Lukačovičovo libtardské méidum se rozhodlo nastavit nový standard. Vědecký redaktor Seznam zpráv se nám rozhodl sdělit, že „Čím rychleji jedete, o to méně času tím ušetříte. Pochopte paradox rychlé jízdy“.
V redakčním mailboxu, který jsme už drahným časem z bezpečnostních důvodů zmigrovali mimo infrastrukturu Seznamu a.s., to vyvolalo decentní smršť. Zda prý k tomu mohu něco napsat. Nu, co se k tomu dá napsat. Nová doba.
Za velkou částí nedorozumění stojí titulek článku. Zde se podařilo, zcela v duchu libtardí propagandy, vytvořit dokonalý clickbait. V článku nikde nestojí, že čím rychleji jedete, tím méně času ušetříte. Článek je postaven na žonglování s pojmy.
Dobrá zpráva je, že i přes úsilí liberální redakce všechny vztahy mezi dráhou, rychlostí a časem platí. Pokud tedy jedete z Prahy do Plzně po D5 průměrnou rychlostí 100 km/h, což je asi 100 km, dojedete přesně za jednu hodinu, protože t = s / v. Pokud pojedete průměrnou rychlostí 200 km/h, bude to za půl hodiny. Totálně jednoduché a všichni to chápou.
To, co se pan Kasík pokoušel sdělit, je tohle.
Pan Klobouk jezdí mezi Prahou a Plzní průměrnou rychlostí 50 km/h. Jednoho dne se pan Klobouk rozhodne zrychlit tak, že pojede průměrnou rychlostí 75 km/h, tedy o 50% a o 25 km/h rychleji. Pan Klobouk předtím jel dvě hodiny a nyní to pojede hodinu a dvacet minut, tedy přesně o 40 minut a 50% méně.
Pan Průjem jezdí z Prahy do Plzně průměrnou rychlostí 100 km/h a rozhodne se zrychlit o těch stejných průměrných 25 km/h, jako pan Klobouk, tedy na 125 km/h, a bude tam pouze o 12 minut a 25% dříve, než byl předtím zvyklý. Kdyby tam chtěl být o 50% dříve jako pan Klobouk, musel by zrychlit na průměrných 150 km/h.
To je ale překvapení. Stejná absolutní část z dvojnásobného základu je relativně poloviční. Jsou to poznatky na úrovni algebry pro základní školu. Abychom to přenesli do reality Fialostánu, když zdraží vejce o dvě koruny, je to celonárodní katastrofa, protože je to třetina jejich ceny. Když zdraží o dvě koruny argentinský rib eye steak, nikoho to nezaujme a nikdo nechce začít chovat na balkóně v paneláku hovězí tur, přestože jsou to stejné dvě koruny. To je skutečně vědecký „paradox“, hotové kouzlo, tak akorát dobré pro ty liberální retardy, pro které se píšou Seznam Zprávy.
Povím vám, že průměrná rychlost 100 km/h z pražských Stodůlek na okraj Plzně byla docela kosa. Pořád zpomalujete za kamiony, autobusy, karavany, polskými dodávkami, rumunskými dovozci aut a podobně, a každé toto zpomalení na 80 km/h stahuje ten průměr rychle dolů. Tím se dostáváme k dalšímu aspektu rychlé jízdy, totiž že svět nepracuje s průměrem. Co je za vámi, je prostě za vámi. Nemusíte akceptovat rychlost jízdy pana Klobouka nebo zelené vdovy v SUV vesele telefonující v levém pruhu, protože je předjedete a už vás neotravují.
Nyní klíčová mesič, kterou pan Kasík opomněl sdělit. Celý tenhle libtardí objev je pouze intelektuální onanie, stejně jako Schrödingerova kočka a všechny tyhle jejich píčoviny, které intoši vymýšlejí, protože mají moc času. Proč? Délka lidského života je daná absolutně jako čas mezi narozením a úmrtím, a to v jednotkách času, v letech, dnech a hodinách. Není dána jako násobek cest z Prahy do Plzně ani jako násobek něčeho, co se možná mohlo teoreticky stát a nestalo. Nemá proto cenu spekulovat, kolik času někdo „ušetřil“, protože čas nejde ušetřit, plyne pořád a pořád stejně. Veškeré poměrové ukazatele jsou k ničemu, počítá se pouze proběhlý čas, ten ze vzorečku t = s / v. Je tedy volbou pana Klobouka a pana Průjma, kolik minut svého života hodlají vynaložit na cestu z Prahy do Plzně, a je vedlejší, kolik to je procent z nějakého hypotetického základu.
Další nesmysly v článku již pouze heslovitě:
„Většina řidičů si o sobě myslí, že jsou nadprůměrní.“
Jak bych odpověděl na otázku, za jakého řidiče se považuji? Neodpověděl bych, protože je nesmyslná. Řízení vozidla je komplexní činnost zahrnující řadu zcela odlišných dovedností a schopností, které se různou měrou uplatňují za různých situací. Nejde proto tak snadno definovat, kdo je nadprůměrný řidič. Například Magda Geobbels byla určitě skvělá máma, protože porodila a vychovala šest dětí, proto byla také oficiálně vyhlášena říšskou matkou, ale bohužel je na konci všechny otrávila. V některých aspektech tedy byla hodně dobrá, třeba pokud jde o kvantitu, ale v jiných zase zoufale špatná. Zase tu máme ten motiv chronického chorobného intošství. Místo co by se autor zamyslel, jak problém rozklíčovat na menší srozumitelné části, což by mimochodem umožnilo každému řidiči identifikovat své slabé a silné stránky, operuje tady s nějakým neurčitým pojmem, na kterém se vystaví teorie. Mimochodem, tohle je taky velmi častá manipulace.
