Prezident dosadí většinu Ústavního soudu a rozhodne budoucnost na 10 let. Budeme aktivistická soudcokracie, nebo demokracie? - zpět na článek

Počet komentářů: 667

  1. Technická – prezident musí požádat o souhlas s jmenováním ústavního soudce senát.

    1. To je pravda, jenže – z 81 je 6 progresivních ze SEN21, 36 spíše progresivních z ODS a zcela progresivních z TOPky, 14 ze STAN a 5 klientelistů z ANO.

      V tomto bych bohužel nevnímal Senát jako pojistku – zejména proto, že české politické prostředí je unikátní tím, že většina veřejnosti bezmyšlenkovitě naskakuje na myšlenkové vzorce progresivní levice importované ze zahraničí, ale nemá sebemenší ponětí o zahraniční politice a co tam tytéž progresivní myšlenkové vzorce vypůsobily v praxi.

      1. Co to je za kecy? Vy taky bezmyšlekovitě naskakujete na ty oslí můstky, že president nemůže odvolat vládu, aniž byste se podíval, že hlava čtvrtá, týkající se exekutivy, je rozdělena na 2 části, „Prezident republiky“ (Čl. 54 až 66) a „Vláda“ (Čl 67 až 80), kde Čl.62 říká:
        Prezident republiky
        a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
        Jaké jsou další podmínky?

        Zatímco Čl.75, na který se všichni odvolávají říká:
        Prezident republiky odvolá vládu, která nepodala demisi, ačkoliv ji byla povinna podat.
        To je přece logické, že pokud má prezident pravomoc odvolat „kdykoliv“ vládu, tak přece nebude Ústava dávat ad hoc tuto pravomoc někomu jinému. Tím by vznikl galymatiáš.

        Přičemž ono „kdykoliv“ předpokládá, že president bude jednat podle své vůle, nikoliv zvůle. Proto odvolat vládu, která vede tuto zemi cíleně do záhuby (energeticky, ekonomicky, vojensky,…) je jeho povinnost a od toho má i stanovenou pravomoc.

        Za mě jednoznačně p.Bašta
        https://www.volebnikalkulacka.cz/share/8d0f9f5d-6fc3-47fa-9517-eda47a1736ad?utm_campaign=social-share
        protože má silnou vůli a dává záruku, že nebude jednat vrtošivě (zvůle), jako současný ješitný dědek.

        Jinak k té kalkulačce, sám jsem se divil, že na otázky odpovídám jako nějaký „pravičák“, přestože jsem smýšlením Národní socialista (pro hlupáky, kterým se to plete s NSDAP, jsem „Masarykovec“ (Masaryk, Beneš, Horáková)). Přesněji ani jsem se nedivil, protože „pravičáctvím“ se dnes ohánějí hlavně snadno manipulovatelní hlupáčci, kteří se tímto stávají volební „potravou“ stran jako TOP09, ODS, STAN. Když ono se to tak hezky poslouchá, že ti vzdělaní a inteligentní volí pravici. :-)

        1. Je opravdu úsměvné, když mě někdo o právním povědomí Bašty poučuje o ústavě. Viz níže.

  2. Dovolím si oponovat názoru, že prezident nemůže nic. Prezident zejména jmenuje sám, zcela bez jakéhokoliv souhlasu kohokoliv, členy bankovní rady České národní banky. Jak vidíme dnes, jde o pravomoc výrazně významnější. Jmenování ústavních soudců vyžaduje souhlas Senátu Parlamentu České republiky. Ten si je této role vědom a progresivistické tendence v něm (zatím…choďme k volbám!) nepřevažují.

    1. To článek ví, a proto se v něm výslovně píše:

      (Ano, jmenuje bankéře ČNB, jenže tam také nic změnit nemůže protože 3 ze 7 členů včetně guvernéra dosadil Zeman na dalších 6 let.)

  3. Vážený pane autore,

    možná čtu Ústavu špatně, nejsem právník, ale v článku 62 je skutečně napsáno, že odvolává vládu, bod A. Také v bodě D se píše o demisi nebo (disjunkce) odvolání. Možná jsou nějaké zvyklosti, ale například Rusnokova vláda byla ve funkci proti vůli parlamentu. Prosím tedy o Váš náhled na věc.

    Co se týče toho, že prezident nemůže nic, tak to si dovolím hodně nesouhlasit. Klíčové je, že jmenuje guvernéry ČNB, což jsou lidé, kteří řídí měnu a tím pádem i ekonomiku země. Ratifikuje mezinárodní smlouvy, vrchní velitel ozbrojených sil a má možnost anulovat rozhodnutí soudu – milosti a amnestie. Nemyslím si, že zrovna tento výčet by se dal označit za nic, viz také příklad z Rusnkovou vládou, kterou nikdo nevolil.

    1. ČNB viz výše.
      Pozice vrchního velitele OS je jen formalitka, protože kdo vyhlašuje válku? Článek 39 Ústavy.
      Milost a abolice nejsou systémové nástroje.

      Co se prezidenta a vlády týče. Ten samý článek 62, na který se odvolává SPD, říká nejen že „prezident odvolává vládu“, ale i že „prezident jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády“

      Kdyby měl platit výklad SPD, že prezident může „podle Ústavy“ odvolat vládu kdykoli se mu zachce zcela jednostranně protože čl.62, potom by ovšem na základě téhož článku Ústavy platilo, že prezident může i jmenovat premiérem koho se mu zachce, třeba pana Vohnouta nebo Mrcasíka von Dfens, kdykoli se mu zachce.

      Přijde vám, že může? Pakliže ne, asi to nebude takto jednoduché ani s tím odvoláváním, že? ;-)

      Stejně jako koho prezident „jmenuje premiérem“ je dáno jinými články Ústavy, jmenovitě 68; a stejně jako odvolání členů vlády je dáno jiným článkem ústavy, jmenovitě článkem 74, i odvolání vlády prezidentem je dáno článkem 75. A ten zní:

      Prezident republiky odvolá vládu, která nepodala demisi, ačkoliv ji byla povinna podat.

      Není náhoda, že všichni ústavní právníci (vč. Kudrny, na kterého se odkazuje SPD ale který se proti tomu ohrazuje) říkají, že je to takto, kdežto jediná SPD tvrdí že prezident může odvolat vládu jak se mu zachce protože článek 62 vytržený z kontextu… Mě by jen zajímalo, zda jsou opravdu tak blbí, nebo zda je to celé vědomá cynická šaráda na jejich elektorát.

      1. Děkuji za Váš náhled na věc. Uznávám, že jsem právní laik a právo není moje doména. Ústavu si čtu jako běžný vohnout, neznám judikáty a ani výklady právníků.

        Právěže přijde, proto mne zajímají Vaše úvahy. Zmiňovaná Rusnokova vláda neměla důvěru PČR a přesto vládla. Podle mého názoru může prezident jmenovat předsedou vlády v podstatě kohokoliv, byť zvykem je obvykle pověřit vítěze voleb. Jana Fišera, Rusnoka, Tošovského také nikdo ve volbách nevolil a byli premiérem. V článku 75, který zmiňujete, se píše odvolá. Četl bych to, jakože je povinen to udělat, když vláda nepodá demisi, ačkoliv měla. Kdežto slovo odvolává v úplně jiném článku bych si vysvětlil, že může odvolat, ale v případě čl. 75 musí svou pravovmoc použít. Pravdou je, že takto článek 62 nikdy v historii ČR nebyl použit, a i zmiňované příklady jsou po řádné demisi vlád. Článek 68 – ten zmiňuje, že prezident jmenuje předsedu vlády, ale není tam, že by se musel řídit nějakým podnětem jako u ministrů.

        Co se týče ústavních právníků, tak také všichni byli proti tomu, že si prezident jmenoval vládu svých přátel (Rusnok). A přesto, vláda vládla. Podle mne je to o síle mandátu prezidenta a schopnosti prosadit svůj postoj. Do jaké míry jde o lákadlo pro voličskou základnu si netroufám odhadovat. Ale je mi trochu záhadou, pokud je to tak jasné, proč to protikandidáti nevyužijí a nemelou něco o extrémistech, co chtějí porušovat Ústavu?

        1. Není problém číst ústavu „jako běžný vohnout“, ale je potřeba ji číst celou. Právo funguje jen v kontextu a jako celek, jakmile někdo začne vytrhávat z kontextu, okamžitě se to rozbije.

