Otec tehdy dělal doktora na šachtě, nikde ani muk, ale inženýři z ďury měli vlastní dozimetry a cosi naměřili a varovali známé, tatík nám sice sehnal jodové tablety, ale bylo už pozdě. Já byl na pískovišti celý den, prý mi bylo pěkně blbě a ve 20 letech mi odešla štítná žláza do prdele, už ji nemám. Výskyt tohoto onemocnění v mé generaci, co to schytala jako děti je dle doktorů z praxe násobný oproti normálu.
Ale jinak nic vážného. Např sovětské rakety zakopané v brdech + hlušina z uranu tam těženého svítily víc a rakovinu tam má skoro každý.
Líbí se mi ale, jak soudruzi postavili ty atomovky krásně podél hranic se západním světem v krásné řadě temelín-dukovany-bohunice, náhodička, přitom ve vnitrozemí východního bloku není jinak skoro nic :)
Ada
No já se to dozvěděl od rodičů a ti to slyšeli normálně v telce (samozřejmě až poté, co to pustili rusáci ven). Sice se mlžilo, že je všechno ok, ale ve zprávách to bylo pro připomenutí – https://www.youtube.com/watch?v=R6s7NQLfgPg
Postavit atomku není jako postavit makro a těch míst u nás zase tak moc na výběr není, co se týče podloží, dostatku vody, napojení na síť, vzdálenosti od hustě obydlených míst… Pokud by soudruzi uvažovali v rámci válečných plánů a měli na výběr, strategická věc jako je elektrárna by byla někde v Ostravě nebo Košicích.
V brdech byly zakopané sovětské rakety? K čemu by je zakopávali? Pokud tedy nemyslíte sklad Javor 51, kde byly hezky jeřábem uložené v betonovém podzemí.
Torm
Však jo – Blahutovice. Stačí oprášit plány.
Ada
Jelikož se s tím místem počítalo až naposled, tak bych tipnul, že důvodem k vhodnosti bude opět geologie, dostatek vody na chlazení, napojení na infrastrukturu. A nestavělo se to zatím nejspíš proto, že v Ostravě už pár elektráren (uhelných) mají.
Při strachu z Imperialistů by to jinak bylo jako první.
salenyvychodnar
v Kosiciach sa planovala, ale nebolo dost vody. (VSZ tiez potrebovala a pre obe prevadzky uz bolo malo)
Pospec
no jako v bunkru , tím jsem myslel zakopané
a to tady tehdy přece oficiálně „nikdy nebyly jaderné zbraně“
Ada
Tak o vojenském tajemství se asi nemluví nikdy a nikde. Dnes naopak víme, že tu byly, klíče od toho měli sověti a v případě armagedonu by to do pár hodin rozvezli našim a našroubovali na rakety. Že by z toho betonového sklepa něco svítilo jsem tedy neslyšel.
Sysop
A ted si vem, ze 24 let predtim jsme dostali vice, nez 3x vetsi davku radioaktivniho spadu taky. Takze nasi rodice si taky uzili, jen se o tom zadne senzacni filmy netoci.
Medcin
Omlouvám se, ale trocha grammarnazi.
Hlavní padouch se nejmenoval Djatlov (v originále by se to psalo asi Дъятлов), ale Ďatlov (v originále Дятлов, anglický přepis Djatlov).
Jenom proto, že angličtina neumí napsat ani vyslovit Ď neprzněte Ďatlovovi jméno.
anglický přepis je Dyatlov. Djatlov by se v angličtině četlo Džetlov. Nicméně z toho co si pamatuju ze školy bych řek, že český přepis Djatlov zas tak od věci neni, když už tam ruština má to ja. Akorát je na diskuzi, jestli je to výslovností blíž k Ďatlovovi nebo Djatlovovi.
Papi
Co jsem dohledal to я by mělo fungovat jako naše ě. Takže správná výslovnost je Ďatlov.
shane
я je Ja. to si ještě pamatuju. ě je obrácená trojka. http://www.rusko-info.cz/clanek/rusky-jazyk-a-azbuka.
Co jsem tak koukal, tak by se to jméno mělo vyslovovat asi jako Ďjátlov s více či méně znělým j a různou délkou a.
jizlivec
Tak ono se rozlišuje transkripce (měla by odpovídat výslovnosti) a transliterace (převod písmen azbuky do abecedy)…
Jsou na to příslušná pravidla a normy…
Problém je zpětný přepis slov (zvláště jmen) již přepsaných do latinky podle jiných (cizojazyčných) pravidel – srv. Khrouchtschew…
Místní hoplofilové pak možná mají vlastní zkušenost se zcela orižinelním EUnijním systémem záznamu výrobních čísel různých vintovek a jiných naganů…
Arnold J Rimmer
Kakoj ty čort!
A měkkej znak tam je/není k čemu?
PanPredseda
Jestliže ю (ju) funguje obdobně jako я (ja) a tedy přidává háček nad předchozí písmeno, pak se ředitel elektrárny jmenoval Břuchanov. ;-)
Sysop
…a co teprve takovy Haharin, ze? :-)
Pitrs
Tady bych rád podotkl, že stejný obsah má už existující dokument i vidění na utube. Seriál HBO nepřinesl naprosto nic nového… Spíše mi přijde jako kopie jednoho z mnoha dostupných dokumentů, který byl asi nejblíže pravdě.
Lyssor
Tak ona spousta těch věcí je dělaná podle očitých svědků. Z knihy Modlitba za Černobyl. Ať už svědectví ženy hasiče Ignatěnka, nebo ta scéna se štěňaty (a to se ještě HBO drželo zkrátka a nevypálilo v tomhle směru ty největší prdy, které tam svědci uváděli…)
Ko-za
Najednou Černobyl v televizi, na každým rohu článek o jaderných katastrofách. Vypadá to jako útok na pudy stáda, aby se řádně vyděsilo a lépe přijalo pokusy o zrušení jediného rozumného zdroje elektrické energie v budoucnu.
pest
No já bych to s tím „jediným rozumným zdrojem elektrické energie“ zase tak neprožíval. Viděl jste někdy uranový důl a je vám znám postup, jakým se z uranové rudy stává použitelné palivo? Zkusil jste se někdy zamyslet nad tím, jak a proč je jaderná energetika téměř na celém světě tvrdě dotována? Ano, částečně náklady zvyšují občas nesmyslné požadavky státních úřadů, jenže zrovna v téhle oblasti je těch smysluplných docela dost a jejich naplnění leze do peněz.
Netvrdím, že jaderná energetika je totální nesmysl – má některé velmi příjemné vlastnosti a některé nové konstrukce reaktorů jsou velmi zajímavé a slibné. Ale modlu bych z toho nedělal. V současné době by nejspíš dávalo daleko větší smysl vyrábět elektřinu např. v uhelné či plynové elektrárně a rozdíl v cenách investovat do výzkumu a vývoje novějších reaktorů. Stávající JE klidně ponechat, ony vydrží ještě docela dlouho a pro udržení technologických schopností poslouží. Ale stavět dnes se státními zárukami za úvěry a garancemi výkupních cen nové VVER mi přjde jako pitomost.
Cože?? Dotovaný to není, maximálně nějaký záruky, resp. úvěry, pže je to extrémně drahá stavba. Nicméně se s ohledem na životnost a objem levné produkce výrazně vyplatí – Dukovany už se zaplatily dvakrát, stihnou to určitě eště minimálně potřetí, Temelín už by měl být taky zhruba splacenej.
Nynější reaktory mají standardní životnost 60 let (počítá se s prodloužením tak na 80-100) a Rosatom už oznámil, že jejich nová slitina by měla standardně vydržet 120. Navíc vyvinuli proces na zakalování už desítky let používaných nádob, které je radiačně ztvrdí a umožní další prodloužení.
podotek
Co to je, „radiačně ztvrdí“?
Arnold J Rimmer
Strč ho tam, zabouchej a uvidíš.
Acada
Ja znam pojem Radiacni Zkrehnuti. Ale to je negativni pruvodni jev toho, kdyz je ocel vystavena radiaci. Pevnost je sice zvysena, ale na ukor vyssi krehkosti. To zvysuje pravdepodobnost krehkeho lomu. A ten nechceme, spatne se predpovida. O radiacnim vytvrzovani, ci ztvrzovani jako chtene procedure jsem zatim nic neslysel. To ovsem neznamena, ze to neexistuje. Prozatim vim jen o tzv Regeneracnim Zihani. Coz je proces opacny k vytvrzovani.
