Rozhovor s autory projektu Chceteje.cz

Featured Image

Vážení čtenáři, opět tu máme něco, co si patrně v Reflexu ani Mladé Frontě nepřečtete. Projekt www.chceteje.cz zaujal česká média, poukázal na problémy přistěhovalectví a nepřímo bezbřehého multikulturalismu, zatlačil do pozadí (skoro jsem chtěl napsat „zatlačil oči“) projektu www.chceteho.cz. Sice od nápadu k realizaci uplynul nějaký čas, nakonec jsme však dosáhli toho, že autoři webu chceteje.cz, pánové P. a M. poskytli našemu serveru rozhovor.

D-F: První otázka je trochu netradiční: Jak se nyní cítíte jako autoři asi nejznámější české webové parodie?

P: osobně nejsem žádný egomaniak, takže se cítím zcela normálně. Mám samozřejmě radost, že o projektu se začalo mluvit, což bylo naším cílem – rozpoutat diskusi o druhé tváři imigrace a multikulturní společnosti.

M: Nejznámější parodie, no to asi trošku přeháníš. Ale myslím, že se to celkem povedlo. Každopádně potrefené husy se hned ozvaly a spousta lidí se zasmála. Ale zdravé naštvání nad tím, co se děje kolem nás zůstává. Takže asi zůstaneme trnem v oku i nadále, protože další projekty přijdou ;-).

D-F: Jak vznikl nápad stránky vytvořit? Objevily se různé spekulace, že jejich vytvoření zadala Národní strana, Národní odpor, dokonce já sám. Apod. Kdo hradil náklady?

P: Prvotní nápad vzešel od M, postupně k tomu přibývaly nápady ostatních – včetně našich čtenářů. Rozhodně si vytvoření webu www.chceteje.cz nevyžádala ani Národní strana, natož Národní odpor a určitě jsi to nebyl Ty :-) Náklady jsme hradili mezi sebou – někdo dal peníze, někdo svůj čas a nápady…

M: Nápad vznikl u pivka, jak jinak. Po tom, co jsem viděl náhodou reklamu na chceteho.cz a slyšel, kolik peněz do toho stupidního projektu zahučelo. Žádná strana za tím nestála. Pro straníky mám rozpracovaný jiný projekt – kapkadeprese.cz, web psychické podpory pro zničené a vyždímané chlapy po třicítce ;-). Sám se mezi ně taky řadím.

D-F: Jaké ohlasy zatím máte? A co policie? Už jste byli „podat vysvětlení“?

P:  Ohlasy jsou z nějakých 85% pozitivní, lidé nám hodně děkují za odvahu mluvit o politicky nekorektním tématu, nabízejí peněžní dary i konkrétní pomoc. Zbylých 15% reakcí jsou buď neutrální příspěvky nebo urážky, výhrůžky, vulgarity… na policii jsme samozřejmě byli – sami jsme nabídli spolupráci, neboť se domníváme, že nepácháme nic nezákonného.

M: Většinou pozitivní reakce. Myslím, že jsme spokojení. Zajímavé je, že nejsprostší nadávky chodí od žen. Asi ta anonymita internetu jim dává odvahu uvolnit nahromaděné emoce. Nechápu, kde se to v nich bere. Na policii jsem už byl. Na stole jsem viděl tři trestní oznámení. Vyšetřuje to nadporučík, takže na nás nenasadili žádné béčko. V podstatě na nás nic nemají, během vyšetřování mi ukazoval žaloby bez rozumného zdůvodnění a byl smutný, že se tím musí zabývat. Samozřejmě, politická vůle nás zastrašit tady je, ale výkon vázne na solidaritě a pochopení jednotlivců, kteří by měli být tím karabáčem. Díky bohu.

D-F: Z vlastní zkušenosti vás musím upozornit, že některé z „občanských iniciativ“, se kterými jste se dostali do křížku, nejsou právě jednoduchý soupeř. Jsou horší než uliční výbory z dob předrevolučního socialismu. Ačkoli se ve svých názvech orwellovsky maskují výrazy jako „svoboda“ a „tolerance“, ve skutečnosti používají špiclovské metody, za které by se starý estébák nestyděl, aby diskreditovali nebo postrašili nepohodlné. Dříve nebo později s nimi budete mít problém. Jste připraveni?

