Seriál Černobyl (HBO, 2019) - zpět na článek

Počet komentářů: 179

  1. Bohuzel jsem zatim nevidel, nemam ted cas vubec na nic, ale budu muset doplnit…
    Jen bych podotkl jednu vec – podle toho, co jsem o tom cetl/slysel, tak nejde o dokument, ani o neco, jako je „vysetrovani leteckych katastrof“, kdy se autori snazi zrekonstruovat dej tak, jak se stal.
    Je to podle vseho klasicke „umelecke dilo“, pricemz je vyrazne „podle skutecnych udalosti“.
    Napriklad ta pani, o ktere je rec, je podle tvurcu „mnoho a mnoho postav v jedne“, protoze proste nebylo mozne nacpat tam tolik postav – tak vzali vlastnosti mnoha z nich a vytvorili fiktivni postavu.
    Nesmi se na to divat jako na „vernou rekonstrukci udalosti“, protoze to to ani nema byt.

    1. Kdo viděl nějaké dokumenty o Černobylu, tak ten seriál není až tak moc překvapení, ale je to pěkně natočené.

  2. Když jsme u toho přenosu radiace, grafit být radioaktivní téměř nemůže. K záchytu neutronů dochází tak hrozně málo, že to moc nestojí za řeč. Zajímavější už je zachycení štěpných produktů, ale toho taky není tak moc, palivový soubory byly v několika obalech mimo styk s grafitem a mimo vodíku a hélia toho kovovými obaly moc neproletí. Von byl hrozně dojebanej až následně tím, že došlo k rozptýlení paliva do okolí a kontaminaci grafitu tady tím spadem. Hasiči měli spíš problém asi s tím, že z reaktoru byla sopka a grafit rozžhavenej do ruda na styku se vzduchem celkem pěkně hořel, než že by svítil a prostřílel je radiací skrz naskrz.

    Jináč Djatlov měl podíl docela dost velkej, Akimov, kterej do toho jako jeden z mála opravdu viděl a byl si problémů reaktoru vědom (aspoň do jisté míry) by nám k tomu asi něco řekl víc, akorát že celkem brzo zemřel na akutní nemoc z ozáření, páč se s další obsluhou snažil následky akutně minimalizovat. Nicméně z dochovaných svědectví svoje námitky Djatlovovi i ostatním opakovaně říkal, akorát byl umlčen hrozbou vyhazovu, protože důležitej experiment a imperialisti pyčowoe.

    Jinak chlazení při všech podobnejch událostech je naprosto nutná věc, ať se stane cokoli, reaktor i po odstavení generuje krátkodobě řádově 10 MW, nějakou delší dobu (týdny) 1 MW tepla z rozpadů štěpných produktů, a to nelze nijak vypnout. Pokud přijde o chladicí vodu, tak dojde k tavbě (to se stalo ve Fukušimě). RBMK jsou na tom hůř proto, že jsou moderovaný grafitem a tak tam dokonce i reakce pokračuje za jistejch okolností dál, ale chlazení je v principu taky nutný.

    Co se týče toho tunelu pod reaktorem, nešlo tam primárně o tvorbu betonové desky, na kterej dosedne tavenina? Právě kvůli stále probíhající reakci taveniny se tato protavila až na dno elektrárny a pod něj a byla tuším obava, že se dostane až ke spodní vodě, která zmoderuje reakci a bude z toho vulkán zase znova.

    1. Já zas nesouhlasím s tím, že člověk – hasič, první na místě havárie schytal opravdu takové záření, kdy on sám začal zářit. Nešlo o oblečení, a umytí, ale v kostech a ve žlučníku se mu mohl usadit ten radioktivní jód nebo co to bylo za svinstvo Cesium? A mohl zářit a klidně tu babu ozářit. Na konci o tom mluví, že stejně porodila další dítě a v pohodě, žije, takže to záření nebylo silné a nebo ve skutečnosti nejvíc radiace dostalo děcko, protože její lidské tělo přijmuté látky použilo převážně pro stavbu těla toho dítěte.

      Behemotovi bych věřil, že grafit nepobere moc radioaktivity, problém je kolik radioaktivity bude vyzařovat když bude vystaven 10x větší radiaci, zaznělo tam že reaktor o max.výkonu 3,2MW dosáhl ve zlomcích vteřin 33MW a to už by mohlo do grafitu navrtat dost vlastního štěpného materiálu, který pak výbuch vyhodil ven. Pak zářily ty grafitové úlomky, ale né grafit, ale ten uran v něm zavrtanej, napálenej, natavenej.
      _________________________________________________
      S čím ale zásadně nesouhlasím, je názor Dfeense, že černobyl za nic nemůže. Kámo tady se hodně pleteš, a následně uvidíš jak bude naše generace umírat, vem si kolik je všude rakoviny, kolik dětí bylo zasaženo. Radiační mrak byl nad českoslovenckem celý květen, celej květen když jsem byl malý děcko jsem polykal Cesium a další sračky z černoblu a budeš mi tvrdit že se dožiju 82 let jako můj děda? Vzpamatuj se, už teď mám podlomené zdraví a to jsem nedosáhl ani pulky života dědy. Některým lidem tady vyoperují kus žaludku aby mu z něho vymodelovali novej jícen, a ty mi budeš tvrdit že se dožije 82let? Ale hovno, protože záhy dostal rakovinu plic. Já říkám, že všichni co jsme byli na světě když bouchl černobyl, budeme mohutně oslavovat, že se dožijeme padesáti let a ten kdo se dožije šedesáti bude výherce jackoptu. Jen vy dříve narození máte náskok, ale stejně budete mít zkrácenej život. Strašně miluju houbaře jak si pošušňávají na houbách… jen se nažerte těžkého kovu a radiaktivních prvků z černobylu. Dodnes mají kanci u nás v čr v sobě radioaktivní těžké kovy, to zkurvené cesium137. LOL, ale není třeba se ničeho bát, protože dfeens říkal, že to je absolutně bezpečné, jen 3,6rentgena, to nic není.

      1. T jseš fakt naprostý debil

        1. Já říkám, že všichni co jsme byli na světě když bouchl černobyl, budeme mohutně oslavovat, že se dožijeme padesáti let a ten kdo se dožije šedesáti bude výherce jackoptu.

          Aha. Tak jo. Takovejch výherců znám mraky a kandidátů davy.

      2. Moji rodiče zemřeli před několika lety, jeden v 88 a druhý v 89 letech. Mně je 65. Vyhráli jsme tvůj Jackpot?

        Nejhorší smrt je z vyděšení, skřítku :o)

    2. Chyby obsluhy tam byly, ale podle mě bylo hlavní to, že „tak to prostě za socialismu chodilo“.
      Prostě byl nějaký oficiálně správný postup jak to dělat a nějakým jiným se to dělalo ve skutečnosti, protože s tím oficiálním se člověk daleko nedostal.
      Vzhledem k tomu, že byli zvyklí denně něco porušovat aby to vůbec nějak fungovalo, nepřišlo jim to divné.

