Proč šel obchod s elektronikou ke dnu, část II.

V minulém díle jsme si pověděli něco o obecné práci v elektru, teď už to vezmeme do detailu a do hloubky. Opět podotýkám, že cokoliv si přečtete, se opravdu stalo.

Upřímně mě mrzí ten pád do zapomnění, protože jsem tam strávil kus života a firma měla velký konkurenční náskok, avšak objevovaly se některé provozní problémy a k tomu se firma stavěla „všechno je v pořádku, to vy jste špatní“.

Jako v každém manželství neřešené konflikty směřují k rozvodu, tak neřešené problémy směřují k pádu a protože jde malou soukromou firmu, nikoliv nadnárodní korporaci nebo státní sféru, neměl ji kdo „podržet“ a tím pádem čelila všem problémům sama.

Bohužel ta doba, kdy prodejce elektra (NEJEN !!!) ve firmě byl někdo, je už dávno pryč. Dneska se prodavači honí za provizemi, řeší vzájemně kde mají větší „body“ na jakém výrobku a vnucují další výrobky, pojistky, úvěry, jen aby si vydělaly na svou výplatu, která je v porovnání s konkurencí docela slabá.

COVID GAMES A TREND ONLINE NÁKUPŮ

Tímto bych asi začal a troufám si říct, že tato fáze změnila všechny obchodní obory, nicméně my jsme obchod s elektronikou, tak se na to podíváme z tohoto úhlu.

Všichni si pamatujeme dlouhou éru v letech 2020-2022 tzv. Covid games, kdy přijít si jen tak do obchodu a něco si koupit, byl prostě jakýsi problém, něco nemožného, vlastně i trestného a prostě FUJ.

Všichni ochránci si libovali tzv. lockdownech, jenže spotřební elektroniku doma žádný probíhající lockdown vůbec nezajímal a jednoduše se odporoučil do křemíkového nebe.

Lidé se samozřejmě přizpůsobili a naučili hromadně pracovat s internetem, lidé se naučili si tvořit objednávky a rezervace, kdy jednoduše otevřeli stránky obchodu, zarezervovali nebo objednali si doma zboží a my jsme jim to dovezli přímo až pod nos domů. Platilo se jednoduše kartou, protože hotovost byla FUJ, na ni byly coronaviry !

Dokonce my vedoucí, museli jsme si koupit vlastní auta a ty na své náklady provozovat, protože firma chtěla mít zajištěnou tzv. FOFR dopravu, chcete-li rychlou dopravu.

Ten obchod se globálně přesunul z kamenných poboček na internet, vlastně je to dneska tak jednoduché.

Sednu si s kávičkou a mobilem ke stolu, otevřu si webové stránky, najdu si zboží, srovnám si ho na internetu a jednoduše si to naklikám, pak vyzvednu na prodejně nebo mi to dovezou až domů.

Hodně lidí dodnes kupuje v online světě, protože mohou si porovnat ceny, přečíst recenze a vybírat si v klidu a bezpečí domova, aniž by je naháněl a otravoval nějaký vlezlý prodavač, který se žene za provizemi.

A je to rychlejší a jednodušší i po časové stránce, protože v dnešní době posbírat celou domácnost po práci a po škole, vydat se v dopravní špičce na druhý konec města do elektra je složitější než někomu poslat obrázek nebo odkaz přes Messenger, stejně hodně ženský často říkají „já tomu nerozumím“ a nezbývá než to obyčejně objednat. Největší výhodou je však zákonná 14-denní lhůta pro vrácení zboží, kdy vám prodejce musí vrátit peníze. V kamenných prodejnách tuto povinnost nemají a záleží pouze na vstřícnosti obchodu.

Ten trend objednávek a on-line obchodů pokračuje stále dodnes a zažívá čím dál větší boom.
Firma se tomu rostoucímu trendu nedokázala přizpůsobit, měla sice konkurenční náskok v tom, že prodavači měli svoje tablety a byly nuceni posílat zákazníkům nabídky „pane, já vám pošlu nabídku a můžete si to popřípadě objednat z pohodlí domova“, jejich úspěšnost v praxi však byla mizivá a prakticky je zákazníci vnímali jako spam! Realita byla taková, že co nenakoupil zákazník ihned, prodavač mu musel poslat nabídku. Kam to ale vedlo?

Zákazník si to mohl jednoduše porovnat na webu anebo objednat obvykle na e-shopu za nižší cenu než jakou viděl na prodejně.

K tomu se dostaneme v jiné kapitole …

INFLACE V LETECH 2022/2023

Další a podle mě docela smrtelnou ránu, kterou firma nezvládla, byla inflace v letech 2022/2023, způsobená především válkou na Ukrajině. Najednou podražily pohonné hmoty, zvedly se ceny energií a potravin, což byl pro spoustu domácností nepříjemný šok.

