Došlo i na mě a občasné dojíždění kolem 50 km pomocí prostředků hromadné dopravy mi dalo čas na to, abych se začala vážně zamýšlet nad pořízením vlastního přemisťovadla, které mi za srovnatelnou cenu a nesrovnatelný čas bude k dispozici kdykoliv kamkoliv. Taxislužbu zdarma, půjčovnu vozidel a non-stop autoservis v jednom, firmu „Táta&Máma Co.“ už ve svém věku využívat nechci a ani nemůžu, protože bydlím jinde, zkrátka si potřebuji koupit auto.
Sice mám několik zdrojů příjmů, ale studium zdarma na vysoké škole způsobilo, že mám ještě po několika letech poměrně omezené prostředky na nákup automobilu. Nechci se upisovat leasingovkám a zaplatit dvojnásobek ceny vozu na splátkách – dá se očekávat, že v nejbližších letech budu chtít využít svoji bonitu na zakládání rodiny. Zároveň bych nerada trávila většinu provozní doby po autoservisech, proto jsem hned při prvním výběru vyloučila varianty jako Favorit za 10 kKč a podobné případy značky „stavebnice Merkur pro pokročilé, dodělej v garáži“. Za rozumný cenový rozptyl po zvážení vstupních požadavků považuji cca 50 – 70 000 Kč.
Tím končí ta část rozhodování, se kterou si poradím sama. Následuje víceméně mlhavá představa o tom, co by moje budoucí auto mělo splňovat. Protože se neorientuji ani na trhu ani v tom, co takové normální auto v mojí cenové relaci vlastně umí, nepodařilo se mi ani po několika dnech pátrání najít aspoň typ, o kterém bych si řekla „jo, to je ono, to chci“.
Výkon: Byla bych ráda, kdyby s tím bylo možné jet bezpečně po dálnici. To znamená, abych měla šanci udržet se v rychlém pruhu po dobu potřebnou k předjetí řady kamionů, aniž bych za sebou vyrobila kolonu, která za zuřivého blikání a troubení jede akorát 130 km/h tachometrových a z kopce místy skoro 140 (vyzkoušeno, fakt nic moc). Nepozoruju u sebe tendenci hrnout si to 180, i když sedím v autě, které to s přehledem umí. Nenapíšu čísla, dovolím si předpokládat, že to čtenářstvo nějak odhadne. Prostě ať se můžu spolehnout na to, že na únik z nebezpečných situací mám nejen volant a brzdu, ale i plynový pedál, na který auto umí svižně zareagovat. Tuším, že to asi bude chtít větší objem válců než 1.1 nebo 1.3, ale to je tak všechno.
Konstrukce: Souvisí s tím, kudy a proč chci jezdit. Přestože většinu času hodlám strávit na okreskách, poměrně často se potřebuju dostat do lesa (po lesní cestě – primárně asi pro traktor) a něco tam nebo odtud přivézt: z toho plyne velký úložný prostor, asi kombík, ideálně s možností složit nejen zadní sedadla, ale i sedadlo spolujezdce (nějaký auto to kdysi myslím umělo, ale jde to i dneska?). Ta lesní cesta je taková, že se Š120 tam naprosto nebyl problém, s většinou ostatních aut taky, ale třeba Peugeot 407 tam fakt hodně trpěl a snad mu i něco upadlo: moje auto by se prostě nemělo po silnici „plazit po břiše“, ale mělo by mít trošku vyšší „nohy“ a pokud možno by nemělo být zespodu lehce přístupné něco, co je pro fungování auta klíčové a na polní cestě by se dalo příliš snadno urvat nebo prorazit.
Údržba: Auto bude jezdit „bez řidiče“, sama si na něm neopravím asi nic a kdo ví, jestli vůbec včas poznám, když se něco začne podělávat. Taky bych samozřejmě nerada každé jaro řešila kvetoucí zadní dveře Felicie nebo analogické neduhy jiných modelů. Jestli takové auto existuje, chtěla bych něco spolehlivého, co se i ve svém věku (očekávám cca 10+ let) jen tak provozem samo nerozbije. Taky bych si přála, aby moje auto umělo startovat i v zimě, i když bude stát na ulici a do garáže nejspíš nevjede.
Spotřeba: Asi je nasnadě, že bych tohle všechno chtěla zároveň s rozumně nízkou spotřebou, i když je mi jasné, že bude každopádně vyšší než u Smartu nebo Matize. Přes 10 litrů by bylo hodně nefajn, ale vnímám, že vyšší výkon se nevyrábí ze vzduchu ale mimo jiné z toho, že auto o něco víc žere.
Existuje takové auto?
Jaká značka, typ, co mám hledat? Čemu se mám vyhnout? Mám se probudit, v mojí cenové relaci se nic takového nenachází?
…a kde k tomu přijít? Na tomto webu je spousta varování směrem k autobazarům: i přes načtené všechny místní návody se obávám, že se svým vhledem do problematiky technického stavu vozidel bych pro AAA byla velmi snadným soustem a pak bych jen těžko řešila, že jsem vlastně odjela na rozbité koloběžce. Kde se dá koupit ojeté auto ve slušném stavu? Jak ho najdu, když nemám po ruce žádného automechanika (nebo aspoň žádného, u kterého si můžu být jistá, že mi nedoporučí auto, které mu zajistí kšefty na několik let)?
(Zatím nikdo nehlasoval)