P: Jsme si vědomi, že nejčastějšími nositeli bolševických a nacistických metod práce jsou právě spolky tzv. lidskoprávních aktivistů, kteří se domnívají, že lidská práva končí v okamžiku, kdy máme jiný názor, než oni považují za vhodné. Osobně z nich nemám strach, spíše mi je takových lidí trochu líto. Odkud pramení jejich mesiášský syndrom – to opravdu nevím. Je to spíše otázka pro psychologa, zda-li se nejedná o nějaké projevy frustrace freudovského typu.

M: Nojo, no. Jsem deset let ženatý, mne jen tak něco nezastraší ;-).

D-F: Vaše kampaň byla na různých smažba webech označena jako xenofobní a rasistická. Ať jsem dělal, co jsem chtěl, nic takového jsem tam neviděl. Jsou tam než informace, které si na internetu najde každý a něco humoru. Jaký postoj máte k xenofobii a rasismu?

P: Odmítám tvrzení, že o nekorektních tématech se ve slušné společnosti nemluví. Takové postoje jsou jen důsledkem autocenzury. Náš projekt není ani rasistický, ani xenofobní – a rozhodně odmítám, že bychom zastávali rasistické nebo xenofobní postoje. Všichni hodně cestujeme po celém světě – ať pracovně nebo soukromě – a tak máme srovnání, jak funguje společnost v zemích s vysokým podílem imigrantů ze zaostalých zemí Afriky nebo středního východu. Strach, násilí, zločin – to je charakteristika oblastí s vysokým procentem zejména muslimských imigrantů – ať se každý podívá na Londýn, Manchester, Amsterdam, Paříž, Nice, Malmö, Stockholm…. situace v těchto městech je neudržitelná a my opravdu nestojíme o to, v ČR zažívat rituální vraždy za urážky islámu jako v Holandsku, vypalování aut a systematické napadání představitelů státu a policie, jako je tomu ve Francii a Belgii, o systematické znásilňování žen a dívek, jako je tomu ve Švédsku a v Norsku. Pokud někdo touží žít podle práva šaria, nechť si najde nějakou islámskou zemi, ať mi však tato pravidla nenutí v zemi, kde žiju já a která je založená na evropských hodnotách demokracie, lidských práv a svobody slova. Zkráceně řečeno – kdo nechce tato práva respektovat, sám si žádná práva nezaslouží a nechť tedy odejde jinam.

M: Možná, když jsem byl mladý, byl jsem rasista. Ale časem se nad to člověk povznese. Dnes se na to dívám tak, že lidi jsou lidi. Někdo je fajn, někdo je pičus. Právě sedím v Madridu, na školení. Včera mne školil černoch jako bota, večer jsem s ním seděl v baru, bezva jsme pokecali. Vedle mne sedí Luai a Salah z Dubaje. Nemám s nimi žádný problém. Problém bych měl ve chvíli, kdyby se chtěli přestěhovat do naší země a zůstat tam trvale. To by mi asi vadilo a dal bych jim to najevo. Dnes je poškozování životního prostředí trestným činem. Ale zničit národ, rozbít jeho sounáležitost, tradiční kulturu a vztahy, to je na druhou stranu chvályhodné. Kdysi jsem viděl film o fotbalových chuligánech, kde Dušek ukazuje na globus a říká něco ve smyslu: „vidíš, tady všude jsou žlutý, tady černý a jen tenhle malý kousek země patří nám. a já bych chtěl, aby to tak zůstalo.“ Je to velmi zjednodušené, ale cítím to stejně. Je to rasismus? Byl jsem párkrát na blízkém východě, když jsem vstupoval na území jinak liberálních Spojených Arabských Emirátů, tak se mne letišti ptali, jestli nemám Bibli nebo křížek, že takové věci do jejich země nesmí. Já bych jim oplácel stejnou mincí. Kašlu na náboženské svobody. Dokud nebude v Saudské Arábii kostel, neexistuje podle mne jejich morální právo na mešitu kdekoliv v Evropě. Jsem xenofob?

