Svobodné placení

Featured Image

Mluvčí českých hytlermarketů soudruh Prouza se nechal slyšet, že ponechání povinnosti braní peněz v hotovosti je omezováním podnikatelské svobody. No, tak si pojďme popovídat o svobodě.

Svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda druhého. To jsem nevymyslel já, ale nějaký John Stuart Mill před více než stopadesáti lety. Z této definice svobody vyplývá, že žádná svoboda není neomezená, každá má svoje hranice. Mnohým takové hranice samozřejmě nevyhovují, a tak se různí lidé z různých důvodů starají o to, aby jejich prostor svobody byl o něco větší než těch ostatních. To se zase nelíbí těm ostatním, a tak vznikají spory, rvačky a války. Udržet spravedlivou rovnováhu svobody pro všechny je prakticky neřešitelný úkol pro jakéhokoli panovníka.

Zejména v posledních letech se s různými svobodami roztrhl pytel. Například je zcela legální svobodně běhat za bílého dne na veřejném místě se zabodnutým pavím perem v konečníku, aniž by dotyčný homosexuál trpěl následnou nesvobodou. Problém je, že v ten moment takový deviant omezuje svobodu ostatních třeba už jen tím, že se kvůli jeho exhibicionistickým touhám zastavila v Praze doprava, a rodiče malého nevinného dítka procházející náhodně kolem mají co vysvětlovat, protože jejich ratolest dostává za šťourání v prdeli facku. Ale vraťme se k panu Prouzovi.

Co výrok pana Prouzy vypovídá? Že jeho chlebodárci včetně jeho samého okázale serou na svobody běžných lidí. Nemám vůbec nic proti placení kartou či mobilem, sám toho využívám včetně dorovnání drobnějších dluhů v řádu stovek mezi přáteli, ale stále mám u sebe bankovky, pořád preferuji tento prastarý způsob dorovnání saldokonta. Ale především – já mám tu svobodu rozhodnutí, zda zaplatím kartou, respektive mobilem nebo bankovkami. Ohánění se „svobodou podnikání“ při zákazu příjmu keše mi přijde od soudruha Prouzy poněkud mimo mísu právě z důvodu omezení mé svobody.

Přihlédneme-li k tomu, že za každou transakci si provozovatelé platebních terminálů berou jedno až dvě procenta z částky transakce, je možné, že pan Prouza bojuje i v druhém plánu: Budou-li lidé nuceni platit pouze kartami, menší obchůdky zase o něco více ztratí konkurenceschopnost vůči řetězcům, protože nasypat další prachy z tvrdě vydřené tržby vyžírkům z bankovního sektoru už bude nad jejich síly. Pokud jde o míru šmírování, je bezhotovostní placení vlhkým snem každého mocipána, protože přebírá kontrolu nad našimi životy: Najednou totiž stačí už jen jeden klik v počítači, a vaše platební karty se během okamžiku stávají kusem bezcenného plastu. Kritériem nemusí být jen vyčerpané konto, ale i našimi médii tolik kritizovaný systém sociálních kreditů, který lze už teď hravě zavést i v naší kotlině. Inu, co je dobré pro Kolaloku, to je dobré pro zákon.

Ať už má pan Prouza a jeho páníčkové jakoukoli motivaci ke svým blábolům o svobodě pro korporáty, moje pojetí svobody má zcela jiné vyústění. A to v tom smyslu, že uhrazení dlužné částky by mělo být otázkou svobodného a rovnoprávného rozhodnutí obou zúčastněných stran, a už vůbec ne šmírováno a následně schvalováno někým, komu je do mých finančních transakcí úplný hovno. Pro hytlermarkety s panem Prouzou v čele mám jen tento vkaz, tak doufám, že si ho vezmou k srdci.

No tak to asi ne, ale zkusil jsem to.


21.04.2024 Pako


Související články:

12345 (268x známkováno, průměr: 1,36 z 5)
16 441x přečteno
D-FENS © 2017