripad: jedneho deda som vobec nepoznal – neprezil prichod sovietskych bratov roku 1944. Druhy zomrel ked som mal 5 rokov. Otec, nech mu je zem lahka, mal obe ruky lave. Od koho som sa teda mal ucit? Nastastie, odkialsi mam tu schopnost „kuknem, vidzim a zrobim“. A to v rozsahu od dlazdenia az po navrhovanie chromatografickych metodik.
Vždycky umírají nevhod. Nestihl jsem se ho vyptat na sposutu věcí, válkou v rusku počínaje. Myslím že je to od nich krajně neohleduplné a nezodpovědné.
Suhlasim. Umriet priskoro je neslusne. Ze si vobec nieco take mozu dovolit, drzani drzi.
Pánové, pánové, nebojte se říct, že kdyby nebyli mrtví, tak byste je za to, že zemřeli příliš brzy, zabili.
Tudy sice cesta nevede, ale někudy by asi měla vést. Když vidím tu naprosto neuvěřitelnou nezručnost tzv. řemeslníků, kteří ani netuší, jak se to má dělat správně a když to udělají po svém, vůbec jim nepřijde divné, že je jejich produkt zbastlený, křivý, domlácený, stěží drží pohromadě, … Samozřejmě, sám si hlídám abych a) sám nebyl na zabití, b) zabil nebo aspoň vyhodil najaté řemeslníky kteří mi něco takového provedou, c) dovedl děti ke stejnému postoji, ale nějaký obecný návod na zlepšení situace nemám :-)
myslím, že pro začátek jsou body a) , b) i c) v cajku… na obecné návody moc nevěřím :-)
Pokud se bodem c) povede ustanovit rekurzi, pak to není úplně beznadějné :-)
jj, škoda jen, že je to zdlouhavější cesta… tak aspoň ať máte těch dětí co nejvíc! ;-)
Netušim, co s nima udělají sranda předměty na základce, když v prvé řadě ty odborný střední školy, ze kterých lezou, nemají tydle pitomce vůbec propouštět. Jenže v dnešní korektní době někoho vyrazit, to by byl průser až za roh, že…
Mohu celkem spolehlivě a nezaujatě posoudit, jak to šlo za posledních 40 let s výukou zmíněných předmětů šlo do háje.Já jsem končil základku v roce 89 a mám na technické a pěstitelské práce pěkné vzpomínky, ačkoliv jsem byl spíše studijní typ.
Naše škola byla nová a měla relativně slušně vybavenou dřevo i kovo dílnu,kuchyňku( oblíbené místo učitelských oslav a jiných pijatik), učebnu šití s šicími stroji z Lady Soběslav a pletacímy stroji, poměrně velké venkovní pozemky, skalku rybníček i záhonky na zeleninu. Takže práce bylo pořád dost a považovali jsme to jako uvolnění a odpočinek a čas od času šlo nekontrolovaně podnikat nějaká alotria. Na rozsáhlém venkovním rajonu nás učitel neměl šanci uhlídat. Na jednom pracovišti probíhala bitva, která spočívala v házení drnů. Na druhém pracovišti nejotrlejší spolužáci získávali zkušenosti s inhalací nikotinu.Na třetím pracoviště se příkladně pracovalo. Co se týče výrobků ze dřeva tak si vzpomínám na ptákoviny typu brusný špalík, věšák na klíče, stojánek na ubrousky a víceméně byla otrava, půl roku se pachtit s něčím, co se dá udělat za dvě hodiny. Otec je tesař-truhlář a už tehdy mi bylo jasné,že při výrobě zmíněných ptákovin by postupoval úplně jinak a použil trochu jiné nářadí a snažil se věc dělat jednoduše a efektivně a né podle osnov nějakého specialisty. Já měl osobně nejraději v osmičce základy elektrotechniky. Prakticky celé pololetí jsme si hráli se stavebnicí. Zapojovali jsme pojistkové skříně, jističe, krabice, domovní spínače, schodišťák, třífázový motorek do hvězdy a trojúhelníku atp.
Děvčata měla v osnovách vaření a šití. Shodou okolností šití děvčata vyučovala moje matka (matikářka a fyzikářka). Když se občas potkám s bývalými spolužákyněmi, vždy v první řadě vzpomínají na mámu a na šítí a pak teprve na matiku a fyziku. Všechny vzpomínájí na máminu hlášku, že šít na stroji je stejný jako řídit auto, a že prošití prstu je tak rychlé, že to ani nestihne bolet. Tehdy se šít, vyšívat, plést naučila všechna děvčata. Některá lépe některá hůře, ale to není až tak důležité. Důležitý poznatek byl, že už tehdy neplatilo pravidlo,kdo je blbej na učení je šikovný na ruce. Nejlépe šila a pletla děvčata s výborným prospěchem.