D-F: Na druhé straně, žil jsem nějakou dobu v zahraničí. Sice jsem nechodil do mešity ani nezapaloval auta, ale přesto bych nebyl právě štěstím bez sebe, kdyby někdo vytvořil takové stránky o mně. Stěžoval si nějaký cizinec, že se cítí uražen?

P: Ne, pokud vím, tak se nikdo neozval, koho by se to dotklo osobně. My nic nemáme proti cizincům z našeho civilizačního okruhu, jen se vzhledem ke zkušenostem některých západoevropských států obáváme kultur neslučitelných s našimi hodnotami. Naopak dostali jsme mnoho podpůrných dopisů z celé Evropy, dokonce od Američanů, Holanďanů a Britů žijících v ČR a varujících nás před chybami, kterých se dopustily jejich vlády ke vztahu k imigrantům.

M: Klidně. Když je co kritizovat, ať se do nás klidně pustí. Pár cizinců se nám ozvalo, nikdo nezpochybňoval obsah našich stránek, spíše kritizovali jiné cizince, případně vyjádřili pochopení. Je to zajímavé, ale je to tak.

D-F: Můžete prozradit něco o sobě?

P: Budu mluvit za sebe – 29 let, ženatý, živím se marketingem a komerční komunikací, nejsem člen žádné strany ani politického sdružení, mám blízko ke konzervativně-liberální pravici.

M: Kdysi jsem dotáhl VŠ ekonomického směru do zdárného konce, ale pracuji radši jako technik, hodně cestuji po světě, koukám se a přemýšlím. Je mi 36let, mám tři děti. Dříve jsem byl na politické scéně aktivní, ale dnes mám náročnou práci a rodinu, takže jsem musel přehodnotit priority…

D-F: Parodujete evidentně projekt www.chceteho.cz. Proč jste si vybrali právě tento projekt? Co soudíte o „předloze“ chceteho.cz?

P: Kampaň Chceteho.cz nám přišla tak neuvěřitelně stupidní a hloupá, že se parodování nabízelo samo. Ztvárnění neonacistů jako jakýchsi vesnických skinheads absolutně nereflektuje současnou situaci mezi českými nácky. Bylo vidět, že kampaň dělali lidé, kteří žádného nacistu nejspíš nikdy neviděli a to je tragická ukázka činnosti organizací, které za touto kampaní za 2 miliony korun stojí. Navíc nechápeme těch několik opilých hajlujících primitivů jako nějaké relevantní nebezpečí pro naši zem – a zprávy např. BIS nám v tom dávají za pravdu, neboť počet příznivců neonacistických organizací u nás vytrvale klesá.

M: Protože jsem příznivcem svobody slova. Nesnáším velkého bratra, všechno to omezování, sledování, špehování, donášení, škatulkování. Rád pojmenovávám věci pravým jménem, no a ti blbečci, co dělali chceteho.cz, si o to prostě řekli.

D-F: Jak nahlížíte na pojmy jako vlastenectví, nacionalismus, patriotismus, vztah k vlasti? Pokládáte je vůbec za udržitelné za okolnosti, kdy se naše společnost, ekonomika, technologie a podobně čím dál více integruje s evropskou a světovou?

P: Osobně považuji vlastenectví a pozitivní vztah k zemi, kde žiju na standardní a naprosto normální součást intelektu člověka. Nacismus i především komunismus v lidech vlastenectví vytrvale potlačoval, dnes v tom pokračují zastánci multi-kulti zřízení. Vlastenectví pomáhá udržovat lidské společenství na určité morální úrovni, z mé zkušenosti vím, že lidé s pozitivním vztahem k vlastní zemi (ať to byli Češi, Slováci, Skotové nebo Italové) jsou zároveň lidé charakterní, čestní a zásadoví. Co se týká integrace a globalizace – ta přece neznamená, že zapomenu na to, kdo jsem a odkud pocházím. Zároveň si myslím, že například integrace v rámci EU je pouze dočasná záležitost – politické tlaky eurosocialistů jsou naprosto nepřirozené, nikdo o nějakou eurofederaci nestojí. Rozbili jsme Rakousko-Uhersko, rozbijeme i byrokraticko-socialistický kolos zvaný EU.

