Je ráno a já pomalu vstávám. Kvůli zvědavosti jsem si nastavil budíka už na šest hodin, jen abych měl čas si přečíst zprávy o duelu Donik vs. (Botox-)Klingon. Ač všechna média i zde v Multikultireichu favorizovala Klingon, z titulku se na mě zubí Doník. Dobrá zpráva po ránu – šovinistický rasistický buran je mi více pro chutí než odporná neomarxistická saúdská děv.. čice..
Na ranní poradě panovala pochmurná nálada. Jako poslední vždy dorazí náš primář, ačkoliv v práci straší nejdříve. Otevřel dveře s výrazem někoho, komu právě utekla žena, děti se přiznaly k nějaké progresivně-minoritní orientaci a jeho zlatá rybka byla sežrána kočkou, která se zadávila. „Das ist eine Katastrophe!“ Zřejmě neomarxistický pozdrav namísto fádního a tradičního „Guten Morgen!“ A že tou katastrofou je vítězství Doníka. Všech mých 8 kolegů včetně poněmčeného Ukrajince Sergeje se fakt tvářilo jako na pohřební hostině. Zejména mladá progresivní budovatelka zeleného socialismu Franziska. Hezká odpromovaná holka (Němci dostávají Dr. až po napsání extra doktorské práce, je zde možné být prostě „lékař bez doktora“) bohužel již tři děti, ve volném čase pomáhající uprchlíkům a provdaná do rodiny fanatických zelených neomarxistů, kde tchán je prominentní profesor sociologie. Na Franzisce byla vidět víc než zklamání. A protože je to děvče iniciativní, hned se pustila do politického rozboru: „Bílí muži by neměli volit! Trumpa volili jen bílí, starší, méně vzdělání…“
Je odporné vztáhnout na ženu ruku. Ale pro tomhle prohlášení mě ruka tak cukla, že jsem nabral vedle mě sedícího Sergeje loktem do žeber. Stotřicetikilový bratr Slovan ani nehekl a dál usilovně míchal svou kávu s osmi kostkami cukru. Zcela zarážející bylo, jak tahle diskriminační a rasistická věta prošla bez povšimnutí a jako by ona myšlenka byla pro všechna ostatní inteligentní bytosti v místnosti akceptovatelná. A já pochopil, že dnešní intelektuálové jsou výchovou a propagandou zcela paralyzování, neschopní touhy po svobodě a spravedlnosti.
Během poledni pauzy probírám politiku s Jensem. Jens je postarší, zkušený, občas lehce mimózní kolega. „Mě přijde Trump nevypočitatelnej. A navíc tam mohla sedět ženská..“ Zeptal jsem se ho, zda by opravdu volil prezidenta jen podle pohlaví a ne schopností. Neřekl nic.
Na odpolední poradě se řešil výrok německé ministryně války Uršuly van der Lejno, gynekoložky opsavší svou doktorskou práci (ale když jste z vlivné rodiny a ze správné Strany, dojde univerzita k závěru, že jste „opisovali neúmyslně“ a titul si smíte ponechat), která dovedla německý Wehrmacht přesně dle své profese do …, o těžkém šoku, který kvůli vítězství Doníka prožila. Nepřitomostí Franzisky byla debata spíše poklidná. Nakonec šéf pokýval hlavou a pohřebním hlasem řekl: „Budeme to muset akceptovat.“ To budete, milý demokrate. A ze mě se stal pesimista. S tímhle materiálem nečekám v Evropě nějaké obrození.
Je k vzteku, že se zeleným marxistům jejich „Dlouhý pochod institucemi“, zejména školstvim, vyplatil. Doufám, že se Doník stane dalším Reaganem – toho potřebujeme jako sůl.
PS: Jména jsou změněna. I neomarxisti mají právo na soukromí.
13.11.2016 Freethinker
(279x známkováno, průměr: 1,19 z 5)