coro článků je tu fakt mega moc. Možná by stálo za to zpřehlednit to, a udělat coro-dfens něco jako je road-fens.com :D
dedek
Trash-Fens
SkReT
Dneska na Novinkách psali, že dramticky poklesl počet hospitalizovaných a že hlavně lidé s lehkým průběhem a bezpříznakoví opustili na svátky nemocnice.
V diskuzi se pak jeden diví: „CO KURVA BEZPŘÍZNAKOVÍ A S LEHKÝM PRŮBĚHEM DĚLAJÍ V NEMOCNICI?“
Pánové a dámy, je to v piči, dluh nesplatitelnej, nový čínský kreditový systém klepe na dveře, kdo nebude multikultieko bude vyvrhel společnosti. Kupředu levá, zpátky ani krok !
ktosicelkominy
V diskuzi se pak jeden diví: „CO KURVA BEZPŘÍZNAKOVÍ A S LEHKÝM PRŮBĚHEM DĚLAJÍ V NEMOCNICI?“
– za tie prachy, čo platí nemoc.poisťovňa, by som tých bezpríznakových nemocných ubytoval aj vo vlastnom baraku.
„Pánové a dámy, je to v piči, dluh nesplatitelnej, ….“
– ale prd. Tento problém už vyriešil Klaus Schwab – WEF on The Great Reset .
Nechápem len, prečo tohto záchrancu a majiteľa zemegule nepropaguje TV.
Arnold J Rimmer
No co by na tom bylo divnýho, to jsou výdobytky socialismu. Vykazovali, pozorovali, no a pak před velikoncema vyházeli. Tak já nevim co mají zase Hovínky za vánoce, tohle je tu odjakživa.
Jihočech Honza
Masírka musí pokračovat.
Sysop
Ve spitalech udelali Ordnung, simulanty vymetli s vajglama na ulici a ted zacnou brecet, ze netecou prachy.
podotek
Jsou tam kurva třeba s kurva infarktem, kurva diabetem nebo kurva zlomenou nohou. Jů, to je překvapení.
Sysop
Na druhou stranu ale, celou zimu jsem nevidel nikoho ve svem okoli, kdo by byl doma nemocnej s necim normalnim, treba chripka, angina, nebo aspon sracka.
podotek
Jestli v tom trochu nehrajou roli ty roušky, dezinfekce a ostatně i ty zavřený školy.
Sysop
…a farmaceuti nebudou mit co zrat.
Brundibar
…asi větší PES mrdá.
Sysop
? Ja myslel, ze PES je domrdanej…?
Josef Vohnout
Vážený pane SkRete, tahle informace mne zaujala a tak jsem se poptal známých. Údajně je to tím, že bonus na covidové pacienty se ruší a za coviďáky na JIPce dostanete stejný peníze jako za cokoliv jiného. Proto se náhle zlepšila čísla a čáry máry fuk, je po epidemii. Možná jsem špatně hledal, ale oficiální zprávu, která by to potvrdila jsem nenašel.
Co se týče bezpříznakových v nemocnici, mým dvěma známým volali, zda si nechtějí lehnout do nemocnice, aby bídně nezhynuli doma. Totéž tvrdí i Václav Klaus st., že mu bylo lůžko opakovaně nabízeno.
Arnold J Rimmer
Pravda bude někde uprostřed. Nadruhou stranu znam osobně chlápka kterýho ve špitálu nakapali na chodbě a za pár hodin vykopli, že mu dohromady nic neni, tak ať nesimuluje, že nemaj postele, a on saturaci má OK. Je to tak čtrnáct dnů.
Ale ty zázračný vyléčení v posledním dni před prodlouženým víkendem – to bysme si mohli patentovat, takový Lurdy tady umíme v kdejaký okresní prdeli.
Sysop
Stran toho Clause – jednak prece jen je stale vniman jako persona, takze pece o nej jiz cca 1/4 stoleti neni zcela standardni a druhak, mit ve spitale na luzku odmitace rousek by bylo terno pro bulvar.
Pěkný článek. Jako by kolem prolétl Ivan Skála následován Kynclem, Kohoutem, Rumlem. Ze starší doby Haškem a třeba Vaňkem, i když ten už nebyl si myslím prvoplánový srandista.
Jenže ti první to mysleli smrtelně vážně.
A co ti dnešní, třeba ten nachlazený protagonista? Myslejí to také vážně, anebo nejsou úplně blbí, jen chtějí mít na byt, auto, vohoz, solárko, fitko, chlast, golf, děvky, což za běžnou práci, které jsou schopní, nedostanou?
V tomhle si nejsem jistý.
Tisíckrát se např. Piráti – zdejší pilíř nejpokrokovějších mladých lidí, předvoje společnosti – mohou zaklínat, že opak je pravdou. Ale: „politická doporučení evropského výboru regionů“ k „novému paktu o migraci a azylu“ jsou s klidným životem Čechů a Moravanů v Čechách a na Moravě neslučitelná. To je třeba pravdivě sdělit i důchodcům, ne kecy o tom, jak je námořní lupiči – tedy kriminálníci, milují.
Brundibar
Přiznám se, že úplnou náhodou se mi podařilo shlédnout film
10 let starej. Až na úplnej konec z toho docela mrazí.
Sysop
Jo, to frcelo pred rokem.
Brundibar
To je možný, tolik to neprožívám, ale zas si říkám, proč je to kurva tak realistický…
Sysop
Oni to puvodne kritici pred temi deseti lety docela sjeli. Loni uz rikali neco jinyho :-)
podotek
Jasně. Fuka 80 %, Fila 80 %, Prokopová 80 %. Úplně to sjeli a prokoukli až loni.
shane
No jasně. Filmy a seriály kde zlá vláda něco před lidima tají jsou woe hustej androš a fšude zakázaný. ZDÍLEJTE NEŠTO SMAŽOU !!!!!!
prasatko Bobik
Děkuji za tip.
Chybí nějaký dron, který by sem místo rakety hodil pár kaček navíc, aby si jeden mohl bez výčitek pořídit pytel oříšků v čokoládě a tak. Anebo několik půltuctů Budvaru 12. Oříšky jsou ale tady společensky přijatelnější.
Stahl jsem si ta Vlakna, zitra si udelam romantickej vecer a sjedu to. Vypada to zajimave. Dik za tip.
shifty
Nebudeš zklamanej si myslím. Já na to čuměl sám v noci a když jsem druhej den šel nakoupit, koukal sem jestli někde neuvidím záblesk a hřib. Dost mě to dostalo…
Haha blbečku. Radši si to pusť celý a nevyjadřuj se k něčemu, co jsi proklikal. To dělaj fakt jen dementi. Viděl jsem to nad ránem a nespal jsem a dost to na mě zapůsobilo. Jo, možná jsou tam nějaký věci nelogický, ale kdyby byla jaderná válka nato vs. čína vs. rusko, tak by tady ze země moc nezbylo.
Tady je přesně kde? V Pze asi jo. Brno už cíl dávno není, zbrojovka padla, nic zajímavýho tam není, samý pičoviny a hlavic ubejvá, je to drahý na provoz a vůbec. Čínu není nutný tam bezpodmínečně cpát, pokud by měla bejt konfrontace mezi Ruskem/Svazem a NATO.
Jinak sem viděl dávno věcí, a z ničeho posranej nejsem, seš prostě měkkejš no :o)
shifty
Mě to dostalo, přišlo mi to dost sugestivní a zdaleka ne nereálné. Posranej nebo neposranej bych hodnotil jinak, než podle nějakýho filmu nebo videa co někdo někde viděl. Já jsem vyučenej řezník, věř mi, že jsem krve viděl asi víc než ty :-)
Arnold J Rimmer
Blbče! Podívej se na silniční a železniční mapu Čech, dej si za rohem pár facek a stokrát opiš: „Nebudu psát zergovský kraviny“. Ty jeden chytrej civilisto.
shane
No jasně, třeba taková Česká Třebová. Taková díra, kdo by se s tím sral. Nebo Praha. Průmysl žádnej, kasárna akorát Hradní a Čestná stráž, tak na co plejtvat drahou hlavicí.
Arnold J Rimmer
No právě, kdopa by se s nějakým posraným Brnem sral.
Musim říct že mne nepřestává fascinovat ta bohorovnost přímo úměrná nevědomosti.
shifty
Já už nemam sílu ty kraviny donekonečna zrovna jemu vyvracet. To je skoro pod každým článkem, nějaká hromada píčovin od něj.
Na playstationech se nehrajou střílečky, na grafikách se netěžej kryptoměny a teď je to zase děsnej expert na hypotetický jaderný konflikty a arzenály.
Občas je prostě lepší o věcech, o kterých vím hovno, nic neříkat, ale kampak na Behemota.
Nikdo neřekl, že se na grafikách netěží kryptoměny. Tys blábolil vo bitkojnu, tak si to srovnej, ať furt nejseš píča z roští.
Ano, na konzolovejch hovnech se nedají Hrát střílečky. Možná nějaký hipsterský píče z roští, jako seš ty, mají dojem, že něco takovýho provádí, no je to asi jak představa lopat vod pásu vo tom, jak se řídí fabrika.
shifty
/facepalm/
shifty
Že jsem napsal bitcoiny, jsem se omluvil hned v druhým příspěvku potom. Šlo mi primárně o to, že nejsou grafiky kvůli pojebanýmu těžení…
Dle žebříčků je v top 10 nejhranějších her na PS4 5 FPS stříleček a pak RDR2, GTA5 a další hry, kde se střílí a míří.
shane
Mě fascinuje ta představa, že všichni ti studenováleční plánovači a stratégové byli úplně blbí a že jaderná válka by byl jen takovej větší ohňostroj kde o nic nejde. Do čtrnácti dnů se zasypou díry a pak se jen počká až začne proudit obilí z Austrálie, banány a kafe z Afriky a zboží z Asie a bude zase dobře.
shifty
Tak tak. Zajímavý, že když je to taková „behemotovská pohoda“, že si to nikdo nikdy netroufnul zmáčknou. Ani někde v Iránu nebo Pakistánu… holt jsou všeci blbý, kampak na našeho brouka pytlíka.
Tak s ohledem na to, že by po takové akce už následně nebojovali vo to, kdo je první ekonomika světa a kdo druhá ekonomika světa, ale komu umře míň lidí hladem a komu víc na nedostatek meducíny – teda těch pár, co by to přežilo někde v bunkrech – tak mi něco řiká, že volba byla dycky jasná.
Arnold J Rimmer
Obilí z Austrálie, to nemá chybu. :)) Mrdnu mu megatunovou hlavici na zdymadla v Port Saidu a budu se smíchem sledovat jak pádluje kolem Mysu dobrý naděje s obilím.
Ne nemoh. Jsou tajný. Ukaž mi nejdřív svý obilí z austrálie.
Lukas B.
vždycky a vždycky a ještě jednou vždycky se likvidovala především logistika. v krátkodobém horizontu historicky nádraží, dneska křižovatky a věže na letištích, dříve vlečky z dolů a uhelné sklady, dneska rafinerie, dříve telefonní ústředny třídírny pošty, nyní servovny a elektrorozvodny (něco z toho není nutno fyzicky bombardovat, žánop). v dlouhodobém horizontu hutě, zbrojovky, fabriky atakdále.
shane
Když si vezmu jakej obrovskej logistickej průser představovalo pro skupinu armád Mitte Pražský povstání… A od tý doby se toho na dopravní mapě Čech moc nezměnilo.
Lukas B.
jistě. a to se v dubnu netrefil bombou ani negrelák, ani podskalský železniční most.
Lukas B.
mimochodem, pražský železniční uzel, to je kapitola sama pro sebe. a ono se vlastně v případě průseru mnohem lépe řeší ty kamna na pevný paliva v každý cimře, než plynové kotelny nebo dokonce bytové plynové kotle. uhlí se dá nosit v pytlích na brambory, na jednu mrazivou noc jeden pytel, celá rodina v kuchyni. tři kubíky plynu v pytli na zádech neodneseš, a v turbokotli nespálíš.
Arnold J Rimmer
No, hlavně tam nenaštípeš sedačku se židlema, když je zle. Kdo nemá komín, má to hodně blbý. Rozdíl mezi těma co oheň maj, a těma co nemaj, je propastnej.
Já sem měl v takřka neizolovaným prostoru spotřebu něco přes kýbl hnědýho uhlí i při těch letošních mrazech a to tady pak bylo hodně přes 20 stupňů. To je takovej ten pytlík, co v něm sou brambory v marketu.
Esli myslíš velkej 50kilovej pytel třeba vod cukru nebo obilí, to by ti vyšlo i na tejden, s trochou střídmosti.
Proklikal sem to a stojí to za hovno. Technologie odpovídá době vzniku, takže nic moc, kdo viděl Trinity and beyond…, tak záběry explozí si pamatuje všechny a koncept jaderné zimy je naprostá sračka, zdá se, že dílem i z pera všech těch klimaalarmistickejch ksindlů, co straší nějakejma kokotinama už půl století.
Už požáry kuvajtskejch a iráckejch ropnejch polí, co měly způsobit že prej malou jadernou zimu, udělaly úplný hovno. Lokálně že klesla teplota vo pár stupňů? Toho si teda na poušti všimli, fakt :D Nejpozdějš v ten moment měli všem těm debilům odebrat tituly a vyházet je na ulicu.
servisdok
Sysop, kde se to dá stáhnout?
shane
Jako obvykle. Na ulozto. Vlákna 1984 nebo Vlákna Threads.
Tématicky totožný leč starší Den poté (The Day After) z roku 1983 se shání hůř, protože se to v češtině plete s tím nablblým klimaalarmistickým Dnem poté od Emmericha – The Day After Tommorow.
Tak mě osobně přijdou vlákna relativně nerealistická v té postapo fázi, kdy všichni jedou středověk, zatím co okolo se musí válet elektrocentrály, MVE a další věci, jistě přežili nějací lidé, kteří by postavili parní oračku a tak. Pre a apo fáze jsou výborné (motivem je příběhu obšvihnutý Den poté, nebo naopak – nevím co bylo první).
Tam sem ani nedoklikal, celkem za hovno to stálo už v tom jako že útoku.
Fakticky by se vyspělej svět přesunul do třetího a obráceně, nedostatek všeho – léků, paliv, potravin, špatný zásobení čistou vodou, vysoká úmrtnost, krátký dožití. Dyž to stojí za hovno, tak přirozená reakce je dycky naflákat dardu děcek, ostatně ani bobule a gumy by nebyly. Prostě by se z tzv. západního světa stala na chvílu rovníková Afrika, ale celkem by to šlo rychle nahoru, pže bílí prostě makají a chcou se mít líp, to nejsou negři z buše, kteří mají středověk furt (akorát středověk s mobilama a kalachama), protože jsou zakrnělí se rozvíjet.
Boom by zažila střední a jižní amerika a některý asijský země, který by byly relativně nepostižený, měly by lidi, suroviny a zbývající know-how a volnej trh a tah na bránu. Tak by zkolonizovaly ten původně vyspělej svět a během pár desetiletí by se to zas nějak srovnalo.
Se stačí kouknout do jugošky, byl tam úplnej rozvrat, extra bohatá zem to není, ale moderní techniku tam relativně mají, zdravotnictví taky, pitnou vodu, elektriku a tak. Rozhodně to není žádnej středověk a není důvod, aby byl.
Sysop
Nechapu, jak muzou lidi koukat na pohadky. Baba Jaga tam lita na kosteti, duchove prochazeji zdi, kouzelnik toci prstenem… a nebo… ze by ten entrtejnment nebyl dokument…??
Baba Jaga se, na rozdíl vod tohodle, tak nejak zrovna dokumentárně netváří.
servisdok
Imho nejblbější kombinace, co může nastat.
Opice mají sice v hlavách nasrané a lachtaní pracky, ale k tomu bohužel mají, výměnou za suroviny z ovládaného území, všecky ty Kalašnikovy, mobily a Hiluxy. To si asi neumíme ani domyslet, natož představit.
shane
Akorát se bavíme o full scale jaderné válce, ne o sousedské vyvražďovačce. Ta devastace by byla mnohem horší a infrastruktura totálně na sračky. V tý Británii by byly milióny mrtvejch a všechny důležitý centra a uzly jeden velkej kráter. Na UK by dopadly nejspíš stovky hlavic. Nezapomeň že rok 1984 byl ještě před SALT, START a jak se ty odzbrojovací smlouvy jmenovaly a střel měli Rusáci hafo. I Británie jich měla dost.
To furt není důvod, aby zem padla do totálního středověku, resp. aby tam zůstala. V každým případě totiž v Jižní Americe a většině Středního východu a Asie prostě cíle nebyly (a nejsou), výměna by proběhla zejména mezi US/UK/Francií/Reichem (možná omezeně Koreou, Austrálií a Japonskem) a na druhé straně Svazem. Jiný cíle v podstatě nebyly.
Zbytek světa by relativně dál fungoval, vyráběl benzín, léky, elektroniku a přístroje, takže mimo humanitární pomoci by normálně dál obchodovali a řikám, během pár desetiletí by se to dostalo tak nějak na úroveň zbytku světa. Samozřejmě že rána obrovská, ale není důvod se vracet do středověku, IMO by to byl pád tak na začátek 20. století (s tím, že by léky existovaly, jen by byly pro část populace nedostupný – nějakou dobu).
Nezapomeň taky že ten lebensraum by byl poukázka na raketovej rozvoj, určitě by spousta indů a různejch rejžáků neseděla na prdeli, ale šla kolonizovat.
shane
Jasně. Všech těch asi sto základen NATO v třetím světě by určitě nechali bejt. Hovno, šlo by do prdele všechno. OK, černá Afrika asi ne, ale ta by svět z temnot postapa asi nevytrhla.
LWG
re: Shnane
To, že někde padne atomovka na základnu NATO znamená čistě lokální škody. To celé země nevyřadí, tedy pokud to není např. San Marino nebo Vatikán :-)
shifty
Myslíš, že by nevěděli jaké cíle napadnout? Představa, že vynechají strategicky důležitý cíle, když bude snaha o zničení ruska, nato a číny, je úsměvná. Ano, někde v africe by to asi byly jen lokální škody, ale v evropě ne. A množství a hlavně síla jaderných zbraní kolem roku 1980 pravděpodobně stačila na vymazání evropy, usa, větší části ruska a číny z mapy. To ovšem nikdy z jistotou vědět nebudeme, že jo :)
To sou akorát vlhký sny. Zaprvý nějakejch zhruba 20 km od běžnejch hlavic se v zásadě vůbec nic neděje (a fakt ničivý to je tak do 5 km daleko, 10 km nějaký požáry), esli ses díval naposled, jenom tendle prdelstán měl zhruba 78000 km^2, to máš přes 200 hlavic. Rusko je obrovitánský vole.
Většina fakt důležitejch center dostane pro jistotu pár desítek zásahů, tam to je fakt hodně blbý, to jo. Už města jako Brno sou dneska ovšem strategicky zcela nedůležitý, a takovejch je v Rusku a US of A dohromady možná několik tisíc. Dneska mají tolik hlavic pořádně tak všichni dohromady, když jich měli 10× víc, tak ale nebyly nosiče, počítalo se s taháním na letadlech a kde čem eště, a ty interceptory neměly obě strany pro prdel.
Prostě civilizačně by to bylo hodně devastující, ovšem nějaký vymazávání z mapy a podobný jsou akorát propagandistický žvásty obou stran, dycky byly.
shifty
Kolik a jak silnejch doopravdy kdo má, to jsou jen naše vlhký představy a nikdo to v reálu neví. Kdyby prostě během studený někomu jeblo a poslal toho hodně jedním směrem, tak se to může zvrhnout. A co by kde zbylo v jakým stavu si netroufám odhadovat. Rozhodně by tady byl dál spad, záření jako kráva a zrovna nějakej medík by to nebyl. Netvrdím, že by to bylo přesně jako ve Vláknech, ale imho mi i tenhle hodně černej scénář zas tak odtrženej od reality nepřijde.
Že je to fakt ničivý 5 km daleko máš odkud? Já sem četl teda horší čísla. A bavíme se o 1 megatuně, ale kdo ví, co kdo v reálu má a co by poslal(pokud by se chtěli fakt zničit).
shane
Esi von si neplete taktický a strategický atomovky. Ty taktický jsou celkem slabý, to jo. Nepotřebuješ usmažit i svoje vojcly.
rovik
O moc větší než megatuna ty hlavice nebudou – nad megatunu už reálně ničivá síla hlavice moc nestoupá a když je dost štěpného materiálu, tak se spíš udělá MIRV – 15 kusů jednomegatunových hlavic v jedné raketě co se při sestupu rozprsknou po nějakém území nadělá více škod než jedna 15-megatunová hlavice.
shifty
Fat boy měl 0,02 megatuny, no úplně slaboučký mi to nepřišlo. 100x tolik, to už asi bude celkem hukot, nebo ne? Je to pohodička?
Záření jako kráva je několik stovek metrů od epicentra. Vyvolení v bunkrech by byli ochránění i před spadem (v zásadě prvních pár týdnů, pak spadne aktivita hodně hodně a dojde k rozptylu nebo zatlačení izotopů tam, kde to tolik nevadí; pak by vylezli).
Rozuměj, neřikám, že spad je jak pudr, ale to, že v zásadě by prostě vobčas někdo umřel, statisticky by se to projevilo na hrubým propadu dožití (na pár desetiletí, jako v tom Nagasaki a Hirošimě). Ale není to vole tak že budou padat jak muchy a 90 % je do roka mrtvejch, to ani ve snu.
shifty
Ale rozdíl mezi silou zbraní v 80. letech a mezi těma pidi lechtátkama, co shodili v Nagasaki a Hirošime chápeš?
(Fat Boy měl 0,02 megatuny, tady se bavíme o strategických střelách maj běžně kolem 1 megatuny)
Rozdíl, mezi tím hodit někam 2 bomby co mají dohromady 0,035 megatuny a mezi tím, že na anglii dopadne kolem 200 megatun, což je to, o čem je ten film, chápeš?
Tak, navíc každá zaprděná základna fakt teda není cíl ani smykem. I v době desítek tisíc hlavic na obou stranách na to všechno neměli nosiče a politika umisťování JZ na cizí území byla hodně striktní na obou stranách. A v ten moment není nutný odpařit nějakou leteckou základnu někde v poušti, dyž je tam pár letadel a pár set kusů personálu.
Sysop
Oni ti strategove, co valky delaji na papire, nejsou gumy. Vedi presne, ze treba likvidace nejakyho dolu na kovy nekde v Mozambiku poskodi protivnika sakra hodne. Takze bych si nedelal iluze, ze zatimco v Evrope bude dira do zeme, tak treba v JAR budou lidi plavat na lehatku v bazenu, v ruce Coco loco a budou sledovat 56. kanal online satelitniho vysilani jaderne valky v Evrope.
Díra do země co má kilometr v průměru a půl kilometru hloubku, co jako s tím? Tak to tam žuchne, a? Další den pošlou negry s lopatama do hokny jak obvykle. Tam to jako někdo řeší? :D
LWG
Dobře, tak jinak. Tady široko daleko okolo mě jsou bioplinky, které nikdo nebude ničit ani jako kolaterál. MVE to samé. Fotovoltaiky. Strojnírny, které jsou svým rozsahem bezvýznamné. Stovky malých dílen, kovárny, atd., které jsou v takových prdelích, že o ně bombardér ani zaměřovačem nezavadí. Desítky krámů s nářadím. Sklady těch fabrik. Takže tak úplně bez soustruhu, fréz, atd. nebudme. Plus spousta matroše v těch instalacích, co nebudou tak dvě stě let potřeba.
Zato tu nikde blízko není jaderný cíl, ale jsou tu mraky lidí, co na koleně vymyslí kde co.
shifty
Těžko říct. Každopádně na rok 1984 jsou ty vlákna naprosto špičkový. Ostatně je otázka, jak by dopadla Anglie takhle mohutně zasažená. Třeba by to byla pohoda i tady v čr, i když my jako nárazník by jsme to asi taky pěkně slízli. Ale odříznutá Anglie prostě mohla bejt hodně v prdeli. Ona ta účinnost jaderných zbraní není jen nějak lokální. Pokud se vytvoří ohnivé bouře a zničí se cíleně elektromagnetické pole, tak toho v tej zemi moc nezbyde. A lidi nebudou zrovna ve stavu sednout k ponku a začít vymejšlet elektřinu na koleně.
servisdok
A nebyl ten film třeba myšlený, jako nějaká forma pocty Orwellovi, nebo tak něco?
Že zrovna natočený 1984 – i když, v těch letech dělal atomový bububu asi každý..
shifty
Hm spíš jako takovej varovnej prostředníček co by se mohlo stát, kdyby to tady velmoci jaderně rozbalili naplno. Zničená a kontaminovaná země, zničení ozónový vrstvy, nebyla by to rozhodně procházka růžovým sadem. Ať už by to v reálu bylo jakkoliv.
Tady se nebavíme o jedný bombě ala Hirošima, ale o desetitisících pum které jsou cca 100x účinnější, takže jedna srovná se zemí půl Prahy nebo celou Plzeň..
Ty vole ty seš asi jak já před 15 rokama, kdy sem akorát hrál Fallouta a načetl většinou právě zdroje vycházejí ze starejch doktrín a blábolů propagandy. Akorát od té doby sem dospěl a vidím, že ve srovnatelnejch případech, kdy něco takovýho mělo nastat, se v zásadě nikdy nic moc nedělo.
Se podívej na ty požáry lesů v US of A nebo Austrálii každej rok, žádný strašný změny klimatu, žádný jaderný zimy a takový píčoviny, v zásadě se neděje skoro nic, a to to taky vrhne to atmosféry kilotuny a megatuny bordelu. S ozónovou dírou dy do prdele ty vole, ti zezelenal mozek poslední dobou nebo co? :D
shifty
Pokud si myslíš, že jaderná válka celosvětovýho rozsahu je něco jako lesní požár někde v Australii, tak už asi nemá cenu dál diskutovat. Ono se nikdy nic takového nestalo, naštěstí a nevíme, co by to doopravdy přineslo.
shifty
Lidi na vesnicích by určitě nějaký přežili, ale jak, na jak dlouho a co by pro ně zbylo, to je jedna velká otázka. Jak by se umíralo na rakovinu, na nemoc z ozáření. Kolik lidí by zemřelo, protože nemocnice by byly zničený spolu s většími městy… kdo ví. Ale zažít bych to nechtěl.
Sysop
Mestaci by udelali run na dediny stejne, jako to udelaji ted v lete, pokud se nebude dat rozumne vycestovat a rozumne se vratit. Rozdil by byl jen v tom, ze namisto kol by si holt vzali pacidla, baseballky a neco streliva.
Arnold J Rimmer
tahle diskuse je pěkně ulítlá.
Tady, v týlu československýho frontu můžeš tyhle starosti pustit klidně z hlavy. Nezbyl by tu ani křeček. Strategický jaderný zbraně by střídaly ty taktický. Hůř by na tom bylo možná už jenom Německo a to jenom možná, protože převládaly západní větry. S Anglií to nemůžeš vůbec srovnávat. Ze střední evropy by se stala radioaktivní pustina. Řešit coby kdyby je nesmyslný, otázka zněla jenom jak se nejrychleji vaporizovat aby to moc nebolelo.
Btw, my v tomhle reálně vyrůstali komunisti se vůbec nežinýrovali popisovat nám apokalypsu nastavší až imperialisti napadnou tábor socialismu a míru.
Země by masivní konflikt velmocí řežila v pohodě, dokonce i život na zemi by přežil, ale lidi a vyšší savci obecně pravděpodobně nepříliš dlouho. Nad KT rozhraním s iridiem by pak existovalo A rozhraní s cesiem. A inteligentní vědomí mravenců by spřádalo teorie co se stalo. Pokud by jej to ovšem vůbec zajímalo.
Ta fronta by měla esli hodně, tak pár desítek kilometrů, na západních hranicích. A to se počítalo s těma šílenejma scénářema kdy obě strany na sebe míří tankama skoro pár kilometrů vod sebe a v ten moment to někdo vypustí, případně ty utopický scénáře drtivýho ehmehm překvapivýho tahu na západ (což je utopie, na západě asi tanky neměli, a kurva míň průstřelný, někdy do poloviny 80. let minimálně).
Taktický zbraně mají hrozně malou sílu a všechny tanky měly NBC ochranu, takže by ty posádky sice časem zašly na ozáření, ale chvílu by byly schopný jet.
Zbytek území by mimo nějakýho toho spadu nezasáhlo nic moc. Na vrcholu počtu hlavic se sice počítalo se zásahem průmyslovejch cílů jako Plzeň, Most, MB, Ostrava, Brno, ale už tak dvacet kiláků za městem se nic moc neděje. Ozáření nezabije všechny, v principu hlavně zkrátí život, takže přesně jak sem napsal – situace dnešní rovníkové Afriky. Krátkodobě problém s potravinama, ale není důvod, aby obilí normálně nevyrostlo, jaderný zimy byly akorát blbý pohádky.
Arnold J Rimmer
Takovýhle blbosti můžeš vykládat někomu kdo nemá šajna o jak koncentrovaný mašinérie šlo. Vůbec se s tebou o tom nehodlam bavit. To je jak převědčovat africkýho negra že v zimě bude padat z nebe zmrzlá voda.
ygorek
Behemot 7.4.2021 v 15:58
Smysluplné by bylo vyjít z toho, že fronta by nebyla vůbec.
