Zachraňovat feťáka nemá cenu. Obrovské úsilí, starosti, náklady a stejně to nakonec dospěje do fáze, kdy musíte zachránit sám sebe, aby vás dotyčná troska nestáhla sebou a nezničilo to u váš život. Takové je brutální pravda.
Sysop
Prijde na to, kdo to je. Pokud vlastni dite, tak to smysl ma. Nastesti jsem to nemusel resit. Zatim. Prevenci delam odmala.
corona
Ko-za 11.11.2024 v 16:15
„Zachraňovat feťáka nemá cenu…“
– – –
V 90. letech prohlásil kontroverzní předseda SPR-RSČ Sládek, že nejvhodnější způsob by byl fetku zavřít bez dávky i substituce. Chvíli by prý kopal nohama a mával rukama, pak by ho to přešlo.
Asi by to nákladné nebylo, ale nevím, zda to funguje, nejsem chemik ani medicinér…
:OD
Sysop
Sladek byl pravnik, ne chemik. Tak k tomu pristupoval jako pravnik. Ne, ze bych to udelal jinak, ale ja taky nejsem chemik v teto oblasti.
Alan.Cox
Měl by asi hodně mrtvých. Abstinenční syndrom nemusí člověk takto na drsno přežít. Pokud vznikla jen psychická závislost, tak ano. Pokud vznikla silná fyzická závislost, je to ruská ruleta o život. Ale nemusíte dlouho čekat, smrt přijde většinou do několika málo dní.
Alkohol, opiáty, benzodiazepiny – je možné ohrožení života při náhlé abstinenci.
Občas se vyskytnou dárečci z příbuzenstva typu „moje maminka žádné prášky brát nebude“ a vysadí jí je naráz. To jsou pak skvělé hororové zážitky. Mám zážitky i přímo z příbuzenstva, a s některými se po těchto jejich činech už nebavím. I když tragédie se nekonala. Když pak vlastní máma po vysazení anoxyolytik vám půl roku v kuse volá 20 x denně s hlasem horším než z hororu v šílených úzkostech, za to bych vraždil.
JaFo
Tohle přesně dělají soudruzi v Číně. Fetku zavřou a když to nepřežije tak to nikomu nevadí. A navíc je to současně pracovní tábor a tak se tam nudit rozhodně nebude. Tedy přesněji strana nedovolí aby si někdo z příbuzných na něco stěžoval.
Hroch
Na skoncování se závislostí jsem vyvinul a na sobě vyzkoušel tzv. metodu zviditelnění odpadu.
Jako řidič v mlíkárně jsem začínal ráno zpočátku ve 2:30, později se začátek šichty posunul naštěstí na přijatelnějších 3:30.
Abych se udržel přes den bdělý a ostražitý, zvykl jsem si popíjet energy drinky, říkal jsem jim jeďáky. Na ty se vytvoří závislost během několika týdnů.
Brzy jsem měl s nimi řízení vozidel, i soukromého, pevně spojené. Věděl jsem, kde a za kolik je k mání jaká značka, těšil jsem se na typické křupnutí plechu při otevírání plechovky.
Po odchodu do penze jsem se rozhodl s touto závislostí skoncovat, znepokojovalo mne i to, pozorovat barvičku kapaliny, která ze mne vytékala při močení.
Podotýkám, že se mi celou dobu dařilo dodržovat pravidlo, maximálně dva jeďáky 0,25 l za den.
Děti, puberťáci a adolescenti je do sebe lijí běžně po půllitrech, které jsou v akcích běžně i levnější než malé plechovky.
Vypité plechovky jsem shromažďoval, ve speciálním lisu je lisoval a prodával do šrotu. Původně to měl být byznys, sbíral jsem i plechovky od piva a limonád, časem ale poklesla výkupní cena hliníku a tak se celý projekt stal nezajímavým.
Ale vidět hromady plechovek od jeďáků, které jsem vypil a protekly přes mé orgány, mi pomohlo s touto závislosí skoncovat.
Finanční hledisko nehrálo roli, 0,25 jeďáky se prodávaly v Penny za 7 – 10 Kč, čím levnější, tím mi více chutnaly.
Prostě jsem je ze dne na den přestal kupovat a pít, jinak to nejde.
Podobně by se dalo skoncovat s kouřením – nosit u sebe dobře uzavíratelnou, nehořlavou krabičku a do té házet vyhulené vajgly.
Večer vysypat do větší nádoby, a řekněme jednou za týden či měsíc se zásobou pokochat, dát si z každé strany jednu facku a odříkat mantru „Fujtajbl, prase jedno…!“
Ale pochybuji, že by alkoholikem otřásla hromada vypitých lahví.
Vzpomínám na tchána, který v době, když se měnila záloha pivních lahví z Kč 2,- na Kč 3,- vyklidil sklep a ještě na tom vydělal.
cool
Nejhorší jsou toxici, vždy když jsem přestával kouřit tak 5 – 7 dní jsem byl jak po deseti kozlech tak jsem ani vychechtanej do pajzu nemusel. Ale to bažení „chuťovky mne vždy udolalo, brrr. Ale nezkoušel jsem to pár dekád a hulím doutníky do balených vážek je to labužnicky lepší kouř. Nechci se chlámat zbůhdarma jako onehdy když jsem šel okolo výlohy se zbraněmi a píp. :-) https://www.youtube.com/watch?v=LOZuxwVk7TU
Alan.Cox
Čistý kofein stojí cca 1 Kč / gram. Čistý taurin asi 50 haléřů / gram. Energetické nápoje vlastní výroby v libovolném množství za naprostý pakatel.