M: Vlastenectví není špatné. Ale jsem nacionalista v dobrém slova smyslu. Pro mne jsou totiž vlastenectví a nacionalismus dvě spojené nádoby, které nelze rozdělit, aniž by se obě nerozbily. Kdysi jsem četl skvělou knížku od pana Vlastimila Podrackého. Jmenovala se „Návrat k domovu“. Těžko vyjádřit pocity, které jsem po jejím přečtení měl jinak než, že mi otevřela oči a že sám bych svůj postoj nemohl vyjádřit lépe. Vřele doporučuji. Dále, technologie i ekonomika může zůstat otevřená, ale zemi a národ si musíme chránit. A nemyslím, že by to mělo být v protikladu. Do EU jsme neměli vstupovat. Evropské sdružení volného obchodu by pro nás udělalo podobnou službu z ekonomického pohledu. Mohli jsme si zachovat státní suverenitu a nemuseli vyprodávat jediné, čeho je ve světě skutečný nedostatek, a to svoji zem. Viktor Dyk ve své básní Hranice kdysi napsal: „Do propasti se uvrháte, hranice nejsou-li vám svaté, nestřežíte-li jejich čest.“ Měl pravdu.

D-F: Co říkáte situaci v Kosovu a uznání Kosova českou vládou?

P: Těžko hledám slušná slova. Postoj české vlády je – bohužel – tradičně český: vazalský, bez odvahy k vlastnímu názoru. Dnešní demokratické Srbsko trestáme za zločiny Miloševiče. Porušení mezinárodního práva je pravděpodobně pro pana Schwarzenberga a Topolánka asi normální. Na rovinu říkám, že uznání teroristického státu Kosovo je pro mě důvodem, proč již nikdy nebudu volit ODS. A těžko to nesu zejména z toho důvodu, že Srbové tradičně vždy stáli za námi – vzpomeňme na roky 1938 nebo 1968, kdy se v Bělehradě hlásili desetitisíce dobrovolníků na pomoc Československu. Chce se mi z přístupu naší vlády a diplomacie zvracet.

M: Nový Mnichov, lži a manipulace. Nátlak, výhružky, humanitární bombardování, sliby, porušení slibů. Je mi zle z toho, že se toho účastníme. Uznání Kosova je v rozporu s naší ústavou, pokud se toho neujme nějaká politická strana, tak do toho půjdeme sami.

D-F: Když jsme u toho multikulti, ani ne za měsíc se v Brně uskuteční historicky první pochod homosexuálů v Čechách. Jak se díváte na takovou akci?

P: Mě osobně je to fakt ukradený – netuším, co je účelem tohoto pochodu. Má-li někdo potřebu dávat na odiv svou sexuální orientaci, nechť tak činí, pokud tím nebude omezovat práva druhých a nebude žádat možnost vychovávat děti.

M: Kdo nezná historii, je nucen ji opakovat. Morální úpadek je začátek našeho konce. Slabost, kterou mimo jiné projevujeme v neschopnosti pojmenovat úchylky pravým jménem, se nám brzy vymstí.

D-F: Co plánujete do budoucna?

P: Chystáme projekt týkající se Kosova a práva Srbů na sebeurčení. Tedy pokud neskončíme jako těžcí zločinci za mřížemi za projekt CHCETEJE.cz :-)
M: Ale jo, třeba z nás zase vypadne nějaká další perla. ;-)

Chcete něco vzkázat čtenářům D-F?

P: No myslím, že u čtenářů D-F lze předpokládat vysokou úroveň schopnosti používat vlastní hlavu a vlastní úsudek, ale přeci jen bych všem vzkázal, ať se nenechají názorově manipulovat masmédii ani politicky korektní společností. Nebojte se nikdy vyjadřovat svůj názor a bránit svoje zájmy.
 
M: V podstatě to samé. Přemýšlejte nejen o tom, kdo vám co říká, ale taky o tom, proč vám to vlastně říká. Dozvíte se mnohem více.


12.06.2008 D-FENS

12345 (14x známkováno, průměr: 4,14 z 5)
337x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:02
D-FENS © 2017