          Plus je potřeba znát základní pravidla čtení zákonů:
          – konkrétnější ustanovení automaticky přebíjí obecnější, a to i v rámci jednoho zákona („lex specialis derogatet lex generalis“)
          – princip hierarchie právní síly: Ústava > ústavní zákon > zákon > prováděcí předpis > interní metodika („lex superior derogat inferior“)
          – kdekoli je výčet, je nutné se podívat zda je mezi jednotlivými položkami vazba AND nebo OR, což se pozná typicky podle toho, zda je na konci odrážek čárka

          1. Tož „Právo funguje jen v kontextu a jako celek, jakmile někdo začne vytrhávat z kontextu, okamžitě se to rozbije.“ znamená co?
            Proč se takovéto argumentace objevují téměř výlučně u práva obecného, občanského a s nimi souvisejícího, jmenovitě ovlivňujícího politická mocenská rozhodování o porcování medvěda, potažmo veřejných statků a prostředků? Ve věcech kriminálních a trestných k zásadním obecným sporům nedochází.
            A co se rozbije, bábovičky právnické diaspory????
            Na tohle slovíčkaření chytám na první našlápnutí!!
            Spravedlnost je především určitý soubor morálních imperativů a emocí každého jednoho jedince, kterými nazírá na společenské procesy a realitu.
            Nikoliv to, co k naplnění zglajchšaltované (průměrované) podoby těchto obecných představ spáchá právnická diaspora, zákonitě stižená vlastní zaujatostí a profesní deformací, a potom prolobuje paragrafovanou legalizaci zákonodárným procesem. Následně ještě tam, kde z prostého významu slov a termínů podle obecného výkladového slovníku češtiny veřejnost dovozuje důsledky nelibé právnické klace, kroutí a šroubuje mateřský jazyk tak, aby dosáhla svých cílů. Právníci si vytváří vlasní virtuální profesní svět, včetně mluvy, v něm se cítí jako správci i arbitři Všehomíra a vší silou do něj chtějí uvěznit obecnou populaci. Podobně, jako samosebezvolný a svévolný anticivilizační syndikát EUhnije v Bruseli.
            Jenom ignorant zavírá oči před faktem, jak velká část veřejnosti nesouhlasí s mnohými praktikami takto spáchaného právního řádu a veřejné spravedlnosti. Bohužel nejsou schopni v tom právnickém bludišti najít jakoukoliv, natož přímou cestu ven. A bludiště zduřelo natolik, že už nikdy nikdo ji schopen najít nebude, i samotná právnická klaka se v tom topí a musí se úzce specializovat. Jedině vybombardovat, rozorat a znovu zasít.
            Jako odstrašující příklad možno uvést Pospíšilův Občanský zákoník, jmenovitě Pospíšilovými kámoši přišroubovanou nemocnou hlavu o SVJ. To je občan takový idiot, že si s pomocí i dříve existujícího práva nedokáže hospodařit se svým částečně společným majetkem?? Navzdory tomu, že to dělal již celá staletí před platností tohoto paskvilu?? Anebo tím pospíšilovci sledovali vynucení hojného využívání (a placení) právních i finančních služeb a víceméně zabránit laikům, aby spravovali svůj majetek s péčí řádného hospodáře, aniž by z toho měla právnická a finanční klaka náležitý vývar?? Důsledkem je, že statutárními orgány SVJ nechtějí být ani ti, kteří tomu rozumí a mají schopnosti, správa bytových domů se stala černou můrou vlastníků jednotek. A mastí si na tom kapsu správcovské firmy, pečující především o vlastní prospěch (vývar), což vynuceně a zbytečně prodražuje režii vlastních bytů i seniorům s napjatým osobním keš flow.
            Není to snad nakonec všechno cílené pro udržení co nejvyšší společenské pozice a vlivu některých zástupců „práva“??
            Pro jistotu prohlašuji, že jsem nikdy nebyl odsouzen, obžalován ani stíhán, nemám osobní ani jiné spory s žádným právníkem a světe div se, v jednom případě jsem se vlastní laickou obranou dosáhl ve veřejném líčení soudního zrušení žaloby na mou osobu. Takže důveřuji nestrannosti a spravedlnosti soudů na základě osobní zkušenosti.
            Také uznávám, že společnost musí mít nějaká pravidla a ta musí být vymahatelná. Ale proč taková neproniknutelná džungle paragafů, často vzámně protichůdných a odporujících si, nebo naopak multiplikujících dávno vyřešenou věc.
            Vím a znám, že jsou spousty právníků a advokátů slušných a sociálně empatických. Nevyslovují hned jako druhé slovo po pozdravu zákonem stanovenou hodinovou sazbu (která jiná profese takovou bolševickou ničemnost má??) a účtují rámcově jen hlavní úkon, bez započítání vyplnění každého strojního tiskopisu či zalepení obálky koncipientkou. Ochotně se ujímají pomoci často zcela bezradných a dezinformovaných laiků v tíživé sociální a finanční situaci, někdy pomůžou i gratis nebo čerpají prostředky z dárcovských fondů. Mají můj respekt, obdiv a díky.
            Bohužel chod věcí veřejných zatáčí sobě milým směrem zcela jiní šíbři a s tím třeba bojovat, nikoli úslužně přijímat jejich názory. V tom bych se se zněním povídání shodl. Stačí zmínit zločinnou Rychetského volební fintu.
            Ne však tak, jak to vidí profesně deformovaná bublina, ale tak, jak to vnímá faktický nositel moci a práva, tvůrce všech statků civilizace, občan – volič. Formulované jednoznačně podle významového slovníku č. jazyka, jen s nejnutnější kontaminací terminologickou profesní odbornou akrobacií.
            HOWG!.

            1. Vážený Jardo, právo prošlo téměř dvoutisíciletým vývojem a tuto historii jak odráží, tak se z ní snaží poučit, tak je jí zatíženo.

              Materiální právní stát, o jaký coby o teoretický, nedostižný ideál asipiruje česká jurisprudence, je z celého světa asi to nejlepší možné, protože
              1) nehledí pouze na tupou literu zákona, ale i na společenskou škodlivost = nedovoluje „zločiny bez oběti“ jako anglosaský právní systém
              2) uznává, že právní systém je pouze nedokonalou aproximací zámyslu zákonodárce, který je pouze nedokonalým odrazem společenského vnímání spravedlnosti = soudce má činit výjimky ve výjimečných případech, které zákonodárce nepředvídal
              3) obsahuje Absolutně důležité klauzule nejen o generální licenci soukromoprávních pretenzí = občan může dělat vše, co není zakázáno, ale hlavně princip enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí = stát, ani úředníci, ani vláda, ani prezident nesmí dělat nic, co nemají výslovně zákonem povoleno.
              4) systém vícestupňových odvolaček, na které má nárok každý a za pakatel, a správního soudnictví je taktéž v globálu poměrně vzácný, a přitom bez něj není spravedlnosti

              Principy našeho právního systému jsou tedy v řadě aspektů nejspravedlivější na světě – US. soudní systém je oproti nim v řadě principů ohyzdný a nespravedlivý, což se projevuje např. v naprosto nepřiměřené intenzitě silniční represe za překročení rychlosti, nebo arbitrárním policejním zneužívání např. fortreiture laws.

              Samozřejmě praxe má k tomuto teoretickému ideálu zatraceně daleko, a politici na MSp se snaží svými „reformami“ odstranit i to, ale buďme vděčni i za to málo co máme, a že alespoň směr je nastaven správně.

              Mimochodem, zákonná sazba advokáta není předepsaná zákonem plošně, ale v případech kdy advokáta k něčemu posílá stát. Můj advokát mi opravdu neúčtuje hodinovou sazbu stanovenou státem, přátelíme se a společně rozprávíme a poplakáváme nad legislativou.

              1. nehledí pouze na tupou literu zákona, ale i na společenskou škodlivost = nedovoluje „zločiny bez oběti“ jako anglosaský právní systém

                Tak zrovna o tohle bych se prel – osobni zkusenost.

                Skoncil jsem diky takovemhle zrudam na ID. Moznost odvolani = 0

                1. „coby o teoretický, nedostižný ideál“
                  „Principy“
                  „Samozřejmě praxe má k tomuto teoretickému ideálu zatraceně daleko“

              2. Ten dvoutisíciletý vývoj je pravda, ale naši právníci tím zcela paradoxně omlouvají svou mentální neschopnost a hlavně totální neochotu udělat v právu aspoň trochu pořádek.

                Důkazem budiž třeba to, že naše legislativa obsahuje dvě ne zcela stejné, tj různé(!), definice jednoho fyzikálního aspektu. Budiž nám malou útěchou, že ten zákon, který souvisí s SÚJB, má tu definici zcela správně.
                To je zcela zbytečný terminologický bordel a lidi co chystají zákony, se ani nenamáhají zjistit si, jestli nějaká definice už někde není. Žonglují se slovy jak je zrovna napadne a vůbec netuší, že ta slova již něco znamenají. A ještě jsou na to hrdí a mají blbé kecy o 2000 leté historii.

                Kdyby takto „systematicky“ postupovali programátoři, tak by se po zapnutí PC ani nerozsvítila obrazovka, natož aby to jevilo nějaké známky fungování. Máme zde odborné oblasti, které se dokázaly vypořádat s desítkami milionů řádků textu (kódu) a ono to docela slušně funguje. Naše právo se svou 2000 letou historií je na úrovni tvorby kódu z doby, kdy MS Windows byl ve verzi 1.0.