Sysop
Ja jsem zjistil, ze kdyz piju energetaky casteji, tak cca behem tydne se dostavi efekt brneni prstu na rukou. Neni to problem Karpalniho tunelu, nejsem cukrovkar, nemam problem s tlakem. Prestanu ty sragory pit a behem cca dvou tydnu ten efekt zase odezni. Dela mi to odjakziva, nevim co to je. Nedela mi to caj ani kafe. Jen energetaky a to jeste ne vsechny. S jistotou RedBull, Semtex. Takze energetaky ano, ale jen v pripade nutnosti.
Alan.Cox
Sysop: Jsi prostě přespříliš citlivý na kofein. Tvé tělo to pomalu vyrovnává. Buď pomaluje likviduje kofein, nebo kofein příliš aktivuje tělo.
Tipl bych si na dědičnou slabost enzymu xantin oxidázy / dehydrogenázy. Mimochodem, tento enzym obsahuje molybdenový kofaktor. Při nedostatku molybdenu něpremáva. (Molybdenový kofaktor používají také rostliny pro příjem dusičnanů – je tím pádem jasné, co by se mělo pro doplnění molybdenu chroupat.)
Já když vypiju třeba 10 kafí, nebo hodně energeťáků, tak moje moč je okamžitě cítit po kávě a alkaloidech kávy na sto honů. Jede to okamžitě pryč z těla. Moc to na mě nepůsobí, můžu toho vypít tuny.
Sysop
Jenze ja piju kafe bezne v praci, dam dve az tri denne a nekdy jeste jedno navecer doma se zenou. Nekdy treba celej den zadny a jindy ctyri. A to nepiju zadnou hruskovou vodu, pekne poctivou kavu, ostatne v praci mame nejlepsi kavovary, co se na svete daji videt, od Melitta, Miele, Rex Royal, Franke, Thermoplan,… atd. Treba dnes rano jsem si dal kakao a do nej dvojity presso.
Nikdy se mi nestalo, ze by mne brnely prsty. Jen z energetaku.
Sysop
Btw, kafe mne uspava, energetak nakopne. Nesmim si dat kafe a ridit.
Panek
U Vás je třeba po kávě dodat cukr (2 banány postačí), nebo zpomalit mozek.
Sysop
Zkusim ten banan, ty ostatne v praci fasujeme (banany, jablka a mrdalinky)
hellfire
Jo, taky bych ještě přidal B komplex a hořčík na noc:).
navíc kofein je jako každá droga, takže eště i po extatické fázi nastává absťák a další utlumení
Alan.Cox
Káva je bez cukru, energeťák má spousty rychlého cukru – glukózy.
Hroch
Mě po kafi buší srdce, po energeťáku ne.
Zajímavý, asi je v kafi nějaký jiný kofein.
Forge
Hroch:
Tak si dej prášek.
Panek
To mám taky.
Malej Jarda
Joó, je to tak jednoduhý.
Ke skoncování, stejně jako k zahájení, jsou naprosto zásadní podmínky CHTÍT, čili MÍT MOTIVACI a MÍT VŮLI! Přes to první nejde vlak, tý vůli se dá pomoct různejma způsobama. Jedním může bejt i ta ústavní léčba. Vůli může podepřít i záměrný vošklivení, rejpání druhejch. Ale pokud je k léčbě nebo abstinenci někdo dotlačenej, třeba jen svým okolím, zaměstnavatelem, je to stejně k hovnu.protože chybí to vniřní přesvědčení a motivace. Při nejbližším uvolnění vnějšího tlaku, na kterým závislák usilovně sám pracuje, v tom jede znova a většinou o schod víc.
Já ve svým nepříkladným životě zpozoroval závislosti dvě.
Tou první bylo hulení. Postupem času mě to jednak zaměstnávalo (sehnat tvrdý Sparty, hulení si bere část pozornosti i výkonnosti, hulení okrádá o čas, bo se současně ani šukat nedá), jednak jsem začal bejt dýchavičnej čím dál při kratším a menším úsilí a taky jsem si spočítal, co jsem za rok prohulil a nemoh investovat do existenčních radostí. Při konfrontaci s nehuliči ve mě zrálo poznání, že to vlastně je moje slabost, plejtvání životním potenciálem, začalo mě to srát a přišlo rozhodnutí, že to nemám zapotřebí a seknu s tím. Jenže to nestačí, musí ještě přijít startovací impuls. Ten přišel, když mi při mariáši cigára došly a přátelskej hostinskej pro nestíhačku v nacpaný hospodě přes opakovanou žádost žádný dlouho nenes. Když přines, pravím „teď už si je strč do prdele, právě jsem přestal hulit!“
Ten dlouhotrvající rachot u všech stolů v doslechu netřeba rozebírat. A to následný rejpání a sázky, jak dlouho vydržím taky ne. Což samozřemě pokračovalo několik dní všade, kde tu informaci zjistili, jen doma jsem byl veleben a podporován. Ty posměšky ale paradoxně posilovaly vůli vydržet, hlavně zpočátku. Taky pomohlo, že na mariáš v hospodě (zahulený) jsem nezanevřel a tehdy vlastně bylo trochu nahuleno skoro všade. Vod tý chvíle jsem do huby cigáro nedal a už je to 37 járů. Přitom pokračování pobytu v zahuleným prostředí způsobilo, že ani dnes mi kouření druhejch nijak zvlášť nevadí, pokud se nejedná o zastydlej smrad druhej den v nevyvětraný zahulený cimře.