      Toť můj názor.

      1. To jo, a v podstatě nikdo opravdu nevěděl o kladným reakčním koeficientu reaktoru, téměř si to neuvědomovali, zase tak moc do jeho konstrukce neviděli (spekuluje se u Akimova, že to trochu tušil, proto trval na dodržení parametrů od soudruhů shora, co to taky tak nějak věděli, i když asi ne tak do hloubky). Pak taky vyplavalo na povrch spousta průserů už během stavby, co se tutlaly. No prostě klasickej sovětskej bordel.

        Jinak jako ne že by to byla pouze sovětská doména, můžeme jmenovat nevyhovující sváry v Dukovanech docela nedávno, falšování výkazů v Japonsku, Korei, a ve Státech bylo průserů taky dost (koncepcí reaktorů byla spousta a občas to bylo dost divoký). Není to takovej bordel jako v reálsocialismu, ale ne, že by se to nedělo vůbec. Lidi jsou lidi, proto proběhl ve všech elektrárnách na území Ruska zásadní upgrade řídicích a pasivních i aktivních bezpečnostních systémů, aby to člověk posrat nemohl. Tady se zas projevila modularita RBMK, kdy to jde v podstatě z valné části bezpečně rozebrat a přeskládat, na rozdíl od všech ostatních reaktorů s tlakovou nádobou.

        1. Pokud je mi známo, tak hlavní průser byl v tom, že nevěděli o faktu, že grafitové špičky bórových regulačních tyčí způsobí při zasouvání z úplného vytažení krátkodobý náhlý nárůst výkonu. Tohle nevěděl ani Djatlov, natož pak Akimov a Toptunov. Ovšem v seriálu je správně uvedeno, že s tímhle problémem se potýkali už předtím v Leningradě, kde z toho nebyl tak velkej průser. No a ututlalo se to.
          Proto také jedna z těch úprav spočívala v odstranění grafitových špiček regulačních tyčí a další zrychlila jejich zasouvání (v Černobylu se zasouvaly relativně pomalu).

          1. Vono toho bylo poněkud víc:
            – tyče byly relativně krátký a navíc vytlačovaly při zasouvání sloupec vody (lehká voda nejen moderuje, ale dost neutrony i pohlcuje; grafit proti tomu v podstatě jenom moderuje – takže účinek byl o to větší)
            – zasouvaly se extrémně pomalu, ve většině elektráren v nouzi dojde k odpojení a padají pak vlastní vahou (takže dopadnou tak za dvě sekundy, ne za 18)
            – při nadměrným varu v kanálech ubývá vody co by pohlcovala neutrony a reakce se zrychluje, protože grafit je stále moderuje
            – v reaktoru nebylo dost senzorů na stav vody a utajenej nadměrnej var v mnoha místech senzory nezachytily včas
            – zásahem obsluhy byl nízkej průtok čerpadel i nízká hladina vody v separátoru už tak, takže když šly tlustý do tenkejch, teklo jí tam hrozně málo (zejména po zavření okruhu do turbíny, což byl právě ten samotnej test)

            Byla tam opravdu dost velká kombinace selhání obsluhy s nedodržením předpisů a k tomu vlastnosti reaktoru, o kterých nevěděli. Vono je tutlání a tutlání – jo, obsluha o tom samotným incidentu v Leningradu nevěděla, ale jádro bylo upraveno (víc regulační tyčí, jejichž úbytek byl kompenzován obohacením paliva – původně bylo přírodní; víc senzorů) a byly upraveny předpisy i řídicí systém na minimum tyčí v reaktoru, aby jeho nestabilitu kompenzovaly. Ostatně i rozkaz z Moskvy byl spustit test na normálním výkonu (700-1000 MW), ne na naprostým minimu, konstruktéři reaktoru si byli jeho nestability vědomu. Že to obsluha na Djatlovův rozkaz všechno vypnula, nechala tam strašně málo tyčí a malej průtok vody (i nízkou hladinu) a výkon 200 MW bylo fatální rozhodnutí. Samozřejmě to, že to vůbec šlo lidsky vypnout, byla tak inherentní chyba systému, která byla následně vyřešena jejich úpravou, když se ukázalo, že poměrně zásadní chybou byl člověk.

            Ale jak řikám, i v tom Leningradu systém na abnormalitu reagoval správně a neustále jim reaktor zastavoval. Ostatně s ohledem na jeho modularitu byl problém opraven (a znovu adresován v 90. letech a kolem roku 2000, kdy se zjistila degradace grafitu a následně k jeho výměně). Tento konkrétní reaktor byl odstaven až před půl rokem, a to se tam testovalo i zvýšení výkonu.

            Ono jakýkoli spouštění reaktoru je vždycky problematickej proces a děje se velice pomalu, aby se někde něco neposralo. RBMK v tom byly horší, že měly pár hluchejch míst, kde to dělalo extrémní vylomeniny, ale při správným pomalým navyšování výkonu to ustávaly (a ustávají dodnes, kór po modifikacích). Ten bordel v reálsocialismu kdy nejdůležitější bylo okamžitě vyrábět, a že když to v Leningradu párkrát posrali, okamžitě se snažili reaktor zas vytočit na maximum (a podobně, resp. eště mnohem intenzivněji reagoval i Djatlov, když se mu reaktor úplně vypnul), je právě zase špatně, ale odpovídá tehdejší době.

            1. To je obecné pravidlo. S letadlem je nejsložitější odstartovat a pak přistát, člověka do anestézie uvést a pak ho z ní probudit, bolševický systém zavést a pak se z něj vyhrabat.

              Hlavní zločin bylo dělat ten test s nepřipravenou obsluhou uprostřed noci.

        2. „Jinak jako ne že by to byla pouze sovětská doména“

          To je sice pravda, na druhé straně v SSSR byl takový specifický přístup k radioaktivitě.

          A Černobyl byla havárie, ale u takového kombinátu Majak¹ si člověk říká, že to jde snad jen v Rusku.

          ____
          ¹ Kde „havárie“ spočívala v tom, že se jaderný provoz zbavoval jaderného odpadu de facto jeho vypouštěním do okolí.

          1. Majak sa dost podoba na americky Hanford site s tym rozdielom, ze to sovieti zle opajcovali a chyba im tam rieka velkosti a prietoku Columbie. Ani v Hanforde sa nevyhli kontroverziam a bezia tam nejake procesy s ludmi ktori sa snazia preukazat nejaky vplyv na ich zdravie a establisment to tiez neriesi nejak s radostou. Ale Majak je skutocna katastrofa, to bez debaty.