                1. Shi: dělám v software development na enterprise aplikacích, takže váš optimismus o tom, jak systematicky postupují programátoři, nesdílím :)

                  1. Jenomže zatímco i celkem průměrní programátoři pochopili výhody vynálezů typu principy OOP, re-use a návrhové vzory, tak viděl jste někdy návrh předpisu z pera celkem průměrného právníka? To je občas taková bída, že by člověk brečel.

        2. I prezident Zeman řekl svým podporovatelům, že podle čl. 62 nemůže jen tak z plezíru odvolat vládu, že to by bylo nezákonné:

          „Kdybych byl diktátor, tak bych to udělal. Ale jsem demokraticky zvolený prezident. Nepodnikl jsem tedy žádné kroky, abych se dotázal ústavních soudců, zda mohu odvolat vládu, protože vím, že podle vámi citovaného článku prezident může odvolat vládu pouze za předem určených podmínek.“

          Ony ty „ústavní zvyklosti“ nejsou jen u zvyklostech. V materiálním právním státě, kterým by ČR byla bývala ráda byla, je nutné hledět nejen na literu zákona, ale i na úmysl zákonodárce – to je DFENSův oblíbený materiální aspekt. Zpravidla se úmysl zákonodárce hledá v Důvodové zprávě (proto je zatraceně důležité, co se píše v důvodovkách a preambulích, jakkoli se aktivisti a „faktčekři“ snaží tvrdit, že to je úúúplně nepodstatní, ignorujte a zapomeňte.) V Ústavě jsou tu jednak komentáře od autorů Ústavy, a jednak princip státu coby parlamentního zřízení. To je ten „duch ústavy“, proti kterému nemůže nikdo blatantně jít.

      2. No tak Okamura tvrdošíjně trvá na image SPD jako strany idiotů pro idioty, takže nejspíš o žádný skutečný vliv na poměry v ČR nestojí a stačí mu to co má. Případnou inteligenci by členové hnutí museli maskovat jako koktavý Claudius , aby unikli nástrahám babičky Livie, tedy pardon dozoru vůdce Tomia.

        1. Tak to se snad všeobecně ví, že SPD je jeho obchodní projekt.

      3. Doplním názor prostého člověka:

        Dvojice ke jmenování je odvolání a dvojice k pověření je zrušení pověření.

        Leckdo si možná pamatuje, že byl kdysi jmenován a po letech jiným člověkem, nehodným, ale sedícím na té židli, odvolán.
        Stejně tak byl pověřen, pověření zrušeno a pak znovu pověřen a pověření zrušeno a tak dále. To je úřednický život a nikdo se nad ním nepozastavuje.

        Proto je podle mě samozřejmé, že funkce, která někoho jmenuje, může onoho odvolat.

        „Ústavní pojistkou“ nevládnutí vlády je „vyslovení důvěry“. Ale jinak to je – pokud se začnou rozebírat slůvka – podivné. V ústavě scházejí „může“ a „musí“ (např. čl. 73-3, 74, 75). Lze si představit, že president po volbách, když vyhráli červení mravenci v závěsu s černými, pověří sestavením vlády Brouka(!) Pytlíka. Ten vládu brouků sestaví, president jmenuje a pověří a PS P ČR nevysloví důvěru jednou, dvakrát. Atd. všechno je plně_ústavní.

        Nějaké „ústavní zvyklosti“ PADLY s kovidem a vůbec se vším současným bordelem. ZVYKLOSTI si lze nabouchat do kecek, pokud se soutěže v plavání žen účastní chlap „jakožena“, stoprocentně tak potvrzen vědeckým konsensem a poradním sborem vlády a bruselí a i v americe to tak maj. Duch ústavy jakbysmet. Kua, kdo se opováží dnes v něčem, po kovidu, spatřovat nějaké duchy zákonů? Stačí si vzpomenout na děti jdoucí ze školy, s čeníšky krytými vlhkými „ochranami dýchacích cest“ po dopoledním nošení – to byla zákonná ochrana, zákon a nic než zákon, včetně jeho ducha použitého nezávisle usuzujícími soudy. Sakra, teď mi stoupnul tlak.

        Pokud např. článek 62, kde president mimo jiné „příjímá demisi vlády“, znamená_pouhou_formalitu, tedy „převzetí demise“ a hotovo, proč byly cavyky s Beneš-hrátkami 1948? Tedy přijme – nepřijme, týý vado, oho? (Pomíjím tehdy možná jiný text, jde o obdobu situace.)

        Tedy se domnívám, že president přijímá nebo nepříjímá, jmenuje a odvolává, pověřuje a ruší na_základě svého_uvážení a jakékoliv kecy_kolem jsou_zbytečné. Je na tom tedy, pokud jde o možnosti a pracovní prostor, jako kterýkoliv okresní soudce, zlatej život.

        1. Nic není samozřejmé, protože díky Enumerativnosti veřejnoprávních prezenzí státní moc, tj. ani vláda, ani prezident, nesmí dělat vůbec nic, co jim výslovně nedovoluje a nepovoluje odpovídající zákon. By default zákaz. Je to úžasný princip, můj nejoblíbenější z celého českého práva.

          Proto třeba zákon o policii musí konstatovat i takové zdánlivé samozřejmosti, že policista může zasáhnout jménem zákona = státní moci mimo službu bez uniformy – jinak by nesměl. A kdykoli nějaký dráb, fízl nebo úředník udělá „iniciativně“ něco, co mu výslovně nepovoluje zákon, porušuje tím Ústavu a dopouští se protiprávního jednání. Jak říkám – úžasný princip. V praxi na to samozřejmě všichni kašlou, ale to oni jsou tím zločinci a my jsme v právu ;-)

          Materiální princip deliktu, tzn. úmysl zákonodárce, chráněný veřejný zájem a společenskou škodlivost, nalézá soud v nalézacím řízení. Proto máme soudy a nikoli počítačového robota, který by na vstupu dostával od policie důkazy o porušení paragrafu a na výstupu automaticky tiskl tresty. Takže nic takového nepadlo a pokud by prezident překročil své pravomoci a „kreativně“ interpretoval Ústavu, vláda se mu na to vykašle, bude dál vládnout jako by se neřeklo, podá to k ústavnímu soudu a ten to prezidentovi sestřelí a umyje mu hlavu.

          1. Budiž, nebudu diskutovat o právu, když o něm vím nic. Ale z mých malých (ale přesto a bohužel) zkušeností s českými soudy a správními úřady vykukuje, že ne vždy a možná že tak ne chybně je úplně všechno sestaveno v zákonech.
            Že existují situace, ve kterých orgán – jistě tedy, aby byla radost – v zákonem daných mezích – uvažuje. A z toho jeho uvážení a hodnocení jednotlivostí samostatně a pak zas vcelku, může třeba vypadnou něco, že se jeden nestačí divit. Je kolem toho nějaké legitimní očekávání a takové ptákoviny, ale pokud má něco dopadnout, tak to dopadne. A není-li člověk v přízni, tak má smůlu. Atd.
            Takže se stále domnívám, že president jmenující – podle vlastního uvážení je i odvolávající – podle vlastního uvážení.

          2. Protože nebýt to tak, pak už schází jen muzika, aby to byla opereta, no né?
            K čemu pak „jmenování“ a vůbec celá taškařice s presidentem?
            Když to má být, dle prezentovaného názoru, seznámení_prezidenta_s_vládou. Případně seznámení presidenta s tím, že složení vlády se mění, nebo že vláda končí

            „Tohle je, pane presidente, Lojzík, ministr dopravy, tohle Béďa, ministr zdravotnictví a tohle Sváťa, ministr bez ničeho, jen tak.“

            „Rád vás vidím, hoši, ať se vám daří. Berte si koláčky, dneska se povedly. Kafe je támhle.“

            1. Co bych se hádal. Zde je Komentář k Ústavě ČR od Rychetského et col. ke článku 62:

              K písm. a)
              4.
              První skupina pravomocí se týká ustavování vlády. Ústava svěřuje prezidentu republiky rozhodování o vzniku a zániku členství ve vládě,
              a to formou jmenování, odvolání nebo přijetí demise. Tyto pravomoci zároveň zasazuje do rámce parlamentní formy vlády, což znamená,
              že prezident na jejich základě ani nerozhoduje o složení vlády podle vlastní politické preference, ani není oprávněn vládu či její jednotlivé členy kdykoliv odvolat. Při jejich výkonu dbá o to, aby byl naplňován vztah odpovědnosti vlády vůči Poslanecké sněmovně (čl. 68 odst. 1) a odpovědnosti jednotlivých členů vlády vůči jejímu předsedovi.