Tou druhou bylo kafe. Postupem času jsem se vypracoval k pěti-šesti cloumákům do hrnce denně. Se spaním problém nebyl, ale když se stalo, že tělo průběžnou dávku kofeinu nedostávalo, začal jsem bejt jako na trní. Skoro mě to paralyzovalo, klasickej absťák, dokud jsem do sebe cloumáka nevyklopil. Při dlouhým řízení jsem si hledal důvody (umejt něco…, dofoukat, dotankovat, dolejt a.t.d), abych si moh u pumpy, kde teda měli píčtogram šálku, hrnek naskladnit. Což bylo rodinou odhaleno a komentováno. Tím jsem si uvědomil, že fuckt nad sebou nemám 100% kontrolu a to mě zase zdravě nasralo. Vod druhýho dne dávám jedno denně po snídani a šmytec. Jasně že zkraje absťák, ale tak jsem se něčím intenzivně zaměstnal, utahal se a překonal to. Po cca dvou tejdnech už jsem to zvládal bez problémů a po čase záměrně zkusil. co se bude dít, když nedám ani to jedno. Stalo se jen to, že když jsem odpoledne dělal ouředničinu, tak jsem nad tím usínal… Spánek je zdravej, takže vocogo. Šimla jsem nakrmil pozdějc a bylo.
Takže souhlas, ten kdo vnitřně nemá svou potřebu, motivaci a niterný rozhodnutí se závislostí něco dělat, bude kalit až do hrobu.
mavagner
Todle nefunguje, spoluvyklizel jsem barak po matce a synovi co intenzivně pili. Za gaučem víc jak 1m^3 flašek, u borca v pokojíku na celé(!) podlaze asi 20cm vrstva střepů rozbitých lahví a to byl jen začátek. Jako fakt to nefunguje…
Forge
mavager:
No vidíš.Stěhoval jsem nábytek z domu týpka, co se v samotě upil.Zbyly po něm tři prázdný flašky na stolku a to jen kvůli tomu, že ho hospodyně dopoledne našla tuhýho a pochopitelně neuklidila.
Jsou pošahanci, co smrděj na sto honů a doma mají skládku a pijou jenom vodu z kohoutku.
Takže o tom to asi nebude.Je to mnohem složitější.
Hroch
Nedávno jsem četl, že chlastu propadají i důchodci v DD, kteří celý život prožili vcelku střízlivě.
Kombinují ho s práškama, kterých je v těchto zařízeních dostatek.
Večer je do postýlek ukládají růžoví sloni.
hellfire
Hroch
Nejhorší pro seniora je samota, pocit nepotřebnosti a vědomí, že už tady na tom světe skončil jako osoba, ale opravdový fyzický konec přijde třeba až za dlouhou dobu.
Pokud jim z toho nepomůže rodina nebo různé spolky, pak přístup k drogám nebo duchovní útěše (víra v cokoli), případně k obojímu, není zavrženíhodný, ale naopak žádoucí.
Lukas B.
matějček v knize prvních šest let ve vývoji a výchově dítěte tomu říká „otevřená budoucnost“ jako zásadní metafyzická potřeba dítěte. nutno dodat, že nejen dítěte. zjištění že „už mám nalinkováno a nemám na výběr“ musí být děsné.
Lukas B.
ostatně doplním – „otevřená budoucnost“ může být při vhodně usměrněném mentálním nastavení i čekání na to, co bude v dalším dílu seriálu. jo, je zvykem se divákům soap operas posmívat, ale může to dát smysl života a optimismus, s díky blbýmu seriálu může mít robátko príma babičku.
Hupert
Samotu je dnes u seniorů možné snáz omezit díky rozvoji elektronické komunikace, pokud je s kým komunikovat.
Hupert
Smutný příběh, pane Krampusi, leč pokud kamarád (bývalý?) zjevně přestoupil z módu „lišnyj čelověk“, kdy byl jakž takž soběstačný a pouze zbytečný, do módu škodná, kdy obírá ostatní o peníze a působí jen starosti či utrpení citově zainteresovaným, jeví se mi jako východisko vykašlat se na něj, tedy nejsi-li na něm stejně závislý jako on na alkoholu. To by ti pak v případě, že se ze zemřelého zaživa transformoval do zemřelého zamrtva, mohl chybět. Zemření má jako východisko, ne pro zemřelého, ale pro zainteresované pozůstalé zpravidla výhodu, že jejich původní utrpení, úměrné četnosti kontaktů, může být zmírněno menší četností vzpomínek či návštěv hřbitova. Vůbec nejlepší je ale věřit, že smrt je jen přestupní stanice duší do dalšího systému. Je ale jistá šance, že se člověk při uvědomění svým konáním dosažené ubohosti přestupu vzepře a hodí zpátečku. Pak teprve lze asi pomoci, jinak jak zde napsali už mnozí přede mnou, pokusem o napravení proti jeho vůli skončíš leda kutálením se na vlastním hrachu, odraženém od jeho prázdných lahví.
Hupert
Oprava…transformuje…
HLAP
V tématu alkoholismu nejsem teoretik, víc k tomu říkat nebudu. Jen pro začátek VELMI, VELMI, VEEELMIII!!!! doporučuji přečíst si „Kolotoč popírání“. V alkoholismu jednoho člověka existuje mnoho dalších figur, a problém je komplexnější než jenom „tak to kurva nepi, když to neumíš“.
Bez přečtení tohoto scénáře, a bez identifikování jednotlivých rolí v něm, se podle mě začít nedá. A opakuji – já nejsem nějaký teoretik. https://al-anon.cz/al-anon-literatura/alkoholismus-kolotoc-popirani/
HLAP
Z článku vypíchnu, že alkoholismus je hra o třech aktech, které se točí ve smyčce. Druhý akt je jediný, v němž tragické drama alkoholismu může být změněno.
hellfire
Zajímavý článek, ve kterém je kus pravdy. Jenom se nám z toho alkoholického kolotoče kamsi vytratily manželky – alkoholičky.
