Pohřeb zaživa - zpět na článek

Počet komentářů: 356

Přidat komentář
  1. Titulek mluví za vše.
    Dokud se nebude chtít zachránit sám, nikdo jiný s tím nic neudělá, ani rodiče, ani opravdový přítel, ani ostatní přátelé a kamarádi, ani žena. Zásah shůry by mohl pomoci, ale o ten se lze jenom modlit.

    1. Tak.

    2. Já vidím problém už v těch bohatých rodičích, bytu od nich zadarmo atd…

      Takový člověk se neměl šanci se v životě naučit zodpovědnosti, a úspěchy ve flirtování tomu taky nepřidaly.

      Nění nic horšího než být nadprůměrně inteligentní, nadprůměrně úspěšný u bab a ještě zajištěný rodiči.
      To je recept na životní katastrofu.

      Znal jsem jednoho mladíka z velmi bohaté rodiny, ale rodiče měli tolik rozumu, že mu sice zaplatili drahou školu v Londýně a ubytování, ale na cokoliv nadto si musel ten mladík sám vydělat. A jestli si vydělá v mekáči u hranolek, nebo využije svoje znalosti a schopnosti, to už bylo čistě na něm. Tady máš skolné, na čiži, a o zbytek se postarej sám.

      Zajímavé je, jak prachatí rodiče nejsou schopní učinit ani takové jednoduché opatření, které jim později ušetří obrovské problémy.
      Třea i s drogovou závislostí a kriminalitou jejich rozmazleného potomka.

    3. Už dávno se měly udělat tyhle opatření, a zabránilo by se stamiliardovým škodám na společnosti:

      minimální akutní opatření:

      -umožnit obcím vydat zákaz prodeje chlastu na jejich katastrálním území, či omezení otvírací doby hospod a náleven
      (nonstopy zcela zakázat)
      -a především ZÁKAZ PROPAGACE CHLASTU A DROG VE FILMECH. O reklamách ani nemluvě, ty už měly být zakázané dávno !

      ideální rozšířené opatření:

      -zákaz prodeje chlastu v potravinách, povoleny jen státem registrované specializované prodejny chlastu
      -maximálně jedna specializovaná prodejna s chlastem na okresní město, někde v zadní uličce daleko od škol a hlavních ulic
      -vstup na RFID občanku, platba jen přes mobil, otvíračka jen pár hodin denně, max. do 18 hodin
      -omezené množství na jeden nákup

      -v hospodách jen pivo (možná víno v omezeném množství) , zavíračka v 22 max. 23 hodin (nealko restaurace mohou mít otevřené libovolně dlouho)

      -zakázat alkoholikům práci ve školství, zdravotnictví, u silových složek, pravidelně to kontrolovat

      -za nelegální prodej alkoholu minimálně 5-10 let natvrdo v kamenolomu nebo v dolech

      Prostě ztížit přístup k chlastu na maximální možnou míru, ale tak aby to nebyla „prohibice“ se vznikem mafií jak tehdy v USA.

      Zároveň je však potřeba zajistit kvalitní hustou síť „odmašťoven“ s profi personálem. Nejlépe někde na samotě v pohraničí nebo u prostřed lesa.
      To spojené s tvrdou fyzickou prací v lese a intenzivní psychoterapií.

      Protože jen restriktivní drakonické opatření nefungují. Je třeba nabízet alkoholikům a feťákům cestu ven. Ale efektivní cestu, ne jak se to dělá dnes.

      1. To by šly na odbyt domácí destilační kolony.

        Mám dojem, že problém s alkoholem se vyřeší u mladší generace velmi brzy. Vymění se za problém s fetováním.

        1. Možná tak u doochodců, polo-bezďáků, a hrstky lidí na okraji společnosti.
          Jediný o kom vím že má pivovarnické nádobíčko z aliexpresu či odkud, je jeden doochodce.

          Pracující chudina co se plouží večer z práce s rukama až na zem, má čas se po cestě zastavit v knajpě na hoďku dvě.
          Zvlášť když má příčetnou ženu, která chlastání do noci nepodporuje a čeká trpělivě za dveřma s válečkem na nudle.

          Navíc nežijeme za socíku, kdy člověk byl z kolbenky doma o půl čtvrté a měl ještě celé odpoledne na melouchy, koníčky, destilaci,…

          Člověk co maká od nevidím do nevidím nemá čas se srát s nějakou destlační kolonou, sudy s kvasícím ovocem.
          Zvlášť když se tísní v malém bytě s rodinou na 20letou hypotéku.
          Tam nějaká destilace vůbec nepřipadá v úvahu. A sousedi by ho naprášili. Ono to totiž taky dost smrdí.

