Z medicínského hlediska nevidíme důvod k pokračování restriktivních opatření a důrazně žádáme vládu, aby ukončila pandemický stav a začala respektovat svá vlastní pravidla (tzv. rozvolňovací balíčky), podle nichž jsme již několik týdnů měli žít normálním životem bez omezení. Jako lékaři a odborníci jsme zděšeni především následujícími fakty:
1) Rezignovalo se na základy klinické medicíny. Místo anamnézy, klinického vyšetření a laboratorního nálezu je diagnostikována „nemoc“ na základě jediného výtěru z nosohltanu špatně nastaveným PCR testem. Tato „nemoc“ je zjišťována i u zcela zdravých lidí, kteří jsou neustále nesmyslně a draze plošně testováni, a to včetně dětí.
2) Všichni zdraví lidé jsou na základě presumpce viny považováni za infekční, dokud nedokážou tzv. bezinfekčnost – a to pomocí postupů, které žádnou bezinfekčnost prokázat nemohou. Potvrzení o bezinfekčnosti tak dostanou například očkovaní aniž by byla jejich bezinfekčnost prokázána.
3) Lživě se tvrdí, že imunita po očkování je lepší a delší než imunita po prodělání nemoci. Toto tvrzení popírá publikovaná data i samotné základy imunologie.
4) Jsme svědky porušování Hippokratovy přísahy – je vyvíjen tlak na nedodržování lékařského tajemství, restriktivní opatření jsou zneužívána proti zákonům lidskosti, lékařská etika dostává vážné trhliny a jsou porušována doporučení WHO i dalších autorit včetně verdiktů soudu.
5) Od počátku jsou návrhy na levnou léčbu odmítány bez bližšího zkoumání a čekání na všespásnou vakcínu se po dlouhé měsíce stalo modlou. Politici si zčásti přisvojili kompetence k diagnostice, léčbě a prevenci.
6) Po půl roce je zřejmé, že dobrovolnost vakcíny byla jen další lží. Je vyvíjen nátlak na očkování, i když je již zřejmé, že vakcína není účinná v zabránění přenosu nákazy.
7) Vakcíny jsou experimentální, nemají dosud ukončené třetí fáze klinických studií, za možné budoucí nežádoucí účinky nikdo neručí. Očkování na nádražích a v obchodních centrech, bez sepsání anamnézy, bez pečlivého vyšetření a poučení očkovaného odporuje zásadám lékařské profesionality a etiky.
8) Celá epidemie je prezentována jednostranně, není připouštěna svobodná diskuse, objevuje se cenzura, experti s oponentními názory jsou umlčováni, dehonestováni a označováni za dezinformátory, odmítače či popírače, čímž se slovník oficiální propagandy nápadně přiblížil slovníku totalitní strany z období před rokem 1989.
9) Lidé jsou již rok a půl strašeni neuvěřitelnou mediální masáží, na níž se bohužel podílejí i lékaři a porušují tím jednu z hlavních zásad medicíny – především neškodit. Primum non nocere.
10) Vláda není schopna odpovědět na základní otázku – kdy opatření skončí. Je zřejmé, že ani nulový počet pozitivních testů nepovede k ukončení restrikcí, protože „co kdyby“. Tento postup je natolik arogantní a hloupý, že vzbuzuje podezření, že jde o záměrný plán na okleštění lidských práv a svobod.
https://blog.aktualne.cz/blogy/jan-hnizdil.php?itemid=40671
Z medicínského hlediska nevidíme důvod k pokračování restriktivních opatření a důrazně žádáme vládu, aby ukončila pandemický stav a začala respektovat svá vlastní pravidla (tzv. rozvolňovací balíčky), podle nichž jsme již několik týdnů měli žít normálním životem bez omezení. Jako lékaři a odborníci jsme zděšeni především následujícími fakty:
1) Rezignovalo se na základy klinické medicíny. Místo anamnézy, klinického vyšetření a laboratorního nálezu je diagnostikována „nemoc“ na základě jediného výtěru z nosohltanu špatně nastaveným PCR testem. Tato „nemoc“ je zjišťována i u zcela zdravých lidí, kteří jsou neustále nesmyslně a draze plošně testováni, a to včetně dětí.
2) Všichni zdraví lidé jsou na základě presumpce viny považováni za infekční, dokud nedokážou tzv. bezinfekčnost – a to pomocí postupů, které žádnou bezinfekčnost prokázat nemohou. Potvrzení o bezinfekčnosti tak dostanou například očkovaní aniž by byla jejich bezinfekčnost prokázána.
3) Lživě se tvrdí, že imunita po očkování je lepší a delší než imunita po prodělání nemoci. Toto tvrzení popírá publikovaná data i samotné základy imunologie.
4) Jsme svědky porušování Hippokratovy přísahy – je vyvíjen tlak na nedodržování lékařského tajemství, restriktivní opatření jsou zneužívána proti zákonům lidskosti, lékařská etika dostává vážné trhliny a jsou porušována doporučení WHO i dalších autorit včetně verdiktů soudu.
5) Od počátku jsou návrhy na levnou léčbu odmítány bez bližšího zkoumání a čekání na všespásnou vakcínu se po dlouhé měsíce stalo modlou. Politici si zčásti přisvojili kompetence k diagnostice, léčbě a prevenci.
6) Po půl roce je zřejmé, že dobrovolnost vakcíny byla jen další lží. Je vyvíjen nátlak na očkování, i když je již zřejmé, že vakcína není účinná v zabránění přenosu nákazy.
7) Vakcíny jsou experimentální, nemají dosud ukončené třetí fáze klinických studií, za možné budoucí nežádoucí účinky nikdo neručí. Očkování na nádražích a v obchodních centrech, bez sepsání anamnézy, bez pečlivého vyšetření a poučení očkovaného odporuje zásadám lékařské profesionality a etiky.
8) Celá epidemie je prezentována jednostranně, není připouštěna svobodná diskuse, objevuje se cenzura, experti s oponentními názory jsou umlčováni, dehonestováni a označováni za dezinformátory, odmítače či popírače, čímž se slovník oficiální propagandy nápadně přiblížil slovníku totalitní strany z období před rokem 1989.
9) Lidé jsou již rok a půl strašeni neuvěřitelnou mediální masáží, na níž se bohužel podílejí i lékaři a porušují tím jednu z hlavních zásad medicíny – především neškodit. Primum non nocere.
10) Vláda není schopna odpovědět na základní otázku – kdy opatření skončí. Je zřejmé, že ani nulový počet pozitivních testů nepovede k ukončení restrikcí, protože „co kdyby“. Tento postup je natolik arogantní a hloupý, že vzbuzuje podezření, že jde o záměrný plán na okleštění lidských práv a svobod.