Forge
To musí být očistec!
jizlivec
Základní princip závislosti na čemkoliv je prostý…
Člověk něco zkusí, a je mu pak o něco líp…
Tudíž to opakuje…
Postupně to dělá, kdy to jen jde…
Dostane se do fáze, že mu po je a nebo také není o něco líp, ale bez toho je mu mnohem hůř…
Menší riziko mají ti, co jedou „tak trochu“ závislost na více frontách…
Kdo se upne na jeden zdroj (chlast, herák, perník, automaty, posilovna, prostě cokoliv), je na tom hůř…
A také je to otázka času: někdo si na něčem dojede do trpkého konce rychle, jiný na něčem jiném to za svůj život prostě nestihne…
Hroch
Čím dříve se závislostí člověk začne, tím jsou konce horší a dojde k nim dřív.
Hepnarová začala kouřit jako devítiletá a ve třiadvaceti skončila na šibenici, tedy oprátce na Pankráci.
Ne kvůli kouření, ale moc jí na cestě životem nepomohlo.
leon
Co nemůžu pochopit, proč si vypěstovat závislost na kouření. Proč si dobrovolně kurvit zdraví a vyhazovat prachy do luftu.
Forge
leon:
Tenhle obor lidského konání si dej do šuplíku.
Nyní se věnuj geopolitice.To ti jde nejlépe.
Sysop
Co jsem poznal kuraky, tak to koureni je jen prostredek. Maji to spojene napriklad se spolecenskou debatou, protoze ‚se jde na jednu ven‘, pripadne s pohodou ‚si da jednu ke kafi‘, atd… mozek se nauci, ze kdyz je cigaro, tak je chvilku voraz.
No a u nekterych to prejde do faze, kdy maji v pysku neustale cigo, odpaluji jedno od druheho, ani o tom v podstate nevedi.
Ja jsem cigara nikdy nehulil, ale dobrej doutnicek si dam, protoze je to pro mne treba jako dobry vino. Udelam si pohodu, nenecham si ji nikym a nicim rusit a vychutnam si doutnicek, protoze mi chutna a voni. Ovsem tohle udelam treba jen jednou za dva, nebo i ctyri tydny, podle toho, kdy skutecne mam tu pohodu. O penezich to neni, ten doutnik mne casto stoji totez, co karton cigar pro moji zenu.
Ta pro zmenu kouri slimky (sqelej vymrd tabakovyho prumyslu), protoze si je dava jen k napoji. Bud si dame kafe, nekdy navecer, kdy ona kafe bez ciga proste nepije (a ja si dam jen to kafe, s manzelkou nemam spravnej klid na doutnik) a nebo si nekdy udela sama pivkovej dychanek, kdy sjede dve krabicky cigar a k tomu da deset kousku desitky Kozla, ovsem druhej den se paradne vyspi, coz je jeji cil. A pak treba zase dva tydny k pivu necuchne. Takhle to dela dvacet let, co ji znam. Je nervak, prasky zrat nechce a pokud treba tri dny poradne nespi (a to tady mame rajskej klid a tmu jak fprdeli, plus ona ma vlastni loznici, kterou ja nazyvam ‚mauzoleum‘, bo ona tam zasadne netopi, zato vetra i v mrazech – prej chrapu, takova pomluva, takze se vedle mne nevyspi), tak si da pivkovej dychanek a vyspi se do ruzova.
Ko-za
Já když jsem v roce 2008 přestal kouřit, tak to bylo ze dne na den. Radši jsem přestal chodit do hospody, protože jsem věděl, že když se tam naleju, tak to nevydržím a zase začnu. Ten první měsíc byl fakt zlej, o těch cigaretách se mi i v noci zdálo, že jsem se vzbudil a překonával se, abych nevstal a nejel si pro cigára na benzínku. Pak už se to zlepšilo a dalo se to vydržet. Jediný, co mi chybělo delší dobu, bylo dát si cigáro po šukání. Na to jsem byl léta zvyklej a trvalo dost dlouho, než mě to pustilo.
Já nekouřím už devátej rok, ale co jsem přestal, tak jsem se už nikdy tak krásně nevysral. Sraní s cigaretou je na kouření úplně to nejlepší a musím říct, že to stálo zato (hlavně ty rána…)
Jakmile přestanete, nenávratně to všechno ztratíte.
Hroch
Před lety jsem byl navštívit bratra – alkoholika.
Byl v té době právě na léčení v Bohnicích.
Při procházce po rozlehlém areálu mne zaujaly pětilitrové flašky od okurek, zčásti, někde i plné vajglů, rozestavěné okolo laviček u pavilónů.
Vypadalo to tam jako ve VÚVZ (Výzkumný ústav vykuřování zobáků).
Několik lidí mi od té doby potvrdilo, že při léčení jiných závislostí psychiatři nedoporučují ještě k tomu přestat i kouřit.
Prý by to byl na organismus najednou příliš velký nápor.
Forge
Hroch:
Doufám, že to dopadlo alespoň dobře.Nejlépe výborně, ale nikoho takového neznám.
Hroch
Forge:
Dopadlo to špatně, bratr se v r.2020 oběsil. Poslední rok byl bez práce, v katastrofálním zdravotním stavu.
Nedožitých 56.
Forge
Hroch:
Právě jsem ti doporučil dát si prášek, ale jen proto, že dneska frčíč spoustu vláken a nestíhám to číst.
Bratra je mi líto.
Rok před smrtí opotřebováním ještě chodil práce!
Dissenter
Kdy se přesně stalo, že DF přestal být serverem, kde se lidi trumfují svojí šikovností a úspěšností, jemně jízlivě povzneseni nad bahnem světa, a začal být platformou pro lkaní nad zkrachovalci a médiem holí hrozících doochodců?
karban
A já myslel, že kvůli trumfování ouspěšnejch šikulek & šikulů vzniknul instagram a ťykťok.