              5.
              Jak již naznačuje znění komentovaného ustanovení, prezident republiky formálně nejmenuje vládu jako celek, nýbrž k jejímu jmenování
              dochází ipso facto jmenováním jejích členů na návrh předsedy vlády. Proces jejího jmenování tak sestává ze dvou kroků. Tím prvním je
              jmenování samotného předsedy vlády, při jehož výběru je prezident, nejde-li o případ předvídaný ve druhé větě čl. 68 odst. 4, formálně
              omezen jen obecnými předpoklady pro výkon funkce člena vlády. Ve druhém kroku pak na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a
              pověří je řízením ministerstev nebo jiných úřadů (čl. 68 odst. 2). Těmto návrhům přitom musí vyhovět, ledaže by se jednalo o případ, kdy
              by jejich jmenování bylo v rozporu s ústavním pořádkem nebo obecnou právní úpravou.

              To je ten kontext, provázanost a nalézání úmyslu zákonodárce i materiálního aspektu, o nichž jsem psal.

              Je přitom irelevantní, pokud tomu stále nebudete chtít věřit a budete mermomocí trvat na tom, že protože se to nepíše takto podrobně přímo v Ústavě samotné, platí Baštův výklad – toto je stanovisko lidí z Ústavního soudu, který o výkladu Ústavy rozhoduje. Takže kdyby se Bašta stal prezidentem a zkusil svůj výklad ústavy aplikovat, Ústavní soud mu to sestřelí s přesně těmito argumenty, end of story.

              1. Děkuji za komentář. Budiž těm soudcům a jim podobným přán.

                Buď platí, že

                president přijímá nebo nepříjímá, jmenuje a odvolává, pověřuje a ruší pověření na základě svého uvážení

                se vším, co k tomu patří. (Slova „politických preferencí“ si lze v této souvislosti nabouchat do kecek. Svéprávný člověk je v rámci své práce /zaměstnání/ odpovědný, ručící za správnost svého jednání.)

                Nebo

                je to jmenování, pověřování a přijímání šaškárna, divadlo, zábava vytvářená dobře placenými herci pro diváky k jejich pobavení. Nic, co je, nebo by mělo být bráno vážně. A pak je otázkou, co to dělá v ústavě.

                Už jsme jen krok od vyslovení myšlenky, že pravděpodobně na stejné úrovni jsou zdejší „demokratické principy“.

                (Svůj názor na současný stav systému tak zvané spravedlnosti a jeho ze společné kasy placených účastníků jsem už tu někde napsal, opakovat ho i tady není nutné.)

                1. Bobik: to, čím argumentujete, je robotický výklad zákona (textualismus). To je zásadní logická a jurisprudenční chyba, protože žádný text žádného zákona nemůže pokrýt všechny případy které nastanou, a tímto výkladem by tedy nebylo možné, aby zákony *nebyly* naprosto brutálně zneužívány.

                  Právě proto se každý budoucí právník i soudce učí, že text zákona je pouze nedokonalý pokus zákonodárce kodifikovat jeho úmysl, a text musí být interpretován skrze prizma úmyslu.

                  Úmyslem u ústavy je, máte to tam výslovně, „Tyto pravomoci zároveň zasazuje do rámce parlamentní formy vlády, což znamená…“

                  Jsme paralmentní, nikoli prezidentský systém. To plyne z celé Ústavy i celého politického systému. Vy byste svým robotickým textualismem rázem předělal ČR na prezidentský systém. Tak to prostě nefunguje.

                  Stále vycházím z toho, že se jedná pouze o nedorozumění. Pokud však nejste schopen pochopit, jak právo funguje a proč není nikdy možné roboticky „logicky“ překrucovat text jediného paragrafu bez přihlížení k úmyslu zákonodárce a všem ostatním paragrafům; nebo pokud prostě nechcete pochopit, jak právo funguje, protože se vám to nehodí a chcete za každou cenu věřit a tvrdit, že Bašta může; potom mi dejte vědět, abych se nepokoušel o nemožnou debatu.

                  1. Interpretovat text skrz prisma úmyslu zákonodárce je v dlouhodobě rozumném prostředí v pořádku.

                    A tím hraničním, předtím neuvažovaným, se po opatrném použití, osvědčí-li se, text vylepší.
                    To je vývoj, naprosto v poho.

                    Doba současná: po kovidu, kdy prostředí za rozumné mohl označit pouze ten, na jehož bankovní konto plynuly kovid-příjmy, nebo ten, který byl beneficientem jiných kovid-benefitů a například nedávno, co byl fialově prezentován skandální „odvážný postup“. To vše jistě plně_zákonné. Při vytváření tohoto závěru viděné skrz prisma úmyslů fantazijního zákonodárce (včetně skutečných kovid-bordel zákonodárců) a podpořené soudy uplatňujícími duchy zákonů horem dolem.

                    Dal byste zápalky, jinak užitečný předmět, volně k použití do blázince?

                    Nemohu s Vámi souhlasit – nikoliv proto, že by Vaše myšlenka byla obecně neuplatnitelná nebo dokonce špatná. Ale v současnosti a zde takto nelze postupovat. Nelze_připustit nic z toho, co popisujete (prisma, interpretace, duch zákona…) prostě proto, že ti, kteří by tak měli činit, zde_nejsou.

                    Ti, co tu ještě bohužel přežívají ve funkcích, které je k Vámi popsaným postupům opravňují, jsou možná buď fest oslabení, nebo morálně vadní. Dobře fungující společnost by jim poděkovala za dosavadní dobře vykonanou práci a rozhodně je poslala na odpočinek. Včera bylo pozdě.

                    Jak je možné, že president, který např. soudce jmenoval – a tedy je za něj odpovědný, dle mého chápání významu „jmenování“ – jej v „demokratickém právním státu založeném na úctě k právům a svobodám člověka a občana“*) nemůže odvolat? Poté, co soudce začne tvrdit obdobu toho, že tento čtverec je černý. ->o<- To je řečnická otázka, jistěže na ní prosím neodpovídejte, je tu dost jiných námětů.

                    *) tohle je srandovní tím více, čím déle se na to dnes člověk dívá

                    1. Soudy ale covidismus z většiny nepodporovaly, naopak NSS jej boural. Covidismus byla naprosto nelegální zvůle vlády, která postupovala proti všem zákonům, proti ústavním principům a proti principům materiálního právního státu. Fakticky to byl státní puč moci výkonné.

                      Že ten, kdo soudce jmenuje jej nemůže odvolat, je prokrindapána základní předpoklad pro jakékoli nalézání spravedlnosti! Jinak by soudce vždy soudil dle zadání toho, kdo jej jmenoval, a o nějaké „spravedlnosti“ ani „nestrannosti“ by se nedalo ani teoreticky uvažovat!

                      To, co předvádíte je rámcově stejné, jako kdyby se někdo „selským rozumem“ začal zamýšlet nad konstrukcí Airbusu 380 a vykřikovat, kolik tam konstruktéři mají chyb.

                    2. Informaci o soudech kovid-bordel nepodporujících, ba jej bourajících (anebo snad o opaku?) by pravděpodobně bylo možné dokumentovat. Pokud by byl člověk motivován. Mně, troubelínovi, co v těch letech takřka nevytáhl paty z Prahy a semtam se podíval na výsledek úsilí znalých, kteří se soudy kovid-komunikovali, toho není zapotřebí, ten ví svoje.

                      Nejsem si jistý, zda obecně platí úvaha o tom, že úředník (či v tomto případě soudce), podkuřuje osobě, která jej jmenovala, je na ní závislý. Pokud by tomu bylo tak jednoznačně, jak uvádíte, pámbu s námi. Státní aparát je tedy v případě jmenovaných míst svazkem_nespravedlivých a_stranných, tak nějak od přirozenosti. To jsou rány. Nejdřív odhalení postupů dle ústavy, co jsou vlastně pro srandu králíkům a teď tohle. Není to útok „na samou podstatu demokratického státu“? Zřejmě není. V tom případě to je pravda stejně, jako, že hovno smrdí.

                      Zřejmě nemusíme pochybovat o tom, že se odvolávalo s motivem nemajícím nic společného s kvalitou práce odvolaného, ale například s potřebou vyhovět přání kámoše nebo zadání kmotra. Jak to je dnes v době rutinního používání služebního zákona, bůh suď, zkoumat to nemám zapotřebí. (Mohla by být nějaká pojistka proti zvůli, např. zdůvodnění odvolání, sestavené ne libovolně, ale podle zákonem stanového vzoru. Atd.)

                      Člověk je dalek mít něco společného se selským rozumem. Navíc, když s Vaším přístupem souhlasil. Ovšem nikoliv se zastíráním, že situace v současnosti není pro uplatnění zmíněného přístupu vhodná. To vyhýbání se skutečnosti chápu, skutečnost není příjemná, ale zakrytím nezmizí.

                      Stejně jako znečištěnou chodbu je třeba umýt, vysušit a navoskovat. A ne přes špínu natáhnout flís proti kořenům, co tu zbyl a říkat si, jací jsme pašáci.

                  2. Ad „proto se každý budoucí právník i soudce učí, že …“

                    Já jsme práva nestudoval, ale co jsem před pár lety četl Teorii práva od Viktora Knappa, tak jsem si odnesl dojem, že k účelovému (teleologickému) právníci přistupují, až když jim teče do bot, protože jiné – jednodušší – výklady jim nedávají smysl.

                    Ta kniha mi mimochodem přišla naprosto úděsná a pokud se naši právníci učí z takovýchto otřesných neuspořádaných myšlenkových spisků, tak se nelze divit, že je tady právní kultura naprosto bídná.

        2. prasatko Bobik 10.1.2023 v 18:29
          „Doplním názor prostého člověka:
          Dvojice ke jmenování je odvolání a dvojice k pověření je zrušení pověření.
          Proto je podle mě samozřejmé, že funkce, která někoho jmenuje, může onoho odvolat.“

          Není to tak vždy: existují funkce, kde zákon výslovně brání možnosti odvolání před uplynutím funkčního období…
          Dokonce se ZÁMĚRNĚ délka funkčního období nekryje s dobou volených orgánů…
          Smyslem tohoto ustanovení je zajistit alespoň jakous takous politickou nezávislost příslušného funkcionáře…
          Samozřejmě že se vždy najde politik, který se to snaží nějak obejít (třeba případ souběžných policejních prezidentů)…

      4. Přesně tak. Je neuvěřitelné, jak tuhý kořínek má ten blábol o tom, že prezident může odvolat vládu, kdy se mu zlíbí. Proboha, lidi, nechte výklad Ústavy na (ústavní) právníky. Vytrhávat čl. 62 ze systematiky ostatních ustanovení Ústavy je argument na úrovni čtvrté cenové. A že to Bašta točí i v debatě v televizi jen ukazuje na to, jak je neskutečně mimo. Je to ostuda.

    2. To je oparvdu tak těžké pochopit, že autorův výrok „prezident nemůže nic“ je nadsázka?

      Autor článku má naprsotou pravdu – ústavní soud je poslední pojistka a aktivistický pachatel dobra na pozici soudce je naprostá pohroma srovnatelná s nastrkáním hřebíků na místo pojistek do elektrického rozvaděče. Současný sešup USA, kdy se k ekormidli stáel více dostávají „libtardi“ má kořeny za Roosevelta. Rooseveltovi se nakonec po několika nepovedených pokusech prolomit ústavní principy podařilo naistalovat takové soudce, že prolomení ústavy prošlo a od té doby jsou USA na šikmé ploše.

      Velmi zajímavé je, že tehdejší zneužití výkladu „economoc clause“, které sloužilo pro navýšení federálních pravomocí na úroveň, kterou federál nikdy neměl mít se v historii téměř přesně zopakovalo. Lisabonská smlouva a jedna její klauzule o mezinárodním obchodu byla zneužita k tomu, aby Brusel mohl v rozporu s Lisabonskou zmlouvou rozhodovat o našem zbraňovém zákonu, který má v první řadě vazbu na vnitřní beszpečnost, do které Bruselu vůbec nic není.

      Čistě teoreticky nás náš ústavní soud může ještě trochu zkoušet chránit před dalším „násilným“ předáváním práv do Bruselu, ale to by tam msueli sedět soudci, kteří mají koule, a kteří po vzoru německého ústavního soudu budou ochotní jít do tvrdého střetu s bruselskými aktivisty. Z některých velmi dobrých výroků německého ÚS těží celá evropa.
      Čert vem prezidenta, ale z hlediska dlouhodobé perspektivy a zachování svobod a svrchovanosti na ústavních soudcích opravdu extrémně záleží!

      1. Vážený pane Shi, nebral jsem to jako nadsázku. S tím, co píšete, souhlasím.

    3. Ma pravomoc hlavne i zcela zastavit stihani – abolice. Pacto rada lidi ma s milosti problem v tom, ze tim uznavaji vinu a nechaji si akorat odpustit trest…

  4. Hezká analýza, která má nepsaný závěr v podobě doporučení Fishera či Bašty: „Ká to prosere“:-(

  5. Baštu. Ne, že bych ho nějak miloval, ale „věčný kandidát“ Fišer opravdu ne.

  6. Řeči se vedou a voda teče. Je jasné že lidé krysí závod naprosto nemohou vyhrát, uštvou je pokud budou běhat v kole. V kolonii. „Indiáni volených kandidátů aspen amerika first – především. Howgh.
    https://svobodne-radio.com/2022-11-28-studio-beta-jan-skalicky-o-nebezpeci-valky-a-migrace/

  7. Naprosto klasický Mrcasíkův článek. Dobrý popis stavu, aby to úplně zabil proruským závěrem. Protože ohrozit Babiše dnes může reálně jen Pavel nebo Nerudová, tak doporučí outsidery Baštu a Fišera, kteří jsou bez šancí.
    Jako ve článku o Ukrajině doporučoval uzavřít příměří, a vzdání se Krymu, což by akorát vyhovovalo Rusku.

    1. @coolio
      Asi tak, jen bych podotkl, že JM není proruský, je jen takový spravedlivý mezi národy.
      Ústava po 10 letech kreativního výkladu Miloše I. vyžaduje zpřesnění, lhůty, vyváženější dělbu moci, ale to je také utopie.
      Prostý návrat ke stavu z roku 2008 by neuškodil, ale to by se někteří posrali z prezidenta SPOLU a STAN, myslím, že by to nakonec Vystrčil vzal.

      1. On se tváří jako nezávislý a spravedlivý, ale to platí jen pro tělo článku.
        Závěry článků naprosto nekorespondují s textem těla článku, jsou výhradně proruské.

        1. Mrcasik prorusky? Tak to asi zmrzlo peklo.

          1. @Sysop
            Asi podprahově pro některé rusofoby

          2. Pro tupce určitě

          3. Thumbs up

        2. Když čtu příspěvky jako tohle, tak začínám být taky „proruský“ a doufám, že ty zasrané banderovce vystřílí do posledního kreténa i s jejich západními pomocníčky. A jestli se vám povede dotáhnout to až do totální války, doufám, že Rusové budou pamatovat nějakou pěknou atomovkou i na Prahu. Pak se vám v těch palicích snad konečně rozsvítí, byť nakrátko.

          1. Tak ty seš pako, atomovko, o tom žádná.

          2. JH: ehm, zrovna tvé postoje typu invaze oprávněná, žádné dodávky zbraní Ukrajině na obranu, Putin spasitel světa před progresivismem apod. byly jakési takési dávno předtím, než se tu vyjevil coolio.

            1. Spasitel lidstva je jen jeden, a to včetně zešílevšího progresivismu.
              Teď jsem narazil na pěkný rozhovor s mým oblíbeným S. Komárkem:
              https://cnn.iprima.cz/komarek-tohle-uz-neni-muj-svet-sledujeme-nejvetsi-prekopani-zapadni-kultury-v-historii-192915

              K „oprávněnosti“ invaze říkám pouze tolik, že UA není žádným beránkem, kterého vlku se zachtělo. A pokud nemáme vybavenou ani vlastní armádu, je nesmysl posílat zbraně kamkoli jinam.

          3. tak v těch 500 Iskanderech v Bělorusku je určitě pár tuctů taktickejch hlavic, a s ohledem na to, že Negrová je celá vlhká nás upsat do toho paktu, kdy se jako-že na-vlastní-pěst pár malejch zemí bez JZ rozhodne vstoupit do konfliktu na ukravíně i aktivně – s deklarací, že fakt nejednají za celý NATO – tak fakt hrozí, že si to tady vyzkoušíme na vlastních makovicích

            rozhodně nečekám vod Bureša, že by to tady chcel nechat celý rozbombardovat, je to ojrohujer-čerpač, ne ojro/UŠANDOhujer-loutka, jak Pávek a tetka, co by s tím neměli problém

          4. to Jihočech Honza:
            No vidíš, ani to dlouho netrvalo. ….se VÁM v těch palicích rozsvítí….
            Vítej v klubu KaBrňáků, Behemotů, Sysopů, jacqů a podobných.
            Nečekal jsem to.
            Ani jako jihočech.

            1. Nejsem to já, kdo nás štve s prázdnýma rukama do války s Ruskem. A nejsou to ani výše zmínění.

              1. Esli je rec vo kontrarozvedcikovi a prodavacce, jiste, aktivne nestvou…ale myslis, ze az pride befehl, tak to neposveti?

                1. 1) o vyhlášení války nerozhoduje president
                  2) i Babiš by to posvětil
                  3) radši se vrať ke strašení atomovkama, potenciální vyhlášení války rusku zabírá akorát na ty největší strašpytly, panč Češi jsou ještě větší kapitulanti než Francouzi. Atomová válka je větší hit.

                  1. jaká válka? teď se dělají trvalý svobody a jiný špeciální operace, ses zasekl ve vosumdesátým třetím snad?

    2. Takže všechny síly na starosti a tužby druhých, spíš idee tedy oligarchů kteří ovšem sledují své ego cíle zástupnými pohádkami, tak se tam nafařte a svou pílí se tam uaktivizukte ručně protože ostatní techtle mechtle jsou keci. Nebo chcete z prodlužené kolonie cpát prostředky zástavou zbytku vývrativa vyžraova a dluh dětem těm kterým už nikdo nepůjčí. Pane ajnštajne, bléééé

      1. Skrz ukrajinskou bezednou díru skupují lichváři i evropu jestli jste si nevšimli a s dodržením minských dohod by tam rusko nevstoupilo 200 000 karateli? Divný termín, notabene dodnes je na ukrajině 54% ruskojazyčných se zákazem ruštiny. Co to je.

    3. Zaprvé, prohlásit článek, v němž výslovně napíši, že nemohu volit Baštu protože popíral a obhajuje ruskou invazi na Ukrajinu a požaduje její kapitulaci typu „mír za území“ za „proruský“ je chucpe. Mimořádně drzé chucpe.

      Zadruhé, nikdy jsem nenavrhoval, aby se UA vzdala Krymu.

      Zatřetí, pokud by se do druhého kola dostal Fišer, ohrozí Babiše úplně stejně či lépe (není ani zdaleka tak kontroverzní, jako Pavel se svou StB minulostí, ani Nerudová se svým jásáním pro Green New Deal a korupčnímu skandály.) A pokud se tam nedostane, jistě se tam místo něj dostane nějaký Babišův konkurent bez ohledu na hlasy „propadlé“ pro Fischera.

      Váš příspěvek je jedna velká směsice demagogie, pomluv a emocí zcela odtržených od podkladů. Ale oceňuji, že alespoň nejste vulgární a že se alespoň snažíte argumentovat něčím konkrétním, namísto vágního mlžení.

      Třeba, když si dáte studenou sprchu a přečtete si článek znova, vám to půjde lépe.

      1. Odepsat Donbas a Krym je pořád lepší než vykrvácet. Pořád mám před očima tu scénu ze Zdivočelé země, kde spoluvězeň říká ztýranému Maděrovi: „Teď už se musíte přiznat. Nebo Vás umlátí.“

        Ukrajina dosáhla obrovské strategického vítězství, když se nesložila s prvním náporem, stejně jako Finsko na podzim 1939. Obhájila svoji nezávislost na Rusku a ruská armáda dostala citelně přes prsty. Finové se dokázali vzdát Viipuri i Karélie, domoviny desetiny finského obyvatelstva, které muselo najít domov a obživu ve zbytku vyčerpané a zchudlé země. A podívejte, kam se dostali.

        1. JH: zaprvé nějaké tvoje „Krym a Donbas za mír“ absolutně není na stole. Moskva požaduje absolutní bezpodmínečnou kapitulaci, rozpuštění UA armády, okupační správu a čistky. Ukrajina by na tom musela být o mnoho řádů hůře, aby se jí takovéto podmínky jevily jako „menší zlo“.

          Zadruhé díky dodávkám západních zbraní se Ukrajinci dostali tak daleko, že už Rusákům sebrali 40% invazních územních zisků, výrazně omezili vojenské těžké kolony na Krym, pocuchali Sevastopol a Belbek a z velké části jim rozebrali logistiku. Není důvod, proč by se měli vzdávat. Dokud chtějí, ať klidně pokračují – Rusové už dávno nejedou vítěznou vlnu.

          Zatřetí Rusové teď sice půlku mobiků vrhnou do mlýnku na maso s tím, ať chcípnou, hlavně když to zabaví Ukrajinu, a druhou půlku cvičí někde v Bělorusku a na Sibiři na velkolepou ofenzivu. Jenže úplně stejně tak Ukrajincům se vrací desítky tisíc vojclů, kteří se mnoho měsíců cvičili na Západě – padlo číslo 25,000 měsíčně. A Rybar píše, že Ukrajina stáhla velké množství jednotek z fronty a přecvičuje je na dva experimentální vševojskové armádní sbory organizované 100% podle americké taktiky a doktríny, a hodně s nejnovějším americkým vybavením. Takže jisté není nic – vracející se ukrajinští mobici mají násobně delší, důkladnější a podrobnější výcvik i vybavení (např. z UK si odvezou komplet výstroj a výbavu) a západní taktiku velmi chytře dělanou na zneužití ruských slabin skrze kratší cyklus OODA a iniciativu na nižších stupních velení s vyšší pravomocí, k tomu západní zpravodajskou převahu o všem co se pohne na bojišti, a dostatek HIMARSů. Rusové mají násobně více násobně hůře vyzbrojených lidí. Opravdu si naprosto netroufám prorokovat, jak tohle dopadne, ale k házení flinty do žita a bezpodmínečné kapitulaci s odchodem do gulagu to zjevně není.

          1. A UA zase požaduje celé území před Majdanem. Jak jsem napsal, UA už vyhrála. Stálo Alsasko-Lotrinsko za ty statisíce mrtvých. Stojí za to Donbas a Krym?
            Finsko ale taky nekapitulovalo bezpodmínečně.

            1. Na pořadu dne ovšem není otázka „Donbas a Krym“, nýbrž „Záporožská oblast“, „Chersonská oblast“ a ty 2/3 Luhanské a Doněcké, které si Rusové uzurpují od začátku invaze.

              To, co říkáš, je přesně ekvivalentní „No tak ČSR už vyhrála tím, že uspěla Karpatsko-Dukelská operace. Stojí Sudety za další mrtvé? Beneš by měl s Hitlerem domluvit odstoupení sudet za mír.“

              Až na to, že Hitler by na to nepřistoupil protože chce všechno nebo nic, a až na to, že proč by se ČSR měla zastavovat když okupanty úspěšně vyhání.

              1. Jenže putinovské Rusko není Třetí říše. A druhá světová válka se nevedla kvůli Sudetům nebo kvůli Československu.
                Lepší historická analogie by byla: musíme pokračovat v sedmileté válce až do konce, aby se Marii Terezii vrátilo Slezsko (a Francii Kanada).

                1. Opět: tato analogie nefunguje proto, že cíle Ruska nejsou omezené na Donbas, ale je požadavek na bezpodmínečnou kapitulaci, likvidaci vedení, likvidaci armády, likvidaci státnosti, likvidaci národnosti a převýchovu kompletně všech.

                  Vem si to třeba přímo od Pavla GUbareva, expremiéra „DLR“: „zabijeme všechny, kteří nepřestanou být Ukrajinci a nestanou se zase Rusy“:
                  https://www.youtube.com/watch?v=zClrdGzC2yA

                  1. Řekl bych že skutečné cíle nejsou v tuto chvíli jasné ani Putinovi. Podle situace se vše stejně nakonec po dalších stovkách tisicích mrtvol a mrzáků ukončí nějakým kompromisem. Bylo by dobré k němu obě strany začít chystat už teď, zvlášť když jedné ze stran tu válku platíme za situace kdy sami máme málo a světlé zítřky se už ani neslibují…

      2. Ale je tomu tak, že závěry Vašich článků jsou ve shodě s tím, co tlačí ruská propaganda. Nespekuluji proč.
        – rusáci potřebují mír na přeskupení, vleklý konflikt jim vyhovuje více, proto nějaké příměří výměnou za dosud dobyté území je pro ně výhodnější
        – váhání nad nákupem F35 může být pro ČR racionální, a patrně je, nicméně F35 se rusové chtějí vyhnout více než Jas39
        – to že uděláte z Bašty oprávněně blbce neznamená, že závěr ‚vyhněte se Pavlovi a Danuši‘ znamená podporu Babišovi, který je jen další Orbán v bleděmodrém, poslední spojenec Ruska v EU, kromě Německa tedy

        A mohl bych pokračovat i články o covidu a cenzuře – ne že by nebyl obsah dobře ozdrojován, ale ten závěr vždy nahraje momentálním zájmům ruské propagandy.

        Výjimkou byl článek o nerozšiřování Nato, uznávám.

        1. To Nato beru zpět, to Putin potřebuje, aby měl doma čím strašit :D

        2. – nepsal jsem nic o příměří, psal jsem o bezpodmínečném návratu na hranice ze 23.2.2022. Totéž je oficiální politika prezidenta Bidena, dle vás tedy nutně „proruského“, a totéž byla politika generála Hodgese SACEUR, dle vás tedy též nutně „proruského“. Chucpe. Jakmile by Ukrajina vrátila Rusy za své hranice ze 23.2., naopak by čas hrál do karet Ukrajině, protože v „míru“ by již nic nebránilo masivním dodávkám F-16, Leopardů a SAM, se kterými by jakýkoli další ruský pokus o agresi dopadl ještě hůře, než v květnu ’22.

          – tohle je vysloveně drze urážlivé. Jak Gripen, tak Hornet si vybraly státy, které narozdíl od nás sousedí s Ruskem a jsou vystaveny jeho letecké agresi. Logika „kdo nechce F-35, ten je proruský“ je nejodpornějším, nejcyničtějším a nejdrzejším lobbingem a vydíráním, jaké si lze v oblasti vyzbrojování představit. Hanba by vás za to měla fackovat. Mimo to je F-35 od počátku konstruován jako joint STRIKE fighter a optimalizován pro role Air Interdiction a CAS přesnou municí, nikoli Defensive Counter-Air ani CAP, čemuž odpovídá jeho brutálně podprůměrná kinematika, kterou se zoufale snaží kompenzovat pouze hrubým tahem přehřívajícího se motoru F-135.

          Aerodynamicky optimální pro záchytný stíhač je koncepce Eurocanardů, kterou v 80. a 90. letech následovala nejen Evropa s Typhoonem, Rafale a Gripenem, ale i Sověti s MFI (MiG 1.42/44) a USA s původním konceptem CALF/JAST nejen od Northopu a McD, ale dokonce i samotného Lockheedu, který původně pro budoucí program JSF chtěl také eurocanard (CALF Configuration 140) a na podobu dnešní F-35 to změnil pouze kvůli kompromisu přibližovací rychlosti na letadlovky a hmotnosti-ku-vztlaku pro VTOL variantu.

          Což znamená, že pokud si nepředstavujete útok českého taktického letectva na územ Ruska chráněné ruskou IADS, na všechny ostatní scénáře počínaje odražením ruského útoku na NATO a konče palebnou podporou vojsk NATO v obraně proti neintegrované PVO útočícího Ruska jsou pro nás takticky lepší jiné stroje.

          Váš narativ se ovšem podezřele blíží „kdokoli nekriticky nesouhlasí se současnou vládou, ten je proruský.“

          1. Promiňte, ale návrat před začátek SVO, navíc bezpodmínečný, nepovažuji za správný. Znamená zcela, ale_zcela nebrat v úvahu situaci na území bývalé USSR v uplynulých letech. To, že je v zájmu těch, o kterých se nemluví, nemluveno o tom, o čem se nemluví, neznamená, že minulost neexistuje.

            Byl by vyslán jasný signál, že šmejdi, jsou-li na správné straně, mají carte blanche. Oni mají, ale správná strana nebývá takovou dlouhodobě, natož defintivně a leckdo, kdo by signál přijal a nechal se svést k takovému postupu, by mohl být časem zklamán neúspěchem. Tedy navrhuji uplatnit výchovný zřetel.

            1. V zájmu těch, o kterých se nemluví, hlavně nebylo bombardování Charkova a měst podél celé fronty. Prohlašovat, že „v zájmu ruskojazyčného obyvatelstva“ byla zahájena vojenská operace, která zhruba zestatisícenásobí množství a tonáž dělostřelecké munice dopadající na hlavy téhož obyvatelstva, je chucpe.

              1. Zde nedošlo ke shodě o těch, o kterých se nemluví. Je pravděpodobné, že v jejich zájmu se to celé děje. Na Charkov a zřejmě mnohdy již prázdná sídla od severu k jihu, dosud obsazená ozbrojenci vedenými kyjevským režimem, v té souvislosti asi —-opr.! není věnována pozornost

                Z kusých zpráv podle všeho bohužel nepřinášených zdejšími vyváženými HSP placenými ze společné kasy může být zřejmé, že dopadá dnes a denně leccos na hlavy převážně ruskojazyčného obyvatelstva, například v Doněcku. (Co by tam v té bídě neruskojazyčné dělalo, když se může mnohdy bavit na západ odtamtud.) Zatímco do oblastí přitulujících se třeba ke hranicím Polské republiky je ono „leccos“ pravděpodobně hromadně ze západního směru dodáváno.

                Zavírání skříní s kostlivci je trendy, ale k trvalejšímu dohodnutí se nevede.

                1. Bobiku, máte tak tlusté brýle předsudků, že pro brýle nevidíte les. Ukrajina má málo dělostřelecké munice, u Bachmutu a Soledaru se zoufale brání přesile Rusů a zuby nehty drží linii nebo dokonce musí ustupovat – ale podle vašich „skvělých zdrojů“ neužívá své dělostřelectvo na protibateriovou a protišturmovou palbu na frontě, ale terorizuje Doněck plošnou palbou do civilů.

                  Nemluvě o doočíbyjícím pokrytectví, kdy na jednu stranu si stěžujete, jak „všichni vědí lépe, co je pro tamní obyvatelstvo dobré, než oni“ – jen abyste vzápětí vy sám měl nejvíce jasno, že pro tamní obyvatelstvo je nejlepší být Rusy, a dokonce pro tamní obyvatelstvo je dobré začít válku a kropit je dělostřelectvem.

                  Ne, nic, to je jen takový povzdech. Na toto téma se nikdy nemůžeme shodnout a nemá cenu se o tom vůbec přít. Snažím se proto být zdrženlivý a nereagovat vám na to, akorát tady mi to prostě nedalo.

                  1. Jo, zklidňuji hormony, není to problém, stejně poslední zbývají už jen v nadledvinkách. Je úžasné, kolik skrytých myšlenek se Vám daří nalézt v těch prostých větách. Připomíná mi to kouzelníka, co mi z Kaufland-lanšmítu vytáhne klíčky od nějakého príma auta a kartu na megalitr šelbenzínu.

                    Že do Doněcka semtam něco přilétne, je snad informace korigovaná. Nebo ne? Vždyť není od kyjevských dělostřelců daleko a nastavit směr a výšku, aby to spadlo na město, bych podle příručky možná zvládl i já. V těch tisících nábojů se pár už ztratí a za tu srandu to primitivům, co jakože hubí Moskaly, stojí. Vaší představu o kyjevských spořílcích střeliva tedy nesdílím.

                    Že tam zbylo spíš jen ruskojazyčné obyvatelstvo je moje myšlenka, která nevylučuje přítomnost kohokoliv jiného. Předpokládám, že zastánci komunikace movou spíše odtáhli na západ, do míst, kde jim nejenže nehrozí, že něco slíznou od kyjevských dělostřelců, ale budou, v případě, že se rozhodnou k eurotripu, národními hosty s takovým treatmentem, o kterém se jim třeba dosud ani nesnilo.

                    Tamní obyvatelstvo žádnou válku nazačalo, domnívám se, že bylo a je obětí rejdů globální elity, ale to v mém příspěvku není a ani to sem nepatří.

                    1. Tamní obyvatelstvo…njn….tam bude ten zakopaný pudl.

                    2. Domnívám se, že jde o posouzení začátku celé mely, tedy asi rok 2014, nikoli o letošní pozdní reakci RF na, jak se říká, eskalaci napětí, projevující se patrně tamním, ze západu na východ postupujícím ničením hodnot, které jsou kyjevským režimem zřejmě považovány za nikoliv tradiční, v jeho pojetí tradice.

                    3. to prasatko Bobik:
                      Ne každý, kdo prohlásí svoje tradice za ty své jediné pravé, má pravdu.
                      A ne, průser začal již desítky let před tím, kdy ožralý bolševik někomu něco dal a poté, když naprosto střízlivý sběrač uren porušil veškeré dohody, které před tím sám navrhnul a podepsal.

                    4. to prasatko Bobik:
                      A ještě ty hodnoty (zejména ty ohrožené) by to chtělo vyjmenovat…
                      Rodinu? Vlast? Čím to naplňují a jak se vlastně liší např. od střední Evropy?

                    5. -> misaka 12.1.2023 v 0:32
                      To je zajimave tema, cas bohuzel tady neni. Zkusme ted tedy jen hodnoty materialni. Bourani pomniku, a to ne vudcu, kteri by – snad – mohli byt rekneme sporni, ale pomniku takovych, ktere ani tady, zatim, mistni frikulini nebouraji a znepristupnovani knih stejneho druhu.

                2. No tak bacha, tezebnim a prumyslovym centrem je prave vychod, takze lidi by se nemeli mit spatne pak je to hrozna bida, a zas zapad, co zbytek zeme (i zahranici) okrada, aby měl na uroven, co neodpovida skutecne ekonomicke aktivite tedle casti.

                  Prave todle okradani a snaha se mit aspon jako se měli za svazu je jeden z duvodu, proc se vychod trha…

    4. coolio
      10.1.2023 v 18:25

      Vzdání se Krymu by vyhovovalo Rusku? Z které větve jste spadl na hlavičku?

      1. Milión frikulínů jak chvilek přemýšlí, komu za hranicemi by co vyhovovalo, každej druhej je globální stratég a všehoznalej tak, jakoby radil Sorosovi-Schwartzovi a Švábovi nebo aspoň nějakým organizovaným dobrotrousícím aktivistům. Samozřejmě, že euroatlantické hodnoty jsou na prvním místě.
        Jeden se nestačí divit. Avšak úvaha o tom, co se hodí domácím_lidem, a z nich zejména těm nezdebilizovaným, nepřipadá v úvahu, je tak nějak neslušná. Vždyť jsme jedna euroatlantická rodina a co je dobré globálně, je dobré pro všechny.
        Zajímavé, že v menším společenství to je jinak. Nepamatuju si, že by se sousedé starali o to, co je pro mě nejlepší a co bych měl chtít, co asi ještě budu chtít a čím mi samozřejmě pomoci i kdyby u nich na chleba nebylo a ještě a ještě, stačí říci.
        Trapnost těhle globálních starajících se je zjevná. Domácích problémů je bohužel stále dost, jak na ně je ve hvězdách, ale trendy je se starat o situaci v bažinách u Bachmače. Jak napravovat následky činnosti kyjevského režimu, které by, nebýt jeho, nebyly.