            1. Podle rychlé rešerše se podobají v tom, že se vypouštěla chladicí voda do řeky a nějaká radiace se dostávala do ovzduší.

              Ale ohledně zmíněného nakládání s jaderným odpadem mi Hanford přišel dost v pohodě ve srovnání s Majakem (kde se jaderný odpad házel do jezera a následně zamořil široké okolí).

              Plus jako třešnička na dortu samozřejmě havárie v roce 1957, až do Černobylu nejhorší jaderná havárie vůbec, u které SSSR vehementně popíral, že k ní vůbec došlo.

              1. Nespochybnitelne je Majak otrasnym prikladom ako sa to nema robit, Hanford je v spore s nejakymi ludmi zijucimi po rieke nizsie a nejako sa im to nechce velmi riesit, je to na sudoch, niet sa co cudovat taky precedens moze byt pekelne drahy pre vladu. Mate to podobne ako Francuzsko, ktoreho oficialna doktrina k Cernobylskej tragedii znie, k nam sa radiacia a spad nedostali. Francuzi si vtedy nemohli dovolit spochybnovat jadrovu energetiku tak zvolili cestu strcenia hlavy verejnosti do piesku.

                Ten Hanford je urcite lepsi, ked si to pozriete podrobnejsie zistite, ze sa tam tiez niektore veci odkladali na neskor a teraz maju co robit aby to upratali, inak je to pekna ukazka toho kolko to asi stoji a trva, oficialny termin definitivneho ukoncenia prac je tusim 2040 s tym, ze malicka cast uzemia zostane nepristupna, tam bude ulozene a skoncentrovane to najhorsie. A tiez clanky okolo Hanfordu ukazuju aj pouzite technologie, v tom vidim najvacsi rozdiel oproti tomu sovietskemu pristupu, dostupnost informacii pre verejnost. Tiez je pravda ze Rusi na to realne nemaju peniaze aby sa to pokusili upratat a este dlho mat nebudu.

                Neobhajujem sovietov iba uvadzam, ze takych vselijakych pomnickov slendrianu a honby za peniazmi, uspechom ci karierou je po svete viac ako dost…

                1. „v tom vidim najvacsi rozdiel oproti tomu sovietskemu pristupu, dostupnost informacii pre verejnost.“

                  Ano, to bylo další specifikum SSSR: Paranoidní utajování kdečeho, od zásadních informací po úplné kraviny.
                  (Třeba jsem četl, že v SSSR byly utajované dokonce i přesné mapy a např. na oficiálně prodávané mapě Moskvy odpovídal realitě v podstatě jen obrys města.)

                  1. Nicméně to nevypadá, že by se to utajování nějak zásadně osvědčilo.
                    Spíš to vedlo k tomu, že se oficiálním zdrojům nevěřilo a někdy měli v USA k dispozici přesnější informace o SSSR než měli sami Sověti.

                  2. Joker:
                    „…v SSSR byly utajované dokonce i přesné mapy …“
                    – – – –
                    V ČSSR taky. Přesná mapa se pomuchlala a posléze znovu nafotila. Pak se mohla vydat jako turistická mapa 1:100000 nebo automapa 1:200000
                    Důvod jasný – aby se podle nich nedalo střílet…

                    1. Přitom v době, kdy jim nad hlavama lítaly U-2, co je zajímalo, to si vyfotily, a oni je eště neměli čím sestřelit, to tutlání nemělo vůbec žádnej význam.

                    2. Vyfotit z U-2 si mohli leccos, ovšem kompletní mapa je jiná věc. Ta přišla až s použitím družic (i na to reagovala ČSLA, beton panelových cest se barvil nahnědo a zeleno, svařovaly se z trubek konstrukce tvaru koule coby falešné keře atd.).

                    3. No a dyž ty fotky správně poskládali, tak jim tím vznikla fotomapa, ne?

                    4. Na satelitní státy východního bloku v Evropě by asi stačilo cca 15 – 20 letů, na celý SSSR ovšem stovky. Vysoké riziko ztráty. Družice a nové možnosti záznamu to řešily snadno.

                      Odhaduju, že muchlání map skončilo až s pádem starého režimu. Sehnat vojenskou mapu se civilistovi těžko povedlo. I použité mapy Doupovska musel každý po cvičení odevzdat – ty pak byly hlídané na každém kroku, dokud z nich nebyl udělán šmelc ve stoupě.

                    5. Tady nejde o zadny strileni, rizeni palby delostrelci zvladnou vlastnimi prostredky a mapy k tomu moc nepotrebujou. O leteckých navodcich ani nemluve. Ale presne mapy potřebuješ k planovani bojovych operaci a k vytyceni pochodovych tras. Potrebujes znat nosnost mostu, sirku a konstrukci komunikaci a kde jaky komunikace jsou a jestli tam neni nejaka cesta kterou ti nepřítel vpadne do boku a jestli tam ta komunikace vyznačena na mape opravdu v realu je. Nebo dopadnes jak Nemci v SSSR kdyz zjistili, ze to co je na rusky mape vyznaceny jako dalnice je ve skutecnosti rozblacena nezpevnena uvozova cesta.

        3. Behemote nekecej zase, o kladném reakčním koeficientu reaktoru věděli a proto bylo v příručce přísně zakázáno provozovat reaktor v nestabilním režimu: tam bylo výslovně nařízené okamžité nouzové vypnutí a normálně to vynucovala automatika, kterou ale oni odpojili aby mohli projet test.

          Zapomeň na Wikipedii a přečti si raději „Reality jaderné energetiky“, B. Švejda, 1988.

          1. Podle dostupných údajů a svědectví to bylo spíš ve stavu že někteří něco tušili, ale hlavně to bylo napsáno v předpisech. Djatlov byl ovšem největší mistr na směně a měl větší pravdu, než předpisy, takže to dopadlo jak dopadlo.

            1. A hlavne mel Djatlov odpovidajici praxi :). Pred jeho angazma v Cernobylu pracoval na jaderne ponorce, kde doslo taky k uniku radioaktivity :)

              1. Nemali oni na tej ponorke malu nehodu s nakladanou jadrovou hlavicou? Sa mi cosi mari zo skolenia, ten Datlov bol neuveritelny, prezil dve velke katastrofy spojene s radioaktivitou.

                1. Ee, von tam montoval reaktory a nehoda byla s reaktorem. Průser nezpůsobil primárně on, ale jako obvykle, měl na tom podíl :)

    3. Strýcu, nevím jak u vás na vesnici, ale u nás v Prahóóó se ostřelováním částicema s vysokou energií zvedá energetická hladina uhlíku z C12/6 na C14/6 a uhlík se stává radionuklidem. Takže ten grafit byl kurevsky radioaktivní. Ale pokud tomu nevěříte, tak si doneste kus grafitu z Černobylu domů do postele.
      C14/6 je volně dostupný v prostředí, vzniká ionizujícím zářením na C12/6 vysoko v atmosféře a půlčas rozpadu je cca 6000 let.