Máš dojem, že v jugošce třeba, kde todle nějakou dobu bylo, že nefungovalo nic, jako většina lidí pomřela? Asi ne, že.
Každej rok práskají sopky, hoří plochy lesů rozlohy několika tady banánistánů, v zálivu hořely měsíce v kuse stovky ropnejch studní. Bylo to vidět na satelitu, jinak se nestalo vůbec nic.
To je taková egoistická přectava, jak jako pohnem s planetou. Ani hovno. Můžem do nějaké míry pomlátit sebe, tam to skončí.
shane
A co Krakatoa? Taky nic?
shane
A to bylo blbejch 200 megatun na jednom místě. Si tak říkám že těch deset tisíc hlavic prakticky na celý severní polokouli by už asi znát bylo. Jo, planetě by to bylo fuk. Ale lidstvu asi ne.
Taková zajímavost, sice sem to vlastně nikdy neověřoval, ale dává to smysl: víš, která planeta v soustavě je vulkanicky nejaktivnější?
Arnold J Rimmer
Jsou horší. Taková Toba údajně opolidi málem vymrtvila.
shane
Jsou. Ale Krakatoa je celkem dobře zmapovaná, bylo to nedávno. Jaderná zima sice nenastala, ale Rok bez léta jo. Srovnalo se to až někdy po pěti letech. A to byla Krakatoa odhadem blbejch 200 megatun. Když si představim co by asi dokázalo těch 60 000 bajvoko megatunovejch hlavic rozprostřenejch po celý severní polokouli…
Pravda, proti Chicxulubu to je jen takový decentní pošimrání, ale i tak to pokazí odpoledne.
Arnold J Rimmer
Plantá akorát zergoviny. V 6. století něco pšouklo (zřejmě na Islandu), nastala mimořádně chladná perioda a neúroda a Vikingové se vydali na moře.
Žádný ohnivý bouře nenastanou, to bylo celkem rychle známý oběma stranám. Teoretizovalo se o tom, nastalo do akorát tuším v Drážďanech nebo kde, kam svrhli ale zápalný bomby, a to o tonáži dalece převyšující obě atomofky dohromady. I v žaoponsku, kde měli, ehm, baráky z papíru, je to většinou dřív odfouklo, někde na okraji to rychle shořelo a nazdar. Na železobetonovejch konstrukcích nemá co hořet a tak požáry budou dost lokalizovaný, možná pár dní něco bude hořet a to pak hned uhasí déšť, jako že po tom všem bordelu, co bude vyvrženej do atmosféry, bude pršet furt. Takže i spad by to shodilo na zem docela rychle a déšť by to zatlačil do podzemí.
shifty
Jinak je to jen film. Ano, vyprávěný polodokumentární formou, ale jen film, navíc starý 37 let(jako moje maličkost). Nepsal jsem nikde, že to má ve všem pravdu, to tady zase rozplevelil ten pitomeček Behomotojc. Já jsem jen psal, že mě to slušně zasáhlo, když jsem to viděl.
Lh
jo, brouk pytlik s tim v prahe dokaze prezit.. tady na zapade cech, by dostal parkrat pres drzku a srovnal by se..
servisdok
Tak. A ve velké výhodě by byly země bývalého ostbloku, kde si lidi museli 45 roků nějak pomoct sami, na koleně, důvtipem a improvizacemi. Přemek Podlaha tady lidi na jednom televizním programu hromadně učil, jak udělat z pračky sekačku a opačně, k tomu vycházely jako měsíčníky časopisy Udělej/Urob si sám a hafo dalších, které zase naučily průměrného bastlíře, jak si například z výprodejního čb televizoru a několika dalších, běžně prodávaných ND, udělat televizor barevný.
Nemyslím přelakováním kastle, myslím tím plně funkční barevný televizor s inline obrazovkou.
Každý tady uměl něco navíc, už nejmíň jedno století. A vždycky na výrazně vyšší úrovni, než jinde v tzv. vyspělém světě. Tehdy to byla naše nevýhoda, co se jednou velkou ranou, pakliže ta nás předtím a rovnou nezabije, může změnit v sakra výraznou výhodu. Nikdo si to asi nepřeje, ale dojít k tomu může.
My si všecky ty potřebné věci, stroje a přístroje dělali proto, že jsme je potřebovali k odstranění dřiny, chtěli třeba líp poslouchat – a ony nešly koupit, nebo jsme na ně neměli.
Strejdův barák ze začátku 60.let stojí a ještě dlouho bude stát, postaven ze škvárobetonových tvárnic. Vyráběných na budoucím dvorku budoucího domu v ručně vyrobeném, vibračním přípravku z odpadní škváry a pracně sehnaného cementu.
A to všecko proto, že to prostě byla druhá půlka takového kurevského období. Období, kdy komunisti budovali až tak intenzívně, že nekomunista pak nesehnal ani pořádný špagát, na kterém by si to mohl hodit.
Vyspělý zbytek světa přesně tytéž věci dělal taky, ale čistě jen pro zábavu ve volném čase, pro potvrzení si vlastních schopností, takže nemusely nutně dobře a dlouho fungovat.
Tady v našich končinách se stavěl malotraktor ze shnilého Spartaka a pár dalších krámů, šlohnutých ze Sběrných surovin ne proto, že bychom se tím po práci bůhvíjak bavili. My ho nutně potřebovali k obdělání nějaké země, pakliže někomu nějaká zůstala ve vlastnictví. A musel proto fungovat sakra dobře a co nejdéle, protože na tovární malotraktor bychom v rozumném čase nedosáhli ani fyzicky, ani finančně.
Na potřebnost jedné a téže věci, budou jistě rozdílný pohledy lidí z velkých měst, anebo vesnic. Malá města na tom byla skoro identicky, jako ty „typické“ vesnice, co se dosažitelnosti jakéhokoli produktu týkalo. Praha 1 asi nemusela stavět malotraktory, králíkárny a minilíheň kuřat, ale pračku potřebovala stejně tak, jako ty Mařky z dědiny.
No jasně že jo, pár větších cílů by prostě bylo v prdeli (ne že by všichni zdechli, ale prostě rozvrat dost slušnej). Zbytek území v zásadě nezasaženej. Nějakej spad nebo trocha ozáření – někoho by to zabilo, nějaký ty rakoviny, zkrácený dožití, ale to není nic. Se podívej na žaponce, koupili plnou dávku, normálně vybudovali město znova úplně tak, jak stálo, na tom samým území. Ten obrázek co to srovnává s Detroitem není jen taková blbá sranda, vono je nutný se podívat pořádně.
Krátkodobě problém s potravinama, vodou, lékama a ai těma palivama, ale jelikož zbytek zeměkoule (takový 4/5) by byl skoro nezasažanej (a dneska tuplem, když je hlavic zlomek), tam by to fungovalo normálně dál a samozřejmě dílem by přišla okamžitá humanitární pomoc, dílem by se to tady začalo pak zvedat a voni samozřejmě rádi budou prodávat cokoli. Co by si jako arabáči počali s ropou, vylili ju do pouště? No samozřejmě, že to budou chtít prodat. Řada by samozřejmě šla uvolněný území zkolonizovat.
CzechDave
Je tu jeden důelžitý aspekt, na který tady všichni zapomínáte – jaderný spad. To je svinstvo, které se udrží týdny ve stratosféře a zamoří na desítky všechno, kam to svinstvo horní větry zanesou. Když bouchl Černobyl, bylo to relativně malý zdroj radioaktivních materiálů a jak to dokázalo zamávat s téměř celou Evropou.
Takže ten středověk je celkem reálný, plus všeobecné chcípání na nemoce z ozáření a hladomoru.
shifty
Právě. Jen co sraček bylo z trapnýho černobylu. Teď si představme, co by bylo z desítek tisíc extrémně silných pum. A samozřejmě jaderný elektrárny jsou naprosto prioritní cíle, takže by to bylo najednou 50 černobylů do toho, ještě mnohem horších.
OMFG to sou hrozný kecy. Černobyl je uměle uzavřená zóna, po resetu civilizace o necelý století zpátky by to nikoho nezajímalo, normálně by žili dál (co taky zbude? můžeš si to hodit hned, nebo nebejt sračka a pokusit se žít dál). Se podívej kolik testů se ročně ve špičkách dělalo, spad je sice extrémně přesnejma přístrojema měřitelnej, ale to je tak všechno.
JASAN
Je fakt, že když porovnám záběry z černobylu dnes, kdy je to tam zvířátkovej a kytičkovej ráj a třeba záběry z indický industriální krajiny nebo někde z okolí odkalovacích nádrží v africe, tak musim říct že bych si spíš chajdu postavil v tom černobylu.
shifty
Nejsou to kecy, je to realita toho, jak se takový údery plánovaly. Něco si o tom napřed přečti, ať zase nejsi za pitomečka.
Údery se plánovaly ve výšce nejmíň hodně vysokejch desítek metrů a nejvýš vysoký stovky metrů nad cílem. Tak je zhruba nejničivější účinek tlakové vlny. Navíc pozdější verze od konce 60. let měly dost zmenšený radiační a spadový účinky – anžto došlo k pokroku tak, aby (logicky) došlo k maximalizaci využití štěpnýho materiálu (místo aby se ho využila třeba čtvrtina a zbytek se odpařil).
Zdroje vlastně skoro nejsou, protože to ani nikomu nejspíš nepřijde důležitý uvádět, ale typickej několikamegatunovej výbuch v takové výšce můžeme odhadnout, že vyrobí řádově pár set (až pár tisíc) tun materiálu co se dostane rychle do atmosféry (a pak následně nějaký saze a popely z požárů). Pro představu: Krakatoa vyvrhla údajně 25 KILOMETRŮ krychlovejch. Dovedeš si představit ten objem?
Extrémně zářící sou zbytky štěpnýho materiálu a konstrukce pumy, to jsou jenom stovky kg, ale zkondenzují na nanočástice, takže se snadno dostanou hluboko dovnitř těla, přímo do organismu, a tam září desetiletí, zevnitř. Málo aktivní je všechen ten prach a bordel co to zvedne, to sou podstatně větší částice s krátkým poločasem rozpadu co sou po pár týdnech až měsících v zásadě bezpečný. Toho je ale objemově a hmotnostně tak 99 %.
Nejvíc toho vysoce aktivního spadu dopadne v nějakým okruhu kolem epicentra a pak se to táhne po větru z mraku – tam ten, kdo výbuch přežije bez velkýho ozáření a přímýho zásahu (stačí byt třeba ve vhodně umístěným sklepě), si musí hned začít chránit dýchací cesty, jinak to nakoupí (a to je valná většina následnejch úmrtí na spad). Všichni ostatní, na který to padne pak z mraku někde dál, jsou naprosto v pohodě, dostanou dávku na úrovni přirozenýho pozadí.
Empirickejch důkazů máme mrtě: nejsou zaznamenaný žádný vysledovatelný významný následky na život a zdraví lidí, na který napadal spad ve vzdálenosti desítek až stovek kilometrů od zemních/podzemních testů, a to ani například z testu Sedan, kterej toho vyvrhnul do atmosféry víc, než by v ostrým nasazení učunily tisíce hlavic dohromady.
shifty
Ale rozdíl mezi silou zbraní v 80. letech a mezi těma pidi lechtátkama, co shodili v Nagasaki a Hirošime chápeš?
(Fat Boy měl 0,02 megatuny, tady se bavíme o strategických střelách maj běžně kolem 1 megatuny)
Rozdíl, mezi tím hodit někam 2 bomby co mají dohromady 0,035 megatuny a mezi tím, že na anglii dopadne kolem 200 megatun, což je to, o čem je ten film, chápeš?
Chápeš, že na skladech měli desítky tisíc pum dodatelnejch z bombardérů o ekvivalentu na úrovni těch prskavek z žaponska, který byly v zásadě v praktickým boji k hovnu a kterejch se obě strany rády zbavily a nechali si ty o generace modernější zbrojní systémy?
Tady těch sračiček měli kolem 100 kusů(oficiálně :DDDD ), každá z nich se skládá cituji z – Výzbroj tvoří 10 samostatně naváděných hlavic Avco MK 21, každá s nukleární hlavicí W87 o ekvivalentu 300kT TNT.
Tzn. každá ta jedna hlavice, kterých měli dohromady cca 1000, oficiálně to přiznali a byla to jedna z těch slabších jejich nukleárních zbraní, měla 15x větší sílu než Fat Man a 20x než Little Boy.
Tím samozřejmě jejich arzenál ani zdaleka nekončil. A o rusákách ani nemluvě, ty toho dost možná mělí 100x tolik…
100 MX ICBMs were planned to be built and deployed, but budgetary concerns eliminated the final procurement and only 50 entered service. Disarmament treaties signed after the Peacekeeper’s development concluded in its eventual withdrawal from service in 2005. Mohlo to nést až 12 hlavic, omezeno dohodama na 10, v praxi zřejmě nikdy nebylo osazováno všech 10, ale byly tam klamný cíle (decoys).
Každopádně ze 60000 1Mt hlavic na 50 nosičů po 10 300kt hlavicích je trochu skok, ne? Eště ti prozradím tajemství: s ohledem na omezování zbrojení co začlo v 80. letech ve Státech provedli spoustu škrtů a tak je hlavice W87 dodnes jednou z hlavních součástí výzbroje. Celejch 250 hlavic, o moc víc jich nikdy neměli, se začlo retrofitovat do starejch Minutemanů III. W88 (475 kt) bylo vyrobeno 400, W76 (100/90 kt, poslední verze jen jednotky kt) 3400.
Esli si chceš študovat, tady máš celej seznam včetně počtů, je to dávno odtajněný, většina pozdějších až do těch dnešních měla stovky kt až jednotky Mt.
shifty
Což nic nemění na tom, že toho měli všichni mraky, bylo to 50x až 100x silnější než prskavky nad Nagasaki nebo Hirošimou a byly toho desetitisíce. A taky že to co ti někdo překládá jako odtajněný nemusí bejt samozřejmě pravda ani smykem.
Ale i kdyby, i kdyby sem spadla na pár měst v ČR jenom nějaká sračka typu 50x Hirošima, takže by „většina“ lidí na vesnicích přežila…
Dovedeš si představit, co by se dělo? Když vidím, jak tady všichni trojčej z posranýho covidu a z nějakých banálních omezení, přitom se nic zas tak dramatickýho neděje(ano, děje a všechny nás to sere, ale o život zatím ani zdaleka nejde).
Co by se asi dělo, kdyby tu byla na rok zamořená země. Nebyly by špitály. Nebylo by ze začátku vlastně nic.
Já se obávám, že si to prostě radši ani nechceš představit. Nebo si to představit nedokážeš a nebo to nedokážeš ani domyslet.
Co by dělali? Snažili by se nějak přežít. Většina ksindlu z vlády, médií a jinejch semenišť zla by se odpařila hned při zásahu Prahy, všichni ti další trotli ze ziskovek by zhebli nejpozděj během pár tejdnů. Takže žádná panika by se rozhodně nekonala, ani by nikdo nedělal srandazátarasy na okreskách, to je jasný :D
Hlavně si zas nepouštěj večerníček s neumětelsky vestříhanejma záběrama od USAF, ať z toho nemáš špatný spaní.
shifty
Vyspal jsem se krásně, díky za péči. Včera jsem odpoledne byl pro kotlety z přeštíka u mýho oblíbenýho řezníka a v noci se mi tvl zdálo, jak bourám maso :D
servisdok
Já už po tom dávněji pátral.
Podrobné výsledky a následky všech jaderných testů jsou vesměs utajované. To, co je dostupné, jsou jen obecné věci, které nám řekne kdejaký jaderný inženýr a dost velká část dodnes dostupného materiálu, jsou bohužel jen bláboly různých zneuznaných géniů.
Je to vlastně i logický – tady, ani tam /v USA/ nebyl zájem, aby veřejnost věděla přesně, co ji při jaderném a po jaderném konfliktu čeká, protože až do září r.2001 platilo, že Americe se přece nemůže nic stát. Zde platí stejně, jako v dalších pár oborech, že moc vědět vyloženě škodí.
Od určité doby už není dostupná ta velmi podrobná zpráva z hodně dávného testu specializované 0,5MT EMP hlavice /už nevím, jak se ten projekt přesně jmenoval/. Tam bylo uvedeno, kolik silových i komunikačních sítí, nebo strojů, přístrojů a součástek to zničilo, kde přesně byly umístěny a které naopak, vzdor očekávání, přežily.
Asi taky není v ničím zájmu, tím méně výrobců běžné techniky, aby takhle podrobné informace veřejnost znala.
Škoda, že jsem si to neuložil, bylo to docela podrobné a byly tam např. i krásné fotky různě spečených a uhořelých kabelů, propálených i odpařených izolátorů, roztrhaných rozvaděčů, ke kterým chyběly přívody i výstupy, roztrhané elektroniky přístrojů a tak. Např. z tehdy běžného vzoru závěsného telefonu s rotační číselnicí, zbyla jenom ta plechová spodní deska, za kterou byl přišroubovaný ke zdi, zbytek byl rozstřelený po místnosti. Po vakuové obrazovce v TV zbyla díra, kastle klasického velkého TV byla ohořelá a vnitřek stolního „kuchyňského“ rádia vypadal, jako po mnoha zásazích z velkorážné pistole, transformátoru zcela chybělo vinutí. Už to nemůžu najít – četl jsem to naposled někdy okolo r.2000.
Myslím si, že specializovaný EMP výbuch by nadělal možná víc paseky do budoucna, než klasická jaderná zbraň, konstruovaná na maximální tepelný, tlakový a radiační účinky.
S tím, že i z hodně vysokého EMP výbuchu by bylo nejmíň tolik svinstva, jako z klasického. Sice nemusí nutně být kvůli účinnému dosahu pulzu v atmosféře, ale EMP impuls jsou pořád elmg. vlny jako každé jiné, jejichž intenzita se vzdáleností od vysílače klesá /viz pozemní RTV, satelitní a jiné vysílání až do malých mikrovln, asi do 15GHz/.
Existovaly samozřejmě různý modely specializovanejch hlavic, většina ovšem byla hlavně pozděj konstruovaná na co největší tlakový a tepelný účinky, radiační byly už pak časem potlačovaný. Vyjma zase neutronovejch hlavic, kde byly naopak posílený (přo živý organismy) devastační proudy rychlejch neutronů na úkor ničivejch účinků.
Panek
Řešením pro potlačování radiačních dopadů je pouze snížení množství štěpného materiálu. Takže MIRV. Rozstříknout plechovku barvy na stěnu neudělá takovou škodu, jako tu barvu pěkně rozprostřít štětcem po celé ploše.
Na vyřízení ČR by bylo potřeba 4-6 kusů 1,8 megatunových bomb. Přitom by stačilo 16 kusů současných hlavic. Přitom hlavice jsou 170-800 kilotunové. Stačili by i 30 kilotunové, ale jednodušší a spolehlivější je do kompaktního rozměru nacpat materiál alespoň na 50 kilotun. Jinak 170 (10xHirošima) je dostatečná účinnost, ale z důvodu smluvního omezování počtu hlavic, začalo zase navyšování účinnosti u jednotlivých kusů. MAD nemá dopad jenom tím, že soupeři něco rozštípu a zbourám, ale taky na podnebí a tedy na získávání potravin.
Hovno hovno slavný soude. To je zase další propaganda, co má hrozně nafouknout odstrašující efekt JZ.
Fakticky krutě zasažení by byli ti, který by to prosvítilo, ale nezabilo napřímo. Spad ti zkrátí dožití, nějaký rakoviny a takový, ale kurvadrát, obilí ti poroste, dobytek ti poroste (jo bude trochu víc defektů a možná víc potratů dobytka), lidi budou žít dál. Civilizace by šla hodně zpátky, tak někde na začátek 20. století, kdy chudí lidi furt řešili výhled dnů/týdnů/měsíců, ti co měli trochu statky, tak možná jednotek let dopředu, nikoho by nezajímalo, co bude za dvacet let, esli nedostanou raka a nezakalí ve 40 místo v 60.
S ohledem na to, že furt sou – a dál by byly – ve světě STAMILIONY lidí v okamžitě mnohem horší situaci, než by byla tady (jasné, po pár týdnech/měsících, až by se to trochu urovnalo, pohřbily ty mrtvoly a tak), tak by se sem vydaly vlny s nadějí na podstatně lepší život, než měli přetím, což by rychle doplnilo stavy.
shifty
Dej sem nějaký odkazy na ty tvoje tvrzení. Začínáš bejt jen další pitomej zasírač…
Pokud bychom vzali čistě řádově, nechytej mě za přesný čísla – že Krakatoa vyvrhla 25 km^3 materiálu, obvyklá hustota řekněme 3 tuny na kubík, tak to je 75 MILIARD tun materiálu.
Při mým odhadu materiálu vyvrženým nadzemní explozí bychom měli, při 100000 hlavic, někde v rozmezí 10-100 MILIONŮ tun materiálu.
Nastala snad po Krakatoe nějaká jaderná zima všichnichnípneméééééÉÉÉÉ? Nastala piča. Sto tisíc jadernejch zbraní by vyvrhlo do atmosféry odhadem 1-/7500 až 1/750 piče.
Eště něco nám řekněš? Pouze na závěr dodám, že tydle tzv. studie vo jadernejch zimách sou hovna, který nikdy neprošly peer-review, a vyráběli to tzv. klimatolozi kvality těch, podle kterejch už sme napřed chcípli v době ledové, pak sme se utopili pod oceánama a pak sme chcípli na oteplování. Jo a mezi tím nás všechny uškvařilo UV na uhel kvůli ozónu. Skuteční fyzikové se takovejma paperama nikdy neztrapňovali. :)
ygorek
Behemot 7.4.2021 v 19:27
Literatura uvádí hlavně popel a prachové částice.
Hustota po usazení je 1,0 až 1,6 t/m3.
Hustota běžného betonu je 2,0 až 2,5 t/m3.
Energie erupce se odhaduje na 200 megatun, což je 13 000 „hirošimských“ bomb nebo jedna dnešní bomba.
S ohledem na to, že zmizla větší část ostrova, nejspíš tam bylo i kamení. Počítal sem vyvřelý horniny. V zásadě je jedno, esli 1, nebo 3 tuny na kubík, řádově všechny zbraně planety při jejich očekávatelným způsobu nasazení vyvrhnou do atmosféry asi jen setinu pevnýho materiálu, jako tadle erupce.
Žádná puma o ekvivalentu 200 MT nikdy nebyla ani uvažována, Car byl hlavně testovací projekt, nad 10 MT to byla vzácnost i na sovětské straně (hlavně je to strašně na piču dodatelný, bombardérem; i ze strategickýho hlediska je efektivnější balistická střela FOBS s ~10 MIRV od 100 kT-3 MT/kus, který sověti v 80. letech už zvládli, potažmo 6-12 střel s doletem 300-3000 km naládovanejch do Tu-160). A těžko srovnávat explozi uvnitř hory s explozí nad terénem; podzemní uvolní nesmysl materiálu, to je známo nejpozdějš od testu Sedan, ale něco mi říká, že jaderná válka by neproběhla tím stylem, že američani najedou do Svazu (a vice versa) s vrtnejma soupravama, umístí hlavice 100-200 m pod cíle a pak je všechny odpálí, ehm.
Lh
mohl bys prosim nejak specifikovat to kameni? zrnitost, rozmery, slozeni … proste cokoli.. takle v tom delas rochu bordel.. to se neda az tak moc dobre diskutovat.. proste dej zrnitost..
ygorek
Behemot 7.4.2021 v 23:33
Nezpochybňuji kamení, nicméně tvrdím, že jste nepočítal nic.
V běžně dostupných pramenech se uvádí 25 kubických km materiálu bez rozlišení. Bavíme-li se o vyvržení do ovzduší, je nutno pevné podíly, tedy horninu ostrova a jeho podloží a vylité magma abstrahovat. Potom se lze dohadovat, zda byl do ovduší vyvržen 1 kubický kilometr pevných částic, nebo dokonce dva.
Lze namítnout, že byl do ovduší vyvržen i materiál ostrova, tedy to kamení, ale tento materiál ve vznosu dlouho nesetrvá.
Údaj o moderních bombách nebo náložích o síle stovek megatun se občas objeví, reálnost nebo pravdivost neumím posoudit, nemám tak dobré zdroje jako vy a ani mě to tak hluboce nezajímá.
Moderní nálože se obejdou bez vrtných souprav, v ZVS se nám pokoušeli vysvětlit princip náloží vymyšlených k ničení hluboko umístěných zařízení a dopravovaných nad cíl letecky. Energii těchto náloží jsem již zapomněl, tedy pokud ji přednášející uvedl.
Co se týče exploze uvnitř hory, je důležité udat, jaké časové období uvažujete, když finální fáze erupce cca jednodenní, čtyři po sobě následující výbuchy, trvala pět hodin a není jasné, k jakému časovému období se 25 kubických km váže. Výbuch jaderné bomby je tuším rozpoznatelně kratší, takže energetický tok bude jiný.
Pokud se mýlím a něco jste počítal, omlouvám se za poněkud strohou úvodní větu a osměluji se požádat o nějaké podrobnější výsledky.
Děkuji.
LWG
Poznáka – pokud vím, tak o penetrátorech schopných dosahovat před výbuchem hlavice řádově desítky metrů se sice hodně mluvilo, ale ve skutečnosti výsledky byly slabé. Např. u Perschingů si na to pamatuji, jak se o tom psalo i v Zápisníku, ale později jsem opakovaně četl, že výsledky v reálu neodpovídaly chvástání.
adawolfa
V porovnání s Černobylem by měl být výbuch jaderné hlavice relativně čistá záležitost, ne?
Během 1. dne zemřelo cca 100 000 lidí a dalších cca 100 000 během dalších 4 – 6 měsíců.
Ohledně pak dalších účinků záření se to různě rozchází, ale že by to byl nějakej medík, no nevím. Moc čistě to na mě nepůsobí. Ten černobyl taky ve finále nebyl tak strašnej, ale taky to byla ojedinělá věc se kterou se hned nějak bojovalo. To že se rusáci klasicky vysrali na všechny lidi nikoho nepřekvapuje. Obávám se, že kombinace 50x silnějších hlavic co jsou dnes běžné a trefování primárních cílů, což jsou rozhodně a určitě všechny JE na daném území by bylo o něčem jiném.
Jihočech Honza
Přesná věda o nepřesných číslech. To nikdy nespočítáš. Rusko a Ukrajina nemají žádné valné perspektivy dožití i mimo zónu průchodu mráčku (cigára, chlast, AIDS, tubera a podobné lahůdky).
A kolik jim z toho jaderného vulkánu upšouklo…
shifty
Ten obrovskej nárůst všech možnejch rakovin s tím ale taky může drobet souviset viď?
Vysoce aktivního spadu je na všechny měřitelný veličiny o desíky let modernějších hlavic úplně zlomkový množství proti FM a LB.
Ty 50× silnější hlavice vůbec běžný nejsou, většina nad 10 Mt už byla dávno vyřazená z výzbroje. Celkovou destrukční silou je totiž výrazně lepší 10 hlavic po 100 kt, než jedna 10Mt (a to ani nemluvím pravděpodobnost průniku protiraketovým deštníkem). Zatímco těch ~100kt hlavic byly nabouchány mraky, tak v jednotkách a desítkách Mt obvykle jenom stovky kusů max od každýho modelu. Seznam sem ti dával, očividně to máš v piči a seš prostě věřící ovce, co si pojede furt svoje jak kafemlejnek.
shifty
50x silnější hlavice, než byl Fat Man, by byla kolem 1 Mt. Evidentně matematika taky nebude tvoje silná stránka.
Během roku 1961 bylo cca 100 Jupiterů, 1,45 Mt drobečků připravenejch na úder proti Rusku z Itálie a Turecka.
To čoveče nějak do těch tvejch teorií nezapadá.
Jasně, že tady nějakejch 0,02 Mt sračiček byly miliony. A koho to sere?
Se rozmysli, esli seš v roce ’61, nebo ’85, nebo kde kurva, začíná to bejt spíš demence, než diskuse.
shifty
Demence jseš spíš ty, když tu meleš nepodložený sračky a nechápeš základní počty.
adawolfa
shifty: Mimochodem 50x silnější hlavice neznamená, že radiace bude 50x vyšší, může to být klidně i naopak; lidé jsou vynalézaví, jak jde o zabíjení. :)
shifty
To určitě, ale tak řešíme tu film Vlákna (1984) a zkázu země, jde hlavně o tu ničivou sílu. Že by to záření bylo slabší, to je klidně možný, ale ta destrukční síla si myslím, že byla na to vymazání určitých částí světa vymyšlena prostě dobře. A to zamoření, to je strašně spekulativní….
adawolfa
shifty: Lze se ovšem také dočíst, např.: „Compared with other nuclear events: The Chernobyl explosion put 400 times more radioactive material into the Earth’s atmosphere than the atomic bomb dropped on Hiroshima.“
Měl bych ale asi uvést i b): „Atomic weapons tests conducted in the 1950s and 1960s all together are estimated to have put some 100 to 1,000 times more radioactive material into the atmosphere than the Chernobyl accident.“ Ten odhad je tak široký, že se z toho moc vyvozovat nedá a mezi reálným použitím a testem je značný rozdíl (test se neprovádí na zemi, tedy většinou).
