Veliká vina, má veliká vina – Zamýšlení na Bílou sobotu - zpět na článek

Četl jste toho Marxe? Já z toho musel dělat státnice. Kilmore v bodě a) naopak Marxe vyvrací – hodnota je dána tím, co je ochoten konkrétní člověk v konkrétním místě a v konkrétním čase zaplatit, je subjektivní (momentální užitečnost). Kilmore pouze nezdůraznil časový a místní faktor. Podle Marxe je naopak užitná hodnota konstantní a objektivní.
Jednoduchý příklad – auto v autosalonu je nabízeno za 500.000,- Kč. Takovou hodnotu má pro prodejce v daném čase a místě. Pro kupujícího má hodnotu vyšší, proto je ochoten se vzdát svého půlmilionu a auto pořídit, má snahu si polepšit. Pořád je to ovšem to stejné auto. Pak na trh vstoupí třeba Číňan a nabídne auto se stejnými parametry za 450 tis. Kč. Našemu prodejci hrozí, že mu auto za půl milionu zůstane na skladě, v čase se posunuly jeho preference (nastala splatnost faktur, výplatní termín atd.) a nové preference snížily hodnotu auta na skladě z pohledu prodejce taky na 450 tis. Kč, funguje diskont budoucnosti – česky řečeno lepších 450 tis. hned než 500 tis. snad někdy v budoucnu. Stejný mechanismus funguje k kterémkoli super-hyper při slevových akcích. Hodnota se prostě s časem a preferencemi účastníků mění. Což Marx naprosto pomíjí, protože to boří jeho teorii nadhodnoty.

No a k čemu je ta „veličina“ hodnoty an sich dobrá? Ke zjištění, kolik úsilí věnoval dělník výrobku? Vždyť je to nesmysl, toho samého dělníka taky nezajímá, kolik úsilí věnoval pekař upečení rohlíku, který si kupuje ke svačině. Pro něj je rozhodující, jestli stojí rohlík 2,- Kč nebo 3,- Kč. Když má hlad, zaplatí 3,- Kč. Když až takový hlad nemá, obejde se bez rohlíku, který je dražší než 2,- Kč. A když má chleba z domova, nechá rohlík ležet, i kdyby byl za 1,- Kč. Zcela nezávisle na tom, jakou má ten rohlík podle Marxe „hodnotu“. A když se rohlík neprodá, kde je pak vykořisťování? Když se prodá za 2,- Kč a výrobní náklady jsou 2,50 Kč, kde je vykořisťování? Podle Marxovy teorie by se třeba fotbal nemohl hrát na góly, ale měřilo by se vynaložené úsilí (naběhané km, počet přihrávek…). Blbost, že?
Je třeba pochopit, že práce je statek jako každý jiný, je to prostě poskytovaná služba, jejíž cena se řídí nabídkou a poptávkou. Ekonomicky není rozdíl mezi dělníkem u pásu a instalatérem, který vám spravuje záchod. Oba prodávají svůj čas a své schopnosti. Celá teorie nadhodnoty je prostě nesmyslná a byla už x-krát vyvrácena i levicově zaměřenými ekonomy. A to říkám jako člověk, který všechny 3 díly Kapitálu nejen přečetl, ale musel se je i naučit.

Vy patrně nejste ekonom? Pracovní teorie vznikla postupně přes Smithe, Ricarda až po Marxe. Pánové si lámali hlavu tím, jak vzniká tržní cena. K preferenční škále a vztahu ceny, nabídky a poptávky nedospěli.
Já to zkusím ještě jednou a více polopaticky, dál se už vyjadřovat nebudu, je to asi marnost. Pokud budu uřícený při teplotě 30°C s jazykem na vestě, bude mít pro mě půllitr piva hodnotu 100,- Kč. Ovšem druhé pivo si za těch 100,- Kč už rozmyslím. Zcela bez ohledu na to, jak jednoduché nebo složité je ten půllitr vyrobit. Nebo například, abychom zůstali u piva, pivovary obecně prodávají hospodám sudové pivo dráž, než supermarketům lahvové. Platí vždy a všude. Podle Marxovy teorie by to nicméně mělo být naopak – výrobní proces se neliší, plnění jednotlivých lahví je však obecně nákladnější než plnění 50-litrových sudů.
Pokud se vám v mém příkladu nelíbí instalatér, můžeme vzít třeba vlastního údržbáře ve fabrice vs. externího živnostníka. Je to úplně jedno, prostě jak dělník u pásu, tak holič v kadeřnictví nebo třeba instalatér, advokát, lékař… prodávají svůj čas. Za cenu, které jsou schopni na trhu dosáhnout. Neboli za částku, na kterou si ostatní jejich služby cení. Ekonomicky mezi nimi není rozdíl.
Ještě bych se na závěr dotkl vašeho výrazu „nesmyslnost příměru“. Meritum sdělení je v tom, že Marx (a jeho předchůdci) odvozovali hodnotu od vynaloženého úsilí (byť „společensky nutného“), nikoli od preferencí trhu. Pak ovšem dospějeme k nesmyslnému závěru, že největší hodnotu má zboží vyrobené s nejvyšším úsilím, zatímco třeba obraz Cézanna, Filly nebo Matisse nemá hodnotu téměř žádnou.

Ještě ta citace k užitné hodnotě dle Marxe: „Užitečnost věci činí z ní užitnou hodnotu. Ale tato užitečnost se nevznáší ve vzduchu. Je podmíněna vlastnostmi zbožního tělesa, bez něho neexistuje. Zbožní těleso samo, jako železo, pšenice, diamant atd., je proto užitná hodnota čili statek. Tento jeho charakter nezávisí na tom, stojí-li člověka přivlastnění užitných vlastností zbožního tělesa mnoho nebo málo práce.“ Kapitál, díl 1., kapitola 1.

No pokud „Je podmíněna vlastnostmi zbožního tělesa, bez něho neexistuje. Zbožní těleso samo, jako železo, pšenice, diamant atd., je proto užitná hodnota čili statek“ neznamená ve Vašem chápání objektivně dané vlastnosti, pak je skutečně veškerá další debata marná.
Přeji Vám hodně štěstí při Vašem ekonomickém bádání.