Zachraňovat feťáka nemá cenu. Obrovské úsilí, starosti, náklady a stejně to nakonec dospěje do fáze, kdy musíte zachránit sám sebe, aby vás dotyčná troska nestáhla sebou a nezničilo to u váš život. Takové je brutální pravda.
Prijde na to, kdo to je. Pokud vlastni dite, tak to smysl ma. Nastesti jsem to nemusel resit. Zatim. Prevenci delam odmala.
Ko-za 11.11.2024 v 16:15
„Zachraňovat feťáka nemá cenu…“
– – –
V 90. letech prohlásil kontroverzní předseda SPR-RSČ Sládek, že nejvhodnější způsob by byl fetku zavřít bez dávky i substituce. Chvíli by prý kopal nohama a mával rukama, pak by ho to přešlo.
Asi by to nákladné nebylo, ale nevím, zda to funguje, nejsem chemik ani medicinér…
:OD
Sladek byl pravnik, ne chemik. Tak k tomu pristupoval jako pravnik. Ne, ze bych to udelal jinak, ale ja taky nejsem chemik v teto oblasti.
Měl by asi hodně mrtvých. Abstinenční syndrom nemusí člověk takto na drsno přežít. Pokud vznikla jen psychická závislost, tak ano. Pokud vznikla silná fyzická závislost, je to ruská ruleta o život. Ale nemusíte dlouho čekat, smrt přijde většinou do několika málo dní.
Alkohol, opiáty, benzodiazepiny – je možné ohrožení života při náhlé abstinenci.
Občas se vyskytnou dárečci z příbuzenstva typu „moje maminka žádné prášky brát nebude“ a vysadí jí je naráz. To jsou pak skvělé hororové zážitky. Mám zážitky i přímo z příbuzenstva, a s některými se po těchto jejich činech už nebavím. I když tragédie se nekonala. Když pak vlastní máma po vysazení anoxyolytik vám půl roku v kuse volá 20 x denně s hlasem horším než z hororu v šílených úzkostech, za to bych vraždil.
Tohle přesně dělají soudruzi v Číně. Fetku zavřou a když to nepřežije tak to nikomu nevadí. A navíc je to současně pracovní tábor a tak se tam nudit rozhodně nebude. Tedy přesněji strana nedovolí aby si někdo z příbuzných na něco stěžoval.
Na skoncování se závislostí jsem vyvinul a na sobě vyzkoušel tzv. metodu zviditelnění odpadu.
Jako řidič v mlíkárně jsem začínal ráno zpočátku ve 2:30, později se začátek šichty posunul naštěstí na přijatelnějších 3:30.
Abych se udržel přes den bdělý a ostražitý, zvykl jsem si popíjet energy drinky, říkal jsem jim jeďáky. Na ty se vytvoří závislost během několika týdnů.
Brzy jsem měl s nimi řízení vozidel, i soukromého, pevně spojené. Věděl jsem, kde a za kolik je k mání jaká značka, těšil jsem se na typické křupnutí plechu při otevírání plechovky.
Po odchodu do penze jsem se rozhodl s touto závislostí skoncovat, znepokojovalo mne i to, pozorovat barvičku kapaliny, která ze mne vytékala při močení.
Podotýkám, že se mi celou dobu dařilo dodržovat pravidlo, maximálně dva jeďáky 0,25 l za den.
Děti, puberťáci a adolescenti je do sebe lijí běžně po půllitrech, které jsou v akcích běžně i levnější než malé plechovky.
Vypité plechovky jsem shromažďoval, ve speciálním lisu je lisoval a prodával do šrotu. Původně to měl být byznys, sbíral jsem i plechovky od piva a limonád, časem ale poklesla výkupní cena hliníku a tak se celý projekt stal nezajímavým.
Ale vidět hromady plechovek od jeďáků, které jsem vypil a protekly přes mé orgány, mi pomohlo s touto závislosí skoncovat.
Finanční hledisko nehrálo roli, 0,25 jeďáky se prodávaly v Penny za 7 – 10 Kč, čím levnější, tím mi více chutnaly.
Prostě jsem je ze dne na den přestal kupovat a pít, jinak to nejde.
Podobně by se dalo skoncovat s kouřením – nosit u sebe dobře uzavíratelnou, nehořlavou krabičku a do té házet vyhulené vajgly.
Večer vysypat do větší nádoby, a řekněme jednou za týden či měsíc se zásobou pokochat, dát si z každé strany jednu facku a odříkat mantru „Fujtajbl, prase jedno…!“
Ale pochybuji, že by alkoholikem otřásla hromada vypitých lahví.
Vzpomínám na tchána, který v době, když se měnila záloha pivních lahví z Kč 2,- na Kč 3,- vyklidil sklep a ještě na tom vydělal.
Nejhorší jsou toxici, vždy když jsem přestával kouřit tak 5 – 7 dní jsem byl jak po deseti kozlech tak jsem ani vychechtanej do pajzu nemusel. Ale to bažení „chuťovky mne vždy udolalo, brrr. Ale nezkoušel jsem to pár dekád a hulím doutníky do balených vážek je to labužnicky lepší kouř. Nechci se chlámat zbůhdarma jako onehdy když jsem šel okolo výlohy se zbraněmi a píp. :-)
https://www.youtube.com/watch?v=LOZuxwVk7TU
Čistý kofein stojí cca 1 Kč / gram. Čistý taurin asi 50 haléřů / gram. Energetické nápoje vlastní výroby v libovolném množství za naprostý pakatel.