          1. Proto je také fetování praktičtější pro dnešní dobu.

            Zastavit se v knajpě na hoďku na dvě v době, kdy restauratéři se shlédli v cenové politice firmy Apple a nevědí co půllitr piva chtít – je pro dělňase ekonomická sebevražda. Ale setkat se v garáži či v kůlně s náloží piva ze supermarketu je výrazně cenově příznivější asi tak o řád.

            1. To sice máš pravdu ,ale zase jen částečně. Do knajpy nebo „žíznivého okna“ můžeš zajít snadno vždy cestou z kolbenky.
              V garáži chlastat denně nemůžeš. To jsi rád když tu garáž dáš o víkendu.
              A tam tě zase má v dosahu manželka s válečkem na nudle :-D

              V hospodě je přesila ožralů (a alkoholických egregorů) proti kterým jedna či dvě naštvané manželky neměly šanci odtud odtáhnout chlapa domů.
              Zatímco v garáži poblíž domu dvě nasrané manželky mají mnohen větší sílu.

              No proč si myslíš že na každé návsi byl kostel (kde učili židovské pohádky) a hned naproti knajpa (s židem kořalečníkem) ??
              A tyto dvě instituce spolu symbioticky koexistovali ??

              KOSTEL A KNAJPA, TO JSOU NEJHORŠÍ 2 METLY SLOVANŮ

              1. Víš kolik ženských za komunismu chlastalo? „Já nevím, co se s tím ti chlapi tak cucají! Já si dám svejch deset a jdu domů.“

                Víš, kolik ženských chlastá dnes? A rádo své muže podporuje, aby nechlastala sama?

                A protože jsem nějaký čas pracoval ve slovenské firmě, a trochu prokoukl do zákulisí slovenských vztahů, nedokáži si dost dobře představit, že by slovenská žena šla projevovat silovou převahu k ožralému chlapovi. Naopak to, že ženská schytala seřvání nebo i nějakou facku i ve střízlivém stavu jsem viděl i u civilizovaných slovenských vztahů poměrně často.

                1. Slovensko sem netahej, to je specifický případ.
                  Ostatně Jaslovské bohunice A1 jsou typickým důsledkem extrémního slovenského ožralectví.
                  Já když viděl ty vychlastané ksichty na dobových černobílých fotkách, tak mi hned bylo jasné, jak došlo k té těžké havárii.

                  Jedna věc je když borovičkoví alkáči odlévají věže do tanků v ZŤS Martin, druhá věc když montují něco jemnějšího jako fechtly v Povážských, a úplně jiná věc když se vohnout s opicí motá kolem jaderného reaktoru.

                  A to zničení reaktoru nebyla první závažná nehoda ale už druhá. Při té první nějak dojebali výměnu palivové tyče, která se zlomila při manipulaci, takže jim CO2 vesele fučel z reaktoru ven a hrozila ztráta chlazení (meltdown), dokud tam nenaběhl chlapík s atombordelem a manuálně to neuzavřel.
                  Samozřejmě tam dva vohnouti zemřeli, bo nefungovaly detektory úniku CO2.
                  Už po té první nehodě meli udělat kompletní pověrku bezpečnostních protokolů i všech lidí a pokud možno výměnu ožralých slovenských vohnoutů za české průmyslovkáře.

          2. Pro začátek by bohatě stačilo omezit chlast a otevírací doby, aby nechlastali až do noci a pak ožralí nerozbíjeli zastávky a nemlátili doma manželky a děti.
            Ona si totiž manželka chlapa ohlídá, aby doma příliš nechlastal. V hospodě ho nemá jak ohlídat když je s dětma doma.

            Pamatuje v tomto ohledu „zlatou dobu covidovou“ kdy najednou bylo na ulicích čisto, nebyly poblité a rozbité zastávky, s hloučky zoufalých alkáčů se tísnily okolo „žíznivých oken“ kde se prodával chlast a cigára skrz okýnko na ulici.
            A večerní zákaz vycházení byl v tomto taky super.
            Bo se ožralci necourali po knajpách a seděli doma s manželkama a dětma.

            Jen bohužel přínosy tohoto nikdo nepochopil, a jak se to rozvolnilo, tak zase všechno poblité, rozflákané, chlapi ožralí po hospodách, doma pak po příchodu zmlátit manželku a děti,…
            My to s takovou vážně dopracujem až do toho chalifátu, kterej to tu „dá dopořádku“ , chlastat se nebude, chlapi budou sedět doma a vyrábět děti, žít se bude rodinným životem,…

            To je jedno ze základních pravidel této planety: ŽIVOTASCHOPNĚJŠÍ KULTURA VŽDY POHLTÍ A ASIMILUJE TU MÉNĚ ŽIVOTASCHOPNOU


            To jen přiožralý český vohnout si myslí, že se může donekonečna chovat jako nezodpovědné hovado a obejde se to bez drtivých následků pro celý národ. Kdo jde touto cestou, ten je podobný lejnu co je smýkáno spolu s ostatními splašky v kanalizačním potrubí sem a tam až nakonec zkončí rozšrotováno a zrecyklováno v ČOV.