Radiační vytvrzování ocelí existuje, tady mám ale na mysli zodolnění té oceli vůči radiaci, hlavně proudu neutronů. Páč to je to, co zatím limituje životnosti reaktorových nádob – jednak mírně korozivní prostředí (kyselina boritá a velký teploty a tlaky), ale hlavně výraznej proud neutronů. A jelikož reaktor je jedna z pár věcí, co se nedají vyměnit, tak to limituje i životnost celé elektrárny, že.
Acada
Tak ted uz Vas chapu. Musite prominout, poslednich 20 let jsem mimo materialove vedy, takze poznatky mam z te doby + google.
Kazdoprdne neutrony jsou svine, s tim souhlasim. Mozna by mel nejaky zakon neutrony zakazat. Stejne je nikdo nepotrebuje. Naboj nenesou. Jsou jen tezky a zabiraji misto v jadre, ktere by mohli zaujmout ty krasne pozitivni protony.
pest
Jo, jasně. Všechny pozemky pro jaderné elektrárny v ČSSR byly vykoupeny na základě dobrovolné dohody a za plně tržní ceny. Sanaci po prasácké těžbě za pomoci kyseliny sírové platil ČEZ ze svého, elektrárny jsou normálně komerčně pojištěné a britská vláda ani náznakem negarantuje sakra vysoké výkupní ceny pro Hinkley Point C. Peníze v likvidačním fondu určitě budou stačit na sanaci elektráren a trvalé uskladnění odpadu -i když zatím existují jen nejasné představy o tom, jak to vlastně bude fungovat.
I samotné ty záruky by byly dost špatné, ale ve skutečnosti tam těch peněz teče mnohem víc. Ano, na kWh asi pořád méně než do solárních elektráren, ale zato dlouhodobě. A já ze svých daní nechá platit ani jedno. Stokrát raději půjčím sousedovi na nový traktor.
To chce vlhkej hadr na hlavu, a když to nepomůže, tak zvážit návštěvu odborníka.
pest
Ne, to chce umět číst a počítat (druhou schopnost je možno částečně nahradit kalkulačkou).
Jen náklady na sanaci po chemické těžbě uranu u Stráže se odhadují na ca 40 miliard korun (zdroj https://slon.diamo.cz/hpvt/2008/sanace/S08.pdf) což je téměř polovina přímých a přiznaných nákladů na stavbu Temelína. Zelení pošuci budou pravděpodobně operovat s částkou ještě vyšší.
Náklady na stavbu trvalého úložiště se odhadují (protože pořád není úplně jasné, jak by mělo vypadat) na ca 112 miliard (údaje z roku 2016, vč. cenové hladiny). Na tzv. jaderném účtu je ca 30 miliard, tj. nestačilo by to ani na sanaci Ralska. Ročně přibývá něco přes 1,5 miliardy. Kolik bude na účtu v roce 2050 nebo 2060, kdy by se mělo začít stavět to úložiště? To byste mohl zvládnout i bez kalkulačky.
Kdopak zaplatí těch 40 miliard? A kdopak zaplatí ten rozdíl u úložiště, až se v roce 2050 zjistí, že na jaderném účtu je dejme tomu 100 miliard, ale na úložiště bude v dobových cenách potřeba 200? (ten nárůst o necelých 100 % není nereálný s ohledem na inflaci a růst cen stavebních prací, mj. v důsledku stále se utužujících státních zásahů do oboru).
V zahraničí je to podobné, např. mnou uváděný Hinkley Point C má garantované výkupní ceny takové, ža za dobu trvání smlouvy bude rozdíl proti (odhadované) tržní ceně energie vyšší o 50 miliard liber. Ty ceny jsou vyšší než nedotované ceny energie ze solárů a větrníků. Jasně, je to spolehlivější zdroj atd. ale levná legrace to fakt není. Za těch 50 miliard už by s přehledem bylo i pár přečerpávaček či záložních plynových elektráren k těm větrníkům.
Já si stojím za tím vlhkým hadrem. Hele co takovej Orlík, to je taky těžký svinstvo, lidí se nikdo neptal, za pozemky jim nikdo nezaplatil a hned to postavil, fůj zbourat! Nebo národní muzeum, D1, půlka Mostu, hrůza fůj bů. Dyž ti to nedojde, řekni si o další nápovědu.
S trvalým úložištěm se furt straší, převážná většina nynějšího paliva se přepracuje a do úložiště ho pude vysokoaktivního tak do 10 %. Na jadernej účet se odvádí stále víc, takže z větší části to stačit bude a samozřejmě si pak ukladatelé budou za uložení taky platit. Dukovany dlouho neplatily, protože se to neřešilo, nový bloky co se tam postaví budou platit eště víc, pánčto se to tuším platí z jednotky energie a menší reaktory než VVER-600 (ale spíš VVER-TOI) tam stát nebudou.
Během provozu jaderné energetiky u nás, což snad bude ještě dlouho, nebude problém mít všechno v Castorech v areálu, takový další století až dvě. Nikam se to nehejbe, má to naložený 120 tun a samo o sobě to je odolný proti všemu, co se tomu může stát, takže cajk. Ňáký další hledání problémů tam, kde nejsou?
Plynový elektrárny jsou přece fůj, protože fosilní a uhličitý a závislost na Rusku a další bů bů, ne?
pest
Stát si můžete pro mě za mě třeba na hlavě… A taky byste si třeba mohl přečíst „Co je a co není vidět“.
Co se týče získávání pozemků pro Orlík, Most či D1, tak ano, to bylo stejné socanské svinstvo, jako získávání pozemků pro Temelín. Můžete si v Temelíně dostavět dva bloky a plácat se po rameni, jak to bylo levné, ale faktem je, že v nějaké míře i ty nové bloky bude dotovat nějaký chudák, kterého komouši vystěhovali v osmdesátých letech. Nebo můžete postavit novou elektrárnu a pak to buď pěkně po bolševicku vyvlastníte (zasponzorují vám to okradení) nebo to vykoupíte a pak to nebude moc levné (a započítejte ještě držhubné pro okolí elektrárny). Národní muzeum sem netahejte, to byl regulérní dar města tomu muzeálnímu spolku (předtím tam stovky let byly hradby).
Nikdo neříká, že se JE mají bourat. Nicméně je nefér argumentovat pro výstavbu nových daty, založenými na výstavbě v dobách socialismu s jeho dosti nestandardními majetkovými vztahy. To je asi jako velebit reálný socialismus za levné a dostupné bydlení na základě toho, že tatínek výhodně přišel ke konfiskátu po emigrantech. Jaderná energie prostě nijak extra laciná není.
Skladovat v Castorech to asi v zásadě jde – a dává to větší smysl, než se vrhnout teď na stavbu trvalého úložiště, utopit v něm šílené peníze a pak zjistit, že nevyhovuje a musí se to předělat. Převážná většina nynějšího paliva se přepracuje – doufejme. Vývoj nových reaktorů nejde zase tak moc rychle a jsou tam i další problémy.
Mně osobně plynové elektrárny nevadí a v principu mi nevadí ani moderní uhelné, pokud se uhlí získává opravdu tržně a ne vyvlastňováním. Na CO2 vám dlabu a zdrojů plynu je taky podstatně víc, než Rusko.
Aby bylo jasno: já nejsem proti budování nových JE z ideologických nebo technických důvodů. Technicky považuju obor zvládnutý natolik, že to pro mě představuje zanedbatelné riziko. Takže když někdo bude chtít, ať si jaderku postaví. Jen nemám rád tyhle Jasánky, kteří by světlé zítřky chtěli budovat za moje peníze. A je jedno, jestli ty zítřky mají podobu solárních a větrných farem, jaderných elektráren nebo úplně jiných pitomostí „které jsou drahé a tak se toho musí ujmout stát“.
Cena pozemků pod elektrárnou je tak asi 0,001 % celkové ceny, takže nevim v čem je problém.