Ja jsem zjistil, ze kdyz piju energetaky casteji, tak cca behem tydne se dostavi efekt brneni prstu na rukou. Neni to problem Karpalniho tunelu, nejsem cukrovkar, nemam problem s tlakem. Prestanu ty sragory pit a behem cca dvou tydnu ten efekt zase odezni. Dela mi to odjakziva, nevim co to je. Nedela mi to caj ani kafe. Jen energetaky a to jeste ne vsechny. S jistotou RedBull, Semtex. Takze energetaky ano, ale jen v pripade nutnosti.
Sysop: Jsi prostě přespříliš citlivý na kofein. Tvé tělo to pomalu vyrovnává. Buď pomaluje likviduje kofein, nebo kofein příliš aktivuje tělo.
Tipl bych si na dědičnou slabost enzymu xantin oxidázy / dehydrogenázy. Mimochodem, tento enzym obsahuje molybdenový kofaktor. Při nedostatku molybdenu něpremáva. (Molybdenový kofaktor používají také rostliny pro příjem dusičnanů – je tím pádem jasné, co by se mělo pro doplnění molybdenu chroupat.)
Já když vypiju třeba 10 kafí, nebo hodně energeťáků, tak moje moč je okamžitě cítit po kávě a alkaloidech kávy na sto honů. Jede to okamžitě pryč z těla. Moc to na mě nepůsobí, můžu toho vypít tuny.
Jenze ja piju kafe bezne v praci, dam dve az tri denne a nekdy jeste jedno navecer doma se zenou. Nekdy treba celej den zadny a jindy ctyri. A to nepiju zadnou hruskovou vodu, pekne poctivou kavu, ostatne v praci mame nejlepsi kavovary, co se na svete daji videt, od Melitta, Miele, Rex Royal, Franke, Thermoplan,… atd. Treba dnes rano jsem si dal kakao a do nej dvojity presso.
Nikdy se mi nestalo, ze by mne brnely prsty. Jen z energetaku.
Btw, kafe mne uspava, energetak nakopne. Nesmim si dat kafe a ridit.
U Vás je třeba po kávě dodat cukr (2 banány postačí), nebo zpomalit mozek.
Zkusim ten banan, ty ostatne v praci fasujeme (banany, jablka a mrdalinky)
Jo, taky bych ještě přidal B komplex a hořčík na noc:).
navíc kofein je jako každá droga, takže eště i po extatické fázi nastává absťák a další utlumení
Káva je bez cukru, energeťák má spousty rychlého cukru – glukózy.
Mě po kafi buší srdce, po energeťáku ne.
Zajímavý, asi je v kafi nějaký jiný kofein.
Hroch:
Tak si dej prášek.
To mám taky.
Joó, je to tak jednoduhý.
Ke skoncování, stejně jako k zahájení, jsou naprosto zásadní podmínky CHTÍT, čili MÍT MOTIVACI a MÍT VŮLI! Přes to první nejde vlak, tý vůli se dá pomoct různejma způsobama. Jedním může bejt i ta ústavní léčba. Vůli může podepřít i záměrný vošklivení, rejpání druhejch. Ale pokud je k léčbě nebo abstinenci někdo dotlačenej, třeba jen svým okolím, zaměstnavatelem, je to stejně k hovnu.protože chybí to vniřní přesvědčení a motivace. Při nejbližším uvolnění vnějšího tlaku, na kterým závislák usilovně sám pracuje, v tom jede znova a většinou o schod víc.
Já ve svým nepříkladným životě zpozoroval závislosti dvě.
Tou první bylo hulení. Postupem času mě to jednak zaměstnávalo (sehnat tvrdý Sparty, hulení si bere část pozornosti i výkonnosti, hulení okrádá o čas, bo se současně ani šukat nedá), jednak jsem začal bejt dýchavičnej čím dál při kratším a menším úsilí a taky jsem si spočítal, co jsem za rok prohulil a nemoh investovat do existenčních radostí. Při konfrontaci s nehuliči ve mě zrálo poznání, že to vlastně je moje slabost, plejtvání životním potenciálem, začalo mě to srát a přišlo rozhodnutí, že to nemám zapotřebí a seknu s tím. Jenže to nestačí, musí ještě přijít startovací impuls. Ten přišel, když mi při mariáši cigára došly a přátelskej hostinskej pro nestíhačku v nacpaný hospodě přes opakovanou žádost žádný dlouho nenes. Když přines, pravím „teď už si je strč do prdele, právě jsem přestal hulit!“
Ten dlouhotrvající rachot u všech stolů v doslechu netřeba rozebírat. A to následný rejpání a sázky, jak dlouho vydržím taky ne. Což samozřemě pokračovalo několik dní všade, kde tu informaci zjistili, jen doma jsem byl veleben a podporován. Ty posměšky ale paradoxně posilovaly vůli vydržet, hlavně zpočátku. Taky pomohlo, že na mariáš v hospodě (zahulený) jsem nezanevřel a tehdy vlastně bylo trochu nahuleno skoro všade. Vod tý chvíle jsem do huby cigáro nedal a už je to 37 járů. Přitom pokračování pobytu v zahuleným prostředí způsobilo, že ani dnes mi kouření druhejch nijak zvlášť nevadí, pokud se nejedná o zastydlej smrad druhej den v nevyvětraný zahulený cimře.