      1. K tomu záchytu dochází poměrně málo. Ostatně pokud by k němu docházelo hodně, tak ta grafitová vrstva zdegraduje za pár let (ne za 30-40 jako u dosud běžících reaktorů) a přestane jako moderátor fungovat, nic takovýho se neděje.

        Tu aktivitu, kterou to mělo, to mělo v prvé řadě proto, že došlo k totálnímu zničení palivových souborů a smíchání s extrémně aktivním materiálem. Poločas 6000 let je fakt hodně daleko od „kurevsky radioaktivní“. Hmotnější izotopy i diskutovaný 14C se všechny rozpadají beta-mínus rozpadem, tzn. byl by z nich dusík či tak něco a moderátoru by ubývalo. Nic takovýho se neděje, jediná pozorovatelná věc bylo narušování struktury změnama objemu po ostřelování neutronama, což byl objeveno až později.

        1. Je tomu tak, jak pisi. Dekompozice grafitu, kterou zminujete, je jev znamy jako Wigneruv efekt:
          Dimensional change (shrinkage and neutron-induced swelling)
          Change in elastic modulus (measured by impulse excitation technique)
          Change in coefficient of thermal expansion
          Change in thermal conductivity
          Change in electrical resistivity
          Irradiation induced creep

          Jiz Nemci pred valkou proto grafit odmitli a experimentovali s tezkou vodou. Podle Heisenberga totiz grafit vykazuje vyssi nachylnost k prijeti volnych neutronu.

          1. Není. Němci grafit odmítli, protože nevěděli, že i nejčistší přírodní grafit má v sobě pořád hrozně moc nečistot, co neutrony pohlcují. Paradoxně i hodně bóru, obvykle se vyskytuje při procesu jeho zpracování.

            Purifikovanej grafit má vlastnosti podstatně lepší, než lehká voda, která pohlcuje neutrony podstatně víc. Ovšem je nutno si to uvědomovat, proto dneska všechny varný i tlakovodní reaktory používají lehkou vodu, protože tam snáz dochází k pasivnímu zabezpečení přes negatvní reakční koeficient. Wignerův efekt je úplně jinej jev, než pohlcování neutronů, jedná se o objemovou změnu struktury vlivem proudu neutronů, ne jeho záchytem.

            Příležitostně si to pročtu, ale pokud vycházíte z toho, že se tam mluví i radioaktivním odpadu a grafitu v jedné větě a proto má být grafit nějakej strašnej zářič, tak vezte, že všechno, co je součástí reaktoru a primárního okruhu, je jadernej odpad a podle toho se s ním zachází. Jadernej odpad je ovšem i hadr, kterým se vytírá kolem reaktoru a ochranný pomůcky a oděvy, co u toho lidi nosí.

        2. Tyto studie se tykaji vylucne radioaktivniho grafitu, nikoliv grafitu smichaneho s napr. palivem:

          IAEA TECDOC-1154 Irradiation damage in graphite due to fast neutrons in fission and fusion systems. IAEA, Vienna (2000).
          IAEA TECDOC-1647. Progress in Radioactive Graphite Waste Management. IAEA,Vienna (2010).
          IAEA TECDOC -1790. Processing of irradiated graphite to meet acceptance criteria for waste disposal. IAEA, Vienna (2016).
          M.I. Ojovan, A.J. Wickham. Studying treatment of irradiated graphite. Nuclear Engineering International, 16-18, February 2016.

          1. Našel sem si třeba studii vo grafitu v Ignalině. Jaksi největší prdel je, že jich vychází u obou metod nezjistitelnost, resp. řádově jiný hodnoty, zrovna u prvků, který jsou buď příměsí v reaktorovým grafitu, který jsou značně aktivovatelný, nebo naopak jsou to produkty štěpení/ozařování neutronama. Takže vypovídací hodnota byla taková jako plusmínus autobus.

            Každopádně hrubým výpočtem mi vycházela aktivita jednoho kila reaktorovýho grafitu po desítkách let provozu jako jednoho gramu paliva z tyče. Kterýho tam pršely tuny ze sopky po odhození tisícitunovýho horního biologickýho štítu.

            A stále to nijak neprokazuje radioaktivitu grafitu, celá studia byla o radioaktivitě materiálu způsobená PŘÍMĚSEMA. Co máte dál?

  3. Muzete byt radi, ze tam nefiguruji take cernosky, cernosi, gayove a lesby a vsecky dalsi mozne kombinace ras a minorit nabozenstvi a uchylnosti, jak je v Hollywoodu poslednich 10 let zvykem. Tohle samo o sobe je velke plus. Kazdopadne znam tisice mnohem lepsich serialu a filmu, takze neni nejmensi duvod divat se zrovna na toto.

    1. My víme, ó všeznalý, že víš všechno, ale byl bys aspoň o trochu menší čurák, kdyby sis vytáhl hlavu z prdele a o něco se podělil. Ale pravděpodobně se ukáže, jako obvykle, že víš piču, tak radši nenapíšeš nic, co :D

    2. zrg to točila HBO a né Hollywood.
      A jaké znáš lepší seriály? Oggy a škodící?

      1. to bude spíš směs X Files , Walking Dead, Z Nation, i když ty seriály mám vlastně rád, normální divák chápe, že je to jen zábava a zombies, mutanti a ufoni neexistujou

        1. Pak ještě Revolution a Falling skies.

    3. Pokud vezmu kategorii „drama“ (jelikoz HBO serial opravdu NENI dokument), tak namatkou film „The Age of Pioneers“ o Leonovi a prvnim vystupu kosmonauta do otevreneho vesmiru.
      Jelikoz to tocili samotni Rusove, byli zaprve u zdroje a zadruhe nemeli zapotrebi zaplavit to hollywoodskym curactvim a lacinym pozlatkem odshora az dolu (rozumej, aby to bylo „pritazlive“ a „stravitelne“ i pro vypatlane masy vypatlanych US konzumentu).
      A koneckoncu I US analog Apollo 13 je velice slusne udelane drama. I kdyz tam uz je tech vycpavek a vymyslenosti nasobne vice.
      Ale porad je to rok 1995, tudiz zapletka neni ciste o tom, ze flight engineer je cernoch a gay a transvestite all in one a pulku filmu se pak resi smysleny pribeh jeho smyslene gender/race/sexual diskriminace.