Stád se toho ujímat nemusí, stád už se do toho vesral a šmatlavý pazoury má všude. Když už ty prachy sebral, ať se z toho postaví radši jaderka než solárníky, aspoň dojde vopravdu k úspoře emisí – v tédle sme situaci.
zrg1
jako sorry, ale ekolobby muze klidne vycislit cenu uloziste 40 miliard, nebo 100 miliard, nebo 400 miliard, ale to nic nezmeni a tom, ze elektrina z jaderek je levna, stabilni a ekologicka. Jinak to co tu pastujes dokazuje jen krasnou inflaci, ale principialne nemuzes brat na jednu misku vah cenu elektriny v realnych cenach pred triceti lety a na druhou misku vah davat cenu jaderneho uloziste v cenach o tricet let pozdeji a argumentovat nerentabilnosti.
Anebo to muzes udelat, ale budes pravdepodobne za vola…
Zvol si jedny ceny a tech se drz a pak ti to vyjde krapet jinak, nez ty tvoje solary a vetrniky a precerpavacky a plynove kotle.
Což o to, přečerpávací elektrárny jsou dobrý i tady pro stabilní zdroje, netřeba to pak dorovnávat plynovejma turbínama a podobně.
Ono ve výsledku solár zase tak moc řešit přečerpávačkou nejde, v noci kdy by se měla doplňovat jaksi nesvítí, a jak si to ekopošahanci vlastně představují? Taková modelová situace – máme instalovaný nominální výkon 1000 MW ve slunečníku. Svítí jak blázen (předpokládejme, že regulátory jsou dost dimenzovaný a při nadvýrobě neshoří), pravý poledne, produkuje to 1400 MW. Zapínáme všechny čtyři soustrojí v Dalešicích ať čerpají nahoru.
Kurva, táhnou mraky, okamžitě zastavit čerpání, uff, akorát nám to stihlo doběhnout, výkon solárů klesá na 600 MW, spouštíme všechna soustrojí nazpátek?
pest
Ten odhad ceny úložiště pocházel od SÚJB, náklady na sanaci od Diama…
Elektřina z JE je stabilní, to je asi jediné, v čem máte pravdu bez debaty. Laciná proti ostatním zdrojům není, spíš je dražší – někde mírně, někde výrazně (to UK). Ekologie by byla na delší debatu – ono je sice super, že z chladicí věže jde jen pára a na x let stačí palivo, které přiveze jeden vlak, ale příprava paliva dvakrát ekologická není.
„Kouzlo“ je v tom, že v těch stálých cenách to v tomto případě počítat nejde. Tady nejde o nějaké porovnávání v tabulkách, kde by to bylo na místě – tady jde o to, že z toho, co dnes odvedete, budete za 30-50 let potřebovat něco zaplatit. Ceny ve stavebnictví bohužel rostou výrazně rychleji, než průměrná inflace, takže zabránit znehodnocování těch dříve odvedených peněz asi nejde.
Problém je trochu jinde, pokud by si SÚRAO teď vzalo úvěr a postavilo to, tak sou vysmátí všichni. Jenže propagandou zelenejch magorů vymletí lidi (i když jich není tak moc) a hlavně vedení obcí ve vytipovaných lokalitách dělá dusno a otázka je, kdy se teda – esli vůbec – začne stavět. Nic jinýho to není, ty jejich argumenty jsou naprostý hovadiny, který vyvrací samotný základní parametry, který každý úložiště má mít. Nemluvím vůbec vo tom, že minimálně větších pár staletí (spíš ale tisíciletí) bude vůbec trvat, než dojde k rozrušení obalů a kontejnerů, ve kterejch to bude.
Ko-za
Já z toho modlu nedělám, ale zatím nikdo efektivnější a čistší zdroj elektrické energie nevymyslel. Ty bez dotací neživotaschopné nesmysly jako jsou solární panely a vrtule nejsou konkurence. Je to jednoduché. Buď budeme provozovat jaderné elektrárny nebo bude v budoucnu proud na příděl a každej věcer v 9 ho vypnoujako v Rumunsku za Ceauseska.
Neuhauer
Ja len nerozumiem, prečo tam tých ľudí nezahučalo viac. Jak pri zásahu, tak v okolí. V seriáli to na všetkých sneží, okolo reaktoru pobehuje spústa personálu, plná elektráreň zamestnancov. Človek by čakal, že množstvo obetí bude rádovo niekde v stovkách. A to je možné zhliadnuť interview s likvidátormi čo to prežili, síce nie úplne v pohode, ale prežili. A to boli ľudia, ktorí sa dívali priamo do reaktoru. Koniec koncov aj ten Ďatlov to prežil. Myslel som, že v tom velíne tiež nemože prežiť nikto.
Velín byl poměrně daleko, ze začátku sice nevěřili co se vlastně stalo, ale pak si aspoň nabrali masky a takový základní věci. Djatlov sám byl magor, kterej průserů zažil víc a jednou už silnou dávku dostal – byl to takovej nezmar. Těch lidí na směně nebylo tak moc. Jakmile se pak někdo aspoň trochu kompetentní dozvěděl vo co go, začali používat (byť třeba improvizovaný) opatření a točit lidi ve velkým, kvůli časové dávce.
Dívání se do reaktoru eště není samo o sobě smrtelný, záleží na vzdálenosti a době :D
Neuhauer
V obore som samozrejme neznalý, ale moja laická predstava bola, že radiácia sa šírila v akomsi perimetri okolo reaktora a zasiahnutí boli všetci čo sa nachádzali v čase výbuchu dajme tomu vo vzdialenosti x od centra plus ešte tí, na ktorých sa presunul oblak so spadom. Jakože zapichnem kružitko do bodu, narysujem kružnicu a všetci čo sú vnútri to schytajú. (to je len príklad, je jasné, že sa jednalo o neprevideľný tvar)
PanPredseda
Ono záleží i na fyzické odolnosti člověka. Přežil Juvčenko, který se pohyboval v blízkosti reaktoru, ale má doživotní následky.
Porta
Zrovna velín jaderky má stínění, a to právě proto, aby se v něm při úniku radiace dalo dlouhodobě působit. Ionizující (zejm. gama) záření pohlcují materiály s vysokou hustotou, typicky kovy, beton ap., ze kterých je JE postavena, proto je jeho šíření značně nepravidelné. Pak taky záleží kam vás to trefí a jaké poškození to způsobí. Některé buňky jsou schopny se opravit, některé to zabalí, některé zmutují (opraví se, ale vadně). Je to ruleta.
Pohyb radioaktivního mračna a spad je zas trochu jiná kapitola.
Vodotesny Kapr
Odlitlo viko reaktoru a strecha. Otevreny reaktor byl tudiz v „krateru“ a koukal jako oko do nebe (ve filmu je tam v noci videt ten bily proud ionizacniho zareni kolmo vzhuru). Okoli na povrchu terenu je tudiz castecne odstinene.
Druha vec je radioaktivni bordel, ktery vylitnul do vzduchu jako popel po pozaru. Ten se tahnul S, nebo SZ smerem a padal castecne na zem. Jeho trajektorie je dobre znama a vedla ke vzniku tzv „rudeho lesa“ (uhynule stromy), ktery je jeste i dnes hodne nebezpecny. Zelbohu v teto trajektorii byli i lide na spominanem „mostu smrti“.
Obyvatele Pripjati meli stesti v nestesti, se vitr nefoukal primo jejicj smerem. Jinak by se na mesto snesl dest popilku a odpadu a bezprostrednich obeti by bylo vic.
Pro me je spse zahada to radiacni ozareni, ktere se ve filmu objevuje „ihned“ – ty ksichty jako ze solarka. K otoku dochazi, ale ne hned. A pokud by fakt melo dojit k okamzite fyziologicke reakci, treba ze zareni je napr. 5000 rem/h, tak bezprostredni reakci je okamzite koma a smrt. Vhledem k tomu, co ty hasice cekalo, asi nejlepsi varianta, nez straslivy bolestivy rozpad tkani.
Já teda hasit stovky tun hořícího grafitu o teplotě kolem tisíce stupňů celsia, neustále živenej teplem ze stále probíhající jaderné reakce (byť podkritické), tak mám taky rudý tváře, vy ne? :D
Vodotesny Kapr
To já prosimpěkně neznám, já pracuji v klimatizovaný kanceláři a i kafe mi sekretářka nosí vychlazené. Rudé tváře mám jen když musím na úřady :)
PanPredseda
A čelenku s pery?
semancko
Ono tie ucinky su velmi zavisle od davok a paradoxne vyssie davky nemusia hned vyzerat tak zle ako tie nizsie a je to velmi zavisle od cloveka. Na skoleni nam spominali dvoch frantikov ktori boli v nejakej fabrike na prepracovanie paliva pri nehode vystaveny davke okolo 1Gy tusim co je nerozdychatelna davka pre drvivu vacsinu populacie.