Tou druhou bylo kafe. Postupem času jsem se vypracoval k pěti-šesti cloumákům do hrnce denně. Se spaním problém nebyl, ale když se stalo, že tělo průběžnou dávku kofeinu nedostávalo, začal jsem bejt jako na trní. Skoro mě to paralyzovalo, klasickej absťák, dokud jsem do sebe cloumáka nevyklopil. Při dlouhým řízení jsem si hledal důvody (umejt něco…, dofoukat, dotankovat, dolejt a.t.d), abych si moh u pumpy, kde teda měli píčtogram šálku, hrnek naskladnit. Což bylo rodinou odhaleno a komentováno. Tím jsem si uvědomil, že fuckt nad sebou nemám 100% kontrolu a to mě zase zdravě nasralo. Vod druhýho dne dávám jedno denně po snídani a šmytec. Jasně že zkraje absťák, ale tak jsem se něčím intenzivně zaměstnal, utahal se a překonal to. Po cca dvou tejdnech už jsem to zvládal bez problémů a po čase záměrně zkusil. co se bude dít, když nedám ani to jedno. Stalo se jen to, že když jsem odpoledne dělal ouředničinu, tak jsem nad tím usínal… Spánek je zdravej, takže vocogo. Šimla jsem nakrmil pozdějc a bylo.
Takže souhlas, ten kdo vnitřně nemá svou potřebu, motivaci a niterný rozhodnutí se závislostí něco dělat, bude kalit až do hrobu.
Todle nefunguje, spoluvyklizel jsem barak po matce a synovi co intenzivně pili. Za gaučem víc jak 1m^3 flašek, u borca v pokojíku na celé(!) podlaze asi 20cm vrstva střepů rozbitých lahví a to byl jen začátek. Jako fakt to nefunguje…
mavager:
No vidíš.Stěhoval jsem nábytek z domu týpka, co se v samotě upil.Zbyly po něm tři prázdný flašky na stolku a to jen kvůli tomu, že ho hospodyně dopoledne našla tuhýho a pochopitelně neuklidila.
Jsou pošahanci, co smrděj na sto honů a doma mají skládku a pijou jenom vodu z kohoutku.
Takže o tom to asi nebude.Je to mnohem složitější.
Nedávno jsem četl, že chlastu propadají i důchodci v DD, kteří celý život prožili vcelku střízlivě.
Kombinují ho s práškama, kterých je v těchto zařízeních dostatek.
Večer je do postýlek ukládají růžoví sloni.
Hroch
Nejhorší pro seniora je samota, pocit nepotřebnosti a vědomí, že už tady na tom světe skončil jako osoba, ale opravdový fyzický konec přijde třeba až za dlouhou dobu.
Pokud jim z toho nepomůže rodina nebo různé spolky, pak přístup k drogám nebo duchovní útěše (víra v cokoli), případně k obojímu, není zavrženíhodný, ale naopak žádoucí.
matějček v knize prvních šest let ve vývoji a výchově dítěte tomu říká „otevřená budoucnost“ jako zásadní metafyzická potřeba dítěte. nutno dodat, že nejen dítěte. zjištění že „už mám nalinkováno a nemám na výběr“ musí být děsné.
ostatně doplním – „otevřená budoucnost“ může být při vhodně usměrněném mentálním nastavení i čekání na to, co bude v dalším dílu seriálu. jo, je zvykem se divákům soap operas posmívat, ale může to dát smysl života a optimismus, s díky blbýmu seriálu může mít robátko príma babičku.
Samotu je dnes u seniorů možné snáz omezit díky rozvoji elektronické komunikace, pokud je s kým komunikovat.
Smutný příběh, pane Krampusi, leč pokud kamarád (bývalý?) zjevně přestoupil z módu „lišnyj čelověk“, kdy byl jakž takž soběstačný a pouze zbytečný, do módu škodná, kdy obírá ostatní o peníze a působí jen starosti či utrpení citově zainteresovaným, jeví se mi jako východisko vykašlat se na něj, tedy nejsi-li na něm stejně závislý jako on na alkoholu. To by ti pak v případě, že se ze zemřelého zaživa transformoval do zemřelého zamrtva, mohl chybět. Zemření má jako východisko, ne pro zemřelého, ale pro zainteresované pozůstalé zpravidla výhodu, že jejich původní utrpení, úměrné četnosti kontaktů, může být zmírněno menší četností vzpomínek či návštěv hřbitova. Vůbec nejlepší je ale věřit, že smrt je jen přestupní stanice duší do dalšího systému. Je ale jistá šance, že se člověk při uvědomění svým konáním dosažené ubohosti přestupu vzepře a hodí zpátečku. Pak teprve lze asi pomoci, jinak jak zde napsali už mnozí přede mnou, pokusem o napravení proti jeho vůli skončíš leda kutálením se na vlastním hrachu, odraženém od jeho prázdných lahví.
Oprava…transformuje…
V tématu alkoholismu nejsem teoretik, víc k tomu říkat nebudu. Jen pro začátek VELMI, VELMI, VEEELMIII!!!! doporučuji přečíst si „Kolotoč popírání“. V alkoholismu jednoho člověka existuje mnoho dalších figur, a problém je komplexnější než jenom „tak to kurva nepi, když to neumíš“.
Bez přečtení tohoto scénáře, a bez identifikování jednotlivých rolí v něm, se podle mě začít nedá. A opakuji – já nejsem nějaký teoretik.
https://al-anon.cz/al-anon-literatura/alkoholismus-kolotoc-popirani/
Z článku vypíchnu, že alkoholismus je hra o třech aktech, které se točí ve smyčce. Druhý akt je jediný, v němž tragické drama alkoholismu může být změněno.
Zajímavý článek, ve kterém je kus pravdy. Jenom se nám z toho alkoholického kolotoče kamsi vytratily manželky – alkoholičky.
To musí být očistec!