„Kinetická energie rozjetého vozidla stoupá nikoli lineárně, ale kvadraticky. A proto i brzdná dráha se zvyšuje s druhou mocninou rychlosti“.
První část věty je pravda. Druhá ne. Je to asi nejrozšířenější pověra. Předně je třeba rozlišovat dráhu na zastavení vozidla, která se počítá od momentu, kdy se v zorném poli řidiče objevil nějaký objekt, pro který se rozhodl zastavit, a brzdnou dráhu, která se počítá od okamžiku zahájení brzdění do zastavení. Brzdná dráha je součástí dráhy na zastavení. Brzdná dráha roste s rychlostí lineárně, nikoli exponenciálně. Tady si někdo řekne, jak je to možné, když kinetická energie roste exponenciálně, konkrétně s druhou mocninou rychlosti. Jak je to možné? To je tím, že ten mařič energie, který zajišťuje zpomalení, tedy brzdy, také funguje exponenciálně. Je to dané jejich principem, kdy je vždy jeden třecí element spojený s kolem (třeba kotouč nebo buben) a druhý s autem (třeba brzdové destička nebo čelist). Tím, jak se kotouč otáčí mezi těmito brzdnými elementy, mění energii na teplo. Slovy fyziky, probrzděná energie je rovna součinu momentu setrvačnosti tělesa krát úhlová rychlost na druhou, a právě ta mocnina nad úhlovou rychlostí se požere s tou druhou mocninou u rychlosti a proto je závislost brzdné dráhy na rychlosti lineární, podle vzorečků pro rovnoměrně zpomalený pohyb. Pokud ale uvažujeme nejen brzdnou dráhu, ale celkovou dráhu na zastavení, je třeba připočíst ještě dráhu ujetou vozidlem během reakční doby řidiče, dráhu projetou během reakce brzdového systému a polovinu dráhy projeté během náběhu brzdového účinku. Když tohle sečteme, vyjde nám něco lomená křivka. Pro vědeckou redakci Seznam Zpráv asi zapeklitý problém, ale jak sám pan Kasík napsal, fyzika je neúprosná a komu by se to nezdálo, tak Albert Bradáč a kolektiv, Soudní inženýrství, strana 376 a dále.
„Narážíme na další neintuitivní výpočet, konkrétně odpor vzduchu. Ten stoupá s druhou mocninou rychlosti vozidla, a na jeho překonání je tedy potřeba vynakládat stále více energie. V praxi to znamená, že většina aut má optimální rychlost někde mezi 80 a 100 km/h.“ (…) Větší auta mají optimum v nižších rychlostech, kvůli větší čelní ploše, kterou proudícímu vzduchu vystavují. Ale i závodní auta boj s odporem vzduchu prohrávají a spotřeba s rychlostí rapidně stoupá.“
Nevím, co je na tom neintuitivního. Každý kdo na střední škole nechrápal, snad ví, že odpor vzduchu = k . v2 . Z toho důvodu jsou auta (letadla, cyklisté…) se vzrůstající rychlostí hrubě neefektivní. Bordel v tom dělá ta druhá mocnina. Stejně tak je hrubě neekonomické auto se spalovacím motorem v malých rychlostech, třeba 30 km/h, kterou tak zbožňují stoupenci likvidace dopravy. To je zase dáno jeho pohonem, respektive průběhem točivého momentu, který je schopen spalovací motor produkovat. To má za následek, že někde mezi 80 a 120 km/h je něco jako provozní optimum, kde součet obou negativních efektů má minimum. Ten jeden klesne a druhý ještě tolik nenaroste. Ale jsem rád, že jsem si přečetl na něčem tak ulhaném jako Seznam Zprávy, že všechno to umělé snižování rychlosti je kontraproduktivní, pouze zatěžuje jeho nevědomé oběti.
Víte, co mi na to článku vadí nejvíc?
Ta hrozná intošská povýšenost, která z toho textu ukapává.
Já rozumím tomu, že bylo nutné vyrazit na zteč tehdejšímu mediálnímu shitstormu číslo 1, tedy „rychlé“ jízdě poslance Turka a pomocí pseudovědy vysvětlit liberálnímu čtenáři Seznam Zpráv, že Turek je totální idiot, což mi vzhledem k dlouholetému, trvalému a neměnnému zaměření Seznam Zpráv připadá jako probourávání se do otevřených dveří. Kdo vydržel až doposud tento otřesný narůžovělý mediální separát konzumovat, ten určitě volí Piráty nebo STAN a nějaký Turek ho nezajímá. Nicméně, pokud bylo účelem článku obvykle nepříliš chytré liberální čtenáře o něčem zajímavém poučit, stalo se tak způsobem, který je musel spíše urazit. Ale ono je to vlastně dobře.
18.05.2025 D-FENS
Související články:
(493x známkováno, průměr: 1,81 z 5)