Tak von jen Sedan vyvrhnul odhadem až 300000 tun zeminy/písku, že :)
shifty
ada – ber to jednoduše – ve všech cílových zemích by byly atomové elektrárny srovnány se zemí. Je to naprosto prioritní cíl, nejen kvůli elektřině, ale právěi kvůli zamoření. Ano, výbuchem v takové výšce, že ta nejsilnější tlaková vlna bude samozřejmě tam dole. Takže by tu nebyl nějakej jeden blok z černobylu, který byl (po teď fakt nevím týdnu?) zasypáván a prostě kontrolován ale asi tak 300 – 500 bloků jenom co jsou evropa a rusko. K tomu trošku toho smrádku z těch 50x silnějších běžných hlavic kterých měli všichni desetitisíce.
adawolfa
S tím asi souhlasím. V okolí bych asi úplně bydlet nechtěl, stejně si ale myslím, že dlouhodobé následky z bomb samotných by byl ten menší problém. Stačí, aby nebylo pár týdnů žrádlo v obchodě a polovina lidí to má za sebou…
shifty
Zničení jen velkých nemocnic v rámci zničení velkých a důležitých měst. Okamžitý zabití v čr tak cca 1/5 populace by dost pravděpodobně způsobilo úplně jinej svět, než co si dovedeme představit. Plus zamoření, neexistence elektrifikace(ono než by to někdo začal opravovat po rozmbardování pár elektráren do nějakého stavu)… prostě asi by to nebyl nějakej středověk, ale byl by to kurevskej a asi nepředstavitelnej nářez.
Ale třeba ne, třeba by se druhej den lidi vyhrabali z krytů a šli makat a sázet, vynalézat a vyrábět a vše by bylo jako dřív :) :D
starter25
shifty: To jsou takové preperské představy. Například covid, fukušima nebo i poválečné roky ukazují jak by to reálně probíhalo a že to takové drama není. Prostě následky takových událostí jsou vyšší úmrtnost do 5 a nad 60 let a stěhování lidí do nezamořených či více prosperujících zemí/oblastí. Jen holt dnešní snowflake není stavěný na to, že někdo umře dříve než stářím a že nebude mít 24/7 konzum až pod nos. Kosa zůstane i dál rezavá na chalupě ve stodole.
shifty
Nic ti nikdy nemohlo ukázat full scale jadernej konflikt a jeho následky. Ale jsou tu lidé, kteří to třeba za totáče zažili a ty to takhle easy nepopisujou…
shifty
zažili to plánování a počítání následků, ne ten samotnej konlikt :D sorry
LWG
re: shifty
Jaderné elektrárny – máte zdroj, že šlo o prioritní cíle?
Pokud jsem totiž viděl tvrzené mapy cílů (pro strategické jaderné údery), tak jsem je tam neviděl.
Na druhou stranu pokud vím, tak spad byl vždy považován spíše za problém, než za cíl a velká část explozí byla plánována jako vzdušné (které mají podstatně nižší spad a na druhou stranu vysokou účinnost proti většině cílů (cílů, kterých se musí dotknout firebal je naposté minimum, naopak více cílů zasáhne výbuch ve výšce. Krom toho jaderná puma, se kterou praštíte o zem, se může rozbít – to není vtip, pokud tedy vím, tak to byl v reálu dost problém.
U ozářených je nutno rozlišit ty, kteří dostanou dávku při explozi a bezprostředně po ní přímým ozářením – ty jsou na tom velmi špatně, vážné problémy budou dál, než tlaková vlna vymlátí okna a následky spadu. I ty jsou nejhorší bezprostředně po výbuchu, kdy začne kondenzovat odpařená voda a sráží k zemi prach nasátý explozí a zbytky zbraně samotné.
Těmto následkům jde do jisté míry předejít ukrytím obyvatelstva (zejména tunely, železobetonové stavby, sklepy, atd.) dokáží dávku dosti snížit. Je třeba vzít v úvahu, že oba reálné údery proti aglomeraci proběhly proti oblastem, ve které drtivá většina zástavby byla z velmi lehkých materiálů a ani nebylo nařízeno ukrytí obyvatelstva.
Někde jsem četl, že u polního opevnění se počítá s tím, že výbuch 50 kt by měl vyřadit bezprostředně po výbuchu vyřadit tuším četu, což mi připadá málo, ale jen to uvádím.
Pro násobení výkonu zbraní je třeba použít koeficient 8 (nepočítal jsem to, četl), tedy měla-li Hirošima 18 kt (to je jeden z odhadů, reálně to nikdo neměřil), tak dvojnásobný reálný dopad bude mít zbraň ráže cca. 150 kt.
Jinak v lidské populaci existují vlohy pro odolnost proti radiaci a tohle by byla rychlá selekce. Ale např. někde v Iránu žijí stálé komunity na přirozeném radiačním pozadí, které se pro běžnou populaci pokládá za přímo ohrožující (nemám čas to dohledat).
podotek
Ony už byly odtajněné pozdější plány než z 60. let? To tu pravda moc jaderných elektráren nebylo, ale průmyslové, energetické a dopravní uzly tam rozhodně zacílené byly. Jako v každé válce, proč by to u té jaderné mělo být jinak?
Arnold J Rimmer
Já jsem viděl mapu s cílema v ČR z konce šedesátejch let. Maršál Behemot měl naprostou pravdu. Na Brno by nikdo jadernou kapacitou neplejtval. Cíl byly Šlapanice.
@LWG: Tak on je ale určitej rozdíl dát si čtvrtý CéTéčko v kalendářním roce a napít se kontaminovaný vody. Behemot se vyhnout nejspíš dokáže, protože pomocí zapalovače, husího pírka a prdele vyrobí impovizovanej dozimetr a zná duck and cover, navíc se nebojí, ale co my, normální smrtelnící?
Lh
jj, chuck noris se po nem nekde nedavno ptal, ze by nasal nejaky zkusenosti..
Wildcat
Lh:
Ten kto sa po nom pytal nebol Chuck Norris, ten dozimeter nepotrebuje (radioaktivita sa mu vyhyba aby nedeostala Chucka Norrisa). Zhanal sa po nom Angus MacGyver.
shifty
:-DDD
podotek
Případné jaderné napadení mělo tehdy proběhnout především na území SRN, NDR, ČSSR a PLR. Doktrína omezeného jaderného konfliktu ve střední Evropě, úzkostlivě se vyhýbající strategické výměně.
shifty
Logicky, kdo by si chtěl nechat zničit tu svojí zem že? :)
shane
Den poté je starší a řek bych i lepší.
shifty
Ten jsem ještě neviděl, ale chystám se :)
Brundibar
Parádní dokument je také Koyaanisqatsi z roku 1982
Já bych takovej optimista nebyl. Postavit parní omáčku? Doma na koleni? Bez fabriky a přísunu materiálu? Kolik lidí by dneska dokázalo jenom zprovoznit a obsluhovat starou mlátičku? A to se jich ještě relativně dost válí po stodolách.
Postavit parní stroj? To není vůbec prdel a jen opravit to u nás umí nejspíš nízký desítky lidí. Jo, teoreticky zná parní stroj každej strojař. Ale rozjet výrobu nebo ho provozovat?
shane
Oračku.
Lukas B.
penzum znalostí a dovedností běžného člověka se tak nějak proměňuje. před pořádně rozjetou průmyslovou revolucí uměl úplně každý (snad s výjimkou kléru a nobility) podojit krávu nebo kozu a asistovat u telení. můžeme si podiskutovat, jestli to teď umí promile nebo procento obyvatelstva (takže s tím posapo středevěkem to nebude tak horký). před sto lety uměl skoro každý chlap na vesnici (a těch bylo 80% populace) nějak používat tu mlátičku a v každé desáté chalupě byl někdo, kdo ji umí opravovat, zedničit a tesařit uměl úplně každý. podobně před čtyřiceti lety uměl skoro každý tak nějak pytlíkovat spalovací motor, vyměnit svíčky, vyměnit olej, oškrábat kontakty na rozdělovači, a v každé desáté chalupě byl někdo, kdo uměl ze dvou vysypanejch motorů postavit jeden jakžtakž funkční a poskládat okolo něj malotraktor, podobně nějaká bazální bastlířská úroveň instalatéřiny a elktrikařiny. protože tím lidé žili a takovou dovednost potřebovali.
teď? po apokalypse budeme mít dostatek expertů na instalovaní apek do matlacích telefonů.
Arnold J Rimmer
Ajťáci vymřou a věci budou zase v pořádku. Chvalme Darwina.
Lukas B.
to jistě, a patří jim to. otázka je, kdo podojí krávu a kdo zprovozní ruchadlo. kdo bez gůglu bude vědět, kolik patří osiva na hektar (když už se někdo k tomu zrní použitelnému k osevu dostane).
Lh
tak zvladalo se to cela tisicileti bez guglu, ono to pujde..
Sysop
Zvladalo, ale taky k tomu vedlo nekolik generaci predavani informaci a treba i par let hladu. Jako jo, lidi je jako sracek a preziji ti schopnejsi.
Když ti to sundá nadpoloviční většinu obyvatel větších měst (těch, co sou cílem), tak to je hned míň krků k živení, že?
Každopádně jenom ty obilný lány v Austrálii ti bez potíží nasytí stovky milionů lidí. A takovejch je plná Ukrajina a další ty stány, notnej kus Asie a tak můžem pokračovat.
Arnold J Rimmer
Tak podojit krávu ve skutečnosti vůbec těžký neni, akorát to chce vytrvalost a sílu v prstech. Na to přijde i hladovej šimpanz. Nebál bych se ani ruchadla s osivem, bál bych se dnešních agresivních plevelů který jsme si s chemií vypěstovali.
Kdo naklepe a srovná kosu, toť teprve otázka. :)
servisdok
Já třeba, děda trpělivě učil jak naklepat, tak srovnat, orovnat kosisko, klínky, jak s novým brusem a jak se starým..To je, jak s jízdou na kole, nebo s plaváním. Věřím, že takových lidí je o moc víc, než si myslíme. Jenom jsme je nikdy neviděli to dělat, tím to bude.
Arnold J Rimmer
No já taky, ale nemam už čim a na čem. Normální čínský kladívko z čínský kýblštal rozklepete dřív než tu kosu. Kvalitní vercajky najdete už jenom v pradědovo stodole.
Lukas B.
naklepat kosu není tak těžké. prošel jsem vývojem naklepávač, přes ostrou babku a skončil jsem u nejobyčejnější široké babky a obyčejné čtyřstovky až šestistovky kladívka za šedesátikorunu (a holt se tomu ten nos musí občas srovnat na brusce). ne snad, že bych byl majstr, ale kosu nezničím a mírně zničenou opravím. ale vzít metr pásoviny a ukovat kosu?
JASAN
Zkoumal jsem podobně jako Vy, po 10 letech jsem skončil ju postupu – napřed naklepávač a potom dodělat na rakouské babce (to je ta do špičky).
Sysop
V nasi prdeli krome me secou kosou uz jen dva stari sedlaci. Zbytek bud sekacka v ramci udrzby anglickeho travniku, nebo velkosedlaci s dvousetkonovym trachtorem a na nem vsechny tri listy okolo. Mozna je to jinde jinak, ale tady ti mladi tusi, k cemu kosa je, dedu videli s ni sict, ale to je asi tak vsechno. Kdo dneska umi treba zaprahnout kone do pluhu?
Notor
Kosa je boží. U máločeho si tak odpočnu jako u ručního kosení 1/2 ha zahrady.
No jasně, protože jenom tady by nezůstaly desítky tisíc funkčních traktorů a lidi by nepochopili, že primárně je nutný nalejt naftu do traktoru a kombajnu, než se rozjede zásobování palivama nanovo.
Koukám je ta propaganda v lidech zažraná dost, a přitom takový kraviny!
Sysop
Ono tech starej Supraku, co v sobe nemaj jedinej polovodic, zrovna desitky tisic asi nebudou.
To nejspíš ne. Relevance? Jako že zas nějaký kouzla vo tom, že na 78000 km^2 pár osamocenejch pulzů vyřadí všechno do posledního rezistoru? Ale tak notak :D
CzechDave
Lukas B: Podojit krávu se budu muset naučit, ale na to ruchadlo bych si troufl, pokud bych měl výheň, kovadlinu a základní kovářské nářadí. Krása na pohled by to asi nebyla, ale myslím, že by to bylo funkční. Kovat do krásy bych se naučil během času :).
Arnold J Rimmer
Dojení si můžete vyzkoušet na gumový rukavici naplněný vodou. Skutečný vemeno je sice tužší ale pro ilustraci principu to stačí.
Obkroužíte cecík nahoře pod vemenem palcem a ukazováčkem tak, abyste uzavřeli mlíkovod. Pak postupně přikládáte prsty od prostředníčku po malíček, aby se cecík vystříknul do nádoby. Pak povolíte palec s ukazováčkem, necháte netéct další dávku do cecíku a opakujete dokud něco teče. Je to takovej prstoklad jako když někdo hraje na klarinet nebo dudy.
Zásady:
1. Uzavřít cecík nahoře, abyste netlačil mlíko zpátky do vemene. Důležitý!
2. Netahat za to, taky by se vám to nelíbilo! Důležitý!
3. Nenechat tam žádný mlíko, aby nebyl zánět. Důležitý!
K dobytku chodit klidně a vždycky z jedný strany. Úzus je levá.
Arnold J Rimmer
PS: Myslim že budete překvapenej kolik máte najednou na ruce svalů, který jste nikdy neposiloval.
ygorek
Arnold J Rimmer 7.4.2021 v 21:45
Přesně. Proto jsem začínal s kozou a dokud byla jen jedna, byla to příjemná rozcvička.
Jako správný vidlák jsem se organizací práce příliš nezatěžoval a zákonitě pak vyvalil oči při pohledu na coyotovu dojírnu – nebyl zatížen tradicí a pamatuji-li se dobře, přístup byl zprava.
Každopádně si výrazně ulehčil život.
Arnold J Rimmer
@Ygorek:
Jo, koza je dobrej trenažér. Má jenom pár litrů a snadno se kdyžtak přepere. Coyot byl vždycky svůj. Například svoji jednoosou frézu zarytě pokládal za traktor. :)
Zvíře si lehce naučíš na cokoli. Blahodárnost unifikace oceníš teprve při koupi, anebo když ti zkope strejdu do kulatý krychle
Lukas B.
no to mi povídejte. jsem majitelem asi dvaceti vrbiček stříhaných na babku, a letos se neozvala paní, co si každý rok bere vybrané proutí na košíky, a tak jsem se pokoušel plést sám. o velikonocích tři půldny tvrdé práce, a výsledkem jsou tři neforemné bramboráky, a mám problém udržet lžíci a v noci se probouzím bolestí svalů mezi palcem a dlaní.
mimochodem, pletení košíků a jůtůb – jednoznačně nejlepší jsou ruské a ukrajinské návody, nemachrují a ukazují pomalu a pochopitelně to nejjednodušší. a ty strejcové a tedy co pletou, mají takové neforemné pracky, ze kterých na první pohled čiší ty přetížené šlachy a klouby a vleklé záněty.
shifty
To je fakt jak hrát na přítlačnou flétnu, když si to představím :D Musí bejt hustý, neměl sem tu čest…
Jihočech Honza
Většina věcí je jednoduchejch, když víš jak na to :-)
Nedávno jsem četl knížku o I. světový. Zaujalo mě, kolik vojclové utejrali koníků jenom tím že jim špatně utáhli řemeny u postrojů. A to byla první světová, kdy tu byly desetitisíce tažných koní a teoreticky spousta lidí, která to s nima měla umět.
Arnold J Rimmer
To je taky kapitola sama pro sebe. Ono udělat ruchadlo je jedna věc.
Ale správně zapřáhnout a správně zvíře vést, to je zase úplně jinej sport.
shifty
+1
Lh
Arnold J Rimmer
7.4.2021 v 23:21
neda mi to, musim se zeptat, uz nad tim premyslim par tydnu..
ciste nahodou.. kdysi davno jsem cosi vezl na ranc u kasperek.. pamatuji jen, ze sem jel pod kostel v kasperkach, silnici podel potoka a potom za potok nahoru.. pokecal sem tam asi hodku se strasne fajn chlapem.. hodne tezko sem to hledal, setkani stalo za to a dodnes vzpominam na pokec..
Sysop
Re: Lh
Kecas, byl sis dole narejzovat v potoce zlato. Minimalne jeden ze tri luftaku to tam zkousi. A pokud je to Holandan, tak kazdej.
Jihočech Honza
Holanďané, to jsou ti Skoti vyhnaní ze Skotska pro lakotu?
Lh
jo byl no.. vzdycky si tam zajedu, kdyz potrebuju novej retez.. a holandani tam prej stavi i ctyri ze tri.. :)
Arnold J Rimmer
@Lh Nene, to je mýlka a jsem tomu rád. Na můj vkus moc sportovců na kolech a moc ekologů.
Sysop
Hele, s tema sportovcema to nebude tak horky. Dneska jsem jel neco poresit do Klatov a do kopce smerem na buzerak jel prede mnou deda na kole. Respektive, na elektromopedu. Koukam, ze frci do kopecka a neslape. Pritom mi kdosi tvrdil, ze na elektromopedu se slapat musi, prej nejakej vorschrift a ze motor smi jen pomahat. Leda hovno z nutrie. Dedkovi bylo tak 70+, na nejakeho tuningare fakt nevypadal a ten kram byl evidentne jeho.
Jihočech Honza
Šedá je teorie a zelený strom života, a dědek může mít šikovné děti či vnoučata.
shifty
Myslím, že tohle bude přítelkyně příbuznej co se jmenuje mam pocit „Kurt“ a mam pocit, že tam má něco společnýho s těma bizonama. Jo svět je malej :)
Lh
shifty, ajr..
diky, je moc dobre vedet, ze je v tomhle bananistane vic fajn lidi, nejen ti co chodej sem.. :)
Sysop
Kdyz jsem si koupil prvni pluh za traktor, tak jsem si rikal, jaka to bude parada, hodim to do trojbodu a hura na pole. Kuuurva, ono to tahlo kamsi do prdele, namisto obdelniku jsem po chvili mel zvoranej vejir, nezaklapavalo to… pak jsem se dozvedel, ze existuje cosi jako ‚serizeni pluhu‘, coz pro blba meho formatu je prace minimalne na hodinu. Nakonec jsem to dal a ten dvojak jsem zpocatku nepouzival jako obracak, ale i takova pitomost, jako je blbej pluh, proste ma svoji geometrii a polohu vuci zemi i trachtoru.
I za prvni valky byla fura lidi, co proste s konma delat neumeli. On ne kazdej delal u sedlaka, byla fura ruznejch profesi a na fronte v munduru vypadali vsichni stejne.
Lh
shifty
7.4.2021 v 22:52
ja jo .. jako mladej klucina.. asi 14 let.. porad v pohybu, par let reckorimskeho zapasu, judo, a uz asi 3 rok karate.. nadojil sem vecer za dozoru pul kyble a druhy den sem se horko tezko najedl jak bolely ruce.. :))
shifty
Já to znam od kámošovo mámy co dělala zootechničku leta na Rokycansku. Ne, že by chodila úplně růčo dojit v práci, ale doma měli krávu a tak říkala, jaká je to „pohodička“ růčo fůčo to dobře nadojit. Je to namáhavý a chce to dělat dobře. Ono celkově chov není zrovna procházka růžovým sadem. Ale když to má někdo pro sebe jako „koníčka“ na statku, je to dřina sice, ale stojí to za to. Rád tam jezdím…
Lh
ja to mam se vsim tak.. co delam me musi bavit.. je to jednoduchy, potom je to konicek, tak nejak se nekouka na unavu, cenu, a prace jde od ruky.. jak se zacne premyslet, jak to ojebat, je lepsi jit delat to co bavi..
h72
Dojení se naučíte rychle, když si koupíte zvíře s plnym vemenem, kerý ten večír mušíte podojit. Zakoupil jsem, musel jsem, podojil, činil mnoho let. Nestojí to za dlouhé mluvení. Prostě, ony tvoří mléko, my dojíme. A pak máme mléko, máslo, tvaroh, sýry, pudingy, šlehačku. Ale hlavně ty sýry!!!!! :-) A pivo! Sýry k pivu! To je chlapskej přístup k dojení.
shifty
To je geniální přistup k dojení. Jste takový úplný Doyen a já bych to taky jednou bral. Ty zvířátka za to prostě kurva stojej…. :-)
h72
Ta zvířata za to tak nestojej. My sme lidi. Máme je na maso, kůži a mlíko a tvaroh a sejry. No ale je vobčas s nima sranda. Měl sem svý kozy rád. A stádo jalovic taky. A potkany. A kocoury. Slepice ni. Ty mi sraly. Králík mi nevohromil, taky byli, nebavili. Indickej běžec, dobrý, sranda veliká.
Lukas B.
pokud byste měl výheň. kovat se jakžtakž dá na jakémkoli kusu železa, kladivo se najde a kdyžtak to čapnete kombinačkama nebo sikovkama. utínky pořešíte sekerou ve svěráku.
a teď ta výheň. dejmetomu vyrabujete benzínovou pumpu a máte grilovací uhlí, nakonec věřím, že byste nějak dokázal to dřevěné uhlí zbastlit ve starém plechovém sudu. ale jak budete foukat? oukej, kancelářskej větrník? napasovat na něj hadici nic moc. dmychadlo? máte ho doma, a dokážete na něj dobastlit pastorek z bicyklu a stacionární bycykl použít k pohonu? nebo budete šít měch? ono se nakonec dá kovat s nahříváním v rozvášnenejch petrách nebo rovnou v ohni, akorát to pak odsejpá jako když sere a maluje.
ale vy bez gůglu víte, jak má to ruchadlo vůbec vypadat? najdete doma papírovou encyklopedii? snad budete mít štěstí, a někde se bude válet trouchnivý vrak. ten snad okopírujete.
CzechDave
Lukas B:: Mám kamaráda, na jehož ranč tu a tam jezdím vypomáhat. Tam jsem se naučil s traktorem a fůrou, konat některé mechanizované a ruční zemědělské práce a tak podobně. Ruchadlo má ten kamarád ve stodole ještě po dědovi, po pradědovi má ve stejné stodole mlátičku. Ta funkční není, chybí v ní nějaké díly, ale kamarád plánuje ji dát do kupy a u toho bych rád byl. Kdyby se mu pak povedlo sehnat nějaký dobový jednoválcový stabilák pro pohon té mlátičky, bylo by to super.
Sysop
Vedet, ze potrebujes mlaticku, taxem ti ji moh’ pred trema rokama darovat. Funkcni. Zavazela ve stodole, tak sla… zustal po ni jen motor, ale bohuzel ne stabilak, alebrz elektromotor, tusim 7 kW ve voziku. Ted ten vozik slouzi jako podstavec pod kytky. Motor v tom jeste je, asi i funguje, ale co s tim… Navic Ty chces spalovak, ne todle.
h72
7 kW Siemens (nebo českej) elektro“stabilák“ na vozejku se ve stodolách před 100 lety vyskytoval. Nedaleko je taky jeden. Dělalo to fůru práce.
Sysop
Jo, muj deda ho mel taky, pres remen to honilo i cirkuli. Jenze… je to tezky jako krava a na moji cikuli 70ce je 4 kW a uplne to staci. Takze co s takovou potvorou dneska…
h72
Taky jsme přezbrojili soustruh z roku 1942 z podobného motoru na moderní klasiku kolem dvou kilowat a frekvenční měnič. Chodí to dobře. Mimochodem, lože věci je jak nové. I suport je fajn.Stáří nehraje roli.
To je nějaká soutěž o to, kdo vymyslí obskurnější řešení? Proč jako nepoužít svářečku?
shane
Nojo, sestavit nebo opravit. Případně zbastlit z něčeho podobného. To jo. Ale VYROBIT? Postavit rádio umí kde kdo. Ze součástek. Ale když nemáš ty součástky? Kdo je vyrobí? Vyhořelej elektromotor opravíš. Cívku převineš, uhlíky vyměníš. Brnkačka. Ale dokážeš vyrobit ty uhlíky? Nebo ten drát? A tu elektrotechnickou měď? Dokáže ji přečistit třeba z měděnýho okapu?
Jasně, proč to vyrábět, když se toho všude válí spousta. Teď. A co za dvacet let? Za padesát?
Vem si jednotný náboj. Vynález z roku 1850. Primitivní věc. Jenže technologicky velmi náročná. Zvlášť do automatů. Potřebuješ vyspělý chemický průmysl, pokročilou metalurgii a vyspělé strojírenství.
V prvních letech postapa je ekonomický nesmysl vyrábět munici, jsou jí všude vagóny, včetně komponent a přebíjecích mašin. Ale co za 20 let? Dokážeš po dvaceti letech rozjet výrobu? Sotva. Už jen výroba kvalitních bezdýmných prachů je nesmírně složitá. Takže černý prach. Sbohem automaty. FMJ? K čemu? Na černý prach olovo stačí. Nakonec budeš rád, když skončíš u zbraní z let 1880 a nebudeš se muset srát s křesadlovkama.
Sysop
Ono uplne staci, kdyz nebudou treba sroubky. Soustruh ve stodole to vyresi? Cimpa se bude pohanet? Postavime zentour? No budeme muset. Taaakze pekne od tesariny. Motorova pila? No, pokud se s ni bude muset delat vsechno, japa dlouho nam vydrzi? A potom?
Je to takovwj retez ‚samozrejmosti‘, u kterych ani nelze dohlednout, co kde se muze vysrat. Lidi ocekavaj, ze nebude Internet (to hlavne proboha), nepujde vetsine lidi elektrika a asi bude problem s benzinem. Jenze ono taky treba bude problem na necem i uvarit. Kamna na drevo do panelaku? A kdyz uz jsme u toho, co vytapeni toho panelaku? Atd…
Podle mne nejhorsi je ten pocatecni sok, ze vlastne sere se uplne vsechno, sice treba i po troskach (v pile je tupej retez, ale nejede bruska a pilnik se zlomil), nicmene ze kteryho konce zacit, je vyssi divci. Za dve generace uz vetsina lidi nebude schopna toto resit. Lidi si svykli kupovat hotovy produkty. Tech, co nejaky stroje pytlikujou doma, je totalni minimum. A pokud by tito v postapu byli na spici dulezitosti, tak nejakej tupej jouda ozralej z kvasenyho mostu je vybere se sekyrou v ruce.
servisdok
To je už dneska. Většina konzumentů má stroj a přístroj za blackbox, který má něco dělat – JAK to dělá, to neví 99% z nich.
Prostě sem se „strčí proud“, tady se nasype to báječný fair-trade-bio-kafe, tamhle se naleje voda a tuhle postavit šálek.
Vážně stačí na pár týdnů vypnout šťávu, aby se věci některým směrem hnuly. Přitom klidně může mnohde jít plyn a voda.
Ostatně klidně i ta data v optokáblech mohou jít dál, těmi si ani ten plyn nezapálíš :D
Sysop
Zrovna ty kaffeemaschiny jsou docela veda. Jen blby nastaveni nejakyho zpetnyho ventilu na bojleru, nebo spravnej pomer vzduchu, mlika a podtlaku ve vyrobe peny, to je panecku neco. Delame u nas nejaky komponenty i do tohoto segmentu (Thermoplan, Franke, Melitta,…) a mame tady tym lidi, kteri se rejpou jen v tomhle. Staci zmena matrijalu jedne gumicky nekde v parnim rozvodu a pruser se resi tejden. Pracujeme s presnosti setin, coz u ventilu nestaci, napriklad.
Ze to podobne muze bejt u zarizeni, ktery neznam, si nedelam iluse. Mnohdy nestaci znat princip.
gogan
Bez elektřiny by voda tekla málo kde a plyn nešel nikde. A co hůř paneláky se v poměrně krátké době utopily ve vlastních sračkách.
Postapo doba by byla asi mnohem horší než si dokážame představit a během pár generací bychom se vrátili do středověku. Vodní motor by byl vrchol technologie, železo by se dílem recyklovalo dílem by se lidé znovu naučili výrobu.
Nejlépe by na tom byl ten kdo by dokázal nejefektivněji využít první roky „po té“ při hromadění vhodných materiálů a nástrojů. Samozřejmě by to vše také musel být schopen ubránit.
ygorek
gogan 7.4.2021 v 10:42
Proč by nešel plyn nikde?
Paneláky by se ve vlastních sračkách moc netopily, upravit odlehčovací komory a podobné uzly je možno i krumpáčem.
gogan
No kompresní stanice jsou na elektřinu…
Obávám se, že spíše než kanalizaci by lidé krumpáčem snažili odlehčit třeba skladům Kauflandu :D
Ono dost by záleželo do jakého stupně paniky by situace lidi dostala a pokud by se našly místní schopné autority situace by šla určitě zvládat lépe.
