Čeká nás to a asi ani nemine. Volební rok se blíží mílovými kroky, a strany již brousí virtuální nože (tedy doufám, že jen virtuální) a slídí kde mohou, aby na svého protivníka či protivníky vytáhly co největší špínu. Té špíny je skutečně dost, neboť žádná významnější strana rozhodně nezahálí, takže nepochybuji o tom, že před volbami a po volbách bude veselo.
Veselo je, jak se zdá i po volbách v USA.
Asi moc lidí v ČR si nepřálo, aby volby v USA vyhrála levice, ale stalo se. Je otázka, zdali to bylo regulérní. Co my ale víme, mohli klidně podvádět i Trumpovy příznivci, i když od Bidenovy kliky bych to považoval za pravděpodobnější.
Co lze Trumpovi bez diskuzí přičíst k dobru. V první řadě – neválčil. Ano, je to tak, USA za jeho vlády sice mohutně zbrojila a nutila své spojence zbrojit také (s výhradami k financování NATO ovšem přišel již jeho předchůdce Obama), ale nikde nezačal žádné arabské či jiné jaro. Jako pragmatik Trump dobře věděl, že import euroatlantické demokracie do států či oblastí, kde vládne společenský středověk je kontraproduktivní a přinese tamnímu obyvatelstvu mnohonásobně více utrpení než předešlý režim, byť by se z našeho pohledu zdál krutý a nedemokratický.
Snažil se co nejvíce, aby se továrny a nyní už i vývojová střediska vrátila z Číny do USA. Pro mnoho lidí dobrá zpráva, ne však pro parazity, který je i v USA dost a dost. Když nabídka práce převyšuje poptávku, je to pro povaleče vždy průser, na to konec konců nemusím jezdit do USA.
Má to ale i jiný rozměr.
Je až neuvěřitelné, jak se USA a v menší míře i Evropa lehce vzdala výdobytků svého snažení a často na zlatém podnosu předala (či si nechala Čínou ukrást) klíčové technologie. Důležitá byla cena a v případě Evropy také plnění plánu druhé pětiletky EU, konkrétně úkolu uhlíkové neutrality. Je zřejmé, že emise, které vznikají při výrobě a zušlechťování kovů na území EU v čínských (indických) hutních kombinátech jakýmsi zázrakem nevznikají. Tedy, alespoň Evropská komise si to myslí. Rovněž přeprava těchto produktů zaoceánskými nákladními loděmi je dle EK také CO2 free. Podtrženo a sečteno, začínáme být stále více závislí na dovozu celé škály výrobků a technologií. Dokud to byly jen Levisky nebo Pumy, dalo se to zkousnout, ale čipy do počítačů, ocel nebo léky – nepochopitelné. Nepochopitelné o to více, že Čína představuje daleko nevypočitatelnějšího partnera, než bylo kdysi SSSR. Jen tak pro ilustraci.
Ano, tentokrát to dopadlo dobře, ale po druhé už nemusí. A zcela jistě jde jen o špičku ledovce nebetyčného průseru, který jsme si v Evropě a USA dlouhá léta pěstovali.
Tomu všemu se prezident Trump snažil zabránit nebo to nějak eliminovat, ale Bohužel, jedno volební období je na to málo.
Ale zpět k volbám. Jak skončí v USA, nikdo neví, v každém případě, korespondenční nebo internetový volební systém je velký problém, kterému bychom se měli vyhnout.
Volby u nás. Náš systém fyzického přímého hlasování je nejlepší a nejvíce odolný proti podvodům, ať už technologickým nebo morálním.
Hezky vstát z pelechu, zajít pár set metrů do volební místnosti, legitimace, obálka, povinně sám šup z plentu, a potom před zraky komise složené ze zástupců všech stran se svojí obálkou do urny. Ano, uznávám, nic není 100 %, i tady se může nějak podvádět (pokusy zde již byly), ale zcela jistě ne v takové míře, aby to ovlivnilo výsledky voleb. Když je člověk na cestách, může si vyzvednout voličský průkaz a odvolit kdekoliv a když ho sklátí rýmička nebo předčasný porod, dojde volební komise až za ním.
Po uzavření volebních místností komise sečte lístky, a do maximálně druhého dne je hotovo.
Problémy korespondenčního hlasování
Především, je to velká možnost, jak volby ovlivnit a proti hovoří i cena.
Nejdříve k té ceně. Žádná firma nebude volební hlasy dovážet ke sčítací komisi zadarmo. Samotný volební lístek a obálka musí být, tedy pokud se chceme vyhnout falešným hlasům, zabezpečeny na velmi dobré úrovni. Více méně na úrovni bankovek. Jenže bankovky jsou očíslovány, což v případě volebních lístků při splnění požadavků anonymity (volby jsou ze zákona tajné) jaksi nejde. Protože volby jsou tajné, nemělo by se stát to, že by volič do volebního lístku cokoliv psal (i podle písma se dá identifikovat konkrétní člověk), takže si nedovedu představit, kolik volebních lístků by se muselo vytisknout, když v roce kandidovalo 2017 celkem 31 stran a hnutí. Obálky by musely být vyrobeny tak, aby je nebylo možné bez porušení otevřít a aby nebyly průsvitné. Ani to není zadarmo.