            1. No, v USA nějaké protiopatření proti alkoholu zkusili.

              V ČR můžeš také zkusit protlačit Nešpora coby ministra pro restaurační provozy.

              1. jojo, americká prohibice „udělala“ celou scénu organizovaného zločinu, proti tomu jsou ty struktury na bílý prášek žabaři.

                1. a samozřejmě to mysleli dobře. podepsalo se na tom mimo jiné volební právo žen.

                2. No proto právě uvádím, že přístup k alkoholu se musí maximálně zkomplikovat, avšak neutnout zcela, aby tu nevznikly alkoholové mafie.

                  Už tak nám bohatě stačí ty rákosnické s trávou a perníkem, plus arabáči a jiní mafoši s heroinem a koksem pro pražáky.

                  Prostě na vohnouta se musí salámovou metodou pomalého vaření žáby. Až za 10 let najednou s údivem zjistí že nechlastá a že mu to vlastně ani nechybí.
                  Napřed zkomplikovat přístup ke chlastu tady, za rok tamhle, za další rok omezit další drobnosti, za rok zase zkrátit otvírací dobu náleven,…

                  Ovšem problém vidím ve víně a v pivě které tu má tradiční kulturní kořeny. To je běh na hodně dlouhou trať než si tu zvyknou dát na oběd třetinku, večer max. 2 piva a jít domů.

                  Ale jak říkám, buďto se zavčasu prosadí „Nešporova doktrína“ nebo později islámský chalifát a „Mohamedova doktrína“ se vším všudy.
                  Jak říkám, životaschopnější kultura převálcuje tu zdegenerovanou nefunkční.

                  1. anebo ta perestrojková prohibice v sojuzu. velmi rychle se začlo improvizovat (na kilo hoven kilo cukru) a každá domácká marfuša dovedla z nějakých podivných zbytků, cukru a droždí a pomocí (v lepším případě) chladiče z vraku gruzoviku, v horším případě pod lavorem vyrobit nějakou kořalku, která sice nevedla k okamžitému oslepnutí, ale jejíž pravidelné požívání vedlo k nějakému kumulovanému dramatickému poškození jater.
                    ostatně, výrobní cena alkoholu z brambor/obilí v průmyslovém měřítku v lihovaru je málo desetikorun na litr (paličská matematiky praví, že z dvou kilo cukru/škrobu kilo alkoholu a energie a odpisy k tomu). alkohol je zdaněn poměrně příčetně a přiměřeně, takže nejlevnější opice je furt z kolkované flašky ze supermarketu (pomiňme tedy ten směšný exces moravských mafií s nezdaněním vína).

                    1. Me vychazi na kybl svestek litr slivovice.

                    2. ze hodně zralých pravých švestek (cca 10-12% cukru) je výtěžnost zhruba 5 litrů čistého etanolu z metráku. tedy z kýble švestek (deset -dvanáct kilo v patnáctilitrovém kýblu) litr padesátiprocentní slivovice, to zhruba sedí.

                  2. To nikdy nefungovalo a fungovat nebude. Staci se podivat, jak to dopadlo, kdyz se po EET a kovitu pozaviraly nektery hopsody. Lidi chlastaj doma a je to vyreseny. V nasi prdeli jsem si nevsiml, ze by ti, kteri fakt lili, ted lili o neco min. Stejne figury vidim porad ve stejnym stavu. Rozdil je jen v tom, ze driv lili tocenej Gambac a ted si daji za srovnatelny prachy o to vic Branika v PETce.

                    A pali tady kazdej druhej, svestek a jablek je neurekom.

                    1. Jenže já Sysope mluvil o městském prostředí.
                      Máš recht že na vesnici je to poněkud jiná situace a pálí se tam jako o život.

                      JENŽE nastupuje docela drsná doba. Kde si lidi sáhnou fakt na dno. A je potřeba střízlivého a kreativního uvažování, kterého alkáč-palivec není schopen bo si vypálil neocortex kořalkou.

                      Takže nejen že si dotyčný nevytáhl hlavu z prdele s tím že ji konečně začne používat, ale ještě si do té prdele lije trychtýřem kořalku a chrochtá si jak je „fpohodě“.

