Prý se musí zvýšit daně. Fakt?

Featured Image

Poměrně dost lidí v mém okolí – jak reálném, tak virtuálním – sedá na lep mediálním blábolům naší vlády a jejich Jasánků o tom, že je „nutné“ zvýšit daně, které jsou navíc „velmi nízké“, hlavně ty majetkové. Pojďme se tedy podívat na skutečný problém.

Zajímavé na tomto „problému“ je, že na rozdíl od spousty jiných je velmi snadno dohledatelný po stránce faktů. Nemusíte projíždět dark web nebo „dezinformační“ stránky, realita je dostupná snadno (data jsou z wikipedie). Problém má dvě roviny: výši státního dluhu a výši státního rozpočtu. Začneme tím menším, dluhem.

Státnímu dluhu ČR se daří jak trávě v dubnu a utěšeně roste, vývoj je vidět na následujícím grafu:

Křivka nabrala nepříjemný sklon s příchodem ČSSD k moci v roce 1998. Za 8 let svého působení se tehdejší levici podařilo zvednout dluh zhruba čtyřnásobně, z necelých 200 miliard na 800 miliard. Nástup „pravice“ s Topolánkem v čele (září 2006) se na křivce zadlužování nijak neprojevil až do Nečasovy vlády, kdy se dluh v roce 2012 vyšplhal na necelých 1700 miliard a tam na relativně dlouhá léta zůstal.

Pro porovnání: zatímco oranžová levice zvedla dluh za 8 let 4x, modrá levice jej za 5 let zvedla „jen“ 2x, ale v absolutních hodnotách s přehledem vyhrála (1998-2006: 600 miliard, 2007-2012 1200 miliard). Za Sobotky (od roku 2014, kdy financím ministroval Babiš) a následně za Babiše samotného se nic moc nedělo. Frčela konjuktura, takže zadlužování bylo v řádu nižších desítek miliard ročně a dluh byl stabilní. Až do covid games, kdy se do toho Babišova vláda pustila ve velkém a trhla všechny dosavadní rekordy: na co potřebovala ČSSD dlouhých 7 let, to zvládl Babiš za rok a v roce 2020 zvýšil dluh o 500 miliard. O rok později v nastoleném tempu pokračoval a dluh šel nahoru o dalších 400 miliard. Pak přišla „změna“ a dluh se loni zvýšil o dalších 400 miliard s tím, že letos prý půjde „jen“ o 300 miliard (za první kvartál zatím 160, tak uvidíme, Fiala slibuje, že se do rozpočtu vejde).

Z výše uvedeného jsou vidět dvě základní věci:

  • Babiš skutečně zadlužil ČR naprosto šíleným a bezprecedentním tempem
  • Fiala si s ním v ničem nezadá a jestli s „dluhem aspoň něco dělá“, tak ho leda zvyšuje

Dluh je ale jen půlka problému, ta menší. Tou větší je státní rozpočet a jeho výše, vše je opět vidět z jednoduchého grafu:

Podobně jako státní dluh, i rozpočet byl léta relativně stabilní – v roce 2008 poprvé překročil 1000 miliard, v roce 2015 1100 miliard a jak „jela“ konjunktura, stále se zvyšoval, až v roce 2019 byl přes 1400 miliard. Nicméně alespoň byl zhruba vyrovnaný a nezhoršoval státní dluh. To se změnilo během covid games: nejprve se v roce 2020 snížily příjmy místo plánovaného zvýšení, konkrétně na 1364 miliard (Schillerová plánovala 1578). V roce 2021 byl prakticky stejný, ale loni už vystoupal na závratných 1678 miliard. To nijak nebránilo Fialově vládě, co „něco dělá s dluhem“, utratit přes 2000 a zvýšit dluh o bezmála 400 miliard. Na letošní rok je plánováno, že stát vybere 1928 miliard (!!!), ale že by mu o 300 miliard víc, než loni stačilo? Ani náhodou, utrácet se bude 2223 miliard. O tom se panu „zdroje jsou“ Špidlovi ani nesnilo.

Co to znamená? Stát letos vybere o téměř 600 miliard víc, než v roce 2020, to je nárůst o obrovských 41%. Příjmy mu tedy nechybí a má jich více, než kdykoliv v minulosti.

Skutečným problémem jsou výdaje. Zatímco v roce 2019 státu stačilo 1550 miliard, loni Fiala utratil 1984 (hezká náhoda) a letos hodlá utratit ještě o 300 miliard víc.

Vyšší zdanění tak bude mít jediný efekt: vláda rozfofruje více peněz. Už dnes jich má rekordně mnoho a ani tak jí to nestačí a chce nás obrat ještě o víc s tím, že prý je to nutné. Vážně?

 


19.04.2023 Fatdwi

12345 (455x známkováno, průměr: 1,13 z 5)
18 576x přečteno
Updatováno: 19.4.2023 — 22:55
D-FENS © 2017