(Státní zřízení je) „…nepřirozený způsob vlády, při kterém se úřady do všeho občanského života míchají, všechno občanům předepisují, žádnou svobodnou vůli a samosprávu jim nenechávají – ani vrabec nemůže spadnout ze střechy, aby se o tom k ministerstvu zpráva nepodala. Byrokracie jest, když si může každý ministr, tedy jeden člověk, podle okamžitého nápadu svého, vydati na cokoli několik milionů, neb až stamilionů, které musí země, tj. celý národ, zaplatit.“ (Karel Havlíček Borovský).
Nedá mi to, abych se nedopustil určitého předvolebního zamyšlení poznamenaného tím, že volební kampaň v Kocourkově sleduji pouze v podobě billboardů kolem silnic.
Celkový dojem je: Zašli jsme už kurva daleko. Minulé volby jsme vyháněli dinosaury, vyhnali jsme je a nasadili místo nich tyranosaury. Tyhle volby budujeme nanny state.
Zařídíme. Uděláme. Postaráme se. Změníme. Prosadíme. Postavíme. Opravíme. Garantujeme! Nedopustíme. Nesouhlasíme. Nedovolíme. Zakážeme! Vyženeme. Zatočíme s tím nebo tamtím. Vytvoříme nová pracovní místa. Nechceme, abyste jezdili daleko do práce. Vyhlásíme boj! Budeme bojovat! Budeme odpovědní. Budeme dobře hospodařit. Checeme víc policajtů. Chceme víc hasičů. Chceme víc školek. Chceme větší školy! Chceme menší třídy! Chceme víc úřední šikany a buzerace, víc než si myslíte! Chceme transparentní zakázky. Chceme ještě transparentnější zakázky!
Když tohle všechno čtu, musím si položit otázku, zda potom ještě zbyde něco, co budou mít občané ČR na práci, protože to vypadá, že se jim politikové postarají o všechno kromě jídla, spánku a defekace.
Ale ještě více vnímám tu neskutečnou drzost. Přinejmenším dvě největší strany, modrá a oranžová, což je v podstatě jedna strana, jen o tom zatím veřejně nemluví, vládly celé předchozí volební období. Všechno, co je uvedeno o odstavec výše, mohly už klidně zavést, pokud to pokládají za nutné a správné! A kde se potom bere ta drzost, předstoupit před veřejnost?
Například Občanská strana sociálně demokratická na Plzeňsku hlásá, že nedopustí, aby klesl počet policistů. Je to volební kampaň nebo antikampaň? Je to stejné, jako by napsali, že „neefektivní řízení policie budeme podporovat“. Kdyby občan nebyl líný a podíval se kolem sebe, zjistil by, že se kolem něj pohybuje nebývalý počet policistů a strážníků. V žádné jiné zemi, tedy snad s výjimkou zemí rovníkové Afriky v době převratu, neuvidíte tolik policajtů na ulicích.
Česká strana občansko demokratická v jižních Čechách hlásá, že nedopustí zavření nemocnice v Krumlově. To už to zašlo tak daleko, že politické strany budou rozhodovat, kde se lidé budou nebo nebudou léčit?
Na jedné straně vykřikují politické strany o větší transparentnosti všeho možného, na druhé straně ministr pro fízlování Kubice nosí do vlády legislativní změny, které mají zkomplikovat získávání informací právě tam, kde se rodí ty „transparentní“ zakázky.
Taky jsem trochu počítal. Na jihočeské kandidátce korupčního seskupení TOP09 se nachází 53% kandidátů, kteří žijí z peněz daňových poplatníků. Jejich tužky, papíry, počítače, pendreky, hajzlpapír, na to všechno musíte vydělat vy a já. To je zcela bezkonkurenční číslo. Pokud jsou volby aktem legitimizace státní moci, pak to tady bude platit dvojnásob, státní moc legitimizuje státní moc. Připadá mi to, jako by se státní zaměstnanci a členové samospráv rozhodli rozšířit svoji moc o jeden level dále a pod vlajkou slabomyslného knížete vyrazili do útoku na lidskou důvěřivost.
Myslím, že pro většinu lidí bude těžké, hodně těžké si vybrat, a tak to tam zase nahážou modrooranžovejm. Taky si myslím, že tyhle volby položí základ neohavlismu. Velké politické strany se totálně zdiskreditovaly, už nefungují jako myšlenkové platformy, ale jako agentury na zařizování nejrůznějších věcí. Malé politické strany nechtějí voliči volit, protože mají v hlavách nasráno. A tak se zrodí řešení. Pravda, láska a „vláda odborníků“, odborníků jako je zmrd Fišer. Za rozkrádání země a korupci se za dva roky dopíše nula.
Vždy když napíšu nějaký článek k volbám, tak dorazí ohlasy, koho bych teda doporučoval volit. Bohužel, nemohu poskytnout žádnou jednoznačnou odpověď na tuto otázku, protože je to jako odpovídat na otázky „jaké auto je nejlepší“ nebo „jaká je správná délka penisu“. Prostě správná volba je taková, se kterou jsme nejvíc spokojeni. Pro úplnost, správná volba není ta, se kterou jsme nejméně nespokojeni.
Proces výběru vhodné strany nebo kandidáta má dva kroky.
1. Podíváme se, zda dotyčný pracuje pro stát, nebo kolik kandidátů dotyčné strany pracuje pro stát a je placeno z veřejných zdrojů. Pokud je jich více než 25% z celkové počtu jmen na kandidátce, jedná se o tzv. úřednického trojského koně. TOP09 je úřednický trosjký kůň jako vyšitý. Jak vzniklo těch 25%? Ve veřejném sektoru a pro stát, obce a jejich organizace pracuje v ČR 1,1 milónu lidí. Zhruba 5 miliónů lidí je v ČR ekonomicky činných. Jaký je účel úřednického trojského koně? Představme si chlípného starostu, který se chce vyspat s vaší ženou, což je poměrně extrémní příklad. Ale jak ukážu dále, není nereálný. Pokud by se starostovi nepovedlo toho dosáhnout jinak, může se například zvolit do parlamentu a když najde podporu dalších podobných chlíváků, prosadí změnu zákona o obcích, která přenese na obce právo provozovat eugeniku. A starosta jako vůdčí postava obce v takovém projektu jistě sehraje zcela výjimečnou roli. Praktická role testu na úředního trojského koně je taková, že takový člověk, pokud by byl zvolen, se stejně nebude zodpovídat voličům, ale svým dosavadním mocenským strukturám, protože košile je prostě bližší než kabát.
2. Když politický subjekt projde testem na úřednického trojana, zkuste vysvětlit nahlas svými slovy vaší ženě, příteli, registrantu nebo psovi, proč jste se rozhodli volit právě takto. To jsem jednou odposlechl od Davida Grubera, a myslím, že je to velký dar, které on někdy dává tak nějak bokem. Radí, že pokud si chcete udělat v něčem pořádek, tak tomáte zkusit říct někomu nahlas, a funguje to dobře. Pokud to chcete nějak vylepšit, přesvědčte předtím posluchače, aby sankcionoval například fackou výrazy typu „nejmenší zlo“, „mám pocit“, „kdybych je nevolil, tak“ apod.
Přeju vám štastnou ruku.
(Zatím nikdo nehlasoval)