To má ovšem cenu pokud se bavíme o výpadku a ne o skutečném kolapsu bez náhrady. Tam je město celkově neperspektivní.
ygorek
gogan 7.4. v 13:39
Souhlasím, kompresní stanice jsou na elektřinu. Některé i dokáží dodávat přebytky téže do elektrické rozvodné sítě.
Pak jsou kompresní stanice poháněné plynem.
Na tranzitním plynovodu jsou instalovány aeroderiváty, letecké motory uzpůsobené pro průmysl, s výTonem 31, 27 a 23 megawattů. Víc jak polovinu kompresního výkonu dodávají průmyslové turbíny s výkonem šest megawattů.
gogan
ygorek
Tranzit asi samonosný bude, ale co jsem se bavil s maníkem z RWE tak říkal že by bez s rozvodem plynu bez elektřiny problémy byly.
Ono je pěkné, že plynové turbíny dokáží generovat přebytky, ale ty se pak musí rozvodnou sítí dostat všude kde jsou potřeba.
Určitě by šly na i lokální regulační stanice naistalovat plynové generátory, ale to by musela být vůle, tedy podobné jak jsem psal výše – záleželo by zda by se jednalo o výpadek nebo definitivní šlus.
A to samozřejmě za předpokladu že by nějaký plyn na naše uzemí vůbec doputoval, trvalý blackout znamená i konec virtuálních měn … dál asi netřeba.
ygorek
gogan 7.4.2021 v 15:35
Viděl jsem hlavně kompresní stanice na tranzitu, to je fakt. Pokud maník z RWE viděl problémy, asi už pokročili s převodem kompresních stanic na automatický provoz – proto například odstavili Hostim.
Lokální regulační stanice asi nemusí být k rozvodu elektrické energie připojené vůbec, tedy pokud nemá předehřev a dálkově ovládané uzávěry.
Samozřejmě, bez dodávky z tranzitu by byla doba provozu plynovodní sítě možná jen do vyčerpání kapacity zásobníků.
h72
Bydlel jsem, komfortně, kilák nad mořem, voda tekla bez elektřiny, jaksi sama,vodovod po celý vsi.Elektřina mohla bejt taky, z tý vody. Po totál kolapsu dnešního by se najelo znovu na páru, topilo by se dřevem. Parní motory postavily celou tuhle civilisaci, tvořily většinu techniky 19. století, dokonce jaderné elektrárny jsou vlastně parní (víme?)
corona
shane:
„Dokážeš…“ atd.
– – –
Asi tak 20 let zpátky by ještě kdekdo kdeco jednoduššího uměl udělat i v nouzových podmínkách. Dnes je to ovela horší. Kolikrát jsem si pomohl třeba jen dobroušením kovové součásti o beton, asfalt, kámen – dneska kolem sebe vidím lidi, kteří už si takto poradit neuměj.
Sysop
Porovnej si takovej casopis Modelar nekde ze 70. let a dneska. Tehdy samy navody, jak co udelat, spousta chlapu si planky na era delala podle fotek skutecnejch letadel, delalo se ze dreva a to kolikrat ani ta balsa nebyla, takze lipa, bambus, buk… dneska tam mas reklamy, kde si mas koupit bud stavebnici, nebo rovnou hotovy ero. Kdo by se s tim sral, kdyz kazdej chce hlavne litat, zejo. Pak ti lidi umej jen appkou objednavat a ti nejvetsi frajeri umej dokonce vybrat ty spravny komponenty k elektrickymu pohonu. Vymena loziska zhavika je neresitelnej problem.
corona
Sysop:
Modelář ze 70. let znám. Leccos jsem podle něj dělal.
Troufám si říci, že když budu nucen postavit třeba metrový či dvoumetrový model aeroplánu a budu mít jen místní materiály, tj. zde rostoucí dřevo, smrkový lišty a překližku atd, že ho sám navrhnu a postavím a on poletí, i bez složitějších výpočtů. Poměry ploch, těžiště, úhly vzepětí a náběhů atd. mám natolik zažitý, že bych to zmáknul.
Tohle je bohužel fuč, přesně jak píšeš. Málokterý matlač founu umí vypilovat pravý úhel…
shane
Jo, ale to je furt modifikace něčeho, co už máš, byť to nemá ideální parametry. Když máš jinou objímku a jinou patici žárovky, tak to nějak uděláš. Když máš žárovku a nemáš objímku, tak si taky poradíš. Ale co uděláš když máš objímku a nemáš žárovku?
Arnold J Rimmer
Zahodim objímku a řeknu starý ať mi ty dva dráty podrží.
Sysop
Re: Arnold J Rimmer
7.4.2021 v 9:58
Jojo, to je ta 100% konverze energie. Z elektricke na mechanickou. Nejprve to kopne ji a ona potom nakope tebe.
Arnold J Rimmer
Radostí se celá rozsvítí a zbyde i hřejivý paprsek pro tebe.
Známá takhle testovala funkčnost ohradníku. Okázale to vypla a poslala starýho s vyžínačem to podsekat. Po očku sledovala kdy se zabere do práce a pak udělaly prstíky na čudlíku …. „lup“ a z pastviny se ozval neopětovanej řev „Kterej zasranej kretén?????“
„Funguje…“ pravila tiše a zasněně. Jindy takhle očichávala bramborovej knedlík „No, dětem bych to teda nedala, ale s vsaď se, že nic nepozná“
Naučení zní – neserte svý ženy, soudruzi!
corona
shane:
To máš sice pravdu, že to je jen modifikace. Ale třeba najdu odporový drát a kus nějaký keramiky – jsem schopen udělat nouzový elektrický topidlo, když vím jak.
Někoho by to ani nenapadlo.
Lukas B.
on ten problém bude spíš postaven obráceně – budete mít něco žhavého a nebudete mít proud.
po staletí se svítilo olejovou lampou (tedy, byl to velrybí olej, tedy nesmradlavé sádlo). a olejovou lampu potřebujete plechovku od paštiky, kus neumělohmotného hadru a palivo, a nějaký nástroje, třeba zavírací kudlu a kombinačky.
petrolejky na sádlo nebo kuchyňský olej moc nefungujou, málo to smáčí knot a moc čadí.
shane
A tak elektřina by patrně byla. Víme že existuje a jak ji získat. Větší města by měly nějakou vodní elektrárnu, statky klidně větrník. Akorát by se holt používala v mnohem menším rozsahu než dnes. Asi hlavně ke svícení a pohonu strojů.
Ono by nejspíš nedošlo k propadu do středověku, ale tak plus mínus na úroveň přelomu 19 a 20. století. Pokud by si teda lidstvo v následných půtkách a bojích o moc nepovraždilo a nezničilo i to málo co by zbylo.
To je právě otázka, kolik lidí a v jakým stavu by přežilo a jak moc by se ta společnost začala nějak posunovat dál. taky by to mohlo bejt prostě postapo a silnější pes mrdá. Vzhledem k tomu, jak si tady lidi představujou anarchokapitalismus, když tu teď žijeme v relativním blahu a přebytku, si moc iluze o chování lidí po jaderný válce iluze nedělám.
Postapo by bylo, kdyby došlo opravdu k vybombardování všech měst nad 100k obyvatel ve všech zemích světa.
To nikdy nebylo v plánu, protože k tomu nikdy nebyl důvod, ale hlavně k tomu ani obě strany dohromady neměly dost hlavic, a to ani kdyby si to přesně rozpočítali a šetřili s nima (jako že ani hovno, fakt velký cíle by nakoupili klidně několik DESÍTEK hlavic – teda za předpokladu, že nepřiletí v rozmezí pár sekund po sobě, tam už ty první zlikvidují všechny ostatní co doletí potom).
Takže valná většina planety by zůstala nezasažená. Lidi v principu nejsou takový zkurvený skety, aby to nechali na pospas, nějaká humanitární pomoc od ostatních zemí světa by se určitě rozběhla. Z hlediska trhu je to prostě obrovská příležitost, když ti vypadne výrobní kapacita konkurence, tak je zákonitý, že ostatní země by šly hrozně nahoru a tahounama ekonomiky by se staly ty. Ale furt by tady byla hromada surovin, zbývající techniky, know-how a pracovní síly, aby se to s pomocí ostatních zemí dalo dohromady. Však se podívej jak moc rozbombardovaná Evropa byla po druhé válce – i když konvenčníma zbraněma, tak množství výbušnin snese řádový srovnání s těma hlavicema. Jak dlouho trvalo to dát relativně dohromady? V 60. letech už by člověk, co to neviděl, nepoznal, že tady tak ohromnej konflikt byl.
shane
V osmdesátých letech měly USA a SSSR dohromady asi 100 000 hlavic. To už nějakou škodu udělá, ne?
shane
Pardon, chybka. Jenom asi 65 000. Tak to je v pohodě.
Počítal sem se 100k, pro snadnej výpočet, jenže desetitisíce těch starejch hlavic měly jenom desítky a nízký stovky kT, hromada ve skladech, to byly taky pumy pro svržení normálně z bombardérů, malý hlavice na střely z dálkovejch bombardérů, rakety země-vzduch a případně ai šílenosti jako torpéda. Ve skutečnosti nebylo moc realistický to všechno donést na cíl, letouny by si vzájemně postříleli ještě ve vzduchu, navíc ani obě strany neměly zdaleka tolik dálkovejch bombardérů, to, co běžně lítá, by doneslo tak pár set hlavic, možná. Votázka je i kolik by ke konci zbrojení těch raketovejch nosičů vůbec odstartovalo.
Pak se ty nesmyslný zásoby strašně zredukovaly a zůstalo ve výzbroji v zásadě pár tisíc strategickejch (stovky kT a jednotky MT), hlavně MIRV, a jen malá hrstka taktickejch. Rusko přešlo na různý slovíčkaření jako střely středního doletu na fregatách na vnitrozemskejch tocích a pak ty hromady zásob mobilních nosičů na Sibiři, který je naprosto nemožný lokalizovat a zničit, pro zachování možnosti druhýho a třetího úderu. A taky pravděpodobně systém FOBS pro doručení z jihu, kde Stády dodnes nemají (radarovej) systém včasnýho varování. Jedná o oboustranně odstrašující arzenál, pro zničení stádu jako celku (obrovský okamžitý lidský, materiální a průmyslový ztráty), ale rozhodně ne pohádky typu likvidace 95 % obyvatel apod., vybombardování do doby kamenné a podobný propagandistický plky, to je blbost.
servisdok
Kromě toho nezačínáme od úplné nuly, takhle „pozpátku“ by svět určitě fungovat nemohl
– jakože BUM a odteďka budeme všichni dělat, že nevíme co je odpor, z čeho a jak se má vyrobit, nebo odkud ho vzít. Nejedeme přece od roku nula, jen to kopne třeba sto let nazpět.
Vynálezcům střídavých i stejnosměrných strojů ty dráty dělal kdo asi? Kováři?
Pěkný pitomosti, teda.
Správně jsi měl skončit u luků a šípů, ale místo toho meleš pičoviny o palných a prachu..
Sysop
Zrovna ty zbrane v pripade destrukce spolecnosti jsou hodne dulezity. A pokud nekoupis strelivo, k cemu ti takova zbran je? Jasne, ze treba vodovod asi znovu vymejslet nebudeme, jen holt misto cerpadla zase bude nejaka vodarna a budeme muset zase nejak delat trubky, nebo nekdo bude ty trubky vozit odnekud, kde je vyrabet umeji.
Asi jo, tech sto let, nebo, rekneme, stopadesat let zpatky, je realne cislo. Vic asi ne. Vem si, jak nasere, kdyz ti upadne drat od pajky, kterej potrebujes pripajet. Podobnej problem nastane v okamziku, kdy treba i vis, co s tim, ale proste nemas ten nastroj. I ten drat do toho motoru musi nekdo necim vyrobit, o tom Shane mluvil. Ledaskdo treba zna technologii, ale postavenou na funkcnim prumyslu.
shane
Dráty se průmyslově vyráběly stovky let před tím, než se narodil nějakej Edison. Byl tu kontinuální vývoj a fungující výrobní základna. Tady se bavíme o situaci kdy máš průmysl a výrobu troskách, společnost v troskách a celej výrobní řetězec zpřetrhanej a s chybějícíma článkama. Je fajn, že víš jak vyrobit vakuovou obrazovku. Ta vědomosti se neztratila. Akorát už ji nikdo nevyrábí a nikdo nevyrábí ani komponenty že kterejch bys ji postavil. Takže kdybys ji teď chtěl začít vyrábět, tak musíš vybudovat znova celej ten zaniklej výrobní řetězec, jinak jsi nahranej. Ale hlavně že znáš princip.
No jasně, ty tisíce výrobních dílen jenom u nás co sou i v nejmenších vesnicích, každá má svou vlastní atomofku, to víš, Putin má sto mylyjónů hlavic ve sklepě, to dá rozum!
Za dvacet a padesát let budeš dál než tam, kdes začal. Hele to víš, že v žaponsku srovnali skoro komplet dvě města, a dneska bys nepoznal, že se něco takovýho stalo, kdyby tam nestál památník?
Parní stroj je pičovina, normálně elektrický stroje. Dyk jak vole píšu nahoře, nějaký 2/3 světa by byly nezasažený a byla by to pro ně příležitost pro obrovskej boom, prostě by se průmyslový centra přesunuly jinam. I kdyby do toho byla nakonec zatažená čajna, což nebylo (a není) bezpodmínečně nutný.
Sysop
No, nevim, jestli kuci sledujete posledni vyvoj treba v oblasti elektroniky, ale zacina bejt kurevskej problem s cipy. Vselijakeho druhu. Ne, ze by nebylo nic, to ne, ale nektery typy zniceho nic zmizely. A vyrobce ma dodani dalsi serie v pohode za 50 tydnu a vice. Tento fenomen plati uz nekde od listopadu a je to spis horsi. A to uz nejde jen o elektroniku v autech, zacinaji to byt i ruzne bezne cipy, zacinam to sledovat v nekterych rodinach Cortexu. Pricinu nevim, spekulace jsou, ze Cinani, nicmene ono spolehat se na to, ze lidi doma neco sdratujou, aby zase bylo dobre, nevidim jako uplne realny. Nekdy staci mala picovina, napriklad takovej usmernovac, nebo napetovej stabilizator, myslis, ze lidi jeste umej navrhnout Zenerku pro vetsi zatez, kdyz LDO proste nebudou? A nemyslim si, ze treba zrovna ti vyrobci cipu jsou rozesety po Africe. Pokud bys vyradil z funkce vychod Asie, tak bud nebudes mit vyrobni masiny, nebo alespon kremikovej matrijal.
Ta dnesni provazanost je proste kurvaproblem.
shane
Čipy stranou. Ale dokážeš vyrobit doma třeba sekačku jen tak, z ničeho? Ne ji zbastlit z motoru z pračky a per z žigulíka. Opravdu vyrobit? Vyrobit elektromotor? A to se princip učí na základce. Vykovat ocel?
Sysop
Jasne, ze ne. Uplne stacilo, kdyz jsem montoval blbou podlahu ted behem koronaprazdnin a najednou jsem zjistil, ze nemam sroubky. Proste jsem neodhadl pocet. Picovina, na ktery se vsechno zastavilo. Prohledal jsem celej barak, nasel vagon sroubku, ale blbejch. A nejak takhle by zacinalo bastleni cehokoli. Takovy svarovani, pomerne samozrejma vec, s tim by moh bejt taky problem. Budeme nytovat? No jasne, ale to se taky nejprve musi vrtat a navic musi nekdo z neceho nejak udelat ty nyty, ze.
Teoreticky by mohlo byt nejake prechodne obdobi, dokud by byly zdroje, z ceho bastlit. Systemem kanibalismu stroju by se aspon neco nejak uvedlo do chodu, dokud by byli lidi, co tomu nejak rozumeji. Ale jak pises – deadline tak max 20 let, spis min.
shane
průser je to období, kdy se to nevyplatí vyrábět, protože se toho všude válí haldy. A až to dojde, tak už nebudou ani stroje, ani lidi co by to uměli vyrábět. A nebude čas zdlouhavě budovat vyspělý průmysl. Takže se sáhne po jednodušších technologiích. Nebudou automatické pistole a pušky, ale černoprachý revolvery a opakovačky. V horším případě perkusní, v nejhorším křesadlový. Prostě technologie konce 19. století.
Sysop
Hele, u nas v praci ted zrovna resime takovou uplnou prkotinu. Elektronickej proporcionalni ventil, kterej kdyz zavres a nechas ho dva dny stat, tak uz ho neotevres. Chlapi na tom lezej v laboratori uz dva tejdny. 3D mereni komponent – vsechno v toleranci a dostatecnou vuli. Tepelny namahani v termobaricke komore, mereni veskerych sil na specialni masine… a nic. Material nelepi, je tam nejakej problem v prevodu rotace motoru na linearni posuv. V podstate totalni picovina, jakejch je ve slozitejsi mechanice vagon a u nas si tim lame hlavu tym tri specialistu. Nechtel bych videt, jak by probihalo takovy odladovani parniho stroje. Vule, tolerance, nepresnosti…
Arnold J Rimmer
Asi to nějak šlo. Isambard Kingdom Brunel.
Sysop
Jasne, ze slo, kdyz paralelne k tomu se oralo ruchadlem. Za par desitek let byl parni stroj odladenej. Nedelam si iluse, ze bez databazi, knihoven a dalsi podpory bychom to dneska zvladli vyrazne rychleji.
Sysop
Mimochodem, ten brutalni propad vzdelani behem toho posledniho roku vidim i u potomstva. Staci neopakovat tak intenzivne, jak je to bezne. A najednou zacne drhnout matematika, ty vyjmenovany slova uz taky nejsou co bejvaly… a o naprosto zbytecnych predmetech se nebavim vubec. Kdyz lidi vymejsleli parni stroj, umeli z hlavy pocitat do milionu a vejs pak meli logaritmicky pravitka. Kdo to umi dneska?
corona
Sysop:
Asi fakt až za pár desítek let. Určitá forma znalostí a dovedností mizí.
Před 20 lety se ještě běžně opravil silový stykač na stroji, dnes totéž zařízení maník jen vyfasuje nové a namontuje.
Onehdá padnul stroj, vadný stykač nebyl skladem a jelikož byl přítomen člověk staré školy, ten „neopravitelný“ 32 A stykač za 8000, Kč vymontoval, rozebral, zkontroloval, prasklou pružinku vyrobil z jiné podobné, srovnal a zaleštil plochy opálených kontaktů, nahradil jednu pastovou součást výrobou z kusu jiné hmoty doslova na koleně. Stroj mohl dál několik dní plnit úkoly, než se pan „logistik“ uráčil přivézt nový.
Pokud by tam ten člověk ze staré školy, co matlafouny a další hromady sraček dvakrát nemusí, nebyl přítomen, byl by stroj odstaven…
servisdok
Přesně tak. Znalosti a dovednosti, včetně těch nejzákladnějších. Nechci polemizovat o tom, jak vedl základní a střední školství ten minulej bolševik, ale vidím to tak, že z něj padali lidi, který postavili všecko důležitý, co máme teďka my. A stavěli to v jó blbých podmínkách.
Takže bych se jenom optal, jestli totéž, ale třeba o trochu moderněji, dokáží postavit naše děti a vnuci. Nic není tak důležitý, jako kontinuita vzdělání, předávání dovedností.
Nic nenaučí kluka tolik, jako jeho plný zapojení do stavby zahradního domku, třeba.
Improvizace jakéhokoli druhu, třebas i bezpečný, jsou už z větší části zakázaný. Často, velmi často se stává, že ten dotyčný, co se vlastními znalostmi a šikovností zasloužil o to, aby např. ta mašina v továrně jela dál, s nějakým improvizovaným prvkem a firmě tak nerostly ztráty, bývá dost citelně, často pro výstrahu potrestán.
Běží to tak už dlouho a lidi jsou tak naučení, že iniciativa správným směrem je špatně. A vychází to často z toho, že tou iniciativou naserete svého hloupějšího nadřízeného.
shane
Jenže Brunel měl k dispozici funkční a na tu dobu vyspělej průmysl, kterej parní stroje vyráběl ve velkým. Dnes je už nevyrábí nikdo.
Arnold J Rimmer
Brunel měl především funkční hlavu a nikoli úřední maduridu, tak to vidim já.
shane
To zcela nepochybně. Na druhou stranu, kolik podobnejch Brunelů tenkrát žilo. Géniú je vždycky málo.
Arnold J Rimmer
Docela dost ne? Realizovali obrovský inženýrský projekty. Vezmi si třeba waterways. To bylo ještě před železnicí, krumpáčem a motykou a bylo něco úžasnýho. Už jenom taková blbost jako vytrasování. Bez jediný družice nebo matlafounu. O těch technickejch řešeních ani nemluvě.
ygorek
Arnold J Rimmer 7.4.2021 v 10:42
Přesně.
A tunely na akvaduktech, které se kopaly z obou stran! Chápu, že výškově se občas nepotkaly a vznikly skluzy, ale jak se dokázali potkat směrově?
Jak to dělali, já nechápu. Museli mít nějaký svý fígle, to je jistý. Tuhle jsem potřeboval provrtat něco z opačné strany, protože od značky to nešlo kvůli sklíčidlu vrtačky. Po jedné díře mimo jsem to vzdal a navrtal tam dlouhý vrut abych viděl kde na druhý straně vyleze.
shane
Se zeměměřičskejma přístrojema se daj dělat celkem kejkle. Když dokážeš navigovat plachetnici přes oceán a trefit se do konkrétní zátoky, tak udržet směr pár set metrů na souši bude celkem pohoda.
Arnold J Rimmer
Nechci ti bourat lego, ale vymyslet trasování liniový stavby neni triviální „kejkl“. Každej metr +-, doprava/doleva znamená kubíky přesunů hmot. To si uvědom.
Já mam teda jejich umění ve velký úctě.
shane
To já taky.
Lukas B.
teodolity se běžně používaly zhruba od začátku 19. století. matematický aparát tady byl (přesná mechanika teodolitu je na úrovni kapesních hodinek), výroba přístrojů také – oboje z mořeplavby a potřeby navigace (byly v tom prachy i geopolitika a tehdejší velmoci nelitovaly nákladů na vývoj strojů i tabulek). přesnost teodolitu je při stejné mechanické úrovni vyšší než přesnost sextantu (kdy se v praxi měří z ruky, a špičkoví navigátoři měli při klidném moři přesnost určení polohy okolo 2-3 minut, tj. 3-5 km), a na most nebo tunel ta minuta úplně stačí. taky se v dávných dobách stavěly mosty zpravidla směrově v přímé. vyšší rychlosti na železnici se dosahovalo až v polovině 19. století, a tehdy teprve vznikala potřeba vytyčovat a počítat složitěji.
shane
Z paluby houpající se lodi… náš učitel na geodézii nám v půlce 90. let říkal, že laserové měřící přístroje jsou sice pohodlné, ale pro geodeta jsou k hovnu, protože mají odchylky v centimetrech, zatímco teodolity v milimetrech. Když jsi teda pečlivej. Jinak ti klidně vyjde, že Karlův most je v predhůří Karpat.
Lukas B.
to je nějaké divné. už pradávno neměla jemná mechanika optických teodolitů problém měřit na vteřiny (úhlové přirozeně), ale hlavní průser a výzva optické geodézie bylo měření vzdáleností. blblo se všelijak s podepíráním a napínáním měřícího pásma, a radši se to všechno tahalo přes úhly.
shane
On to asi myslel s tím přepočítáváním. Ne že koukneš a vidíš, ale že to přesně spočítáš, i když je to voser s tisícem souřadnic a počítáním na půl dne, zatímco laser to dá v reálným čase, snáz, ale ve výsledku ne tak přesně.
Lukas B.
asi záleží, o jaké geodézii se bavíme. pro polnohospodářství nebo zemní práce s kýženou přesností decimetru se pípne džípíeskou a veškeré rozumné stavařské aplikace zvládne kufříková totálka co posílá červený světýlko (když už si předtím nějak zastabilizujeme mikrosíť). no a s ničím složitějším se nezaobírám ani vzdáleně, takže fakt nevím.
shane
Tak ve stavařině si vystačíš se zednickou tolerancí plus mínus pět cenťáků. Nebo od čtvrt cihly vejš. Když si vezmu jaká věda je vypočítat poměry složek v betonu kdy by se měla brát v potaz i vlhkost kameniva. A v reálu to smíchá přidavač v poměru jedna ku lopatě a zaleje to vodou z kýble.
Lukas B.
asi každý mluvíme o jiné stavařině a jiném betonu. dejme tomu letmá betonáž mostu nebo betonáž mostovky na předpatých nosnících většího rozpětí klade na technologii betonu a přesnost geodetického měření jiné nároky než základová deska bungalovu na sídlišti naležato.
shane
To je jasný. Každopádně si nedělám velký iluze ani o těch „velkejch“ stavbách. Mám stavební učňák a moc dobře si pamatuju, co tam chodilo za materiál. Maturitní obor ještě jakžtakž, tříletý obory bída a dvouletý byli cikáni a retardi. První půlka 90. let.
Lukas B.
kdo dělá velké stavby, tak se dřív nebo později setká s tím, že se šramují stovky kubíků nevyhovujícího betonu (a v optimálním případě za cenu milionů ten uložený beton nějak zachráníte) a zkušenost si nese dál, a posílání nepřevzaných mixů s nevyhovujícími kontrolními zkouškami betonu zpět je poměrně standardní a nesmlouvavá záležitost (jiná věc je, že šikovný stavoš má při větší betonáži připravenou alternativu k betonáži, nějaký podklaďák nebo výplňák, kam jako milostivě nechá nevyhovující mix vyblejt, nebo je domluvený s místní samosprávou nebo okolními domkáři, a je připravený k betonáži nějaký chodník nebo vjezd ze silnice, a má za to slevu na záboru pozemků nebo toleranci hlukové zátěže).
Arnold J Rimmer
@Lukas B.
Nepotvrzuji. Ten stavitel ale když přišel s vyúčtováním a já začal foukat na tužku, tak ten řikal něco úúúplně jinýho.
ygorek
LWG 6.4.2021 v 21:36
No budu si zase muset přečíst Afgánistán, i když mě před lety moc nenadchl, nicméně některé detaily jsou zajímavé.
Egon Bondy, Afgánistátn, Praha 1990)
Panek
Kniha: Horečka – Meyer Deon
Tam je to až po proběhnutí pandemie, ale byl to coronavirus od netopýrů.
merce
Ten film má jednu vadu – 20 mil mrtváčků za 26 dní, což vrhá nehezký stín na covidového přizdisráče, kde musej vypomáhat akutní přestárlost, všechny možné choroby a smrťáci na silnicích.
dedek
No a přitom stačilo říct/napsat, že je to udavačská kunda z ryby a jako všichni udavači je nejnuznějším živočišným druhem.
Mr. Mr.
Možná se mi to jenom zdá, ale všiml jsem si, že už to docela dost lidí nebaví a už se ani nesetkávám s tím, že by mě někdo buzeroval kvůli respirátoru. Jedinou výjimkou jsou sekuriťáci v obchodech a na nádražích. Ti se zase snaží být papežtější než papež, když už na to policie sere. To jsou takoví novodobí svazáci. Těm už chybí jenom páska na rukávu. I když oni ji vlastně nepotřebují, oni mají uniformu. Tady je asi jediným rozumným řešením ignorace. Oni se z toho pak můžou posrat.
A pokud jde o to udávání, taky mi to nepřijde tak hrozné. Už jsem čekal, kdy na mě někdo zavolá policii, až mě uvidí v tramvaji bez respirátoru, ale i ti největší zoufalci si zatím stačili s nadávkama do debilů. Tam je stejná rada jako u těch sekuriťáků.
Neexistuje něco jako lékařské tajemství? Proč by měl nějakej hospodskej nebo kadeřnice znát můj zdravotní stav? Vlastně ani můj zaměstnavatel. Do prdele, to se to nedá nijak úspěšně žalovat?
Jacq
Jestli uspesne, to je otazka, ale rozhodne zakony o ochrane osobnich dat, vcetne lekarskych existuji. Nikdo pravo znat nici zdravotni stav nema.
To je asi jenom začátek. Když jsem viděl toho novýho estábáckýho seladona, kterýho si vybral Bureš, tak mi bylo hned jasný, že ještě zlatej ušatej spejbl. Tohle bude ultrasvině, Spasitel pro covidsektu. Hned začal hrozit prstíkem, že jestli bude nějaký rozvolňování, tak teda jedině s náhubkem.
Lh
jo, ja to vidim uplne stejne.. tady uz muze byt akorat hur.. s pristupem nikdy neodstupim, to si pametajte, nikdy.. proste ani jinak byt nemuze.. tady uz muze velka svine stridat akorat svini o neco mensi..
rovik
Nakonec odstoupí. Ale v horším případě to může trvat třeba dalších odhadem 15 až 25 let než umře z přirozených příčin.
coro článků je tu fakt mega moc. Možná by stálo za to zpřehlednit to, a udělat coro-dfens něco jako je road-fens.com :D
Trash-Fens
Dneska na Novinkách psali, že dramticky poklesl počet hospitalizovaných a že hlavně lidé s lehkým průběhem a bezpříznakoví opustili na svátky nemocnice.