      1. Jasně brouku, v Černobylu byli soudruzi taky u zdroje, proto je potřeba to přetočit podle pravdy – mohla za to CIA.

        https://www.lidovky.cz/kultura/vybuch-cernobylu-zpusobila-americka-sabotaz-rusko-udajne-chysta-vlastni-verzi-popularniho-serialu.A190606_154600_ln_kultura_jto

        1. Zde bych zdůraznil slova ÚDAJNĚ CHYSTÁ … Dokud to nebude na stole, tak by to bylo dobré nežřešit.

  4. Irácká jaderná elektrárna byla bombardována. SSSR potřebovala zjistit chování svého reaktoru při americkém bombardování. Zde. https://youtu.be/skmTH11cteI?t=311 USA musela o testu vědět, protože po výbuchu si to celé fotila z družice. Vlastně Černobyl bouchl jen proto, že Moskva byla válečným štváčem tlačena a nemohla si dovolit být nepřipravena. To je v seriálu dost upotlačeno. Nebyla to civilní bezpečnostní zkouška. Byla to příprava na válku. Kdo si to pamatují, musí vědět, že se pořád cvičilo pro případ, že začne třetí světová. To, že nás imperialisté rozežerou zevnitř a nikdo nečekal.

    1. Mno…hlavně slušná elektrárna má pro překlenutí náběhu dieselů ještě záložní baterie…

      1. najednou jsou baterie dobrý ?

        1. A co kompresorek, ten by nepomoh?

        2. Jo, normálně se používají všude, kdy je to vhodné. U aut třeba ne. :-D

      2. Nedovedu si vůbec představit začátkem 80.let „baterie“ a příslušné měniče pro okamžitý výkon v jednotkách několika MW.

        1. Setrvačník to umí. Udržet to v rovnoměrných otáčkách skoro nic nestojí a při výpadku to dává zpátky. Ale netuším jestli je to tak stará technologie, aby to bylo už za socíku (principielně je to staré jako elektřina sama).

          1. No, vo tom byl jaksi ten test, nechat doběhnout turbínu :D

            Nicméně, akumulátory normálně byly, ostatně k velkýmu rušení obřích akumulátoroven plnejch edisonek docházelo až v 90. letech. Měniče nejsou zase tak moc třeba, stačí to příslušně sériovoparalelně pospojovat, ale nech, byly přece tyrystorový střídače, to se dalo zvětšovat téměř neomezeně, pár kilovolt není žádná míra, dyť na 100 kW to jezdilo desítky let jenom v našich tramvajích.

    2. :-D
      Ve skutečnosti to byl úspěšný test geniálního obranného systému, který měl zamořením území zabránit protivníkovi v postupu do nitra SSSR.

      1. Ale je fakt, že i jako simulace, co by ten reaktor udělal v případě bombardování, by to asi mohlo sloužit.

        1. V případě bombardování by za plného výkonu zmáčkli stopku, zajely by tyče a reaktor se zastavil. Dostat ho do tohodle stavu dalo setsakra dost práce a kombinace techniky s lidskou blbostí.

          1. Jenže pokud by bombardováním byla zároveň vyřazena čerpadla nebo jejich napájení, palivo (resp. láva směsi grafit, palivo, atd.) by se protavila spodkem reaktoru.

            1. Vzhledem k tomu, že rusáci jsou dokonale paranoidní, tipnul bych si, že válka bylo něco na co se cvičilo častěji než na nehodu. Než se objeví bombardér ve vnitrozemí, je dost času (minut) na přípravy. A pokud na radaru zaznamenají balistické rakety od amíků, pak už to je stejně jedno.

              1. Tak určitě.

                Záchytnej systém pro taveninu jádra (říká se tomu corium) mají standardně až nejmodernější elektrárny s reaktory VVER-TOI ve výstavbě. Na objednávku (první kde to vůbec bylo nasazeno) jsou VVER-1000/428 v Tianwan 1 a 2, a 428M (3, 4). Před tím to měly jen některý varný západní, resp. japonský reaktory, jinak hovno hovno slavný soude. Pod černobylským reaktorem to stavěli až nouzově poté, co se jim začalo jádro propalovat podlahou.

                Čínský domácí ACPR-1000 v jednotkách Tianwan 5 a 6 ve výstavbě (Yangjiang 5 už běží od loňska a šestka se spustí letos) už to mají standardně, to jenom k tomu, jak se Čína dere i Rusku na záda a jak my jsme tady úplně v piči co se konstrukce reaktorů týče. Pche, voni si na to udělali i vlastní digitální řídicí systém, to furt ani rusáci nejsou schopni dotáhnout a jsou závislí na Arevě a Siemensu. Zatímco my se plácáme v kunďárnách s pošahanejma Grétkama, tak se pomalu stáváme historií ty we.

                1. tak my jsme tady úplně v piči co se konstrukce reaktorů týče.
                  Osobně považuji core catcher EPR za lepší konstrukci než u VVER. Samozřejmě nejlepší přístup je snaha udržet taveninu v reaktorové nádobě, což je přístup AP 1000.

                  1. Konstrukce může bejt úplně dokonalá, ale Areva je v podstatě v bankrotu, Siemens zdrhá co může, dodnes nestojí v Evropě ani jeden funkční reaktor a bůhví, esli někdy postaví ty v UK. Myslím že desítky elektřinu vyrábějících VVER (rozestavěných starších i novějších projektů je desítka a desítka se plánuje nebo už brzo začne stavět) budou lepší než možná nějaká pětice EPR a to můžou mít tlakovou nádobu i core catcher klidně pozlacený :)

                    Už jsem to tu onehdá někde psal – todle sou fakta, za dobu, než Areva uvede do chodu v Evropě dva reaktory a v Číně s velkou slávou spustili dva, tak VVER se postaví (od kopnutí do země k připojení do sítě) asi osm. Nějakých pět už jede nebo probíhá aspoň zavážka paliva, tři budou spuštěny nejpozději před spuštěním Flamanville a Olkiluota. Evoluční přístup, počty najetých tisíců reaktor-roků a zkušenosti výrobců a dodavatelů VVER dávají Atomstrojexportu náskok tak, že už to přestává bejt jiná liga, todle už je jinej sport. A Čína to zvládá eště rychleji (nabrali zkušenosti od všech, co jim to v zemi postavili, a teď už bouchají svoje vlastní jak Baťa cvičky).

                    Jako můžete si vrnět dokonalostí EPR jak chcete, ale v praxi je to průser a esli se sebou nezačneme něco dělat hned teď, tak příště si budeme moct svítit svíčkou, protože už nebudeme mít ani prachy na to, aby nám sem číňani nebo rusáci dojeli postavit elektrárnu. Příště budem jak Bangladéš, Ruská federace nám bude muset dát úvěr, abychom si od nich mohli koupit elektrárnu :D

                    1. No jak myslíte, ale takto jste spíše za (neberte to prosím jako urážku) „užitečeného idiota“.

                      Zase se toho tak nebojte, ona je elektrovozidla donutí stavět…

                    2. Pouze konstatuju fakta. V Reichu bylo pár zajímavých prototypů, to samý ve Francii, byť se jim s tím nedařilo a byl to jeden problém za druhým.