                      Stačí se podívat jak dopadli lidi co si mysleli že mohou nadále pokračovat ve svém „biorobotickém“ stylu života kdy dělají co se jim řekne a poslouchají „autority“.
                      Řada z nich prdí do hlíny, řada slintá na vozíku, bo poslechli a dali se napíchat šmakuládou od Tfujzru.
                      A kdo je všímavý, tomu neuniklo, že tyto události jsou čím dál častější a častější.

                      Vohnouti si nastavěli baráky u řeky a teď se diví že jim je spláchly povodně.

                      Zvolili si vládu psychopatů na základě mediální masírky a teď se diví, že tato vláda provádí likvidaci národa a nahrazování ukrajinci a migráčky.

                      Všimni si, že dnes POMĚRNĚ MALÉ ROZHODNUTÍ MÍVÁ TOTÁLNĚ FATÁLNÍ NÁSLEDKY. Což dříve nebylo !

                      Takže abychom se vrátili k těm senochrupům, tam bude nemilosrdně ÚŘADOVAT DARWIN.

                      Zejména u těch co si myslí, že barák a v něm destilák slivovice, je jistota a pohoda jako za socializmu.
                      V podstatě totéž si mysleli senochrupové na Ukrajině.
                      Dnes jsou často bez baráku, nebo aspoň bez elektřiny, ale rozhodně bez peněz a bez perspektivy do budoucna. Takže jsou jim jejich baráky k ničemu. A houfně prchají do ciziny „za lepším“ kde je pochopitelně nikdo nechce, když si dokurvili vlastní zemi, novou jim nikdo dávat nebude. Bo by to bylo jako s cikánama a vybydlenýma panelákama.
                      Na ukrajině již darwin masivně zaúřadoval. Teď se to blíží k nám.

                    2. Ja už to delím na dobu pred kovidom (ešte sa úplne nevedelo kam až sa dá zájsť v potieraní ľudských práv) a dobu po kovide (už sa vie…). Myslím, že tá „pandémia“ bol naozaj istý druh testu, ako som to niekde čítal. A neobstáli sme.

              2. :-) Tak to by výhledově zbastil dvje, jednu poslaneckou kantýnu na povel kam nechodil ten proflákle standartně bitý doktor „bolíto a nevzpomenu si jméno ale ten tedy byl bit okolních provozech, no a dirigoval by jedno muzeum historie množství pajzlů zhýralých dezolátů v temném období negramotných píčů.
                https://www.youtube.com/watch?v=rOwGkEeljtQ

  2. Přesně případ mého švagra… Tchán a tchyně za jeho dluhy propálili všechny úspory a tchána po 20ti letech pekla s tím šmejdem skolil infarkt. 5 koleček léčení a žádný efekt, to poslední vloni trvalo skoro půl roku. Jakmile vyleze ven, okamžitě začne znovu chlastat. Vše prokládáno několika divadelními pokusy o sebevraždu, vždycky tak, aby byl poblíž nějaký zachránce. Rozkrádačky, vloupačky, půjčování peněz -> kriminál (už 6x). Těmhle lidem nemáš šanci pomoci, jen tě stáhnou s sebou ke dnu.

    1. Krádeže a spol kvůli chlastu nějak nechápu. Vzhledem k ceně komodity je to poměrně nenáročný koníček. Znal jsem jen dva alkáče, ale ani jeden neměl problém s penězma. Respektive to byl ten nejmenší problém.

      1. dyž dou naprosto nefunkční, nedokážou nic normálního dělat (a zrovna eště nemají invalidní důchod a dáfky), tak skončí buď jak bezďáci, nebo si holt pomůžou, aby si udrželi aspoň ten elementární standard, tzn. nějakej kumbál na přespávání a nejaká ta lahvinka-dvě draka denně

        1. @Behemot
          taktak, rodiče mu mohou pronajmout garsonku a denně mu nechat doručit 1l rumu, to je tak asi všechno co pro něj mohou udělat.
          Anebo nic.

          1. A tohle je prave cesta do pekla – jedina ale kurevsky tezka (alespon pro rodice) cesta je NEPOMAHAT vubec. Potrebuje zkusenost na dne spolecnosti.

            1. Naprosto přesně, vůbec nepomáhat. Buď se z toho sám vyhrabeš, nebo chcípneš. Vo jednoho míň, no a co? Lidí je jako sraček.