Mimochodom, ked bol v nejaom starsom dokumente rozhovor s fotografom co fotil a filmoval likvidatorov na streche, ten upozornoval na pruhy na fotografiach, ktore vznikli posobenim radiacie na film a to tam bol kratko.
Jo, ty záblesky na filmech jsou známý. Dokonce se používaly i nějaký roboty na ty největší a nejtěžší kusy reaktoru, se kterejma lidi nehli, ale právě kvůli velké radiaci jim to rychle ničilo ovládací elektroniku, proto tam nakonec stejně museli ve velkým točit lidi, organickej robot je nejodolnější. Dneska už je elektronika dál a pro tyto případy už existuje, takže se používá, tehdá se to dělalo všechno na kolene, zvlášť ve Svazu.
zrusavpt
1Gy je (podle druhu zareni) lehka az stredne tezka nemoc z ozareni, to by vetsina zdrave populace mela dat bez zavaznejsich nasledku. Polovicni smrtelna davka je asi 5Gy.
Ty pruhy tam jsou proto, ze takove to ozubene kolecko, co posouva film, je kovove a jeho zoubky stinily cast radiace, ktera sla odspodu, ze vseho toho radioaktivniho bordelu, co se povaloval po strese.
Jak píše porta, nešíří se to jako nějakej smrad, ale od fixních radionuklidů částice a gama záření letí víceméně rovně (pokud nejsou něčím odkloněný, ale to se pak obvykle rychle zastaví). Hutný materiály to pohltí (i když se můžou stát sekundárními zářiči).
Tady se hromady radionuklidů zároveň šířily, jednak v plynné formě, jednak jako pevné částečky ve spadu z výbuchu a následně z požáru. To je úplně nejhorší, dostat to dovnitř těla – jak plyny, tak pevné části, hromadu toho podvyživenej organismus naváže ať už na horší časy (jod), nebo protože to reaguje podobně jako jiný prvky v těle (cesium, stroncium místo vápníku).
Účinek radiace je hodně náhodnej, jsou hodnoty který jsou (mimo zázračný případy) jasně smrtelný, pak je dlouhá šedá zóna, kde se jedná o statistiku a ovlivní to cokoli od náhody po fyzickou odolnost. Pod tím potom oblast, kde nevíme vůbec nic, jestli to život zkracuje, působí nádory, nebo naopak působí pozitivně (radonový lázně).
Neuhauer
A ešte ma trochu zarazilo jak to v seriáli spravili jakoby „bez úvodu“, teda ten prvý diel. V podstate žiadne intro, že kto je kto, čo tam vlastne robia a čo bezprostredne predchádzalo kritickému momentu. Ide sa rovno k výbuchu. Mal som ešte zato, že výbuchy boli dva, ale seriál ukazuje len jeden, teda ak sa dobre pamätám.
Doporučujem aj to interview s Ďatlovom na YouTube. Povod je síce dubiózny, ale vyzerá to realisticky, aj tragikomicky, ako to Ďatlov popisuje. Hlavne to jak hneď na úvod prehlási, že samotný test nemal na nehodu žiadny vplyv a nesúvisel s ňou.
PanPredseda
V pátém dílu jsou ty výbuchy dva. I v prvním, při pohledu z okna u Ignatěnkových.
Neuhauer
OK. Videl som len prvý diel. Asi som sa nedíval pozorne.
Vodotesny Kapr
V patem dilu je rekonstrukce udalosti a to, co tomu predbihalo. Jak si dali v prevlikarne stakana a rekli „tak a ted to tu zavrem“.
jersey.se
Jen bych chtěl uvést na pravou míru pochybnosti o tom, že ozářením může dojít k tomu že se jako radioaktivní budou jevit i „stabilní“ materiály. Jedná se o „indukovanou radioaktivitu“. Je několik způsobů jak se to může stát. Například během vystavení neutronové radiaci dojde k pohlcení jednoho nebo více neutronů jádrem atomu. Vzniklý těžší prvek může být nestabilní. Jiný způsob se nazývá fotodesintegrace a je způsoben vysokoenergetickým zářením, např. gama, které odtrhne několik elektronů z elektronového obalu atomu. Tedy ano, věci vystavené jaderné reakci září ještě nějaký čas po ukončení expozice. Proto je radioaktivní voda z primárního okruhu a proto byl nesmírně radioaktivní grafit vyvržený z reaktoru. Po výbuchu když tam byli hasiči tam muselo být víc než 20 000 RTG / hod.
Odtržením elektronů z obalu se to ale nestane radioaktivní, to se stane chemicky reaktivní.
Nějak sem pořád neviděl žádnej jasnej důkaz toho, že by grafit hromadně pohlcoval neutrony, to je nesmysl, protože by se velice rychle rozložil na dusík a další prvky, přestal by moderovat a reaktor by přestal fungovat. Kupodivu to nepozorujeme, akorát po 40 letech provozu poněkud zdegradoval mechanicky vlivem změn struktury při vystavení proudu neutronů.
Jelikož se to neděje, tak ani nemůže pohlcovat neutrony, protože žádný dva izotopy mimo 12C a 13C nejsou stabilní a rozpadají se. Dostupná literatura co sem kdy četl o nějakým pohlcování nikdy nemluvila.
Vodotesny Kapr
Nahoře v předešlé debatě jsem ti nasdílel linky ty ajnštajne, tak čti. Vybiram takové ty obecné formality:
„The majority of this graphite has been exposed to
very high levels of neutron irradiation
resulting in activation of radionuclides“
—–
„An effect which is specific to low-temperature graphite irradiation (<~250°C) is the storage of potentially large amounts of energy within the damaged graphite structures which are capable of being released if the graphite is heated to approximately 50 °C above its former irradiation temperature."
Dokumentace a odborné články jasně definují procesy, které se v grafitu dějí, v polodokumentárním filmu je jasně grafit označen jako nuclear waste ale ne, jaderný fyzik Behemot tady jede pořád svou. Ten se může postavit přístě vedle Toptunova a mačkat ty tlačítka…
jersey_se
Koukám Behemot pořád stejně chytrej. Hasiči byli simulanti, vždyť se jim nemělo nic stát. Mimochodem, s tou 2.2 TiD jsem za dva roky najezdil asi 120 000 km a auto je pořád v poho a bez investic. Teď mám 9-3 SportCombi 1.9 TiD. Zatím 20 000 a drží. Rozhodně jsou diesely spolehlivější než benzíny. Ač i mě to je proti srsti.
jersey_se
Behemot: Tady máš i popsanej vzorec. Dusík se pochopitelně tvoří, stejně jako se v palivu tvoří xenon, jenže si to představuješ poměrně naivně – přeměna nenastane ve všech atomech. Všechny kovy se působením beta záření můžou stát radioaktivními. Stejně voda. Zařídím ti exkurzi na místo, kde si můžeš zaplavat ve vodě z primárního okruhu JE. Bereš?
Vod začátku tvrdím, že se tvoří tak málo, že to nestojí za řeč – ne že se netvoří vůbec. V Leningradu-1 byl grafit nahrazován po 30 letech, a to ještě kvůli úplně jinýmu stylu degradace. Můžeš nám tupejm vidlákům říct nějaký tvrdý data o statistice záchytu rychlejch neutronů grafitem a nějaký data o jeho aktivitě, nebo si to jenom cucáš z análu?
Ó všemohoucí, můžeš nám neznalým popsat ten proces aktivace beta zářením?
Kolik záchytů neutronů v atomech 13C se za rok uskuteční v jednotce (nechám na tobě, kilo, litr, mol) v proudu neutronů reaktoru typu RBMK-1000? Mluv nebo ser písmena.
zrg1
pokud jsem to pochopil, fotodesintegrace se tyka atomoveho jadra, konkretne odstepeni protonu a neutronu. ovsem nikde nic nepisou o grafitu, ale o deuteriu
Tak. Ovšem zase to vem tak, kdyby tady pan doktor popsal proces (radio)aktivace odštěpením elektronu z obalu, tak nebude ani stíhat jezdit na předávání všech cen včetně nobelovky :D Aspoň bychom měli konečně jednoho slavnýho fyzika :-P
JirkaCV
Každá jaderka produkuje bžiliony bžilionů neutrin, které námi proletí, aniž by se nás zeptaly na souhlas. Nemělo by se to zakázat?
