Celé čtyři dny okupovala média katastrofa bizarního plavidla, něčeho jako karbonové popelnice s lidmi vevnitř, kterým se provozovala dementní záliba v hloubkových ponorech k vraku Titaniku. Zuří válka mezi Ukrajinou a Ruskem, obě strany jí aktivně pohánějí, denně stojí desítky až stovky životů jedno na jaké straně, ale médiím to je jedno, protože nyní mají ponorku s prominentní posádkou.
Když jsem se seznámil s technickým a především bezpečnostním konceptem plavidla, musel jsem vrtět hlavou. Jednalo se jakousi nepovedenou kopii hloubkových plavidel Mir navržených v Rusku, přičemž se ale do konstrukce podařilo zakomponovat celou řadu chyb hned od začátku. Hračku pro milionáře tvořila tlaková nádoba z 13 cm tlustého karbonu. Od karbonu si vývojový team sliboval lepší poměr hmotnost/pevnost než má martenzitická ocel nebo titan, která se na ponorky obvykle používá, a tím pádem méně nároků na balastní systém. Ponorka neměla únikovou šachtu ani žádný jiný koncept, který by byl s to zajistit posádce možnou záchranu v případě uvíznutí na mořském dně, protože jedinou dírou do karbonové popelnice byl průzor v přední části, který byl současně i průlezem. Zajišťoval se 17 šrouby utahovanými zvenčí. I kdyby se tedy ponorka nouzově vynořila, což je patrně nejméně náročný krizový scénář, nebylo jak dostat posádku ven, tedy pokud s sebou eventuální zachránce netahal basu s cajkem. Nicméně zašroubování posádky je osvědčený koncept, používal se už u japonských člověkem řízených torpéd Kaiten, které byly ovšem byly jako sebevražedné zkonstruovány odpočátku. Sám průlez byl testovaný jen do hloubky 1500 m. Propracovaný řídící systém spočíval v joysticku pro herní konzoli bez zálohy nebo redundance. Cestující seděli na podlaze, tedy na vnitřní strany tlakového tělesa, pouze pilot, kapitán, prostě ředitel ponorné popelnice, si hověl na něčem jako prkénko u záchoda,
Zdaleka největší odvaz ale byla vývojová strategie, kterou formuloval majitel firmy Stockton Rush, současně jedna z obětí katastrofy, pro Teledyne Marine takto:
“When I started the business, one of the things you’ll find, there are other sub-operators out there, but they typically have, uh, gentlemen who are ex-military submariners, and they — you’ll see a whole bunch of 50-year-old white guys,”
“I wanted our team to be younger, to be inspirational and I’m not going to inspire a 16-year-old to go pursue marine technology, but a 25-year-old, uh, you know, who’s a sub pilot or a platform operator or one of our techs can be inspirational,”
V překladu:
„Když jsem začínal s podnikáním, jedna z věcí, které zjistíte je, že jsou i další provozovatelé ponorek, ale typicky mají, uh, pány, kteří jsou bývalými vojenskými ponorkáři, a ti – uvidíte spoustu 50letých bílých chlapů,“
„Já jsem chtěl, aby náš tým byl mladší, inspirativní a já nehodlám inspirovat 16-ti letého, aby se pustil do námořní techniky, ale 25-letý, který je pilotem ponorky nebo operátor platformy nebo jedním z našich techniků může být inspirativní“.
Těžko říci, zda pana Stocktona Rushe poháněla diverzita jako taková. Sám byl 61-letý bílý muž, takže se měl vlastně sám vyhodit. nebo měl na mysli někoho konkrétního. Možná měl na mysli padesátiletého bílého chlápka jménem David Lochridge. To bývalý námořník a voják, kterého si Rush najal a který v roce 2018 říkal Rushovi takové takové věci, že by měl ponorku otestovat dřív, než do ní nastrká lidi. Rush ho za to vyhodil. O tom, zda se Rushovi podařilo sehnat nějaké to černé transgender nebinární odborníko na ponorko, se prameny nezmiňují.
Západní přísloví „go woke, go broke“, které se dosud vztahovalo na zavádění tzv. společenské bdělosti do reklam a podnikání na bázi woke hodnot obecně, se nyní realizovalo doslova. Kdyby někdo chtěl absolvovat poslední ponor v nějakém woke podmořském plavidle, pak inspirativní závěr cesty bude probíhat asi takto:
Karbonový trup selže v místě, kde má skořepina nějaký defekt. Vzhledem k známým problémům s homogenitou karbonu takové místo nejspíš někde bude. Obrovský vnější tlak způsobí opak exploze, tedy implozi, kdy se skořepina trupu zhroutí do sebe. Celý děj je otázkou řádově desetin sekundy nebo sekund. Nesouhlasím s hodnocením, že imploze posádku ihned zabila, protože karbon má malou plastickou deformaci, takže se trup nezhroutil do podoby placky, jako u více plastických kovových materiálů:Jen se nějak podivně zkroutil nebo popraskal, přičemž v tento moment ještě integrita plavidla nebyla narušena. Minimálně inspirativní řidič popelnice, v tomto případě inspirovaný pan Stockton, mohl tuto počáteční fázi o pár desetin vteřiny přežít a uvědomit si, že se děje něco mimořádně, uh, inspirativního, protože polokulové čelo trupu je z celé struktury nejpevnější. Všechny je ale spolehlivě zabilo to, co následovalo. V první fázi se trup ponorky o něco zdeformoval a tím současně narostl tlak vevnitř. Nárůst tlaku a teploty mohl být tak rychlý a výrazný, že mohl nastat tzv. diesel efekt, tedy vznícení „paliva“ uvnitř „spalovacího prostoru“, až na to, že palivem je, uh, posádka, kyslík z nádrží a baterie, a spalovacím prostorem je prostor pro pasažéry. Tohle musí být rána jak z děla, a americký systém odposlechu zvuků ve velkých hloubkách ji musel zaznamenat. V třetí fázi karbonová skořepina překročila mez pevnosti, popraskala a popelnice se rozpadla na tisíc kousků. Příslušenství přichycené na popelnici zvenku, například manipulační rám a zadní hydrodynamický kryt odpadnou neporušené.
V tento moment inspirovaná posádka už fyzicky neexistuje, takže jí to může být jedno. Za nějakých čtvrt milionu USD zaplacených předem celkem slušný doživotní zážitek, který se hned tak někomu nepřihodí.
Go woke, go broke! Wokeismus není dobrým vodítkem pro nic, a pro ponorky zjevně už vůbec.
28.06.2023 D-FENS
(672x známkováno, průměr: 1,78 z 5)