              1. @radyalkoholikům
                ano, jsem měkkosrdcatý…

                1. Akorat u rodicu to neni mekkosrcatost, ale neschopnost snest vlastni nepohodli zpusobene tim, ze synkovi nepomuzu…

                  1. mekkosrdcatost .. hm

                  2. mavagner: Jak to prosím myslíte s tím vlastním nepohodlím? Mám bratra, co mohu soudit, tak nadprůměrné bystrého, inteligentního, tedy jak se to vezme. Nikdo z rodiny nevíme, co je s ním špatně, bo k doktorovi nepůjde ani smykem. Já se domnívám, že jde o kombinaci několika poruch osobnosti, těžko říct, jakých. Pracovat nebude, to je pro nás ostatní, blbce a veverky v kolech, co živí a udržují systém, kterým on pohrdá a nad nás ostatní je povznesen. Jakoukoliv pomoc chápe jako slabost pomáhajícího a nezřídka vrací zpět jen krutý výsměch a pohrdání. Co chci ale říct k Vašemu příspěvku – on přesně ví, kam „bodnout“. Otec ho s přestávkami (záchvaty naděje vs skepse a zlomené hole) zkouší zachraňovat. A to kvůli přesně mířeným výčitkám (opustil jsi mě a nechal napospas zrůdě, která že mě udělala, co jsem) a výhrůžkám (vím přesně, jaký se terminuju a koho dalšího vezmu s sebou). O nepohodlí, plynoucím z dalšího nezachraňování, neříkal otec nic… Nebo to myslíte tak, že to nepohodlí spočívá v následných nesnesitelných výčitkách „proč jsem jen něco nezkusil udělat“? To by mi dávalo smysl.

      2. Ale všechno něco stojí. A když není zdroj příjmů (práce, podnikání), tak je krásně vidět ten přechod pivo->tvrdý->víno (2l v PET). Prostě skončí u toho nejlevnějšího cena/výkon. Dvoulitrovka „vína“ za 40,- dá tolik, jak 0,5l láhev nejlevnější vodky.

        1. Toto „víno“ (ovocný humus) si veľmi dobre pamätám aj s cenou a typickým zápachom, ktorý už z diaľky indikoval jeho nákup, z čias, keď som pred cca. 20 rokmi brigádoval v Kauflande. „Sladká pani“, 1,5 l za 23,90 Sk.

          1. Ovocná vína jsou dnes dražší než normální. ;-)

            1. To nerozporujem, ale jednak to už bolo dávno a dvak mám podozrenie, že ten sajrajt sa vínom len nazýval…

              1. Kvasinkám je jedno, jaký sacharid kvasí.

                1. JH:
                  Jednoho Boha uctívati budeš!

                  1. Tak tak, ale to je Spiritus sanctus, nikoli spiritus vini.

                    1. Spiritus cactus je taky dobrej, pil jsem v Brazilii.

                2. Aspoň těm vinným to jedno není, ty dávají přednost glukóze před fruktózou.

                3. polysacharidy nežerou

  3. Dle jednoho vyléčeného co znám: pokud sám skutečně nechce, tak není cesty.
    … možná řetěz a práce:-)

    1. leda ten řetěz, případně na galeje, pokud mají velký ego na to, aby si pomoct nechali, tak se z toho v životě nevyhrabou (chtít je první půlka úspěchu, a nechat si pomoct druhá, pže sám to prakticky nikdo nedá)

    2. Žádný vyléčený alkoholik neexistuje. Závislost je doživotní jako cukrovka.
      Alkoholiky dělíme na aktivní (lejou), momentálně abstinující (ti, co jsou chybně nazývání „bývalí“) a bývalí alkoholici (to jsou ti na hřbitovech).

      1. Tak to potom ale nemá cenu přestávat. :-/

        1. přestávat ne, ale dočasně přerušit (než dojde k tomu přestání) by jistý význam mít mohlo.

          1. 😃😃 Nebo naučit se jezdit pod 3°° ale to fakt nevybavení nezkoušejte.
            https://www.youtube.com/watch?v=MpVJ8f3O69o

  4. Měl jsem dobu, kdy jsem pomáhal bezdomovcům, občas je i zachraňoval. Jako jedinec, nikde neorganizován. Mohl bych vydat paměti a na 10 tlustých románů by to vyšlo.

    Jednoho alkoholika se mi podařilo dostat z ulice, za pomoci jeho nalezeného staršího bratra. Mělo to ovšem zápletku, že mu hrozilo, že mu uříznou nohu. Šel na léčení na 4 měsíce do odmašťovny, pak dostal malý pokojíček v bytě své matky. Měl štěstí na primáře v nemocnici, který doslova přikázal svým podřízeným, že mu tu nohu musejí zachránit za každou cenu. Pět let sekal dobrotu. Pak se dal zase na pití a skončil znovu na ulici. Usídlil se za supermarketem, aby ráno po probuzení mohl rychle koupit jedno pivo, jinak se celý klepal.

    Alkoholismus na tom bezdomovci nebyl dlouho poznat, protože přeci jen měl omezené zdroje – mohl vypít jen kolik vyžebral. To prodlužovalo jeho vývoj alkoholické kariéry.

    Nicméně bylo vidět, jak postupně mu alkoholismus mění povahu. Postupně začínal být agresivní nebo často naštvaný. Myšlení se zjednodušilo. Kdykoli jsem mu něco dal, bylo mi vidět už v grimase, že chtěl dostat víc nebo něco jiného. Když tam byl další bezdomovec a on dostat totéž co ten druhý (nedejbože méně než ten druhý), ty grimasy byly dost pekelné. Nedovolil si mi vynadat přímo, ale tvář to neskryla.

    Jakmile je někdo v posledním stadiu alkoholismu, už není normální člověk. Je to zvířátko s pudy ála rozmazlené dítě. Propadl chtíči a pudům, a všechno ostatní ztrácí. Nerozumí už normálnímu světu, ani nechce. Po dobrém je šance minimální, spíše nulová.

    1. Režim „zvíře“ je předposlední stádium alkoholika/feťáka. Pak je ještě poslední stádium „padlé“ psychiky kdy dotyčný klesne ještě pod úroveň toho zvířete. Sice ještě žije a chodí, ale už nepřipomíná ani člena živočišné říše. Bo to zvíře má aspoň nějaké instinkty, kdežto tento už přišel i o ně.

      Ačkoliv, někdy mívám taky pocit že „už nerozumím normálnímu světu“ a to jsem skoro abstinent.

      Možná spíš proto, že mi ten svět už nepřipadá ani trochu normální. A kdo se mu přizpůsobuje, ten je prakticky taky nenormální.
      Stačí si promluvit s dlouholetým státním zaměstnancem, a hned člověk vidí, jak je tento zcela odpojený od reality. Většinou havloid (woke pakárna je naštěstí jen v Praze), rusofob, činofob, milovník EU a USA.

      Protože se v rámci práce roky musí přizpůsobovat různým EU agendám typu green deal, great reset, které tu v evropské legislativě pomalu zavádíme už 20 let, dávno před slavným Schwabovým vystoupením v Davosu.
      Je to smutné, ale viděl jsem i jednoho stařičkého zkušeného profesora (pracující důchodce na VŠ), který této pakárně taky nekriticky propadl.

      1. Člověk musí tvořit, jinak blbne nebo padá do depresí či závislostí.

        Ne nadarmo je nejvíc sebevražd u dětí bohatých rodičů.

        1. To je pak otázka, jestli to překotné tvoření není jen vyšší a relativně prospěšná forma úniku.
          Stejně jako s tím chlastem, který je ale čistě destruktivní. Takže člověk může propadat iluzi že to tvoření je čistě pozitivní věc a ne další „coping mechanism“.
          Holt je to otázka.

          Podobně jako se někdo ze zoufalství a životní bezradnosti vrhne na zakládání rodiny.
          Ale proto že je to jen únik před sebou samým, tak to pak končí katastrofou pro všechny zainteresované.
          Zrovna mám jeden takový případ před očima.
          Dotyčný byl vždy velmi tvůrčí člověk, jak po umělecké tak technické stránce. Na co sáhl, to mu šlo.
          A nakonec dopadl hůř než jeho méně talentovaní sourozenci.

          1. To už se dostáváme do těžce filozofického tématu.

            Člověk musí tvořit, jinak je destrukční. Nepoužil jsem přídavné jméno „překotné“. Je obrovským darem, když můžete tvořit konstruktivně a něco dobrého za vámi zůstává. Je hodně lidí, kteří už jsou jen destrukční, a když se pokoušejí tvořit – tak je po nich měsíční krajina a tisíc let tam tráva neroste.

            Člověk pouhý konzument – to není pro každého. Drtivá většina pouhých konzumentů jsou destrukční k sobě a / nebo k druhým. Chvíli to trvá, než se to projeví. Ale pokud se s tím učením – na pouhého konzumenta bez tvorby a práce – začne brzy už od dětství, pak je destrukce a sebedestrukce fakticky zaručena.

            1. Podle mě to není o filozofii ale o individualizované psychologii.
              Jednodušším lidem vyhovuje být „biorobotem“ co třeba 40 let chodí do stejné fabriky, y bydlí od narození v tom stejném domě.

              Ale lidé složitější, inteligentnější a hlubší, prostě potřebují to tvoření jako kyslík.
              Takovým strašně vadil komunizmus-trockizmus, který jim nedovoloval tvořit to co chtějí. A upřednostňoval tu „biorobotičnost“.