Základní princip závislosti na čemkoliv je prostý…
Člověk něco zkusí, a je mu pak o něco líp…
Tudíž to opakuje…
Postupně to dělá, kdy to jen jde…
Dostane se do fáze, že mu po je a nebo také není o něco líp, ale bez toho je mu mnohem hůř…
Menší riziko mají ti, co jedou „tak trochu“ závislost na více frontách…
Kdo se upne na jeden zdroj (chlast, herák, perník, automaty, posilovna, prostě cokoliv), je na tom hůř…
A také je to otázka času: někdo si na něčem dojede do trpkého konce rychle, jiný na něčem jiném to za svůj život prostě nestihne…
Čím dříve se závislostí člověk začne, tím jsou konce horší a dojde k nim dřív.
Hepnarová začala kouřit jako devítiletá a ve třiadvaceti skončila na šibenici, tedy oprátce na Pankráci.
Ne kvůli kouření, ale moc jí na cestě životem nepomohlo.
Co nemůžu pochopit, proč si vypěstovat závislost na kouření. Proč si dobrovolně kurvit zdraví a vyhazovat prachy do luftu.
leon:
Tenhle obor lidského konání si dej do šuplíku.
Nyní se věnuj geopolitice.To ti jde nejlépe.
Co jsem poznal kuraky, tak to koureni je jen prostredek. Maji to spojene napriklad se spolecenskou debatou, protoze ‚se jde na jednu ven‘, pripadne s pohodou ‚si da jednu ke kafi‘, atd… mozek se nauci, ze kdyz je cigaro, tak je chvilku voraz.
No a u nekterych to prejde do faze, kdy maji v pysku neustale cigo, odpaluji jedno od druheho, ani o tom v podstate nevedi.
Ja jsem cigara nikdy nehulil, ale dobrej doutnicek si dam, protoze je to pro mne treba jako dobry vino. Udelam si pohodu, nenecham si ji nikym a nicim rusit a vychutnam si doutnicek, protoze mi chutna a voni. Ovsem tohle udelam treba jen jednou za dva, nebo i ctyri tydny, podle toho, kdy skutecne mam tu pohodu. O penezich to neni, ten doutnik mne casto stoji totez, co karton cigar pro moji zenu.
Ta pro zmenu kouri slimky (sqelej vymrd tabakovyho prumyslu), protoze si je dava jen k napoji. Bud si dame kafe, nekdy navecer, kdy ona kafe bez ciga proste nepije (a ja si dam jen to kafe, s manzelkou nemam spravnej klid na doutnik) a nebo si nekdy udela sama pivkovej dychanek, kdy sjede dve krabicky cigar a k tomu da deset kousku desitky Kozla, ovsem druhej den se paradne vyspi, coz je jeji cil. A pak treba zase dva tydny k pivu necuchne. Takhle to dela dvacet let, co ji znam. Je nervak, prasky zrat nechce a pokud treba tri dny poradne nespi (a to tady mame rajskej klid a tmu jak fprdeli, plus ona ma vlastni loznici, kterou ja nazyvam ‚mauzoleum‘, bo ona tam zasadne netopi, zato vetra i v mrazech – prej chrapu, takova pomluva, takze se vedle mne nevyspi), tak si da pivkovej dychanek a vyspi se do ruzova.
Já když jsem v roce 2008 přestal kouřit, tak to bylo ze dne na den. Radši jsem přestal chodit do hospody, protože jsem věděl, že když se tam naleju, tak to nevydržím a zase začnu. Ten první měsíc byl fakt zlej, o těch cigaretách se mi i v noci zdálo, že jsem se vzbudil a překonával se, abych nevstal a nejel si pro cigára na benzínku. Pak už se to zlepšilo a dalo se to vydržet. Jediný, co mi chybělo delší dobu, bylo dát si cigáro po šukání. Na to jsem byl léta zvyklej a trvalo dost dlouho, než mě to pustilo.
se lecos vysvětluje
Já nekouřím už devátej rok, ale co jsem přestal, tak jsem se už nikdy tak krásně nevysral. Sraní s cigaretou je na kouření úplně to nejlepší a musím říct, že to stálo zato (hlavně ty rána…)
Jakmile přestanete, nenávratně to všechno ztratíte.
Před lety jsem byl navštívit bratra – alkoholika.
Byl v té době právě na léčení v Bohnicích.
Při procházce po rozlehlém areálu mne zaujaly pětilitrové flašky od okurek, zčásti, někde i plné vajglů, rozestavěné okolo laviček u pavilónů.
Vypadalo to tam jako ve VÚVZ (Výzkumný ústav vykuřování zobáků).
Několik lidí mi od té doby potvrdilo, že při léčení jiných závislostí psychiatři nedoporučují ještě k tomu přestat i kouřit.
Prý by to byl na organismus najednou příliš velký nápor.
Hroch:
Doufám, že to dopadlo alespoň dobře.Nejlépe výborně, ale nikoho takového neznám.
Forge:
Dopadlo to špatně, bratr se v r.2020 oběsil. Poslední rok byl bez práce, v katastrofálním zdravotním stavu.
Nedožitých 56.
Hroch:
Právě jsem ti doporučil dát si prášek, ale jen proto, že dneska frčíč spoustu vláken a nestíhám to číst.
Bratra je mi líto.
Rok před smrtí opotřebováním ještě chodil práce!
Kdy se přesně stalo, že DF přestal být serverem, kde se lidi trumfují svojí šikovností a úspěšností, jemně jízlivě povzneseni nad bahnem světa, a začal být platformou pro lkaní nad zkrachovalci a médiem holí hrozících doochodců?
A já myslel, že kvůli trumfování ouspěšnejch šikulek & šikulů vzniknul instagram a ťykťok.
Možná. Pak by to bylo na unbook.
tvl tak proč netrumfuješ a nepovznášíš, a místo toho brečíš jak zkrachovalec nad doochocema? :DDDD