Když dorazily na druhý stupeň slabé ročníky narozené po roce 90, výuka těchto předmětů se musela přizpůsobit malému počtu žáků, což bylo v kompetenci ředitele. Matka vyučovala ve své třídě holky i kluky dohromady technické práce, pěstitelské práce, šití i vaření a střídala to dle nálady a dohody s dětmi a vlastně se i vyprdla na osnovy a tematické plány a nikdo ji do toho nekecal. Holky vyráběli ptačí budku a řezali závity stejně jako se kluci naučili šít na stroji a vařit a péct. Na jaře se hrabalo listí, sázely se kytky, plela se skalka, stříhal se plot, natíraly se prolejzačky.Příští středu má být ošklivo, půjdeme do kuchyně a budeme péct štrůdl.V zimě se opravovalo zahradní nářadí. Nezřídka si někteří kluci nosili do školy už svoje elektrické nářadí(akuvrtačky, přímočaré pilky, vibr. brusky a dokonce jednou i bourací kladivo) z domu. Prostě všechno probíhalo tak nějak nenásilně, holky i kluci pracovaly společně a pomáhaly si.Pro kluky byl adrenalín vyzkoušet si šití na stroji a pro holky naopak vrtačka a nikdo s tím neměl problém. Na té základce nebylo účelem vychovat zdatného a šikovného truhláře, krejčího nebo kuchaře, ale šlo o to si to vyzkoušet a vědět zhruba, jak na to a nebýt úplně levej a usmažit si vajíčka a nezapálit barák, neuříznout si fuchswanzem prst.
A tento způsob se mi zdá jako přijatelný a tak nějak by to asi mělo probíhat a nedělat z toho vědu. Akorát, že v současné době tento způsob narazí na spousty předpisů a bezpečnostních opatření, vyprodukují se stohy studií,metodických doporučení,vyhlásí se výběrová řízení na vybavení dílen,bude se čekat na odborná vyjádření zainteresovaných specialistů. Ve finále se bude řešit, kdo to bude vyučovat, když staří dílnaři a pozemkáři odchází do důchodu. A jak to udělat,když máme přidat dvě hodiny týdně.Musíme tedy někde ubrat. Občanské nauky a rodinné výchovy ubrat? To nejde, máme na to kvanta nových učitelů a většinou to jsou druhou aprobací češtináři, jazykáři, dějepisáři a ty ředitele pošlou do prdele, když by měli místo mlácení prazdný slámy při občance neaprobovaně vzít dílny nebo pozemky. Fyziku ani chemii ubrat už nemůžem, ta už jsme ubrali jednu ze dvou hodin, když jsme museli i pro vohnouťata zavést druhý cizí jazyk. Co informatika? Ta vládne světu, to nejde! Dětičky by pak nevěděly jak dělat prezentace v powerpointu a kde stáhnout to nejlepší porno.
Takže vlastně přemýšlím komu tím prospějeme.
Na prestižních a soukromých školách, kde jsou děti z podmětného domácího prostředí by to asi fungovalo.Chytré dětičky budou dle máminy zkušenosti i šikovné a asi by je to i bavilo. Nicméně tyto dětičky to opravdu nepotřebují, měly by své snažení a schopnosti směrovat jinam. Když budou v životě potřebovat zatlouci hřebík určitě se to naučí samy.
Na školách pro vohnouťata je to úplně fuk, co se budem pokoušet vyučovat, protože žák musí mít ukončenou povinnou školní docházku a zdůrazňuji docházku a ještě jednou docházku! A nedej bože, aby se vohnoutě při pozemkách hrabalo v hlíně, nebo hrabalo listí na školním pozemku. Od toho je přeci zřizovatel školy, aby zařídil, že bude shrabané listí.Škola přeci nemůže vykořisťovat žactvo. No nic na tělák už papír máme, ještě musíme zařídit papír na alergii na hlínu, pak na piliny a nejlépe i na práci !
Děkuji za potvrzení mého dlouhodobého pozorování, že „neplatí pravidlo, kdo je blbej na učení je šikovný na ruce“ :-)
Mne sa dokonca zdá, že aj ženská krása viac-menej (až na niektoré extrémy v jednom či druhom parametri) koreluje s inteligenciou, čo je základ pre mnohými slniečkármi odmietaný koncept „genetickej kvality“. Svojho času som chodil s kamošmi robiť napr. stredoškolské diskotéky (ja ako „technik“ a oni dvaja ako technicky trochu ľaví „DJi“), a všimol som si, že baby z poľnohospodárskeho učilišťa sa síce vedeli a chceli upraviť „zvodnejšie“, no tie z gympla (obvykle oblečené mierne, nazvime to, „konzervatívnejšie“), ak by chceli ísť tiež v tom štýle, asi by vyhrali.
Tak isto aj z VŠ čias, v prostredí zmiešaných skupín z vysokoškolského prostredia (znova neberúc do úvahy niektoré maskulínnejšie extrémy z matfyzu a elektriky – a aj tu, ak by sa chcelo, dalo by sa na imidži zapracovať) boli dievčatá krajšie (alebo len subjektívne pre mňa?!?) než priemer hocikde mimo.
Obávám se, že se dostaneme do definice „krásy“. Ovšem pokud jde o přítažlivost, potom je tu řada signálů, z velké části podvědomých a potom si každý hledá to svoje. Předpokládám, že místní collector, translokátor a selector kraviců by považoval za přítažlivé jiné dívky než Vy. Pocit přítažlivosti jiné osoby vzniká totiž interpretací těchto signálů a reakcí na signály vlastní. Většinu toho si pořeší podvědomé procesy, vědomí potom vymyslí logický argument, proč je dotyčná pěkná. Pohoda, není se tím třeba vůbec zabývat, hardware si to jede po svém.
Môže byť, táto teória dáva zmysel.
To teda holky měly koule, když vyráběli ptačí budku a řezali závity.
Závitořez a pilka s kladivem se snad držej pérem? Nebo proč by to jinak mělo být pro holky moc obtížný?
Dle vkusu každého soudruha (soudružky nikoli, ta pérem držet nemůže, snad kromě soudružek východoněmeckých sportovkyň), ale to není pointou mého předchozího příspěvku. V něm se projevil grammar nazi, který je ve mně skryt.