              Taky je otázka co nazveme „tvořením“. Někoho takto uspokojí výchova dětí a stavba baráku.

              Krom toho je zajímavé, že i tak tyto tvůrčí umělecké osobnosti často zešílely, či si uřízly ucho, uchlastali se nebo ušoustali k smrti, zkončily v chocholouškárně či spáchaly sebevraždu.
              A člověk nemůže říct že by nežili tvůrčí život, řada věcí tu po nich zůstala dodnes.

              1. Ale i lidé, co chodí do fabriky dělají / tvoří něco konstruktivního. I když to dělají stereotypně.

                Pokud tvořením nazveš urputnou snahu vytvořit za každou cenu něco odlišného než tu bylo – tak to je dobrý sluha, pokud se to nepřehání, ale jinak velice zlý pán.

                Umělecké osobnosti občas zešílely, protože chtěli dostat všechno rychle a zadarmo. Karel Gott nezešílel, protože si to odmakal. Časté zešílení je v moderní době, kdy PR agentura vytvoří do půl roku celebritu z nuly, která si to nedomakala.

  5. Jo jak píšou ostaní, musí najít motivaci a chtít sám. Hlavně mu nepujčujte peníze, to je radši naházejte do kanálu.

    1. jj, vochlasti těžkou flašku mají, nemají moc co nabídnout, než prázdný sliby…to notoričky ti aspoň dají (pokud to eště nejsou úplně moc obludy že by snad ani taška na hlavu nepomohla :D)

      1. Jo. Nejen vochlasti, spoustal lidí si buduje svoje vlastní peklíčko, jen u těch vochlastů je to víc vidět. Pár jich znám, většinou vysoce inteligentní lidi, co holt nevyjdou sami se sebou. Je to smutný a je mi jich líto, jedný ženský co si ji vážím jsem se snažil pomoct a zatím to vypadá, že nechlastá, tak snad vydrží.

        1. nejhorší je že dyž chlastá, tak se s ňou dá aspoň bavit (už né moc domluvit, pže skrz ten chlast je jakákoli spolehlivost mimo téma), ale jak přestane, tak je z ní píča z roští a opět se nedá domluvit, tak nejak? :)

      2. No nevím. Já před lety pozdě večer potkal jednu opilou slečnu pod 30, elegantně oblečenou, docela pohlednou.
        Nebyla alkoholička, jen přebrala a nevěděla tak nějak kde je a jak se dostat domů.
        Ze sexuálního hlediska by z toho mohlo být něco zajímavého, kdybych jí třeba pomohl dopravit ji do jejího bytu.

        Jenže mě tou akutní opilostí byla tak odpudivá, že jsem ji nechal jejímu osudu (aspoň to příště už neudělá).
        A to nebyla ožralá „na plech“ , spíš tak středně a dezorientovaná.

        Že bych něco měl s alkoholičkou, (byť třeba ještě pohlednou) tak zcela nehrozí.

  6. Vcera, tusim, jsem nekde zahlid clanek nejaky hlasatelky, jak si prosla odmastovnou, bylo jich tam 16. Pet jich v tom znovu jede, pet uz je zpatky, jedna natahla backory a pet se zatim drzi, nebo nema zpravy.

    Zaklad je hlava. Pokud v ni to neni dobre nastaveny, nepomuze nic.

  7. Nijak. Závislák musí padnout na dno a ostatní musí jen doufat, že to dno v tu chvíli rozpozná. Přemlouvání, domlouvání, ani výhružky nefungují. Těmito impulzy nastartovaná léčba je jen „nutnost aby mi dali pokoj“ a pak následuje recidiva, protože se podvědomí řekne „tak mi to zase prošlo“. A léčebna není servis, kde ho opraví a bude fungovat normálně. Musí chtít i po léčbě. Recidiva do jednoho roku od léčby je cca 70%, pozdější recidiva se pro statistiku už ani nesleduje.

  8. A zapomněl jsem napsat, že ho rodiče musí vyhodit z domu. Dokud má i jen sebemenší zázemí tam, bude pořád pít, protože pořád mu je poskytována podpora v jeho stylu života.
    Zajít za rodiči, říci jím, že mu chcete pomoci. Naložit je a odvést je k psychologovi-adiktologovi, který jim to vysvětlí, že dítě-nedítě, teď bojují o jeho život tím, že budou neústupní. Podporu si mohou nechat na to, až bude po léčbě.

