Bylo to šestadvacátýho července loňskýho roku, poskakuju si takhle po silnici 1. třídy, směrem na Benešov. Míjím ceduli ukazující k Čapímu hnízdu. Po rovný silnici skákat dvacítkou je o nervy, trvá to už tak dvacet minut. Že by bouračka?
E.E.T. Ano, opravdu se to tak jmenuje. Každé dítě ví, co to znamená „e-e“. Když je něco „e-e“ je to prostě fuj, eklhaft, nešahá se na to a je třeba to obloukem obcházet. Když se na to šáhne, dostane se plácnutí přes ruku nebo rovnou přes prdel. Je to nomen-omen, to prostě nevymyslíte.
Pokusil jsem se odhadnout počet drobných chyb v kontrolním hlášení DPH a porovnat to s kapacitou kontrol finančních úřadů. A jako v detektivce najít motivy pro zavedení kontrolního hlášení DPH.
Pepa Důvěřivý byl šikovný kluk odvedle z vesnice. Jeho praděda byl kulak ale nějak se to po revoluci nepodařilo prokázat a tak rodina nic nerestituovala. Pepa nebyl příliš nadaný, nicméně vyučil se zahradníkem, vzal si šikovnou ženu Blaženu, které zahradničení také bavilo a když ve svých 30 letech zdědil nějaké peníze po strýcovi, založil se svou ženou zahradnickou firmu na živnostenský list.