Dopady Černobylu v ČSSR?
Otec tehdy dělal doktora na šachtě, nikde ani muk, ale inženýři z ďury měli vlastní dozimetry a cosi naměřili a varovali známé, tatík nám sice sehnal jodové tablety, ale bylo už pozdě. Já byl na pískovišti celý den, prý mi bylo pěkně blbě a ve 20 letech mi odešla štítná žláza do prdele, už ji nemám. Výskyt tohoto onemocnění v mé generaci, co to schytala jako děti je dle doktorů z praxe násobný oproti normálu.
Ale jinak nic vážného. Např sovětské rakety zakopané v brdech + hlušina z uranu tam těženého svítily víc a rakovinu tam má skoro každý.
Líbí se mi ale, jak soudruzi postavili ty atomovky krásně podél hranic se západním světem v krásné řadě temelín-dukovany-bohunice, náhodička, přitom ve vnitrozemí východního bloku není jinak skoro nic :)
No já se to dozvěděl od rodičů a ti to slyšeli normálně v telce (samozřejmě až poté, co to pustili rusáci ven). Sice se mlžilo, že je všechno ok, ale ve zprávách to bylo pro připomenutí – https://www.youtube.com/watch?v=R6s7NQLfgPg
Postavit atomku není jako postavit makro a těch míst u nás zase tak moc na výběr není, co se týče podloží, dostatku vody, napojení na síť, vzdálenosti od hustě obydlených míst… Pokud by soudruzi uvažovali v rámci válečných plánů a měli na výběr, strategická věc jako je elektrárna by byla někde v Ostravě nebo Košicích.
V brdech byly zakopané sovětské rakety? K čemu by je zakopávali? Pokud tedy nemyslíte sklad Javor 51, kde byly hezky jeřábem uložené v betonovém podzemí.
Však jo – Blahutovice. Stačí oprášit plány.
Jelikož se s tím místem počítalo až naposled, tak bych tipnul, že důvodem k vhodnosti bude opět geologie, dostatek vody na chlazení, napojení na infrastrukturu. A nestavělo se to zatím nejspíš proto, že v Ostravě už pár elektráren (uhelných) mají.
Při strachu z Imperialistů by to jinak bylo jako první.
v Kosiciach sa planovala, ale nebolo dost vody. (VSZ tiez potrebovala a pre obe prevadzky uz bolo malo)
no jako v bunkru , tím jsem myslel zakopané
a to tady tehdy přece oficiálně „nikdy nebyly jaderné zbraně“
Tak o vojenském tajemství se asi nemluví nikdy a nikde. Dnes naopak víme, že tu byly, klíče od toho měli sověti a v případě armagedonu by to do pár hodin rozvezli našim a našroubovali na rakety. Že by z toho betonového sklepa něco svítilo jsem tedy neslyšel.
A ted si vem, ze 24 let predtim jsme dostali vice, nez 3x vetsi davku radioaktivniho spadu taky. Takze nasi rodice si taky uzili, jen se o tom zadne senzacni filmy netoci.
Omlouvám se, ale trocha grammarnazi.
Hlavní padouch se nejmenoval Djatlov (v originále by se to psalo asi Дъятлов), ale Ďatlov (v originále Дятлов, anglický přepis Djatlov).
Jenom proto, že angličtina neumí napsat ani vyslovit Ď neprzněte Ďatlovovi jméno.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anatolij_St%C4%9Bpanovi%C4%8D_%C4%8Eatlov
anglický přepis je Dyatlov. Djatlov by se v angličtině četlo Džetlov. Nicméně z toho co si pamatuju ze školy bych řek, že český přepis Djatlov zas tak od věci neni, když už tam ruština má to ja. Akorát je na diskuzi, jestli je to výslovností blíž k Ďatlovovi nebo Djatlovovi.
Co jsem dohledal to я by mělo fungovat jako naše ě. Takže správná výslovnost je Ďatlov.
я je Ja. to si ještě pamatuju. ě je obrácená trojka. http://www.rusko-info.cz/clanek/rusky-jazyk-a-azbuka.
Co jsem tak koukal, tak by se to jméno mělo vyslovovat asi jako Ďjátlov s více či méně znělým j a různou délkou a.
Tak ono se rozlišuje transkripce (měla by odpovídat výslovnosti) a transliterace (převod písmen azbuky do abecedy)…
Jsou na to příslušná pravidla a normy…
Problém je zpětný přepis slov (zvláště jmen) již přepsaných do latinky podle jiných (cizojazyčných) pravidel – srv. Khrouchtschew…
Místní hoplofilové pak možná mají vlastní zkušenost se zcela orižinelním EUnijním systémem záznamu výrobních čísel různých vintovek a jiných naganů…
Kakoj ty čort!
A měkkej znak tam je/není k čemu?
Jestliže ю (ju) funguje obdobně jako я (ja) a tedy přidává háček nad předchozí písmeno, pak se ředitel elektrárny jmenoval Břuchanov. ;-)
…a co teprve takovy Haharin, ze? :-)
Tady bych rád podotkl, že stejný obsah má už existující dokument i vidění na utube. Seriál HBO nepřinesl naprosto nic nového… Spíše mi přijde jako kopie jednoho z mnoha dostupných dokumentů, který byl asi nejblíže pravdě.
Tak ona spousta těch věcí je dělaná podle očitých svědků. Z knihy Modlitba za Černobyl. Ať už svědectví ženy hasiče Ignatěnka, nebo ta scéna se štěňaty (a to se ještě HBO drželo zkrátka a nevypálilo v tomhle směru ty největší prdy, které tam svědci uváděli…)
Najednou Černobyl v televizi, na každým rohu článek o jaderných katastrofách. Vypadá to jako útok na pudy stáda, aby se řádně vyděsilo a lépe přijalo pokusy o zrušení jediného rozumného zdroje elektrické energie v budoucnu.
No já bych to s tím „jediným rozumným zdrojem elektrické energie“ zase tak neprožíval. Viděl jste někdy uranový důl a je vám znám postup, jakým se z uranové rudy stává použitelné palivo? Zkusil jste se někdy zamyslet nad tím, jak a proč je jaderná energetika téměř na celém světě tvrdě dotována? Ano, částečně náklady zvyšují občas nesmyslné požadavky státních úřadů, jenže zrovna v téhle oblasti je těch smysluplných docela dost a jejich naplnění leze do peněz.
Netvrdím, že jaderná energetika je totální nesmysl – má některé velmi příjemné vlastnosti a některé nové konstrukce reaktorů jsou velmi zajímavé a slibné. Ale modlu bych z toho nedělal. V současné době by nejspíš dávalo daleko větší smysl vyrábět elektřinu např. v uhelné či plynové elektrárně a rozdíl v cenách investovat do výzkumu a vývoje novějších reaktorů. Stávající JE klidně ponechat, ony vydrží ještě docela dlouho a pro udržení technologických schopností poslouží. Ale stavět dnes se státními zárukami za úvěry a garancemi výkupních cen nové VVER mi přjde jako pitomost.
Cože?? Dotovaný to není, maximálně nějaký záruky, resp. úvěry, pže je to extrémně drahá stavba. Nicméně se s ohledem na životnost a objem levné produkce výrazně vyplatí – Dukovany už se zaplatily dvakrát, stihnou to určitě eště minimálně potřetí, Temelín už by měl být taky zhruba splacenej.
Nynější reaktory mají standardní životnost 60 let (počítá se s prodloužením tak na 80-100) a Rosatom už oznámil, že jejich nová slitina by měla standardně vydržet 120. Navíc vyvinuli proces na zakalování už desítky let používaných nádob, které je radiačně ztvrdí a umožní další prodloužení.
Co to je, „radiačně ztvrdí“?
Strč ho tam, zabouchej a uvidíš.
Ja znam pojem Radiacni Zkrehnuti. Ale to je negativni pruvodni jev toho, kdyz je ocel vystavena radiaci. Pevnost je sice zvysena, ale na ukor vyssi krehkosti. To zvysuje pravdepodobnost krehkeho lomu. A ten nechceme, spatne se predpovida. O radiacnim vytvrzovani, ci ztvrzovani jako chtene procedure jsem zatim nic neslysel. To ovsem neznamena, ze to neexistuje. Prozatim vim jen o tzv Regeneracnim Zihani. Coz je proces opacny k vytvrzovani.