V diskuzi se pak jeden diví: „CO KURVA BEZPŘÍZNAKOVÍ A S LEHKÝM PRŮBĚHEM DĚLAJÍ V NEMOCNICI?“
Pánové a dámy, je to v piči, dluh nesplatitelnej, nový čínský kreditový systém klepe na dveře, kdo nebude multikultieko bude vyvrhel společnosti. Kupředu levá, zpátky ani krok !
V diskuzi se pak jeden diví: „CO KURVA BEZPŘÍZNAKOVÍ A S LEHKÝM PRŮBĚHEM DĚLAJÍ V NEMOCNICI?“
– za tie prachy, čo platí nemoc.poisťovňa, by som tých bezpríznakových nemocných ubytoval aj vo vlastnom baraku.
„Pánové a dámy, je to v piči, dluh nesplatitelnej, ….“
– ale prd. Tento problém už vyriešil Klaus Schwab – WEF on The Great Reset .
Nechápem len, prečo tohto záchrancu a majiteľa zemegule nepropaguje TV.
No co by na tom bylo divnýho, to jsou výdobytky socialismu. Vykazovali, pozorovali, no a pak před velikoncema vyházeli. Tak já nevim co mají zase Hovínky za vánoce, tohle je tu odjakživa.
Masírka musí pokračovat.
Ve spitalech udelali Ordnung, simulanty vymetli s vajglama na ulici a ted zacnou brecet, ze netecou prachy.
Jsou tam kurva třeba s kurva infarktem, kurva diabetem nebo kurva zlomenou nohou. Jů, to je překvapení.
Na druhou stranu ale, celou zimu jsem nevidel nikoho ve svem okoli, kdo by byl doma nemocnej s necim normalnim, treba chripka, angina, nebo aspon sracka.
Jestli v tom trochu nehrajou roli ty roušky, dezinfekce a ostatně i ty zavřený školy.
…a farmaceuti nebudou mit co zrat.
…asi větší PES mrdá.
? Ja myslel, ze PES je domrdanej…?
Vážený pane SkRete, tahle informace mne zaujala a tak jsem se poptal známých. Údajně je to tím, že bonus na covidové pacienty se ruší a za coviďáky na JIPce dostanete stejný peníze jako za cokoliv jiného. Proto se náhle zlepšila čísla a čáry máry fuk, je po epidemii. Možná jsem špatně hledal, ale oficiální zprávu, která by to potvrdila jsem nenašel.
Co se týče bezpříznakových v nemocnici, mým dvěma známým volali, zda si nechtějí lehnout do nemocnice, aby bídně nezhynuli doma. Totéž tvrdí i Václav Klaus st., že mu bylo lůžko opakovaně nabízeno.
Pravda bude někde uprostřed. Nadruhou stranu znam osobně chlápka kterýho ve špitálu nakapali na chodbě a za pár hodin vykopli, že mu dohromady nic neni, tak ať nesimuluje, že nemaj postele, a on saturaci má OK. Je to tak čtrnáct dnů.
Ale ty zázračný vyléčení v posledním dni před prodlouženým víkendem – to bysme si mohli patentovat, takový Lurdy tady umíme v kdejaký okresní prdeli.
Stran toho Clause – jednak prece jen je stale vniman jako persona, takze pece o nej jiz cca 1/4 stoleti neni zcela standardni a druhak, mit ve spitale na luzku odmitace rousek by bylo terno pro bulvar.
Špitály rozšiřujou portfolio či?
Pěkný článek. Jako by kolem prolétl Ivan Skála následován Kynclem, Kohoutem, Rumlem. Ze starší doby Haškem a třeba Vaňkem, i když ten už nebyl si myslím prvoplánový srandista.
Jenže ti první to mysleli smrtelně vážně.
A co ti dnešní, třeba ten nachlazený protagonista? Myslejí to také vážně, anebo nejsou úplně blbí, jen chtějí mít na byt, auto, vohoz, solárko, fitko, chlast, golf, děvky, což za běžnou práci, které jsou schopní, nedostanou?
V tomhle si nejsem jistý.
Tisíckrát se např. Piráti – zdejší pilíř nejpokrokovějších mladých lidí, předvoje společnosti – mohou zaklínat, že opak je pravdou. Ale: „politická doporučení evropského výboru regionů“ k „novému paktu o migraci a azylu“ jsou s klidným životem Čechů a Moravanů v Čechách a na Moravě neslučitelná. To je třeba pravdivě sdělit i důchodcům, ne kecy o tom, jak je námořní lupiči – tedy kriminálníci, milují.
Přiznám se, že úplnou náhodou se mi podařilo shlédnout film
https://www.csfd.cz/film/273515-nakaza/komentare/
10 let starej. Až na úplnej konec z toho docela mrazí.
Jo, to frcelo pred rokem.
To je možný, tolik to neprožívám, ale zas si říkám, proč je to kurva tak realistický…
Oni to puvodne kritici pred temi deseti lety docela sjeli. Loni uz rikali neco jinyho :-)
Jasně. Fuka 80 %, Fila 80 %, Prokopová 80 %. Úplně to sjeli a prokoukli až loni.
No jasně. Filmy a seriály kde zlá vláda něco před lidima tají jsou woe hustej androš a fšude zakázaný. ZDÍLEJTE NEŠTO SMAŽOU !!!!!!
Děkuji za tip.
Chybí nějaký dron, který by sem místo rakety hodil pár kaček navíc, aby si jeden mohl bez výčitek pořídit pytel oříšků v čokoládě a tak. Anebo několik půltuctů Budvaru 12. Oříšky jsou ale tady společensky přijatelnější.
https://www.csfd.cz/film/895-28-dni-pote/prehled/
to je taky pecka.
A pokud někdo chcete vidět něco fakt depresivního, tak moje č.1 je jasně tenhle anglickej dlouho zakázanej polodokumentární masakr
https://www.csfd.cz/film/4700-vlakna/komentare/
Stahl jsem si ta Vlakna, zitra si udelam romantickej vecer a sjedu to. Vypada to zajimave. Dik za tip.
Nebudeš zklamanej si myslím. Já na to čuměl sám v noci a když jsem druhej den šel nakoupit, koukal sem jestli někde neuvidím záblesk a hřib. Dost mě to dostalo…
To ti bylo devět, dyžs na to čučel?
Haha blbečku. Radši si to pusť celý a nevyjadřuj se k něčemu, co jsi proklikal. To dělaj fakt jen dementi. Viděl jsem to nad ránem a nespal jsem a dost to na mě zapůsobilo. Jo, možná jsou tam nějaký věci nelogický, ale kdyby byla jaderná válka nato vs. čína vs. rusko, tak by tady ze země moc nezbylo.
Tady je přesně kde? V Pze asi jo. Brno už cíl dávno není, zbrojovka padla, nic zajímavýho tam není, samý pičoviny a hlavic ubejvá, je to drahý na provoz a vůbec. Čínu není nutný tam bezpodmínečně cpát, pokud by měla bejt konfrontace mezi Ruskem/Svazem a NATO.
Jinak sem viděl dávno věcí, a z ničeho posranej nejsem, seš prostě měkkejš no :o)
Mě to dostalo, přišlo mi to dost sugestivní a zdaleka ne nereálné. Posranej nebo neposranej bych hodnotil jinak, než podle nějakýho filmu nebo videa co někdo někde viděl. Já jsem vyučenej řezník, věř mi, že jsem krve viděl asi víc než ty :-)
Blbče! Podívej se na silniční a železniční mapu Čech, dej si za rohem pár facek a stokrát opiš: „Nebudu psát zergovský kraviny“. Ty jeden chytrej civilisto.
No jasně, třeba taková Česká Třebová. Taková díra, kdo by se s tím sral. Nebo Praha. Průmysl žádnej, kasárna akorát Hradní a Čestná stráž, tak na co plejtvat drahou hlavicí.
No právě, kdopa by se s nějakým posraným Brnem sral.
Musim říct že mne nepřestává fascinovat ta bohorovnost přímo úměrná nevědomosti.
Já už nemam sílu ty kraviny donekonečna zrovna jemu vyvracet. To je skoro pod každým článkem, nějaká hromada píčovin od něj.
Na playstationech se nehrajou střílečky, na grafikách se netěžej kryptoměny a teď je to zase děsnej expert na hypotetický jaderný konflikty a arzenály.
Občas je prostě lepší o věcech, o kterých vím hovno, nic neříkat, ale kampak na Behemota.
shifty
7.4.2021 v 17:31
Nikdo neřekl, že se na grafikách netěží kryptoměny. Tys blábolil vo bitkojnu, tak si to srovnej, ať furt nejseš píča z roští.
Ano, na konzolovejch hovnech se nedají Hrát střílečky. Možná nějaký hipsterský píče z roští, jako seš ty, mají dojem, že něco takovýho provádí, no je to asi jak představa lopat vod pásu vo tom, jak se řídí fabrika.
/facepalm/
Že jsem napsal bitcoiny, jsem se omluvil hned v druhým příspěvku potom. Šlo mi primárně o to, že nejsou grafiky kvůli pojebanýmu těžení…
Dle žebříčků je v top 10 nejhranějších her na PS4 5 FPS stříleček a pak RDR2, GTA5 a další hry, kde se střílí a míří.
Mě fascinuje ta představa, že všichni ti studenováleční plánovači a stratégové byli úplně blbí a že jaderná válka by byl jen takovej větší ohňostroj kde o nic nejde. Do čtrnácti dnů se zasypou díry a pak se jen počká až začne proudit obilí z Austrálie, banány a kafe z Afriky a zboží z Asie a bude zase dobře.
Tak tak. Zajímavý, že když je to taková „behemotovská pohoda“, že si to nikdo nikdy netroufnul zmáčknou. Ani někde v Iránu nebo Pakistánu… holt jsou všeci blbý, kampak na našeho brouka pytlíka.
shifty
7.4.2021 v 17:47
Tak s ohledem na to, že by po takové akce už následně nebojovali vo to, kdo je první ekonomika světa a kdo druhá ekonomika světa, ale komu umře míň lidí hladem a komu víc na nedostatek meducíny – teda těch pár, co by to přežilo někde v bunkrech – tak mi něco řiká, že volba byla dycky jasná.
Obilí z Austrálie, to nemá chybu. :)) Mrdnu mu megatunovou hlavici na zdymadla v Port Saidu a budu se smíchem sledovat jak pádluje kolem Mysu dobrý naděje s obilím.
Arnold J Rimmer
7.4.2021 v 17:49
A kolik těch hlavic máš? A mohl bych je vidět?
Ne nemoh. Jsou tajný. Ukaž mi nejdřív svý obilí z austrálie.
vždycky a vždycky a ještě jednou vždycky se likvidovala především logistika. v krátkodobém horizontu historicky nádraží, dneska křižovatky a věže na letištích, dříve vlečky z dolů a uhelné sklady, dneska rafinerie, dříve telefonní ústředny třídírny pošty, nyní servovny a elektrorozvodny (něco z toho není nutno fyzicky bombardovat, žánop). v dlouhodobém horizontu hutě, zbrojovky, fabriky atakdále.
Když si vezmu jakej obrovskej logistickej průser představovalo pro skupinu armád Mitte Pražský povstání… A od tý doby se toho na dopravní mapě Čech moc nezměnilo.
jistě. a to se v dubnu netrefil bombou ani negrelák, ani podskalský železniční most.
mimochodem, pražský železniční uzel, to je kapitola sama pro sebe. a ono se vlastně v případě průseru mnohem lépe řeší ty kamna na pevný paliva v každý cimře, než plynové kotelny nebo dokonce bytové plynové kotle. uhlí se dá nosit v pytlích na brambory, na jednu mrazivou noc jeden pytel, celá rodina v kuchyni. tři kubíky plynu v pytli na zádech neodneseš, a v turbokotli nespálíš.
No, hlavně tam nenaštípeš sedačku se židlema, když je zle. Kdo nemá komín, má to hodně blbý. Rozdíl mezi těma co oheň maj, a těma co nemaj, je propastnej.
Lukas B.
7.4.2021 v 18:47
Já sem měl v takřka neizolovaným prostoru spotřebu něco přes kýbl hnědýho uhlí i při těch letošních mrazech a to tady pak bylo hodně přes 20 stupňů. To je takovej ten pytlík, co v něm sou brambory v marketu.
Esli myslíš velkej 50kilovej pytel třeba vod cukru nebo obilí, to by ti vyšlo i na tejden, s trochou střídmosti.
Proklikal sem to a stojí to za hovno. Technologie odpovídá době vzniku, takže nic moc, kdo viděl Trinity and beyond…, tak záběry explozí si pamatuje všechny a koncept jaderné zimy je naprostá sračka, zdá se, že dílem i z pera všech těch klimaalarmistickejch ksindlů, co straší nějakejma kokotinama už půl století.
Už požáry kuvajtskejch a iráckejch ropnejch polí, co měly způsobit že prej malou jadernou zimu, udělaly úplný hovno. Lokálně že klesla teplota vo pár stupňů? Toho si teda na poušti všimli, fakt :D Nejpozdějš v ten moment měli všem těm debilům odebrat tituly a vyházet je na ulicu.
Sysop, kde se to dá stáhnout?
Jako obvykle. Na ulozto. Vlákna 1984 nebo Vlákna Threads.
Tématicky totožný leč starší Den poté (The Day After) z roku 1983 se shání hůř, protože se to v češtině plete s tím nablblým klimaalarmistickým Dnem poté od Emmericha – The Day After Tommorow.
Tady je to kdyžtak slušně online – https://zvraceny.cz/content/49312-threads-tv-film-
Tak mě osobně přijdou vlákna relativně nerealistická v té postapo fázi, kdy všichni jedou středověk, zatím co okolo se musí válet elektrocentrály, MVE a další věci, jistě přežili nějací lidé, kteří by postavili parní oračku a tak. Pre a apo fáze jsou výborné (motivem je příběhu obšvihnutý Den poté, nebo naopak – nevím co bylo první).
Tam sem ani nedoklikal, celkem za hovno to stálo už v tom jako že útoku.
Fakticky by se vyspělej svět přesunul do třetího a obráceně, nedostatek všeho – léků, paliv, potravin, špatný zásobení čistou vodou, vysoká úmrtnost, krátký dožití. Dyž to stojí za hovno, tak přirozená reakce je dycky naflákat dardu děcek, ostatně ani bobule a gumy by nebyly. Prostě by se z tzv. západního světa stala na chvílu rovníková Afrika, ale celkem by to šlo rychle nahoru, pže bílí prostě makají a chcou se mít líp, to nejsou negři z buše, kteří mají středověk furt (akorát středověk s mobilama a kalachama), protože jsou zakrnělí se rozvíjet.
Boom by zažila střední a jižní amerika a některý asijský země, který by byly relativně nepostižený, měly by lidi, suroviny a zbývající know-how a volnej trh a tah na bránu. Tak by zkolonizovaly ten původně vyspělej svět a během pár desetiletí by se to zas nějak srovnalo.
Se stačí kouknout do jugošky, byl tam úplnej rozvrat, extra bohatá zem to není, ale moderní techniku tam relativně mají, zdravotnictví taky, pitnou vodu, elektriku a tak. Rozhodně to není žádnej středověk a není důvod, aby byl.
Nechapu, jak muzou lidi koukat na pohadky. Baba Jaga tam lita na kosteti, duchove prochazeji zdi, kouzelnik toci prstenem… a nebo… ze by ten entrtejnment nebyl dokument…??
Baba Jaga se, na rozdíl vod tohodle, tak nejak zrovna dokumentárně netváří.
Imho nejblbější kombinace, co může nastat.
Opice mají sice v hlavách nasrané a lachtaní pracky, ale k tomu bohužel mají, výměnou za suroviny z ovládaného území, všecky ty Kalašnikovy, mobily a Hiluxy. To si asi neumíme ani domyslet, natož představit.
Akorát se bavíme o full scale jaderné válce, ne o sousedské vyvražďovačce. Ta devastace by byla mnohem horší a infrastruktura totálně na sračky. V tý Británii by byly milióny mrtvejch a všechny důležitý centra a uzly jeden velkej kráter. Na UK by dopadly nejspíš stovky hlavic. Nezapomeň že rok 1984 byl ještě před SALT, START a jak se ty odzbrojovací smlouvy jmenovaly a střel měli Rusáci hafo. I Británie jich měla dost.
To furt není důvod, aby zem padla do totálního středověku, resp. aby tam zůstala. V každým případě totiž v Jižní Americe a většině Středního východu a Asie prostě cíle nebyly (a nejsou), výměna by proběhla zejména mezi US/UK/Francií/Reichem (možná omezeně Koreou, Austrálií a Japonskem) a na druhé straně Svazem. Jiný cíle v podstatě nebyly.
Zbytek světa by relativně dál fungoval, vyráběl benzín, léky, elektroniku a přístroje, takže mimo humanitární pomoci by normálně dál obchodovali a řikám, během pár desetiletí by se to dostalo tak nějak na úroveň zbytku světa. Samozřejmě že rána obrovská, ale není důvod se vracet do středověku, IMO by to byl pád tak na začátek 20. století (s tím, že by léky existovaly, jen by byly pro část populace nedostupný – nějakou dobu).
Nezapomeň taky že ten lebensraum by byl poukázka na raketovej rozvoj, určitě by spousta indů a různejch rejžáků neseděla na prdeli, ale šla kolonizovat.
Jasně. Všech těch asi sto základen NATO v třetím světě by určitě nechali bejt. Hovno, šlo by do prdele všechno. OK, černá Afrika asi ne, ale ta by svět z temnot postapa asi nevytrhla.
re: Shnane
To, že někde padne atomovka na základnu NATO znamená čistě lokální škody. To celé země nevyřadí, tedy pokud to není např. San Marino nebo Vatikán :-)
Myslíš, že by nevěděli jaké cíle napadnout? Představa, že vynechají strategicky důležitý cíle, když bude snaha o zničení ruska, nato a číny, je úsměvná. Ano, někde v africe by to asi byly jen lokální škody, ale v evropě ne. A množství a hlavně síla jaderných zbraní kolem roku 1980 pravděpodobně stačila na vymazání evropy, usa, větší části ruska a číny z mapy. To ovšem nikdy z jistotou vědět nebudeme, že jo :)
s jistotou
To sou akorát vlhký sny. Zaprvý nějakejch zhruba 20 km od běžnejch hlavic se v zásadě vůbec nic neděje (a fakt ničivý to je tak do 5 km daleko, 10 km nějaký požáry), esli ses díval naposled, jenom tendle prdelstán měl zhruba 78000 km^2, to máš přes 200 hlavic. Rusko je obrovitánský vole.
Většina fakt důležitejch center dostane pro jistotu pár desítek zásahů, tam to je fakt hodně blbý, to jo. Už města jako Brno sou dneska ovšem strategicky zcela nedůležitý, a takovejch je v Rusku a US of A dohromady možná několik tisíc. Dneska mají tolik hlavic pořádně tak všichni dohromady, když jich měli 10× víc, tak ale nebyly nosiče, počítalo se s taháním na letadlech a kde čem eště, a ty interceptory neměly obě strany pro prdel.
Prostě civilizačně by to bylo hodně devastující, ovšem nějaký vymazávání z mapy a podobný jsou akorát propagandistický žvásty obou stran, dycky byly.
Kolik a jak silnejch doopravdy kdo má, to jsou jen naše vlhký představy a nikdo to v reálu neví. Kdyby prostě během studený někomu jeblo a poslal toho hodně jedním směrem, tak se to může zvrhnout. A co by kde zbylo v jakým stavu si netroufám odhadovat. Rozhodně by tady byl dál spad, záření jako kráva a zrovna nějakej medík by to nebyl. Netvrdím, že by to bylo přesně jako ve Vláknech, ale imho mi i tenhle hodně černej scénář zas tak odtrženej od reality nepřijde.
Že je to fakt ničivý 5 km daleko máš odkud? Já sem četl teda horší čísla. A bavíme se o 1 megatuně, ale kdo ví, co kdo v reálu má a co by poslal(pokud by se chtěli fakt zničit).
Esi von si neplete taktický a strategický atomovky. Ty taktický jsou celkem slabý, to jo. Nepotřebuješ usmažit i svoje vojcly.
O moc větší než megatuna ty hlavice nebudou – nad megatunu už reálně ničivá síla hlavice moc nestoupá a když je dost štěpného materiálu, tak se spíš udělá MIRV – 15 kusů jednomegatunových hlavic v jedné raketě co se při sestupu rozprsknou po nějakém území nadělá více škod než jedna 15-megatunová hlavice.
Fat boy měl 0,02 megatuny, no úplně slaboučký mi to nepřišlo. 100x tolik, to už asi bude celkem hukot, nebo ne? Je to pohodička?
shifty
7.4.2021 v 16:56
Záření jako kráva je několik stovek metrů od epicentra. Vyvolení v bunkrech by byli ochránění i před spadem (v zásadě prvních pár týdnů, pak spadne aktivita hodně hodně a dojde k rozptylu nebo zatlačení izotopů tam, kde to tolik nevadí; pak by vylezli).
Rozuměj, neřikám, že spad je jak pudr, ale to, že v zásadě by prostě vobčas někdo umřel, statisticky by se to projevilo na hrubým propadu dožití (na pár desetiletí, jako v tom Nagasaki a Hirošimě). Ale není to vole tak že budou padat jak muchy a 90 % je do roka mrtvejch, to ani ve snu.
Ale rozdíl mezi silou zbraní v 80. letech a mezi těma pidi lechtátkama, co shodili v Nagasaki a Hirošime chápeš?
(Fat Boy měl 0,02 megatuny, tady se bavíme o strategických střelách maj běžně kolem 1 megatuny)
Rozdíl, mezi tím hodit někam 2 bomby co mají dohromady 0,035 megatuny a mezi tím, že na anglii dopadne kolem 200 megatun, což je to, o čem je ten film, chápeš?
Nebo jinak, asi to nechápeš, ale vidíš ho aspoň?
Tak, navíc každá zaprděná základna fakt teda není cíl ani smykem. I v době desítek tisíc hlavic na obou stranách na to všechno neměli nosiče a politika umisťování JZ na cizí území byla hodně striktní na obou stranách. A v ten moment není nutný odpařit nějakou leteckou základnu někde v poušti, dyž je tam pár letadel a pár set kusů personálu.
Oni ti strategove, co valky delaji na papire, nejsou gumy. Vedi presne, ze treba likvidace nejakyho dolu na kovy nekde v Mozambiku poskodi protivnika sakra hodne. Takze bych si nedelal iluze, ze zatimco v Evrope bude dira do zeme, tak treba v JAR budou lidi plavat na lehatku v bazenu, v ruce Coco loco a budou sledovat 56. kanal online satelitniho vysilani jaderne valky v Evrope.
Díra do země co má kilometr v průměru a půl kilometru hloubku, co jako s tím? Tak to tam žuchne, a? Další den pošlou negry s lopatama do hokny jak obvykle. Tam to jako někdo řeší? :D
Dobře, tak jinak. Tady široko daleko okolo mě jsou bioplinky, které nikdo nebude ničit ani jako kolaterál. MVE to samé. Fotovoltaiky. Strojnírny, které jsou svým rozsahem bezvýznamné. Stovky malých dílen, kovárny, atd., které jsou v takových prdelích, že o ně bombardér ani zaměřovačem nezavadí. Desítky krámů s nářadím. Sklady těch fabrik. Takže tak úplně bez soustruhu, fréz, atd. nebudme. Plus spousta matroše v těch instalacích, co nebudou tak dvě stě let potřeba.
Zato tu nikde blízko není jaderný cíl, ale jsou tu mraky lidí, co na koleně vymyslí kde co.
Těžko říct. Každopádně na rok 1984 jsou ty vlákna naprosto špičkový. Ostatně je otázka, jak by dopadla Anglie takhle mohutně zasažená. Třeba by to byla pohoda i tady v čr, i když my jako nárazník by jsme to asi taky pěkně slízli. Ale odříznutá Anglie prostě mohla bejt hodně v prdeli. Ona ta účinnost jaderných zbraní není jen nějak lokální. Pokud se vytvoří ohnivé bouře a zničí se cíleně elektromagnetické pole, tak toho v tej zemi moc nezbyde. A lidi nebudou zrovna ve stavu sednout k ponku a začít vymejšlet elektřinu na koleně.
A nebyl ten film třeba myšlený, jako nějaká forma pocty Orwellovi, nebo tak něco?
Že zrovna natočený 1984 – i když, v těch letech dělal atomový bububu asi každý..
Hm spíš jako takovej varovnej prostředníček co by se mohlo stát, kdyby to tady velmoci jaderně rozbalili naplno. Zničená a kontaminovaná země, zničení ozónový vrstvy, nebyla by to rozhodně procházka růžovým sadem. Ať už by to v reálu bylo jakkoliv.
Tady se nebavíme o jedný bombě ala Hirošima, ale o desetitisících pum které jsou cca 100x účinnější, takže jedna srovná se zemí půl Prahy nebo celou Plzeň..
Ty vole ty seš asi jak já před 15 rokama, kdy sem akorát hrál Fallouta a načetl většinou právě zdroje vycházejí ze starejch doktrín a blábolů propagandy. Akorát od té doby sem dospěl a vidím, že ve srovnatelnejch případech, kdy něco takovýho mělo nastat, se v zásadě nikdy nic moc nedělo.
Se podívej na ty požáry lesů v US of A nebo Austrálii každej rok, žádný strašný změny klimatu, žádný jaderný zimy a takový píčoviny, v zásadě se neděje skoro nic, a to to taky vrhne to atmosféry kilotuny a megatuny bordelu. S ozónovou dírou dy do prdele ty vole, ti zezelenal mozek poslední dobou nebo co? :D
Pokud si myslíš, že jaderná válka celosvětovýho rozsahu je něco jako lesní požár někde v Australii, tak už asi nemá cenu dál diskutovat. Ono se nikdy nic takového nestalo, naštěstí a nevíme, co by to doopravdy přineslo.
Lidi na vesnicích by určitě nějaký přežili, ale jak, na jak dlouho a co by pro ně zbylo, to je jedna velká otázka. Jak by se umíralo na rakovinu, na nemoc z ozáření. Kolik lidí by zemřelo, protože nemocnice by byly zničený spolu s většími městy… kdo ví. Ale zažít bych to nechtěl.
Mestaci by udelali run na dediny stejne, jako to udelaji ted v lete, pokud se nebude dat rozumne vycestovat a rozumne se vratit. Rozdil by byl jen v tom, ze namisto kol by si holt vzali pacidla, baseballky a neco streliva.
tahle diskuse je pěkně ulítlá.
Tady, v týlu československýho frontu můžeš tyhle starosti pustit klidně z hlavy. Nezbyl by tu ani křeček. Strategický jaderný zbraně by střídaly ty taktický. Hůř by na tom bylo možná už jenom Německo a to jenom možná, protože převládaly západní větry. S Anglií to nemůžeš vůbec srovnávat. Ze střední evropy by se stala radioaktivní pustina. Řešit coby kdyby je nesmyslný, otázka zněla jenom jak se nejrychleji vaporizovat aby to moc nebolelo.
Btw, my v tomhle reálně vyrůstali komunisti se vůbec nežinýrovali popisovat nám apokalypsu nastavší až imperialisti napadnou tábor socialismu a míru.
Země by masivní konflikt velmocí řežila v pohodě, dokonce i život na zemi by přežil, ale lidi a vyšší savci obecně pravděpodobně nepříliš dlouho. Nad KT rozhraním s iridiem by pak existovalo A rozhraní s cesiem. A inteligentní vědomí mravenců by spřádalo teorie co se stalo. Pokud by jej to ovšem vůbec zajímalo.
Ta fronta by měla esli hodně, tak pár desítek kilometrů, na západních hranicích. A to se počítalo s těma šílenejma scénářema kdy obě strany na sebe míří tankama skoro pár kilometrů vod sebe a v ten moment to někdo vypustí, případně ty utopický scénáře drtivýho ehmehm překvapivýho tahu na západ (což je utopie, na západě asi tanky neměli, a kurva míň průstřelný, někdy do poloviny 80. let minimálně).
Taktický zbraně mají hrozně malou sílu a všechny tanky měly NBC ochranu, takže by ty posádky sice časem zašly na ozáření, ale chvílu by byly schopný jet.
Zbytek území by mimo nějakýho toho spadu nezasáhlo nic moc. Na vrcholu počtu hlavic se sice počítalo se zásahem průmyslovejch cílů jako Plzeň, Most, MB, Ostrava, Brno, ale už tak dvacet kiláků za městem se nic moc neděje. Ozáření nezabije všechny, v principu hlavně zkrátí život, takže přesně jak sem napsal – situace dnešní rovníkové Afriky. Krátkodobě problém s potravinama, ale není důvod, aby obilí normálně nevyrostlo, jaderný zimy byly akorát blbý pohádky.
Takovýhle blbosti můžeš vykládat někomu kdo nemá šajna o jak koncentrovaný mašinérie šlo. Vůbec se s tebou o tom nehodlam bavit. To je jak převědčovat africkýho negra že v zimě bude padat z nebe zmrzlá voda.
Behemot 7.4.2021 v 15:58
Smysluplné by bylo vyjít z toho, že fronta by nebyla vůbec.
shifty
7.4.2021 v 12:06
Máš dojem, že v jugošce třeba, kde todle nějakou dobu bylo, že nefungovalo nic, jako většina lidí pomřela? Asi ne, že.
Každej rok práskají sopky, hoří plochy lesů rozlohy několika tady banánistánů, v zálivu hořely měsíce v kuse stovky ropnejch studní. Bylo to vidět na satelitu, jinak se nestalo vůbec nic.
To je taková egoistická přectava, jak jako pohnem s planetou. Ani hovno. Můžem do nějaké míry pomlátit sebe, tam to skončí.
A co Krakatoa? Taky nic?
A to bylo blbejch 200 megatun na jednom místě. Si tak říkám že těch deset tisíc hlavic prakticky na celý severní polokouli by už asi znát bylo. Jo, planetě by to bylo fuk. Ale lidstvu asi ne.
shane
7.4.2021 v 18:37
Taková zajímavost, sice sem to vlastně nikdy neověřoval, ale dává to smysl: víš, která planeta v soustavě je vulkanicky nejaktivnější?
Jsou horší. Taková Toba údajně opolidi málem vymrtvila.
Jsou. Ale Krakatoa je celkem dobře zmapovaná, bylo to nedávno. Jaderná zima sice nenastala, ale Rok bez léta jo. Srovnalo se to až někdy po pěti letech. A to byla Krakatoa odhadem blbejch 200 megatun. Když si představim co by asi dokázalo těch 60 000 bajvoko megatunovejch hlavic rozprostřenejch po celý severní polokouli…
Pravda, proti Chicxulubu to je jen takový decentní pošimrání, ale i tak to pokazí odpoledne.
Plantá akorát zergoviny. V 6. století něco pšouklo (zřejmě na Islandu), nastala mimořádně chladná perioda a neúroda a Vikingové se vydali na moře.
shane
7.4.2021 v 21:23
60000 megatunovejch hlavic NIKDY neexistovalo, přestaň furt mlít kokotiny.
Žádný ohnivý bouře nenastanou, to bylo celkem rychle známý oběma stranám. Teoretizovalo se o tom, nastalo do akorát tuším v Drážďanech nebo kde, kam svrhli ale zápalný bomby, a to o tonáži dalece převyšující obě atomofky dohromady. I v žaoponsku, kde měli, ehm, baráky z papíru, je to většinou dřív odfouklo, někde na okraji to rychle shořelo a nazdar. Na železobetonovejch konstrukcích nemá co hořet a tak požáry budou dost lokalizovaný, možná pár dní něco bude hořet a to pak hned uhasí déšť, jako že po tom všem bordelu, co bude vyvrženej do atmosféry, bude pršet furt. Takže i spad by to shodilo na zem docela rychle a déšť by to zatlačil do podzemí.
Jinak je to jen film. Ano, vyprávěný polodokumentární formou, ale jen film, navíc starý 37 let(jako moje maličkost). Nepsal jsem nikde, že to má ve všem pravdu, to tady zase rozplevelil ten pitomeček Behomotojc. Já jsem jen psal, že mě to slušně zasáhlo, když jsem to viděl.
jo, brouk pytlik s tim v prahe dokaze prezit.. tady na zapade cech, by dostal parkrat pres drzku a srovnal by se..
Tak. A ve velké výhodě by byly země bývalého ostbloku, kde si lidi museli 45 roků nějak pomoct sami, na koleně, důvtipem a improvizacemi. Přemek Podlaha tady lidi na jednom televizním programu hromadně učil, jak udělat z pračky sekačku a opačně, k tomu vycházely jako měsíčníky časopisy Udělej/Urob si sám a hafo dalších, které zase naučily průměrného bastlíře, jak si například z výprodejního čb televizoru a několika dalších, běžně prodávaných ND, udělat televizor barevný.
Nemyslím přelakováním kastle, myslím tím plně funkční barevný televizor s inline obrazovkou.
Každý tady uměl něco navíc, už nejmíň jedno století. A vždycky na výrazně vyšší úrovni, než jinde v tzv. vyspělém světě. Tehdy to byla naše nevýhoda, co se jednou velkou ranou, pakliže ta nás předtím a rovnou nezabije, může změnit v sakra výraznou výhodu. Nikdo si to asi nepřeje, ale dojít k tomu může.
My si všecky ty potřebné věci, stroje a přístroje dělali proto, že jsme je potřebovali k odstranění dřiny, chtěli třeba líp poslouchat – a ony nešly koupit, nebo jsme na ně neměli.
Strejdův barák ze začátku 60.let stojí a ještě dlouho bude stát, postaven ze škvárobetonových tvárnic. Vyráběných na budoucím dvorku budoucího domu v ručně vyrobeném, vibračním přípravku z odpadní škváry a pracně sehnaného cementu.
A to všecko proto, že to prostě byla druhá půlka takového kurevského období. Období, kdy komunisti budovali až tak intenzívně, že nekomunista pak nesehnal ani pořádný špagát, na kterém by si to mohl hodit.
Vyspělý zbytek světa přesně tytéž věci dělal taky, ale čistě jen pro zábavu ve volném čase, pro potvrzení si vlastních schopností, takže nemusely nutně dobře a dlouho fungovat.
Tady v našich končinách se stavěl malotraktor ze shnilého Spartaka a pár dalších krámů, šlohnutých ze Sběrných surovin ne proto, že bychom se tím po práci bůhvíjak bavili. My ho nutně potřebovali k obdělání nějaké země, pakliže někomu nějaká zůstala ve vlastnictví. A musel proto fungovat sakra dobře a co nejdéle, protože na tovární malotraktor bychom v rozumném čase nedosáhli ani fyzicky, ani finančně.
Na potřebnost jedné a téže věci, budou jistě rozdílný pohledy lidí z velkých měst, anebo vesnic. Malá města na tom byla skoro identicky, jako ty „typické“ vesnice, co se dosažitelnosti jakéhokoli produktu týkalo. Praha 1 asi nemusela stavět malotraktory, králíkárny a minilíheň kuřat, ale pračku potřebovala stejně tak, jako ty Mařky z dědiny.
No jasně že jo, pár větších cílů by prostě bylo v prdeli (ne že by všichni zdechli, ale prostě rozvrat dost slušnej). Zbytek území v zásadě nezasaženej. Nějakej spad nebo trocha ozáření – někoho by to zabilo, nějaký ty rakoviny, zkrácený dožití, ale to není nic. Se podívej na žaponce, koupili plnou dávku, normálně vybudovali město znova úplně tak, jak stálo, na tom samým území. Ten obrázek co to srovnává s Detroitem není jen taková blbá sranda, vono je nutný se podívat pořádně.
Krátkodobě problém s potravinama, vodou, lékama a ai těma palivama, ale jelikož zbytek zeměkoule (takový 4/5) by byl skoro nezasažanej (a dneska tuplem, když je hlavic zlomek), tam by to fungovalo normálně dál a samozřejmě dílem by přišla okamžitá humanitární pomoc, dílem by se to tady začalo pak zvedat a voni samozřejmě rádi budou prodávat cokoli. Co by si jako arabáči počali s ropou, vylili ju do pouště? No samozřejmě, že to budou chtít prodat. Řada by samozřejmě šla uvolněný území zkolonizovat.
Je tu jeden důelžitý aspekt, na který tady všichni zapomínáte – jaderný spad. To je svinstvo, které se udrží týdny ve stratosféře a zamoří na desítky všechno, kam to svinstvo horní větry zanesou. Když bouchl Černobyl, bylo to relativně malý zdroj radioaktivních materiálů a jak to dokázalo zamávat s téměř celou Evropou.
Takže ten středověk je celkem reálný, plus všeobecné chcípání na nemoce z ozáření a hladomoru.
Právě. Jen co sraček bylo z trapnýho černobylu. Teď si představme, co by bylo z desítek tisíc extrémně silných pum. A samozřejmě jaderný elektrárny jsou naprosto prioritní cíle, takže by to bylo najednou 50 černobylů do toho, ještě mnohem horších.
shifty
7.4.2021 v 12:08
OMFG to sou hrozný kecy. Černobyl je uměle uzavřená zóna, po resetu civilizace o necelý století zpátky by to nikoho nezajímalo, normálně by žili dál (co taky zbude? můžeš si to hodit hned, nebo nebejt sračka a pokusit se žít dál). Se podívej kolik testů se ročně ve špičkách dělalo, spad je sice extrémně přesnejma přístrojema měřitelnej, ale to je tak všechno.
Je fakt, že když porovnám záběry z černobylu dnes, kdy je to tam zvířátkovej a kytičkovej ráj a třeba záběry z indický industriální krajiny nebo někde z okolí odkalovacích nádrží v africe, tak musim říct že bych si spíš chajdu postavil v tom černobylu.
Nejsou to kecy, je to realita toho, jak se takový údery plánovaly. Něco si o tom napřed přečti, ať zase nejsi za pitomečka.
shifty
7.4.2021 v 17:38
Údery se plánovaly ve výšce nejmíň hodně vysokejch desítek metrů a nejvýš vysoký stovky metrů nad cílem. Tak je zhruba nejničivější účinek tlakové vlny. Navíc pozdější verze od konce 60. let měly dost zmenšený radiační a spadový účinky – anžto došlo k pokroku tak, aby (logicky) došlo k maximalizaci využití štěpnýho materiálu (místo aby se ho využila třeba čtvrtina a zbytek se odpařil).
Zdroje vlastně skoro nejsou, protože to ani nikomu nejspíš nepřijde důležitý uvádět, ale typickej několikamegatunovej výbuch v takové výšce můžeme odhadnout, že vyrobí řádově pár set (až pár tisíc) tun materiálu co se dostane rychle do atmosféry (a pak následně nějaký saze a popely z požárů). Pro představu: Krakatoa vyvrhla údajně 25 KILOMETRŮ krychlovejch. Dovedeš si představit ten objem?
Extrémně zářící sou zbytky štěpnýho materiálu a konstrukce pumy, to jsou jenom stovky kg, ale zkondenzují na nanočástice, takže se snadno dostanou hluboko dovnitř těla, přímo do organismu, a tam září desetiletí, zevnitř. Málo aktivní je všechen ten prach a bordel co to zvedne, to sou podstatně větší částice s krátkým poločasem rozpadu co sou po pár týdnech až měsících v zásadě bezpečný. Toho je ale objemově a hmotnostně tak 99 %.
Nejvíc toho vysoce aktivního spadu dopadne v nějakým okruhu kolem epicentra a pak se to táhne po větru z mraku – tam ten, kdo výbuch přežije bez velkýho ozáření a přímýho zásahu (stačí byt třeba ve vhodně umístěným sklepě), si musí hned začít chránit dýchací cesty, jinak to nakoupí (a to je valná většina následnejch úmrtí na spad). Všichni ostatní, na který to padne pak z mraku někde dál, jsou naprosto v pohodě, dostanou dávku na úrovni přirozenýho pozadí.
Empirickejch důkazů máme mrtě: nejsou zaznamenaný žádný vysledovatelný významný následky na život a zdraví lidí, na který napadal spad ve vzdálenosti desítek až stovek kilometrů od zemních/podzemních testů, a to ani například z testu Sedan, kterej toho vyvrhnul do atmosféry víc, než by v ostrým nasazení učunily tisíce hlavic dohromady.
Ale rozdíl mezi silou zbraní v 80. letech a mezi těma pidi lechtátkama, co shodili v Nagasaki a Hirošime chápeš?
(Fat Boy měl 0,02 megatuny, tady se bavíme o strategických střelách maj běžně kolem 1 megatuny)
Rozdíl, mezi tím hodit někam 2 bomby co mají dohromady 0,035 megatuny a mezi tím, že na anglii dopadne kolem 200 megatun, což je to, o čem je ten film, chápeš?
Nebo jinak, asi to nechápeš, ale vidíš ho aspoň?
Chápeš, že na skladech měli desítky tisíc pum dodatelnejch z bombardérů o ekvivalentu na úrovni těch prskavek z žaponska, který byly v zásadě v praktickým boji k hovnu a kterejch se obě strany rády zbavily a nechali si ty o generace modernější zbrojní systémy?
https://cs.wikipedia.org/wiki/LGM-118
Tady těch sračiček měli kolem 100 kusů(oficiálně :DDDD ), každá z nich se skládá cituji z – Výzbroj tvoří 10 samostatně naváděných hlavic Avco MK 21, každá s nukleární hlavicí W87 o ekvivalentu 300kT TNT.
Tzn. každá ta jedna hlavice, kterých měli dohromady cca 1000, oficiálně to přiznali a byla to jedna z těch slabších jejich nukleárních zbraní, měla 15x větší sílu než Fat Man a 20x než Little Boy.
Tím samozřejmě jejich arzenál ani zdaleka nekončil. A o rusákách ani nemluvě, ty toho dost možná mělí 100x tolik…
shifty
8.4.2021 v 0:06
Možná je lepší jít přímo ke zdroji, že?
100 MX ICBMs were planned to be built and deployed, but budgetary concerns eliminated the final procurement and only 50 entered service. Disarmament treaties signed after the Peacekeeper’s development concluded in its eventual withdrawal from service in 2005. Mohlo to nést až 12 hlavic, omezeno dohodama na 10, v praxi zřejmě nikdy nebylo osazováno všech 10, ale byly tam klamný cíle (decoys).
Každopádně ze 60000 1Mt hlavic na 50 nosičů po 10 300kt hlavicích je trochu skok, ne? Eště ti prozradím tajemství: s ohledem na omezování zbrojení co začlo v 80. letech ve Státech provedli spoustu škrtů a tak je hlavice W87 dodnes jednou z hlavních součástí výzbroje. Celejch 250 hlavic, o moc víc jich nikdy neměli, se začlo retrofitovat do starejch Minutemanů III. W88 (475 kt) bylo vyrobeno 400, W76 (100/90 kt, poslední verze jen jednotky kt) 3400.
Esli si chceš študovat, tady máš celej seznam včetně počtů, je to dávno odtajněný, většina pozdějších až do těch dnešních měla stovky kt až jednotky Mt.
Což nic nemění na tom, že toho měli všichni mraky, bylo to 50x až 100x silnější než prskavky nad Nagasaki nebo Hirošimou a byly toho desetitisíce. A taky že to co ti někdo překládá jako odtajněný nemusí bejt samozřejmě pravda ani smykem.
Ale i kdyby, i kdyby sem spadla na pár měst v ČR jenom nějaká sračka typu 50x Hirošima, takže by „většina“ lidí na vesnicích přežila…
Dovedeš si představit, co by se dělo? Když vidím, jak tady všichni trojčej z posranýho covidu a z nějakých banálních omezení, přitom se nic zas tak dramatickýho neděje(ano, děje a všechny nás to sere, ale o život zatím ani zdaleka nejde).
Co by se asi dělo, kdyby tu byla na rok zamořená země. Nebyly by špitály. Nebylo by ze začátku vlastně nic.
Já se obávám, že si to prostě radši ani nechceš představit. Nebo si to představit nedokážeš a nebo to nedokážeš ani domyslet.
shifty
8.4.2021 v 0:49
Co by dělali? Snažili by se nějak přežít. Většina ksindlu z vlády, médií a jinejch semenišť zla by se odpařila hned při zásahu Prahy, všichni ti další trotli ze ziskovek by zhebli nejpozděj během pár tejdnů. Takže žádná panika by se rozhodně nekonala, ani by nikdo nedělal srandazátarasy na okreskách, to je jasný :D
Takže nedokážeš. Já si to myslel. Ok, tak dobrou.
shifty
8.4.2021 v 1:02
Hlavně si zas nepouštěj večerníček s neumětelsky vestříhanejma záběrama od USAF, ať z toho nemáš špatný spaní.
Vyspal jsem se krásně, díky za péči. Včera jsem odpoledne byl pro kotlety z přeštíka u mýho oblíbenýho řezníka a v noci se mi tvl zdálo, jak bourám maso :D
Já už po tom dávněji pátral.
Podrobné výsledky a následky všech jaderných testů jsou vesměs utajované. To, co je dostupné, jsou jen obecné věci, které nám řekne kdejaký jaderný inženýr a dost velká část dodnes dostupného materiálu, jsou bohužel jen bláboly různých zneuznaných géniů.
Je to vlastně i logický – tady, ani tam /v USA/ nebyl zájem, aby veřejnost věděla přesně, co ji při jaderném a po jaderném konfliktu čeká, protože až do září r.2001 platilo, že Americe se přece nemůže nic stát. Zde platí stejně, jako v dalších pár oborech, že moc vědět vyloženě škodí.
Od určité doby už není dostupná ta velmi podrobná zpráva z hodně dávného testu specializované 0,5MT EMP hlavice /už nevím, jak se ten projekt přesně jmenoval/. Tam bylo uvedeno, kolik silových i komunikačních sítí, nebo strojů, přístrojů a součástek to zničilo, kde přesně byly umístěny a které naopak, vzdor očekávání, přežily.
Asi taky není v ničím zájmu, tím méně výrobců běžné techniky, aby takhle podrobné informace veřejnost znala.
Škoda, že jsem si to neuložil, bylo to docela podrobné a byly tam např. i krásné fotky různě spečených a uhořelých kabelů, propálených i odpařených izolátorů, roztrhaných rozvaděčů, ke kterým chyběly přívody i výstupy, roztrhané elektroniky přístrojů a tak. Např. z tehdy běžného vzoru závěsného telefonu s rotační číselnicí, zbyla jenom ta plechová spodní deska, za kterou byl přišroubovaný ke zdi, zbytek byl rozstřelený po místnosti. Po vakuové obrazovce v TV zbyla díra, kastle klasického velkého TV byla ohořelá a vnitřek stolního „kuchyňského“ rádia vypadal, jako po mnoha zásazích z velkorážné pistole, transformátoru zcela chybělo vinutí. Už to nemůžu najít – četl jsem to naposled někdy okolo r.2000.
Myslím si, že specializovaný EMP výbuch by nadělal možná víc paseky do budoucna, než klasická jaderná zbraň, konstruovaná na maximální tepelný, tlakový a radiační účinky.
S tím, že i z hodně vysokého EMP výbuchu by bylo nejmíň tolik svinstva, jako z klasického. Sice nemusí nutně být kvůli účinnému dosahu pulzu v atmosféře, ale EMP impuls jsou pořád elmg. vlny jako každé jiné, jejichž intenzita se vzdáleností od vysílače klesá /viz pozemní RTV, satelitní a jiné vysílání až do malých mikrovln, asi do 15GHz/.
servisdok
7.4.2021 v 20:17
Existovaly samozřejmě různý modely specializovanejch hlavic, většina ovšem byla hlavně pozděj konstruovaná na co největší tlakový a tepelný účinky, radiační byly už pak časem potlačovaný. Vyjma zase neutronovejch hlavic, kde byly naopak posílený (přo živý organismy) devastační proudy rychlejch neutronů na úkor ničivejch účinků.
Řešením pro potlačování radiačních dopadů je pouze snížení množství štěpného materiálu. Takže MIRV. Rozstříknout plechovku barvy na stěnu neudělá takovou škodu, jako tu barvu pěkně rozprostřít štětcem po celé ploše.
Na vyřízení ČR by bylo potřeba 4-6 kusů 1,8 megatunových bomb. Přitom by stačilo 16 kusů současných hlavic. Přitom hlavice jsou 170-800 kilotunové. Stačili by i 30 kilotunové, ale jednodušší a spolehlivější je do kompaktního rozměru nacpat materiál alespoň na 50 kilotun. Jinak 170 (10xHirošima) je dostatečná účinnost, ale z důvodu smluvního omezování počtu hlavic, začalo zase navyšování účinnosti u jednotlivých kusů. MAD nemá dopad jenom tím, že soupeři něco rozštípu a zbourám, ale taky na podnebí a tedy na získávání potravin.
Hovno hovno slavný soude. To je zase další propaganda, co má hrozně nafouknout odstrašující efekt JZ.
Fakticky krutě zasažení by byli ti, který by to prosvítilo, ale nezabilo napřímo. Spad ti zkrátí dožití, nějaký rakoviny a takový, ale kurvadrát, obilí ti poroste, dobytek ti poroste (jo bude trochu víc defektů a možná víc potratů dobytka), lidi budou žít dál. Civilizace by šla hodně zpátky, tak někde na začátek 20. století, kdy chudí lidi furt řešili výhled dnů/týdnů/měsíců, ti co měli trochu statky, tak možná jednotek let dopředu, nikoho by nezajímalo, co bude za dvacet let, esli nedostanou raka a nezakalí ve 40 místo v 60.
S ohledem na to, že furt sou – a dál by byly – ve světě STAMILIONY lidí v okamžitě mnohem horší situaci, než by byla tady (jasné, po pár týdnech/měsících, až by se to trochu urovnalo, pohřbily ty mrtvoly a tak), tak by se sem vydaly vlny s nadějí na podstatně lepší život, než měli přetím, což by rychle doplnilo stavy.
Dej sem nějaký odkazy na ty tvoje tvrzení. Začínáš bejt jen další pitomej zasírač…
Viz výš.
Pokud bychom vzali čistě řádově, nechytej mě za přesný čísla – že Krakatoa vyvrhla 25 km^3 materiálu, obvyklá hustota řekněme 3 tuny na kubík, tak to je 75 MILIARD tun materiálu.
Při mým odhadu materiálu vyvrženým nadzemní explozí bychom měli, při 100000 hlavic, někde v rozmezí 10-100 MILIONŮ tun materiálu.
Nastala snad po Krakatoe nějaká jaderná zima všichnichnípneméééééÉÉÉÉ? Nastala piča. Sto tisíc jadernejch zbraní by vyvrhlo do atmosféry odhadem 1-/7500 až 1/750 piče.
Eště něco nám řekněš? Pouze na závěr dodám, že tydle tzv. studie vo jadernejch zimách sou hovna, který nikdy neprošly peer-review, a vyráběli to tzv. klimatolozi kvality těch, podle kterejch už sme napřed chcípli v době ledové, pak sme se utopili pod oceánama a pak sme chcípli na oteplování. Jo a mezi tím nás všechny uškvařilo UV na uhel kvůli ozónu. Skuteční fyzikové se takovejma paperama nikdy neztrapňovali. :)
Behemot 7.4.2021 v 19:27
Literatura uvádí hlavně popel a prachové částice.
Hustota po usazení je 1,0 až 1,6 t/m3.
Hustota běžného betonu je 2,0 až 2,5 t/m3.
Energie erupce se odhaduje na 200 megatun, což je 13 000 „hirošimských“ bomb nebo jedna dnešní bomba.
ygorek
7.4.2021 v 21:14
S ohledem na to, že zmizla větší část ostrova, nejspíš tam bylo i kamení. Počítal sem vyvřelý horniny. V zásadě je jedno, esli 1, nebo 3 tuny na kubík, řádově všechny zbraně planety při jejich očekávatelným způsobu nasazení vyvrhnou do atmosféry asi jen setinu pevnýho materiálu, jako tadle erupce.
Žádná puma o ekvivalentu 200 MT nikdy nebyla ani uvažována, Car byl hlavně testovací projekt, nad 10 MT to byla vzácnost i na sovětské straně (hlavně je to strašně na piču dodatelný, bombardérem; i ze strategickýho hlediska je efektivnější balistická střela FOBS s ~10 MIRV od 100 kT-3 MT/kus, který sověti v 80. letech už zvládli, potažmo 6-12 střel s doletem 300-3000 km naládovanejch do Tu-160). A těžko srovnávat explozi uvnitř hory s explozí nad terénem; podzemní uvolní nesmysl materiálu, to je známo nejpozdějš od testu Sedan, ale něco mi říká, že jaderná válka by neproběhla tím stylem, že američani najedou do Svazu (a vice versa) s vrtnejma soupravama, umístí hlavice 100-200 m pod cíle a pak je všechny odpálí, ehm.
mohl bys prosim nejak specifikovat to kameni? zrnitost, rozmery, slozeni … proste cokoli.. takle v tom delas rochu bordel.. to se neda az tak moc dobre diskutovat.. proste dej zrnitost..
Behemot 7.4.2021 v 23:33
Nezpochybňuji kamení, nicméně tvrdím, že jste nepočítal nic.
V běžně dostupných pramenech se uvádí 25 kubických km materiálu bez rozlišení. Bavíme-li se o vyvržení do ovzduší, je nutno pevné podíly, tedy horninu ostrova a jeho podloží a vylité magma abstrahovat. Potom se lze dohadovat, zda byl do ovduší vyvržen 1 kubický kilometr pevných částic, nebo dokonce dva.
Lze namítnout, že byl do ovduší vyvržen i materiál ostrova, tedy to kamení, ale tento materiál ve vznosu dlouho nesetrvá.
Údaj o moderních bombách nebo náložích o síle stovek megatun se občas objeví, reálnost nebo pravdivost neumím posoudit, nemám tak dobré zdroje jako vy a ani mě to tak hluboce nezajímá.
Moderní nálože se obejdou bez vrtných souprav, v ZVS se nám pokoušeli vysvětlit princip náloží vymyšlených k ničení hluboko umístěných zařízení a dopravovaných nad cíl letecky. Energii těchto náloží jsem již zapomněl, tedy pokud ji přednášející uvedl.
Co se týče exploze uvnitř hory, je důležité udat, jaké časové období uvažujete, když finální fáze erupce cca jednodenní, čtyři po sobě následující výbuchy, trvala pět hodin a není jasné, k jakému časovému období se 25 kubických km váže. Výbuch jaderné bomby je tuším rozpoznatelně kratší, takže energetický tok bude jiný.
Pokud se mýlím a něco jste počítal, omlouvám se za poněkud strohou úvodní větu a osměluji se požádat o nějaké podrobnější výsledky.
Děkuji.
Poznáka – pokud vím, tak o penetrátorech schopných dosahovat před výbuchem hlavice řádově desítky metrů se sice hodně mluvilo, ale ve skutečnosti výsledky byly slabé. Např. u Perschingů si na to pamatuji, jak se o tom psalo i v Zápisníku, ale později jsem opakovaně četl, že výsledky v reálu neodpovídaly chvástání.
V porovnání s Černobylem by měl být výbuch jaderné hlavice relativně čistá záležitost, ne?
Pokud by nevybuchla nad jinou JE…
No jaderný maršál Behemot Vám to vysvětlí, koneckonců těch Japonců přežilo a vysokého věku se jich dožilo docela dost, jeden frajer si to dal dokonce 2x…
https://zoommagazin.iprima.cz/historie/muz-ktery-prezil-hirosimu-i-nagasaki
https://cs.wikipedia.org/wiki/Atomov%C3%A9_bombardov%C3%A1n%C3%AD_Hiro%C5%A1imy_a_Nagasaki
Během 1. dne zemřelo cca 100 000 lidí a dalších cca 100 000 během dalších 4 – 6 měsíců.
Ohledně pak dalších účinků záření se to různě rozchází, ale že by to byl nějakej medík, no nevím. Moc čistě to na mě nepůsobí. Ten černobyl taky ve finále nebyl tak strašnej, ale taky to byla ojedinělá věc se kterou se hned nějak bojovalo. To že se rusáci klasicky vysrali na všechny lidi nikoho nepřekvapuje. Obávám se, že kombinace 50x silnějších hlavic co jsou dnes běžné a trefování primárních cílů, což jsou rozhodně a určitě všechny JE na daném území by bylo o něčem jiném.
Přesná věda o nepřesných číslech. To nikdy nespočítáš. Rusko a Ukrajina nemají žádné valné perspektivy dožití i mimo zónu průchodu mráčku (cigára, chlast, AIDS, tubera a podobné lahůdky).
A kolik jim z toho jaderného vulkánu upšouklo…
Ten obrovskej nárůst všech možnejch rakovin s tím ale taky může drobet souviset viď?
shifty
8.4.2021 v 19:18
Vysoce aktivního spadu je na všechny měřitelný veličiny o desíky let modernějších hlavic úplně zlomkový množství proti FM a LB.
Ty 50× silnější hlavice vůbec běžný nejsou, většina nad 10 Mt už byla dávno vyřazená z výzbroje. Celkovou destrukční silou je totiž výrazně lepší 10 hlavic po 100 kt, než jedna 10Mt (a to ani nemluvím pravděpodobnost průniku protiraketovým deštníkem). Zatímco těch ~100kt hlavic byly nabouchány mraky, tak v jednotkách a desítkách Mt obvykle jenom stovky kusů max od každýho modelu. Seznam sem ti dával, očividně to máš v piči a seš prostě věřící ovce, co si pojede furt svoje jak kafemlejnek.
50x silnější hlavice, než byl Fat Man, by byla kolem 1 Mt. Evidentně matematika taky nebude tvoje silná stránka.
Během roku 1961 bylo cca 100 Jupiterů, 1,45 Mt drobečků připravenejch na úder proti Rusku z Itálie a Turecka.
To čoveče nějak do těch tvejch teorií nezapadá.
Jasně, že tady nějakejch 0,02 Mt sračiček byly miliony. A koho to sere?
shifty
8.4.2021 v 23:12
Se rozmysli, esli seš v roce ’61, nebo ’85, nebo kde kurva, začíná to bejt spíš demence, než diskuse.