                      Jenže teď je doktrína že jádro je fujfuj, tím pádem výzkum skoro neprobíhá, protože to není z čeho zaplatit a i kdyby, není to kde postavit a komu prodat. Tím tady zcela ujíždí vlak. Přestávají být i lidi, protože když není co dělat, že…

                      Rusko (i Čína) ale nesedí na prdeli. Dál probíhá vývoj jak námořních, tak elektrárenských tlakovodních reaktorů (který i staví, ve výstavbě je nová flotila ledoborců a Akademik Lomonosov se pomalu vydává na cestu do Peveku) a hlavně BN-600 i BN-800 mají oba skvělý výsledky se spolehlivostí a BN-1200 se pak už má stavět jako standardní komerční reaktor. Kde je zbytek světa s rychlejma reaktorama?

                    3. Berte to tak, že Rusové musí nahradit technologii RBMK, která už měla být dávno v muzeu. Čína je v v části cyklu, kde byla EU někde v 60. až 80. letech.

                    4. Nahrazují toho podstatně víc, i starší Novovoroněžské VVER a hlavně se chtějí posunout k většímu podílu jádra, byť jim do toho stále hážou vidle provozovatelé elektráren na uhlí a plyn :D Nicméně rozumné země chtějí taky levný stabilní zdroje na desítky let, takže v Asii i na severu se nový bloky staví. Pokud mluvíme o nahrazování, měla by se sebou hnout Francie a UK, jenže ti si na hlavu hodili EPR, takže, ehm, no, upřímnou soustrast :D

                      Čína má obrovskou poptávku po energiích co setrvale ohromným způsobem roste a navíc větší část spotřeby je na pobřeží, ale uhelný doly jsou jeden až dva tisíce kilometrů daleko, stejně tak pouště a hory pro montáž slunečníků a větrníků. Jaderný elektrárny jsou zcela optimálním zdrojem, navíc neprodukují emise. Jen do roku 2050 je tam stále hlad po větších desítkách bloků a do roku 2100 po několika stovkách. To je fakt někde jinde než nějaká Evropa (nevim co má uhnije společnýho s 60.-80. lety).

                    5. Pokud mluvíme o nahrazování, měla by se sebou hnout Francie a UK, jenže ti si na hlavu hodili EPR, takže, ehm, no, upřímnou soustrast :D
                      (nevim co má uhnije společnýho s 60.-80. lety
                      Je vidět, že neznáte historii evropského jaderného programu. Proto máte stanoviska, která prezentujete.

                    6. Mám zevrubnou představu, nicméně tím to je – historií. Teď je to politicky zastavený tak dlouho, že něco s tím udělat je den ode dne náročnější a brzo se může stát, že překročíme bod návratu.

              2. Eště abych to dovysvětlil, štěpný produkty produkují řádově 1 MW eště týdny po úplným odstavení. To musíš furt aktivně chladit, jinak máš průser. Myslim že za tu dobu by do té elektrárny došli pěšáci a čerpadla zničili ručně, takže jaksi bombardér…

    3. A ze si dali s tim testem nacas. Ossirak to schytal uz v roce 1982.

      1. Ten test měli provést už před uvedením bloku do provozu. Jenže se to nepovedlo a aby dostali prémie za uvedení reaktoru do provozu do konce roku 1983, tak ho spustili i bez úspěšně provedené zkoušky překlenutí doby náběhu dieselgenerátorů pomocí doběhu turbíny.
        Pak se to (už za provozu reaktoru) zkoušelo ještě třikrát, nikdy se to nepovedlo a při poslední zkoušce to skončilo výbuchem a rozerváním reaktoru.

    4. Ach ti zlí vrazi z Wall streetu. Je od nich podlé, že by za války nejspíš bombardovali místa, kde vznikalo mírové sovětské plutonium.

      1. Ona je otázka jestli by to vůbec bombardovali. V jaderný válce je to celkem zbytečný a v konvenční by vybombardování jaderný elektrárny přineslo víc problému než užitku. Rozvodny, to jo, to je jiný kafe. Ale o jadernou havárii v místě bojiště nestojí asi nikdo.

        1. Při nefunkčnosti chlazení pomocí doběhu turbíny před najetím dieselgenerátorů na potřebný výkon (a tato funkčnost nebyla u 4. bloku černobylské elektrárny nikdy ověřena) mohlo dojít v případě poškození rozvodny k jinému druhu jaderné havárie. Byla by podobná té ve Fukušimě.

    5. Další debil.

    6. Dost možná to je to, místo čeho je nakonec ve čtvrtém díle spousta „vaty“ jako gumy jdou polem, gumy jdou vesnicí, gumy tupě civí, hromady šroutu, fouká vítr a tak…

  5. „Jenže radiace je nepřenosná, pokud na sobě zasažený člověk nemá kontaminované oblečení a byl umytý, nefunguje sám jako zářič.“

    To musim poznamenat ze neni pravda. Zalevani (byt nahatych) mrtvol vseho druhu do betonu skutecne neni zadny rozmar. To ze je u urcitych typu zareni nizkych intenzit aktivace tkani dost mala tady vedla k chybne uvaze. Zdravi Smrtihlav

    1. Hele to jsem si taky říkal, až to za 24000let vykopou mimozemšťani a budou si říkat co to bylo za vládce, kteří byli pochování takhle perfektně mumifikovaní v kamenu a perfektně udržení v téměř neporušeném stavu. (radiace zabije i ty červotoče kteří by se je snažili rozežrat).

      1. To, že se jim sloupala kůže a rozpadaly tkáně už za živa je s Vaším tvrzením o perfektním udržení v téměř neporušeném stavu neslučitelné.

    2. „pokud na sobě zasažený člověk nemá kontaminované oblečení a byl umytý, nefunguje sám jako zářič.“:
      Problem tohto tvrzeni spociva v tom, ze intenzivni radiace muze excitovat prvky, ktere lidske telo obsahuje.
      Pravda, objem techto latek nemusi byt nijak zavratne vysoky, nicmene vzhledem ke kratkemu polocasu rozpadu a vysoke energii zarice uplne postaci amalgam v plombach, nebo tezke kovy ulozene v kostech.
      Tudiz si dovolim tvrdit, ze to je presne naopak.
      Pokud se nekdo pohyboval v blizkosti reaktoru v dobe vybuchu a neni to zviratko tvorene deionizovanou vodou v hermetickem protichemickem oblecku, coz lidi myslim zrovna nejsou, tak jako sekundarni zaric bude fungovat velice zdatne. Dokonce natolik, aby byl nucene pohrben v olovene rakvi pod zelezobetonovym vikem na tisic let, jako jaderny odpad.