Radiační vytvrzování ocelí existuje, tady mám ale na mysli zodolnění té oceli vůči radiaci, hlavně proudu neutronů. Páč to je to, co zatím limituje životnosti reaktorových nádob – jednak mírně korozivní prostředí (kyselina boritá a velký teploty a tlaky), ale hlavně výraznej proud neutronů. A jelikož reaktor je jedna z pár věcí, co se nedají vyměnit, tak to limituje i životnost celé elektrárny, že.
Tak ted uz Vas chapu. Musite prominout, poslednich 20 let jsem mimo materialove vedy, takze poznatky mam z te doby + google.
Kazdoprdne neutrony jsou svine, s tim souhlasim. Mozna by mel nejaky zakon neutrony zakazat. Stejne je nikdo nepotrebuje. Naboj nenesou. Jsou jen tezky a zabiraji misto v jadre, ktere by mohli zaujmout ty krasne pozitivni protony.
Jo, jasně. Všechny pozemky pro jaderné elektrárny v ČSSR byly vykoupeny na základě dobrovolné dohody a za plně tržní ceny. Sanaci po prasácké těžbě za pomoci kyseliny sírové platil ČEZ ze svého, elektrárny jsou normálně komerčně pojištěné a britská vláda ani náznakem negarantuje sakra vysoké výkupní ceny pro Hinkley Point C. Peníze v likvidačním fondu určitě budou stačit na sanaci elektráren a trvalé uskladnění odpadu -i když zatím existují jen nejasné představy o tom, jak to vlastně bude fungovat.
I samotné ty záruky by byly dost špatné, ale ve skutečnosti tam těch peněz teče mnohem víc. Ano, na kWh asi pořád méně než do solárních elektráren, ale zato dlouhodobě. A já ze svých daní nechá platit ani jedno. Stokrát raději půjčím sousedovi na nový traktor.
To chce vlhkej hadr na hlavu, a když to nepomůže, tak zvážit návštěvu odborníka.
Ne, to chce umět číst a počítat (druhou schopnost je možno částečně nahradit kalkulačkou).
Jen náklady na sanaci po chemické těžbě uranu u Stráže se odhadují na ca 40 miliard korun (zdroj https://slon.diamo.cz/hpvt/2008/sanace/S08.pdf) což je téměř polovina přímých a přiznaných nákladů na stavbu Temelína. Zelení pošuci budou pravděpodobně operovat s částkou ještě vyšší.
Náklady na stavbu trvalého úložiště se odhadují (protože pořád není úplně jasné, jak by mělo vypadat) na ca 112 miliard (údaje z roku 2016, vč. cenové hladiny). Na tzv. jaderném účtu je ca 30 miliard, tj. nestačilo by to ani na sanaci Ralska. Ročně přibývá něco přes 1,5 miliardy. Kolik bude na účtu v roce 2050 nebo 2060, kdy by se mělo začít stavět to úložiště? To byste mohl zvládnout i bez kalkulačky.
Kdopak zaplatí těch 40 miliard? A kdopak zaplatí ten rozdíl u úložiště, až se v roce 2050 zjistí, že na jaderném účtu je dejme tomu 100 miliard, ale na úložiště bude v dobových cenách potřeba 200? (ten nárůst o necelých 100 % není nereálný s ohledem na inflaci a růst cen stavebních prací, mj. v důsledku stále se utužujících státních zásahů do oboru).
V zahraničí je to podobné, např. mnou uváděný Hinkley Point C má garantované výkupní ceny takové, ža za dobu trvání smlouvy bude rozdíl proti (odhadované) tržní ceně energie vyšší o 50 miliard liber. Ty ceny jsou vyšší než nedotované ceny energie ze solárů a větrníků. Jasně, je to spolehlivější zdroj atd. ale levná legrace to fakt není. Za těch 50 miliard už by s přehledem bylo i pár přečerpávaček či záložních plynových elektráren k těm větrníkům.
Já si stojím za tím vlhkým hadrem. Hele co takovej Orlík, to je taky těžký svinstvo, lidí se nikdo neptal, za pozemky jim nikdo nezaplatil a hned to postavil, fůj zbourat! Nebo národní muzeum, D1, půlka Mostu, hrůza fůj bů. Dyž ti to nedojde, řekni si o další nápovědu.
S trvalým úložištěm se furt straší, převážná většina nynějšího paliva se přepracuje a do úložiště ho pude vysokoaktivního tak do 10 %. Na jadernej účet se odvádí stále víc, takže z větší části to stačit bude a samozřejmě si pak ukladatelé budou za uložení taky platit. Dukovany dlouho neplatily, protože se to neřešilo, nový bloky co se tam postaví budou platit eště víc, pánčto se to tuším platí z jednotky energie a menší reaktory než VVER-600 (ale spíš VVER-TOI) tam stát nebudou.
Během provozu jaderné energetiky u nás, což snad bude ještě dlouho, nebude problém mít všechno v Castorech v areálu, takový další století až dvě. Nikam se to nehejbe, má to naložený 120 tun a samo o sobě to je odolný proti všemu, co se tomu může stát, takže cajk. Ňáký další hledání problémů tam, kde nejsou?
Plynový elektrárny jsou přece fůj, protože fosilní a uhličitý a závislost na Rusku a další bů bů, ne?
Stát si můžete pro mě za mě třeba na hlavě… A taky byste si třeba mohl přečíst „Co je a co není vidět“.
Co se týče získávání pozemků pro Orlík, Most či D1, tak ano, to bylo stejné socanské svinstvo, jako získávání pozemků pro Temelín. Můžete si v Temelíně dostavět dva bloky a plácat se po rameni, jak to bylo levné, ale faktem je, že v nějaké míře i ty nové bloky bude dotovat nějaký chudák, kterého komouši vystěhovali v osmdesátých letech. Nebo můžete postavit novou elektrárnu a pak to buď pěkně po bolševicku vyvlastníte (zasponzorují vám to okradení) nebo to vykoupíte a pak to nebude moc levné (a započítejte ještě držhubné pro okolí elektrárny). Národní muzeum sem netahejte, to byl regulérní dar města tomu muzeálnímu spolku (předtím tam stovky let byly hradby).
Nikdo neříká, že se JE mají bourat. Nicméně je nefér argumentovat pro výstavbu nových daty, založenými na výstavbě v dobách socialismu s jeho dosti nestandardními majetkovými vztahy. To je asi jako velebit reálný socialismus za levné a dostupné bydlení na základě toho, že tatínek výhodně přišel ke konfiskátu po emigrantech. Jaderná energie prostě nijak extra laciná není.
Skladovat v Castorech to asi v zásadě jde – a dává to větší smysl, než se vrhnout teď na stavbu trvalého úložiště, utopit v něm šílené peníze a pak zjistit, že nevyhovuje a musí se to předělat. Převážná většina nynějšího paliva se přepracuje – doufejme. Vývoj nových reaktorů nejde zase tak moc rychle a jsou tam i další problémy.
Mně osobně plynové elektrárny nevadí a v principu mi nevadí ani moderní uhelné, pokud se uhlí získává opravdu tržně a ne vyvlastňováním. Na CO2 vám dlabu a zdrojů plynu je taky podstatně víc, než Rusko.
Aby bylo jasno: já nejsem proti budování nových JE z ideologických nebo technických důvodů. Technicky považuju obor zvládnutý natolik, že to pro mě představuje zanedbatelné riziko. Takže když někdo bude chtít, ať si jaderku postaví. Jen nemám rád tyhle Jasánky, kteří by světlé zítřky chtěli budovat za moje peníze. A je jedno, jestli ty zítřky mají podobu solárních a větrných farem, jaderných elektráren nebo úplně jiných pitomostí „které jsou drahé a tak se toho musí ujmout stát“.
Cena pozemků pod elektrárnou je tak asi 0,001 % celkové ceny, takže nevim v čem je problém.
Stád se toho ujímat nemusí, stád už se do toho vesral a šmatlavý pazoury má všude. Když už ty prachy sebral, ať se z toho postaví radši jaderka než solárníky, aspoň dojde vopravdu k úspoře emisí – v tédle sme situaci.
jako sorry, ale ekolobby muze klidne vycislit cenu uloziste 40 miliard, nebo 100 miliard, nebo 400 miliard, ale to nic nezmeni a tom, ze elektrina z jaderek je levna, stabilni a ekologicka. Jinak to co tu pastujes dokazuje jen krasnou inflaci, ale principialne nemuzes brat na jednu misku vah cenu elektriny v realnych cenach pred triceti lety a na druhou misku vah davat cenu jaderneho uloziste v cenach o tricet let pozdeji a argumentovat nerentabilnosti.
