V akademických progresivních kruzích na Západě se rozmohla idea, kterou Zdeněk Hřib přináší i do Prahy. Tzv. „patnáctiminutová města“ definovaná tím, že nebudou potřeba auta, protože všichni budou mít obchody i práci v docházkové vzdálenosti 15 minut. To má jediný zásadní problém – jak toho chce Hřib dosáhnout bez diktátorských pravomocí komunistického centrálního plánování, umístěnek a megalomanského bourání a přestavby měst?
V tomto článku si projdeme několik „řešení“, která nám nejrůznější socialisté nabízejí, aby bydlení bylo dostupné, ať už se jedná o bydlení vlastnické nebo nájemní. Zároveň si vysvětlíme, proč tato „řešení“ nefungují, případně fungují pouze krátkodobě, zatímco dlouhodobě obvykle vedou spíše ke zhoršení situace.
V tomto článku si na zjednodušeném příkladu ukážeme, jak funguje základní ekonomická úvaha developera, jak v ní zohledňuje přebujelou byrokracii našeho státu a jaké to má dopady na cenu stavěných bytů pro nás všechny.
Myšlenku? Nevšiml jsem si. Ale asi moje chyba, při každýn kontaktu s informací o Řeporypákovi mám akutní vyprazdňovací reflexy, vrchem i spodem, a musím do sanitárních komnat. U nás doma (...)
Acada 29.4.2026 v 13:55 Něco se budovalo, něco se vybydlelo. Jsou takové místní názvy - třeba Dalešice, Dukovany... Jsou i technické názvy - třeba kvatro... Pokud vím, jisté budovatelské úsilí (...)
Dissenter 28.4.2026 v 22:05 Pektin lze rozložit, aby se uvolnil (zpřístupnil) cukr a mohl zkvasit - výtěžnost kvasu je pak větší. Ve smyslu vašeho výkladu je dřevo celulóza a lignin. (...)
Nechci se zastavat Klause, ale co se tu 40 let pred nim budovalo? Spis se tu 40 let udrzovalo ci nechalo chatrat to co uz tu bylo.
Tak určitě. A psali to iDnes, co? :-D