Nejnovější objev feministické vědy odhaluje, že ženy za stejnou práci berou méně peněz a vůbec mají menší příjmy. Což je následek patriarchátu. Ať se kolem sebe dívám, jak chci, nenacházím už ani jeho náznak. Spíše jen vzpomínky na něj zakleté ve společenských rituálech. Trend naopak směřuje k přizpůsobení společnosti ženám.
V poslední době jsem neměl moc času sledovat politické dění, a tak mi uniklo, že Senát posuzoval Istanbulskou úmluvu, a všiml jsem si této události až v důsledku hysterických reakcí na její neschválení.
Případ pana Cimického ukáže, zda bohužel patříme do vyspělé západní společnosti s celou plejádou upištěných praštěných aktivistů, kteří mají zvrácenou touhu ovládat životy jiných lidí, nebo se zachovaly alespoň zbytky normálnosti. Zda bude běžnou normou skandalizování lidí v médiích a zda se dočkáme situace, kdy být s ženou o samotě bude neúměrné riziko, či pochvala vzhledu kolegyně v práci bude zločinem.
Z pohledu nihilisty možná, z pohledu realisty jsou vidět citelné rozdíly. Bolševici jsou vyřízení, zatímco my jsme pořád tady.
Tak to musí platit i opačně, vždyť je to obojí to stejné.
To je selhání jednotlivce, systém je v naprostém pořádku (tj. standardně se to ututlá).
To je hodně odvážné tvrzení. Třeba v Kumránu se našly autentické svitky z 1. století, a velmi dobře odpovídají tomu, co čteme a čemu věříme po dvou tisíciletích.
Lov velkých zvířat můžeme klidně zahrnout pod "válčení". Provozovalo se stejnými prostředky i metodami.