Anebo to muzes udelat, ale budes pravdepodobne za vola…
Zvol si jedny ceny a tech se drz a pak ti to vyjde krapet jinak, nez ty tvoje solary a vetrniky a precerpavacky a plynove kotle.
Což o to, přečerpávací elektrárny jsou dobrý i tady pro stabilní zdroje, netřeba to pak dorovnávat plynovejma turbínama a podobně.
Ono ve výsledku solár zase tak moc řešit přečerpávačkou nejde, v noci kdy by se měla doplňovat jaksi nesvítí, a jak si to ekopošahanci vlastně představují? Taková modelová situace – máme instalovaný nominální výkon 1000 MW ve slunečníku. Svítí jak blázen (předpokládejme, že regulátory jsou dost dimenzovaný a při nadvýrobě neshoří), pravý poledne, produkuje to 1400 MW. Zapínáme všechny čtyři soustrojí v Dalešicích ať čerpají nahoru.
Kurva, táhnou mraky, okamžitě zastavit čerpání, uff, akorát nám to stihlo doběhnout, výkon solárů klesá na 600 MW, spouštíme všechna soustrojí nazpátek?
Ten odhad ceny úložiště pocházel od SÚJB, náklady na sanaci od Diama…
Elektřina z JE je stabilní, to je asi jediné, v čem máte pravdu bez debaty. Laciná proti ostatním zdrojům není, spíš je dražší – někde mírně, někde výrazně (to UK). Ekologie by byla na delší debatu – ono je sice super, že z chladicí věže jde jen pára a na x let stačí palivo, které přiveze jeden vlak, ale příprava paliva dvakrát ekologická není.
„Kouzlo“ je v tom, že v těch stálých cenách to v tomto případě počítat nejde. Tady nejde o nějaké porovnávání v tabulkách, kde by to bylo na místě – tady jde o to, že z toho, co dnes odvedete, budete za 30-50 let potřebovat něco zaplatit. Ceny ve stavebnictví bohužel rostou výrazně rychleji, než průměrná inflace, takže zabránit znehodnocování těch dříve odvedených peněz asi nejde.
Problém je trochu jinde, pokud by si SÚRAO teď vzalo úvěr a postavilo to, tak sou vysmátí všichni. Jenže propagandou zelenejch magorů vymletí lidi (i když jich není tak moc) a hlavně vedení obcí ve vytipovaných lokalitách dělá dusno a otázka je, kdy se teda – esli vůbec – začne stavět. Nic jinýho to není, ty jejich argumenty jsou naprostý hovadiny, který vyvrací samotný základní parametry, který každý úložiště má mít. Nemluvím vůbec vo tom, že minimálně větších pár staletí (spíš ale tisíciletí) bude vůbec trvat, než dojde k rozrušení obalů a kontejnerů, ve kterejch to bude.
Já z toho modlu nedělám, ale zatím nikdo efektivnější a čistší zdroj elektrické energie nevymyslel. Ty bez dotací neživotaschopné nesmysly jako jsou solární panely a vrtule nejsou konkurence. Je to jednoduché. Buď budeme provozovat jaderné elektrárny nebo bude v budoucnu proud na příděl a každej věcer v 9 ho vypnoujako v Rumunsku za Ceauseska.
Ja len nerozumiem, prečo tam tých ľudí nezahučalo viac. Jak pri zásahu, tak v okolí. V seriáli to na všetkých sneží, okolo reaktoru pobehuje spústa personálu, plná elektráreň zamestnancov. Človek by čakal, že množstvo obetí bude rádovo niekde v stovkách. A to je možné zhliadnuť interview s likvidátormi čo to prežili, síce nie úplne v pohode, ale prežili. A to boli ľudia, ktorí sa dívali priamo do reaktoru. Koniec koncov aj ten Ďatlov to prežil. Myslel som, že v tom velíne tiež nemože prežiť nikto.
Velín byl poměrně daleko, ze začátku sice nevěřili co se vlastně stalo, ale pak si aspoň nabrali masky a takový základní věci. Djatlov sám byl magor, kterej průserů zažil víc a jednou už silnou dávku dostal – byl to takovej nezmar. Těch lidí na směně nebylo tak moc. Jakmile se pak někdo aspoň trochu kompetentní dozvěděl vo co go, začali používat (byť třeba improvizovaný) opatření a točit lidi ve velkým, kvůli časové dávce.
Dívání se do reaktoru eště není samo o sobě smrtelný, záleží na vzdálenosti a době :D
V obore som samozrejme neznalý, ale moja laická predstava bola, že radiácia sa šírila v akomsi perimetri okolo reaktora a zasiahnutí boli všetci čo sa nachádzali v čase výbuchu dajme tomu vo vzdialenosti x od centra plus ešte tí, na ktorých sa presunul oblak so spadom. Jakože zapichnem kružitko do bodu, narysujem kružnicu a všetci čo sú vnútri to schytajú. (to je len príklad, je jasné, že sa jednalo o neprevideľný tvar)
Ono záleží i na fyzické odolnosti člověka. Přežil Juvčenko, který se pohyboval v blízkosti reaktoru, ale má doživotní následky.
Zrovna velín jaderky má stínění, a to právě proto, aby se v něm při úniku radiace dalo dlouhodobě působit. Ionizující (zejm. gama) záření pohlcují materiály s vysokou hustotou, typicky kovy, beton ap., ze kterých je JE postavena, proto je jeho šíření značně nepravidelné. Pak taky záleží kam vás to trefí a jaké poškození to způsobí. Některé buňky jsou schopny se opravit, některé to zabalí, některé zmutují (opraví se, ale vadně). Je to ruleta.
Pohyb radioaktivního mračna a spad je zas trochu jiná kapitola.
Odlitlo viko reaktoru a strecha. Otevreny reaktor byl tudiz v „krateru“ a koukal jako oko do nebe (ve filmu je tam v noci videt ten bily proud ionizacniho zareni kolmo vzhuru). Okoli na povrchu terenu je tudiz castecne odstinene.
Druha vec je radioaktivni bordel, ktery vylitnul do vzduchu jako popel po pozaru. Ten se tahnul S, nebo SZ smerem a padal castecne na zem. Jeho trajektorie je dobre znama a vedla ke vzniku tzv „rudeho lesa“ (uhynule stromy), ktery je jeste i dnes hodne nebezpecny. Zelbohu v teto trajektorii byli i lide na spominanem „mostu smrti“.
Obyvatele Pripjati meli stesti v nestesti, se vitr nefoukal primo jejicj smerem. Jinak by se na mesto snesl dest popilku a odpadu a bezprostrednich obeti by bylo vic.
Pro me je spse zahada to radiacni ozareni, ktere se ve filmu objevuje „ihned“ – ty ksichty jako ze solarka. K otoku dochazi, ale ne hned. A pokud by fakt melo dojit k okamzite fyziologicke reakci, treba ze zareni je napr. 5000 rem/h, tak bezprostredni reakci je okamzite koma a smrt. Vhledem k tomu, co ty hasice cekalo, asi nejlepsi varianta, nez straslivy bolestivy rozpad tkani.
filmová zkratka za účelem silnějšího dojmu
Já teda hasit stovky tun hořícího grafitu o teplotě kolem tisíce stupňů celsia, neustále živenej teplem ze stále probíhající jaderné reakce (byť podkritické), tak mám taky rudý tváře, vy ne? :D
To já prosimpěkně neznám, já pracuji v klimatizovaný kanceláři a i kafe mi sekretářka nosí vychlazené. Rudé tváře mám jen když musím na úřady :)
A čelenku s pery?
Ono tie ucinky su velmi zavisle od davok a paradoxne vyssie davky nemusia hned vyzerat tak zle ako tie nizsie a je to velmi zavisle od cloveka. Na skoleni nam spominali dvoch frantikov ktori boli v nejakej fabrike na prepracovanie paliva pri nehode vystaveny davke okolo 1Gy tusim co je nerozdychatelna davka pre drvivu vacsinu populacie.
Mimochodom, ked bol v nejaom starsom dokumente rozhovor s fotografom co fotil a filmoval likvidatorov na streche, ten upozornoval na pruhy na fotografiach, ktore vznikli posobenim radiacie na film a to tam bol kratko.