Demence jseš spíš ty, když tu meleš nepodložený sračky a nechápeš základní počty.
shifty: Mimochodem 50x silnější hlavice neznamená, že radiace bude 50x vyšší, může to být klidně i naopak; lidé jsou vynalézaví, jak jde o zabíjení. :)
To určitě, ale tak řešíme tu film Vlákna (1984) a zkázu země, jde hlavně o tu ničivou sílu. Že by to záření bylo slabší, to je klidně možný, ale ta destrukční síla si myslím, že byla na to vymazání určitých částí světa vymyšlena prostě dobře. A to zamoření, to je strašně spekulativní….
shifty: Lze se ovšem také dočíst, např.: „Compared with other nuclear events: The Chernobyl explosion put 400 times more radioactive material into the Earth’s atmosphere than the atomic bomb dropped on Hiroshima.“
Měl bych ale asi uvést i b): „Atomic weapons tests conducted in the 1950s and 1960s all together are estimated to have put some 100 to 1,000 times more radioactive material into the atmosphere than the Chernobyl accident.“ Ten odhad je tak široký, že se z toho moc vyvozovat nedá a mezi reálným použitím a testem je značný rozdíl (test se neprovádí na zemi, tedy většinou).
adawolfa
8.4.2021 v 23:24
Tak von jen Sedan vyvrhnul odhadem až 300000 tun zeminy/písku, že :)
ada – ber to jednoduše – ve všech cílových zemích by byly atomové elektrárny srovnány se zemí. Je to naprosto prioritní cíl, nejen kvůli elektřině, ale právěi kvůli zamoření. Ano, výbuchem v takové výšce, že ta nejsilnější tlaková vlna bude samozřejmě tam dole. Takže by tu nebyl nějakej jeden blok z černobylu, který byl (po teď fakt nevím týdnu?) zasypáván a prostě kontrolován ale asi tak 300 – 500 bloků jenom co jsou evropa a rusko. K tomu trošku toho smrádku z těch 50x silnějších běžných hlavic kterých měli všichni desetitisíce.
S tím asi souhlasím. V okolí bych asi úplně bydlet nechtěl, stejně si ale myslím, že dlouhodobé následky z bomb samotných by byl ten menší problém. Stačí, aby nebylo pár týdnů žrádlo v obchodě a polovina lidí to má za sebou…
Zničení jen velkých nemocnic v rámci zničení velkých a důležitých měst. Okamžitý zabití v čr tak cca 1/5 populace by dost pravděpodobně způsobilo úplně jinej svět, než co si dovedeme představit. Plus zamoření, neexistence elektrifikace(ono než by to někdo začal opravovat po rozmbardování pár elektráren do nějakého stavu)… prostě asi by to nebyl nějakej středověk, ale byl by to kurevskej a asi nepředstavitelnej nářez.
Ale třeba ne, třeba by se druhej den lidi vyhrabali z krytů a šli makat a sázet, vynalézat a vyrábět a vše by bylo jako dřív :) :D
shifty: To jsou takové preperské představy. Například covid, fukušima nebo i poválečné roky ukazují jak by to reálně probíhalo a že to takové drama není. Prostě následky takových událostí jsou vyšší úmrtnost do 5 a nad 60 let a stěhování lidí do nezamořených či více prosperujících zemí/oblastí. Jen holt dnešní snowflake není stavěný na to, že někdo umře dříve než stářím a že nebude mít 24/7 konzum až pod nos. Kosa zůstane i dál rezavá na chalupě ve stodole.
Nic ti nikdy nemohlo ukázat full scale jadernej konflikt a jeho následky. Ale jsou tu lidé, kteří to třeba za totáče zažili a ty to takhle easy nepopisujou…
zažili to plánování a počítání následků, ne ten samotnej konlikt :D sorry
re: shifty
Jaderné elektrárny – máte zdroj, že šlo o prioritní cíle?
Pokud jsem totiž viděl tvrzené mapy cílů (pro strategické jaderné údery), tak jsem je tam neviděl.
Na druhou stranu pokud vím, tak spad byl vždy považován spíše za problém, než za cíl a velká část explozí byla plánována jako vzdušné (které mají podstatně nižší spad a na druhou stranu vysokou účinnost proti většině cílů (cílů, kterých se musí dotknout firebal je naposté minimum, naopak více cílů zasáhne výbuch ve výšce. Krom toho jaderná puma, se kterou praštíte o zem, se může rozbít – to není vtip, pokud tedy vím, tak to byl v reálu dost problém.
U ozářených je nutno rozlišit ty, kteří dostanou dávku při explozi a bezprostředně po ní přímým ozářením – ty jsou na tom velmi špatně, vážné problémy budou dál, než tlaková vlna vymlátí okna a následky spadu. I ty jsou nejhorší bezprostředně po výbuchu, kdy začne kondenzovat odpařená voda a sráží k zemi prach nasátý explozí a zbytky zbraně samotné.
Těmto následkům jde do jisté míry předejít ukrytím obyvatelstva (zejména tunely, železobetonové stavby, sklepy, atd.) dokáží dávku dosti snížit. Je třeba vzít v úvahu, že oba reálné údery proti aglomeraci proběhly proti oblastem, ve které drtivá většina zástavby byla z velmi lehkých materiálů a ani nebylo nařízeno ukrytí obyvatelstva.
Někde jsem četl, že u polního opevnění se počítá s tím, že výbuch 50 kt by měl vyřadit bezprostředně po výbuchu vyřadit tuším četu, což mi připadá málo, ale jen to uvádím.
Pro násobení výkonu zbraní je třeba použít koeficient 8 (nepočítal jsem to, četl), tedy měla-li Hirošima 18 kt (to je jeden z odhadů, reálně to nikdo neměřil), tak dvojnásobný reálný dopad bude mít zbraň ráže cca. 150 kt.
Jinak v lidské populaci existují vlohy pro odolnost proti radiaci a tohle by byla rychlá selekce. Ale např. někde v Iránu žijí stálé komunity na přirozeném radiačním pozadí, které se pro běžnou populaci pokládá za přímo ohrožující (nemám čas to dohledat).
Ony už byly odtajněné pozdější plány než z 60. let? To tu pravda moc jaderných elektráren nebylo, ale průmyslové, energetické a dopravní uzly tam rozhodně zacílené byly. Jako v každé válce, proč by to u té jaderné mělo být jinak?
Já jsem viděl mapu s cílema v ČR z konce šedesátejch let. Maršál Behemot měl naprostou pravdu. Na Brno by nikdo jadernou kapacitou neplejtval. Cíl byly Šlapanice.
Ramsar.
https://chernobylzone.cz/radiacni-davky/
@LWG: Tak on je ale určitej rozdíl dát si čtvrtý CéTéčko v kalendářním roce a napít se kontaminovaný vody. Behemot se vyhnout nejspíš dokáže, protože pomocí zapalovače, husího pírka a prdele vyrobí impovizovanej dozimetr a zná duck and cover, navíc se nebojí, ale co my, normální smrtelnící?
jj, chuck noris se po nem nekde nedavno ptal, ze by nasal nejaky zkusenosti..
Lh:
Ten kto sa po nom pytal nebol Chuck Norris, ten dozimeter nepotrebuje (radioaktivita sa mu vyhyba aby nedeostala Chucka Norrisa). Zhanal sa po nom Angus MacGyver.
:-DDD
Případné jaderné napadení mělo tehdy proběhnout především na území SRN, NDR, ČSSR a PLR. Doktrína omezeného jaderného konfliktu ve střední Evropě, úzkostlivě se vyhýbající strategické výměně.
Logicky, kdo by si chtěl nechat zničit tu svojí zem že? :)
Den poté je starší a řek bych i lepší.
Ten jsem ještě neviděl, ale chystám se :)
Parádní dokument je také Koyaanisqatsi z roku 1982
https://www.csfd.cz/film/37440-koyaanisqatsi/prehled/
Já bych takovej optimista nebyl. Postavit parní omáčku? Doma na koleni? Bez fabriky a přísunu materiálu? Kolik lidí by dneska dokázalo jenom zprovoznit a obsluhovat starou mlátičku? A to se jich ještě relativně dost válí po stodolách.
Postavit parní stroj? To není vůbec prdel a jen opravit to u nás umí nejspíš nízký desítky lidí. Jo, teoreticky zná parní stroj každej strojař. Ale rozjet výrobu nebo ho provozovat?
Oračku.
penzum znalostí a dovedností běžného člověka se tak nějak proměňuje. před pořádně rozjetou průmyslovou revolucí uměl úplně každý (snad s výjimkou kléru a nobility) podojit krávu nebo kozu a asistovat u telení. můžeme si podiskutovat, jestli to teď umí promile nebo procento obyvatelstva (takže s tím posapo středevěkem to nebude tak horký). před sto lety uměl skoro každý chlap na vesnici (a těch bylo 80% populace) nějak používat tu mlátičku a v každé desáté chalupě byl někdo, kdo ji umí opravovat, zedničit a tesařit uměl úplně každý. podobně před čtyřiceti lety uměl skoro každý tak nějak pytlíkovat spalovací motor, vyměnit svíčky, vyměnit olej, oškrábat kontakty na rozdělovači, a v každé desáté chalupě byl někdo, kdo uměl ze dvou vysypanejch motorů postavit jeden jakžtakž funkční a poskládat okolo něj malotraktor, podobně nějaká bazální bastlířská úroveň instalatéřiny a elktrikařiny. protože tím lidé žili a takovou dovednost potřebovali.
teď? po apokalypse budeme mít dostatek expertů na instalovaní apek do matlacích telefonů.
Ajťáci vymřou a věci budou zase v pořádku. Chvalme Darwina.
to jistě, a patří jim to. otázka je, kdo podojí krávu a kdo zprovozní ruchadlo. kdo bez gůglu bude vědět, kolik patří osiva na hektar (když už se někdo k tomu zrní použitelnému k osevu dostane).
tak zvladalo se to cela tisicileti bez guglu, ono to pujde..
Zvladalo, ale taky k tomu vedlo nekolik generaci predavani informaci a treba i par let hladu. Jako jo, lidi je jako sracek a preziji ti schopnejsi.
Když ti to sundá nadpoloviční většinu obyvatel větších měst (těch, co sou cílem), tak to je hned míň krků k živení, že?
Každopádně jenom ty obilný lány v Austrálii ti bez potíží nasytí stovky milionů lidí. A takovejch je plná Ukrajina a další ty stány, notnej kus Asie a tak můžem pokračovat.
Tak podojit krávu ve skutečnosti vůbec těžký neni, akorát to chce vytrvalost a sílu v prstech. Na to přijde i hladovej šimpanz. Nebál bych se ani ruchadla s osivem, bál bych se dnešních agresivních plevelů který jsme si s chemií vypěstovali.
Kdo naklepe a srovná kosu, toť teprve otázka. :)
Já třeba, děda trpělivě učil jak naklepat, tak srovnat, orovnat kosisko, klínky, jak s novým brusem a jak se starým..To je, jak s jízdou na kole, nebo s plaváním. Věřím, že takových lidí je o moc víc, než si myslíme. Jenom jsme je nikdy neviděli to dělat, tím to bude.
No já taky, ale nemam už čim a na čem. Normální čínský kladívko z čínský kýblštal rozklepete dřív než tu kosu. Kvalitní vercajky najdete už jenom v pradědovo stodole.
naklepat kosu není tak těžké. prošel jsem vývojem naklepávač, přes ostrou babku a skončil jsem u nejobyčejnější široké babky a obyčejné čtyřstovky až šestistovky kladívka za šedesátikorunu (a holt se tomu ten nos musí občas srovnat na brusce). ne snad, že bych byl majstr, ale kosu nezničím a mírně zničenou opravím. ale vzít metr pásoviny a ukovat kosu?
Zkoumal jsem podobně jako Vy, po 10 letech jsem skončil ju postupu – napřed naklepávač a potom dodělat na rakouské babce (to je ta do špičky).
V nasi prdeli krome me secou kosou uz jen dva stari sedlaci. Zbytek bud sekacka v ramci udrzby anglickeho travniku, nebo velkosedlaci s dvousetkonovym trachtorem a na nem vsechny tri listy okolo. Mozna je to jinde jinak, ale tady ti mladi tusi, k cemu kosa je, dedu videli s ni sict, ale to je asi tak vsechno. Kdo dneska umi treba zaprahnout kone do pluhu?
Kosa je boží. U máločeho si tak odpočnu jako u ručního kosení 1/2 ha zahrady.
No jasně, protože jenom tady by nezůstaly desítky tisíc funkčních traktorů a lidi by nepochopili, že primárně je nutný nalejt naftu do traktoru a kombajnu, než se rozjede zásobování palivama nanovo.
Koukám je ta propaganda v lidech zažraná dost, a přitom takový kraviny!
Ono tech starej Supraku, co v sobe nemaj jedinej polovodic, zrovna desitky tisic asi nebudou.
To nejspíš ne. Relevance? Jako že zas nějaký kouzla vo tom, že na 78000 km^2 pár osamocenejch pulzů vyřadí všechno do posledního rezistoru? Ale tak notak :D
Lukas B: Podojit krávu se budu muset naučit, ale na to ruchadlo bych si troufl, pokud bych měl výheň, kovadlinu a základní kovářské nářadí. Krása na pohled by to asi nebyla, ale myslím, že by to bylo funkční. Kovat do krásy bych se naučil během času :).
Dojení si můžete vyzkoušet na gumový rukavici naplněný vodou. Skutečný vemeno je sice tužší ale pro ilustraci principu to stačí.
Obkroužíte cecík nahoře pod vemenem palcem a ukazováčkem tak, abyste uzavřeli mlíkovod. Pak postupně přikládáte prsty od prostředníčku po malíček, aby se cecík vystříknul do nádoby. Pak povolíte palec s ukazováčkem, necháte netéct další dávku do cecíku a opakujete dokud něco teče. Je to takovej prstoklad jako když někdo hraje na klarinet nebo dudy.
Zásady:
1. Uzavřít cecík nahoře, abyste netlačil mlíko zpátky do vemene. Důležitý!
2. Netahat za to, taky by se vám to nelíbilo! Důležitý!
3. Nenechat tam žádný mlíko, aby nebyl zánět. Důležitý!
K dobytku chodit klidně a vždycky z jedný strany. Úzus je levá.
PS: Myslim že budete překvapenej kolik máte najednou na ruce svalů, který jste nikdy neposiloval.
Arnold J Rimmer 7.4.2021 v 21:45
Přesně. Proto jsem začínal s kozou a dokud byla jen jedna, byla to příjemná rozcvička.
Jako správný vidlák jsem se organizací práce příliš nezatěžoval a zákonitě pak vyvalil oči při pohledu na coyotovu dojírnu – nebyl zatížen tradicí a pamatuji-li se dobře, přístup byl zprava.
Každopádně si výrazně ulehčil život.
@Ygorek:
Jo, koza je dobrej trenažér. Má jenom pár litrů a snadno se kdyžtak přepere. Coyot byl vždycky svůj. Například svoji jednoosou frézu zarytě pokládal za traktor. :)
Zvíře si lehce naučíš na cokoli. Blahodárnost unifikace oceníš teprve při koupi, anebo když ti zkope strejdu do kulatý krychle
no to mi povídejte. jsem majitelem asi dvaceti vrbiček stříhaných na babku, a letos se neozvala paní, co si každý rok bere vybrané proutí na košíky, a tak jsem se pokoušel plést sám. o velikonocích tři půldny tvrdé práce, a výsledkem jsou tři neforemné bramboráky, a mám problém udržet lžíci a v noci se probouzím bolestí svalů mezi palcem a dlaní.
mimochodem, pletení košíků a jůtůb – jednoznačně nejlepší jsou ruské a ukrajinské návody, nemachrují a ukazují pomalu a pochopitelně to nejjednodušší. a ty strejcové a tedy co pletou, mají takové neforemné pracky, ze kterých na první pohled čiší ty přetížené šlachy a klouby a vleklé záněty.
To je fakt jak hrát na přítlačnou flétnu, když si to představím :D Musí bejt hustý, neměl sem tu čest…
Většina věcí je jednoduchejch, když víš jak na to :-)
Nedávno jsem četl knížku o I. světový. Zaujalo mě, kolik vojclové utejrali koníků jenom tím že jim špatně utáhli řemeny u postrojů. A to byla první světová, kdy tu byly desetitisíce tažných koní a teoreticky spousta lidí, která to s nima měla umět.
To je taky kapitola sama pro sebe. Ono udělat ruchadlo je jedna věc.
Ale správně zapřáhnout a správně zvíře vést, to je zase úplně jinej sport.
+1
Arnold J Rimmer
7.4.2021 v 23:21
neda mi to, musim se zeptat, uz nad tim premyslim par tydnu..
ciste nahodou.. kdysi davno jsem cosi vezl na ranc u kasperek.. pamatuji jen, ze sem jel pod kostel v kasperkach, silnici podel potoka a potom za potok nahoru.. pokecal sem tam asi hodku se strasne fajn chlapem.. hodne tezko sem to hledal, setkani stalo za to a dodnes vzpominam na pokec..
Re: Lh
Kecas, byl sis dole narejzovat v potoce zlato. Minimalne jeden ze tri luftaku to tam zkousi. A pokud je to Holandan, tak kazdej.
Holanďané, to jsou ti Skoti vyhnaní ze Skotska pro lakotu?
jo byl no.. vzdycky si tam zajedu, kdyz potrebuju novej retez.. a holandani tam prej stavi i ctyri ze tri.. :)
@Lh Nene, to je mýlka a jsem tomu rád. Na můj vkus moc sportovců na kolech a moc ekologů.
Hele, s tema sportovcema to nebude tak horky. Dneska jsem jel neco poresit do Klatov a do kopce smerem na buzerak jel prede mnou deda na kole. Respektive, na elektromopedu. Koukam, ze frci do kopecka a neslape. Pritom mi kdosi tvrdil, ze na elektromopedu se slapat musi, prej nejakej vorschrift a ze motor smi jen pomahat. Leda hovno z nutrie. Dedkovi bylo tak 70+, na nejakeho tuningare fakt nevypadal a ten kram byl evidentne jeho.
Šedá je teorie a zelený strom života, a dědek může mít šikovné děti či vnoučata.
Myslím, že tohle bude přítelkyně příbuznej co se jmenuje mam pocit „Kurt“ a mam pocit, že tam má něco společnýho s těma bizonama. Jo svět je malej :)
shifty, ajr..
diky, je moc dobre vedet, ze je v tomhle bananistane vic fajn lidi, nejen ti co chodej sem.. :)
Kdyz jsem si koupil prvni pluh za traktor, tak jsem si rikal, jaka to bude parada, hodim to do trojbodu a hura na pole. Kuuurva, ono to tahlo kamsi do prdele, namisto obdelniku jsem po chvili mel zvoranej vejir, nezaklapavalo to… pak jsem se dozvedel, ze existuje cosi jako ‚serizeni pluhu‘, coz pro blba meho formatu je prace minimalne na hodinu. Nakonec jsem to dal a ten dvojak jsem zpocatku nepouzival jako obracak, ale i takova pitomost, jako je blbej pluh, proste ma svoji geometrii a polohu vuci zemi i trachtoru.
I za prvni valky byla fura lidi, co proste s konma delat neumeli. On ne kazdej delal u sedlaka, byla fura ruznejch profesi a na fronte v munduru vypadali vsichni stejne.
shifty
7.4.2021 v 22:52
ja jo .. jako mladej klucina.. asi 14 let.. porad v pohybu, par let reckorimskeho zapasu, judo, a uz asi 3 rok karate.. nadojil sem vecer za dozoru pul kyble a druhy den sem se horko tezko najedl jak bolely ruce.. :))
Já to znam od kámošovo mámy co dělala zootechničku leta na Rokycansku. Ne, že by chodila úplně růčo dojit v práci, ale doma měli krávu a tak říkala, jaká je to „pohodička“ růčo fůčo to dobře nadojit. Je to namáhavý a chce to dělat dobře. Ono celkově chov není zrovna procházka růžovým sadem. Ale když to má někdo pro sebe jako „koníčka“ na statku, je to dřina sice, ale stojí to za to. Rád tam jezdím…
ja to mam se vsim tak.. co delam me musi bavit.. je to jednoduchy, potom je to konicek, tak nejak se nekouka na unavu, cenu, a prace jde od ruky.. jak se zacne premyslet, jak to ojebat, je lepsi jit delat to co bavi..
Dojení se naučíte rychle, když si koupíte zvíře s plnym vemenem, kerý ten večír mušíte podojit. Zakoupil jsem, musel jsem, podojil, činil mnoho let. Nestojí to za dlouhé mluvení. Prostě, ony tvoří mléko, my dojíme. A pak máme mléko, máslo, tvaroh, sýry, pudingy, šlehačku. Ale hlavně ty sýry!!!!! :-) A pivo! Sýry k pivu! To je chlapskej přístup k dojení.
To je geniální přistup k dojení. Jste takový úplný Doyen a já bych to taky jednou bral. Ty zvířátka za to prostě kurva stojej…. :-)
Ta zvířata za to tak nestojej. My sme lidi. Máme je na maso, kůži a mlíko a tvaroh a sejry. No ale je vobčas s nima sranda. Měl sem svý kozy rád. A stádo jalovic taky. A potkany. A kocoury. Slepice ni. Ty mi sraly. Králík mi nevohromil, taky byli, nebavili. Indickej běžec, dobrý, sranda veliká.
pokud byste měl výheň. kovat se jakžtakž dá na jakémkoli kusu železa, kladivo se najde a kdyžtak to čapnete kombinačkama nebo sikovkama. utínky pořešíte sekerou ve svěráku.
a teď ta výheň. dejmetomu vyrabujete benzínovou pumpu a máte grilovací uhlí, nakonec věřím, že byste nějak dokázal to dřevěné uhlí zbastlit ve starém plechovém sudu. ale jak budete foukat? oukej, kancelářskej větrník? napasovat na něj hadici nic moc. dmychadlo? máte ho doma, a dokážete na něj dobastlit pastorek z bicyklu a stacionární bycykl použít k pohonu? nebo budete šít měch? ono se nakonec dá kovat s nahříváním v rozvášnenejch petrách nebo rovnou v ohni, akorát to pak odsejpá jako když sere a maluje.
ale vy bez gůglu víte, jak má to ruchadlo vůbec vypadat? najdete doma papírovou encyklopedii? snad budete mít štěstí, a někde se bude válet trouchnivý vrak. ten snad okopírujete.
Lukas B:: Mám kamaráda, na jehož ranč tu a tam jezdím vypomáhat. Tam jsem se naučil s traktorem a fůrou, konat některé mechanizované a ruční zemědělské práce a tak podobně. Ruchadlo má ten kamarád ve stodole ještě po dědovi, po pradědovi má ve stejné stodole mlátičku. Ta funkční není, chybí v ní nějaké díly, ale kamarád plánuje ji dát do kupy a u toho bych rád byl. Kdyby se mu pak povedlo sehnat nějaký dobový jednoválcový stabilák pro pohon té mlátičky, bylo by to super.
Vedet, ze potrebujes mlaticku, taxem ti ji moh’ pred trema rokama darovat. Funkcni. Zavazela ve stodole, tak sla… zustal po ni jen motor, ale bohuzel ne stabilak, alebrz elektromotor, tusim 7 kW ve voziku. Ted ten vozik slouzi jako podstavec pod kytky. Motor v tom jeste je, asi i funguje, ale co s tim… Navic Ty chces spalovak, ne todle.
7 kW Siemens (nebo českej) elektro“stabilák“ na vozejku se ve stodolách před 100 lety vyskytoval. Nedaleko je taky jeden. Dělalo to fůru práce.
Jo, muj deda ho mel taky, pres remen to honilo i cirkuli. Jenze… je to tezky jako krava a na moji cikuli 70ce je 4 kW a uplne to staci. Takze co s takovou potvorou dneska…
Taky jsme přezbrojili soustruh z roku 1942 z podobného motoru na moderní klasiku kolem dvou kilowat a frekvenční měnič. Chodí to dobře. Mimochodem, lože věci je jak nové. I suport je fajn.Stáří nehraje roli.
CzechDave
7.4.2021 v 21:25
To je nějaká soutěž o to, kdo vymyslí obskurnější řešení? Proč jako nepoužít svářečku?
Nojo, sestavit nebo opravit. Případně zbastlit z něčeho podobného. To jo. Ale VYROBIT? Postavit rádio umí kde kdo. Ze součástek. Ale když nemáš ty součástky? Kdo je vyrobí? Vyhořelej elektromotor opravíš. Cívku převineš, uhlíky vyměníš. Brnkačka. Ale dokážeš vyrobit ty uhlíky? Nebo ten drát? A tu elektrotechnickou měď? Dokáže ji přečistit třeba z měděnýho okapu?
Jasně, proč to vyrábět, když se toho všude válí spousta. Teď. A co za dvacet let? Za padesát?
Vem si jednotný náboj. Vynález z roku 1850. Primitivní věc. Jenže technologicky velmi náročná. Zvlášť do automatů. Potřebuješ vyspělý chemický průmysl, pokročilou metalurgii a vyspělé strojírenství.
V prvních letech postapa je ekonomický nesmysl vyrábět munici, jsou jí všude vagóny, včetně komponent a přebíjecích mašin. Ale co za 20 let? Dokážeš po dvaceti letech rozjet výrobu? Sotva. Už jen výroba kvalitních bezdýmných prachů je nesmírně složitá. Takže černý prach. Sbohem automaty. FMJ? K čemu? Na černý prach olovo stačí. Nakonec budeš rád, když skončíš u zbraní z let 1880 a nebudeš se muset srát s křesadlovkama.
Ono uplne staci, kdyz nebudou treba sroubky. Soustruh ve stodole to vyresi? Cimpa se bude pohanet? Postavime zentour? No budeme muset. Taaakze pekne od tesariny. Motorova pila? No, pokud se s ni bude muset delat vsechno, japa dlouho nam vydrzi? A potom?
Je to takovwj retez ‚samozrejmosti‘, u kterych ani nelze dohlednout, co kde se muze vysrat. Lidi ocekavaj, ze nebude Internet (to hlavne proboha), nepujde vetsine lidi elektrika a asi bude problem s benzinem. Jenze ono taky treba bude problem na necem i uvarit. Kamna na drevo do panelaku? A kdyz uz jsme u toho, co vytapeni toho panelaku? Atd…
Podle mne nejhorsi je ten pocatecni sok, ze vlastne sere se uplne vsechno, sice treba i po troskach (v pile je tupej retez, ale nejede bruska a pilnik se zlomil), nicmene ze kteryho konce zacit, je vyssi divci. Za dve generace uz vetsina lidi nebude schopna toto resit. Lidi si svykli kupovat hotovy produkty. Tech, co nejaky stroje pytlikujou doma, je totalni minimum. A pokud by tito v postapu byli na spici dulezitosti, tak nejakej tupej jouda ozralej z kvasenyho mostu je vybere se sekyrou v ruce.
To je už dneska. Většina konzumentů má stroj a přístroj za blackbox, který má něco dělat – JAK to dělá, to neví 99% z nich.
Prostě sem se „strčí proud“, tady se nasype to báječný fair-trade-bio-kafe, tamhle se naleje voda a tuhle postavit šálek.
Vážně stačí na pár týdnů vypnout šťávu, aby se věci některým směrem hnuly. Přitom klidně může mnohde jít plyn a voda.
Ostatně klidně i ta data v optokáblech mohou jít dál, těmi si ani ten plyn nezapálíš :D
Zrovna ty kaffeemaschiny jsou docela veda. Jen blby nastaveni nejakyho zpetnyho ventilu na bojleru, nebo spravnej pomer vzduchu, mlika a podtlaku ve vyrobe peny, to je panecku neco. Delame u nas nejaky komponenty i do tohoto segmentu (Thermoplan, Franke, Melitta,…) a mame tady tym lidi, kteri se rejpou jen v tomhle. Staci zmena matrijalu jedne gumicky nekde v parnim rozvodu a pruser se resi tejden. Pracujeme s presnosti setin, coz u ventilu nestaci, napriklad.
Ze to podobne muze bejt u zarizeni, ktery neznam, si nedelam iluse. Mnohdy nestaci znat princip.
Bez elektřiny by voda tekla málo kde a plyn nešel nikde. A co hůř paneláky se v poměrně krátké době utopily ve vlastních sračkách.
Postapo doba by byla asi mnohem horší než si dokážame představit a během pár generací bychom se vrátili do středověku. Vodní motor by byl vrchol technologie, železo by se dílem recyklovalo dílem by se lidé znovu naučili výrobu.
Nejlépe by na tom byl ten kdo by dokázal nejefektivněji využít první roky „po té“ při hromadění vhodných materiálů a nástrojů. Samozřejmě by to vše také musel být schopen ubránit.
gogan 7.4.2021 v 10:42
Proč by nešel plyn nikde?
Paneláky by se ve vlastních sračkách moc netopily, upravit odlehčovací komory a podobné uzly je možno i krumpáčem.
No kompresní stanice jsou na elektřinu…
Obávám se, že spíše než kanalizaci by lidé krumpáčem snažili odlehčit třeba skladům Kauflandu :D
Ono dost by záleželo do jakého stupně paniky by situace lidi dostala a pokud by se našly místní schopné autority situace by šla určitě zvládat lépe.
To má ovšem cenu pokud se bavíme o výpadku a ne o skutečném kolapsu bez náhrady. Tam je město celkově neperspektivní.
gogan 7.4. v 13:39
Souhlasím, kompresní stanice jsou na elektřinu. Některé i dokáží dodávat přebytky téže do elektrické rozvodné sítě.
Pak jsou kompresní stanice poháněné plynem.
Na tranzitním plynovodu jsou instalovány aeroderiváty, letecké motory uzpůsobené pro průmysl, s výTonem 31, 27 a 23 megawattů. Víc jak polovinu kompresního výkonu dodávají průmyslové turbíny s výkonem šest megawattů.
ygorek
Tranzit asi samonosný bude, ale co jsem se bavil s maníkem z RWE tak říkal že by bez s rozvodem plynu bez elektřiny problémy byly.
Ono je pěkné, že plynové turbíny dokáží generovat přebytky, ale ty se pak musí rozvodnou sítí dostat všude kde jsou potřeba.
Určitě by šly na i lokální regulační stanice naistalovat plynové generátory, ale to by musela být vůle, tedy podobné jak jsem psal výše – záleželo by zda by se jednalo o výpadek nebo definitivní šlus.
A to samozřejmě za předpokladu že by nějaký plyn na naše uzemí vůbec doputoval, trvalý blackout znamená i konec virtuálních měn … dál asi netřeba.
gogan 7.4.2021 v 15:35
Viděl jsem hlavně kompresní stanice na tranzitu, to je fakt. Pokud maník z RWE viděl problémy, asi už pokročili s převodem kompresních stanic na automatický provoz – proto například odstavili Hostim.
Lokální regulační stanice asi nemusí být k rozvodu elektrické energie připojené vůbec, tedy pokud nemá předehřev a dálkově ovládané uzávěry.
Samozřejmě, bez dodávky z tranzitu by byla doba provozu plynovodní sítě možná jen do vyčerpání kapacity zásobníků.
Bydlel jsem, komfortně, kilák nad mořem, voda tekla bez elektřiny, jaksi sama,vodovod po celý vsi.Elektřina mohla bejt taky, z tý vody. Po totál kolapsu dnešního by se najelo znovu na páru, topilo by se dřevem. Parní motory postavily celou tuhle civilisaci, tvořily většinu techniky 19. století, dokonce jaderné elektrárny jsou vlastně parní (víme?)
shane:
„Dokážeš…“ atd.
– – –
Asi tak 20 let zpátky by ještě kdekdo kdeco jednoduššího uměl udělat i v nouzových podmínkách. Dnes je to ovela horší. Kolikrát jsem si pomohl třeba jen dobroušením kovové součásti o beton, asfalt, kámen – dneska kolem sebe vidím lidi, kteří už si takto poradit neuměj.
Porovnej si takovej casopis Modelar nekde ze 70. let a dneska. Tehdy samy navody, jak co udelat, spousta chlapu si planky na era delala podle fotek skutecnejch letadel, delalo se ze dreva a to kolikrat ani ta balsa nebyla, takze lipa, bambus, buk… dneska tam mas reklamy, kde si mas koupit bud stavebnici, nebo rovnou hotovy ero. Kdo by se s tim sral, kdyz kazdej chce hlavne litat, zejo. Pak ti lidi umej jen appkou objednavat a ti nejvetsi frajeri umej dokonce vybrat ty spravny komponenty k elektrickymu pohonu. Vymena loziska zhavika je neresitelnej problem.
Sysop:
Modelář ze 70. let znám. Leccos jsem podle něj dělal.
Troufám si říci, že když budu nucen postavit třeba metrový či dvoumetrový model aeroplánu a budu mít jen místní materiály, tj. zde rostoucí dřevo, smrkový lišty a překližku atd, že ho sám navrhnu a postavím a on poletí, i bez složitějších výpočtů. Poměry ploch, těžiště, úhly vzepětí a náběhů atd. mám natolik zažitý, že bych to zmáknul.
Tohle je bohužel fuč, přesně jak píšeš. Málokterý matlač founu umí vypilovat pravý úhel…
Jo, ale to je furt modifikace něčeho, co už máš, byť to nemá ideální parametry. Když máš jinou objímku a jinou patici žárovky, tak to nějak uděláš. Když máš žárovku a nemáš objímku, tak si taky poradíš. Ale co uděláš když máš objímku a nemáš žárovku?
Zahodim objímku a řeknu starý ať mi ty dva dráty podrží.
Re: Arnold J Rimmer
7.4.2021 v 9:58
Jojo, to je ta 100% konverze energie. Z elektricke na mechanickou. Nejprve to kopne ji a ona potom nakope tebe.
Radostí se celá rozsvítí a zbyde i hřejivý paprsek pro tebe.
Známá takhle testovala funkčnost ohradníku. Okázale to vypla a poslala starýho s vyžínačem to podsekat. Po očku sledovala kdy se zabere do práce a pak udělaly prstíky na čudlíku …. „lup“ a z pastviny se ozval neopětovanej řev „Kterej zasranej kretén?????“
„Funguje…“ pravila tiše a zasněně. Jindy takhle očichávala bramborovej knedlík „No, dětem bych to teda nedala, ale s vsaď se, že nic nepozná“
Naučení zní – neserte svý ženy, soudruzi!
shane:
To máš sice pravdu, že to je jen modifikace. Ale třeba najdu odporový drát a kus nějaký keramiky – jsem schopen udělat nouzový elektrický topidlo, když vím jak.
Někoho by to ani nenapadlo.
on ten problém bude spíš postaven obráceně – budete mít něco žhavého a nebudete mít proud.
po staletí se svítilo olejovou lampou (tedy, byl to velrybí olej, tedy nesmradlavé sádlo). a olejovou lampu potřebujete plechovku od paštiky, kus neumělohmotného hadru a palivo, a nějaký nástroje, třeba zavírací kudlu a kombinačky.
petrolejky na sádlo nebo kuchyňský olej moc nefungujou, málo to smáčí knot a moc čadí.
A tak elektřina by patrně byla. Víme že existuje a jak ji získat. Větší města by měly nějakou vodní elektrárnu, statky klidně větrník. Akorát by se holt používala v mnohem menším rozsahu než dnes. Asi hlavně ke svícení a pohonu strojů.
Ono by nejspíš nedošlo k propadu do středověku, ale tak plus mínus na úroveň přelomu 19 a 20. století. Pokud by si teda lidstvo v následných půtkách a bojích o moc nepovraždilo a nezničilo i to málo co by zbylo.
shane
7.4.2021 v 11:06
Konečně taky realistickej názor tvl. Jinak všichni moc čuměli na televízió posledních asi 40 let :D
Bert the Turtle!
https://www.youtube.com/watch?v=IKqXu-5jw60
Už vim kde ho lampasácí vzali!
To je právě otázka, kolik lidí a v jakým stavu by přežilo a jak moc by se ta společnost začala nějak posunovat dál. taky by to mohlo bejt prostě postapo a silnější pes mrdá. Vzhledem k tomu, jak si tady lidi představujou anarchokapitalismus, když tu teď žijeme v relativním blahu a přebytku, si moc iluze o chování lidí po jaderný válce iluze nedělám.
shifty
7.4.2021 v 17:00
Postapo by bylo, kdyby došlo opravdu k vybombardování všech měst nad 100k obyvatel ve všech zemích světa.
To nikdy nebylo v plánu, protože k tomu nikdy nebyl důvod, ale hlavně k tomu ani obě strany dohromady neměly dost hlavic, a to ani kdyby si to přesně rozpočítali a šetřili s nima (jako že ani hovno, fakt velký cíle by nakoupili klidně několik DESÍTEK hlavic – teda za předpokladu, že nepřiletí v rozmezí pár sekund po sobě, tam už ty první zlikvidují všechny ostatní co doletí potom).
Takže valná většina planety by zůstala nezasažená. Lidi v principu nejsou takový zkurvený skety, aby to nechali na pospas, nějaká humanitární pomoc od ostatních zemí světa by se určitě rozběhla. Z hlediska trhu je to prostě obrovská příležitost, když ti vypadne výrobní kapacita konkurence, tak je zákonitý, že ostatní země by šly hrozně nahoru a tahounama ekonomiky by se staly ty. Ale furt by tady byla hromada surovin, zbývající techniky, know-how a pracovní síly, aby se to s pomocí ostatních zemí dalo dohromady. Však se podívej jak moc rozbombardovaná Evropa byla po druhé válce – i když konvenčníma zbraněma, tak množství výbušnin snese řádový srovnání s těma hlavicema. Jak dlouho trvalo to dát relativně dohromady? V 60. letech už by člověk, co to neviděl, nepoznal, že tady tak ohromnej konflikt byl.
V osmdesátých letech měly USA a SSSR dohromady asi 100 000 hlavic. To už nějakou škodu udělá, ne?
Pardon, chybka. Jenom asi 65 000. Tak to je v pohodě.
Počítal sem se 100k, pro snadnej výpočet, jenže desetitisíce těch starejch hlavic měly jenom desítky a nízký stovky kT, hromada ve skladech, to byly taky pumy pro svržení normálně z bombardérů, malý hlavice na střely z dálkovejch bombardérů, rakety země-vzduch a případně ai šílenosti jako torpéda. Ve skutečnosti nebylo moc realistický to všechno donést na cíl, letouny by si vzájemně postříleli ještě ve vzduchu, navíc ani obě strany neměly zdaleka tolik dálkovejch bombardérů, to, co běžně lítá, by doneslo tak pár set hlavic, možná. Votázka je i kolik by ke konci zbrojení těch raketovejch nosičů vůbec odstartovalo.
Pak se ty nesmyslný zásoby strašně zredukovaly a zůstalo ve výzbroji v zásadě pár tisíc strategickejch (stovky kT a jednotky MT), hlavně MIRV, a jen malá hrstka taktickejch. Rusko přešlo na různý slovíčkaření jako střely středního doletu na fregatách na vnitrozemskejch tocích a pak ty hromady zásob mobilních nosičů na Sibiři, který je naprosto nemožný lokalizovat a zničit, pro zachování možnosti druhýho a třetího úderu. A taky pravděpodobně systém FOBS pro doručení z jihu, kde Stády dodnes nemají (radarovej) systém včasnýho varování. Jedná o oboustranně odstrašující arzenál, pro zničení stádu jako celku (obrovský okamžitý lidský, materiální a průmyslový ztráty), ale rozhodně ne pohádky typu likvidace 95 % obyvatel apod., vybombardování do doby kamenné a podobný propagandistický plky, to je blbost.
Kromě toho nezačínáme od úplné nuly, takhle „pozpátku“ by svět určitě fungovat nemohl
– jakože BUM a odteďka budeme všichni dělat, že nevíme co je odpor, z čeho a jak se má vyrobit, nebo odkud ho vzít. Nejedeme přece od roku nula, jen to kopne třeba sto let nazpět.
Vynálezcům střídavých i stejnosměrných strojů ty dráty dělal kdo asi? Kováři?
Pěkný pitomosti, teda.
Správně jsi měl skončit u luků a šípů, ale místo toho meleš pičoviny o palných a prachu..
Zrovna ty zbrane v pripade destrukce spolecnosti jsou hodne dulezity. A pokud nekoupis strelivo, k cemu ti takova zbran je? Jasne, ze treba vodovod asi znovu vymejslet nebudeme, jen holt misto cerpadla zase bude nejaka vodarna a budeme muset zase nejak delat trubky, nebo nekdo bude ty trubky vozit odnekud, kde je vyrabet umeji.
Asi jo, tech sto let, nebo, rekneme, stopadesat let zpatky, je realne cislo. Vic asi ne. Vem si, jak nasere, kdyz ti upadne drat od pajky, kterej potrebujes pripajet. Podobnej problem nastane v okamziku, kdy treba i vis, co s tim, ale proste nemas ten nastroj. I ten drat do toho motoru musi nekdo necim vyrobit, o tom Shane mluvil. Ledaskdo treba zna technologii, ale postavenou na funkcnim prumyslu.
Dráty se průmyslově vyráběly stovky let před tím, než se narodil nějakej Edison. Byl tu kontinuální vývoj a fungující výrobní základna. Tady se bavíme o situaci kdy máš průmysl a výrobu troskách, společnost v troskách a celej výrobní řetězec zpřetrhanej a s chybějícíma článkama. Je fajn, že víš jak vyrobit vakuovou obrazovku. Ta vědomosti se neztratila. Akorát už ji nikdo nevyrábí a nikdo nevyrábí ani komponenty že kterejch bys ji postavil. Takže kdybys ji teď chtěl začít vyrábět, tak musíš vybudovat znova celej ten zaniklej výrobní řetězec, jinak jsi nahranej. Ale hlavně že znáš princip.
No jasně, ty tisíce výrobních dílen jenom u nás co sou i v nejmenších vesnicích, každá má svou vlastní atomofku, to víš, Putin má sto mylyjónů hlavic ve sklepě, to dá rozum!
Za dvacet a padesát let budeš dál než tam, kdes začal. Hele to víš, že v žaponsku srovnali skoro komplet dvě města, a dneska bys nepoznal, že se něco takovýho stalo, kdyby tam nestál památník?
Parní stroj je pičovina, normálně elektrický stroje. Dyk jak vole píšu nahoře, nějaký 2/3 světa by byly nezasažený a byla by to pro ně příležitost pro obrovskej boom, prostě by se průmyslový centra přesunuly jinam. I kdyby do toho byla nakonec zatažená čajna, což nebylo (a není) bezpodmínečně nutný.
No, nevim, jestli kuci sledujete posledni vyvoj treba v oblasti elektroniky, ale zacina bejt kurevskej problem s cipy. Vselijakeho druhu. Ne, ze by nebylo nic, to ne, ale nektery typy zniceho nic zmizely. A vyrobce ma dodani dalsi serie v pohode za 50 tydnu a vice. Tento fenomen plati uz nekde od listopadu a je to spis horsi. A to uz nejde jen o elektroniku v autech, zacinaji to byt i ruzne bezne cipy, zacinam to sledovat v nekterych rodinach Cortexu. Pricinu nevim, spekulace jsou, ze Cinani, nicmene ono spolehat se na to, ze lidi doma neco sdratujou, aby zase bylo dobre, nevidim jako uplne realny. Nekdy staci mala picovina, napriklad takovej usmernovac, nebo napetovej stabilizator, myslis, ze lidi jeste umej navrhnout Zenerku pro vetsi zatez, kdyz LDO proste nebudou? A nemyslim si, ze treba zrovna ti vyrobci cipu jsou rozesety po Africe. Pokud bys vyradil z funkce vychod Asie, tak bud nebudes mit vyrobni masiny, nebo alespon kremikovej matrijal.
Ta dnesni provazanost je proste kurvaproblem.
Čipy stranou. Ale dokážeš vyrobit doma třeba sekačku jen tak, z ničeho? Ne ji zbastlit z motoru z pračky a per z žigulíka. Opravdu vyrobit? Vyrobit elektromotor? A to se princip učí na základce. Vykovat ocel?
Jasne, ze ne. Uplne stacilo, kdyz jsem montoval blbou podlahu ted behem koronaprazdnin a najednou jsem zjistil, ze nemam sroubky. Proste jsem neodhadl pocet. Picovina, na ktery se vsechno zastavilo. Prohledal jsem celej barak, nasel vagon sroubku, ale blbejch. A nejak takhle by zacinalo bastleni cehokoli. Takovy svarovani, pomerne samozrejma vec, s tim by moh bejt taky problem. Budeme nytovat? No jasne, ale to se taky nejprve musi vrtat a navic musi nekdo z neceho nejak udelat ty nyty, ze.
Teoreticky by mohlo byt nejake prechodne obdobi, dokud by byly zdroje, z ceho bastlit. Systemem kanibalismu stroju by se aspon neco nejak uvedlo do chodu, dokud by byli lidi, co tomu nejak rozumeji. Ale jak pises – deadline tak max 20 let, spis min.
průser je to období, kdy se to nevyplatí vyrábět, protože se toho všude válí haldy. A až to dojde, tak už nebudou ani stroje, ani lidi co by to uměli vyrábět. A nebude čas zdlouhavě budovat vyspělý průmysl. Takže se sáhne po jednodušších technologiích. Nebudou automatické pistole a pušky, ale černoprachý revolvery a opakovačky. V horším případě perkusní, v nejhorším křesadlový. Prostě technologie konce 19. století.
Hele, u nas v praci ted zrovna resime takovou uplnou prkotinu. Elektronickej proporcionalni ventil, kterej kdyz zavres a nechas ho dva dny stat, tak uz ho neotevres. Chlapi na tom lezej v laboratori uz dva tejdny. 3D mereni komponent – vsechno v toleranci a dostatecnou vuli. Tepelny namahani v termobaricke komore, mereni veskerych sil na specialni masine… a nic. Material nelepi, je tam nejakej problem v prevodu rotace motoru na linearni posuv. V podstate totalni picovina, jakejch je ve slozitejsi mechanice vagon a u nas si tim lame hlavu tym tri specialistu. Nechtel bych videt, jak by probihalo takovy odladovani parniho stroje. Vule, tolerance, nepresnosti…
Asi to nějak šlo. Isambard Kingdom Brunel.
Jasne, ze slo, kdyz paralelne k tomu se oralo ruchadlem. Za par desitek let byl parni stroj odladenej. Nedelam si iluse, ze bez databazi, knihoven a dalsi podpory bychom to dneska zvladli vyrazne rychleji.
Mimochodem, ten brutalni propad vzdelani behem toho posledniho roku vidim i u potomstva. Staci neopakovat tak intenzivne, jak je to bezne. A najednou zacne drhnout matematika, ty vyjmenovany slova uz taky nejsou co bejvaly… a o naprosto zbytecnych predmetech se nebavim vubec. Kdyz lidi vymejsleli parni stroj, umeli z hlavy pocitat do milionu a vejs pak meli logaritmicky pravitka. Kdo to umi dneska?
Sysop:
Asi fakt až za pár desítek let. Určitá forma znalostí a dovedností mizí.
Před 20 lety se ještě běžně opravil silový stykač na stroji, dnes totéž zařízení maník jen vyfasuje nové a namontuje.
Onehdá padnul stroj, vadný stykač nebyl skladem a jelikož byl přítomen člověk staré školy, ten „neopravitelný“ 32 A stykač za 8000, Kč vymontoval, rozebral, zkontroloval, prasklou pružinku vyrobil z jiné podobné, srovnal a zaleštil plochy opálených kontaktů, nahradil jednu pastovou součást výrobou z kusu jiné hmoty doslova na koleně. Stroj mohl dál několik dní plnit úkoly, než se pan „logistik“ uráčil přivézt nový.
Pokud by tam ten člověk ze staré školy, co matlafouny a další hromady sraček dvakrát nemusí, nebyl přítomen, byl by stroj odstaven…
Přesně tak. Znalosti a dovednosti, včetně těch nejzákladnějších. Nechci polemizovat o tom, jak vedl základní a střední školství ten minulej bolševik, ale vidím to tak, že z něj padali lidi, který postavili všecko důležitý, co máme teďka my. A stavěli to v jó blbých podmínkách.
Takže bych se jenom optal, jestli totéž, ale třeba o trochu moderněji, dokáží postavit naše děti a vnuci. Nic není tak důležitý, jako kontinuita vzdělání, předávání dovedností.
Nic nenaučí kluka tolik, jako jeho plný zapojení do stavby zahradního domku, třeba.
Improvizace jakéhokoli druhu, třebas i bezpečný, jsou už z větší části zakázaný. Často, velmi často se stává, že ten dotyčný, co se vlastními znalostmi a šikovností zasloužil o to, aby např. ta mašina v továrně jela dál, s nějakým improvizovaným prvkem a firmě tak nerostly ztráty, bývá dost citelně, často pro výstrahu potrestán.
Běží to tak už dlouho a lidi jsou tak naučení, že iniciativa správným směrem je špatně. A vychází to často z toho, že tou iniciativou naserete svého hloupějšího nadřízeného.
Jenže Brunel měl k dispozici funkční a na tu dobu vyspělej průmysl, kterej parní stroje vyráběl ve velkým. Dnes je už nevyrábí nikdo.
Brunel měl především funkční hlavu a nikoli úřední maduridu, tak to vidim já.
To zcela nepochybně. Na druhou stranu, kolik podobnejch Brunelů tenkrát žilo. Géniú je vždycky málo.
Docela dost ne? Realizovali obrovský inženýrský projekty. Vezmi si třeba waterways. To bylo ještě před železnicí, krumpáčem a motykou a bylo něco úžasnýho. Už jenom taková blbost jako vytrasování. Bez jediný družice nebo matlafounu. O těch technickejch řešeních ani nemluvě.
Arnold J Rimmer 7.4.2021 v 10:42
Přesně.
A tunely na akvaduktech, které se kopaly z obou stran! Chápu, že výškově se občas nepotkaly a vznikly skluzy, ale jak se dokázali potkat směrově?
@Ygorek
A ještě to i esteticky vypadalo. I po svou staletích víme přesně kdo to stavěl. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/08/Clifton.bridge.arp.750pix.jpg
Jak to dělali, já nechápu. Museli mít nějaký svý fígle, to je jistý. Tuhle jsem potřeboval provrtat něco z opačné strany, protože od značky to nešlo kvůli sklíčidlu vrtačky. Po jedné díře mimo jsem to vzdal a navrtal tam dlouhý vrut abych viděl kde na druhý straně vyleze.
Se zeměměřičskejma přístrojema se daj dělat celkem kejkle. Když dokážeš navigovat plachetnici přes oceán a trefit se do konkrétní zátoky, tak udržet směr pár set metrů na souši bude celkem pohoda.
Nechci ti bourat lego, ale vymyslet trasování liniový stavby neni triviální „kejkl“. Každej metr +-, doprava/doleva znamená kubíky přesunů hmot. To si uvědom.
Já mam teda jejich umění ve velký úctě.
To já taky.
teodolity se běžně používaly zhruba od začátku 19. století. matematický aparát tady byl (přesná mechanika teodolitu je na úrovni kapesních hodinek), výroba přístrojů také – oboje z mořeplavby a potřeby navigace (byly v tom prachy i geopolitika a tehdejší velmoci nelitovaly nákladů na vývoj strojů i tabulek). přesnost teodolitu je při stejné mechanické úrovni vyšší než přesnost sextantu (kdy se v praxi měří z ruky, a špičkoví navigátoři měli při klidném moři přesnost určení polohy okolo 2-3 minut, tj. 3-5 km), a na most nebo tunel ta minuta úplně stačí. taky se v dávných dobách stavěly mosty zpravidla směrově v přímé. vyšší rychlosti na železnici se dosahovalo až v polovině 19. století, a tehdy teprve vznikala potřeba vytyčovat a počítat složitěji.
Z paluby houpající se lodi… náš učitel na geodézii nám v půlce 90. let říkal, že laserové měřící přístroje jsou sice pohodlné, ale pro geodeta jsou k hovnu, protože mají odchylky v centimetrech, zatímco teodolity v milimetrech. Když jsi teda pečlivej. Jinak ti klidně vyjde, že Karlův most je v predhůří Karpat.
to je nějaké divné. už pradávno neměla jemná mechanika optických teodolitů problém měřit na vteřiny (úhlové přirozeně), ale hlavní průser a výzva optické geodézie bylo měření vzdáleností. blblo se všelijak s podepíráním a napínáním měřícího pásma, a radši se to všechno tahalo přes úhly.
On to asi myslel s tím přepočítáváním. Ne že koukneš a vidíš, ale že to přesně spočítáš, i když je to voser s tisícem souřadnic a počítáním na půl dne, zatímco laser to dá v reálným čase, snáz, ale ve výsledku ne tak přesně.
asi záleží, o jaké geodézii se bavíme. pro polnohospodářství nebo zemní práce s kýženou přesností decimetru se pípne džípíeskou a veškeré rozumné stavařské aplikace zvládne kufříková totálka co posílá červený světýlko (když už si předtím nějak zastabilizujeme mikrosíť). no a s ničím složitějším se nezaobírám ani vzdáleně, takže fakt nevím.
Tak ve stavařině si vystačíš se zednickou tolerancí plus mínus pět cenťáků. Nebo od čtvrt cihly vejš. Když si vezmu jaká věda je vypočítat poměry složek v betonu kdy by se měla brát v potaz i vlhkost kameniva. A v reálu to smíchá přidavač v poměru jedna ku lopatě a zaleje to vodou z kýble.
asi každý mluvíme o jiné stavařině a jiném betonu. dejme tomu letmá betonáž mostu nebo betonáž mostovky na předpatých nosnících většího rozpětí klade na technologii betonu a přesnost geodetického měření jiné nároky než základová deska bungalovu na sídlišti naležato.
To je jasný. Každopádně si nedělám velký iluze ani o těch „velkejch“ stavbách. Mám stavební učňák a moc dobře si pamatuju, co tam chodilo za materiál. Maturitní obor ještě jakžtakž, tříletý obory bída a dvouletý byli cikáni a retardi. První půlka 90. let.
kdo dělá velké stavby, tak se dřív nebo později setká s tím, že se šramují stovky kubíků nevyhovujícího betonu (a v optimálním případě za cenu milionů ten uložený beton nějak zachráníte) a zkušenost si nese dál, a posílání nepřevzaných mixů s nevyhovujícími kontrolními zkouškami betonu zpět je poměrně standardní a nesmlouvavá záležitost (jiná věc je, že šikovný stavoš má při větší betonáži připravenou alternativu k betonáži, nějaký podklaďák nebo výplňák, kam jako milostivě nechá nevyhovující mix vyblejt, nebo je domluvený s místní samosprávou nebo okolními domkáři, a je připravený k betonáži nějaký chodník nebo vjezd ze silnice, a má za to slevu na záboru pozemků nebo toleranci hlukové zátěže).
@Lukas B.
Nepotvrzuji. Ten stavitel ale když přišel s vyúčtováním a já začal foukat na tužku, tak ten řikal něco úúúplně jinýho.
LWG 6.4.2021 v 21:36
No budu si zase muset přečíst Afgánistán, i když mě před lety moc nenadchl, nicméně některé detaily jsou zajímavé.
Egon Bondy, Afgánistátn, Praha 1990)
Kniha: Horečka – Meyer Deon
Tam je to až po proběhnutí pandemie, ale byl to coronavirus od netopýrů.
Ten film má jednu vadu – 20 mil mrtváčků za 26 dní, což vrhá nehezký stín na covidového přizdisráče, kde musej vypomáhat akutní přestárlost, všechny možné choroby a smrťáci na silnicích.
No a přitom stačilo říct/napsat, že je to udavačská kunda z ryby a jako všichni udavači je nejnuznějším živočišným druhem.
Možná se mi to jenom zdá, ale všiml jsem si, že už to docela dost lidí nebaví a už se ani nesetkávám s tím, že by mě někdo buzeroval kvůli respirátoru. Jedinou výjimkou jsou sekuriťáci v obchodech a na nádražích. Ti se zase snaží být papežtější než papež, když už na to policie sere. To jsou takoví novodobí svazáci. Těm už chybí jenom páska na rukávu. I když oni ji vlastně nepotřebují, oni mají uniformu. Tady je asi jediným rozumným řešením ignorace. Oni se z toho pak můžou posrat.
A pokud jde o to udávání, taky mi to nepřijde tak hrozné. Už jsem čekal, kdy na mě někdo zavolá policii, až mě uvidí v tramvaji bez respirátoru, ale i ti největší zoufalci si zatím stačili s nadávkama do debilů. Tam je stejná rada jako u těch sekuriťáků.
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/novy-pes-zakaz-vychazeni-jen-v-patem-stupni-restaurace-otevrou-ve-tretim-40356279
Neexistuje něco jako lékařské tajemství? Proč by měl nějakej hospodskej nebo kadeřnice znát můj zdravotní stav? Vlastně ani můj zaměstnavatel. Do prdele, to se to nedá nijak úspěšně žalovat?
Jestli uspesne, to je otazka, ale rozhodne zakony o ochrane osobnich dat, vcetne lekarskych existuji. Nikdo pravo znat nici zdravotni stav nema.
Tady je analyza co se tyce deti.
https://stavbeznouze.cz/blog/jak-prakticky-na-100-zabranit-testovani-deti/
Zaloby podavejte, serte na ne.
Soudy bohuzel vsechno vyhazuji nebo rozhoduji naprosto nesmyslne ve prospech statu. V tuhle chvili je nutne jit soudni cestou.
https://www.codexisuno.cz/a25?checked=1&lang=cs
https://blog.aktualne.cz/blogy/vendula-zahumenska.php?itemid=36539
To je asi jenom začátek. Když jsem viděl toho novýho estábáckýho seladona, kterýho si vybral Bureš, tak mi bylo hned jasný, že ještě zlatej ušatej spejbl. Tohle bude ultrasvině, Spasitel pro covidsektu. Hned začal hrozit prstíkem, že jestli bude nějaký rozvolňování, tak teda jedině s náhubkem.
jo, ja to vidim uplne stejne.. tady uz muze byt akorat hur.. s pristupem nikdy neodstupim, to si pametajte, nikdy.. proste ani jinak byt nemuze.. tady uz muze velka svine stridat akorat svini o neco mensi..
Nakonec odstoupí. Ale v horším případě to může trvat třeba dalších odhadem 15 až 25 let než umře z přirozených příčin.
https://youtu.be/zpe-kxMqa5k
https://youtu.be/v9Ed8cNLiJk
U stánků, na levný pivo…