Stydím se za to, že jsem čech. Možná že je to divné, ale nelze jinak. Protože národ který si z 50% dobrovolně zvolí takové hovado a bolševického pohrobka jako je Paroubek společně s komunistickými vrahy minulosti nelze nazvat jinak než stádem idiotů…
Od bytosti která sama sebe nazývá Homo sapiens sapiens bych očekával logické myšlení. Koneckonců logika se vyučuje na základních školách a lze tedy očekávat, že až na nevzdělatelnou menšinu, má průměrný člověk o tomto oboru nějakou povědomost. I toto však v česku neplatí…
Zkusím zde uvést několik svých logicko-selskojednoduchých dedukcí. Připomínám že nejsem ekonom a tak někomu kdo je odborně vzdělán v této oblasti mohou mé vývody připadat úsměvné či naivní.
Stát, dle mého, by měl být veden jako kterákoliv velká firma s mnoha pobočkami a rozsáhlým majetkem. Jakožto firma by neměla být dlouhodobě ztrátová. Ano – může být „zadlužený“ ale musí být schopen své závazky hradit – v okamžiku kdy úroky z úroků přesáhnou zisk – je to start cesty do pekel. Vzhledem k velikosti firmy zvané stát lze předpokládat že ne všechny složky budou nutně ziskové už z principu. Ovšem špatné je, pokud se některá „organizační složka“ či jak to nazvat, stává programově a záměrně hluboce prodělečnou.
Bolševici a paroubkovci však operují se základní lidskou vlastností – vychcanou leností. Řekl bych je to jedna z nejtypičtějších českých vlastností. Aneb – státe ( politiku ) starej se – mě se nechce dělat ! Pokud se nebudeš starat, tak já zvolím příště někoho jiného a ty budeš bez koryta ! Naneštěstí to funguje. Vychcaní čecháčkové, v touze po pivu za 1,80 dají hlas i takovému trotlovi – jen když jim slíbí že ti „bohatí, co to přece nemohli vydělat poctivě rukama“ jim budou platit jejich flákání. Je to zajímavý jev – zvohnoutění národa, řeklo by se. Ale toto vohnoutské myšlení prorostlo téměř všude. Zde se pracuje i se závistí – další zajímavý jev, že při hovoru s běžným vohnoutem, on uznává pouze fyzickou práci – nic jiného. Vidím to jako důsledek padesátiletého vymývání mozků bolševiky.
A to pomíjím onu nevzdělatelnou, nepřispůsobivou a vůbec celkově ničemnou parazitující menšinu – protože bych mohl být politicky korektně nařčen z kdovíčeho…
Stydím se že jsem příslušníkem národa, jenž dovede sám na sobě páchat takové pomalé harakiri. Stydím se že národ s bohatou historií, který jeden čas hrál i významnou roli v evropské historii upadl do takového srabu. Kde je naše národní hrdost ? Utopila se snad v pivě při sledování hokeje a podobných oblbováků davu ?
Nenávidím českou malost, která všem těm co dosáhli světového úspěchu hází jak byrokratické tak osobní klády pod nohy ! Nejsem tak naivní abych si myslel že posunutím politiky do prava by jsme se ocitli na růžovém obláčku blahobytu, ale byla by to cesta z oné dálnice do pekel, po které se řítíme společně s celou levicovou EU. Otevřeně přiznávám, že kdyby nebylo rodinné situace tak mizím … Otázkou však zůstává kam.
Toto je psáno jako výlev pocitů jenž mnou zmítají po volbách, po projevu zakyslého aparátčíka s diktátorskými sklony, jenž si dovolil stát se premiérem… Po projevu rozmazleného fracka kterému spadly hračky do kanálu…Té parodii na člověka, která v touze po moci ničí tento stát…
(Zatím nikdo nehlasoval)