      1. tady ses upsal, pochybuji že kolem nich stavěli konstrukce z betonářské oceli, roxorů a kari sítí.

      2. Radši si nic nedovolovat a doučit se středoškolskou fyziku/chemii. Krásná ukázka. Děkuji.

      3. Uz jenom to mnozstvi radionuklidu kteri tam napr. ti hasici vdechli z nich udelalo zarice jako prase. A na chodici hromady radionuklidu je premenilo taktez (externi) ionizujici zareni. Ona prave radiace „prenosna“ realne je, a to i ta necasticova. Je to jen o tom, kdy uz to (dose rate) neni zanedbatelne.

        1. Nechci odhadovat, kolik toho vdechli a kolik toho vzniklo primo v jejich telech, ale zkusenost veli, ze pokud dojde k explozi reaktorove nadoby, obnazeni jadra, jeho castecneho rozptyleni do atmosfery plus protaveni zbytku podlahou a lidi na to koukaji z bezprostredni blizkosti, tak pouhy tok neutronu je natolik silny, ze veskere kovove predmety, ktere u sebe maji, jako hodinky, klice, zapalovace atd. se zmeni v solidne zarici radioizotopy, ne nepodobne tem, ktere pouzivaji doktori k ozarovani nadoru.
          Cimz si dovolim odkazat celou teorii o nefunkcnosti ozarenych lidi jako zaricu do kategorie sci-fi. Jako teoreticky by to bylo mozne, ale to by museli byt dotycni lide tvoreni pouze chemicky cistou deinoizovanou vodou, jak uz pisu vyse.
          V praxi je v lidskem tele kdejaky bordel, ktery se tokem neutronu a okolni radiace rad zmeni na jeste horsi a vysoce radioaktivni bordel.

  6. Já vždycky říkám, že příčinou havárie v Černobylu byl socialismus.
    Samozřejmě ty konkrétní příčiny jsou mnohokrát popsané, ale podstata je (jak je zmíněné i v článku), že za socialismu se prostě běžně podobným způsobem pracovalo.

    Jinak nějaké bližší informace k tomu, že podobné havárie jiných reaktorů RBMK se staly už předtím?
    O tom jsem se zatím snad nikde nedočetl a minimálně pokud jde o elektrárny jsem ani nenašel jiný reaktor RBMK, který by před Černobylem zničila havárie.

    A srovnávat Jaslovské Bohunice s Černobylem je trochu přehnané.
    Pokud vím, nešlo o zapomenutý sáček se silikagelem, ale o roztržený, kdy obsluha si toho sice všimla a kuličky vysála, ale ne všechny.
    Filmová verze by asi byla dost nudná, vzhledem k tomu, že havárie sice poškodila reaktor, ale jinak se nikomu nic nestalo ani neunikly radioaktivní látky do okolí.

    1. O tom jsem se zatím snad nikde nedočetl a minimálně pokud jde o elektrárny jsem ani nenašel jiný reaktor RBMK, který by před Černobylem zničila havárie.
      Zřejmě bylo myšleno toto – http://accidont.ru/ENG/LAES.html

      1. Zajímavý, většina zdrojů to shrnuje jenom tím, že došlo k porušení těsnosti palivovýho souboru a následné kontaminaci.

        Každopádně řídicí systém už tehdá sám opakovaně správně zasáhl, jak je popsáno, a konstruktéři to u dalších reaktorů částečně adresovali (že to pak v Černobylu všechno vypnuli a jeli si po svým je jiná). Byl to první reaktor tohoto typu v tédle velikosti, dalo se očekávat, že se na něm pořád budou učit.

        1. Byl to první reaktor tohoto typu v tédle velikosti, dalo se očekávat, že se na něm pořád budou učit.
          To už je na každém, jestli přístoupí na mentalitu Škody MB s jejím testováním na zákaznících….

          1. Koneční zákazníci byli dva – domácnosti/průmysl (elektřina) a sovětský raketový vojsko (plutonium).

            Každopádně to neuděláš jinak, než že po mnohaletým praktickým i simulačním hraní na malým reaktoru postavíš velkej, kerej je prvním prototypem komerčního a zkušenosti z něj se promítnou do konečné varianty co se pak staví ve velkým. Jak to dopadne když chceš z výkresů jet rovnou na ostro se podívej do Olkiluota, Flamanville či Taishanu (tam se zatím daří nejlíp, jednička už je na síti a dvojka před třema týdnama dosáhla první kritické reakce).

            Pro srovnání – v Rusku mezitím postavili a spustili (nebo stihnou spustit) čtyři reaktory VVER-1200 (dva dá se říct trochu konkurenční modely v Novovoroněži II a Leningradu II) a rozestavěno po světě je několik dalších (většinou se to táhne politicky a skrz různý další problémy). Než se tady zpytlíkují dva EPR.

            1. Každopádně to neuděláš jinak, než že po mnohaletým praktickým i simulačním hraní na malým reaktoru postavíš velkej, kerej je prvním prototypem komerčního a zkušenosti z něj se promítnou do konečné varianty co se pak staví ve velkým. Jak to dopadne když chceš z výkresů jet rovnou na ostro se podívej do Olkiluota, Flamanville či Taishanu (tam se zatím daří nejlíp, jednička už je na síti a dvojka před třema týdnama dosáhla první kritické reakce).
              Uděláte….mám informace, ke kterým z této oblasti dle mého názoru nemáte přístup..

              1. Tak esli to někdy příde, uvidíme, ale vsázet na to fakt nebudu, spíš obráceně :D

    2. Jj ty další nehody by mě taky zajímaly. Vono obecně to v Bohunicích bylo nudný a je dobrý vzít v potaz, že to byl vůbec první reaktor svýho druhu a první u nás. U většiny prvních reaktorů byly drobný havárie běžný (Fénix a Superfénix* by mohly vyprávět) a ten koncept měl potenciál pro vývoj, ale holt soudruzi usoudili, že tlakovodní reaktory co se celkem osvědčily (Novovoroněž) budou lepší cesta, a aspoň todle jim teda vyšlo :)

      Nicméně aspoň se sovětští soudruzi poučili a nabralo to tam trochu jinej směr. Na západě se všichni posrali, na východě mají v provozu 800MW rychlej reaktor s kapacitním faktorem 73,4 % a makají na reaktorech 4. generace, jedinej reálnej konkurent pro ně je dneska Čína.