Jo, ty záblesky na filmech jsou známý. Dokonce se používaly i nějaký roboty na ty největší a nejtěžší kusy reaktoru, se kterejma lidi nehli, ale právě kvůli velké radiaci jim to rychle ničilo ovládací elektroniku, proto tam nakonec stejně museli ve velkým točit lidi, organickej robot je nejodolnější. Dneska už je elektronika dál a pro tyto případy už existuje, takže se používá, tehdá se to dělalo všechno na kolene, zvlášť ve Svazu.
1Gy je (podle druhu zareni) lehka az stredne tezka nemoc z ozareni, to by vetsina zdrave populace mela dat bez zavaznejsich nasledku. Polovicni smrtelna davka je asi 5Gy.
Ty pruhy tam jsou proto, ze takove to ozubene kolecko, co posouva film, je kovove a jeho zoubky stinily cast radiace, ktera sla odspodu, ze vseho toho radioaktivniho bordelu, co se povaloval po strese.
Jak píše porta, nešíří se to jako nějakej smrad, ale od fixních radionuklidů částice a gama záření letí víceméně rovně (pokud nejsou něčím odkloněný, ale to se pak obvykle rychle zastaví). Hutný materiály to pohltí (i když se můžou stát sekundárními zářiči).
Tady se hromady radionuklidů zároveň šířily, jednak v plynné formě, jednak jako pevné částečky ve spadu z výbuchu a následně z požáru. To je úplně nejhorší, dostat to dovnitř těla – jak plyny, tak pevné části, hromadu toho podvyživenej organismus naváže ať už na horší časy (jod), nebo protože to reaguje podobně jako jiný prvky v těle (cesium, stroncium místo vápníku).
Účinek radiace je hodně náhodnej, jsou hodnoty který jsou (mimo zázračný případy) jasně smrtelný, pak je dlouhá šedá zóna, kde se jedná o statistiku a ovlivní to cokoli od náhody po fyzickou odolnost. Pod tím potom oblast, kde nevíme vůbec nic, jestli to život zkracuje, působí nádory, nebo naopak působí pozitivně (radonový lázně).
A ešte ma trochu zarazilo jak to v seriáli spravili jakoby „bez úvodu“, teda ten prvý diel. V podstate žiadne intro, že kto je kto, čo tam vlastne robia a čo bezprostredne predchádzalo kritickému momentu. Ide sa rovno k výbuchu. Mal som ešte zato, že výbuchy boli dva, ale seriál ukazuje len jeden, teda ak sa dobre pamätám.
Doporučujem aj to interview s Ďatlovom na YouTube. Povod je síce dubiózny, ale vyzerá to realisticky, aj tragikomicky, ako to Ďatlov popisuje. Hlavne to jak hneď na úvod prehlási, že samotný test nemal na nehodu žiadny vplyv a nesúvisel s ňou.
V pátém dílu jsou ty výbuchy dva. I v prvním, při pohledu z okna u Ignatěnkových.
OK. Videl som len prvý diel. Asi som sa nedíval pozorne.
V patem dilu je rekonstrukce udalosti a to, co tomu predbihalo. Jak si dali v prevlikarne stakana a rekli „tak a ted to tu zavrem“.
Jen bych chtěl uvést na pravou míru pochybnosti o tom, že ozářením může dojít k tomu že se jako radioaktivní budou jevit i „stabilní“ materiály. Jedná se o „indukovanou radioaktivitu“. Je několik způsobů jak se to může stát. Například během vystavení neutronové radiaci dojde k pohlcení jednoho nebo více neutronů jádrem atomu. Vzniklý těžší prvek může být nestabilní. Jiný způsob se nazývá fotodesintegrace a je způsoben vysokoenergetickým zářením, např. gama, které odtrhne několik elektronů z elektronového obalu atomu. Tedy ano, věci vystavené jaderné reakci září ještě nějaký čas po ukončení expozice. Proto je radioaktivní voda z primárního okruhu a proto byl nesmírně radioaktivní grafit vyvržený z reaktoru. Po výbuchu když tam byli hasiči tam muselo být víc než 20 000 RTG / hod.
Odtržením elektronů z obalu se to ale nestane radioaktivní, to se stane chemicky reaktivní.
Nějak sem pořád neviděl žádnej jasnej důkaz toho, že by grafit hromadně pohlcoval neutrony, to je nesmysl, protože by se velice rychle rozložil na dusík a další prvky, přestal by moderovat a reaktor by přestal fungovat. Kupodivu to nepozorujeme, akorát po 40 letech provozu poněkud zdegradoval mechanicky vlivem změn struktury při vystavení proudu neutronů.
Jelikož se to neděje, tak ani nemůže pohlcovat neutrony, protože žádný dva izotopy mimo 12C a 13C nejsou stabilní a rozpadají se. Dostupná literatura co sem kdy četl o nějakým pohlcování nikdy nemluvila.
Nahoře v předešlé debatě jsem ti nasdílel linky ty ajnštajne, tak čti. Vybiram takové ty obecné formality:
„The majority of this graphite has been exposed to
very high levels of neutron irradiation
resulting in activation of radionuclides“
—–
„An effect which is specific to low-temperature graphite irradiation (<~250°C) is the storage of potentially large amounts of energy within the damaged graphite structures which are capable of being released if the graphite is heated to approximately 50 °C above its former irradiation temperature."
Dokumentace a odborné články jasně definují procesy, které se v grafitu dějí, v polodokumentárním filmu je jasně grafit označen jako nuclear waste ale ne, jaderný fyzik Behemot tady jede pořád svou. Ten se může postavit přístě vedle Toptunova a mačkat ty tlačítka…
Koukám Behemot pořád stejně chytrej. Hasiči byli simulanti, vždyť se jim nemělo nic stát. Mimochodem, s tou 2.2 TiD jsem za dva roky najezdil asi 120 000 km a auto je pořád v poho a bez investic. Teď mám 9-3 SportCombi 1.9 TiD. Zatím 20 000 a drží. Rozhodně jsou diesely spolehlivější než benzíny. Ač i mě to je proti srsti.
Behemot: Tady máš i popsanej vzorec. Dusík se pochopitelně tvoří, stejně jako se v palivu tvoří xenon, jenže si to představuješ poměrně naivně – přeměna nenastane ve všech atomech. Všechny kovy se působením beta záření můžou stát radioaktivními. Stejně voda. Zařídím ti exkurzi na místo, kde si můžeš zaplavat ve vodě z primárního okruhu JE. Bereš?
https://physics.stackexchange.com/questions/484711/why-is-the-graphite-moderator-in-a-nuclear-reactor-radioactive
Vod začátku tvrdím, že se tvoří tak málo, že to nestojí za řeč – ne že se netvoří vůbec. V Leningradu-1 byl grafit nahrazován po 30 letech, a to ještě kvůli úplně jinýmu stylu degradace. Můžeš nám tupejm vidlákům říct nějaký tvrdý data o statistice záchytu rychlejch neutronů grafitem a nějaký data o jeho aktivitě, nebo si to jenom cucáš z análu?
Ó všemohoucí, můžeš nám neznalým popsat ten proces aktivace beta zářením?
Kolik záchytů neutronů v atomech 13C se za rok uskuteční v jednotce (nechám na tobě, kilo, litr, mol) v proudu neutronů reaktoru typu RBMK-1000? Mluv nebo ser písmena.
pokud jsem to pochopil, fotodesintegrace se tyka atomoveho jadra, konkretne odstepeni protonu a neutronu. ovsem nikde nic nepisou o grafitu, ale o deuteriu
Tak. Ovšem zase to vem tak, kdyby tady pan doktor popsal proces (radio)aktivace odštěpením elektronu z obalu, tak nebude ani stíhat jezdit na předávání všech cen včetně nobelovky :D Aspoň bychom měli konečně jednoho slavnýho fyzika :-P
Každá jaderka produkuje bžiliony bžilionů neutrin, které námi proletí, aniž by se nás zeptaly na souhlas. Nemělo by se to zakázat?
Z vesmíru jich lítá eště víc o eště větší energii, nezakážeme vesmír? ;-)
a co kdyz se z toho bžilionu bžilionů neutrin par gazillionu do neceho trefi a neproleti? Mam se bat, ze natrefim na lepton a ozari me Cernenko ?