Pamatuji si doby, kdy přišel tady tatík od rodiny nebo důchodce si jen tak koupit novou televizi, nějakou větší a s většími barvami, protože chtěl si užít lepší kvalitu.

Dneska se jde koupit nová elektronika, až když přestane fungovat. A tento trend navazuje i na další výrobky, nejdete si koupit nový výrobek z rozmařilosti, ale až když ho skutečně potřebujete.

Tohle hodně dělají důchodci, oni mají starou shnilou pračku, co skáče po koupelně / hnije v pantech / teče, ale „dokud to funguje, tak to nebudu řešit“. A až se pokazí, tak ještě někteří si shání opraváře, teprve potom jdou do elektra. Samozřejmě pokud to umí, nejdříve sjedou internet, pak jdou do kamenné prodejny.

S tím souvisí ještě jeden opomíjený bod, kdy přišel si zákazník koupit pračku klidně i za 30 tisíc Kč, protože chtěl drahé německé značky a věřil, že to je kvalitní a vydrží to hodně dlouho až do smrti.

Dneska se to bere jako spotřební věc, takže koupí se levná pračka za třetinovou cenu a až odejde, tak se prostě jednoduše vyhodí a koupí se nová.

I taková pračka umí také vyprat a zákazníci si to uvědomují.

Tohle chování jsem začal vnímat častěji až v letech, kdy vzrostla inflace.

ÚVĚRY

Dalším bodem, kterým si taky firma pomohla k pádu, jsou úvěry. Díky Covidu a inflaci se vyrojilo spousta „finančních poradců“, ať už oficiálních nebo těch s dluhy na krku a všichni začali tak nějak hlásat „nepůjčujte si na blbosti a srovnávejte nabídky“, což má smysl a logiku. A hodně lidí se tím opravdu začalo řídit, takže úvěry nabízené s 40 % úrokem či dlouhou splatností měly velmi malou šanci se udržet, protože spousta zákazníků se třeba na těch vysoce drahých úvěrech tzv. „vyléčila“, kde přeplatily obrovské množství peněz a Okay od toho dal ruce pryč, přece „nikdo vás nenutil to podepsat“, tím pádem ztratily důvěru celkově k úvěrům.

Nemohu taky opomenout přísnější posuzování bonity splátkovými společnostmi, stačí nějaký zápis v registrech nebo i obyčejná zkušební doba a máte smůlu, žádost smetou ze stolu. Dřív i během zkušební doby daly telefon na splátky.

PROBLÉMY S OBJEDNÁVKAMI A DODÁNÍM ZBOŽÍ V TERMÍNU

Aby toho nebylo málo, pamatuji rok 2022, prodával se, a ještě dnes prodává nábytek. Funguje to úplně jednoduše, zákazník si vytipoval postel / sedačku / kuchyň, udělala se objednávka (ať už doma zákazník sám nebo na prodejně s prodavačem) a čekalo se na dodání. Bohužel 90 % všech objednávek nebylo dodáno včas, lidi čekali hodně dlouho a začali být samozřejmě hodně naštvaní. Obchod se k tomu postavil následovně „stala se chyba tam a tam, prosím o strpení“, kterou hlásal na zákaznické infolince.

Horší situaci měly prodejny, kdy ti lidi tam chodili osobně a ptali se na termíny dodání. Bylo to hodně nepříjemné každému vysvětlovat „pane, nezlobte se na nás, my za to nemůžeme, prosím o strpení, dostanete slevu nebo dopravu zdarma“

Nakonec většina lidí se svého zboží dočkala, nicméně s těmi problémy si to už hodně lidí rozmyslelo, znovu nakupovat.

Vzpomínám si, že jednou byly problémy i na Vánoce toho roku, kdy jsme během objednávek zadávali „platbu při převzetí“ a někdo chytrý v systému to na centrále změnil tak, že to byla platba předem. Stalo se to, že hodně zákazníků a obzvlášť i rodina a přátelé nedostaly své vánoční dárky, protože objednávka byla jednoduše stornována díky neuhrazené záloze.
Ti daní přátelé se už pak nikdy neozvali se žádostí o výrobek.

E-SHOP

Čili vlastní konkurence pro prodejce.

Tady bohužel šlo o to, že většina výrobků byla na e-shopu jednoduše levnější a prodavači často ani nevěděli, ostatně kdo si má pamatovat denně měnící se ceny těch stovek výrobků, a to vedlo často k absurdním situacím.

Pamatuji si, že mi přišel zákazník pro televizi Samsung QLED, krásně jsem mu ji odprezentoval a už jsem se těšil, jak projde kasou s vysokou provizí, jenže tu náhle „pane, ale vy ji máte na e-shopu o 8 tisíc levnější, já to chci za tu cenu“.