Sčítání. Česká pošta není z nejrychlejších. Volební komise by tedy musely být v činnosti podstatně delší dobu a jejich místnosti by bylo nutno střežit. Další peníze navíc. Samotné vyhodnocování by bylo pracné. Zkontrolovat neporušenost a pravost obálky, otevřít obálku, zkontrolovat pravost volebního lístku. Vzhledem ke kvalitě možných falzifikátů ani toto není krátký a tím pádem ani levný proces.
Obálku hodím do schránky, a co dál? Od té doby na ni nikdo fyzicky nedohlíží, není ani pod úřední plombou. Taková opatření asi není možné v tak obrovském rozsahu ani splnit. A i kdyby bylo, půjde opět o extrémně drahý proces. Přijede pošťák, schránku vyprázdní a doveze do některého z logistických středisek pošty. Tady se vše vytřídí a pošle volební komisi. A tam se teprve dostávají pod dohled školených a doufám že nezávislých pracovníků komise. Co se s lístky a zásilkou stane v době, kdy hodím obálku do schránky a tím, než je předána volební komisi, Bůh ví. Není možno v nastalém chaosu a spěchu jeden pytel nebo více pytlů někde pozdržet? Nebo do pytlů s poštou něco přidat?
Problém morální, lidský. Ve volební místnosti se musíme legitimovat. Podvod je tedy téměř vyloučen a v případě, že by byl odhalen, za to hrozí tuším pár let v chládku. Ale co když přijdu domů, a zjistím, že moji obálku s hlasem již odeslali moji neplnoletí potomci, kteří se již rok válí doma v rámci korona prázdnin, zatím co já musím zařezávat. A ještě do ní, parchanti, hodili lístek za KSČM. Udám je? Asi ne? Seřežu je? To snad radši to udání. Půjdu ven a podpálím poštovní schránku?
To je jen jeden příklad za všechny, možná trochu zábavný, nicméně, ovlivnitelnost v případě korespondenčního a také internetového hlasování je obrovská a nepochybuji o tom, že by jí mnoho lidí rádo zneužilo. Citové vydírání, vyhrožování, psychický i fyzický nátlak, to vše jsou věci, které, a nerad to píši, především mladé generaci, zejména eurosvazáků, nejsou vůbec cizí. Stačí si pustit toto video, konkrétně od času 3:16.
To už tak zábavné není.
Podobně je to s hlasováním on-line. To by bylo sice značně levnější než korespondenční, ale možnost nátlaku je zde rovněž velká, nemluvě o pokušení některých stran volby pomocí hackerů ovlivnit. Všichni asi víme, komu je tato vlastnost nejbližší, že?
Volby 2021 budou také zajímavé (a klíčové) ještě z jiného hlediska. Zdali se podaří vystrnadit Babiše a ANO z vlády, ale především, kdo jej nahradí. A zde jsou naše perspektivy dosti temné.
Je totiž víc a více pravděpodobnější, že budeme skutečně postaveni před velmi těžkou volbu. Volbu většího či menšího zla. Tedy-oligarcha a agent StB proti vítačům, eurosvazákům a, koneckonců i udavačům do Brusele.
Co by následovalo, kdyby se podařilo Pilátům v součinnosti s TOP09, STAN atd. utvořit funkční vládu? To můžeme nyní vidět takřka v přímém přenosu ve městě, které nám je jedno ze srdečně nejbližších. Ano, je to Vídeň. A pár týdnů před tím to byla Francie. A ještě předtím Německo, a ještě předtím… já už si to vlastně ani nepamatuji.. Chceme to zde také? Není problém. Volte Piráty. Více peněz pro aktivisty, přijímání uprchlíků, více práv pro menšiny, více ekoterorismu.
Digitalizace? Ne, určitě ne. Vždyť v Praze jsou u koryta Piráti již dost dlouho, a v hlavním městském podniku (DPP) řidiči stále vypisují výkazy jak z krále klacka. Šetření? No 100 táců za kávovar není zrovna to pravé. Transparentní výběrové řízení? Ne, ani náhodou.
Takže, po stránce ekonomické zas žádná změna. Kromě toho by nás zřejmě čekaly neustálé diplomatické roztržky, podle toho, jak moc bychom se naváželi do Číny.
Pravice, skutečná pravice je v podstatě mrtvá. Není to ale díky ANO, ale především díky totální neschopnosti největší pravicové strany vypořádat se s minulostí, s přítomností (takový Novotný moc velkou reklamu ODS nedělá) a sestavit program, který by voliče oslovil. AntiBabiš to ale opravdu není. Je to velký paradox, neboť ANO za podnikateli rozhodně nestojí. Dalo by se říci, že jim vysloveně škodí (EET) a přesto v komunálních volbách volilo ODS celkem 193 tisíc lidí jako samostatnou ODS a 218 v koalicích s jinými stranami. Soukromých podnikatelů je přitom v ČR cca 1,2 milionu. Skutečně si nemyslím, že by přešli k ANO nebo KSČM. Prostě a jednoduše byli pseudopravicovou politikou tak otráveni, že zůstali doma. A to je v současné době něco, co bychom si neměli dovolit. Snad jen čistá vláda komunistů by byla horší alternativa než vláda Pirátů. A to si nejsem tak úplně jistý. I kdyby se nakonec měla spojit ODS s SPD, ČSSD a ANO, bylo by to špatné, ale ne to úplně nejhorší.
To je ale teď jen věštění z křišťálové koule. V každém případě, pokud pravice nezabere, bude to realita. Potom doopravdy In God we trust.
22.11.2020 TomTom
(121x známkováno, průměr: 1,44 z 5)