Politické štáby mají ve svých arzenálech několik defenzivních i ofenzivních názorů. Defenzivních když potřebují zneškodnit nějaký skandál či třaskavé téma, nebo ospravedlnit činy sebe či svého národa – a ofenzivních, pokud potřebují svým voličům „prodat“ nějakou svou agendu tak, aby sami změnili svůj názor na to, co po politikovi chtějí. Není to žádná černá magie, je to jen geniální využití lidské přirozenosti. Chcete-li se jim bránit, musíte je pochopit.
V politice poslední roky vedeme zoufalý boj o to, zda uhájíme naše základní svobody. Doočibijící množství „rádobyspojenců“ se nicméně chová tak, jako kdyby byli řízenou opozicí či agenty-provokatéry, kteří mají boj za svobodu zdiskreditovat. A pokud ne zdiskreditovat, tak alespoň prohrát. Někteří možná řízenou opozicí jsou, ale většina to dělá z blbosti a narcismu, protože jim jde jen o jejich osobní pocítky a výsledek je jim ukradený. Každý, kdo chce bojovat za svobodu, by však měl znát svého protivníka a jeho taktiku a umět se jim bránit.
Kadysi som nenávidel spánok, lebo ma na osem hodín vytrhol z reality. Dnes spánok milujem, lebo ma na osem hodín vytrhne z reality...
No když jinak nedáte, já klidně budu šukat i za tu mládež. Když tedy mládež nemá zájem.
Že se na tomhle webu bude hejtit mládež, to považuji za vrchol dekadence. V téhle době patří zparchantěli mladí až úplně nakonec. Všechno to začalo u zparchantělých starých a až (...)
To se říká furt. Batůžek, nebo ledviňák.
To mám docela kliku, mladej mi pomůže dost. Občas pindá, ale na 16 let je celkem snesitelnej. Holka je mnohem horší, inu počínající ženská puberta...no ale stejně si svojí práci (...)