      _______________
      *todle by zrovna stálo za dokument, kterak se psychicky labilní teroristický pako stalo vysokým politikem za zelený magory, co dneska rozhodují o budoucnosti Evropy, že? Připomenu pro ty, co to neznají, útok RPGčkama na rozestavěnej kontejnment v lednu 1982.

      1. Čo sa týka Jaslovských Bohuníc A1, tu je séria článkov, s osobnými skúsenosťami:
        https://ernestjezik.blog.sme.sk/c/471249/historia-atomky-a1-1-cast.html

        K tomu je polemika, že je tam kopec nezmyslov:
        https://nanias.blog.sme.sk/c/474741/atomove-hrady-a-zamky-pana-ernesta-jezika.html
        (tento druhý pán tam má veľa článkov aj o iných haváriách)

  7. Musim troska poopravit pasaz o prenose radiacie. Toto sa stalo aj v pripade havarie maleho reaktora prevadzkovaneho namornictvom USA, kde jedineho prezivajuceho clena obsluhy viezli sanitkou do bezpecia a zdravotna sestra sediaca pri nom vzadu bola velmi vazne zasiahnuta radiaciou z tela obete. Problem bol v tom, ze vsetky tri obete boli vystavene priamemu toku neutronov potom, co doslo k kratkodobemu otvoreniu reaktora pri havarii. Vsetky tri tela boli potom pochovane za mimoriadnych bezpecnostnych opatreni zaliate v betone.

    Upozornujem ze nie som jadrovy fyzik, mam iba nejake skolenia na cinnosti veduce k oziareniu tak prosim akceptujte zjednodusene vysvetlenie.

    Mimochodom, jednalo sa o havariu reaktora SL-1, odporucam pozriet velmi zaujimave, vratane moznej chyby navrhu.

    https://en.wikipedia.org/wiki/SL-1

    1. „katkodoemu otvoreniu“ .. spise slo o destrukci tlakove nadoby reakoru, obnazeni jadra a rozmetani paliva a stepnych produktu po operacni mistnosti, nicmene, narozdil od Cernobylu, nedoslo k uniku radiace do sirokeho dalekeho okoli.
      Jinak dobry odkaz.

      1. Konkretne v tomto pripade ta nadoba nadskocila a spadla spat na miesto. Jedna z tyci prispendlila nestastnika co s nou manipuloval v stropu budovy… Su o tom aj videa na trubke.

        1. Myslím že to nebyla tyč, hovoří se o „bolt“, takže nýt, resp. nějakej šroub? Odletělo to z víka reaktoru. No možná závitovej šteft, takže vlastně skoro tyč :o) Voni si pak o tom natočili dokument co promítali dalším lidem na školeních k tomu, jak věci příště neposrat.

          Jináč podobně výživná byla i ta jaderná událost v té fabrice na přepracování paliva v Japonsku, když tam nalili moc roztoku, došlo ke krátké reakci a dotyčný pracovníky rozstřílela dávka podobná té nad černobylským reaktorem. Ale že by sami nějak extrémně svítili, o tom se tam obvykle nepíše, a to jednoho mučili několik týdnů v agóniích ve špitále, místo aby mu dali injekci. To by mohlo být zajímavý o tom něco najít, páč pokud svítil, podle toho k tomu musel přistupovat personál nemocnice.

        2. https://www.youtube.com/watch?v=p0jDtndHNm8

          tady maji amici rekonstrukci.
          Pouceni zni / nechceme mit reactor ovladany jednou tyci, jejiz nadmerne vytazeni to cele posere …
          otazka je, proc technik ridici tyc z reaktoru vytahl, jestli chtel spachat epickou sebevrazdu, anebo se ta tyc proste jen zasekla a on za to skubl a tyc povolila a vyletela ven.
          a jeste k te rekonstrukci. Podle vseho vyletela hlavni tyc a jeste par dalsich, roztavilo se jadro, vypsoukla para+bordel a reaktorova nadoba prestala tesnit s vikem, nicmene cele viko se neutrhlo.
          Take se jadro neprotavilo nadobou dolu, tezko rict proc, zrejme tam bylo prilis malo stepneho materialu a uvolnilo se prilis malo energie… teda relativne :D

          A v ramci politicke korektnosti zatajili, ze jedna mrtvola se nasla pribodena na strope operacni mistnosti…

          1. Pravděpodobně se zasekla, prej se to dělo s nemalou četností a po úpravách eště víc, zřejmě to trochu přehnal s taháním.

  8. DF: Zajímavé, měl stejný (blbí) pocit ze čtvrtého a pátého dílu. Začala se tam objevovat „vata“, nedějové záběry, dlouhé vyplňováky a celkově to oproti prvním třem dílům ztratilo schopnost „kulerváče“. Jako by tam (zejména v té čtyřce) bylo ještě něco, co tam nakonec z nějakého důvodu není.

    1. Tak ono je logický, katastrofu už se podařilo víceméně zvládnout, akutní přímý nebezpečí už moc nehrozí, těžce zasažený z prvního dílu už to maj za sebou a spíš už se řeší dlouhodobé následky, takže z velký části žvanírna. Z toho moc kulerváč neuděláš.

      1. To je pátej díl. Čtvrtej díl je půl žvanírna (ok) a půl bezobsažná „vata“.

        1. tak se podívej znovu a pozorněji, protože sice to je žvanírna, ale právě tam ukazovali tu KGB jak byla posedlá udržet neohroženost SSSR.

  9. Dobrý den, D-Fensi.
    Sdílím Vaše nadšení seriálem, hltal jsem jej od začátku a probíral to s kolegy v práci. Dramatizace na úkor věrné rekonstrukce dle mně není na škodu, naopak. Co mi neskutečně vadilo, byla angličtina (trhá uši ve srovnání s perfektními kulisami „sovětské šedí“ skvělých reálií).
    1. Nicméně tento seriál není autorský. Kompletní script je zakoupená licence BBC, který tento dokument vysílal před 20 lety – kompletně vše (i úvodní scény s oběšením Legasova). HBO to akorát přetočilo lepší kamerou a jemně vyšperkovalo dramatizaci. Z tohoto úhlu pohledu tedy nic nového.
    Originální BBC dokument je online – https://www.youtube.com/watch?v=njTQaUCk4KY
    2. Kazety s výpovědí V. A. Legasova byly určeny pro jeho kolegy z Kurčatova institutu. Ty pak byly množeny a tajně poslouhány v rámci tohoto úzkého kruhu „jaderných disidentů“ v CCCP. Jsou dnes na netu, ovšem jejich originalita je neprůkazná, resp. to, jestli něbyly upravovány a sříhány. J ovšem zajímavé poslechnout si Legasovův hlas a jeho výklad situace – https://www.youtube.com/watch?v=ys13SHtFgT4&t=1512s

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017