        1. podle všech statistik všech významnejch světovejch finančních a hospodářskejch subjektů, institucí apod., co sem v poslední době viděl, jsme se posunuli v důležitejch ekonomickejch ukazatelích někam do poslední pětiny na světě, mezi takový ty úspěšný země jako sou Rumunsko, Bulharsko, prdelstány v rovníkové Africe a podobně, a to tady nikdo soudnej neočekává, že letos by se měla drahota nějak výrazně krotit

          ale zřejmě se fakt máme nejlíp v historii, dyž je s tím většina (?) elektorátu spokojená a nadále to háže svoloči, která se o tento stav čuní dnes a denně, ne?

          1. Možná, že se zamyslí účastníci krátkého projevu presidenta-skoro-již-důchodce, tehdy prognostika v bobří (liščí?) čapce na plné Letenské pláni v režii listopadových havlo-kašparů. Tehdy mobilizoval masy připomínáním světového pořadí ČSSR v různých ukazatelích. A bylo to tak nějak podobné.

            Ono to ještě existuje, paráda. Včetně komentářů. Měli by to smazat. Vysloveně to podvrací a rozvrací.
            https://www.youtube.com/watch?v=01r2INhKZoc

  8. Ale jinak je článek_perfektní. Klíčové postavení Ústavního soudu jsem si, mrmel, neuvědomil. Prostí lidé možná registrují existenci vrchního ústavního soudce, který je semtam vidět i v jiných než vládou protežovaných HSP. Onu osobu chápou, tak jak se ona projevuje, nejspíše jako škůdce. Ale to je jeho věc.

    Úžasné názory se začaly objevovat, zejména pokud jde o generální_špatnost přímé volby. Dokonce sběr podpisů placenými dobrovolníky je pohoršující. (To asi má kandidát chodit po České zemi od domu k domu s mošnou?) Chudáci ovčané, co si tyhle informace nechávají v hlavě.

    Domnívám se, že nějaký občansky uvědomělý důvod absence u voleb nelze vymyslet. Mohou být pouze nepříznivé okolnosti typu 24hodinová opilost, vybitá baterka v kardiostimulátoru, komplikovaný porod a tak. Jinak je vhodné se k aktu dostavit – a volit. Jednoho, druhého, třetího,… až nikoho.

    Jistě, ti, kteří se nechtějí účastnit správy společnosti (v tč. stanoveném rozsahu a způsobu), hlasování nechají plavat. Ale nechť nevymýšlejí jiné důvody, než že prostě na to serou. Účast občanů ČR na správě ČR není povinností, jen možností.

    Možností těch ostatních je volit jednoho, druhého, třetího,… nebo nikoho. Volit nikoho je také volba. V absurdním dramatu našeho nejznámějšího dramatika a druhého Milovaného Presidenta (po Presidentu Osvoboditeli) by taková situace dopadla, dotažená do demokratického (bez přívlastku) absurdna: kandidát 0 % platných hlasů, další kandidát 0 % platných hlasů, ještě jeden kandidát 0 % platných hlasů. Neplatných hlasů 100 %. Volební účast 87 % oprávněných voličů.

    Liberální demokratisté by z toho měli zamotané šíši.

    Nahrazení „volby ani jedné možnosti“ neúčastí způsobilo v zatím jediném zdejším velkém referendu jiný výsledek. Ve volbě presidentské, kde bere prostý větší počet, byť by to i jeden samotný hlas měl být, nelze výsledek takto změnit, pouze maximálně znevěrohodnit legitimitu zvoleného, jeho oprávnění být předsedou Čechů.

    (V referendu o vstupu do EU v roce 2003, kdyby těch 45,78 % neúčastníků VOLILO „ani jednu možnost“, což ve skutečnosti jakoby udělali, jen místo volby dali přednost golfu nebo bordelu, tak by zaokrouhlený výsledek referenda byl ANO 42 %, NE 12 % a neplatný hlas 46 %. Brusel by byla nahraná. Zatímco výsledek byl, jak jinak, propagandisticky využit „přes 75 procent voličů se vyslovilo pro …“ Velké hovno. Ale koho to nakonec zajímá?

    Jinak je třeba zmínit, že v tomto referendu využilo svou možnost volit „ani jednu možnost“ 2 % účastníků, pokud tedy to byla jejich úmyslná volba, a ne omyl. Režimem mohli být charakterizováni jako složití intelektuálové, zcela neškodní. Ve dvou procentech to tak vskutku může být. V několika desítkách už ne.)

    —————-
    K popsanému řešení, popravdě řečeno, člověk dospěl až před nedávnem. Byly volby, tuším minulé či předminulé senátní, kdy člověk, zmalomyslněv po seznámení se s kandidáty, řešil, zda má zvracet nebo vrhnout. A na volby se vybod‘. Dnes už se to nestane.

    —————-
    Pomineme-li zřejmě naprosto běžně nesledovatelný, nekontrolovatelný průběh „dat“ na cestě od každé volební komise k „vyhlášení výsledku“, pak lze na místní úrovni uvažovat o dvou možnostech:

    (1) Obálku s více než jedním lístkem – neplatný hlas – může komise sanovat zapomenutím lístků nadpočetných.
    (2) Prázdnou obálku – neplatný hlas – může volební komise lístkem doplnit.

    Zdali liberálně demokratistická vláda zaručí neexistenci těchto jevů? Zdali moc soudní, nejlépe prostřednictvím soudce Rychetského, preventivně odsoudí tyto jevy?

    Domnívám se, že ani jedno, ani druhé. S podvody ve_jménu liberálního demokratismu je v takovém případě vhodné počítat.

    „přehnané uplatňování demokratických principů, které však ve skutečnosti odporuje principům demokracie“
    „formalistické přehánění demokratických procedur“

    K tomu lze dodat: avšak zcela bez jejich původního významu.

    Letmo shrnuto: demokratismus je fází vývoje lidovlády, kdy její východiska a s nimi související či z nich vycházející postupy přestaly mít původní význam a tím důrazněji jsou uplatňovány – v rozporu s jejich dosavadním účelem.

    Demokratismus by bylo možné označit za degenerovanou demokracii, pokud by tento stav byl výsledkem nepříznivých vnějších vlivů, na způsob množení v malé skupině organismů (např. stav evropské tak zvané šlechty). Jedná se však pravděpodobně o záměr.

    —————-
    Tedy v prvním kole volíme s lístkem a ve druhém – buď s lístkem nebo takto. Ale frikulínům ne, na ně tak maximálně zvednout zadní packu.

  9. To je vážně dětinská představa, že tu existují nějací morální a nezávislí soudci, které by bylo možné zvolit na Ústavní soud.
    Máme tu:

    a) všeho schopné oportunistické kur.. – komunistické soudce a prokurátory, nechvalné proslulé zejména z NSS a na základě řady kauz jak z pera Urválka
    b) proamerické svazáky – typu bývalé nejvyšší státní zástupkyně – mladší ročníky, většinou prošli podivnými stipendijními kurzy v USA – proč asi ?
    soudí a rozhodují výhradně v zájmu US neoconů a nadnárodních gigantů, prostý člověk je pro ně lůza a MUKL (morálně jsou na tom stejně jako ti předchozí)
    c) tihle vypadají jako slušní a čistí, ale když dojde na lámání chleba, politické tlaky a vydírání, zejména z nadnárodní mocenské úrovně, tak se nakonec podvolí, byť ne s takovým svazáckým nadšením jako trockista Rychetský

    Schválně, vzpomeňte si, kolikrát ÚS za dobu svojí existence rozhodl ve prospěch práv prostého občana ?
    A to je jmenovali různí prezidenti za různé situace.

    Na závěr bych jen podotknul, že prezident rovněž jmenuje radu ČNB. To je taky zajímavá věc. Opět si nedělám iluze, že by jakýkoliv prezident šel proti nadnárodní banksterské mafii řízené z nadnárodních struktur, pokud nechce aby se mu stala nějaká ošklivá nehoda (jako Ransdorfovi).
    Zeman sice vyhodil toho přiblblého proamerického svazáka, ale i tak politika ČNB není příliš přátelská české ekonomice.

    Ovšem na druhou stranu, pokud bude prezidentem nějaká bezpáteřní proamerická loutka, tak se můžeme těšit na to, že ČNB bude dělat vše pro to aby potápěním koruny posílila americký dolar a oddálila tak jeho krach. Což se bohužel do jisté míry děje i teď.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017