Seriál Černobyl (HBO, 2019) - zpět na článek

Počet komentářů: 179

  1. Nevím, co na mně působilo více děsivě – jestli ponurá a napjatá atmosféra akce likvidátorů v seriálu, nebo dokument se skutečnýma likvidátorama. Ti se tam smějí jako děti a považují to za děsnou bžundu (prostě mladí vojáci na výletě). Jestli pak se smáli o pár let….
    https://www.youtube.com/watch?v=ti-WdTF2Qr8

  2. Radiační zátěž obyvatel ČR a Černobyl: tak tady se senzace nekoná. Vzhledem ke vzdálenosti (zamoření klesá se čtvercem vzdálenosti) od zdroje zněčištění (850 km) a směru větru (radioaktivní mrak putoval přes Švédsko a Polsko, čili skutečná travelling distance byla asi 3x vyšší (asi 2500 km), byla na většina úžemí ČR radiační zátěž v přímé souvislosti s Černobylskou havárií někde kolem 20 uSv, což je ekvivalent jednoho RTG paranasálních dutin. Byly oblasti, kde došlo k násobnému překročení – až 100 uSv (což už je snad nad přípustným maximem), zejména v některých oblastech Jeseníků, ale takové území bylo velmi malé. Dominantním izotopem, který kontaminoval naše území byl 127-Cs a 90-Sr. Hodnota přirozeného radiačního pozadí na území ČR je někde kolem 0,05-0,1 uSv/hod, v místech známých těžbou uranu je asi 0,2 uSv/hod.

    Takže Černobyl způsobil hodnoty ozáření odpovídající cca 200 hodinám přirozeného pozadí, daleko pod tolerovatelnými hranicemi.

    Ano, Černobyl byl průser, ale hlavně pro Ukrajinu a bezprostřední okolí. Hysterické výkřiky typu, že se „kompletně změnily incidence některých druhů rakoviny“ jsou relevantní pouze v určitém časovém údobí po havárii a pouze pro Bělorusko a Ukrajinu a pouze pro některé obyvatele (především děti a to jen díky zcela minimální incidenci některých dětských nádorů, například štítnice – ta díky izotopům 131-I skutečně rapidně vzrostla). Spekulace, že k tomu došlo v ČR, jsou kompletní bullshit idiotů, co chtějí být zajímaví. Incidence nádorů v ČR jsou dlouhodobě poměrně slušně prosledovány prostřednictvím Národního onkologického registru. Vliv na incidenci mají různé jiné okolnosti více než radioaktivní zamoření. Například u nádorů hlavy a krku došlo k zvýšení incidence karcinomů orofaryngu na 2,5-násobek zejména díky sexuální revoluci a objevu antikoncepční pilulky v 60. letech – postupně došlo nejen k daleko větší promiskuitě ale také k oblibě orálně-genitálních sexuálních praktik.

    Vzhledem k tomu, že od havárie uteklo již 30 let, je možné stochastické efekty zamoření jako vývoj nádorů mít již za řádně popsaný a ukončený.

    1. Nekdy pred dvema lety jsem ke kamaradovi myslivci prinesl Geigera a projel mu mrazak, protoze ten vul se ozral s kamarady z Bavor a ti mu rekli, ze cernou zacnou zrat az nekdy v roce 2030. Samozrejme, Geiger ani netukl, ale zajimave bylo, ze pomerne intenzivne reagoval na rezaky trofeje jelena, ulovene v roce ’92. Co ten jelen na Sumave sezral, tezko rict. Kazdopadne na nador prokazatelne nezemrel.

    2. Zamoření spadem opravdu klesá se čtvercem vzdálenosti? Dávalo by to smysl u přímé radiace, ale proč by se druhou mocninu vzdálenosti měly ohlížet nuklidy unášené vzduchem?

      1. Ze by to melo co delat s tim, ze se radionuklidy rozptyluji plosne, tj s druhou mocninou a druhak s tim, ze castice s nejkratsim polocasem rozpadu nijak daleko nedoleti?
        Samozrejme v praxi vznikne stopa po smeru vetru a proti smeru vetru se nerozsiri temer nic, ale to neni nic proti nicemu, kdyz se odpocita rychlost vetru, stale se bude jednat o rozptyl se ctvercem vzdalenosti.

        1. No mně právě přijde rychlost větru zásadní; tedy bych asi kalkuloval spíš s časem a snosem dle frakce unášených částic, případně pak i s různou jejich aktivitou (nikde není psáno, že nejmenší a nejlehčí jsou i nejméně aktivní, samozřejmě ohlédnu-li od prosté jejich hmoty).

          1. Spise jsem to myslel tak, ze v case probiha jednak disperse castic ve dvou smerech (osa x a y) a druhak vlivem rozpadu castic ubyva. S narustem casu tedy poroste obsah zamorene plochy a to s druhou mocninou maximalni vzdalenosti, kterou castice v case t mohou urazit (jelikoz predpokladam, ze castice se budou rozptylovat i pri „uplnem“ bezvetri). Pak bude zhruba platit, ze radiace bude vsemi smery od epicentra klesat s druhou mocninou vzdalenosti.

            Nicmene v praxi do toho zanasi vitr, srazky a dalsi faktory neskutecnou entropii a bordel a to jsem radeji chtel v uvaze vynechat, protoze tohle je docela nepredvidatelne. Schopnost castic nechat se unaset na velke vzdalenosti v tom hraje roli taky, stejne, jako v praxi nevystacime se dvema osami X,Y , ale musime vzit v potaz i z, cili distribuci zamoreni v ruznych vrstvach atmosfery, protoze, jak vime, atmosfera neni homogenni…

    3. Dodam, ze jsem pred casem cetl, ze se objevilo asi 4000 pripadu rakoviny stitne zlazy u deti navic (v porovnani s kontrolni skupinou), a zemrelo na ni sedm deti.
      Ten clanek taky upozornoval na skutecnost, ze urcita cast tech novych pripadu byla objevena jen proto, ze se delaly mnohem dukladnejsi vysetreni nez normalne. Tim padem se da ocekavat, ze se podarilo diky vcasne diagnoze nejake ty pripady rakoviny podchytit a vylecit.
      O prumerne radiacni zatezi diky Cernobylu v Cechach jsem se docetl hodnotu 5mSv za cely zivot. Predpokladam, ze tech 20uSv je mineno jen jako okamzita davka tesne po havarii, je to tak?

  3. Bavím se samozřejmě o ojedinělé situaci v době míru s předpokládanými dlouhodobými následky na civilním obyvatelstvu; velitel bigošů v poli s životností v řádu hodin asi může při kreslení izorad leccos zanedbat :)

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017