    1. Viz můj příspěvek výše o bezdomovci, který je už roky na ulici jen proto, aby mohl chlastat.

      1. No, nekteri zjisti, ze jim to na te ulici vyhovuje ale s tim se nenadela mnoho. Dulezite je ze zavislak pak znici jen sam sebe a neznici kvuli tomu vsechny okolo. Rodina na nem nespali vsechny svoje zdroje materialni i lidske. Navic se dost casto rozeserou i vztahy v rodine – protoze nekteri se mu snazi pomahat, jini jim to maji za zle, protoze mu tim spise ublizuji a umele oddaluji chvili, kdy si (treba) na ulici v louzi zvratku a s bolavou prdeli rekne, ze to takto dal nechce.

        1. Spíše jsou to typy lidí, kteří prostě potřebují, aby jim druzí vytvořili program. Jsou to ideální typy k dominantnímu partnerovi, nebo k partnerovi co chce provozovat svůj koníček – prostě zatáhne do něj druhého.

          Řekl bych, že tak 1/3 lidí není schopna se sama rozhodovat. Když jim dáte svobodu dělat si co chtějí, nedopadne to dobře. Obecně se předpokládá, že svoboda pro všechny je príma. Ale dost lidí si se svoubodou totálně neví rady.

          1. Jo, proto si furt myslím, že většina světa by byla nejšťastnější v osvícené diktatuře. Nicméně lidi jako já v ničem takovým žít nechcou. Bohužel, jediná možnost je odstěhovat se buď na Sibiř, nebo ještě líp někam na měsíc. Všade jinde je jen otázka času, než někdo zaklepe na dveře a bude vyžadovat nějakou povinnost vůči někomu kdo někde důležitě sedí…

        2. Mě se třeba velmi ulevilo, když jsem se přestal zabvat nezodpovědnými kretény v rámci rodiny.
          Jediné čeho lituju, že jsem to neudělal dřív.

          Oni totiž taky oplývali neuvěřitelnou arogancí ve stylu „já vím všechno nejlíp“ a „nikdo mi nebude kecat do toho jak žít a s kým se stýkat“.

          Pak ovšem přišli škemrat o peníze, když se díky těm svým skvělým rozhodnutím a taháním se s parazity co jim mazali med kolem huby, přišli na buben.

          Člověk který žije sebedestruktivním stylem života zjevně má ještě hromadu sil a rezerv a hned tak toho nenechá.
          Kdyby mu docházely síly a skutečně potřeboval pomoct, tak se z toho okamžitě snaží vyhrabat a ne že v té sebedestrukci pokračuje.

          Když mi někdo ukazuje „chudáčka který potřebuje pomoct“ tak mě především jako první zajímá, co dělal předchozích 10-20 let.
          Většinou se totiž ukáže, že těch 20 let pilně a intenzivně pracoval na tom aby se dostal do těchto sraček. Chlast, cigára, vysedávání po hospodách s pochybnými „kamarády“, kde si většinou našel i tomu odpovídající partnerku se kterou má děti a která jeho pád do propasti dramaticky urychluje.

          Proč ztrácen čas s někým, kdo si za to všechno může sám ? Raději pomůžu někomu kdo se dostal do svízelné situace nějakou náhlou osudovou událostí. Nehoda, požár či vytopení domu, nějaký podraz od lidí spojený s naivní důvěrou, atd… takovému pomůžu raději, než člověku co směřoval do propasti 20 let a na upozorňování a rady těch kterým na něm záleželo, reagoval výsměšky a arogancí.

          A to že je něco „rodina“ prostě už v současné morálně rozložené společnosti neplatí.
          Stačí se podívat, jak se takováto rodina serve mezi sebou pokud jde o dědictví. A okradou nejbližšího příbuzného.
          Dnes rodina už nic neznamená. Je dost typické, že takový dobrosrdečný „pomahač“ se sám octne osamělý a bez pomoci, když tu pomoc sám potřebuje. A rodina se k němu najednou nezná.
          Znám dost lidí, které vlastní rodina dostala do obtížně řešitelných sraček jen proto že jim chtěl pomáhat a nemyslel dostatečně na sebe.

  9. Jestli jednou nejakyho koumaka napadne, jak fest plosne zpenezit pristup pres mobil, tak budeme na alkoholismus jen nostalgicky vzpominat.

    1. Sysop 7:37
      no počkej, to je snad odjakživa, nu ni? Ale ano, je to zatím dostupné a levné.

      1. No, treba nekdo prijde s tim, ze mladezi bude odepren pristup na asocialni site a nejakej koumak na hacku zacne varit, pak stat prijde s nejakou sikovnou dani, jako treba ze kdyz mas mobil, tak bys taky treba mohl hrat hazardni hry a co na tom, ze je nehrajes a dalsi a dalsi vyjebavky, ktere uz zname z jinych platforem…

Napsat komentář

D-FENS © 2017