Samozřejmě zákazník ji za tu e-shopovou cenu dostal, nicméně prodavač ztratil výraznou část provize, tedy šišek a prodejna celkovou marži, takže za prodej televize byla stejná odměna jako za prodej konvičky.

To ale vedlo k tomu, že zákazníci se naučili objednávat rovnou z e-shopu, protože to tam bylo zpravidla levnější a nemuseli se dohadovat s prodavačem. My jsme se pak stali jen zdarma výdejnou e-shopu.

Od léta 2024 učinila firma jednu extrémní chybu a to, že celý e-shop přesunula do Brna do velkoskladu a není již možné objednávat z prodejen.

Ceny jsou tam opravdu luxusní, nicméně pouze pro podnikatele a s omezením na záruku, takže již žádné objednávání nábytku, který přinášel významnou část šišek pro prodejce, se přestalo dít.

NEPLACENÍ FAKTUR ZA ZBOŽÍ

Opět další bod, čím si firma pomohla k pádu. Všimli jste si, že firma má naprosto mizernou nabídku mobilních telefonů?

Představte si, že nakoupíte mobilní telefony třeba za 2 miliony korun na DLUH a nasadíte si na ni třeba 5 % marži, aby z toho něco káplo. Všechno je v pořádku, mobilní telefony se prodávají, jenže pak se najednou začnou postupně prodeje telefonů upadat, třeba díky inflaci.

Třeba Iphony na splátky už neletí, Huawei se díky mediální kauze přestal úplně prodávat a Samsung ztratil také své postavení. Takže zůstaly vám na prodejně laciné čínské telefony a tlačítkové pro seniory.

Pro Apple jste „povl“, protože máte prodejny jak z devadesátek a kdo byl třeba v Istylu, tak sám viděl, jak je prodejna naleštěná. Ono Apple vám sice Iphony dá, ale buď staré modely anebo novinky na předobjednávku v omezeném množství.

Jenže pořád zde máte „věřitele“, který vám poskytl telefony a chce svoje prachy, jenže co dělat, když se kolotoč zastavuje. Jednoduše, už vám poskytne méně a méně zboží, kolik toho chcete nakoupit za „půl mega“. Moc toho ne.

Stejná situace se konala i v oblasti TV, sehnat LG nebo Samsung v dané kvalitě či velikosti, byl také problém.

A co zákazníci začali dělat? Nakupovali u konkurence, protože tam měli větší výběr.

BUZERAČNÍ SYSTÉM PRODEJCŮ

To nejlepší si necháme na závěr, protože základním stavebním kamenem každého obchodu byl, je a bude vždy prodejce. Prodejce je ten, který je denně v kontaktu se zákazníky a zároveň svými výsledky živí management, centrálu a majitele.

Ať vlezete do jakéhokoliv obchodu, i toho Albertu, Kauflandu atd., tak se řeší tržby a jak prodejna vydělává, to je naprosto normální. Prodavači byli pod neustálým tlakem na co nejvyšší prodeje a firma razila filozofii „vždycky se to dá udělat lépe“, což logicky vedlo k vyhoření a odchodu nejlepších zaměstnanců. Sám majitel nám jednou na poradě řekl, že „mě nezajímá stav personálu, já chci vydělávat“.

Běžný prodejce musí plnit moře tabulkových ukazatelů, i třeba v jaké nominální hodnotě prodává žehličky. Je nějaký tabulkový cíl a je nějaká výsledná realita a pokud ji prodejce nesplnil, pak musel prodejce podstupovat školení, aby uměl prodávat dražší žehličky.

Nemluvě o občasných ranních poradách s manažery, kdy vám byla jen vyplachována hlava o tom, jak jste jako prodavači mizerní a jak to máte dělat lépe. Ve svém volném čase jsme museli i o hodinu dřív do práce, abychom si vyslechli výplach manažera.

Dalším dílčím problémem byly různé akce, např. DPH či Vánoce, což znamenalo, že byl tzv. full stav a všichni museli být v práci, což jako mladí single lidé se přizpůsobí raz dva, ale kdo měl rodinu, ten narážel.

Zase firmu zajímala čísla, ne vaše osobní motivy. Řeklo se všichni do práce, tak všichni !

Bohužel ten plat neodpovídal tomu úsilí a tím pádem firma ztratila hodně kvalitních zaměstnanců, kteří buď odešli ke konkurenci a nebo do jiných oborů.

ZÁVĚREM …

Jak už jsem ji říkal, mrzí mě to, že tak firma šla ke dnu. Je to velká škoda, avšak stačilo by změnit přístup a firma by se z toho dostala. Bohužel centrálu názory tam dole nezajímaly a nezajímají, tím pádem hniloba zevnitř a jiné, firmou neovlivnitelné faktory, dopomohly rychlejšímu rozkladu.

A v dalším, už posledním díle zodpovím případné otázky.

17.11.2024 Petr

Související články: